zásobníku. Takto získané bavlna se voln suší zpravidla na poli, na ež se p eveze do vyzr ovací stanice. Vyzr ování probíhá na pilkových ( áste n válcových) vyzr ovacích strojích, kde se odd lí (utrhnou) semena od vláken bavlny. Cyklus se provádí 2x až 3x, kdy p i posledním výt žku se získávají krátká vlákna – linters.
• Bavlník srstnatý – krátkovlákenná, 18 – 38 mm, cca 86% produkce, zelené semeno
• Bavlník ke ovitý – dlouhovlákenná, 35 – 50 mm, cca 9% produkce, erné semeno
• Bavlník bylinný – 15 – 26 mm
• Bavlník peruánský – až 45 mm
T íd ní: provádí se po vyzrn ní, rozhodujícími kriterii jsou istota suroviny, zralost, délka (stapl). V sou asné dob je dodáván k surovin atest HVI (HighVolumeInstrumets) v arovém kódu, udávající základní parametry surovin (délka, jemnost, t ída, zne išt ní). Podle druhu bavlny existují 2 t ídící systémy, a to pro dlouhovlákenné egyptské standardy a pro krátkovlákenné americké standardy. St edn vlákenná bavlna p stovaná v bývalých zemích Ruska p echází na krátkovlákenné druhy a t íd ní.
Užitné vlastnosti: bavlna má jemný omak, dobrou sorpci vlhkosti, zejména potu, p íjemné nošení vykazují výrobky z bavlny pop ípad ze sm sí s chemickým vláknem. Je áste n h ejivá p i náhlém zavlh ení suchým vláken se uvol uje tzv.
sorp ní teplo. Ze sm sí jsou známy manipulace: bavlna/polyester a bavlna/viskóza p evážn do tkanin, bavlna/polyamid a bavlna/akryl do pletenin.
Použití: spodní prádlo, košilovina, svrchní ošacení, pracovní obleky, od v pro volný as, sport, ložní a stolní prádlo. Posléze i technické využití.
Údržba: horká voda, snese vyvá ku, žehlení na t i stupn tj. do 210°C.
5.2. Polyamid
Jsou to syntetická vlákna s obecnou zkratkou PA, p i emž existuje celá ada typ – dva nejrozší en jší z nich a na trhu dostupné jsou polyamid 6 a polyamid 6.6, p i emž rozdíl mezi nimi je molekulové struktu e (délka monomerní jednotky), a následkem toho i v n kterých vlastnostech. Oba typy jsou zvlák ovány z roztaveného polymeru, který je bu to p ipraven p ímo, nebo separátn ve form granulí. Zvlák ování probíhá do šachty a jsou vyráb ny r zné profily pr ez vláken, v etn mikrovláken. Následným dloužením vlákno získává kone né, zejména mechanické vlastnosti. V sortimentu vyráb ných typ se vyrábí: monofil, multipl, kabílek, kabel, st iž a jako speciální výroba konjugované vlákno. Nejv tší rozší ení je u typu Nylon (polyamid 6.6) s vyšší tepelnou odolností a
tvarovatelností. Tuzemská výroba produkuje typ polyamid 6 – vlákno Silon. Krom hladkého vlákna monofilu se vyrábí multipl a to jak hladký tak tvarovaný, kabílek p evážn tvarovaný, kabel a st iž. Rovn ž existuje výroba polyamidových žíní a vlasc . Vzhledem k tomu, že se jedná o termoplastická vlákna, je zapot ebí výrobky z nich vyrobených tepeln fixovat. V poslední dob stoupá produkce polyamidových mikrovláken s jemností pod 1 dtex.
Užitné vlastnosti: pom rn snadná údržba, tvarová stabilita, náhrada p írodního hedvábí (dámské pun och, elastické prádlo, plavky, sportovní oble ení), dále jako sm sová komponenta s bavlnou a vlnou.
Použití: st iže – jako tepeln izola ní výpln (pojená rouna) sportovních od vních výrobk a p ikrývek, dále do sm sových p ízí pletených výrobk a do tkanin.
Monofil ( irý, kou ový) jako monofilní šicí nit, multipl jak hladký tak tvarovaný na pun ochové zboží a sportovní oble ení, tvarovaný kabílek na výrobu všívaných koberc . Rouna ze st iže – jako surovina do netkaných textilií.
Údržba: praní, chemické išt ní, žehlení na dva stupn tj. 150°C (polyamid 6:
teplota m knutí/ teplota tání: 180/220°C, polyamid 6.6: 220/250°C).
5.3. Polyester
Polymer vzniká chemickou reakcí (polykondenzací) ze dvou vstupních komponent, ze kterým je vyroben polykondenzát, který se zvlák uje z taveniny do šachty, následn dlouží, pop ípad sdružuje do kabelu, který se dále eže na st iž, nebo trhá na trhanec. Vzniká r zn jemná, profilovaná, pop ípad bikomponentní vlákna. Polyester je ve srovnání s polyamidem relativn tuhé vlákno. Používá se ve sm sích s bavlnou, vlnou, VS st iž do mykaných a esaných p ízí. Zvyšuje tuhost výrobku a snižuje jeho ma kavost. Má velmi nízkou sorpci, proto po fyziologické stránce je nevhodný. Známá obleková a šatová sm s 45% vlna/55% polyester byla
stanovena na základ výzkumu jako optimální pro vlastnosti kladené na tyto výrobku. Ve sm sích s bavlnou a viskózou napomáhá jejich trvanlivost.
Užitné vlastnosti: tvarová stabilita, snadná údržba, sm si
Použití: ve staplových vláknech p edevším jako sm sová komponenta s bavlnou, vlnou, lnem. Jako monofil a multipl a to jak hladký tak tvarovaný do pletených výrobk . Rouno ze st iže do tepeln izola ních vrstev od vnách výrobk .
Údržba: praní, išt ní, žehlení na dva stupn tj. 150°C, teplota m knutí/tání:
230/260°C
Polyamidová a polyesterová vlákna pat í mezi nejvíce rozší ená vlákna a z toho d vodu byly vyvinuty speciální zvlák ovací trysky, ze kterých vznikají vlákna r zných profil . Profilování vláken má ten cíl, aby vlákno svým tvarem a povrchem napodobovalo vlákno p írodní. Zv tšením povrchu se dosáhne vyšší adsorpce a znesnad uje se vytahování vlákna z p íze, ímž se sníží žmolkovitost. Vlákno, které má na povrchu rovnou plošku, odráží sv tlo a jeví se lesklé. Do n kterých p ízí jsou tato vlákna p idávána práv za tímto efektem. Dále to jsou nap íklad vlákna dutá, jejichž použití je v tepeln izola ních vrstvách (prošívané p ikrývky, zimní oble ení, zimní sportovní kombinézy, atd.). Tato vlákna velmi dob e drží tvar – souvislá dutina snižuje hmotnost vlákna, vzduch v ní p sobí nepatrn jako tepelný izolant ale zejména dutina sama znesnad uje ohyb vlákna. Tím tato vlákna, pakliže jsou tvarovaná, drží tvar vzniklé vrstvy (rouna), ímž je vytvo eny tepeln izola ní vrstva. Tato vlákna jsou zejména na polyesterové bázi, takže jejich údržba je velmi jednoduchá a nedochází ke zm n jejich vlastností. [8]
5.4. Mikrovlákno
Jedná se o vlákna v jemnosti pod 1 dtex (pr m r kolem 10µm) a jejich výrobní kapacity jsou zhruba 70/30 ve prosp ch polyamidových mikrovláken. Jedná se o nákladnou výrobu a ta probíhá zpravidla t emi níže popsanými zp soby:
• Zvlák ováním p ímo ze speciálních trysek
• Jako bikomponentní vlákno typu M/F r zných profil , jejichž výroba spo ívá ve zvlák ování sm sového polymeru a následné rozpušt ní matrice
• Št pením z mikrofonií s tlouš kou do 1µm
Jsou známy dva typy mikrovlákna odlišující se jemností:
• 1 – 0,3 dtex - mikrovlákna
• 0,3 a mén - supermikrovlákna
Užitné vlastnosti výrobku z mikrovláken: tvarová stabilita, u broušených nepromokavost
Údržba: praní, išt ní, žehlení na dva stupn tj. 150°C Použití: pláš oviny, sportovní oble ení, spodní prádlo
5.5. Polyuretan
Jsou vyráb ny 2 typy vláken: klasické polyuretanové vlákno a segmentové, tj.
kopolymerní se segmenty makromolekul z polyuretanu a jiného polymeru.
Existují t i typy zvlák ování: z roztoku dimetylfornamidu do horkovzdušné komory, do lázn a reaktivním zvlák ováním (p ímo v trysce). Vlákna obou typ jsou tém kruhového pr ezu. Jejich význam spo ívá pro vysokou pružnost
s pryžovými a latexovými vlákny jsou v i kosmetickým prost edk m zna n odoln jší.
Vyráb ný sortiment jsou: monofil, op edený monofil, hladký nebo tvarovaný mutifil
Užitné vlastnosti: pro vysokou pružnost (až 400%) je vhodný pro všechny druhy pružných výrobk a nahrazuje tak pryžová vlákna.
Použití: elastické prádlo, sportovní elastické úbory, jako komponenty do útkových p ízí stre ových tkanin.
Polyuretanové vlákno m žeme také najít pod obchodními názvy Elastan nebo Lycra.
5.6. Elastan
Elastan zvyšuje pružnost materiálu. Elastan je syntetické vlákno, zejména z polyuretanu nebo polyesteru., známé pro svoji výjime nou pružnost. Je pevn jší a odoln jší než vlákna gumová. Byl vyvinut v roce 1959 americkou firmou DuPont a byl p edstaven ve ejnosti jako revolu ní materiál v od vním pr myslu.
A koli je elastomerické vlákno d ležitou sou ástí každého pružného materiálu
Vlákno od v m dodává pohodlí a volnost pohybu, od vy lépe padnou a udržují si tvar, vyzna ují se zvýšenou nema kavostí a lepší splývavost.
Pružnost, kterou vlákno Lycra dodává od v m, umož uje, aby aerodynamicky p iléhaly k t lu a p itom nebránily v pohybu. V p ípad tkaných od v vlákno Lycra zlepšuje volnost pohybu a splývavost a pomáhá vyhlazovat záhyby. Úplety s vláknem Lycra si p i opakovaném nošení zachovávají tvar.
Technické hledisko: Lycra pat í druhov do elastinové skupiny syntetických vláken a technicky je popsáno jako segmentovaný polyuretan. Skládá se z m kkých nebo pružných segment spojených s tvrdými neboli pevnými segmenty. To vláknu poskytuje jeho tvarovou pružnost. Vlákno Lycra lze natáhnout na ty násobek až osminásobek jeho p vodní délky. Jakmile nap tí povolí, smrští se na p vodní délku. T ebaže se zdá, že Lycra je souvislé jednolité vlákno, ve skute nosti je to svazek tenkých vlákének. Vyrábí se ve verzi pr hledné, matné a se širokým rozsah jemností nebo síly – od 11 do 2500 decitex .
Použití: vlákno Lycra se nikdy nepoužívá samostatn , vždy se kombinuje s jinými vlákny, p írodními nebo syntetickými. Materiál vylepšený vláknem Lycra si na vzhled a na omak zachovávají vlastnosti v tší – nového vlákna. Typ tkaniny i pleteniny a její kone né využití ur ují množství a typ vlákna Lycra, jehož je zapot ebí, aby se zajistily optimální užitkové a estetické vlastnosti. Pouhá 2%
vlákna Lycra sta í ke zlepšení pohybu materiálu p i nošení, udržení záhyb a tvaru, zatímco od vy pro aktivní pohyb, jako jsou plavky a sportovní oble ení mohou být zhotoveny z materiál obsahující až 20 i 30 % vlákna Lycra. Techniky tkaní nebo pletení spolu s typem materiálu a kone ným využitím ur ují, zda je vlákno Lycra užíváno samotné (holé) nebo ovinuté jinou p ízí. Holé vlákno Lycra m že být zpracováno jako ostatní syntetická vlákna a proto m že být používáno samotné v takových aplikacích jako je prádlo, plavky, lemy a pun ochové výrobky.[8], [9].