Problematika optimalizace a ergonomie

I. TEORETICKÁ ČÁST

1) Úvod do optimalizace

1.1 Problematika optimalizace a ergonomie

Optimalizací se v dnešní době rozumí sníţení nákladů na výrobu produktu z mnoha pohledů. Jedním z nich je zlepšení podmínek na pracovišti, druhým můţe být odstranění veškerého plýtvání a třetím je odstranění všech nedostatků jako je zlepšení kvality,

bezpečnost a zapojení zaměstnanců do procesu zlepšování. Všechny tyto vlastnosti se dají sledovat od začátku procesu, aţ do jeho dodání zákazníkovi. To znamená, ţe kaţdý produkt je třeba podrobit důkladné analýze, ze které jsme schopni snadno zjistit faktory týkající se plýtvání a nedostatků. V dnešní době je základním kamenem optimalizace průmyslové inženýrství. [12]

,,Průmyslové inženýrství je mladý multidisciplinární obor, který řeší aktuální potřeby podniků v oblasti moderního průmyslového managementu. Kombinuje technické znalosti inženýrských oborů s poznatky z podnikového řízení a jejich pomocí racionalizuje, optimalizuje a zefektivňuje výrobní i nevýrobní procesy.“

[3]

Ergonomie je obor zabývající se problematikou antropometrie a správným drţením těla při práci na pracovišti. Je úzce propojena s optimalizací pracoviště a bezpečností.

Ergonomie v některých případech zpomaluje proces za cenu usnadnění pracnosti pro člověka. A takto vede cesta k zavádění mechanických nebo plně automatizovaných manipulátorů. [12]

1.2 Průmyslové inženýrství

Průmyslové inţenýrství velmi houţevnatě sleduje vývoj nákladů v organizaci a pomocí svých metod se snaţí hledat praktická řešení, jak docílit sniţování úrovně nákladů. K základním principům zlepšování procesů z pohledu průmyslového inţenýrství se vyuţívají čtyři základní principy: [12]

• eliminace

• zjednodušení

• kombinace

• změna pořadí

V současnosti se lze potkat s dvěma typy průmyslového inţenýrství z hlediska přístupu a metodiky:

•klasické průmyslové inţenýrství

•moderní průmyslové inţenýrství

Moderní průmyslové inţenýrství se zavadí v rychle se rozvíjejících firmách a podnicích, ve kterých se mění obchodní prostředí v rozmezí dní.

Konkrétněji klasické průmyslové inţenýrství je více zaměřené na exaktní metody (studium práce, operační výzkum). [12]

1.3 Metoda 5S (6S)

Tato metoda je původem z Japonska a vyuţívá se po celém světě. Je takřka základním kamenem kaţdého štíhlého podniku. Označuje pět hlavních zásad. Ale s dnešní dobou se všechny metody rozvíjejí a uţ se mluví o rozšíření metody na 6S. [12, 13, 8]

Pravidla metody 6S:

1) Třídění/úklid (zbavit se všeho přebytečného)

2) Rozmístění/pořádek (kaţdý předmět vracet na stejné místo) 3) Postupy/čištění (pravidelný úklid + čistota)

4) Standardizace (zaţít si návyky v pořádku a čistotě)

5) Kontrola/disciplína (být zodpovědný a dodrţovat předpisy) 6) Bezpečnost na pracovišti a ergonomie

Cílem je správné uspořádání materiálu a nářadí, čímţ se vyhneme hledání, které je zahrnuto do plýtvání pracovní činnosti. Důleţité je, aby zásoby a materiál nezabíraly příliš mnoho prostoru z hlediska snadného pohybu a orientace v prostoru, zajistíme tak

bezpečnost, ergonomii a celkový dojem. Velký důraz se klade na reakci a správné vyřešení problému v krizových situacích. Tyto kroky mohou kladně ovlivnit rozhodnutí zákazníka pro volbu dodavatele. Všechna tato pravidla vycházejí z jednoduchých praktik a zdravého úmyslu bez zbytečně vysokých finančních výdajů na realizaci. Jako důleţitý nástroj pro metodu 5S nebo 6S je vyuţívání fotografii, videozáznamů a prezentací za společného zhodnocení a vyhodnocení skupiny pracovníků.

1.4 Six Sigma

Jedná se o strategii řízení výroby vyvinutou společností Motorola, která má za cíl optimalizaci, ale i zlepšení kvality ve výrobě. V dnešní době je rozšířena ve všech odvětvích průmyslu. Six Sigma si klade důraz na eliminaci zjištěných defektů či chyb ve výrobním procesu, které negativně ovlivňují chod firmy. Cílem kaţdého podniku je dosáhnout nejvyššího stupně kvality Six Sigma 6, která presentuje dobré řízení výroby a kvality. [12, 13]

1.5 DMAIC

DMAIC v překladu znamená (Definuj, Měř, Analyzuj, Inovuj, Kontroluj). Je to jedna z mnoha metod Six Sigma, která je zaměřena na proces řízení. Její výhodou je

jednoduchost a komplexnost, díky které je moţnost po analýze porovnávat a sjednocovat jednotlivé nápady a zavádět je do procesu.

 Definuj: V této fázi jde o určení problémů a cílů, ke kterým si je nutno stanovit očekávání, finance a potřebný čas. Zakládání organizovaných týmů zabývajících se jednotlivými problémy v procesu. Kaţdý výrobní proces se dá zlepšovat, jen stačí najít jakou cestou se vydat. V zadané BP bude jako hlavní problematika ergonomie na pracovišti v závislosti na pracnosti.

 Měř: Tady je důleţité zvolit správnou metodu sběru dat současného procesu, abychom měli podle čeho porovnávat zlepšující se proces. K pouţití slouţí analýzy týkající se měření práce nebo diagramy znázorňující tok materiálu, trasy v layoutu pracoviště, vyuţití pracovníků, posloupnost výrobních procesů.

 Analyzuj: Z nasbíraných dat jako jsou například: tabulky, diagramy a obrázky.

Identifikujeme klíčové faktory projektu a hledáme potenciál pro zlepšení. Zlepšení se můţe týkat zrychlení procesu nebo bezpečnosti na pracovišti.

 Inovuj: Jde především o co nejalternativnější řešení, které vyřeší naše stanovené cíle. Je důleţité vědět, ţe tato metoda, která má něco zlepšit na současném pracovišti a ne ho celé změnit.

 Kontroluj: Monitorování a měření procesu slouţí k sledování zavedeného zlepšení s cílem zavést standardizaci a Know-how podniku. [13, 5]

1.6 Analýza a měření práce

Měření práce lze rozdělit – přímé a nepřímé. Je to skvělý nástroj pro odhalení a odstranění neefektivnosti při vykonávání kterékoliv práce. Úkolem je podrobit pracovní postup kontrole a prozkoumání za cílem zlepšit efektivnost.

Touto metodou měření a analýzy jsme schopni snadno a jednoduše docílit vyšší

produktivity při nízkých nákladech. Dále nám tato metoda přinese další důleţité informace o procesu, jako jsou časové normy a vyšší bezpečnost na pracovišti.

Úspory ve výrobním procesu jsou viditelné ihned. A důleţitým nástrojem pro boj s neefektivitou je – kvantifikace plýtvání.

Eliminace plýtvání

1) Nadprodukce: Důsledkem je zbytečně velký počet zaměstnanců, velké skladovací plochy, zbytečné činnosti a náklady na materiál. Bojem proti nadprodukci je štíhlá výrova Just-in-time, kde před sebou netlačíme produkci na sklad, ale přímo k zákazníkovi.

2) Čekání: závislé na obsluze, pokud stroj, materiál nebo zákazník na něco čekají, tak to není pro podnik ţádoucí z hlediska investic do výroby.

3) Zbytečná přeprava materiálu: špatnou volbou přepravních tras, velikostí přepravních boxů, vzdálenostmi mezi pracovišti.

4) Špatné výrobní postupy: Jsou většinou způsobeny nevyuţitím fondu strojů nebo zbytečným pohybem pracovníků s výrobkem.

Obr. 1: Vizuální zobrazení metody DMAIC [13]

5) Vysoké zásoby: Jsou důsledkem nadprodukce. Vhodné zavést výrobu Just-in-time.

(vázaný kapitál, skladovací plochy, nepotřebné dokumentace,…)

6) Zbytečné činnosti: Jsou činnosti vyvolané neefektivností pracovníka, časté hledání nástrojů, materiálu a dalších pomůcek. Eliminace pomocí metody 5S.

(obsluha sama hledá materiál nebo nářadí)

7) Poruchy ve výrobě: Jsou způsobeny zanedbáváním pravidelných revizí strojů nebo jejich nástrojů. Nutné pravidelně kontrolovat příslušnou osobou zodpovědnou za chod stroje. (zmetky, opravy strojů,…)

8) Nevyužitý lidský potenciál: Kaţdý zaměstnanec má moţnost se zapojit do

vylepšování výrobních procesů za cílem nějaké odměny od zaměstnavatele. Je to moderní metoda jak budovat úctu zaměstnance ke své práci a firmě.

(Kaizen, podávání zlepšovacích návrhů,…)

9) A další potenciální, ale už méně závažné plýtvání v procesu [13]

1.7 Metody pro analýzu práce

 Záznam pohybu materiálu

(Spaghetti diagram, procesní a nitkový)

Spaghetti diagram

Tímto diagramem jsme schopni zachytit pohyb pracovníka nebo materiálu po pracovišti v určitém časovém intervalu. Interval je zvolen řešitelem problému, který podle svého vlastního úsudku zvolí vhodný interval pro dané pracoviště. Řešení spočívá v tom, ţe se pohyb zakresluje do layoutu pracoviště. Odhalíme tak neţádoucí podněty, jako je zbytečná chůze mimo pracovní prostor, nevhodně zvolené přepravní trasy nebo vzájemné

překrývání tras pracovníků.

Provedené měření nám ukáţe nedostatky v pracovním procesu, které je zapotřebí eliminovat nebo jim předcházet. Především se klade důraz na co nejkratší vzdálenost a správné umístění pracovních pomůcek, tak aby bylo vše v dosahu pracovníka. [13]

Obr. 2: Spaghetti diagram [4]

Procesní diagram

Tento diagram je vhodný pro pouţití na delší časový interval pracovní činnosti, která se dá rozfázovat (rozdělit) na jednotlivé pracovní úkony. Pro tvorbu diagramu je důleţité určit si začátek a konec vykonávané práce. Vznikne takový pracovní postup, který se do detailu rozebere na další úseky, a kaţdý z úseků se podrobí důkladné analýze. Snaţíme se

eliminovat činnosti, které pro podnik nemají ţádnou hodnotu (čekání, přeprava). [13]

Obr. 3: Jedna z možných procesních úloh [2]

Na obrázku (Obr. 3) je vidět, ţe jednotlivé činnosti jsou znázorněny symboly, tak aby orientace v tabulce byla přehledná. Na základě četnosti jednotlivých činností je nutno zváţit, které jdou eliminovat nebo sjednotit dohromady. Výsledkem můţe být rychlejší výroba a bezpečnost na pracovišti.

 Souslednost procesů

[procesní diagram (pracovníka, materiálu, zařízení), diagram obouručních činností, diagram vícenásobné obsluhy]

 Záznam časového průběhu

(snímek pracovního dne, chronometráţ, videosnímek)

1.8 Metoda předem určených časů

Je to měření pracnosti nepřímou metodou, nejsou tak nutné snímky, videosnímky a stopky. K měření se pouţívají tabulky pohybů s předem určenými časy. Všechno vyplývá z časových a pohybových studií zjištěných dlouhodobým pozorováním aplikovatelných na sériovou i kusovou výrobu. [13]

Rozdělení: 1) MOST (Basic MOST, mini MOST, maxi MOST) 2) MTM (MTM 1, MTM-SD, MTM-UAS, MTM-MEK)

1.9 Basic MOST

Je to metoda s širokým uplatněním. Metoda má uplatnění v sériové, kusové výrobě a slouţí k simulacím navrhovaných pracovišť, jelikoţ se řídí podle stanovených standardů.

Pro výpočet slouţí tabulky MOST, pomocí kterých vypočteme pracnost v jednotkách TMU (Time Measurement Units).

Pouţití této metody spočívá v rozdělení úkonů do sekvencí, které začínají nějakým úchopem aţ po umístění hmoty na své místo. Pro správné určení činnosti slouţí soubor tabulek, podle kterých jednotlivé sekvence doplníme. Záleţí na vzdálenostech, pohybu těla, velikosti a tvaru hmoty, pracovních pomůckách aţ třeba k řízenému přemístění a po pouţívání strojních zařízeních. [13]

Tabulka 1 je jedna z mnoha tabulek Basic MOST, tato konkrétně pro obecné přemístění.

Kaţdý pracovní proces se skládá z jednotlivých úkonů (subaktivit), které je moţno vyjádřit pomocí sekvencí sloţených z příslušné tabulky. Vyskytují se zde 4 kategorie akce na určitou vzdálenost (A), pohyb těla (B), získání kontroly (G) a umístění (P). A tyto subaktivity se poskládají do logických sekvencí, jak je vidět na Obr. 4.

Obr. 4: Základní sekvenční model pro obecné přemístění [10]

Metoda MOST byla vyvinuta, aby zrychlila a zjednodušila výpočty pro měření práce.

Její výhodou je, ţe se od ostatních metod jako je například MTM nedělí na vyšší počet subaktivit, které dělají výpočet jen sloţitějším a pro řešitele náročnějším. A přesto si zachovává vysokou úroveň přesnosti měření. [10]

Tabulka 1: Most Basic – Obecné přemístění [13]

2) ERGONOMIE NA PRACOVIŠTI

2.1 ERGONOMIE

Ergonomie se snaţí optimalizovat vzájemné vztahy člověka k pracovnímu prostoru, pouţívání nástrojů či strojů, které mohou negativně ovlivnit výkonost či zdraví. Je to obor, který vyuţívá poznatků z mnoha druhů věd týkajících se lidské práce. Coţ znamená vysoké nároky na její pochopení. [6]

,,Ergonomie je humánní vytváření a uspořádání pracovišť, odpovídajících lidským možnostem, schopnostem a nárokům. Zprvu tvorba nástrojů a strojů, dnes komplexní řešení tvorby pracovního prostředí, opírá se o všechny obory, zabývající se lidskou prací. Používá poznatků pracovního lékařství, hygieny práce, epidemiologie nemocí z povolání, ale i civilizačních nemocí, sociologie, sociálního lékařství, obecně psychologie a psychologie práce, pracovní

fysiologie, statistiky. Úzká spolupráce s architekturou vnitřního i vnějšího pracovního prostředí, s uměleckým vytvářením (i barevným) jak prostoru ta i strojů a nástrojů.“(Václav Erban, 2003) [6]

2.2 Pracovní lékařství

Zabývá se vztahy mezi pracovním světem, zaměstnáním a povoláním v závislosti na zdravotním stavu zaměstnance. Zkoumá fyzické a duševní reakce člověka na pracovní zátěţ a pocit z pracovního prostředí. [6]

Cíle:

1) podpora a udrţování tělesné, duševní i sociální pohody

2) ochrana před poškozeními, vznikajícími na základech pracovních podmínek 3) přizpůsobovat lidem pracovní procesy a humanizovat je

4) ochrana před moţnými onemocněními (všeobecná a celková prevence) 5) včasné poznání méně se vyskytujících onemocnění a další [6]

2.3 Antropometrie

Je to vědní obor zabývající se měřením rozměrů člověka a slouţí k tomu, aby rozměry pracovních pomůcek odpovídaly moţnostem člověka. Kaţdé pracoviště má svou pevně danou osnovu podle, které je nutné se řídit. Např. (pracovní prostor: ve stoje, v sedě, přenášení břemen,…atd.). [14]

2.4 Pracoviště a pracovní místo

Pracoviště je definováno prostory, stěnami a osvětlením, na které je pracovník vázán.

Prostory zahrnují pracoviště a jejich parametry jako je plocha, výška a orientace v budově s ohledem na světové strany. Stěny musí být z materiálu dobře izolujícího a odhlučňujícího + barvy, kontrasty čistota stěn. Umělé osvětlení záleţí na kvalitě a druhu osvětlení, které závisí na intenzitě osvětlení, barvě světla, reflexi na stěnách, podlaze, stropu, strojích. [6]

Ergonomické zásady ŠA a.s.

1) Volná podlahová plocha na 1 zaměstnance – min. 2m² mimo zařízení a spojovacích cest.

2) Šíře volné plochy pro pohyb nesmí být v ţádném místě zúţena pod 1m.

3) Umístění strojů a zařízení nejméně 0,6m od pevných překáţek.

4) Průchodová ulička na pracoviště jednosměrná nejméně 0,85m (1 zaměstnanec s břemenem). [14]

2.5 Práce s břemeny, nemoci páteře a podpůrného aparátu

Je jedním z velkých problémů, který se vyskytuje na ručních pracovištích, a který je nutné co nejvíce eliminovat. Patří sem časté přenášení, drţení a zvedání břemen. Z toho plyne, ţe nastává vysoké zatíţení na pohybový aparát pracovníka, který můţe onemocnět na opotřebení meziobratlových plotének, coţ je v dnešní době nepřípustné. Práce

s břemeny se specializuje na zkoumání směru pohybu páteře – předozadní, - do stran, - rotace. A tlaků, které působí na pohybový aparát od hlavy aţ k patám. [6]

Ruční manipulace s břemeny Hlavní zásady manipulace:

1) Snaha eliminovat zbytečnou a fyzicky těţkou ruční manipulaci 2) Těţkou manuální práci nahradit vhodným manipulačním zařízením.

3) Dodrţování zásad správné manipulace s břemeny.

Zásady pro zvedání a přemisťování břemen:

Břemeno má umoţnit 1) Dobrý úchop 2) Bezpečné drţení 3) Bezpečné přenášení

Břemeno má být zvedáno 1) Po nejkratší dráze 2) Co nejblíţe u těla 3) S napřímeným trupem 4) Bez otáčení trupu

5) S vyuţití síly dolních končetin

Břemeno má být přemisťováno

1) V nejvýhodnější stejné výšce 2) Po nejkratší dráze (do 2m) 3) Plynule bez náhlých pohybů

Břemeno nemá být zvedáno nebo přemisťováno 1) Přímo ze země

2) Pod úrovní kolen a nad úrovní ramen

3) Nesmí při přemísťování bránit dobrému výhledu [14]

Manipulace s břemeny bývá velmi často nahrazována zdvihacími zařízeními nebo manipulátory, které lze aplikovat pomocí výpočtu indexu rizika Ri

(ČSN EN 1005 – 2) od hmotnosti břemene cca 10 kg. [14]

2.6 Nové metody hodnocení ergonomických rizik 2.6.1 Metoda RULA (Rapid Upper Limb Assessment)

Touto metodou vyhodnocujeme převáţně riziko poškození horních končetin. Patří sem hodnocení poloh (paţí, předloktí a zápěstí), ale také krku, trupu a nohou. Tato metoda zahrnuje předlohy, kam vyplníme údaje týkající se pozorovacího pracoviště a následně z nasbíraného skóre zjistíme, do jaké kategorie náročnosti můţeme umístit naše zkoumané pracoviště. Z výsledků, které nám vyjdou, musíme usoudit, zda musíme pracovní místo upravit z pohledu ergonomie pracoviště. Nebo je vše v normě a nemusíme pracoviště přizpůsobovat. [7, 1]

Blíţe k hodnocení:

Výsledné hodnocení spočívá v odečtu hodnoty celkového skóre, ve kterém jsou zahrnuty veškeré parametry uspořádané do 3 tabulek – A, B a C:

 Skóre polohy horní končetiny – tabulka A

Tabulka 2: Tabulka A [7]

 Skóre postavení krku, trupu a nohou – tabulka B

Tabulka 3: Tabulka B [7]

 Skóre C = skóre tabulky A + skóre svalové + skóre silové – zátěţové

Tabulka 4: Tabulka C [7]

 Skóre D = skóre tabulky B + skóre svalové + skóre silové – zátěţové

 Celkové skóre = skóre C + skóre D – tabulka C

2.6.2 Metoda REBA (Rapid Entire Body Assessment)

REBA = je metoda vyvinuta v roce 2000. Původně pro zdravotnictví. Spočívá v komplexním hodnocení poloh, vhodně aplikovatelných na statické polohy (pracoviště s výpočetní technikou) a také nahlíţí k správnému úchopu břemen a jeho přemístění.

REBA skóre má rozmezí 1 – 15 odkud se vyhodnotí rizikovost a důleţitost potřebných opatření. [7]

2.6.3 NIOSH

Tato metoda byla vyvinuta v roce 1981, ale od té doby prošla značnou změnou.

Zaměřuje se na zvedání a pohyb s břemeny, s cílem ulevit zvedacímu aparátu dělníka. A jejím výsledkem je doporučený hmotnostní limit a vedlejším výsledkem je zvedací index.

Podle indexu jsme schopni nastavit správné rozloţení sil pracovníka, jako je váhový limit a délka zdvihání břemen, tak abychom zamezili úrazům a nemocem z povolání. [11]

Metoda je omezena podmínkami, jako jsou:

 Ţádné trhavé zdvihání

 Souměrné zdvihání, zapojení obou rukou

 Ţádné překáţky, volnost pohybu

 Vhodné podmínky pro přenos zatíţení

 Co nejvhodněji přizpůsobené pracoviště

Obr. 5: Hodnocení NIOSH [14]

2.6.4 Ergonomie fyzické výkonnosti člověka (podle ČSN EN 1005-2) Je to hodnocení ergonomie dle evropské normy zkoumající bezpečnost strojních zařízení vůči pracovníkům. Je uvedena z důvodu, ţe ve firmě je vyuţívána, a ţe se bude hodit k vyhodnocování s ostatními výsledky.

Tabulka 5: Fyzická výkonnost člověka ČSN EN 1005-2 [14]

Tabulka 5 je jednoduchým nástrojem pro výpočet rizikovosti pracoviště s ohledem na práci s těţkými břemeny. Pomocí správně zvoleného měřidla jsme schopni nasbírat data k daným kategoriím a dosadit je do tabulek, kde k naměřeným hodnotám jsou koeficiety, potřebné pro výpočet doporučeného hmotnostního limitu(RML2).

2.6.5 Porovnání metod RULA, REBA a NIOSH

Metody RULA a REBA si jsou podobné hlavně jejich komplexností aplikovatelné na celý lidský aparát. Kde aţ praxí je moţno vyhodnotit, jak kterou, kde aplikovat. Natoţ metoda NIOSH není tak komplexní, je zaměřena pouze na bederní část páteře, zatíţenou při manipulaci s břemeny.

Pro bakalářskou práci bude vhodná aplikace metody RULA pro její jednoduchost a přehlednost. A bude moţno ji porovnat s metodou aplikovanou firmou ŠA.

II. PRAKTICKÁ ČÁST

3) OPTIMALIZACE PRACOVNÍHO PROCESU

3.1 Rozbor současného pracovního procesu

Na současném pracovišti pracují čtyři zaměstnanci, kteří přebírají sedačky

z dopravníku, který se nachází na jedné straně montáţní linky. Cílem kaţdého z nich je zástavba sedačky do karoserie. Sled operací je nastaven, tak ţe první dva pracovníci převezmou sedák a opěru (umístěny na předních sedačkách) a jdou ho zastavit do zadní části kokpitu. V těsném sledu následuje práce zbylých dvou zaměstnanců, kteří ze stejného dopravníku převezmou zbylé přední sedačky a zastaví je do kokpitu.

Činnost zaměstnanců se zadními sedadly je taková, ţe kaţdý z nich převezme z dopravníku opěradlo se sedákem, které musí donést ke karoserii. Sedák se přichytí lehkým odtlačením drátu do příslušných ok v karoserii. Zadní opěradlo je dle kompletace jednodílné nebo dvoudílné. Ustavuje se do čepů umístěných na karoserii. Poté následuje uloţení (zatlačení) do základní pozice.

Činnost zaměstnanců s předními sedačkami nese vyšší náročnost na hmotnost břemene a připojení elektriky. Přebírají celé sedadlo, které má maximální nejvyšší hmotnost 15kg (podle druhu materiálu a výbavy). Donesou ho ke karoserii a vloţí dovnitř, kde sedačku zapojí dle její kategorie do elektriky. Poté sedačku ustaví na čepy a projedou ve

vodících lištách sem a tam z důvodu vymezení vůlí.

Obr. 6: Jednoduché schéma pracoviště [vlastní tvorba]

3.2 Analýza měřením výrobních časů

Pro dané pracoviště byla vybrána metoda spadající do analýzy měření výrobních časů (1.6), kde je zmíněna metoda přímého měření pomocí stopek, tuţky a papíru. Měřením prošlo 100 aut v časovém intervalu 1,5 hodiny, tak jak jedou na montáţní lince.

Z nasbíraných dat je doloţen graf (Graf 1) vyhodnocující současný stav pracoviště.

Postup měření byl zvolen, tak ţe vstupem bylo uchopení sedadla prvním pracovníkem a výstupem byl poslední kontakt s přední sedačkou.

Na prověřovaném pracovišti se občas stane, ţe se výrobní cykly překrývají, z důvodu, ţe poslední pracovník ještě zastavuje přední sedadlo a zbylí pracovníci uţ zastavují sedadla

In document SNÍŽENÍ PRACNOSTI A ZLEPŠENÍ PRACOVNÍHO PROSTŘEDÍ NA PRACOVIŠTI ZÁSTAVBY (Page 10-0)