Próza
Poezie
59
pro vzdělávací obor Český jazyk a literatura a že čítanka i pracovní sešit odpovídají pojetí a cílům RVP ZV.
Čítanková řada od nakladatelství Alter se vymyká ostatním zkoumaným čítankovým řadám zejména velmi konzervativním designem – autoři se zaměřili na uměleckou kvalitu vybraných textů a bohatými ilustracemi šetří. Ilustrace jsou však velmi vhodně volené, úzce korespondují s vybraným textem, jsou doplněny o jméno autora, nejedná se o samostatně vloženou grafiku, která vyplní prázdné místo na okraji textu, ale většinou jde o pečlivě vybrané ilustrace, které ukázku doplní. Na těchto ilustracích může učitel demonstrovat charakteristické prvky tvorby českých ilustrátorů (Jiří Trnka, Josef Čapek, Josef Lada, Ondřej Sekora).
Co se týče národnostního zastoupení světových literatur, dominuje francouzská literatura (6 ukázek), vedle ní je literatura anglicky psaná (5 ukázek), dále pak skandinávská literatura (3 ukázky), po jedné ukázce jsou zastoupeny literatury německá, polská a řecká.
Z hlediska žánrového můžeme pozorovat jednoznačný příklon k výběru ukázek, které lze zařadit do žánru dobrodružné literatury. Převládá dobrodružná literatura s chlapeckým hrdinou, genderově však neutrální, nelze hovořit o genderové vymezenosti směrem k chlapcům. Próza s dívčí hrdinkou zde však, až na ukázku z Deníku Anne Frankové (což nelze považovat za typického nositele žánru dobrodružné literatury s dívčí hrdinkou), chybí. To je jistě na škodu a vzniká zde prostor pro učitele, jelikož může takovou ukázku do hodin vybrat dle svých představ a demonstrovat na této ukázce typické prvky dívčí literatury. Je však třeba dodat, že genderové odlišnosti v čtenářských preferencích jsou ještě v 5. třídě ZŠ velmi malé a čtenáři v této věkové skupině čtou takřka shodné texty. Na základě praxe mohu soudit, že se čtenáři a čtenářky, co do výběru čtených textů, začínají výrazněji diferencovat až v průběhu 6. třídy ZŠ. Proto shledávám texty, které jsou zahrnuty v Čítance 5 od Alteru za adekvátní. Úkolem hodin čtení v 5. třídě je ukázat čtenářům obrovský záběr literatury, vzbudit chuť k objevování světa skrze knihu, zaujmout dobrodružným příběhem, ukázat, že čtení je zábava. Ke splnění těchto úkolů vede nelehká cesta a určitě nemůžeme předpokládat, že se z každého žáka stane čtenář. Češtinář by ale měl umět vybrat takové texty, které neodradí, ale naopak dokáží zaujmout i největší odpůrce čtení. V praxi pozoruji, že volnočasové čtenářství v 5. třídě na tom není zase tak zle, jak jsem se před nástupem na školu domníval a jak jsem kolem sebe slýchával. Žáci se zájmem čtou a jsou schopni o přečteném textu, adekvátně ke svému psychosociálnímu a intelektuálnímu vývoji, pohovořit.
Na základě analýzy čtenářských deníků svých žáků mohu soudit, že děti rády čtou dobrodružné romány, příběhy o oblíbených filmových a herních hrdinech (Pokémon, Auta apod.), příběhy z oblasti jejich zájmu (sportovci, youtubeři), ze života dospívajících (Deník malého poseroutky) i jednoduché detektivní povídky (Emil a detektivové, Poplach
60
v Kovářské uličce). Je třeba za každých okolností respektovat jakoukoli čtenářskou aktivitu, jelikož právě tak necháme čtenářské vášni volný průběh a děti se naučí mít čtení rády.
Umělecká hodnota textů byla pro autory této čítanky primárním kritériem pro jejich zařazení. Hojně zastoupená poezie seznamuje čtenáře s významnými českými i světovými autory (Jaroslav Seifert, Fráňa Šrámek, Karel Havlíček Borovský, Emanuel Frynta, Karel Jaromír Erben, Josef Brukner, Robert Desnos, Blaise Cendrars).
Je otázkou, zda se v 5. ročníku ZŠ zabývat autorskou stránkou jednotlivých textů, natož pak tematickými dominantami a charakteristickými rysy jejich tvorby. Pokládám však za přínosné, že češtinář má v tomto směru možnost volby, jelikož k textům nejsou připojeny otázky a úkoly. Jednotlivé textové rozbory tak může češtinář postavit na svých otázkách a může si tedy zvolit, do jaké hloubky bude třída text analyzovat. V souhrnu nenajdeme ukázku, která by se chronologicky řadila do poslední dekády 20. století nebo první dekády století 21. Můžeme tedy konstatovat, že texty jsou časem prověřené a kvalitní. Zohledňují estetickou funkci literatury a jsou zde zařazeni autoři, které můžeme nazvat kanonickými (K. J. Erben, J. Verne, K. May, J. Foglar, J. Seifert, Ezop).
Z důvodu orientace autorů na estetickou kvalitu jednotlivých ukázek ustupuje do pozadí kritérium čtenářského zájmu žáka. Převažuje nám sice příběhová próza, časová zakotvenost příběhů je však neaktuální, humoristické prvky literatury zde dokonce nejsou zastoupeny vůbec. To je zejména pro čtenáře v tomto období podstatné a čtenáři by tak mohli vnímat čítanku jako soubor nudných, jim navíc časově vzdálených textů.
S tím souvisí i kritérium čtenářské kompetence žáka – texty se zaměřují na poučeného čtenáře, který se orientuje jak v literatuře, tak v historických kontextech. Ty zde navíc nejsou nijak přiblíženy doprovodným textem. Češtinář by tedy měl být připraven na různorodé otázky po smyslu textu, či dokonce jednotlivých slov. Domnívám se proto, že tato čítanka není vhodná pro žáky 5. tříd, jelikož je pro ně čtenářsky náročná a od čtenářství je může dokonce i odradit. To lze eliminovat zvýšenou aktivitou při učitelově přípravě hodiny. Právě učitel totiž může na základě složitosti textu hodinu postavit a rozšířit tak žákovy obzory. S čítankou nelze efektivně pracovat bez předešlé důkladné přípravy.
Co postrádá čítanka ve výše zmíněných kritériích, dohání na těch zbylých. Na ukázkách lze demonstrovat nejen aspekty literární teorie, ale i morální a etické hodnoty, texty jsou doprovázeny vhodnými ilustracemi a případně medailonky významných autorů.
61
Název
Čítanka 6
Autor
vedoucí kolektivu Bradáčová Lenka
Nakladatelství
Alter
Rok a místo vydání
1998, Všeň
Doložka MŠMT
ANO, 08/2017
Počet stran
183
Počet ukázek celkem
74
Počet ukázek světové LDM
19
Vnitřní členění
nedefinováno
Zajímavosti, doplňkové informace