RUČNÍ TKANÍ S VYUŽITÍM EFEKTNÍCH PŘÍZÍ
Bakalářská práce
Studijní program: B3107 – Textil
Studijní obor: 3107R006 – Textilní a oděvní návrhářství Autor práce: Barbora Famfulíková
Vedoucí práce: Ing. Vlastimila Bergmanová
Prohlášení
Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní
dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.
Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elektronickou verzí, vloženou do IS STAG.
Datum: 11. 5. 2014
Podpis:
Poděkování
Ráda bych poděkovala Ing. Vlastimile Bergmanové za cenné rady, věcné připomínky a vstřícnost při konzultacích a vypracování bakalářské práce. Děkuji rovněž Mgr. Lucii Bojasové za pomoc při gramatických úpravách.
Abstrakt
Bakalářská práce se zaměřuje na téma tkaní na listovém stavu s využitím efektních přízí. Popisuje princip tkaní na speciálním vzorovacím stávku Megado od firmy Louët, který má poměrně vysoké vzorovací možnosti. Cílem bylo vytvořit tkaninu s takovými vzory, aby si pod nimi člověk při dostatku fantazie dokázal představit různé obrazce. K inspiraci posloužily malby dětí, ze kterých mohou být vytvořeny zajímavé motivy a lze využít i jejich škála pestrých barev.
Z celé řady návrhů bylo šest z nich použito k realizaci pestré dekorační textilie.
Různé efektní příze dodaly tkanině barvu i speciální strukturu.
Klíčová slova
Tkaní Listový stav Megado Vazba Efektní příze Dětské malby
Abstract
The bachelor thesis is focused on weaving on a dobby using appealing yarns.
The thesis describes the principle of weaving on a special waving loom Megado by Louët, which has relatively broad range of patterning options. The aim was to create a fabric of such patterns, that may enable people with imagination to recognize various shapes in them. The childrens‘ paintings with their interesting designs and the bright colour range served as a source of inspiration.
Of many designs, six were used to implement colourful decorative fabric.
Various appealing yarns supplied fabric colours as well as the special structure.
Key words
Weaving Dobby Megado Weave
Appealing yarns Children's paintings
7
Obsah
Rešeršní část:
1. Tkaní ... 12
1.1 Princip vytvoření tkaniny ... 12
1.2 Popis listového stroje ... 13
1.3 Megado ... 13
2. Vzorování tkanin ... 15
2.1 Vazby ... 15
2.1.1 Základní vazby ... 16
2.1.2 Odvozené vazby ... 16
3. Vlákenný materiál ... 21
4. Délkové textilie ... 22
4.1 Efektní nitě ... 22
Praktická část:
5. Inspirační zdroje ... 285.1 Děti, jejich fantazie a jak ji rozvíjet ... 28
5.2 Inspirace dětskými malbami ... 29
6. Příprava pro tkaní ... 31
6.1 Návrh vzorů ... 31
6.2 Použitý materiál ... 34
6.3 Použité efektní nitě ... 34
7. Tkaní ... 36
7.1 Zkoušky ... 36
7.2 Tkaní vzorníků ... 36
8
7.3 Tkaní dekorační tkaniny ... 37 7.4 Výsledná dekorační tkanina ... 38
9
Seznam zkratek a použitých termínů:
tex – jednotka jemnosti např. – například Obr. – obrázek PČ – postupné číslo tzv. – tak zvaně
nt/cm – niť na centimetr apod. – a podobně č. – číslo
kotonizovaný len – krácení lnu na délku bavlny flotáž – neprovázaný úsek ve tkanině
10
Úvod
Odpověď na otázku, kdy vlastně vznikla myšlenka a kdo byl jejím původcem, aby byly zhotoveny tkaniny, které by sloužily k odívání, nám zůstává doposud utajena.
V přírodě lidé dokázali nalézt mnoho surovin, ze kterých mohla být zhotovena příze, ta se v podstatě od prehistorických dob vyrábí stále stejným způsobem. Avšak vznik tkaniny byl snazší, neboť nitě se proplétaly na primitivních stavech. Způsob provázání dvou soustav nití byl pravděpodobně převzat z již lidem známých technologií, kterými pletli košíky, rohože a podobně.
Současný textilní průmysl je vybudován tak, že jeho výrobky musí splňovat požadavky trhu. Aby se staly tkaniny žádanými nejen na trhu domácím, ale i zahraničním, měly by být kvalitní, a to jak z hlediska technologického, tak i estetického, a měly by držet krok s módou. To vše je práce desinatéra.
Záměrem bakalářské práce je vytvořit přehled o možnostech vzorování na listovém stavu s využitím efektních přízí. Pro vlastní desinatérskou práci je třeba najít vhodnou inspiraci a převést návrh vzoru do textilie. Takovou inspirací mohou být například malby dětí prvního stupně základní školy. Cílem je utkání vzorového materiálu na tkalcovně vybavené ručními stavy a vytvoření vzorníku.
Vzorovat na listových stavech lze pomocí vybrané příze, barevných efektů.
Vlastní strukturu tkaniny vytváří vazba, tedy vzájemné provázání nití. Barevný vzor tkaniny vzniká při samotném tkaní nebo až v úpravně, např. potiskem. Použití efektních přízí, které mají zajímavou strukturu a barevnost, slouží k obohacení tkaných desénů.
Použité prošlupní zařízení tkacího stroje udává vazební možnosti vzorování tkanin. Proto se hned v úvodu bakalářská práce zabýváme rozdělením prošlupních zařízení. Pro vazební vzorování využíváme základní vazby tkanin a jejich odvozeniny, speciální vazby nebo různé vazební techniky. Jednotlivé vazby můžeme navzájem kombinovat či dokonce vytvářet nové.
Pro desinatérskou práci je velmi výhodné pracovat na vzorovacích stávcích, které slouží k vytváření malých vzorků tkanin, což znamená možnost časté obměny desénů. V oblasti textilního průmyslu nabízí celá řada firem nejen vzorovací stávky pro
11
vzorování tkanin, ale také malé snovací a šlichtovací stroje. Jedním z výrobců je firma Louët, která nabízí ruční vzorovací stávky o různých parametrech, například stav Megado se třiceti listy. Úkolem bylo využít jeho poměrně vysoké vzorovací možnosti.
Bakalářská práce byla vytvořena v podmínkách Katedry designu FT TUL.
12
Rešeršní část
1. Tkaní
Historie tkaní sahá daleko do minulosti. Snad už v pravěku se člověk snažil o tkaní, nalezené stroje z té doby jsou ale velice jednoduché a jen málo z těchto památek se uchovalo. Taktéž i tkaniny podlehly v průběhu času zkáze. Postupně se tkalcovství vyvíjelo a byly vyráběny tkalcovské stavy různých konstrukcí – horizontální, vertikální se závažím i bez něj. [4]
Na tkacích strojích můžeme tkát nejrůznější typy tkanin. Jedním z hledisek rozdělení tkanin jsou vazební možnosti, které umožňuje dané prošlupní zařízení.
1. Hladké tkaniny jsou vyrobeny na tkacím stroji s vačkovým prošlupním zařízením, a to buď v základních, nebo odvozených vazbách.
2. Listové tkaniny jsou vyrobeny na stroji s listovým prošlupním zařízením, díky němuž je schopen složitějšího vazebního provázání.
3. Žakárové tkaniny jsou tkaniny, na nichž můžeme vytkávat velké figurální vzory, tkací stroj musí být vybaven žakárovým prošlupním zařízením. [6]
1.1 Princip vytvoření tkaniny
Princip tkaní spočívá ve vzájemném provazování dvou na sebe kolmých soustav nití, osnovy a útku. Vazba vzniká pomocí prošlupního zařízení. Osnovní nitě jsou navedeny v nitěnkách. U vačkových nebo listových stavů jsou nitěnky umístěny v listech, u žakárových tkanin se dá ovládat každá jednotlivá osnovní nit zvlášť, nitěnky jsou upevněny na zdvižných šňůrách. Útek je do prošlupu zanášen pomocí prohozního zařízení.
Tkanina je na tkacím stoji tvořena ve čtyřech fázích:
1. otevření prošlupu – některé nitěnky se přesunou do polohy horní a některé do polohy spodní a tím se vytvoří mezi osnovními nitěmi klínový prostor;
2. zanesení útku – uložení nitě do otevřeného prošlupu pomoci zanašeče;
13
3. příraz útku – útek je přírazem paprsku dopraven k čelu tkaniny a zatlačen;
4. zavření prošlupu – dojde ke změně polohy nitěnek, díky tomu dochází ke vzájemnému provázání osnovy a útku. [9]
1.2 Popis listového stroje
Na listovém zařízení lze tkát základní vazby, odvozené a volně sestavované vazby, perlinkové vazby.
Základem pro vzorování na listových strojích je využívání listů. Každý list je opatřen nitěnkami, kterými jsou vedeny osnovní nitě. Podle požadované vazby a jí přizpůsobenému programu jsou některé listy zvedány a některé zůstávají ve své původní spodní poloze, a tím je vytvořen prošlup. Prošlupem je prohozen útek. Prošlup je uzavřen a útek může být paprskem přiražen. Poté se podle programu otevře nový prošlup a celý proces se znovu opakuje.
Listová prošlupní zařízení umožňují vytvářet vazby s větším počtem různě provazujících osnovních a útkových nití.
Programy pro řízení listových strojů:
1. mechanicky řízený listový stroj - papírový nebo umělohmotný kartový pás – pomocí prázdných a plných míst se značí program pro tvorbu jednotlivých prošlupů (otvor v kartě značí zdvih listů a plné místo značí, že listy zůstávají v základní poloze);
2. elektronicky řízený listový stroj – program se zaznamenává v paměti listového stroje a stroj je řízen elektromagnetickými impulzy. [9]
1.3 Megado
Desinatér má řadu možností, jak vzorovat listové tkaniny. Buď použije průmyslový tkací stroj, nebo vzorovací stávek, avšak daleko výhodnější je pracovat na vzorovacích stávcích. Výhoda těchto stavů spočívá v tom, že vzorování na nich je variabilnější. Je to díky jejich úzké šíři, což znamená, že má menší počet osnovních nití.
14
Na tyto stroje se také snove kratší osnova. Stavy mohou být mechanické nebo ruční.
Jedním z výrobců ručních stavů je firma Louët. Firma vyrábí např. ruční listový stav Megado, který byl použit pro tuto práci. Stav je vyroben z tvrdého dřeva a je opatřen ochranným nátěrem. Je vybaven dvěma vály, osnovním a zbožovým. Oba jsou fixovány ozubenými koly a brzdou. Osnova se na osnovní vál navíjí přímo z cívečnice, jedná se o tzv. sekcionální snování. Nad zbožovým válcem je nasazen prsník.
Tkalcovský stav je vybaven až třiceti vzorovacími listy a dvěma listy určenými pro tkaní krajů tkaniny. Prošlup je vytvářen pomocí listů, ve kterých jsou speciální pletené nitěnky, do kterých se navádí osnovní nitě. Listy stroje mohou být ovládány mechanicky pomocí kolíčkového kartového pásu nebo elektronicky pomocí počítačového programu. Oproti tradičním ručním stavům je tkaní na Megado o něco jednodušší. K vytvoření prošlupu není potřeba podnožek, ale stroj je opatřen jednou podnožkou, která řídí pohyb nože, a ten řídí zdvih příslušných listů podle kartového pásu. Naprogramování vzoru pomocí kolíčkového kartového pásu je také snadné.
Mezi listy a prsníkem je umístěn paprsek, který je opatřen zuby, návodem osnovních nití do zubů se zajišťuje dostava osnovy. Pomocí paprsku se přiráží zatkaný útek k čelu tkaniny.
Obr. 1: Tkalcovský stav Megado
15
2. Vzorování tkanin
Desinatér při své práci využívá technologické možnosti konkrétního tkacího stroje, především prošlupního zařízení, které umožňuje vytvářet vazbu tkaniny.
Vzorovat lze také pomocí různých barev osnovních a útkových nití. V neposlední řadě ovlivní vzhled tkaniny použitý materiál a konstrukce přízí.
Tkanině, ve které používáme barevné vzorování, říkáme vícebarevná tkanina.
Dělí se do několika skupin:
- pestře snovaná tkanina – tkanina, která má různobarevné nitě v osnově a jednobarevné v útku,
- pestře házená tkanina – říká se jí také přetkávaná tkanina a má jednobarevné nitě v osnově a různobarevné v útku,
- pestře tkaná tkanina – má různobarevné nitě i v osnově i v útku, - barevně kombinovaná tkanina – v osnově má nitě jedné barvy a
v útku nitě odlišné barvy,
- melanžová tkanina – je tkaná z přízí, které byly vyrobeny z vláken nejméně dvou barev nebo z vláken, které mají různou afinitu k barvivům a následným barvením,
- potištěná tkanina – tkanina, která byla po utkání potištěna, a tak bylo dosaženo její barevnosti. [6]
2.1 Vazby
Vazba je způsob toho, jak se kříží (provazují) osnovní a útkové nitě. Volba vazby je velmi důležitá a to hned z několika důvodů. Jako první důvod můžeme uvést, že tvoří vzhled tkaniny. Dalším důvodem je, že vazba tkanině dodává určité vlastnosti, těmi jsou např. pevnost, pružnost, tažnost, splývavost, ohebnost. V průběhu vývoje textilní výroby byly vymyšleny různé vazby, které splňují různé technické i estetické požadavky na tkaninu. Vazby můžeme dělit podle vazební techniky a to na vazby základní, odvozené
16
a speciální, nebo podle převládajících vazných bodů na vazby osnovní, útkové a oboustranné. Vazby můžeme znázornit do vzornic, což je jejich technické zobrazení.
[2]
2.1.1 Základní vazby
Jsou to nejjednodušší vazby, mohou se v tkanině uplatňovat samostatně nebo tvořit základ pro vazby odvozené nebo jiné složitější vazby. Do základních vazeb řadíme plátno, kepr a atlas. [6]
Plátnová vazba je nejjednodušší a taky nejhustěji provázenou vazbou ve tkalcovství. Střída vazby je tvořena dvěma nitěmi, jak ve směru osnovy, tak i útku. Je to oboustranná vazba. Ve vazbě se pravidelně na každé niti střídá osnovní bod s bodem útkovým. Plátnová vazba se používá tam, kde se od tkanin požaduje velká trvanlivost a pevnost, která je způsobena hustým provázáním nití. [2, 6]
Keprovou vazbu poznáme díky tomu, že ve tkanině tvoří šikmé řádky pravého nebo levého směru. Pravý směr řádkování označujeme písmenem „Z“, levý směr řádkování označujeme písmenem „S“. Střída kepru je různě velká, podle počtu nití ve střídě rozdělujeme kepry na třívazné, čtyřvazné atd. [2, 6]
Atlasová vazba má hladký povrch a nevýrazné, jemné, šikmé řádkování různého sklonu. Je to vazba s pravidelně rozloženými vaznými body ve střídě vazby, které se nesmějí vzájemně dotýkat, tj. u osnovního atlasu se nedotýkají útkové vazné body a u útkového atlasu se nedotýkají osnovní vazné body. Vzdálenost mezi vaznými body se u atlasů určuje postupným číslem (PČ). [2, 6]
2.1.2 Odvozené vazby
Tyto vazby vznikají z vazeb základních, a tak tkanině dávají odlišný vzhled i strukturu. [6]
Odvozeniny plátnové vazby mají větší střídu než vazba plátnová. Vznikají tak, že k základním vazným bodům se přidají vazné body ve směru osnovy nebo útku anebo v obou směrech. Do této skupiny se řadí ryps a panama. [6]
17
Rypsová vazba vzniká, když k plátnové vazbě přidáme vazné body v jednom směru. Známe několik druhů rypsů. Ryps příčný je z nich nejpoužívanější. Poznáme ho díky příčnému vroubkování a díky tomu, že na líci i rubu jsou viditelné pouze osnovní nitě. Ryps podélný má vroubkování ve směru osnovy a na líci i rubu jsou hlavně nitě útkové, které musí být přehuštěné. Tato vazba se málokdy využívá samostatně. Ryps šikmý má jemné šikmé vroubkování pravého směru, levého směru nebo zpátečního.
Ryps vzorový může vytvářet velké figurální vzory. Vytvoříme ho kombinací všech již zmíněných rypsů. [6]
Panama rozšiřuje plátnovou vazbu osnovním směrem a zároveň i směrem útkovým. Rozlišujeme tři druhy panamy, panama pravidelná, nepravidelná a vzorovaná.
Pravidelná panama rozšiřuje plátno osnovními a útkovými vaznými body rovnoměrně.
Nepravidelná panama rozšiřuje plátno v každém směru jiným počtem vazných bodů. Ve směru osnovy bývá rozšíření větší než ve směru útkovém. Panama vzorovaná má velkou střídu. Vznikne kombinací plátna, příčných a podélných rypsů, pravidelné i nepravidelné panamy. Střída vazby má tvar čtverce a je symetrická podle diagonály.
[6]
Odvozenin keprových vazeb je mnoho, každá se vytváří jiným způsobem a ne vždy musí vycházet přímo z kepru základního. Některé odvozeniny kepru se vytváří například z kepru víceřádkového. Tvoří vazby útkové, oboustranné i osnovní. [6]
Kepr zesílený vzniká přidáním jednoho nebo více vazných bodů k vazbě základního útkového kepru, a tak vznikne kepr zesílený osnovní, útkový nebo oboustranný. Díky přidání vazných bodů má zesílený kepr výrazné řádkování jedním směrem. Do této skupiny také patří kepr oboulícní čtyřvazný, nazývaný speciálním názvem – cirkas. [1, 2, 6]
Kepr stínovaný vzniká postupným zesilováním základního útkového kepru.
Vazba je charakteristická tím, že vytváří stínový efekt. [1, 6]
Kepr víceřádkový má jeden směr řádkování stejně jako zesílený kepr, ale má více řádků vazných bodů, které byly přidány k řádkům původním. Řádky mohou být jednoduché, zesílené nebo se mohou kombinovat a tvoří osnovní nebo útkový efekt. [1, 2, 6]
18
Kepr hrotový tvoříme z kepru základního, zesíleného nebo víceřádkového. Po ukončení střídy vazby se kolem svislé nebo vodorovné osy obrátí směr řádků. Hrotový kepr je charakteristický tím, že jeho řádkování tvoří ve výsledné tkanině hroty. Známe hrotové kepry podélné nebo příčné a ty dále pojmenováváme podle typu hrotu jako kepry s ostrým nebo tupým hrotem. Taky můžeme vytvářet rozšířené hrotové kepry. [1, 2, 6]
Kepr klikatý se sestavuje ze základních zesílených a víceřádkových keprů. Má počet nití v jednotlivých skupinách různý, to znamená, že směr řádkování se může měnit po libovolném počtu nití a ne až po celých střídách, jako tomu je u hrotového kepru. Rozdělujeme je na podélně nebo příčně klikaté kepry. [1, 2, 6]
Kepr křížový vytvoříme z kepru hrotového tak, že střídu hrotového kepru překreslíme zrcadlově. Ve vzornici tak vzniknou kosočtverce a to buď s ostrým hrotem, nebo hrotem tupým, podle toho, jaký hrot byl použit jako základ. [1, 2, 6]
Kepr lomený lze vytvořit ze všech keprů základních, zesílených a víceřádkových. Vytváří se tak, že za určitým počtem nití změníme původní směr lomením, to znamená, že vedle osnovních vazných bodů budou útkové vazné body a naopak. Kepr lomený má několik variant, podle způsobu lomení vazby může být lomený ve střídě vazby, lomený po střídě vazby, lomený rozšířený, lomený přerušovaný. Kepr lomený ve střídě vazby má oba směry řádkování. Změnu směru řádkování provádíme uprostřed střídy kepru, ze kterého je tvořen. U kepru lomeného po střídě vazby směr řádkování měníme po jedné nebo více střídách použité vazby kepru.
Kepr lomený rozšířený se vyznačuje tím, že se vazby v jednom směru keprového řádku opakují několikrát. Kepr lomený přerušovaný má v celé střídě řádky v jednom směru, jeho řádky tvoří skupinky, které jsou přerušované zpravidla ostrým odvázáním. [1, 2, 6]
Kepr vícestupňový tvoříme z keprů zesílených a víceřádkových. Z těchto stříd se zakresluje každá druhá, třetí až čtvrtá nit. Podle zakreslení vzniká kepr dvoustupňový, třístupňový a čtyřstupňový. Vícestupňový kepr může být buď příkrý (vybírají se osnovní nitě), nebo ležatý (vybírají se útkové nitě). [1, 6]
Kepr vlnitý tvoříme ze základního, zesíleného i víceřádkového kepru. Vazba vznikne tak, že nad výchozím keprem máme hladký návod do listů a vpravo od něj
19
nakreslíme požadovaný tvar křivky, podle křivky se dokreslí vazba vlnitého kepru.
Danou vazbou vzniknou na tkanině vlnovky, obloučky, vlnovky s hroty a podobné obrazce. U tohoto kepru se sleduje především estetický účinek. [1, 2, 6]
Kepr složený tvoří různé vazby, ale aspoň jedna musí být keprová. Střídavě po řádku kreslíme jednotlivé vazby. Z vazeb keprových k jeho tvorbě používáme vazbu základního, zesíleného, víceřádkového nebo vícestupňového kepru. Avšak nejčastěji se používá oboustranný víceřádkový kepr. [1, 2, 6]
Kepr vzorovaný má mnoho způsobů, jak můžeme vzorovat, např. přidáním vzorových řádků jednostupňovým keprům, libovolným zakreslováním dalších vazných bodů k jednoduchým nebo víceřádkovým keprům, stínováním, kombinací jednotlivých druhů keprů nebo taky připojováním různých menších obrazců. [1, 2, 6]
Odvozeniny atlasových vazeb vznikají přidáním vazných bodů k základním vazbám nebo sestavením odlišných vazeb podle zásad atlasových vazeb. Do této skupiny patří atlas nepravidelný, smíšený, zesílený, stínovaný a přisazovaný. [1, 6]
Nepravidelný atlas má vazné body ve střídě vazby nepravidelně rozloženy, ale body se nesmějí vzájemně dotýkat. Sestavují se libovolně, bez postupného čísla, ale přihlíží se k určitému vzorování vazbou. Nejpoužívanější je šestivazný atlas, protože ten jako pravidelný nejde sestavit. [1, 2, 6]
Smíšený atlas se sestavuje pomocí dvou nebo tří postupných čísel a některé vazné body se v něm mohou dotýkat. Vazebním efektem se tyto atlasy podobají atlasům nepravidelným. Postupná čísla se získávají tak, že se postupné číslo rozdělí na čísla dvě, např. u PČ 5 to budou čísla 2 a 3, u tohoto atlasu však může být PČ i jedna. [1, 2, 6]
Zesílený atlas se tvoří ze základního útkového atlasu. Přidává se k němu stejný počet dalších osnovních vazných bodů jedním směrem, a to buď po osnově, nebo po útku. Pokud bychom vazbu v jednom směru přehustili, její vzhled se bude blížit šikmým rypsům nebo vícestupňovým keprům, čemuž předcházíme tak, že na každé niti nebo útku musí zůstat nejméně dva útkové vazné body. [1, 2, 6]
20
Stínovaný atlas vzniká postupným zesilováním základního útkového atlasu a vzniká tak stínovaný efekt ve vymezených plochách. Používá se pouze u žakárových tkanin kvůli dosažení plastického vzhledu vzoru. [1, 2, 6]
Přisazovaný atlas má drobné vzorové motivy. K základnímu útkovému atlasu se přidávají další osnovní vazné body a to ve dvou nebo více směrech. [1, 2, 6]
21
3. Vlákenný materiál
Materiál, který můžeme ke tkaní použít, mohou tvořit tkaniny bavlnářského typu, vlnařského typu, lnářského typu a hedvábnického typu.
Bavlnářské tkaniny jsou vyrobeny z bavlněných vláken, z chemických vláken bavlnářského typu nebo jejich směsí. Tkaniny jsou příjemné na omak a vyznačují se vysokou savostí. U spotřebitelů jsou ve velké oblibě 100% bavlněné tkaniny.
U lněných přízí je charakteristické, že mají nestejnoměrnou jemnost, mají větší přirozený lesk a hladkost než příze bavlněné. Lněný materiál má větší pevnost a trvanlivost, ale jsou na omak tužší a chladivé, mají dobrou savost, avšak vysokou mačkavost. Lněné tkaniny lze dělit do několika skupin. Lněné tkaniny (100% lněné příze), pololněné (osnova nebo útek je z jiného materiálu než ze 100% lnu), kombinované (v obou soustavách se používá různý materiál), tkaniny z chemických vláken (obě soustavy jsou z chemických vláken) a tkaniny z tzv. kotonizovaného lnu (lněná vlákna byla rozvolněna na bavlnářskou jemnost).
Vlněné tkaniny mají výbornou tepelnou izolaci, hřejivost, pružnost, dobrou nasákavost, skvělé zpracovatelské vlastnosti, zvláště tvarovatelnost napařováním a žehlením, a proto se staly oblíbeným materiálem. Typickou vlastností vlněných tkanin je také jejich plstivost, plstěním se tkaniny sráží do šířky i do délky. Vlnařské tkaniny se tkají z vlněných přízí, z přízí vypředených z chemických vláken vlnařského staplu nebo směsí.
Hedvábnické tkaniny se vyrábějí z přírodního hedvábí nebo z chemických nekonečných vláken. Mají různou strukturu i omak a převažuje lesklý povrch. [7]
22
4. Délkové textilie
Délkové textilie jsou většinou kruhového průřezu a jejich délka mnohonásobně tento rozměr průřezu převyšuje. Jsou zhotoveny z textilních vláken nebo řezáním folií apod. [3]
Příze jsou délkové textilie přibližně kruhového průřezu vytvořené ze spřadatelných vláken přirozené nebo dělené délky a jejich soudržnosti je dosaženo pravotočivým nebo levotočivým zákrutem. Vlastnostmi přízí je ve velké míře ovlivněna kvalita plošné textilie. Příze se mohou rozeznávat podle několika hledisek:
1. použitá surovina pro výrobu, podle ní rozeznáváme příze bavlnářské, vlnařské, lnářské, hedvábnické;
2. délka vláken a způsob jejich výroby, podle nichž dělíme příze na mykané a česané;
3. způsob dopřádání, podle něhož rozeznáváme příze klasické a rotorové;
4. použití příze, podle něhož rozeznáváme příze tkalcovské a pletařské;
5. konstrukce příze, podle níž rozeznáváme příze jednoduché nebo skané.
Skané příze jsou na rozdíl od přízí jednoduchých daleko víc stejnoměrné, pevné a mají hladší povrch. Skané příze se vyrábějí skaním jednoduchých přízí a to ve dvou fázích. V první je vypředená jednoduchá příze a ve druhé se dvě a více těchto přízí seskají zákrutem do příze skané. Ke skaným přízím lze také řadit příze efektní. Efektní nitě jsou vyrobeny na speciálních skacích strojích. Obvykle jsou tvořeny třemi složkami a těmi jsou základní nit, zdobná – efektní nit a vazná nit. [3]
4.1 Efektní nitě
Nití s efekty dosáhneme různými způsoby výroby a to v jejich jednotlivých fázích. Efektní nitě mohou mít strukturovaný povrch nebo speciální barevnost. Většinou
23
dodávají tkanině charakteristický vzhled a dokonce některým tkaninám určují jejich název. [7]
Nitě s efektní konstrukcí
Plamenová nit má na povrchu silnější úseky, vždy stejné vzdáleny od sebe.
Silnější úseky mohou být různě dlouhé a popřípadě mohou být i barevně odlišné.
K základnímu materiálu se přidávají útržky přástu nebo rouna. [7]
Obr. 2: Plamenová nit [10]
Nopková nit má na povrchu výrazné nopky. Efektu dosáhneme tak, že do směsi základních vláken přidáme shluky chomáčků vláken a následné je zapředeme do jednoduché příze při zakrucování. [7]
Obr. 3: Nopková nit [10]
Krepová nit má zrnitý povrch a je velmi pružná. Efektu je dosaženo díky vysokému počtu zákrutů nebo při skaní se stejným směrem zákrutů, jako byl zákrut přádní. [7]
Obr. 4: Krepová nit [10]
24
Obeskávaná nit je měkká, má otevřený povrch, který je členěn na kosočtverce.
Převážně se tato nit používá pro ruční pletení. Efektu je dosaženo skaním nití s různou jemností a jejich různým napětím. [7]
Obr. 5: Obeskávaná nit [10]
Krytá nit má na povrchu vzhled husté, lesklé spirály. Je tvořena nití v jejím jádru, která dodává potřebnou pevnost, jádro je obeskané rychlejším podáváním krycích nití. [7]
Obr. 6: Krytá nit [10]
Spirálová nit má spirálově zřasený povrch. Je výsledkem skaní základní nitě a nitě efektní. Základní nit je zpravidla jemnější než efektní. Za efektní nit spirálovou můžeme považovat i dvojmo skanou nit s velmi malým skacím zákrutem. [7]
Obr. 7: Spirálová nit [10]
25
Smyčková nit má na povrchu rozmístěné smyčky, které jsou od sebe více či méně vzdáleny v pravidelných intervalech. Je tvořena ze základní nitě, ke které je přiskávána rychleji dodávaná smyčkující nit. [7]
Smyčkové nitě můžeme rozdělit do několika skupin:
Obr. 8: Smyčková nit – froté (malé smyčky) [10]
Obr. 9: Smyčková nit – loop (větší smyčky) [10]
Obr. 10: Smyčková nit – střapcová (je odlišná tím, že je tvořena z ostře točených smyčkových nití, které vytváří střapce) [10]
Knoflíková nit má na povrchu rozmístěny shluky závitů v určitých vzdálenostech, které připomínají knoflíky různých tvarů, velikostí i barev. Efektního shluku je docíleno přerušením dodávky nití, které knoflík netvoří. [7]
26
Obr. 11: Knoflíková nit [10]
- knoflíková nit může mít i prodloužené shluky a v tomto případě nit nazýváme nití housenkovou
Obr. 12: Knoflíková nit – Housenková [10]
Žinylka – je to nit, které má k ose niti vložené kolmé nitě s hustým vlasem. Dělí se do tří skupin:
1. žinylka skaná je vytvořena dvěma nosnými nitěmi, mezi které jsou vložena nekonečná vlákna a ta jsou těsně před stočením nosných nití rozřezána.
2. žinylka pletená je tvořená základní nití, která plete řetízek, a vlasovou nití, která střídavě provazuje mezi jednotlivými řetízky.
3. žinylka tkaná se vytváří poměrně složitým způsobem, nejprve se vytváří předdílo.
Po zatkání se útky rozřežou na pasy a nosnými nitěmi jsou nitě osnovní (4-6 nití) [7]
27
Obr. 13: Žinylka skaná [10] Žinylka pletená [10] Žinylka tkaná [10]
Nitě s barevnými efekty
Muliné je skaná nit, která se skládá z nejméně dvou jednoduchých nití stejné jemnosti. Tyto nitě tvoří pravidelnou spirálu prolínající nejméně dva barevné odstíny.
Obr. 14: Muliné [10]
Melé (melanž) je vyrobena ze směsi nejméně dvou barevných vláken, nejméně ze dvou odstínů. V konečném výsledku má barevně pestrý vzhled. [7]
Obr. 15: Melé (melanž) [11]
28
Praktická část
5. Inspirační zdroje
Praktická část bakalářské práce představuje desinatérskou práci od návrhu po utkání vzorového materiálu. Výsledná tkanina byla vytvořena na listovém vzorovacím stávku Megado. Tento vzorovací stávek je vybaven třiceti vzorovacími listy, a tudíž nabízí poměrně vysoké vazební vzorovací možnosti. Je také opatřen dvěma listy pro kraje tkaniny, tyto nitě provazují v plátnové vazbě, a tak zabezpečují pevný kraj tkaniny.
Kromě vazebního vzorování bylo využito vzorování efektních přízí.
Pro navrhování desénů jsem zvolila téma „hravé dětství“. Při těchto slovech se mi vybavují dětská léta, kdy k zabavení stačil dekorační přehoz s barevnými vzory, pod kterými si dítě dokázalo představit ledaco. Děti mají bohatou fantazii. Tam, kde dospělý člověk vidí pouze vzor na textilii, dítě může spatřit závodní dráhu pro svá autíčka, moře, u kterého bylo s rodiči loni na dovolené, nebo zámeckou zahradu. To už zaleží na každém dítěti, co bude chtít vidět. V mé práci je tedy důležitý dostatek představivosti.
5.1 Děti, jejich fantazie a jak ji rozvíjet
Problematikou raného vývoje dítěte se zabývá celá řada psychologů, kteří ji popisují ve svých publikacích. Hledala jsem informace, které mapují výchovu a vývojová období dítěte, do kterých patří i rozvoj fantazie. [5, 8]
Jedním z faktorů, které podle psychologů rozvíjejí dětskou fantazii, je výtvarná výchova. Je ale důležité při ní dbát na to, že pro dítě je velmi důležitý celý proces výtvarné činnosti. [5, 8]
Fantazii bychom mohli také nazvat jako myšlení v obrazech. Je to vytváření nových představ, v jejichž základu stojí dřívější prožitky dítěte a tyto své prožitky pomocí své představivosti obměňuje. Hlavním znakem jsou tedy kombinace snových věcí, které dítě ještě dosud neprožilo, a zážitků, které již dítě má. Míra fantazie je u každého jiná, někdo má nadmíru fantazie a někdo nemá žádnou, je to dáno
29
přirozeným nadáním. Fantazie život značně obohacuje. U dětí, hlavně v předškolním věku, je nadmíra fantazie žádoucí a běžná. [5, 8]
Kromě vyprávění příběhů mohou děti svou fantazii rozvíjet i v rámci výtvarné výchovy a pomocí jejích činností své představy realizovat. Malé děti berou výtvarnou činnost jako zajímavou hru, která jim zároveň umožňuje objevovat okolní svět.
U nejmenších dětí, zvláště v předškolním věku, je princip vedení výtvarné výchovy jiný. To proto, že dítě je zaujato procesem tvorby, ale výsledek této tvorby ho už příliš nezajímá. Proto dítě musíme správně motivovat a utvrzovat v tom, že proces tvorby je opravdu důležitější než její výsledek. Jelikož dítě při výtvarné činnosti něco nového vytváří, zkouší a objevuje. [5, 8]
V motivaci dětí mohou pomoci i některé věty, jsou to např. „Baví tě to? Řekni mi něco o tom, co maluješ, kreslíš, modeluješ… To se ti opravdu povedlo.“ Dítěti bychom neměli předkládat žádné vzory, podle kterých by mělo pracovat. Svázalo by to jeho vlastní fantazii a z výsledku tvorby by se vytratil moment překvapení. [5, 8]
5.2 Inspirace dětskými malbami
Pro inspiraci jsem se rozhodla navštívit po letech základní školu, na kterou jsem kdysi sama chodila. Jako první jsem si prošla školní chodby s nástěnkami, na kterých byly vyvěšeny kresby a malby dětí. Rozhodla jsem se tedy rovnou, že navštívím svou bývalou třídní učitelku a požádám ji o pomoc. Společně jsme otevřely nejméně tři skříňky plné dětských výkresů a prohlédly jsme jich nespočet. Inspirací se mi tedy staly malby dětí z prvního stupně základní školy.
Ze všeho toho množství dětských maleb jsem nakonec vybrala šest z nich (obr.
16). Pět z nich na téma obtékání namalovali současní žáci třetí třídy základní školy.
Šestý výkres s tématem geometrie je bývalé žačky čtvrté třídy. Výkresy jsou zmenšeny na 21% původní velikosti.
30
Vzor 1 Vzor 2 Vzor 3
Vzor 4 Vzor 5 Vzor 6
Obr. 16: Malby žáků základních škol, vzory 1-6
31
6. Příprava pro tkaní
Před tkaním vzorového materiálu byla připravena osnova, útek, vazby a simulace tkanin.
6.1 Návrh vzorů
Při navrhování vzoru jsem se inspirovala některými částmi maleb a barevností.
Vazby jsem kreslila přímo na vzornicový papír. Nejprve jsem si naznačila orientačně pomocné obrysové linie motivů podle předloženého návrhu (malby). Důležité je pracovat tak, aby se kontura vzoru nedeformovala. Následně jsem vyplnila připravené plochy vzoru vazbami. Snažila jsem se dbát na to, aby nevznikly dlouhé flotáže a aby vazba příliš nenarušovala konturu vzoru. V některých návrzích je využitá atlasová vazba, jinde keprová vazba a někde jsou ve vazbě vazné body náhodně vloženy.
Všechny navržené vazby tkanin byly připraveny pro tkaní na vzorovacím stávku Megado. Musíme také počítat s tím, že dostava (hustota) osnovních nití bývá jiná než hustota útkových nití. Dostavy a použitý materiál ovlivní velikost vzoru jak ve směru osnovy, tak ve směru útku.
Velkým pomocníkem pro představu, jak bude tkanina vypadat při použití dané vazby, je software firmy EAT Design Scope victor. Vazbu zakreslíme v programu do rastru a zadáme parametry tkaniny. Poté je program schopen vytvoření simulace tkaniny (viz obr. č. 17, 18, 19, 20, 21).
Obr. 17: Vzor 1 Vazba tkaniny Simulace tkaniny
32
Obr. 18: Vzor 2 Vazba tkaniny Simulace tkaniny
Obr. 19: Vzor 3 Vazba tkaniny Simulace tkaniny
Obr. 20: Vzor 4 Vazba tkaniny Simulace tkaniny
33
Obr. 21: Vzor 5 Vazba tkaniny Simulace tkaniny
Obr. 21: Vzor 6 Vazba tkaniny Simulace tkaniny
34
6.2 Použitý materiál
Do osnovy byla použita skaná příze z bavlněného materiálu a jemností 425 tex.
Osnova je hladká (jednobarevná). Celkový počet nití je 800, paprsková šíře dosahuje 100 cm, dostava osnovy je 8 nt/cm.
V tkanině používám do útku efektní nitě různé konstrukce, tyto efekty mají rozdílnou barvu i jemnost, viz obr. 23, 24, 25, 26, 27. Nejčastěji využívaný je muliné efekt. Pro útkovou soustavu nití bylo použito hladké házení.
6.3 Použité efektní nitě
Následuje přehled použitých efektních nití ve vzorníku či dekorační tkanině, popř. v obojím.
Ve vzorníku i v dekorační tkanině
V dekorační tkanině
Ve vzorníku V dekorační tkanině
V dekorační tkanině V dekorační tkanině Ve vzorníku Obr. 23: efektní
nit smyčková
Obr. 24: efektní nit knoflíková
Obr. 25: efektní nit žinylka
35
Ve vzorníku
Ve vzorníku Ve vzorníku V dekorační tkanině
Barevnost efektních nití je zvolená dle maleb dětí. Přemýšlela jsem o kompozici, v jakém pořadí použít vybrané přízové efekty. Možností bylo několik, nakonec jsem pořadí určila tak, aby nejspodnější vzorek byl zelený jako země (zeleň), a směrem vzhůru následuje slunce a nebe.
Obr. 26: efektní nit muliné
V dekorační tkanině V dekorační tkanině V dekorační tkanině
Ve vzorníku Ve vzorníku V dekorační tkanině
Obr. 27:
efektní nit melé
36
7. Tkaní
Všechen vzorníkový materiál byl utkán na ručním vzorovacím stávku Megado.
7.1 Zkoušky
Realizace začala zkouškami, tzn. zatkáním vybraných útkových přízí s různými jemnostmi ve vazbě plátnové a keprové, a to z důvodu zjištění dostavy útku.
S rozdílnou jemností příze se mění dostava útku, a proto je potřeba při tkaní počítat s tím, jak se bude vzor deformovat, resp. upravit vzornici tak, aby byly zachovány proporce návrhu vzoru. Průměrná dostava útku ve zkouškách je 3 nt/cm. Průměrná dostava osnovy je 8 nt/cm
7.2 Tkaní vzorníků
Následuje hladká tkanina v atlasové vazbě, poté jsem utkala ještě dalších deset vzorů ve vazbě činovatní. Jde o mozaiku, kde se střídá osnovní a útkový efekt atlasové vazby. Použila jsem stejné efektní příze jako v předcházející „hladké“ tkanině. Zjistila jsem, jak vypadají v ploše, a získala lepší představu, jak efektní příze ovlivní desén.
Zároveň jsem získala vzorový materiál, který lze použít jako kompozé, to znamená, že desény lze vzájemně dobře kombinovat (viz obr. 28).
Při porovnání těchto vzorků je zřejmé, jak se mění dostava útku se změnou jemnosti použité příze (viz obr. 28). Počet útků ve čtverci byl vždy upraven tak, aby se vzor nedeformoval. Všechny čtverce mají rozměr 1 x 1 cm.
37 Obr. 28: Hladká tkanina v útkové
atlasové vazbě
Činovatina v osnovní a útkové atlasové vazbě
7.3 Tkaní dekorační tkaniny
Prvotní myšlenkou na vytvoření dekorační tkaniny byla představa jakési dětské hrací podložky. Chtěla jsem, aby tkanina měla několik motivů. Každý jednotlivý motiv měl něco představovat, např. silnici, les apod. Další myšlenkou bylo, aby ten, kdo se na tkaninu podívá jako na celek, uviděl krajinu se zapadajícím sluncem v dálce.
Postup pro utkání této tkaniny vycházel ze seřazení výkresů tak, jak budou po sobě následovat. Seřazení se odvíjelo od barevnosti, s cílem, aby celek splňoval mou myšlenku a tkanina představovala krajinu. Následovalo vymýšlení vzoru pro jednotlivé barevné úseky. Tady jsem se inspirovala již zmíněnými dětskými malbami, poté následovalo utkání těchto vzorů.
Výsledná dekorační tkanina má 285 cm a celkem je v těchto vazbách použito asi 1185 házení (útků). Celkem bylo utkáno i se vzorky okolo 590 cm. Šíře tkaniny je 90 cm (viz obr. 29).
38
Obr. 29: Výsledná dekorační tkanina
7.4 Výsledná dekorační tkanina
V bakalářské práci najdeme šest příloh, na každé vidíme:
1. obrázek dítěte, který sloužil jako inspirace, 2. střídu vazby pro tkaní pomocí 30 listů,
3. simulaci tkaniny vytvořenou v programu firmy EAT, 4. fotografii výsledné tkaniny.
Zajímavé je srovnání počítačového zpracování desénu, který je určen pro tkaní bez použití efektních přízí. Tkanina, která vznikla ručním tkaním, se liší. Vzory č. 1, 5, 6 vzhledově korespondují s původním návrhem, zatímco vzor č. 3 představě neodpovídá. Ačkoliv navržená vazba vypadala velice zajímavě a nadějně, že po jejím utkání snad bude tvořit květinový vzor. Realizace tohoto návrhu dopadla jinak. Zde by
39
bylo vhodné použít jednobarevnou přízi vyšší jemnosti, než byla použita, a čtvercovou dostavu, aby se vzor nedeformoval.
Na obr. č. 30 a 31 vidíme, jakým způsobem byl původní návrh zpracován do výsledné tkaniny.
Obr. 30: Vzor 1
Obr. 31: Vzor 5
40
Závěr
Tkaní na listovém stavu má sice oproti žakárskému vzorování omezené vzorovací možnosti, ale pokud vhodně navrhneme konstrukci tkaniny, vazbu a vybereme vhodné příze, můžeme vytvořit bohaté struktury a vzory, zvláště když využijeme efektní příze. Původním záměrem bylo tkaní jakési hrací podložky pro děti.
Po řadě zkoušek vzorů přímo na tkalcovském stavu bylo od původní myšlenky upuštěno. Jevilo se lepší utkat dekorační tkaninu, kterou by se dal zútulnit interiér.
Mohu souhlasit s výrobcem vzorovacího stávku Megado i s uživateli, kteří uvádějí, že jeho obsluha je pro tkalce snadná. Jde o ruční tkaní, a když člověk vyzkouší, jak funguje, přijde na způsob, jak si zorganizovat práci, a získá určitou rutinu, vlastní tkaní je poměrně rychlé. Nejvíce času zabere tvorba karet (programu pro vazbu), zvláště při tvorbě velkých smyšlených vazeb.
Je třeba počítat s tím, že pokud použijeme efektní příze, vytvořená vazba tkaniny může být potlačena, hlavním efektem se stává barva a konstrukce příze (chlupatá žinylka, skaná muliné apod.). Pro vlastní vzorování sloužily jako inspirace dětské malby, zde nebylo od původního záměru upuštěno. Pro vymýšlení vzorů bylo zapojeno tolik fantazie, kolik bylo možné, aby jednotlivé desény v sobě skrývaly obrázek. Zda se to povedlo nebo ne, musí posoudit jiný pozorovatel. Jednotlivé vzory bylo třeba poskládat do kompozice, aby tkanina mohla zůstat vcelku. Bylo využito myšlenky, aby dekorační tkanina o rozměru 90 x 285 cm připomínala pohled do krajiny. Pro tento záměr byly vyhledávány na tkalcovně takové efektní nitě, aby barevně odpovídaly jak předlohám dětských maleb, tak myšlence celkové kompozice. Myslím, že ve výsledku se tato představa i při omezeném výběru efektních přízí v požadované barevnosti podařila.
Bakalářská práce je dále doplněna vzorníkem barevných variant vzorů. Ten je zpracován tak, aby šly jednotlivé desény spolu navzájem kombinovat.
41
Příloha 1
Vzor 1
42
Příloha 2
Vzor 2
43
Příloha 3
Vzor 3
44
Příloha 4
Vzor 4
45
Příloha 5
Vzor 5
46
Příloha 6
Vzor 6
47
Seznam použité literatury:
[1] BERGMANOVÁ, V.: Vazby a vzorování tkanin: Odvozeniny kepru, odvozeniny atlasu [online]. Liberec, 2011 [cit. 2013-12-31]. Dostupné z:
https://skripta.ft.tul.cz/databaze/list_aut.cgi?aut=53&skr=133&pro=
[2] HRUDA, I., MORAVEC, V.: Technologie I.: 2. část technologie přípravy a tkaní, Vazby listových tkanin. Druhé Editační středisko VŠST Liberec: Vysoká škola strojní a textilní v Liberci, 1985. Číslo publikace: 55-805-84.
[3] JIRÁSKOVÁ, P.: Výroba délkových textilií. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita, 2004, 103 s. ISBN 80-708-3845-0.
[4] KINZER, J., ŠIMŮNEK, K.: I. díl: Tkalcovství listové. Brno: Rudolf M. Rohrer, 1929.
[5] KOHL, M. A. F.: Výtvarné činnosti pro malé děti: základní, odvozené a složené.
Vyd. 2. Překlad Michaela Šárová. Praha: Portál, 2011, 127 s. Nápady - hry - tvořivost, sv. 13. ISBN 978-80-7367-904-0.
[6] MRAZÍKOVÁ, I.: Vazby tkanin listové: základní, odvozené a složené. Vyd. 1.
Liberec: Technická univerzita, 2002, 72 s. ISBN 80-708-3627-X
[7] PAŘILOVÁ, H.: Typologie tkanin - textilní zbožíznalství: základní, odvozené a složené. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2011, 100 s. ISBN 978-80-7372-674-4
[8] ŠPAŇHELOVÁ, I.: Dítě v předškolním období: základní, odvozené a složené. 1.
vyd. Praha: Mladá fronta, 2004, 71 s. Žijeme s dětmi, sv. 13. ISBN 80-204- 1187-9.
[9] TUMAJER, P.: Technologie výroby plošných textilií: Tkaní [online]. Liberec [cit. 2014-04-23]. Dostupné z:
https://skripta.ft.tul.cz/databaze/list_aut.cgi?aut=68&skr=220&pro=
48
Obrázky:
[10] PAŘILOVÁ, H.: Typologie tkanin - textilní zbožíznalství: základní, odvozené a složené. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2011, 100 s. ISBN 978-80-7372-674-4
[11] Ráj vlny: Mohér melanž online. cit. 2014-04-26. Dostupné z:
http://www.rajvlny.cz/pletaci-prize/-/1216-moher-melanz/cervenozelenobila
