2. Literární přehled
3.3 Kluby
3.3.1. Kluby a statistiky
Za 21 sezon se v české nejvyšší fotbalové soutěži vystřídalo již 33 klubů. Některé z nich se ohřály v nejvyšší soutěži pouze jeden ročník, některé střídavě postupují, zachraňují se a sestupují z nejvyšší soutěže. Jsou tu však i čtyři týmy, které za celou existenci české fotbalové ligy nechyběly ani v jediném ročníku. Jsou to týmy Sparta Praha, Slavia Praha, Baník Ostrava i místní FC Slovan Liberec.
Obr. č. 7: Historická tabulka české ligy
Zdroj: http://www.synotliga.cz/tabulka/2014/historicka.html
Z historické tabulky české ligy je patrné, že nejúspěšnějším klubem v součtu všech 22 sezon je pražská Sparta, která dokázala nasbírat již 1377 bodů. Přes hranici 1000 bodů se dokázaly dostat už jen další dva týmy, Slavia Praha a Slovan Liberec, kterému se to povedlo na konci loňské sezony.
Hned šest klubů se v nejvyšší soutěži ohřály pouze jednu sezonu a putovaly zpět do druhé ligy. Vůbec nejneúspěšnější klub v historii Synot ligy je AFK Atlantik Lázně Bohdaneč, který za své jednoleté působení v nejvyšší soutěži získal pouze 11 bodů a vstřelil 18 branek.
Klub Počet titulů Mistr ligy v roce
AC Sparta Praha 12 1994, 1995, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2003, 2005, 2007, 2010, 2014 dokázalo na ligový trůn usednout pouze čtyři další kluby. Se třemi tituly jsou to kluby Slavia Praha a Slovan Liberec a nově také Viktoria Plzeň, která dokázala v posledním ročníku získat svůj třetí titul a dotáhla se tak v úspěšnosti na pražskou Slavii a liberecký Slovan. Posledním týmem, který dokázal získat ligový primát je Baník Ostrava, kterému se to povedlo v roce 2004.
V individuálních statistikách se sledují především střelci a průběžným vedením se pyšní Horst Siegl, který se dokázal stát čtyřikrát nejlepší střelcem soutěže, pokaždé v dresu Sparty Praha. Nejvíce gólů v jedné sezoně ovšem vstřelil jiný hráč a tím byl s 25 brankami David Lafata z Baumitu Jablonec.
V 21 sezonách se ve slovenské nejvyšší soutěži vystřídalo 24 týmů a v současně
Tab 4. Historická tabulka slovenské ligy Zdroj: http://sk.wikipedia.org/wiki/Fortuna_liga
Stejně jako v české nejvyšší soutěži, tak i ve slovenské lize nasbíral nejvíce bodů, konkrétně 1214 bodů, klub z hlavního města a to klub Slovan Bratislava. Další podobnost s českou Synot ligou je ta, že i ve Fortuna lize se přes hranici 1000 bodů dostali tři kluby, k bratislavskému Slovanu se zde připojily MŠK Žilina a Spartak Trnava.
Na opačném pólu je pouze jediný klub, který hrál jen jednu sezonu v nejvyšší soutěži.
Tím klubem je Šport Podbrezová, který hrál Fortuna ligu v právě skončené sezoně a skončil
na předposledním místě, to znamená, že si nejvyšší soutěž zahraje minimálně ještě v nadcházející sezoně.
Klub Počet titulů Mistr ligy v roce
Slovan Bratislava 8 1994, 1995, 1996, 1999, 2009, 2011, 2013, 2014
MŠK Žilina 6 2002, 2003, 2004, 2007, 2010, 2012
Košice 2 1997, 1998
Inter Bratislava 2 2000, 2001,
Artmedia Petržalka 2 2005, 2008
MFK Ružomberok 1 2006
AS Trenčín 1 2015
Tab. 4 Mistři ve slovenské lize
Zdroj: http://sk.wikipedia.org/wiki/Fortuna_liga
V tabulce získaných ligových titulů se můžeme dočíst, že nejúspěšnější klub na Slovensku je Slovan. Ten dokázal nasbírat již 8 mistrovských titulů. V těsném závěsu za Slovanem je klub ze Žiliny, který dokázal získat 6 titulů. Kromě těchto dvou klubů si na ligový primát dokázalo sáhnout ještě dalších pět týmů mezi kterými jsou Košice, Inter Bratislava, Artmedia Petržalka a MFK Ružomberok a také vítěz posledního ročníku slovenské fotbalové ligy AS Trenčín, pro který je to první titul v poměrně mladé třináctileté historii klubu. Díky získanému titulu si také Trenčín okusí poprvé předkolo milionářské soutěže Ligy mistrů.
O pomyslný primát nejlepšího střelce se dělí hned pět hráčů. Všichni dokázali získat korunu pro krále střelců ve dvou sezonách. Jsou to hráči Róbert semeník (Bánská Bystrica, Košice), Martin Fabuš (Trenčín), Szilárd Németh (Inter Bratislava), Marek Mintál (Žilina) a Filip Šebo (Petržalka, Slovan Bratislava). Nejvíce gólu v jedné sezoně dokázal dát v roce 1996 Róbert Semeník, rozvlnit síť soupeřovi branky se mu povedlo hned 29 krát. [8]
V historii samostatné české fotbalové ligy se dokázali probojovat pouze tři týmy do hlavní fáze nejprestižnější evropské fotbalové soutěže ligy mistrů. Byly to týmy Sparta Praha, Slavia Praha a Viktoria Plzeň. Nejúspěšnější je z této trojice Sparta, která se dokázala
V méně prestižní evropské lize, dříve Pohár UEFA, jsou české kluby přece jen trochu úspěšnější. Nejlépe si vede Slavia Praha, která se dokázala v této soutěži dostat v 1996 až do semifinále a dělil ji kousek od finálové účasti. O čtyři roky později také odvedla dobrý kus práce a podívala se až do čtvrtfinále, kde vypadla s anglickým Leedsem. Napodobit tento úspěch se povedlo v roce 2002 Slovanu Liberec, který se rovněž probojoval až do čtvrtfinále tehdejšího Poháru UEFA, kde podlehl věhlasnému soupeři z Německa Dortmundu. Postoupit ze skupin až do vyřazovací fáze se podařilo ještě týmům Sparty Praha a Viktorii Plzeň.
Alespoň do hlavní fáze soutěže se ještě dokázaly probojovat týmy Teplice, Baník Ostrava, Mladá Boleslav, Viktoria Žižkov a FK Příbram, ovšem všem těmto týmům se toto povedlo ještě ve starém systému soutěže, kde se hrálo hned od prvního kola vyřazovacím způsobem.
Po změně systému už se žádny z těchto klubů do hlavní fáze soutěže nedostal.
Slovenské kluby jsou v počtu klubů, které si někdy zahrály ve skupině ligy mistrů, totožně s českými, také jsou tři. Povedlo se to Žilině, Artmedii Petržalka a Košicím, ale žádný z těchto týmů do dalších bojů již nepostoupil.
V evropské lize ale slovenské kluby nedosahují takových úspěchů jako kluby české a je velkým úspěchem, když se vůbec probojují do hlavní fáze soutěže. Mezi nejúspěšnější patří Žilina, Slovan Bratislava, Spartak Trnava a Košice.
Když si to tedy porovnáme, vyplývá nám z toho, že české kluby jsou na evropské scéně úspěšnější než kluby od našich sousedů a to jak v lize mistrů, tak v evropské lize nebo dříve v poháru UEFA.
3.3.3 Grafické rozmístění klubů
V probíhajícím ročníku české nejvyšší fotbalové soutěže je z celkových 16 týmů 12 týmů z Čech a zbylé čtyři týmy z Moravy a Slezska. Hned čtyři týmy jsou přímo z hlavního města Prahy. Soutěž je také okořeněna několika derby, nejznámější je derby mezi Spartou a Slavii. Další derby probíhají mezi dalšími pražskými kluby, dalším je moravské derby mezi Brnem a Slováckem a také velmi významným utkáním je derby sousedících měst mezi Libercem a Jabloncem.
Obr. č. 8: Rozmístění klubů Synot ligy
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Synot_liga_2014/15
Ve slovenské lize se většina klubů nachází na východní nebo ve střední části státu.
Pouze Košice jsou umístěny na západní straně Slovenska a tak musí na své venkovní zápasy urazit největší vzdálenost. I zde je nejvyšší fotbalová soutěž okořeněna několika derby, ať už graficky k sobě velmi blízká města Bánská Bystrica a Podbrezová či velmi divácky atraktivní zápas mezi Slovanem Bratislava a Spartakem Trnava.
Obr. č. 9: Rozmístění klubů Fortuna ligy Zdroj: Vlastní
3.3.4 Stadiony klubů a jejich návštěvnost
Stadiony musí splňovat určité parametry, aby se na nich mohla hrát nejvyšší soutěž. V české nejvyšší soutěži jsou tyto požadavky dány dvěmi dokumenty s charakterem pravidel.
Ve slovenské nejvyšší soutěži je podmínka mít stadion s kapacitou alespoň 2000. Dokumenty spojené se Synot ligou nesou název Stadiony 2003 a Stadiony 2012. Pokud stadion klubu nesplňuje potřebné požadavky lze proti zmíněným dokumentům podat žádost o výjimku a zpravidla má klub jednu sezonu, aby upravil svůj stadion do potřebných parametrů.
Nejdůležitějšími pravidly v dokumentech jsou:
všechny stadiony musí mít umělé osvětlení
všechny stadiony musí mít vyhřívaný trávník
všechna divácká místa na stadionu musí být určena k sezení
Název stadionu Klub Kapacita
Synot tip aréna Slavia Praha 21000
Generali Arena Sparta Praha 19416
Na Stínadlech Teplice 18221
Stadion Bazaly Baník Ostrava 17372
Městský fotbalový stadion Srbská Zbrojovka Brno 12550
Doosan Arena Viktoria Plzeň 11700
Stadion u Nisy Slovan Liberec 9900
Na Litavce Příbram 9100
Na Julisce Dukla Praha 8150
Stadiona Miroslava Valenty Slovácko 8000
Všesportovní stadion Hradec Králové 7100
Střelecký ostrov České Budějovice 6681
Chance arena Jablonec 6108
Městský stadion Mladá Boleslav 5000
Ďolíček Bohemians 1905 5000
Stadion v Jiráskově ulici Vysočina Jihlava 4155
Tab. 5: Přehled stadionů v Synot lize
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/1._%C4%8Desk%C3%A1_fotbalov%C3%A1_liga
Průměrná kapacita na stadionech české ligy je 10591 míst k sezení. Většina stadionů splňuje požadavky bez problémů, některé dokonce splňují přísnější parametry organizace UEFA, takže je možnost na těchto stadionech hrát případně i Ligu mistrů.
Návštěvnost na českých stadionech je v porovnání s vyspělými evropskými soutěžemi na velmi nízké úrovni. V sezoně 2014 nejvíce diváků chodilo na Spartu, naopak nejméně fanoušků mělo na svém stadionu Znojmo.
Nejvyšší návštěva - 19089 utkání Sparta - Slavia
Nejnižší návštěva - 155 utkání Znojmo - Dukla
Průměrná návštěvnost - 5064 diváků
Nejvyšší průměrná návštěvnost - 11340 Sparta Praha
Nejnižší průměrná návštěvnost - 1392 Znojmo [9]
Štadión Lokomotívy v
Čermeli Košice 9600
Štadión MFK Ružomberok Ružomberok 4817
Štadión na Sihoti Trenčín 4500
Štadión FK Senica Senica 4500
Štadión FC ViOn ViOn Zlaté Moravce 4000
Štadión Antona
Malatinského Spartak Trnava 3350
DAC Štadión Dunajská Streda 3170
Štadión Podbrezová -
Kolkáreň Šport Podbrezová 3000
Stadium Myjava Spartak Myjava 2700
Tab. 6: Přehled stadionů ve Fortuna lize Zdroj: http://sk.wikipedia.org/wiki/Fortuna_liga
Průměrná kapacita na stadionech slovenské ligy je 6001 míst. Je to tedy číslo výrazně nižší než u stadionů české ligy. Také kvalita stadionů slovenských klubů je na nižší úrovni než u stadionu českých klubů. Některé fotbalové stadiony mají okolo hřiště zastaralé atletické dráhy, což na atraktivitě stadionu také nepřidává.
Ani na slovenských stadionech není návštěvnost vysoká, v porovnání s českou ligou je ještě na nižší úrovni. Nejvíce lidí chodilo na Dunajskou Stredu, nejméně příznivců měla FC Nitra.
Nejvyšší návštěva - 7009 utkání Dunajská Streda - Trnava
Nejnižší návštěva - 550 utkání Nitra - Košice
Průměrná návštěvnost - 2179
Nejvyšší průměrná návštěvnost - 2958 Dunajská Streda
Nejnižší průměrná návštěvnost - 1098 Nitra [10]
Obr. č. 10: Návštěvnost na fotbale v ČR a na Slovensku od roku 2000
Zdroj:http://www.sportmanagement.sk/page/2/spravy/398/sprava/pokles-navstevnosti-v-corgon-fortuna-lige-je-zastaveny-diel-3/
Křivka návštěvnosti od roku 2000 má u obou soutěží opačný směr. Zatímco v české lize se za posledních 15 let mírně zvýšila průměrná návštěvnost, na Slovensku došlo k poklesu návštěvnosti téměř o polovinu.
Ceny vstupenek také ovlivňují návštěvnost na stadionech, čím nižší ceny lístků, tím více procent naplněné kapacity.
Ceny vstupenek Synot ligy jsou následující:
1. FC Slovácko 150-250Kč
1. FK Příbram 100Kč
FC Zbrojovka Brno 70-130Kč
FK Baumit Jablonec 70-120Kč
FK Dukla Praha 140-160Kč
FK Mladá Boleslav 80-140Kč
FK Teplice 90Kč
SK Dynamo České Budějovice 110-125Kč
SK Sigma Olomouc 90-120Kč
SK Slavia Praha 160-420Kč [18]
Ceny vstupenek na Fortuna ligu:
ŠK Slovan Bratislava: 3 € - 9 €
MŠK Žilina: 3 € - 10 €
FC ViOn Zlaté Moravce: 3 € - 5 € MFK Ružomberok: 2 € – 3 €
FK Senica: 2 € - 3 €
FC Spartak Trnava: 4 € – 5 €
MFK Košice: 0 € – 5 €
AS Trenčín: 3 € – 5 €
1. FC Tatran Prešov: 3 € - 5 €
FC Nitra: 4 € - 6 €
FK Dukla Banská Bystrica: 1,50 € - 3,90 € TJ Spartak Myjava: 3 € [20]
Obr. č. 11: Porovnání vstupného v Česku a na Slovensku
Zdroj:http://www.sportmanagement.sk/page/2/spravy/241/sprava/ceny-listkov-na-corgon-ligu-do-kosic-zadarmo-najdrahsie-do-ziliny
V porovnání ceny vstupenek lze jasně vidět, že na Slovensku se chodí na fotbal za menší peníze. V České republice se nejdráž chodí na pražkou Slavii a Spartu, kde vstupenky stojí více než dvakrát více téměř všech ostatních klubů hrající jak českou tak slovenskou nejvyšší soutěž. V Synot lize se nejlevněji dostanete na zápas Teplic a ve Fortuna lize se nejvíce ušetří na zápasech MFK Košice, kde jsou některá místa dokonce zdarma, je to ovšem vyvážené tím, že v Košicích není zrovna nejlepší stadion a tak tam divák příliš komfortu nemá.
3.4 Organizace
Fotbalová asociace České republiky (ve zkratce FAČR) je členský svaz organizací FIFA a UEFA a orgán, který organizuje fotbal v České republice. Je dalším z pokračovatelů Českého svazu fotbalového, založeného v roce 1901. Až do června roku 2011 se označoval názvem Českomoravský fotbalový svaz (ČMFS). FAČR organizuje i nejvyšší české fotbalové soutěže, Gambrinus ligu i Pohár FAČR. Do kompetence FAČR spadá i česká fotbalová reprezentace a futsal. [11]
Nejvyšším orgánem Fotbalové asociace České republiky je valná hromada. Režim činnosti valné hromady upravují Stanovy a další normy schválené valnou hromadou. Valná hromada má funkce rozhodovací, kreační a legislativní. Valná hromada volí výkonný výbor, který je tvořen předsedou, prvním, druhým a třetím místopředsedou a dalšími devíti členy.
Momentálním předsedou FAČR je kontroverzní Miroslav Pelta, který je zároveň majitelem jednoho z klubů ze Synot ligy, což ve fotbalovém světě naprostý unikát. Dalšími orgány jsou odvolací komise, revizní a kontrolní komise a arbitrážní komise. Pod nimi jsou již ligové shromáždění, řídící komise FAČR pro Čechy a řídící komise FAČR pro Moravu.
Český fotbalový svaz byl založen v roce 1901. O šest let později, tedy v roce 1907 vstoupil do mezinárodní fotbalové organizace FIFA a v roce 1954 vstoupil do Evropské fotbalové organizace UEFA. Sídlo Českého svazu se nachází v hlavním městě České
republiky v Praze. V České republice je registrováno 4148 fotbalových klubů a počet členů je 300000. [12]
Obr. č. 12: Logo fotbalové asociace České republiky
Zdroj: http://old.afk-milovice.cz/view.php?cisloclanku=2015020001
Slovenský fotbalový svaz (ve zkratce SFZ) je nejvyšší fotbalový orgán ve slovenském fotbale a futsalu. Svaz byl založen roku 1938. Předsedou Slovenského fotbalového svazu je od roku 2010 Ján Kováčik. Sídlo Slovenského svazu se stejně jako v České republice nachází v hlavním městě, tedy v Bratislavě. V roce 1994 Slovenský fotbalový svaz vstoupil do
mezinárodní fotbalové organizace FIFA. Již o rok dříve, tedy v roce 1993 vstoupil do Evropské fotbalové organizace UEFA. Slovenský fotbalový svaz je největší organizací na Slovensku a má 427 102 registrovaných členů.
Obr. č. 13: Logo Slovenského fotbalového svazu
Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/File:New_logo_SFZ.png
3.4.1 Ligová fotbalová asociace
Ligová fotbalová asociace je organizace sdružující profesionální kluby České
republiky s cílem změny postavení profesionálních klubů v rozhodovacích procesech v rámci Fotbalové asociace České republiky (FAČR). Cílem LFA je vyvážené partnerství s FAČR se zaměřením na vhodnější řízení nejvyšších soutěží. Vizí LFA je ustanovení profesionální ligy s vlastním organizačním aparátem a profesionálním servisem pro kluby. LFA je partnerem mezinárodních fotbalových institucí ECA a EPFL.
Ligová fotbalová asociace (LFA) je nezávislé sdružení fotbalových klubů I. a II. ligy v České republice založené v roce 2011 za účelem spravování a zvýšení prestiže
profesionálních soutěží České republiky.
LFA přímo zastupuje kluby Synot ligy a Fotbalové národní ligy a jejím základním cílem je získání pravomocí k řízení profesionálního fotbalu v České republice. Na základě soutěže řízené kluby chce LFA zvýšit prestiž fotbalu v České republice a prezentovat jej fanouškům a investičním partnerům jako úspěšný obchodní model. LFA se tak myšlenkově připojuje k tendencím zvyšujícím zapojení samotných klubů do rozhodovacích procesů a názorům, že kluby jsou základní hnací silou fotbalu, vychovávají hráče, staví stadiony a jsou základním místem pro průnik fanoušků se vzrušením, dramatem a mnoha příběhy fotbalu.
Cíle LFA jsou:
- zefektivnit celkové řízení ligy
- zajistit majitelům klubů jejich přímý podíl na řízení soutěží - zlepšit komunikaci s fanoušky a partnery
- transparentně informovat veřejnost o finančních aspektech ligy
- prezentovat Ligu jako seriózního partnera pro municipality a komerční sféru [13]
3.4.2 Únie ligových klubů
Únie ligových klubů je řídícím orgánem pro nejvyšší fotbalovou soutěž na Slovensku, v současnosti pod názvem Fortuna liga. Posláním ÚLK je zastřešovat řízení uvedené soutěže po sportovně-technické a marketingové stránce.
ÚLK vznikla v roce 2009 ve formě zájmového sdružení právnických osob a představuje autonomní organizaci fotbalových klubů, s vlastní právní subjektivitou a vnitřní strukturou. ÚLK je řádnou členskou organizací Slovenského fotbalového svazu a prostřednictvím svých zástupců ve Výkonném výboru SFZ reprezentuje zájmy profesionálního fotbalu v nejvyšším výkonném orgánu slovenského fotbalu.
Nejvyšším orgánem ÚLK je Prezídium, které tvoří zástupci všech členských klubů.
Prezídium volí prezidenta ÚLK a tvoří ho 12 zástupců klubů Fortuna ligy a prezident ÚLK.
Současným prezidentem ÚLK je Ivan Kozák, který působí na tomto postu od července roku 2014. [14]
3.5. Obchodní aktivity
Pro českou fotbalovou Synot ligu zajišťuje marketingové aktivity společnost STES a.s.
Společnost STES a.s. jako marketingový partner FAČR zabezpečuje mediální smlouvy pro prezentaci fotbalu ve sdělovacích prostředcích. Mediální prostředí je děleno na následující části: TV, rozhlas, tisk, internet a outdoor.
Pro STES jsou prioritní dvě oblasti v rámci mediálních smluv a těmi jsou:
- zajistit masivní, širokou a dostatečnou prezentaci fotbalu jako sportu v co nejširším počtu médií tak, aby platilo, že fotbal je celospolečenský fenomén napříč celým společenským spektrem
- zajistit co nejširší prezentaci hlavních obchodních partnerů reprezentace, Synot ligy, Poháru FAČR a Superpoháru FAČR tak, aby jejich klienti byl díky spolupráci s nimi vidět a slyšet. [15]
Až do roku 2011 se o marketingové záležitosti slovenské nejvyšší soutěže starala společnost UFA Slovakia. Dne 27.7.2011 se SFZ a UFA Slovakia dohodly na ukončení spolupráce a SFZ se rozhodl, že bude marketingové a televizní práva spravovat vlastním marketingovým oddělením nebo dceřinou firmou.
V České republice ani na Slovensku nemají kluby povinnost zveřejňovat své finanční záležitosti a tak všechny smlouvy s partnery jsou pouze spekulativní částky médií.
Společnost STES tedy každou sezonu získá určitou finanční částku od partnerů ligy, z reklamy a za prodej televizních práv, kterou pak rozděluje klubům nejvyšší a druhé nejvyšší fotbalové ligy. Jelikož není tato částka zveřejněna, odhaduje se pouze, že za jednu sezonu získá STES přibližně 200 milionů korun. Největší část tvoří podle odhadů výnosy z prodeje televizních práv a mělo by jednat o podílu přes 50%, 35% od generální partnera ligy a zbytek
3. místo - 5 milionů 15. a 16. místo - 2 miliony
Stejně jako v České republice i na Slovensku nejsou částky od sponzorů ani výnosy z reklam veřejné a tak se zde opět počítá se spekulativními částky z médií. Na Slovensku rozděluje výnosy z reklam, z prodeje televizních práv a od partnerů Únie ligových klubů. Zde by se měl podíl z výnosů pohybovat rovnoměrně, to znamená 50% z televizních práv a 50%
od partnerů. Jisté je pouze to, že na Slovensku je finanční částka z výnosů nižší než v české nejvyšší soutěži. Také kluby z Fortuna ligy mají garantovanou fixní částku, kterou obdrží a také můžou získat finanční odměnu za co nejlepší umístění v tabulce. Odměny za umístění jsou však podstatně nižší než v Synot lize.
1. místo 3 miliony pouze kolem 6% obdrží od fotbalového svazu za umístění a televizní práva a 3% tvoří prodej vstupenek. Když to porovnáme s některou ze západních evropských lig zjistíme, že televizní práva na anglickou Premier league na následující tři sezony se prodala za neskutečných 5 miliard liber, což je v přepočtu asi 190 miliard korun, to znamená, že mezi kluby se rozdělí za sezonu zhruba 63 miliard korun. 50% této částky se mezi kluby rozdělí rovnoměrně, 25%
podle umístění v tabulce a 25% podle toho, jak často byl klub vysílán v televizi. Vítěz příští sezony Premier league se tedy přijde na částku mezi 165 a 170 miliony liber. Z tohoto jasně vyplývá, že klubům z Premier league tvoří většinu příjmů výnosy z televizních, kdežto v České republice a na Slovensku netvoří ani třetinu, takže naše kluby musejí získávat finanční obnosy především od sponzorů nebo dokonce musí majitelé klub financovat ze svých vlastních finančních rezerv. [23]
3.5.1 Televizní práva
Od roku 2010 byla vlastníkem televizních práv pro českou fotbalovou ligu společnost KPS Media a.s. Smlouva byla na čtyři roky, tedy do roku 2014. Za pronájem celkového objemu televizních práv platila Fotbalové asociaci více než 100 milionů korun. Jejími mediálními partnery byly Česká televize, Seznam.cz, Deník, časopis Hattrick, Rádio Impuls,
Od roku 2010 byla vlastníkem televizních práv pro českou fotbalovou ligu společnost KPS Media a.s. Smlouva byla na čtyři roky, tedy do roku 2014. Za pronájem celkového objemu televizních práv platila Fotbalové asociaci více než 100 milionů korun. Jejími mediálními partnery byly Česká televize, Seznam.cz, Deník, časopis Hattrick, Rádio Impuls,