zjišťována náchylnost pedagogů k syndromu vyhoření. Náchylnost pedagogů k syndromu vyhoření je uvedena ve zvláštním grafu u každého hlediska zvlášť.
I. Ohrožení pedagogů syndromem vyhoření z hlediska dosaženého vzdělání
Dosažené vzdělání pedagogů v mateřských školách bylo rozděleno na pět skupin. Je to vzdělání magisterské (Mgr.), bakalářské (Bc.), vyšší odborné (DiS.), střední škola s maturitou, jiné vzdělání.
Graf č. 2 – Počet pedagogů s dosaženým vzděláním.
V mateřských školách v okrese Jablonec nad Nisou bylo zjištěno, že 88 % pedagogů má středoškolské vzdělání ukončeného maturitní zkouškou, 3,3 % pedagogů má vyšší odborné vzdělání, 5,4 % má bakalářské a pouze 2,2 % má magisterské vzdělání.
V následující tabulce je viditelný počet pedagogů, jak odpovídali na jednotlivé otázky.
Seznam položených otázek v inventáři projevů syndromu vyhoření:
1. Obtížně se soustřeďuji
2. Nedokáži se radovat ze své práce 3. Připadám si fyzicky „vyždímaný/á“
4. Nemám chuť pomáhat problémovým klientům 5. Pochybuji o svých profesionálních schopnostech 6. Jsem sklíčený/á
7. Jsem náchylný/á k nemocím
8. Pokud je to možné vyhýbám se odborným rozhovorům s kolegy 9. Vyjadřuji se posměšně o příbuzných klienta i o klientech 10. V konfliktních situacích na pracovišti se cítím bezmocný/á 11. Mám problémy se srdcem, dýcháním, trávením, apod.
12. Frustrace ze zaměstnání narušuje moje soukromé vztahy 13. Můj odborný růst a zájem o obor zaostává
14. Jsem vnitřně neklidný/á a nervózní 15. Jsem napjatý/á
16. Svou práci omezuji na její mechanické provádění 17. Přemýšlím o odchodu z oboru
18. Trpím nedostatkem uznání a ocenění 19. Trápí mě poruchy spánku
20. Vyhýbám se účasti na dalším vzdělávání
21. Hrozí mi nebezpečí, že ztratím přehled o dění v oboru 22. Cítím se ustrašený/á
23. Trpím bolestmi hlavy
24. Pokud je to možné, vyhýbám se rozhovorům s klienty
Tabulka č. 2 – seznam otázek inventáře projevů syndromu vyhoření
Přehled počtu uvedených odpovědí:
Magisterské Bakalářské Vyšší odborné Středoškolské Jiné 4 3 2 1 0 4 3 2 1 0 4 3 2 1 0 4 3 2 1 0 4 3 2 1 0 1. - - 1 1 - - - 3 1 1 - - 2 1 - 1 4 33 34 9 - - - - 1 2. - - 1 1 - - - - 3 2 - - 1 - 2 2 - 21 38 20 - - - 1 - 3. - - 1 1 - - - 2 3 - - - 2 1 - 1 9 37 25 9 - - 1 - - 4. - - 1 1 - - - - 3 2 - - 1 - 2 2 - 10 25 44 - - - - 1 5. - - 1 1 - - - 2 2 1 - - 2 - 1 1 1 19 38 22 - - - 1 - 6. - - - - 2 - - - 4 1 - - 1 2 - 1 2 21 30 27 - - - 1 - 7. - - - 1 1 - - 1 2 2 - - - 3 - 1 2 15 41 22 - - - 1 - 8. - - - 2 - - - 1 1 3 - - - - 3 1 1 2 17 60 - - - - 1 9. - - - 1 1 - - - - 5 - - - 1 2 1 1 2 16 61 - - - - 1 10. - - - 2 - - - 1 3 1 - - - 1 2 2 1 18 34 26 - - - - 1 11. - - 1 - 1 - - 2 1 2 - - - - 3 2 3 13 20 43 - - - - 1 12. - - - 1 1 - - - 1 4 - - - 2 1 - 2 6 19 54 - - - - 1 13. - - - 2 - - - - 3 2 - - - 1 2 1 - 13 32 35 - - - - 1 14. - - 1 1 - - - 1 4 - - - - 2 1 2 3 24 35 17 - - - 1 - 15. - - 1 1 - - - 1 3 1 - - 1 2 - 1 1 19 35 25 - - - 1 - 16. - - - 2 - - - - 4 1 - 1 - - 2 1 - 8 34 38 - - - - 1 17. - - - 1 1 - - - - 5 - 1 - - 2 1 1 9 18 52 - - - - 1 18. - - 2 - - - 2 3 - 1 - 1 1 1 1 19 22 38 - - - - 1 19. - - 2 - - - 2 3 - 1 - - 2 2 9 16 27 27 - 1 - - - 20. - - - 2 - - - - 2 3 - - - - 3 - - 6 25 50 - - - - 1 21. - - - 1 1 - - 1 - 4 - - - 2 1 - 1 4 22 54 - - - - 1 22. - - - - 2 - - - 2 3 - - - 1 2 1 1 5 18 56 - - - - 1 23. - - - - 2 - - 1 3 1 - - - 2 1 1 4 22 60 24 - - 1 - - 24 - - - - 2 - - - 1 4 - - - 1 2 - - 2 5 74 - - - - 1
Tabulka č. 3 – počet odpovědí v jednotlivých škálách inventáře projevů syndromu vyhoření z hlediska vzdělání
V dalším grafickém znázornění ukáži, jak jsou pedagogové náchylní k syndromu vyhoření vzhledem k jejich dosaženému vzdělání. Hodnota je brána průměrně z čísel získaných v druhé části dotazníku, Inventář projevů syndromu vyhoření (Příloha 2).
23
16,4 18,3 19,4
13
0 5 10 15 20 25
průměrná hodnota
Ohrožení pedagog ů syndromem vyho ř ení z hlediska vzd ě lání
jiné vzdělání
Středoškolské vzdělání s maturitou
Vyšší odborné vzdělání (DiS.)
Bakalářské vzdělání (Bc.)
Magisterské vzdělání (Mgr.)
Graf č. 3 - Průměrná hodnota inklinace k syndromu vyhoření z hlediska vzdělání.
Jak je zřejmé z tohoto grafu nejvíce náchylní k syndromu vyhoření jsou pedagogové mateřských škol s magisterským vzděláním. Hned za nimi jsou učitelé se středoškolským vzděláním a dále také pedagogové se vzděláním z vyšších odborných škol.
Hodnota náchylnosti je pouze průměrná, protože počet pedagogů u každého výše uvedeného vzdělání (viz graf č. 2) je velmi rozdílný.
II. Ohrožení pedagogů syndromem vyhoření z hlediska pohlaví
Jelikož bylo z dotazníku zjištěno, že žádný z 92 pedagogů není muž, není tedy třeba porovnávat jak počet, tak ani náchylnost k syndromu vyhoření. Činnost pedagogů v mateřských školách v okrese Jablonec nad Nisou je zcela a 100% zastoupena ženami.
III. Ohrožení pedagogů syndromem vyhoření z hlediska pracovního zařazení
Dle dotazníku byly stanoveny tři skupiny zařazení. Po vyplnění pedagogy byla přidána ještě jedna skupina s názvem vedoucí odloučeného pracoviště. Jelikož každé zařízení nemá svého ředitele či ředitelku, bylo toto rozšíření namístě a i obohacující.
20
64
2 6
0 10 20 30 40 50 60 70
počet
Pracovní za ř azení
Vedoucí odloučeného pracoviště Asistentka
Učitelka
Ředitelka
Graf č. 4 – Počet pedagogů v pracovním zařazení.
Jak je patrné z tohoto grafu největší zastoupenou skupinou jsou samozřejmě učitelky, které tvoří 69,6% z celého množství pedagogů. Hned druhou největší skupinou jsou zastoupené ředitelky a to hned 21,7%. Počet dvacet nás může zarazit, protože zařízeních je
46. Důvodů může být více. Jedním z nich je to, že pod jednu ředitelku spadá více zařízení a nebo školka patří pod základní školu a tedy nemá svoji ředitelku či ředitele.
V následující tabulce je viditelný počet pedagogů, jak odpovídali na jednotlivé otázky.
Seznam položených otázek v inventáři projevů syndromu vyhoření je uvedeno v tabulce č. 2, proto je již nebudu uvádět.
Přehled počtu uvedených odpovědí :
Ředitelka Učitelka Asistentka Vedoucí odloučeného pracoviště
4 3 2 1 0 4 3 2 1 0 4 3 2 1 0 4 3 2 1 0 Tabulka č. 4 – počet odpovědí v jednotlivých škálách inventáře projevů syndromu vyhoření
z hlediska pracovního zařazení
V druhém grafu opět zhodnotíme a graficky vyjádříme možnou náchylnost pedagogů k syndromu vyhoření.
Ohrožení pedagog ů syndromem vyho ř ení z hlediska pracovního za ř azení
Graf č. 5 - Průměrná hodnota inklinace k syndromu vyhoření z hlediska pracovního zařazení
Pokud se podíváme na graf č. 5 náchylnosti pedagogů k syndromu vyhoření z hlediska pracovního zařazení a předešlého grafu č. 4, počtu pedagogů v pracovním zařazení, je nám jasné, že počet v tuto chvíli nehraje roli. Ač je počet ředitelek o 44 osob méně, v průměrné hodnotě náchylnosti mají nejvyšší hodnotu. Oproti tomu nejnižší průměrnou hodnotu náchylnosti k syndromu vyhoření mají vedoucí odloučeného pracoviště. Dalo by se říci, že je to velmi podobná pracovní náplň a i podobná odpovědnost mezi vedoucími a ředitelkami.
Náchylnost k syndromu vyhoření je však nižší než u ředitelek. Nad tímto by se dalo dále polemizovat proč tomu tak je, ale toto není předmětem a ani cílem této bakalářské práce, proto nad tímto nebudu dále bádat.
IV. Ohrožení pedagogů syndromem vyhoření z hlediska roku narození
Ve vyplněných dotaznících bylo uvedeno 33 různých ročníků narození. Věkový rozsah pedagogů je od roku narození 1941 a až do roku narození 1985.
Jelikož vyplněných ročníků narození je mnoho byly rozděleny po pěti letech do devíti skupin:
1941 – 1945 1946 – 1950 1951 – 1955 1956 – 1960 1961 – 1965 1966 – 1970 1971 – 1975 1976 – 1980 1981 – 1985
K tomuto rozdělení (po pěti letech) jsem přistoupila z důvodu větší vypovídací schopnosti. Desetiletý interval by byl příliš široký, naproti tomu při uvedení jednotlivých roků narození by graf ztratil přehlednost.
1 5
Graf č. 6 – Počet pedagogů v různých škálách roku narození.
Nejvíce zastoupenou skupinou 27,2% jsou ročníky narození v rozmezí 1961 až 1965.
Naopak nejmenší skupinou 1,2% jsou ročníky 1941 – 1945 a 2,2% skupina 1981 – 1985.
Že je velmi málo zastoupena první a druhá skupina, tedy ročníky 1941 – 1945 a 1946 - 1950 je jistě pochopitelné, protože ve většině případů se jedná o aktivní učitelky (či
ředitelky), které již mají nárok na důchod. Více mi přijde zarážející, že druhou nejmenší skupinou jsou pedagogové ve věku 29 až 25 let ihned následování pedagogy ve věku 30 – 34 let. Zde můžeme spekulovat na jejich nedostatek z různých důvodů. Jedním samozřejmě může být jejich mateřství. Spíše si však myslím, že jejich nedostatek bude zapříčiněn malým množstvím pracovních míst ve školkách všeho typu. Vzhledem k tomu, že v devadesátých letech došlo k rušení velkého množství školek z důvodu nedostatku dětí, je logické, že
pracovní místa v nich jsou obsazena právě skupinami, které jsou nejvíce zastoupeny i v okrese Jablonec nad Nisou, tedy ročníky 1956 – 1960 a 1961 – 1965. Tento trend, se podle
mého názoru, může v brzké době změnit, a to vzhledem k „populačnímu boomu“, který v předchozích letech nastal. Nezřídka se lze v tisku dočíst, že na mnoha místech počítají
s rozšiřováním školek (v okrese Jablonec nad Nisou to byl v minulém roce např. Rychnov u Jablonce nad Nisou) nebo lze vystopovat určitou snahu velkých zaměstnavatelů o to, aby
byly školky zřízeny při jejich podniku a maminky se tak mohli dříve vrátit do práce.
V následující tabulce je viditelný počet pedagogů, jak odpovídali na jednotlivé otázky v jednotlivých kategoriích roku narození. Seznam položených otázek v inventáři projevů syndromu vyhoření je uvedeno v tabulce č. 2, proto je již nebudu uvádět.
Vzhledem ke skutečnosti, že počet hodnocených kategorií je vyšší, budou odpovědi
Tabulka č. 5 – počet odpovědí v jednotlivých škálách inventáře projevů syndromu vyhoření z hlediska roku narozen (část 1).
1966 – 1970 1971 – 1975 1976 – 1980 1981 – 1985 Tabulka č. 6 – počet odpovědí v jednotlivých škálách inventáře projevů syndromu
vyhoření z hlediska roku narození (část 2).
Graf č. 7 – Průměrná hodnota inklinace k syndromu vyhoření z hlediska roku narození.
V případě náchylnosti pedagogů k syndromu vyhoření z hlediska věku můžeme říci, že se v průměru nejedná u různých skupin k nějakým velkým výkyvům. Průměrná hodnota osciluje kolem čísla 20, což vzhledem k nejvýše možnému dosaženému číslu 96, kdy se jedná o nejvyšší náchylnost, není nikterak alarmující číslo. Nelze tak jednoznačně říci, že by některá skupina byla více náchylnější než jiná. Hodnota 24 u ročníků 1981 – 1985 může být zapříčiněna malým vzorkem respondentů (pouze 2 osoby z celého vzorku). U těchto by podle mého názoru měla být náchylnost co nejmenší. Nicméně nedokáži zde posoudit, jak k vyplňování dotazníku tyto dvě osoby přistoupily. Jistě stojí za povšimnutí naopak paní s datem narození 1941, u které je náchylnost malá. Troufám si zde tvrdit, že tento výsledek svědčí o tom, že práci s dětmi má opravdu ráda.
V. Ohrožení pedagogů syndromem vyhoření z hlediska pedagogické praxe
11 16
Graf č. 8 – Počet pedagogů podle délky pedagogické praxe.
Z grafu jednoznačně vyplývá, že nejvíce zastoupeny jsou pedagogové s délkou praxe 21 – 30 let. Logicky je nejméně zastoupena skupina pedagogů s praxi 41 a více let (viz již předchozí hodnocení grafu č. 6, kdy tato skupina bývá obsazena již pedagogy, kteří mají
nárok na důchod). Druhou nejvíce zastoupenou skupinou jsou pedagogové s délkou praxe 31 – 40 let, následování pedagogy s praxí 11 – 20 let. Nejkratší délku praxe (v této práci
určenou jako 1 – 10 let) má z celkového počtu 92 respondentů 11 pedagogů.
V následující tabulce je viditelný počet pedagogů, jak odpovídali na jednotlivé otázky ve stanovených rozmezích let pedagogické praxe. Seznam položených otázek v inventáři projevů syndromu vyhoření je uvedeno v tabulce č. 2, proto je již nebudu uvádět.
1-10 let 11-20 let 21-30 let 31-40 let 41 a více Tabulka č. 7 – počet odpovědí v jednotlivých škálách inventáře projevů syndromu vyhoření
z hlediska délky pedagogické praxe
Graf č. 9 – Průměrná hodnota inklinace k syndromu vyhoření z hlediska délky pedagogické praxe.
V případě délky praxe můžeme vysledovat podobné průměrné hodnoty jako u předchozího hodnocení věku. Jednotlivé průměrné hodnoty oscilují kolem čísla 18. Opět
tedy můžeme jako v předchozím případě tvrdit, že náchylnost pedagogů k syndromu vyhoření z hlediska délky pedagogické praxe není nikterak alarmující.
V hodnocení vyšla jako „nejvíce náchylná“ skupina pedagogové s délkou praxe 21 – 30 let. Podle mého názoru je toto celkem logické, když si totiž přepočteme délku praxe
např. na možný věk pedagogů, vyjde nám, že se jedná o pedagogy ve věku 40 – 50 let.
Spojíme-li si toto s již zmíněným hodnocením náchylnosti k syndromu vyhoření, které bylo
hodnoceno podle věku, vyjde nám při zprůměrování hodnot uvedených u ročníků 1951 – 1965 hodnota 20,2, která je přibližně stejná jako hodnota 20,1 uvedená u délky
pedagogické praxe 21 – 30 let.
VI. Ohrožení pedagogů syndromem vyhoření z hlediska místa současné pedagogické činnosti
74
18
0 20 40 60 80
počet
Místo pedagogického za ř ízení
Vesnice Město
Graf č. 10 – Počet pedagogů podle místa výkonu činnosti.
Jak je patrné již se seznamu zařízení (viz kapitola popis zkoumaného vzorku), převažuje v bývalém okrese Jablonec nad Nisou počet zařízení městských nad těmi vesnickými, a to dosti výrazně.
V následující tabulce je viditelný počet pedagogů, jak odpovídali na jednotlivé otázky v případě porovnání místa zařízení. Seznam položených otázek v inventáři projevů syndromu vyhoření je uvedeno v tabulce č. 2, proto je již nebudu uvádět.
Město Vesnice
Tabulka č. 8 – počet odpovědí v jednotlivých škálách inventáře projevů syndromu vyhoření z hlediska místa
výkonu pedagogické činnosti.
Graf č. 11 – Průměrná hodnota inklinace k syndromu vyhoření z hlediska místa výkonu pedagogické činnosti.
Podle výsledku zkoumání můžeme s jistotou říci, že místo výkonu pedagogické činnosti (vesnice či město), nemá prakticky žádný vliv na náchylnost pedagogů k syndromu vyhoření. Toto však můžeme s jistotou tvrdit pouze u okresu Jablonec nad Nisou, pokud bychom chtěli tyto závěry vztáhnout např. na celý Liberecký kraj, museli bychom provést další šetření, a to hlavně ve velkých městech jako je např. Liberec nebo Česká Lípa.
VII. Ohrožení pedagogů syndromem vyhoření z hlediska typu pedagogického zařízení
78
10 4
0 20 40 60 80
počet
Typ pedagogického za ř ízení
Jiné zařízení
Speciální mateřská škola
Mateřská škola
Graf č. 12 – Počet pedagogů v jednotlivých typech pedagogických zařízení.
Z celkového počtu 92 respondentů, kteří odpověděli na zaslaný dotazník, jich celkem 78 pracuje v mateřské škole. Tato hodnota činí cca 85 % z celkového počtu. Přibližně 11 % respondentů pracuje ve speciální mateřské a pouhá 4 % v jiných zařízeních. Mezi jiná zařízení se v rámci tohoto šetření zahrnují mateřské školy, které nejsou samostatné, ale spadají pod základní školu.
Speciální mateřská škola, ve které pracuje 10 pedagogů včetně ředitelky, se nachází v Jablonci nad Nisou a jedná se o jediné specializované zařízení v celém okrese.
V následující tabulce je viditelný počet pedagogů, jak odpovídali na jednotlivé otázky.
Seznam položených otázek v inventáři projevů syndromu vyhoření je uvedeno v tabulce č. 2, proto je již nebudu uvádět.
Mateřská škola Speciální mateřská škola Jiné zařízení
Tabulka č. 9 – počet odpovědí v jednotlivých škálách inventáře projevů syndromu vyhoření z hlediska typu pedagogického zařízení.
Graf č. 13 – Průměrná hodnota inklinace k syndromu vyhoření z hlediska typu pedagogického zařízení.
Z provedeného šetření vyplývá, že typ pedagogického zařízení na náchylnost celý zkoumaný soubor. Nicméně, jak již bylo v úvodu tohoto odstavce zmíněno, podle mého názoru vliv určitého typu pedagogického zařízení na vyšší náchylnost k syndromu vyhoření nelze jednoznačně prokázat.
VIII. Ohrožení pedagogů syndromem vyhoření z hlediska velikosti pedagogického zařízení
Jak lze vidět na následujícím grafu nejvíce pedagogů pracuje v okrese Jablonec nad Nisou v zařízeních, ve kterých se nachází 3 třídy (celkem 34). Naproti tomu z grafu vyplývá, že nejméně pedagogů, a to pouze 2, pracuje v zařízeních, ve kterých se nachází 5 tříd.
Množství respondentů, kteří se zúčastnili šetření, však pro zařízení takového typu nesouhlasí s počtem pedagogů, který by se v takovém zařízení měl nacházet. Z toho vyplývá, že nejspíše se šetření nezúčastnili všichni pedagogové.
9
Graf č. 14 – Počet pedagogů v jednotlivých typech zařízení dělených podle počtu tříd.
V následující tabulce je viditelný počet pedagogů, jak odpovídali na jednotlivé otázky v případě rozdělení do skupin dle počtu tříd v zařízeních. Seznam položených otázek v inventáři projevů syndromu vyhoření je uvedeno v tabulce č. 2, proto je již nebudu uvádět.
Vzhledem ke skutečnosti, že počet hodnocených kategorií je vyšší, budou odpovědi
Tabulka č. 10 – počet odpovědí v jednotlivých škálách inventáře projevů syndromu vyhoření z hlediska počtu tříd v jednotlivých zařízení (část 1)..
4 třídy 5 tříd 6 tříd
Tabulka č. 11 – počet odpovědí v jednotlivých škálách inventáře projevů syndromu vyhoření z hlediska počtu tříd v jednotlivých zařízení (část 2).
20,4
Graf č. 15 – Průměrná hodnota inklinace k syndromu vyhoření z hlediska počtu tříd v jednotlivých typech pedagogických zařízení.
Při šetření náchylnosti pedagogů k syndromu vyhoření z hlediska počtu tříd v jednotlivých zařízeních jsem dospěla k zajímavým výsledkům. Opět můžeme s jistotou
tvrdit, že nedošlo k žádným dramatickým výkyvům mezi jednotlivými skupinami. Pouze u skupiny pedagogů, kteří učí v zařízení s pěti třídami byla zjištěna nejvyšší průměrná
hodnota (28,5). Zde se však jedná opět o malý soubor pouze dvou získaných dotazníků
z tohoto typu zařízení (viz hodnocení grafu č. 14). Nemůžeme tedy s jistotou tvrdit, že u zařízení s pěti třídami je náchylnost k syndromu vyhoření nejvyšší.
Nejnižší průměrnou hodnotu (15,5) náchylnosti k syndromu vyhoření vykazují zařízení, ve kterých se nachází dvě třídy. Zde se už jedná o plnohodnotnější zjištění, a to z toho důvodu, že hodnocen byl vzorek 15 pedagogů. Můžeme tak směle tvrdit, že u těchto typů zařízení je náchylnost k syndromu vyhoření na území okresu Jablonec nad Nisou nejnižší, a to také z toho důvodu, že nejbližší nízká průměrná hodnota je 19 u zařízení se třemi třídami a 19,1 u zařízení se šesti třídami.
IX. Počet pedagogů zvyšujících si v době šetření kvalifikaci.
Po č et pedagog ů zvyšujících si kvalifikaci
16
74
2
ANO NE
neuvedeno
Graf č. 16 – Počet pedagogů zvyšujících si kvalifikaci.
Součástí dotazníků bylo také zjištění, zda si jednotliví pedagogové zvyšují i nadále kvalifikaci. Výsledky zjištění zde proto uvádím, i když vliv zvyšování kvalifikace na náchylnost k syndromu vyhoření nebudu dále hodnotit, a to zejména z toho důvodu, že si nejsem jista, zda by to pro tuto práci mělo nějaký přínos.