• No results found

Mechanické funkce geotextilií

Mechanické fuknce geotextilií

Geotextlie zpevňují tělesa silničních komunikací a přinášejí značné finanční úspory při jejich stavbě, př.: viz. obr. č. 6. Úkolem geotextilie na obrázku je zabránit zatlačování štěrkové hmoty do zemního podloţí a rozkládat síly, které na něj působí. Tím se zabrání vyjíţdění kolejí od těţkých silničních souprav (např.: dlouhé kamiony). Finanční úspory je

dosaţeno především úsporou mnoţství pouţité štěrkové hmoty pro stavbu komunikace.

Náklady jsou spojeny zejména s dopravou štěrkové hmoty na staveniště [6].

Obr.č.6.: Geotextilie použitá pro stavbu pozemní komunikace [6].

1.6 Norma ČSN EN 132500

Tato norma umoţňuje výrobcům popisovat geotextilie a výrobky podobné geotextilií na základě stanovených hodnot vlastností důleţitých pro předpokládané pouţití, pokud se prováděly zkoušky podle stanovených metod. Zahrnuje také postupy pro posuzování shody poţadavků a kontrolu výroby u výrobce.

Tuto normu mohou pouţívat také projektanti, finální uţivatelé a další zainteresované strany pro stanovení, které funkce a podmínky pouţívání jsou důleţité.

Funkční zkoušky některých vlastností stále probíhají a vyvíjejí se a budou začleněny při revizi normy. Termín „výrobek― pouţívaný v normě se vztahuje na geotextilií nebo výrobek podobný geotextilii. Tato evropská norma je součástí řady norem zabývajících se poţadavky na geotextilie a výrobky podobné geotextilií, které se pouţívají pro určité účely[7].

1.6.1 Předmět normy

Tato evropská norma stanovuje důleţité vlastnosti geotextilií a výrobků podobných geotextiliím pouţívaných při stavbě ţeleznic a vhodné zkušební metody pro zjišťování těchto vlastností.

Předpokládané pouţití těchto geotextilií nebo výrobků podobných geotextilií je plnění jedné nebo více z těchto funkci: filtrace, oddělování nebo vyztuţování. Funkce oddělování, se vţdy pouţívá ve spojení s filtrací nebo vyztuţováním, a proto se oddělování nikde nestanovuje samostatně. Tato norma platí pro pouţití mezi plání a spodní vrstvou praţců, není pouţitelná pro geomembrány. Norma umoţňuje hodnotit, zda výrobek vyhovuje poţadavkům této evropské normy a postupy kontroly výroby u výrobce. Norma stanovuje poţadavky, které musí splňovat výrobci a distributoři, pokud jde o uvedení vlastností výrobků [7].

1.6.2 Normativní odkazy

Do této evropské normy jsou také začleněny ustanovení z jiných publikací. Tyto normativní odkazy jsou uvedeny na vhodných místech textu a seznam těchto publikací je uveden přímo v ČSN EN 13250.

Např.:

ČSN EN 12224 Geotextilie a výrobky podobné geotextilií – Zjišťování odolnosti proti povětrnostním vlivům (Geotextiles and geotextile-related products – Determination of the resistence to weathering[7].

1.6.3 Termíny, definice a zkratky

Pro účely evropské normy se pouţívají termíny a definice z ISO 10318. Termín „výrobek―

pouţívaný v této normě se vztahuje na geotextilii nebo výrobek podobný geotextilií. Dále platí specifikace = jakýkoliv dokument, který popisuje konstrukci, funkci a zvláštní podmínky pouţívání výrobku.

Pro účely této evropské normy platí tyto zkratky podle EN ISO 1043-1:

PA – polyamid PE – polyethylen

PET – polyester (polyethylenreftalát) PP – polypropylen.

[7].

1.6.4 Všeobecné poţadované vlastnosti dle ČSN EN 13250

Hlavními funkcemi geotextilií a výrobků podobných geotextilií pouţívaných při stavbě ţeleznic jsou filtrace, oddělování a vyztuţování. Pokud je do stavby začleněn odvodňovací nebo protierozní systém, musí být rovněţ splněny poţadavky odpovídajících norem.

Vlastnosti důleţité pro dané podmínky pouţívání a pouţívané pro zkušební metody jsou uvedeny v tabulce č.1. Seznam vlastností v tabulce č.1 zahrnuje vlastnosti poţadované pro harmonizaci (H), vlastnosti vztahující se na všechny podmínky pouţívání (A) a vlastnosti vztahující se na zvláštní podmínky pouţívání (S). Údaj „—„ znamená, ţe vlastnost se nevtahuje na danou funkci.

Tam, kde se musí pro tutéţ vlastnost uvádět údaje pro více neţ jednu funkci, se musí dodrţovat toto pořadí: H má přednost před A, A má přednost před S a S má přednost před

„—„.

Protoţe se funkce oddělování vţdy pouţívají ve spojení s jinou funkcí, nesmí se funkce oddělování nikdy specifikovat samostatně.

Výrobce geotextilie nebo výrobku podobného geotextilií musí poskytovat údaje zaloţené na výsledcích zkoušek stanovených v této normě[7].

Tabulka č. 1 – Geotextilie a výrobky podobné geotextiliím pouţívané při stavbě ţeleznic Funkce, vlastnosti související s funkcí a zkušební metody, které se pouţívají

Funkce

Vlastnost Zkušební metoda Filtrace Oddělování Vyztužování

(1)Pevnost v tahu b EN ISO 10319 H H H

(2)Protažení při max. zatížení EN ISO 10319 A A H

(3) Pevnost v tahu u švů a spojů EN ISO 10321 S S S

(4)Statické protržení (zkouška CBR) a,b EN ISO 12236 S H H

(5) Odolnost proti dynam.protržení (zkouška pádem kužele) a

EN 918 H A H

(6) Oděr EN ISO 13427 S S S

(7) Třecí vlastnosti prEN ISO 12957-1 : 19

97 a prEN ISO 12957-2:1997

S S A

(8) Tečení v tahu EN ISO 13431 -- -- S

(9) Poškození během ukládání ENV ISO 10277-1 A A A

(10) Charakteristická velikost otvorů EN ISO 12956 H A --

(12) Odolnost Podle přílohy B normy H H H

(12.1) Odolnost proti povětrnostním vlivům EN 12224 A A A

(12.2) Odolnost proti chemickému stárnutí ENV ISO 12960, ENV ISO 13438, ENV 12447

S S S

(12.3) Odolnost proti narušení působením mikroorganismů

EN 12225 S S S

Důležité:

H: požadované pro harmonizaci

A: vztahující se na všechny podmínky používání S: vztahující se na zvláštní podmínky používání

„—„ udává, že vlastnost se nevztahuje na danou funkci

a – mělo by se zvážit, že tato zkouška nemusí být vhodná pro některé typy výrobků, např. geomřížky

b – pokud jsou v této tabulce mechanické vlastnosti (pevnost v tahu a statické protržení) označeny kódem „H“ , musí výrobce poskytnout údaje pro obě vlastnosti. Použití pouze jedné, buď pevnosti v tahu nebo statického protržení, je dostatečné ve specifikaci.

Specifikace stanoví, které funkce a podmínky pouţívání jsou důleţité (viz. tabulka č.1).

Výrobce výrobku poskytne nezbytné údaje podle poţadavků a zkušebních metod popsaných v normě ČSN EN 13250. Seznam vlastností v tabulce č. 1 zahrnuje vlastnosti poţadované mandátem (H), vlastnosti vztahující se na všechny podmínky pouţívání (A) a vlastnosti vztahující se na zvláštní podmínky pouţívání (S).

Údaje o pevnosti v tahu švů a spojů jsou nezbytné pro všechny funkce, pokud se výrobek mechanicky spojuje, a pokud se přes švy a spoje přenáší namáhání.

Údaje o statickém protrţení jsou nutné pro funkci filtrace, pokud to poţaduje specifikace.

Jestliţe jsou podmínky zatěţování na staveništi takové, ţe existuje riziko statického protrţení filtru, musí se poskytnout údaje o statickém protrţení nebo, jako alternativa, o pevnosti v tahu.

Údaje o třecích vlastnostech jsou nutné pro funkce oddělování a filtrace, pokud se výrobek pouţívá v situaci, kdy dochází k rozdílnému pohybu výrobku a materiálu, který je s ním v bezprostředním styku, a kde tento pohyb můţe ohrozit stabilitu díla.

Údaje o tečení v tahu se pouţívají pro poskytnutí představy o pevnosti proti trvalému zatěţování, pokud výrobek plní vyztuţovací funkci [7].

Údaje o odírání jsou nutné pro všechny funkce, kdy je výrobek ve styku s loţivem [7].

1.6.5 Kontrola výroby u výrobce, značení

Před uvedením typu výrobky na trh se vytvoří plán kontroly výroby u výrobce, který se uvede v příručce. Do příručky se zaznamenávají jakékoliv zásadní změny surovin a přísad, výrobních postupů nebo plánu kontrol, které ovlivňují vlastnosti nebo pouţití výrobků.

Příručka obsahuje postupy kontroly výroby u výrobce důleţité pro dané vlastnosti, jak je potvrzují počáteční typové zkoušky.

Postupy kontroly výroby u výrobce se stávají z trvalého interního systému kontroly výroby tak, aby se zajistilo, ţe takové výrobky vyhovují této normě a naměřené hodnoty odpovídají daným hodnotám.

Výrobce musí jasně a nesmazatelně označit geotextilií nebo výrobek podobný geotextilií informacemi stanovenými v EN ISO 10320 [7].

1.7 JUTA a.s.

Na diplomové práci jsem spolupracovala s firmou JUTA a.s., se sídlem v Hradci Králové, kterou jsem oslovila a firma byla velmi vstřícná ke spolupráci. Firmu jsem navštívila a prohlédla si veškerý provoz, zázemí, laboratoř po testování geotextilií, zda splňují veškeré poţadované vlastnosti, dle Normy ČSN EN 13250 a stanovených kritérií.

Historie Juty a.s.

Historie firmy sahá do druhé poloviny 19. století, kdy společnost vyráběla především výrobky z přírodních materiálů: juta, len, konopí. Během 70. let minulého století začala firmy vyrábět další výrobky z polypropylenu a polyetylenu. Společnost byla privatizována v r. 1992. V současnosti je to akciová společnost a vlastníkem společnosti je pan Ing.

Hlavatý – generální ředitel a předseda představenstva. Ředitelství společnosti je ve Východních Čechách ve Dvoře Králové nad Labem. Společnost má 15 závodů z toho je 12 závodů výrobních ( 5x Dvůr Králové nad Labem, Úpice, Adamov, Jaroměř, Bernartice, Višňová, Turnov, Olomouc [8].

1.7.1 Výroba JUTY a.s. pro hlavní obory

Výroba Juty a.s.

- stavebnictví, - zemědělství,

- technické materiály.

1.7.2 Výrobky pro stavebnictví

Výrobky pro stavebnictví:

- difúzní membrány (JUDATACH, JUTADREN) - difúzní membrány zátěrové (JUTATOP) - podstřešní fólie (JUTAFOL D, JUTACON) - parozábrany (JUTAFOL N)

- hydroizolační fólie a geomembrány (JUNIFOL) - netkané geotextilie (geoNETEX)

- tkané geotextilie (Geojutex)

- netkané textilie (NETEXHOME – pouţití pro dům a zahradu) - umělý trávník (JUTAGRASS).

1.7.3 Výrobky pro zemědělství

Výrobky pro zemědělství:

- agrotextilie

- plotovina na ochranu stromků - motouzy

- rašlové pytle

- síťovina na balení slámy - stínící rašlové úplety.

1.7.4 Technické materiály

Technické materiály:

- velkoobjemové vaky - tkané pytle

- tkaniny

- obalové síťoviny - filtry, filtrační příze [8].

1.7.5 Strojní zařízení

Strojní zařízení:

- extruzní linky na výrobu PEHD a PELLD fólií - stroje pro výrobu netkaných textilií

- spřádací, skací, stáčecí, snovací stroje - šicí a všívací stroje

- zátěrová linka.

1.8 Kvalita výrobků Juty a.s.

Geotextilie jsou vyráběny z vysoce kvalitního polypropylenu (PP) a polyesteru (PES) technologií netkaného textilu. Nejsou napadány plísněmi a bakteriemi. Jsou prováděny pravidelné testy a zkoušky dle platný norem a předpisů.

1.8.1 Kvalita, bezpečnost a ţivotní prostředí

Všechny závody společnosti Juty a.s., jsou certifikovány dle ISO 9001, ISO 14001, OHSAS 18001.

Geotextilie vyrábí firma JUTA, a.s. v souladu se systémem řízení jakosti ISO 9001, kvalitativní vlastnosti jsou systematicky ověřovány vlastní technickou zkušebnou.

V laboratoři jsou měřeny a vyhodnocovány všechny základní parametry, tzn.: plošná hmotnost, tloušťka, CBR test, odolnost proti průrazu, pevnost v tahu a taţnost, hydraulické vlastnosti.

Veškeré druhy geotextilií jsou testovány státní zkušebnou TZÚ Brno, geotextilie jsou certifikovány v řadě evropských zemí, nezávislé akreditované zkušebny vykonávají nezávislý dozor nad kvalitou výrobků [8].

1.8.2 Manipulace a transport

Transport je vhodné provádět vhodnými čistými dopravními prostředky, nakládce a vykládce výrobků je třeba věnovat zvýšenou pozornost, při skladování nesmí být geotextilie vystavena přímému slunečnímu záření a neměla by být porušena ochranná fólie pro 100% funkčnost výrobků [8].

1.8.3 Zkušební zařízení

Přehled zkušebního zařízení:

- tlakové a tahové zkušební stroje - zařízení pro zjišťování vodotěsnosti - zařízení pro zkoušení MFI

- QUV testry

- Zařízení pro zjišťování propustnosti GTX - Zařízení termické analýzy – DSC

- Spektrofotometr - Tloušťkoměry.

Kvalita výrobků je ověřována dle pravidelného testování zaměřeného na individuální řadu výrobků podle plánu zkoušek – převáţně stavebních výrobků. Výrobky pro styk s potravinami jsou testovány pro shodu se zdravotní nezávadností v externích laboratořích.

1.8.4 Certifikace

Certifikace výrobků:

Stavební výrobky – dle přílohy směrnice rady 89/106/EEC se výrobky společnosti JUTA a.s. dělí do tří kategorií:

- Systém 2+ (geotextilie, geomembrány, stavební fólie) - Systém 3 (postřešní fólie a membrány)

- Systém 4 (syntetický trávník) [8].

1.9 Správa ţelezniční dopravní cesty, státní organizace 1.9.1 Historie

Historie ţeleznice v ČR

Ţelezniční doprava na území České republiky má své počátky v první třetině 19.století. Tuto síť pak převzala po rozpadu Rakouska-Uherska jiţ při svém vzniku Československá republika. Dominantním vlastníkem, stavitelem a provozovatelem ţelezničních drah na našem územní v průběhu historie byl nejčastěji stát, i kdyţ ţeleznice zaţila i období, kdy tomu tak nebylo.

V současné době je vlastníkem většiny ţelezničních tratí České republiky stát, zastoupený státní organizací Správa ţelezniční dopravní cesty. České dráhy, akciová společnost jsou největším národním dopravcem.

Za dobu své existence přepravila naše ţeleznice stamiliardy cestujících a stamiliardy tun zboţí, a v současné době jí za objem přepravy patří 4. místo v Evropě.

Správa ţelezniční dopravní cesty, se stala garantem provozuschopnosti, modernizace a rozvoje ţelezničních drah v České republice.

1.9.2 Základní pojmy

1.9.2.1 Ţelezniční svršek

Ţelezniční svršek (= kolejový, traťový svršek) je jedna ze dvou základních součástí ţelezniční nebo jiné kolejové tratě. Tvoří jízdní dráhu, která vozidlo nese a vede. Základní součásti traťového svršku jsou kolejnice, výhybky, upevňovadla, praţce (tyto části dohromady tvoří koleje) a kolejové loţe. Leţí na pláni tělesa kolejového spodku. Svršek, který nemá kolejové loţe, se nazývá pevnou jízdní drahou. Obdobná stavební část se vyskytuje i u jiných kolejových drah, např.: tramvajové, pozemní lanové.

Dorovnání povrchu do úrovně hlav kolejnic, případně související vozovky se nazývá kryt kolejového svršku. Pouţívá se zejména u tramvajových tratí vedených po pozemní komunikaci jako tramvajový pás. Zejména, je-li po kolejovém svršku povolena jízda silničních vozidel. Také se pouţívá v místech přejezdů nebo přechodů přes ţelezniční nebo tramvajovou dráhu, a dále také v místech pro nástup poţární techniky a pro zrychlení pěší evakuace (u tunelů). Kryt kolejového svršku můţe tvořit ţivice, asfalt, kamenná nebo mozaiková dlaţba, krycí panely, štěrk. Na přejezdech se někdy pouţívají pryţové materiály. Na tramvajových tratích se také pouţívají velkoplošné panely, které plní zároveň úlohu kolejového loţe i krytu kolejového svršku.

Obr.č. 7.: Železniční svršek

1.9.2.2 Ţelezniční spodek

Ţelezniční spodek (= kolejový, traťový spodek) je součást ţelezniční nebo jiné kolejové trati. Jeho úkolem je nesení ţelezničního svršku. Základní sloţkou ţelezničního spodku je zemní těleso, obvykle doplněné konstrukční vrstvou ze štěrkopísku. Pro zvýšení stability se do náspu nebo mezi zemní těleso a konstrukční vrstvu přidává geotextilie nebo jiný geosyntetický materiál. Konstrukční vrstva můţe být zpevněna cementovou nebo vápennou stabilizací. Do ţelezničního spodku patří násep, zářez, ale i propustky, opěrné zdi a zárubní zdi a odvodnění. Patří sem také mosty a tunely. Hranicí mezi ţelezničním spodkem a ţelezničním svrškem je pláň tělesa ţelezničního spodku.

1.9.2.3 Kolejové loţe

Kolejové loţe základní součástí ţelezničního svršku trati. Materiálem je z pravidla štěrk a frakci 32/63. Můţe být pouţito přírodní drcené kamenivo, pro nové tratě se pouţívá pouze toto, recyklované kamenivo nebo umělé kamenivo (např.: granulovaná vysokopecní struska). Tloušťka kolejového loţe pod loţnou (spodní) plochou betonového praţce je minimálně 350 mm a dřevěného praţce 300 mm.

Obr.č.8. Kolejové lože

Kromě kolejového spodku a svršku, jsou součástí trati také trolejová vedení, měnírny, staniční a provozní budovy, elektrická zařízení, signalizace apod.

Při realizacích staveb kolejového spodku, se v současné době hojně vyuţívají geotextilie. V místech kde vlakové soupravy stojí, se geotextilie pouţívá i v kolejovém svršku, a to zejména pro zachycení úkapů ropných látek z vlakových souprav [11].

Ukázka pouţití geoxtetilií při ţelezničních stavbách:

Obr.č.9.:

Obr.č. 10.:

2 Základní meteorologická terminologie

2.1 Všeobecně

Počasí, je stav atmosféry charakterizovaný souhrnem hodnot všech meteorologických prvků s atmosférickými jevy v určitém místě a čase.

Podnebí (klima) je dlouhodobý charakteristický reţim počasí, podmíněný energetickou bilancí, cirkulací atmosféry, charakterem povrchu a lidskými zásahy. Tedy je to dlouhodobě průměrný stav atmosféry v určitém místě.

Předpověď počasí vyjadřuje budoucí stav počasí, nebo-li povětrnostních podmínek. Je vypracována na základě aplikací meteorologických poznatků, jako jsou přízemní pozorování a měření na meteorologických stanicích, aerologická sondáţní měření ve vyšších vrstvách atmosféry, druţicová a radarová měření, výstupy z regionálních a globálních numerických předpovědních modelů, koncepčních modelů, statistických údajů, apod. S pomocí moderních telekomunikačních technologií, které umoţňují rychlý přenos dat, výpočetní techniky a na základě naměřených dat, spočtených předpovědních výstupů, vlastní zkušenosti meteorologie, příp. i jeho intuice, meteorolog – synoptik vytváří představu o budoucím vývoji počasí.

Speciální předpovědi, jsou předpovědi zaměřené podle poţadavků konkrétních uţivatelů, např. předpovědi pro zimní údrţbu silnic a dálnic, leteckou dopravu, státní orgány a instituce, energetiku, plynárenství, zemědělství, mobilní operátory apod. [13].

Úspěšnost předpovědi počasí klesá s délkou předpovědního období. Dosti přesnou předpověď lze poskytnout zhruba na 5 dní dopředu (v závislosti na meteorologické situaci), proto ČHMÚ denně vydává předpověď pro ČR na aktuální den a následujících 5

dní členěné po dnech, s vyhlídkou na další 3 dny, které uţ po dnech členěny nejsou.

Předpověď na více neţ 10 dní můţe říci jen předpokládaný charakter počasí, nikoli jak bude v konkrétní dny. Na aktuální den a noc a následující tři dny jsou vydávány i regionální předpovědi pro jednotlivé kraje v ČR, která mohou více postihnout regionální odlišnosti počasí, neţ je moţno uvést v předpovědi pro celou ČR.

Výstraha ČHMÚ je výstraţnou informací ČHMÚ na nebezpečné meteorologické a hydrologické (povodňové) jevy, která se vydává v rámci tzv. Systému integrované výstraţné sluţby (SIVS). Pro kaţdý nebezpečný jev jsou stanovena kritéria, na základě předpokladu jejich splnění je vydávána výstraha. Navíc je pro kaţdý jev určen stupeň nebezpečí, který představuje. Podrobné informace o jevech, na které se vydávají výstrahy, kritéria pro jejich vydávání i moţná ochrana před jejich působením jsou uvedeny přímo u Systému integrované výstraţné sluţby.

Nebezpečné jevy jsou všechny hydrometeorologické jevy, které mohou mít za následek materiální škody, újmy na zdraví nebo i ţivotě. Patří sem: silné (vydatné, dlouhotrvající, přívalové) sráţky vedoucí k povodním, krupobití, silný nárazový vítr, vysoké teploty, déletrvající sucha, nebezpečí poţárů, silné mrazy, ledovka, náledí, silná námraza, vysoká sněhová pokrývka, sněhové jazyky a závěje, rychlé tání sněhu, silné mlhy, mrznoucí mlhy, ale i smogové situace a lavinové nebezpečí.

Informační zprávy hlásné a předpovědní povodňové sluţby (HPPS) jsou součástí ochrany před povodněmi v ČR a jsou vydávány zpravidla v období povodní. Poskytují detailní popit meteorologické a hydrologické situace, dosaţené stupně povodňové aktivity a předpoklad jejich vývoje.

Meteorologické informační zprávy jsou zprávy, které detailně informují o aktuálním výskytu a předpovědi nebezpečných nebo jinak význačných či neobvyklých jevů, na které se buď nevydává výstraha SIVS, nebo o nebezpečných jevech informují s větším předstihem (předvarování) nebo dále upřesňují jejich výskyt a vývoj [13].

Dělení poloh dle nadmořské výšky vychází z převládajících nadmořských výšek v ČR.

Pokud není moţno specifikovat předpovídané meteorologické jevy dle konkrétní nadmořské výšky, pouţívá se následující členění:

- Niţší polohy do 400 m n.m.

- Střední polohy od 400 m n.m.

- Vyšší polohy od 600 do 800 m n.m.

- Horské polohy od 800 m n.m.

Synoptická situace znamená popis či předpokládaný vývoj frontálních a termobarických útvarů a vzduchových hmot nad určitou velkou geografickou oblastí.

Atmosférická fronta je úzká přechodová zóna mezi vzduchovými hmotami různých vlastností (zejm. teploty a vlhkosti).

Teplá fronta je fronta, která se pohybuje na stranu studeného vzduchu, po jejím přechodu se většinou oteplí. Před teplou frontou vzniká charakteristický oblačný systém, začínající vysokou oblačností (stovky km před frontou), pokračující střední a dále nízkou oblačností blíţe před frontu, kde se vyskytuje pásmo trvalých sráţek široké aţ 400 km.

Studená fronta je fronta, která se pohybuje na stranu teplého vzduchu, většinou přináší ochlazení. Typicky se na ní vyskytují kupovitá oblaka typu cumulonimbus, je doprovázena dešti v přeháňkách, v letním období i s bouřkami.

Okluzní fronta je fronta, která vzniká tím, ţe studená fronta doţene teplou frontu, vzniká tedy spojením studené a teplé fronty při okludování cyklony. Kombinuje vlastnosti teplé a studené fronty.

Zvlněná studená fronta je za určitých podmínek na pomalu se pohybující studené frontě se určitý její úsek mění na frontu teplou. Na vrcholu frontální vlny se můţe vytvořit tlaková níţe spojená s velkou oblačností a sráţkami, někdy i velmi vydatnými.

Tlaková výše (anticyklona) je oblast se zvýšeným nebo vysokým tlakem vzduchu, která se na synoptické mapě projevuje alespoň jednou uzavřenou izobarou, přičemţ tlak uvnitř je vyšší, neţ v okolí. V letním období přináší teplé aţ horké slunečné počasí, v zimním

Tlaková výše (anticyklona) je oblast se zvýšeným nebo vysokým tlakem vzduchu, která se na synoptické mapě projevuje alespoň jednou uzavřenou izobarou, přičemţ tlak uvnitř je vyšší, neţ v okolí. V letním období přináší teplé aţ horké slunečné počasí, v zimním

Related documents