Modelový výpočet starobního důchodu

V kapitole 5.3.4 byla provedena teoretická analýza faktorů, které ovlivňují výši přiznaného důchodu. Úroveň příjmu, kterou může jednotlivec očekávat po odchodu do důchodu, se tedy odvíjí od vývoje průměrné mzdy v ekonomice, která udává výši základní výměry a úrovně redukčních hranic, a dále také od osobního vyměřovacího základu jednotlivce a od doby, po kterou byl účasten důchodového pojištění, tedy v tomto případě od doby zaměstnání.

Níže uvedený model pracuje s následujícími zjednodušujícími předpoklady:

 Zaměstnanec splňuje podmínky pro odchod do řádného starobního důchodu (tj. získal potřebnou dobu pojištění a dosáhl důchodového věku)¹.

 Nedošlo k souběhu pobírání důchodu a výdělečné činnosti, resp. k odložení výplaty řádného starobního důchodu po dobu další výdělečné činnosti.

 Starobní důchod byl přiznán v roce 2014 – rozhodným obdobím je tedy období let 1986 – 2013 (v rozhodném období je celkem 10 227 kalendářních dnů).

 Zaměstnanec získal 42 let doby důchodového pojištění.

 Vyloučené doby jsou nulové.

 Náhradní doby jsou nulové.

 Hrubé roční výdělky (viz Příloha B) jsou odvozeny od příslušného násobku všeobecného vyměřovacího základu (Přib a Voříšek, 2012), který přibližně odpovídá průměrné hrubé mzdě na přepočteného zaměstnance v daném roce (ČSÚ, 2015).

Základní parametry pro výpočet důchodu v roce 2014 jsou uvedeny v následující tabulce:

1 Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění umožňuje také odchod do předčasného starobního důchodu před dovršením důchodového věku, k této variantě však modelové příklady nepřihlíží.

Tabulka 11: Parametry pro výpočet důchodu pro rok 2014 Výše všeobecného vyměřovacího základu za

rok 2012 25 903 Kč

Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok

2012

1,0015

Redukční hranice pro stanovení výpočtového základu I. redukční hranice 11 415 Kč II. redukční hranice 30 093 Kč III. redukční hranice 103 768 Kč Základní výměra důchodu pro rok 2014 2 340 Kč

Zdroj: Vyhláška č. 296/2013 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2012, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2012, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2014 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2014 a o zvýšení důchodů v roce 2014. Vlastní zpracování.

První dva parametry uvedené v tabulce slouží k výpočtu koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu, který se stanoví jako podíl všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, vynásobeného přepočítacím koeficientem, a všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, za který se vypočítává roční vyměřovací základ (Přib a Voříšek, 2012).

Hrubé roční výdělky jednotlivých příjmových kategorií ve sledovaném období před odchodem do důchodu jsou v tomto případě představovány příslušnými násobky všeobecného vyměřovacího základu. Za předpokladu, že koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu aktualizuje hodnoty k poslednímu roku ekonomické aktivity zaměstnance v závislosti na růstu průměrné mzdy, a že všeobecný vyměřovací základ lze přibližně ztotožnit s výší průměrné hrubé mzdy v daném roce, jsou jednotlivé násobky valorizovaných ročních vyměřovacích základů za sledované období po přepočtu koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu téměř konstantní.

Tabulka 12: Hrubé roční výdělky zaměstnance ve sledovaném období přepočítané na roční vyměřovací základy

Rok KNNVZ

Výdělky ve výši n-násobku všeobecného vyměřovacího základu v Kč

0,5 x VVZ 1 X VVZ 2 x VVZ 3 x VVZ Poznámka: KNVVZ = koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu, VVZ = všeobecný

vyměřovací základ

Zdroj: MPSV. Důchodová kalkulačka. Vlastní zpracování.

Po dosazení do vzorce (1) jsou pro jednotlivé příjmové kategorie získány následující hodnoty osobního vyměřovacího základu. Z důvodu absence vyloučených dob je možno dělit úhrn ročních vyměřovacích základů násobený průměrným počtem dnů v kalendářním měsíci (30,4167) celkovým nesníženým počtem dnů v rozhodném období, tj. číslem 10 227.

Tabulka 13: Výpočet řádného starobního důchodu pro různé úrovně výdělků

Poznámka: VVZ = všeobecný vyměřovací základ Zdroj: Vlastní

Výpočtový základ pro rok 2014 se stanoví tak, že částka osobního vyměřovacího základu do výše I. redukční hranice se započítává plně, interval od I. redukční hranice do II. redukční hranice se započítává 26 %, z částky nad II. redukční hranici do III. redukční hranice se počítá 22 % a z částky nad III. redukční hranice se počítají 3 % (Česko, 2011).

Výše důchodové dávky zaměstnance, který odchází do řádného starobního důchodu během roku 2014, je závislá od doby pojištění (v tomto případě 42 let) a od výše jeho ročních vyměřovacích základů (resp. hrubých výdělků) v období let 1986 – 2013. Každý celý rok doby pojištění je započítán ve výši 1,5 % výpočtového základu měsíčně, tzn. koeficient procentní výměry důchodu činí 0,015 * 42 let = 0,63. Procentní výměra důchodu je tedy redukovanou složkou důchodu odrážející životní úroveň jedince v rozhodném období – v části období jeho ekonomické aktivity. Po přičtení pevné složky důchodu – základní výměry ve výši 2 340 Kč – lze z tab. č. 13 zjistit celkovou výši důchodu pro různé úrovně výdělků.

Položka výpočtu Vyměřovací základ ve výši

0,5 x VVZ 1 X VVZ 2 x VVZ 3 x VVZ

Pro přehlednější srovnání lze určit tzv. „čistý náhradový poměr“, který je definován jako podíl výše nově přiznaného starobního důchodu v roce po odchodu do důchodu k čistému výdělku v roce před odchodem do důchodu. Čistý výdělek se stanoví jako hrubý výdělek po odečtení zdravotního a sociálního pojištění a daně z příjmu.² Čím vyšší je tento ukazatel, tím nižší pokles životní úrovně zaznamená jedinec při odchodu do důchodu.

Tabulka 14: Čistý náhradový poměr v % u starobního důchodu přiznaného v roce 2014 Položka výpočtu Vyměřovací základ ve výši

0,5 x VVZ 1 X VVZ 2 x VVZ 3 x VVZ

S rostoucím měsíčním výdělkem se přiznaný starobní důchod zvyšuje, avšak tempo růstu má klesající tendenci. Tato skutečnost je způsobena jednak podílem pevné základní výměry v dávce starobního důchodu, který se s rostoucími příjmy snižuje, a rovněž také konstrukcí výpočtového základu za pomoci nastavení redukčních hranic, která výdělky vstupující do výpočtu důchodu určitým způsobem omezuje. Na druhé straně odvody do systému důchodového pojištění se s rostoucími výdělky zvyšují stejným tempem a nejsou kromě zastropování ve výši 48násobku průměrné mzdy nijak omezeny, a proto především

2 Postup výpočtu daně ze mzdy upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Základ daně z příjmů tvoří superhrubá mzda (hrubá mzda navýšená o 34 %), daň se vypočítá ve výši 15 % ze základu daně a sníží se o 2 070 Kč (sleva na poplatníka). Pojistné na zdravotní pojištění se sráží ze mzdy ve výši 4,5 % vyměřovacího základu zaměstnance (zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů). Pojistné na sociální zabezpečení se sráží ze mzdy ve výši 6,5 % vyměřovacího základu zaměstnance.

u jedinců s vyššími příjmy vzniká velký nepoměr mezi výší příspěvku do systému a výší

Obrázek 5: Čistý náhradový poměr v % pro různé úrovně výdělků Zdroj: Vlastní

Pomocí čistého náhradového poměru, respektive pomocí rozdílu tohoto ukazatele u nízkopříjmových a vysokopříjmových jedinců lze sledovat prvek příjmové solidarity v důchodovém systému. Čím větší je tento rozdíl, tím více systém přerozděluje prostředky od bohatších k chudším. V tabulce jsou porovnávány předdůchodové příjmy a přiznané starobní důchody u osob s různými úrovněmi výdělků. V našem modelovém případě se tyto hodnoty pohybují od 89% náhrady předdůchodového příjmu u zaměstnanců s výdělkem ve výši poloviny průměrné mzdy až k 35% náhradě předdůchodového příjmu u zaměstnanců s výdělkem ve výši trojnásobku průměrné mzdy. Z výše uvedeného vyplývá, že český důchodový systém se (i přes provedené parametrické úpravy v roce 2011) vyznačuje vysokým stupněm příjmové solidarity v rámci jedné generace. Míra náhrady předdůchodových příjmů je relativně vyšší u osob s nízkými příjmy než u osob s vysokými výdělky. Tato opatření při výpočtu důchodové dávky mají za cíl zabránit poklesu příjmů jedince v důchodovém věku pod určitou přijatelnou úroveň.

6.3 Modelový výpočet celoživotního pojistného odvedeného do systému