Pohybové aktivity

Pohyb je kaţdodenní aktivitou. Setkáváme se s ním při chůzi, běhu, při přemisťování, při práci, rekreaci a jiných pohybových úkonech.⁴⁵ „Pohyb ve všech svých formách je nejdůleţitějším prvkem autoregulace pro zachování tělesného a duševního zdraví.“⁴⁶ Avšak současný konzumní způsob ţivota a různé civilizační vymoţenosti mají neblahý vliv na ţivot člověka. Ze zdravotního hlediska je podstatné to, ţe vzhledem k minimální nebo vůbec ţádné fyzické zátěţi dochází ke zvyšování výskytu zdravotních potíţí, a to jiţ v útlém věku. Od vad páteře, svalové nedostatečnosti či obezity, přes dýchací a oběhové potíţe, aţ po kloubní potíţe. Některé zdravotní poruchy, které jsou spojené s dlouhodobým nedostatkem pohybu, jsou uvedeny v tabulce 1.

41 MARÁDOVÁ, Eva. Poruchy příjmu potravy. Praha : Vzdělávací institut ochrany dětí, 2007, s. 9

42 NOVÁK, Michal. Společnost, kultura a poruchy příjmu potravy. Brno : Akademické nakladatelství CERM, 2010, s. 15

43 UHLÍKOVÁ, Petra. Na to rozum nestačí. Rizika a prevence poruch příjmu potravy [online]. 6.3.2011 [cit. 2011-04-07]. Dostupné z WWW: <http://iforum.cuni.cz/IFORUM-10606-version1.pdf>.

44 Tamtéţ

45 KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie zdraví. Praha : Portál, 2009, s. 134.

46 MÍČEK, Libor. Duševní hygiena. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1984, s. 55.

24

Tabulka 1: Zdravotní poruchy související s nedostatkem pohybové aktivity⁴⁷

Objektivní změny - nemoci Subjektivní potíže - zdravotní komplikace

Poruchy pohybové soustavy

řídnutí kostí bolesti, zvýšená křehkost a lomivost, zlomeniny

oslabení svalů svalová dysbalance; bolesti zad, krku, hlavy;

špatná funkce

zkrácení svalů menší pohyblivost kloubů

oslabení meziobratlových plotének bolesti zad, častější výhřezy plotének Poruchy látkové výměny a hormonální soustavy

ukládání tukových zásob - obezita přetíţení velkou hmotností porucha glukózového metabolismu -

horší vyuţití cukrů jako zdrojů energie - cukrovka (diabetes mellitus II. typu)

méně rychle vyuţitelných zdrojů energie, nemoc srdce, cév, ledvin, nervů, kůţe, ..

rychlejší a větší únava, smrt ateroskleróza – porucha prokrvení srdce,

mozku, dolních končetin aj.

bolesti, dušnost a jiné – viz níţe uvedené poruchy krevního oběhu ischemická choroba dolních končetin bolesti dolních končetin při pohybu -

klaudikace

poruchy spánku niţší výkonnost, častější migrény

47NOVOTNÝ, Jan. Hypokineze a „civilizační nemoci“ [online]. 8. 3.2010 [cit. 2011-04-02]. Dostupné z WWW: <http://www.fsps.muni.cz/~novotny/Hypokin.htm>.

25

neuróza niţší výkonnost

cévní mozková příhoda nízká výkonnost, poruchy vědomí, obrna Poruchy trávicí soustavy

poruchy mechanického zpracování potravy v trávicí rouře, poruchy trávení a vstřebávání ţivin

bolesti břicha, nadýmání, zácpy

Pohyb nepůsobí příznivě pouze na fyzickou stránku člověka, ale také na psychickou stránku. Příkladem můţe být pozitivní vliv na zlepšování depresí zatíţené psychiky, na sniţování úrovně úzkosti, zvyšování kladného sebehodnocení a posilování psychiky v boji se stresem.⁴⁸

Druhů pohybových aktivit je hodně. Nejčastěji se s pohybem setkáváme tam, kde se hovoří o tělesném cvičení. Křivohlavý⁴⁹ rozlišuje pět různých druhů cvičení.

Prvním typem je izomerické cvičení, které je charakterizováno tlakem proti pevné překáţce. Toto cvičení je dobré pro získání svalové síly, ale neovlivňuje pohyblivost.

Izotonické cvičení, druhý typ, vyţaduje stahování svalů a zároveň počítá s pohyblivostí kloubů. Třetím typem je izokenitické cvičení. To přidává navíc moţnost regulace odporu. Anaerobické cvičení vyţaduje krátkodobý výbuch svalové energie. Posledním typem je aerobické cvičení. Při tomto druhu cvičení dochází k výrazně zvýšené spotřebě kyslíku a to v průběhu relativně dlouhé doby. V poslední době byla tomuto druhu cvičení věnována velká pozornost. Důvodem je jeho pozitivní vliv na kardiovaskulární systém.

Pro plánování a realizaci správného cvičení je důleţité dodrţovat určitá pravidla.

Jedinec by měl zvolit přiměřené dávkování podle svého zdravotního stavu a úrovně zdatnosti. Cviční by mělo probíhat postupně tak, aby docházelo k pozvolnému nárůstu trvání a intenzity fyzického zatíţení. Také by mělo být pravidelné, soustavné alespoň obden, přestávky max. 2 dny. Jedinec by měl při a po cvičení doplnit ztrátu vody, zdrojů energie, minerálů, vitamínů atd. Během cvičení také můţe dojít k úrazům, proto je dobrá určitá prevence. Ta můţe mít podobu dobrého terénu, nářadí, brýlí, neměly by se dělat prudké pohyby, atd. Dobré je také oblečení, které podporuje termoregulaci a nebrání v pohybu, a obuv, která tlumí nárazy při chůzi či běhu. Důleţitá jsou

48 KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie zdraví. Praha : Portál, 2009, s. 139.

49 Tamtéţ, s. 135.

26

i relaxační a kompenzační cvičení, kdy si jedinec posiluje oslabené a protahuje zkrácené svaly.⁵⁰

1.3.2.1 Studenti a pohyb

Studenti by měli věnovat zvýšenou pozornost tomu, jak často pohybové aktivity vykonávají, neboť samotné studium pohybu příliš nepřeje. Během přednášek, cvičení, psaní seminárních prací studenti většinou pouze sedí. Tak dochází k tomu, ţe některé svaly jsou přetěţovány a jiné nejsou posilovány vůbec. Následkem nerovnoměrného zatěţování svalů i vadným drţením těla dochází k bolestem zad a páteře, které výrazně ovlivňují kvalitu ţivota. Při dlouhodobém působení můţe bolest ovlivnit dokonce i kvalitu spánku.

Pohybová aktivita má také vliv na samotné studium. Míček⁵¹ referoval o pozitivním vztahu mezi fyzickou zdatností a úspěchem vysokoškoláků a to samé bylo zjištěno u vysokoškolaček. Díky fyzické aktivitě totiţ unavíme naše tělo, ale probudíme mozek a myšlení. Mozek se tedy dostatečně prokrví a dostane se mu hodně kyslíku, proto se po mírně nebo průměrně namáhavé aktivitě pracuje lépe.