Jeden z klíčových faktorů ovlivňujících, zda se adolescent uchýlí k rizikovému chování, konkrétně ke kouření, je úroveň rodinné podpory a vztah s rodiči (Spilková, 2015).
Na základě výše zjištěného (viz. Spilková) by se dalo usuzovat, že respondenti mají s rodiči převážně dobrý vztah. Rodiče se zajímají o to, jak jejich děti tráví svůj volný čas, a respondenti samotní mají důvěru říkat rodičům pravdu o tom, jak svůj volný čas tráví.
Inspirací k trávení volného času ale pro respondenty již ve velké míře rodiče nejsou a není jí bohužel ani škola. Možná i proto vychází v následující kapitole najevo, že se k nežádoucímu chování uchyluje celých 71,5 % respondentů.
K limitujícím vlivům, způsobujícím nicnedělání, nudu, pasivitu a životní stereotyp, může patřit kromě nedostatečného vlivu rodiny i málo rozšířený či nedostatečný přístup k nabídce volnočasových aktivit ve škole nebo volnočasových střediscích. Na základě toho se
nemusejí rozvinout správné podněty k smysluplnému trávení volného času, které by mohly zabránit vzniku negativních jevů (Hofbauer, 2003).
Nudíte se někdy během svého volného času?
Podle výsledků vycházejících z dotazníkového šetření se ve svém volném čase nudí pouze 7 respondentů, 52 respondentů se ve svém volném čase nudí občas a 36 respondentů se ve svém volném čase nenudí vůbec. To by mohlo být považováno za vcelku kladné zjištění.
7 %
55 % 38 %
Nudíte se někdy během svého volného času?
ANO NE OBČAS
Obr. 20. Graf znázorňující zda se respondenti někdy nudí
Uchylujete se ve svém volném čase k některým z uvedených návykových látek?
Ke kouření, alkoholu nebo jiným návykovým látkám se uchyluje 68 z 95 respondentů, z toho 54 dívek a 14 chlapců. Vzhledem k výše zjištěnému nepoměru pohlaví u respondentů není srovnání mezi pohlavími v tomto případě relevantní. Ale z hlediska jednotlivých pohlaví se k užívání návykových látek uchyluje 70,1 % z celkového počtu dívek a 77,7 % z celkového
cigaret, ke kterému se uchyluje 36,7 % respondentů, 8,8 % respondentů se uchyluje ke kouření marihuany a 1,4 % k užívání LSD. Při uvedeném užívání jednotlivých návykových látek byla značná korelace mezi pitím alkoholu a kouřením cigaret nebo mezi kouřením cigaret a marihuany.
Ve spojitosti s pitím alkoholu, kouřením nebo užíváním jiných návykových látek by se nabízela korelace mezi těmito aktivitami a trávením volného času v restauračních zařízeních.
V tomto dotazníkovém šetření se tato skutečnost ale nepotvrdila. Jen 8 respondentů z celkového počtu navštěvuje pravidelně restaurační zařízení a zároveň pije alkohol, kouří nebo užívá jiné návykové látky.
89 % 11 %
Uchylujete se ve svém volném čase k některým z uvedených návykových látek?
NE ANO
Obr. 21. Graf znázorňující uchýlení se k návykovým látkám
Jste spokojený(á) s tím, jak trávíte svůj volný čas?
„Volný čas je v každé životní fázi časem, v němž člověk rozhoduje o sobě. Nikdy nelze zaručit, že se rozhodne správně, zejména není-li k tomu připraven. Právě v tom však spočívá šance pro jeho vlastní smysluplnou volbu, která podněcuje aktivitu člověka a přispěje k pozitivnímu rozvoji této oblasti.“ (Hofbauer, 2003).
Z dotazníkového šetření na závěr vyplývá jedno důležité zjištění, a sice že valná většina respondentů vyplňujících tento dotazník je spokojena s tím, jak se svůj volný čas rozhodla trávit. A protože jsem toho názoru, že jedna z nejdůležitějších věcí je ta, aby byl člověk spokojený sám se sebou a se svým jednáním, považuji toto zjištění za velmi pozitivní.
77 % 23 %
Jste spokojený(á) s tím, jak trávíte svůj volný čas?
ANO NE
Obr. 22. Graf znázorňující spokojenost s trávením volného času
6 Diskuze
Hlavním cílem práce bylo zjistit, kolik volného času tito žáci reálně mají. které aktivity respondenti preferují při trávení svého volného času a co jim nejčastěji brání v trávení volného času podle jejich představ, kým se nechali ke způsobu trávení volného času inspiroval, kdo nebo co jim v trávení volného času podle jejich představ brání a zda se uchylují k užívání některých návykových látek.
Vyhodnocením dat získaných dotazníkovým šetřením se podařilo tyto cíle naplnit.
Bylo zjištěno, že žáci čtvrtého ročníku vybrané střední školy nejčastěji tráví svůj volný čas
typickou pro toto věkové období. Jak bylo uvedeno v první kapitole, adolescenti se v tomto období potřebují stýkat s kolektivem přátel a také se v největší míře nechávají touto skupinou lidí inspirovat k aktivitám naplňujícím jejich volný čas. Potvrzení této skutečnosti vyplývající ze získaných dat lze považovat za jednoznačně pozitivní.
Většina respondentů také uvedla, že znatelně pociťují nedostatek volného času, který pramení z nadměrné školní docházky a následných povinností bezprostředně se k ní vztahujících. S tímto faktem souvisí i skutečnost, že druhou nejčastější aktivitou, které se žáci věnují, je odpočinek. Tomu se věnuje celých 96,8 % žáků uvádějících, že cítí nedostatek volného času.
Jak by vlastně žáci svůj volný čas trávili za splnění ideálních podmínek, tedy v případě, že by dostatek volného času měli? Většina z nich by chtěla více cestovat, mít dostatek času sama pro sebe, na své přátele a na pohybové aktivity. To jsou skutečnosti, které ve své podstatě stále jen potvrzují jednotlivá zjištění z ostatních otázek. V této souvislosti je zajímavé srovnání s výsledky podobného výzkumu, který byl proveden na východním Slovensku v Prešovském kraji (Kubík, Michančanová 2007, s. 120–123) . V dotazníku bylo 1038 učňů na 44 stredných odborných učilištích dotázáno, jak by naložili s 2 hodinami volného času denně navíc. Z odpovědí vyplynulo:
Zaujímavú informáciu priniesla odpoveď na otvorenú otázku: „Keby si mal každý deň o dve hodiny naviac, ako by si využil tento čas?“, Na túto otázku zodpovedalo 76,8 % respondentov, ale z nich ďalších 15,1 % bolo nezaujímavých („neviem“, či „nuda“, „čo vždy“). Ostatné odpovede sú usporiadané do niekoľkých skupín. Najviac respondentov (27,9
%) by sa venovalo svojim záľubám (šport, prechádzka, sledovanie televízie a pod.), 23,3 % respondentov by chcelo prežiť tieto dve hodiny naviac s priateľmi, rodinou, či so svojimi blízkymi, 15,3 % respondentov by tento čas využilo na odpočinok, 8,0 % respondentov by ho venovalo práci, či by sa učilo. 79 respondentov (7,6 %) by ten čas venovalo Bohu (modlitba, svätá omša, či iná pobožnosť). 7,1 % respondentov by chceli prežiť tento čas so svojim chlapcom (dievčaťom), 3,3 % by robilo nejaké dobro iným a 3,0 % by zasa robilo zlo.
Je zřejmé, že za činitel, který respondentům nejčastěji brání v trávení volného času podle jejich představ, považují především školu. Zároveň je ale také škola pro trávení volného času respondentů nejmenší inspirací. Můžeme se tedy domnívat, že škola je v tomto případě zaměřena pouze na studijní výkony žáků a k jejich volnému času se již necítí být dostatečně
kompetentní. S takovou domněnkou lze do jisté míry souhlasit, avšak vzhledem k razantním změnám, které na dnešní mládež z okolního prostředí působí, by mohl tento výsledek vybízet přinejmenším k zamyšlení, zda by tomu nemohlo být v budoucnu jinak.
Zjištěné skutečnosti lze, kromě toho, že poskytují relevantní obraz aktuální situace (ačkoliv je třeba opět připomenout, že v žádném případě nelze považovat výzkum provedený v rámci jedné školy za platný pro celou republiku) dobře využít jako platformu pro další výzkum či případné srovnání s charakterem trávení volného času adolescentů v 70. a 90.
letech 20. století, tedy v diametrálně odlišných socioekonomických podmínkách.
7 Závěr
Smyslem této bakalářské práce bylo zjistit, jak ve skutečnosti tráví žáci čtvrtého ročníku vybrané střední školy svůj volný čas. Šetření se týkalo 95 studentů – 77 chlapců a 18 dívek ve věku 18–19 let. Teoreticky se tato věková kategorie se vyznačuje z hlediska tělesného vývoje dokončováním růstu, plnou pohlavní zralostí a dobrou pohybovou koordinací. Pro kognitivní vývoj je charakteristické m.j. maximum vizuálního vnímání i abstraktního myšlení, z emočního hlediska je klíčové uvolnění ze závislosti na rodičích a navázání významnějších vztahů se svými vrstevníky.
Volným časem je zde myšlena doba mimo školní docházku včetně dopravy s ní souvsející, doba mimo domácí povinnosti a mimo základní hygienu. Volný čas tedy zahrnuje dobu, kdy si respondenti mohou svobodně rozhodovat, jak, kde a s kým volný čas stráví.
Praktická část byla založena na dotazníkovém šetření zaměřeném na faktografické údaje, druhy aktivit, časové ohraničení aktivit, místo pro trávení volného času, vliv rodiny a okolí a na negativní jevy.
Nejčastějšími aktivitami jsou trávení času v okruhu svých přátel, dále odpočinek, na třetím místě pohybové aktivity, následně hudba a výlety. Nadpoloviční počet dotázaných věnuje pohybovým aktivitám 3–5 hodin týdně, relativně nízký čas 0–4 hodiny týdně tráví nadpoloviční většina na počítači. Pozitivní je, že návštěva restaurací a nic nedělání jsou velmi
Většina respondentů si stěžuje na nedostatek času v průběhu školních dní, denně mají maximálně 1,2–2 hod volného času. Zhruba jedna řetina si stěžuje na nedostatek volného času i o víkendech.
Z pohledu místa trávení volného času většina preferuje pobyt venku před pobytem doma. Většina rovněž nenavštěvuje žádná střediska volného času.
Většina rodičů se plně nebo alespoň částečně zajímá o to, kde, jak a s kým tráví jejich děti volný čas. Vliv skupiny – kolektivu – na výběr volnočasové aktivity. je velmi výrazný.
Jako negativní jevy byly hodnoceny pití alkoholu, kouření, nebo konzumace jiné návykové látky. Bohužel tři čtvrtiny respondentů jim podléhá.
To, co podle respondentů nejvíce omezuje volný čas, je škola, dále nedostatek peněz a následně rodiče.
Skutečnosti zjištěné v rámci řešení bakalářské práce jsou použitelné pedagogy dané školy a rodiči respondentů k nenásilné formě usměrňování volnočasové aktivity adolescentů, případně mohou být následně využity při obdobném rozsáhlejším výzkumu, ať již v daném městě nebo regionu.
8 Seznam použitých zdrojů
Auhuber, L., Vogel, M., Grafe, N., Kiess, W., Poulain, T. (2019). Leisure Activities of Healthy Children and Adolescents. In: International Journal of Environmental Research and Public Health, v. 16 (12), 2019. [online]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/
articles/PMC6617342/
Calvert, S. L., Staiano, A. E., Bond, B. J. (2013). Electronic Gaming and the Obesity Crisis.
In: New Directions for Child and Adolescent Development, 2013, Issue 139. Wiley Periodicals Inc. [online] Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/
PMC4128935/
Divecha, D. (2019). Our Teens Are More Stressed Than Ever: Why, and What Can You Do About It? In: Developmental Science. Rev. 9. 5. 2019. [online]. Dostupné z:
https://www.developmentalscience.com/blog/2019/5/7/our-teens-are-more-stressed-than-ever
Doukidis, G., Mylonopoulos, N., Pouloudi, N. (2003). Social and Economic Transformation in the Digital Era. Hershey, Pennsylvania, USA: Idea Group Publishing. ISBN 978-1-59140-158-5.
Gavora, P. (2000). Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Grada.
Gentry, J. H,, Campbell, M. (2002). Developing Adolescents: A Reference for Professionals.
American Psychological Association, Washington DC, USA. [online]. Dostupné z:
https://www.apa.org/pi/families/resources/develop.pdf
Hájek, B., Hofbauer, B., & Pávková, J. (2011). Pedagogické ovlivňování volného času:
trendy pedagogiky volného času. Praha: Portál.
Haller, M., Hadler, M., Kaup, G. (2012). Leisure Time in Modern Societies: A New Source of Boredom and Stress? In: Social Indicators Research 111 (2), Apr. 2012. [online] Dostupné z:
https://www.researchgate.net/publication/257664062_Leisure_Time_in_Modern_Societies_
A_New_Source_of_Boredom_and_Stress
Hartley, C. A., Somerville, L. H. (2015). The neuroscience of adolescent decision-making. In:
Current Opinion in Behavioral Sciences 2015, Oct. 1 (5), 108–115. [online]. Dostupné z:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4671080/
Hofbauer, B. (2003) Volný čas a jeho pedagogické zhodnocení. Pedagogika. [online]. 2. 152–
163. Dostupné z: http://pages.pedf.cuni.cz/pedagogika/?p=1921&lang=cs
Chráska, M. (2007). Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu.
Praha: Grada.
Jackson, S., Goossens, L. (2013). Handbook of Adolsecent Development. Routledge. ISBN 978-0-41564-817-2.
Kam po škole?: dětská sdružení nabízejí kvalitní pravidelné aktivity pro volný čas dětí.
(2019). Archa: zpravodaj o výchově a využití volného času dětí a mládeže. 2013(5). 23.
Kolář, Z. (2012). Výkladový slovník z pedagogiky: 583 vybraných hesel. Praha: Grada.
Kubík, F., Michančová, S. (Eds.) (2007). Problematika voľného času detí a mládeže Zborník z vedecko-odbornej konferencie. Prešov: Gréckokatolícka teologická fakulta Prešovskej univerzity v Prešove, 166 str.
Langmeier, J., & Krejčířová, D. (2006) Vývojová psychologie. Praha: Grada.
Macek, P. (1999). Adolescence: psychologické a sociální charakteristiky dospívajících. Praha:
Portál.
Sak, P. (2000). Proměny české mládeže. Nakladatelství Petrklíč.
Slipková, J. (2015). Spotřeba tabáku a kouření u české mládeže. Geografické rozhledy: výuka a popularizace geografie, ekologická výchova. 24(5). 2–4.
Tamura, M., Moriguchi, Y., Higuchi, S., Hida, A., Enomoto, M., Umezawa, M., Mishima, K.
(2012). Neural Network Development in Late Adolescents during Observation of Risk-Taking Action. In: Public Library of Science One, 2012, 7 (6). [online]. Dostupné z:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3387168/
Thapar, A., Collishaw, S., Pine, D. S., Thapar, A. K., 2012. Depression in Adolescence. In:
Lancet, 2012, Mar. 17, vol. 379. London, England. [online]. Dostupné z:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3488279/
Thorová, K. (2015). Vývojová psychologie: proměny lidské psychiky od početí po smrt. Praha:
Portál.
Videnović, M., Pešić, J., Plut, D. (2010). Young People’s Leisure Time: Gender Differences.
In: PSIHOLOGIJA, 2010, Vol. 43 (2). [online]. Dostupné z:
https://www.researchgate.net/publication/49608039_Young_People's_Leisure_Time_Gender_
Differences