Odvozené vazby

Tyto vazby vznikají z vazeb základních, a tak tkanině dávají odlišný vzhled i strukturu. [6]

Odvozeniny plátnové vazby mají větší střídu než vazba plátnová. Vznikají tak, že k základním vazným bodům se přidají vazné body ve směru osnovy nebo útku anebo v obou směrech. Do této skupiny se řadí ryps a panama. [6]

17

Rypsová vazba vzniká, když k plátnové vazbě přidáme vazné body v jednom směru. Známe několik druhů rypsů. Ryps příčný je z nich nejpoužívanější. Poznáme ho díky příčnému vroubkování a díky tomu, že na líci i rubu jsou viditelné pouze osnovní nitě. Ryps podélný má vroubkování ve směru osnovy a na líci i rubu jsou hlavně nitě útkové, které musí být přehuštěné. Tato vazba se málokdy využívá samostatně. Ryps šikmý má jemné šikmé vroubkování pravého směru, levého směru nebo zpátečního.

Ryps vzorový může vytvářet velké figurální vzory. Vytvoříme ho kombinací všech již zmíněných rypsů. [6]

Panama rozšiřuje plátnovou vazbu osnovním směrem a zároveň i směrem útkovým. Rozlišujeme tři druhy panamy, panama pravidelná, nepravidelná a vzorovaná.

Pravidelná panama rozšiřuje plátno osnovními a útkovými vaznými body rovnoměrně.

Nepravidelná panama rozšiřuje plátno v každém směru jiným počtem vazných bodů. Ve směru osnovy bývá rozšíření větší než ve směru útkovém. Panama vzorovaná má například z kepru víceřádkového. Tvoří vazby útkové, oboustranné i osnovní. [6]

Kepr zesílený vzniká přidáním jednoho nebo více vazných bodů k vazbě základního útkového kepru, a tak vznikne kepr zesílený osnovní, útkový nebo oboustranný. Díky přidání vazných bodů má zesílený kepr výrazné řádkování jedním směrem. Do této skupiny také patří kepr oboulícní čtyřvazný, nazývaný speciálním názvem – cirkas. [1, 2, 6]

Kepr stínovaný vzniká postupným zesilováním základního útkového kepru.

Vazba je charakteristická tím, že vytváří stínový efekt. [1, 6]

Kepr víceřádkový má jeden směr řádkování stejně jako zesílený kepr, ale má více řádků vazných bodů, které byly přidány k řádkům původním. Řádky mohou být jednoduché, zesílené nebo se mohou kombinovat a tvoří osnovní nebo útkový efekt. [1, 2, 6]

18

Kepr hrotový tvoříme z kepru základního, zesíleného nebo víceřádkového. Po ukončení střídy vazby se kolem svislé nebo vodorovné osy obrátí směr řádků. Hrotový kepr je charakteristický tím, že jeho řádkování tvoří ve výsledné tkanině hroty. Známe hrotové kepry podélné nebo příčné a ty dále pojmenováváme podle typu hrotu jako kepry s ostrým nebo tupým hrotem. Taky můžeme vytvářet rozšířené hrotové kepry. [1, 2, 6]

Kepr klikatý se sestavuje ze základních zesílených a víceřádkových keprů. Má počet nití v jednotlivých skupinách různý, to znamená, že směr řádkování se může měnit po libovolném počtu nití a ne až po celých střídách, jako tomu je u hrotového kepru. Rozdělujeme je na podélně nebo příčně klikaté kepry. [1, 2, 6]

Kepr křížový vytvoříme z kepru hrotového tak, že střídu hrotového kepru překreslíme zrcadlově. Ve vzornici tak vzniknou kosočtverce a to buď s ostrým hrotem, nebo hrotem tupým, podle toho, jaký hrot byl použit jako základ. [1, 2, 6]

Kepr lomený lze vytvořit ze všech keprů základních, zesílených řádkování provádíme uprostřed střídy kepru, ze kterého je tvořen. U kepru lomeného po střídě vazby směr řádkování měníme po jedné nebo více střídách použité vazby kepru.

Kepr lomený rozšířený se vyznačuje tím, že se vazby v jednom směru keprového řádku opakují několikrát. Kepr lomený přerušovaný má v celé střídě řádky v jednom směru, jeho řádky tvoří skupinky, které jsou přerušované zpravidla ostrým odvázáním. [1, 2, 6]

Kepr vícestupňový tvoříme z keprů zesílených a víceřádkových. Z těchto stříd se zakresluje každá druhá, třetí až čtvrtá nit. Podle zakreslení vzniká kepr dvoustupňový, třístupňový a čtyřstupňový. Vícestupňový kepr může být buď příkrý (vybírají se osnovní nitě), nebo ležatý (vybírají se útkové nitě). [1, 6]

Kepr vlnitý tvoříme ze základního, zesíleného i víceřádkového kepru. Vazba vznikne tak, že nad výchozím keprem máme hladký návod do listů a vpravo od něj

19

nakreslíme požadovaný tvar křivky, podle křivky se dokreslí vazba vlnitého kepru.

Danou vazbou vzniknou na tkanině vlnovky, obloučky, vlnovky s hroty a podobné obrazce. U tohoto kepru se sleduje především estetický účinek. [1, 2, 6]

Kepr složený tvoří různé vazby, ale aspoň jedna musí být keprová. Střídavě po řádku kreslíme jednotlivé vazby. Z vazeb keprových k jeho tvorbě používáme vazbu základního, zesíleného, víceřádkového nebo vícestupňového kepru. Avšak nejčastěji se používá oboustranný víceřádkový kepr. [1, 2, 6]

Kepr vzorovaný má mnoho způsobů, jak můžeme vzorovat, např. přidáním vzorových řádků jednostupňovým keprům, libovolným zakreslováním dalších vazných bodů k jednoduchým nebo víceřádkovým keprům, stínováním, kombinací jednotlivých druhů keprů nebo taky připojováním různých menších obrazců. [1, 2, 6]

Odvozeniny atlasových vazeb vznikají přidáním vazných bodů k základním vazbám nebo sestavením odlišných vazeb podle zásad atlasových vazeb. Do této skupiny patří atlas nepravidelný, smíšený, zesílený, stínovaný a přisazovaný. [1, 6]

Nepravidelný atlas má vazné body ve střídě vazby nepravidelně rozloženy, ale body se nesmějí vzájemně dotýkat. Sestavují se libovolně, bez postupného čísla, ale přihlíží se k určitému vzorování vazbou. Nejpoužívanější je šestivazný atlas, protože ten jako pravidelný nejde sestavit. [1, 2, 6]

Smíšený atlas se sestavuje pomocí dvou nebo tří postupných čísel a některé vazné body se v něm mohou dotýkat. Vazebním efektem se tyto atlasy podobají atlasům nepravidelným. Postupná čísla se získávají tak, že se postupné číslo rozdělí na čísla dvě, např. u PČ 5 to budou čísla 2 a 3, u tohoto atlasu však může být PČ i jedna. [1, 2, 6]

Zesílený atlas se tvoří ze základního útkového atlasu. Přidává se k němu stejný počet dalších osnovních vazných bodů jedním směrem, a to buď po osnově, nebo po útku. Pokud bychom vazbu v jednom směru přehustili, její vzhled se bude blížit šikmým rypsům nebo vícestupňovým keprům, čemuž předcházíme tak, že na každé niti nebo útku musí zůstat nejméně dva útkové vazné body. [1, 2, 6]

20

Stínovaný atlas vzniká postupným zesilováním základního útkového atlasu a vzniká tak stínovaný efekt ve vymezených plochách. Používá se pouze u žakárových tkanin kvůli dosažení plastického vzhledu vzoru. [1, 2, 6]

Přisazovaný atlas má drobné vzorové motivy. K základnímu útkovému atlasu se přidávají další osnovní vazné body a to ve dvou nebo více směrech. [1, 2, 6]

21