Při rozboru deníků jsem vycházela z několika kategorií. Oba deníky jsem navzájem porovnávala.
1. časové rozvržení dne studentů
Časové rozvrţení dne u obou studentek, ačkoli není v denících vyloţeně zmiňováno, závisí na školním rozvrhu. Vyplývá to z různých poznámek. Jediné, co je
101
doslova zmíněno, je doba, kdy studentky chodí spát a kdy vstávají. Obě zmiňují dny, kdy byl jejich pravidelný reţim narušen. K narušení došlo, za prvé, v důsledku nějaké studentské akce nebo večírku. Studentky zůstaly vzhůru déle neţ obvykle, do 3 aţ 4 hodin do rána. Pokud druhý den měly školu, vţdy vstaly v potřebnou hodinu, školu nezameškaly. V rozmezí tří měsíců, na které jsem se zaměřila, se to oběma studentkám stalo dvakrát během pracovních dnů, během víkendu třikrát. Ani jeden z těchto případů se nestal během zkouškového období. Druhým důvodem k zanedbání spánku byla příprava do školy. Pro obě studentky je charakteristické, ţe při přípravě na zkoušku se učí dlouho do noci a ráno brzy vstávají. Jejich průměrný čas věnovaný spánku činí 6 hodin denně. Často jsou zmiňovány dny, kdy S2 spala jen čtyři hodiny, spánek pak doháněla aţ po splnění zkoušky. To dokázala prospat i 10 – 12 hodin. U S1 není rozdíl tak znatelný, ale naopak zase zmiňuje zanedbávání stravovacích návyků. Pokud se připravuje na zkoušku, soustředí se vyloţeně na učení a zapomíná jíst.
2. zátěžové situace a reakce na ně
Zátěţové situace mají v obou denících podstatné místo. Jsou zmiňovány pravidelně, ale jejich příčina a intenzita se během tří měsíců dosti mění. Pro obě studentky jsou hlavními problémy studium a vztahy s jinými lidmi (s přítelem a rodiči). Přehled toho, jak se zátěţové situace u obou studentek vyvíjely, jsou zobrazeny na následujích grafech.
Graf 31: Přehled vývoje zátěžových situací u S1
102
Graf 32: Přehled vývoje zátěžových situací u S2
Pro S1 jsou nejčastěji zmiňovaným problémem mezilidské vztahy. Stěţuje si na přítele, ale také na vztah s matkou. Nejméně jednou týdně se zmiňuje o nějakém problému. Tyto vztahy pak mají vliv i na její studium. Tím, ţe neustále myslí na problémy s přítelem, není schopná se soustředit na učení. Dokonce se kvůli vztahům hroutí. O zkouškovém období se situace mění a hlavní zátěţí se stává právě studium.
Důvodem je to, ţe si je S1 vědoma toho, ţe zápočet či zkoušku dát musí, pokud nechce předmět opakovat. Svoje problémy většinou neřeší, odkládá je. Vţdy si najde jinou práci, kterou je „třeba“ udělat na místo toho, aby se zabývala problémem, např. uklízí.
Takovéto práce si tedy hledá záměrně. S1 kvůli zátěţovým situacím dává do pozadí studiem. Stává se jí tak, ţe ačkoli se snaţí školní povinnosti řešit okamţitě, nakonec tak činí na poslední chvíli. To ovšem neznamená, ţe by měnila termíny zkoušek nebo referátů. Snaţí se je „odbýt“ co nejdříve. Jako příklad uvedu jednu zkoušku, kterou absolvovala na začátku června. Zkouška se odehrávala v úterý a ještě víkend před onou zkouškou měla S2 na návštěvě kamarády, kterým se po celou dobu věnovala.
Na zkoušku se učila pouze v pondělí od rána dlouho do noci. Takto krátký čas na přípravu byl pro ni stresující, ale zkoušku neodloţila a nakonec ji úspěšně sloţila. S2 se snaţí problémy si neuvědomovat a kdyţ uţ o nich ví, smýšlí o nich optimisticky.
Myslí si, ţe vţdycky všechno nějak zvládne. Určitý způsob na zvládání stresu tedy
103
nemá, řeší ho svým optimistickým přístupem. Určitou zátěţovou situací byl pro ni také rozchod s přítelem, ke kterému došlo na začátku května. Avšak ani tuto zátěţ si nepřipouštěla. V deníku pouze poznamenala, ţe to nečekala a proto jí to sebralo.
Rozchod si odůvodnila tak, ţe bylo dobře, ţe k němu došlo – „lepší teď neţ později.“
Tedy opět si našla „optimistické“ řešení.
3. čas na zábavu
U obou studentek je přístup k zábavě velmi odlišný. Jediné v čem se shodují, je, ţe pokud jedou na víkend domů, tak se tam věnují jenom zábavě a relaxaci, coţ bývá přibliţně jednou za čtrnáct dní. Doma se setkávají s přáteli, jdou na kolo, brusle. S1 se věnuje svému psovi.
Ve školním prostředí, na kolejích, S1 odsouvá zábavu kvůli studiu do pozadí.
Avšak nakonec čas nevěnuje ani zábavě ani studiu. Studium odsune také na později.
A to si vyčítá. Pokud někam vyrazí s kamarády, tak si problém nese sebou. Bojí se, ţe pokud by vůbec nikam nechodila, o kamarády by přišla.
S2 potřebuje zábavu na odreagování. Tedy je jedno, jestli je doma nebo na kolejích.
I na kolejích se snaţí najít si čas na zábavu. Jednou týdně chodí plavat, dvakrát týdně chodí na horolezení a dvakrát týdně posedět s kamarády v hospodě. Aţ pokud ji „hoří“
termín, sedne si jenom k práci a neodejde, dokud ji neudělá. V takovýchto případech jde zábava stranou.
4. vztahy k blízkým lidem a jejich podpora při zvládání zátěžových situací Vztahy k jiným lidem mají v deníku podstatné místo. Jak jsem jiţ zmínila, pro S1 jsou určitým stresorem. Negativně na ni působí rodina a její partner. Pokud má nějaký problém, nejsou schopni jí pomoc. Rodiče, poněvadţ nejsou vysokoškoláci, se nedokáţou vţít do její situace, nerozumí jí. S partnerem má S1 problematický vztah, u něj tedy oporu nehledá. Nejdůleţitější jsou pro ni její přátelé. Právě oni jí při zátěţi pomáhají. Jedná se o její spoluţáky, nebo o kamarády z jejího bydliště, se kterými tráví spoustu času na ICQ. Uţ jen to, ţe se jim můţe svěřit, jí pomáhá. Energii k řešení problémů získává také z toho, kdyţ někomu ze svých kamarádů udělá radost.
Pro S2 jsou mezilidské vztahy opravdu důleţité, prostřednictvím ostatních lidí čerpá energii. Není schopná být dlouho bez ostatních lidí, potřebuje kamarády
104
nebo rodinu pro odreagování. S2 se není zvyklá se svými problémy svěřovat, nechce obtěţovat ostatní. Ale uţ jen to, ţe je v blízkosti svých přátel, jí pomáhá.
5. hodnocení dnů
S1 se snaţí kladně hodnotit kaţdý den. Na závěr dne si udělá poznámku, co se jí ten den povedlo, i kdyţ to je pouze např. dobře uvařený oběd. Toto hodnocení je jedním z důvodů, proč si deník píše.
S2 dny hodnotí pouze v případě, ţe s nimi byla opravdu spokojena nebo naopak nespokojena. S2 je optimista, proto převaţují dny, které hodnotí kladně. Kladné dny se k záporným vyskytují v poměru 4:1.