Mrázek Josef

Josef Mrázek se narodil 22. května 1914 ve Skále, okres Hořice. Byl ženatý a se svou manželkou měl tři děti. Mrázkovým původním povoláním byla tesařina, v době svého zadržení však působil jako železniční smluvní dělník v Trutnově. Mrázek měl údajně od podzimu roku 1945 až do srpna 1946 udržovat milostný poměr s Němkou Elfrídou Drechselovou, jež pracovala v trutnovské nemocnici jako ošetřovatelka.

Byl obviněn nejenom ze samotného styku s Drechselovou, ale rovněž z toho, že 16. srpna 1946, kdy mělo dojít k odsunu skupiny německého obyvatelstva z Meziměstí, ve které byla přítomna i Drechselová, chtěl svou milenku doprovodit v transportu. K této skutečnosti v kauze vypovídali dva svědci – Josef Frýba a Josef Novák z Meziměstí, kteří měli mít v inkriminovanou dobu službu na nádraží. Frýba vypověděl, že Mrázek přišel 16. srpna 1946 brzy ráno na nádraží. Následně se prý Frýby ptal, v kolik odjíždí vlak s Němci a schoval si u něho aktovku s věcmi s tím, že se pro ni večer vrátí. Vlak s Němci měl odjet v 18.30 a Mrázek si v 18.15 prý skutečně přišel k Frýbovi pro svou aktovku. Další svědek Novák vypověděl, že v tu dobu za ním Mrázek přišel, zda by mu nemohl půjčit svou železničářskou čepici, protože si svou zapomněl doma. Údajně Novákovi sdělil, že má jet s transportem služebně do Chocně. Poté už měl nastoupit k Němcům do transportu, ale byl zadržen vrchním strážmistrem Kunclem. Ten ho požádal o legitimaci a zjistil, že do vlaku

281 SOkA Náchod, fond: ONV Broumov, karton: 803 (Mrázek Josef).

60

nepatří. Když se dozvěděl, že Mrázek chce doprovodit Drechselovou v transportu, byla vyslechnuta i ona. Mrázek údajně oběhl meziměstské nádraží a do vlaku se stejně dostal. Byl zadržen až na nádraží v Teplicích nad Metují. Ve výpovědích bylo rovněž uvedeno, že část cesty jel údajně na střeše vlaku.

Za toto provinění byl Mrázek 2. dubna 1947 odsouzen k trestu vězení trvajícímu dva měsíce a k veřejnému pokárání. Mrázek se ihned po vynesení rozsudku odvolal ZNV v Praze a ve své žádosti k odvolání uvedl, že s Drechselovou čekal dítě a měl v úmyslu se se svou tehdejší manželkou rozvést a vzít si jmenovanou. Rovněž na svou obhajobu uvedl, že povolení jet s transportem skutečně od jednoho desátníka československé armády obdržel.

Nepamatoval si však jeho jméno. Mrázkovo odvolání bylo ZNV v Praze zamítnuto.

Kauza Josefa Mrázka je typickým příkladem zasahování státu do vztahu dvou milenců, které však rozdělila jejich národní příslušnost. Je až dojemné číst Mrázkův příběh, kterak se vrhá na vlak, aby doprovodil svou milenku na hranice. TNK na tuto skutečnost bohužel nahlížela zcela rozdílně. Mrázkovi nepomohl ani slib, že se se svou tehdejší manželkou rozvede a postará se o svou německou milenku. Možná naopak právě tato skutečnost přispěla k tomu, že Mrázkovi nebylo odvolání schváleno. Dnes se můžeme pouze domnívat, jakého tato lidská tragédie nabrala konce a zda se Mrázek s Drechselovou ještě někdy setkal.

7.1.1.3. Štěpán Josef²⁸² a Vomáčka Josef²⁸³

Kauzy Josefa Štěpána a Josefa Vomáčky uvádím záměrně společně, jelikož oba byli obviněni z milostného styku se stejnou osobou. Dle dochovaných archivních spisů se jednalo o Němku Hildu Kochovou.

Josef Štěpán se narodil 3. března 1925 v Domašíně, okres Dobruška. Byl svobodný a v době obžaloby žil ve Velké Vsi, kde pracoval u svého otce Ferdinanda Štěpána jako rolník.

K OVK Broumov přišlo na Štěpána udání z milostného styku s Němkou Hildou Kochovou, s níž se měl údajně sblížit v období od 15. ledna 1946 do 17. června 1946, kdy měla Kochová rovněž pracovat u otce Josefa Štěpána.

Josef Vomáčka se narodil 22. února 1919 v Havlíčkově Brodě. Byl ženatý a pracoval jako zemědělec v Heřmánkovicích, okres Broumov. Vomáčka byl u TNK Broumov rovněž obviněn, že od roku 1945 do 18. února 1946 udržoval milostný poměr s výše zmíněnou Hildou Kochovou. Na základě dochovaných výpovědí lze tedy tvrdit, že Kochová udržovala

282 SOkA Náchod, fond: ONV Broumov, karton: 808 (Štěpán Josef).

283 Tamtéž. Karton: 808 (Vomáčka Josef)

61

v jednu dobu milostný vztah s oběma muži najednou, nelze však vypátrat, zda se oba obžalovaní navzájem znali.

Štěpán i Vomáčka byli u TNK obviněni, že s Kochovou v inkriminované době navštěvovali veřejná místa, například biograf v Broumově a zábavy v okolních vesnicích.

Kochová toto tvrzení potvrdila a v případě styku se Štěpánem uvedla, že jejich setkání se vždy konala právě na popud Štěpána. Podle výpovědi Štěpánova otce nebyl prý Štěpán jediným Čechem, se kterým Kochová udržovala milostný poměr. Dalším jejím milencem měl být podle výpovědi Štěpánova otce i její pozdější zaměstnavatel Vladimír Martinec, který působil jako národní správce ve Velké Vsi. Nutno však podotknout, že Vladimír Martinec u TNK zřejmě sám souzen nebyl, protože proti Josefu Štěpánovi podával svědectví a o jeho provinění ve spise nebyla zmínka.

Josef Vomáčka byl obviněn nejenom ze styku s Kochovou, ale rovněž z toho, že ji po celou dobu, po kterou se scházeli, údajně nabádal k tomu, aby nenosila bílou pásku, kterou měli nosit osoby, jež byly považovány za příslušníky německé národnosti. Vomáčka se ve své výpovědi k milostnému poměru s Kochovou přiznal, avšak to, že Kochové údajně řekl, aby nenosila bílou pásku, jak Kochová sama vypověděla, popřel. Dále Vomáčka vypověděl, že se s Kochovou scházel celkem pravidelně třikrát až čtyřikrát týdně a jako důvod, proč se s ní scházel, uvedl, že si nerozuměl se svou manželkou a potřeboval mít s někým intimní poměr.

Vomáčkova manželka Růžena prý dle Vomáčkovy výpovědi proti styku s Kochovou zpočátku nic nenamítala. 18. února 1946 se však údajně pokusila o sebevraždu – právě kvůli intimnímu styku jejího manžela s Kochovou. Po manželčině pokusu o sebevraždu se Vomáčka údajně s Němkou již nesetkal. Kochová u výslechu vypověděla, že ji Vomáčka slíbil, že se s manželkou rozvede, ožení se s ní a získá pro ni československé státní občanství. Toto tvrzení Vomáčka u výslechu rovněž popřel. Svědek Josef Černý, jenž v Heřmánkovicích rovněž působil v zemědělství, potvrdil milostný poměr mezi Vomáčkou a Němkou Kochovou a dodal, že Vomáčku několikrát nabádal, aby vztah ukončil.

Josef Štěpán se před TNK Broumov rovněž přiznal, že udržoval milostný poměr s Hildou Kochovou, přičemž mu komise udělila 2. dubna 1947 trest veřejného pokárání a vězení po dobu jednoho měsíce. Trest vězení měl odsouzený nastoupit po skončení jarních prací na poli, nejdéle však do 15. května 1947. Veřejné pokárání bylo provedeno vyvěšením trestního nálezu po dobu 14 dnů ve Velké Vsi. Josef Vomáčka obdržel trest jiný. 8. května 1946 mu broumovská komise vyměřila trest pokuty v hodnotě 5 000 Kčs a veřejné pokárání.

Proč oba muži obdrželi rozdílné tresty? Josef Vomáčka dostal dle mého názoru menší trest než Josef Štěpán, přestože se provinil z naprosto stejného provinění. Může za tuto

62

skutečnost snad to, že Vomáčka údajně ukončil svůj vztah s Kochovou dříve než Štěpán?

Vomáčka byl za své provinění souzen 8. května 1946 a Štěpán až o rok později 2. dubna 1947, což je zřejmě i důvodem rozdílných trestů. Je však zajímavé, že ve Štěpánově případě, který byl řešen později, nepadlo ze strany TNK či ze strany svědků na účet Kochové jméno Josefa Vomáčky, který před TNK stanul již rok předtím.

7.1.1.4. Ticháček František²⁸⁴

František Ticháček se narodil 8. června 1913 v Suchém Dole. Byl svobodný a působil jako dozorce v pracovním táboře. Před TNK Broumov byl souzen z nedovoleného styku s osobou německé národnosti. Tou osobou měla být údajně Němka Erna Šolcová, jež byla v inkriminované době styku údajně internována v pracovním a sběrném táboře v Meziměstí, kde Ticháček pracoval jako dozorce.

Podle výpovědi svědků udržoval Ticháček s Šolcovou již delší dobu milostný poměr, a když se dozvěděl, že má být 29. června 1946 odsunuta, svolal na večer 28. června v bytě Josefa Richtera (Ticháčkova bratrance) setkání k příležitosti rozloučení s Šolcovou. Tomuto setkání byly dle dochovaných archivních spisů přítomny tyto osoby: František Ticháček, Erna Šolcová, Josef Richter, Růžena Richterová, Zdeněk Richter, Josef Dudek a František Hofman.²⁸⁵

Ticháčkův kolega a svědek v tomto případu Oldřich Hejzlar za něj měl údajně převzít noční službu. K převzetí služby mělo dojít ten večer, kdy se údajně konalo i loučení s Šolcovou. Hejzlar záskok za Ticháčka odmítl, ale ten do služby přesto nenastoupil. Mezitím prý Oldřich Hejzlar potkal Emilii Šulcovou, které údajně sdělil, že se Ticháček ten večer má určitě sejít s Šolcovou u Richterových, že prý kvůli tomu nenastoupil do noční služby.

Šulcová nezahálela a dle své výpovědi se vydala do blízké restaurace Střelnice, odkud vyzvedla dalšího svědka případu - politického vězně Josefa Lewitha. Společně pak údajně šli špehovat Ticháčka k oknu bytu, kde mělo dojít k setkání. Lewith s Šulcovou prý slyšeli a viděli, jak se společnost baví německy i česky a jak popíjí likéry. Ihned se vydali vzbudit předsedu broumovské OVK Bohumila Auerswalda, kterému prý okamžitě sdělili, co viděli u Richterů.

Na základě výpovědí svědků Šulcové, Lewitha a Hejzlara byl František Ticháček

284 SOkA Náchod, fond: ONV Broumov, karton: 808 (Ticháček František).

285 Tamtéž. Karton: 799 (Hofman František)

63

2. dubna 1947 shledán vinným a odsouzen k veřejnému pokárání a trestu vězení ve výši jednoho měsíce. Ticháček se v tomto případě necítil vinen, proto podal odvolání, které mu však na základě doloženého svědectví bylo zamítnuto.

Byl tento trest spravedlivý? Ticháček byl vlastně odsouzen pouze za to, že v jeden večer seděl ve společnosti Erny Šolcové, jež byla označena za osobu německé národnosti.

V trestních spisech nebyla přítomna ani jedna výpověď, která by potvrzovala údajný milostný poměr, který měl mezi výše zmíněnými proběhnout.

7.1.2. Osvobozující rozsudky

7.1.2.1. Brych Karel²⁸⁶

Karel Brych se narodil 21. února 1901 v Proseku u Prahy. Brych byl svobodný a pracoval jako dělník na pile. 29. května 1945 přišel do Broumova – Velké Vsi jako člen složky Moskva²⁸⁷, kde se údajně okamžitě seznámil s Annou Klatovou, se kterou později žil v jedné domácnosti a měl s ní údajný milostný vztah. Klatová byla považována za osobu německé národnosti.

Brych v období od 3. června 1945 do 10. září 1946 dle archivních materiálů žil s Annou Klatovou v jejím domě ve Velké Vsi. V protokolu uvedl, že věděl, že bude Klatová co nejdříve odsunuta a protože neměl po příchodu do Velké Vsi žádné finanční prostředky a neměl kde bydlet, začal se s ní stýkat. Klatová na společné bydlení kývla, a dokonce ho prý živila. Brych údajně doufal, že po jejím vysídlení mu pozůstalý majetek včetně bytu zůstane.

Rovněž při výslechu vypověděl, že se postupně začal s Klatovou přátelit a když zjistil, že nebyla organizována v žádné fašistické organizaci (tato část výpovědi svědčila o promyšlené strategii Brychovy obhajoby), tak s ní začal mít známost. Několikrát se prý pokoušel o to, aby získala československé státní občanství. Po jejím přesunu do sběrného střediska v Meziměstí měl Klatovou často navštěvovat a po jejím odsunutí z Meziměstí si s ní údajně dopisoval. Prý si mu v dopise stěžovala, že ji pomalu začínají docházet potraviny, a proto ji Brych nějaké potraviny dovezl na hranici do Aše, kde se s ní údajně setkal na celním úřadě Jungerhausen.

Brych dále uvedl, že se necítí vinen, protože Klatová prý pocházela z českého manželství a k německé národnosti byla přihlášena v době své nezletilosti prostřednictvím svého otce.

TNK v Broumově případ Karla Brycha na počátku roku 1947 zastavila, avšak 31. března 1947 přišlo na Brycha další udání, kde byl opět obviněn ze stýkání se s osobou

286 SOkA Náchod, fond: ONV Broumov, karton: 797 (Brych Karel).

287 Složka Národní fronty Čechů a Slováků.

64

německé národnosti. Brych měl mít po odsunutí Klatové ještě další milostný poměr s jinou ženou německé národnosti. Druhý případ s Brychem však TNK v Broumově nestihla dořešit, proto spis postoupila Okresnímu soudu v Broumově, jenž Brycha 31. října 1947 opět zprostil viny. Je tedy otázkou, jakým hlavním účelem bylo Brychovo stýkání s Němkami a zda v poměru s onou druhou ženou nehrálo rovněž roli získání jejího majetku, jako tomu bylo v případě Klatové.

Dle dochovaných archivních spisů měl Brych ještě po vysídlení Němky sepsat veškerý pozůstalý majetek po Klatové a tuto informaci zaslat Fondu národní obnovy do Prahy, který měl následně majetek na základě dekretu č. 108/1945 o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy²⁸⁸ zkonfiskovat. V dochovaných spisech bylo však uvedeno, že Brych uvedl do soupisu majetku pouze část pozůstalých věcí po Klatové, zbytek majetku si údajně ponechal.

7.1.2.2. Genert František²⁸⁹

František Genert se narodil 5. prosince 1890 v Pěkově, okres Broumov. Genert byl dle své výpovědi invalidou, kterému byla přidělena trafika v Teplicích nad Metují. Před TNK Broumov byl obviněn z milostného styku s Hertou Rýdlovou, údajnou osobou německé národnosti, jež měl zaměstnávat.

Podle výpovědí svědků žil Genert předtím, než získal trafiku, se svou ženou v Polici nad Metují. Posléze musel údajně odejít do Teplic, aby se začal starat o trafiku. Své manželce údajně slíbil, že v Teplicích najde byt a ona se za ním poté nastěhuje. Když byt sehnal, manželka se prý do jiného města kvůli své nemocné matce přestěhovat nechtěla. Genert vzhledem ke své invaliditě údajně potřeboval nějakou výpomoc a na tu si měl sehnat zmíněnou Hertu Rýdlovou. Dle Genertovy výpovědi mu Rýdlová prala, vařila, prodávala v trafice, avšak milostný styk s ní prý neudržoval.

Marie Genertová, jež svého manžela na ONV v Teplicích nad Metují udala, vypověděla něco jiného. Uvedla, že když její manžel sehnal byt v Teplicích, přijel si do Police nad Metují, kde ještě žila Genertová, pro nábytek. Genert prý svou manželku k přestěhování nevyzval a v jejím bytě ji nenechal skoro žádný nábytek. Také rovněž uvedla, že jí ukradl z prádelníku 1000 Kčs. Následně se prý dozvěděla, že má Genert v Teplicích nad Metují známost s ženou, která by měla být údajně německé národnosti. Genert měl také ještě

288 Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky. Benešovy dekrety [online]. [cit. 2012-04-19]. Dostupné z:

http://www.psp.cz/docs/laws/dek/1081945.html

289 SOkA Náchod, fond: ONV Broumov, karton: 800 (Genert František).

65

prohlašovat, že má v Teplicích mladou ženu a že tu starou už nepotřebuje. Proto ho prý šla udat.

Ke zmíněné krádeži se Rýdl vyjádřil tak, že když byl v Polici nad Metují pro nábytek, narazil v prádelníku na peníze, prý je jenom přepočítal a opět uložil. Genertovo tvrzení potvrdil i svědek v případu, malíř Antonín Drejsl, který mu údajně pomáhal se stěhováním.

Genert na svou obhajobu uvedl, že se necítil vinen, s Hertou Drejslovou milostný styk údajně neměl, prý ji pouze zaměstnával.

10. července 1946 zastavila TNK Broumov trestní řízení proti Františku Genertovi, protože v kauze chyběly svědecké výpovědi, které by jeho provinění potvrdily.

V této kauze se mohlo jednat o manželské nesrovnalosti, kdy se chtěla Marie Genertová svému manželovi pomstít, a proto ho udala. V jedné ze svých výpovědí totiž uvedla, že Genert měl již dvě nemanželské děti. Kdyby měl Genert s Hertou Rýdlovou skutečně poměr, pravděpodobně by se našla spousta svědků, která by byla před TNK ochotna svědčit.

7.1.2.2. Nývltová Květa²⁹⁰

Květa Nývltová se narodila 1. srpna 1922 ve Velkém Poříčí. Byla vdaná a se svým mužem Josefem Nývltem měla jedno dítě. S manželem nežila v jedné domácnosti. Během okupace údajně pracovala jako úřednice, v době svého zadržení uvedla, že působila v domácnosti. Nývltová byla obviněna z milostného styku s členem královéhradeckého Gestapa Schleglem.

Žena byla rovněž obviněna, že se o svém poměru s členem Gestapa veřejně

„pochvalně“ vyjadřovala. Nývltová měla údajně říci: „Byl to sice gestapák, ale byl fešák a stálo to za to.“ To, že obžalovaná měla pronést tento výrok, údajně slyšela svědkyně Emilie Faltová, jež to prý ihned sdělila svým sousedům Jaroslavu a Marii Přibylovým. Jaroslav Přibyl prý na základě toho, co mu Faltová sdělila, Nývltovou udal. Ve výpovědi před OVK Broumov Přibyl i Přibylová vše dosvědčili, ale svědkyně Faltová uvedla pravý opak, že prý od Nývltové takový výrok nikdy neslyšela. Nývltová toto tvrzení rovněž popřela a uznala pouze to, že jednou pronesla, že členové Gestapa jsou „fešáci“. Právě královéhradecké Gestapo Nývltová podle své výpovědi často navštěvovala kvůli svému bratrovi a bratranci, kteří tam měli být vězněni, a ona jim tam údajně vozila potraviny. Rovněž uvedla, že jednou až dvakrát týdně chodila do kanceláře Gestapa k tamním členům Hankemu a Schleglovi a

290 SOkA Náchod, fond: ONV Broumov, karton: 803 (Nývltová Květa).

66

snažila se je přemluvit, aby jejího bratra a bratrance propustili. Členům Gestapa prý také nosila některé potraviny a dále vypověděla, že si prý Němci dokonce nechávali pro některé potraviny k Nývltové domů posílat šoféra. Intimní poměr s členem Gestapa popřela a uvedla, že u královéhradeckého Gestapa s ní byla vždy Hana Jochová, jež tam měla rovněž zavřeného muže. Jochové výpověď však v dochovaných trestních spisech chyběla.

Na základě výpovědí svědků a výpovědi obžalované rozhodla TNK Broumov 23. dubna 1947 v prospěch obžalované a trestní řízení zastavila. Je otázkou, jak to tedy ve skutečnosti bylo. Svědkové Jaroslav Přibyl a Marie Přibylová uvedli ve své výpovědi to samé, že za nimi přišla Faltová s tím, že Nývltová pronesla zmíněné tvrzení. Je však zvláštní, že sama Faltová toto tvrzení následně popřela. Chtěli se snad manželé Přibylovi Květě Nývltové tímto křivým tvrzením pomstít? Nebo došlo k nedorozumění mezi sousedy?

7.1.2.3. Turnovský František²⁹¹ a Hermon Josef²⁹²

Kauzy Františka Turnovského a Josefa Hermona uvádím záměrně společně, protože oba měli údajně udržovat intimní poměr se stejnou osobou německé národnosti – Marií Winterovou.

František Turnovský se narodil 3. října 1914 v Náchodě a v době svého obvinění pobýval v Ruprechticích, okres Broumov. Turnovský byl svobodný, působil jako rolník a údajně žil s družkou Marií Vlčkovou a jejich třemi dětmi. Turnovský byl obviněn z toho, že měl v období od 6. do 20. ledna 1946 milostný poměr s osobou německé národnosti Marií Winterovou, jež u něho měla být v inkriminované době přechodně zaměstnána. František Turnovský byl udán 7. srpna 1946 praporčíkem Kulhavým.

Josef Hermon, jenž se podle výpovědí měl také stýkat s Němkou Marií Winterovou, měl trvalé bydliště psané v Petříkově, soudní okres Hlučín. Z toho důvodu je dochovaný archivní spis ve fondu ONV Broumov o Josefu Hermonovi neúplný. Chybí zde protokoly o Hermonově základních údajích a rovněž i více údajů o rozsudku. Tyto spisy se zřejmě nachází v archivním fondu TNK Hlučín. Právě hlučínské TNK totiž tyto informace poskytla broumovská komise během trestního řízení s Hermonem, ta je však zřejmě již nevrátila.

Winterová ve výpovědi uvedla, že měla s obžalovaným Františkem Turnovským několikrát pohlavní styk a že s ním dokonce otěhotněla (v době trestného řízení už byla v sedmém měsíci těhotenství), což Turnovský ve svých výpovědích zásadně popřel. Rovněž vypověděla, že ji ke styku údajně často nutil násilím. Naopak Turnovský uvedl, že Marii

291 SOkA Náchod, fond: ONV Broumov, karton: 808 (Turnovský František).

292 Tamtéž. Karton: 799 (Hermon Josef)

67

Winterovou u sebe v hospodářství zaměstnal, ale že s ní nebyl vůbec spokojený, že prý ráno chodila pozdě do práce a nedalo se na ni spolehnout. I svědkyně Vlčková, Turnovského družka, uvedla, že Winterová byla v hospodářství spíše ke škodě než k užitku, a proto ji následně v lednu 1946 z hospodářství vyhodila. S Winterovou podle výpovědi Vlčkové udržovali milostný vztah kromě Josefa Hermona i další dva muži – Jaroslav Jarkovský a Bohumil Čečer²⁹³. Jaroslav Jarkovský se k pohlavnímu styku s Marií Winterovou přiznal, avšak Bohumil Čečer obvinění popřel, prý ho Winterová odmítla. K pohlavnímu styku mělo

Winterovou u sebe v hospodářství zaměstnal, ale že s ní nebyl vůbec spokojený, že prý ráno chodila pozdě do práce a nedalo se na ni spolehnout. I svědkyně Vlčková, Turnovského družka, uvedla, že Winterová byla v hospodářství spíše ke škodě než k užitku, a proto ji následně v lednu 1946 z hospodářství vyhodila. S Winterovou podle výpovědi Vlčkové udržovali milostný vztah kromě Josefa Hermona i další dva muži – Jaroslav Jarkovský a Bohumil Čečer²⁹³. Jaroslav Jarkovský se k pohlavnímu styku s Marií Winterovou přiznal, avšak Bohumil Čečer obvinění popřel, prý ho Winterová odmítla. K pohlavnímu styku mělo