Počasí, je stav atmosféry charakterizovaný souhrnem hodnot všech meteorologických prvků s atmosférickými jevy v určitém místě a čase.
Podnebí (klima) je dlouhodobý charakteristický reţim počasí, podmíněný energetickou bilancí, cirkulací atmosféry, charakterem povrchu a lidskými zásahy. Tedy je to dlouhodobě průměrný stav atmosféry v určitém místě.
Předpověď počasí vyjadřuje budoucí stav počasí, nebo-li povětrnostních podmínek. Je vypracována na základě aplikací meteorologických poznatků, jako jsou přízemní pozorování a měření na meteorologických stanicích, aerologická sondáţní měření ve vyšších vrstvách atmosféry, druţicová a radarová měření, výstupy z regionálních a globálních numerických předpovědních modelů, koncepčních modelů, statistických údajů, apod. S pomocí moderních telekomunikačních technologií, které umoţňují rychlý přenos dat, výpočetní techniky a na základě naměřených dat, spočtených předpovědních výstupů, vlastní zkušenosti meteorologie, příp. i jeho intuice, meteorolog – synoptik vytváří představu o budoucím vývoji počasí.
Speciální předpovědi, jsou předpovědi zaměřené podle poţadavků konkrétních uţivatelů, např. předpovědi pro zimní údrţbu silnic a dálnic, leteckou dopravu, státní orgány a instituce, energetiku, plynárenství, zemědělství, mobilní operátory apod. [13].
Úspěšnost předpovědi počasí klesá s délkou předpovědního období. Dosti přesnou předpověď lze poskytnout zhruba na 5 dní dopředu (v závislosti na meteorologické situaci), proto ČHMÚ denně vydává předpověď pro ČR na aktuální den a následujících 5
dní členěné po dnech, s vyhlídkou na další 3 dny, které uţ po dnech členěny nejsou.
Předpověď na více neţ 10 dní můţe říci jen předpokládaný charakter počasí, nikoli jak bude v konkrétní dny. Na aktuální den a noc a následující tři dny jsou vydávány i regionální předpovědi pro jednotlivé kraje v ČR, která mohou více postihnout regionální odlišnosti počasí, neţ je moţno uvést v předpovědi pro celou ČR.
Výstraha ČHMÚ je výstraţnou informací ČHMÚ na nebezpečné meteorologické a hydrologické (povodňové) jevy, která se vydává v rámci tzv. Systému integrované výstraţné sluţby (SIVS). Pro kaţdý nebezpečný jev jsou stanovena kritéria, na základě předpokladu jejich splnění je vydávána výstraha. Navíc je pro kaţdý jev určen stupeň nebezpečí, který představuje. Podrobné informace o jevech, na které se vydávají výstrahy, kritéria pro jejich vydávání i moţná ochrana před jejich působením jsou uvedeny přímo u Systému integrované výstraţné sluţby.
Nebezpečné jevy jsou všechny hydrometeorologické jevy, které mohou mít za následek materiální škody, újmy na zdraví nebo i ţivotě. Patří sem: silné (vydatné, dlouhotrvající, přívalové) sráţky vedoucí k povodním, krupobití, silný nárazový vítr, vysoké teploty, déletrvající sucha, nebezpečí poţárů, silné mrazy, ledovka, náledí, silná námraza, vysoká sněhová pokrývka, sněhové jazyky a závěje, rychlé tání sněhu, silné mlhy, mrznoucí mlhy, ale i smogové situace a lavinové nebezpečí.
Informační zprávy hlásné a předpovědní povodňové sluţby (HPPS) jsou součástí ochrany před povodněmi v ČR a jsou vydávány zpravidla v období povodní. Poskytují detailní popit meteorologické a hydrologické situace, dosaţené stupně povodňové aktivity a předpoklad jejich vývoje.
Meteorologické informační zprávy jsou zprávy, které detailně informují o aktuálním výskytu a předpovědi nebezpečných nebo jinak význačných či neobvyklých jevů, na které se buď nevydává výstraha SIVS, nebo o nebezpečných jevech informují s větším předstihem (předvarování) nebo dále upřesňují jejich výskyt a vývoj [13].
Dělení poloh dle nadmořské výšky vychází z převládajících nadmořských výšek v ČR.
Pokud není moţno specifikovat předpovídané meteorologické jevy dle konkrétní nadmořské výšky, pouţívá se následující členění:
- Niţší polohy do 400 m n.m.
- Střední polohy od 400 m n.m.
- Vyšší polohy od 600 do 800 m n.m.
- Horské polohy od 800 m n.m.
Synoptická situace znamená popis či předpokládaný vývoj frontálních a termobarických útvarů a vzduchových hmot nad určitou velkou geografickou oblastí.
Atmosférická fronta je úzká přechodová zóna mezi vzduchovými hmotami různých vlastností (zejm. teploty a vlhkosti).
Teplá fronta je fronta, která se pohybuje na stranu studeného vzduchu, po jejím přechodu se většinou oteplí. Před teplou frontou vzniká charakteristický oblačný systém, začínající vysokou oblačností (stovky km před frontou), pokračující střední a dále nízkou oblačností blíţe před frontu, kde se vyskytuje pásmo trvalých sráţek široké aţ 400 km.
Studená fronta je fronta, která se pohybuje na stranu teplého vzduchu, většinou přináší ochlazení. Typicky se na ní vyskytují kupovitá oblaka typu cumulonimbus, je doprovázena dešti v přeháňkách, v letním období i s bouřkami.
Okluzní fronta je fronta, která vzniká tím, ţe studená fronta doţene teplou frontu, vzniká tedy spojením studené a teplé fronty při okludování cyklony. Kombinuje vlastnosti teplé a studené fronty.
Zvlněná studená fronta je za určitých podmínek na pomalu se pohybující studené frontě se určitý její úsek mění na frontu teplou. Na vrcholu frontální vlny se můţe vytvořit tlaková níţe spojená s velkou oblačností a sráţkami, někdy i velmi vydatnými.
Tlaková výše (anticyklona) je oblast se zvýšeným nebo vysokým tlakem vzduchu, která se na synoptické mapě projevuje alespoň jednou uzavřenou izobarou, přičemţ tlak uvnitř je vyšší, neţ v okolí. V letním období přináší teplé aţ horké slunečné počasí, v zimním období mrazivé slunečné počasí nebo inverzní charakter počasí s výskytem mlh a nízké oblačnosti, často i mrholením.
Tlaková níţe (cyklona) je oblast se sníţeným nebo nízkým tlakem vzduchu, která se na synoptické mapě projevuje alespoň jednou uzavřenou izobarou, přičemţ tlak uvnitř je niţší, neţ v okolí. Přináší počasí s velkou oblačností a sráţkami [13].
Oblačnost, mnoţství oblačnosti se vyjadřuje stupněm pokrytí oblohy v osminách. Dle těch těchto kritérií rozlišujeme:
Slovní vyjádření Pokrytí oblohy oblačnosti v osminách Co to znamená?
Jasno 0 – obloha bez oblačnosti obloha bez mraků
Skoro jasno 1aţ2 osminy pokrytí oblohy většina oblohy bez mraků Polojasno 3aţ4 osminy pokrytí oblohy polovina oblohy zakryta
Oblačno 5aţ6 osminy pokrytí oblohy většina oblohy zakryta
Skoro zataţeno 7 osmin pokrytí oblohy téměř celá obloha zakrytá
Zataţeno 8 osmin pokrytí oblohy obloha úplně zakrytá mraky
Kromě těchto výše uvedených názvů se v praxi pouţívají i výrazy jako proměnlivá oblačnost, velká oblačnost, protrhávání oblačnosti, přibývání oblačnosti, ubývání oblačnosti apod. Na podzim a v zimě se setkáváme s výrazem nízká inverzní oblačnost (stratus), coţ jsou oblaka podmíněná výškovou inverzí teploty vzduchu.