Sociální práce s cizinci je jednou z nejnáročnějších, jelikož se sociální pracovník musí vyrovnat jak s jazykovou bariérou dorozumění, kulturní odlišností a pochopením. Sociální práce by měla reflektovat postoje cizince, ale také postoje společnosti k cizincům. Zejména v rámci komunitních aktivit, činit taková opatření, aby odstraňovala předsudky vůči příchozímu obyvatelstvu a to tak, že zprostředkuje kontakt s většinovou kulturou. Jak již bylo uvedeno výše, sociální práce s cizinci by se měla orientovat na komunitní práce, ale i na psychosociální pomoc. Důležité je také interkulturní vzdělávání majoritní společnosti (Trousil 2007, s. 108-109). Sociální práce napomáhá cizincům k úspěšné integraci do majoritní společnosti. Aby bylo dosaženo úspěšné integrace, je třeba zvládnutí základních pilířů ze strany cizinců, které jsou uvedeny v koncepčních a strategických dokumentech státu. Patří mezi ně znalost českého jazyka, sociokulturní orientace v prostředí ČR, ekonomická soběstačnost a fungující vazby s majoritní společností. Uvedené problémové oblasti cizinců se mohou prolínat (Baláž 2012, s. 96).
Každý sociální pracovník je profesionál, který ať již pracuje s cizineckou klientelou nebo například s bezdomovci upřednostňuje určitý přístup sociální práce. A právě v průběhu 20. století se objevila trojí pojetí sociální práce, které Payne označoval, jako tzv. malá paradigmata (Navrátil 2000, s. 12). Tato paradigmata se odlišují jak svými filozofickými východisky, tak praktickými důsledky (Špiláčková, aj. 2012, s. 23).
Trojí pojetí sociální práce
Sociální práce jako terapeutická pomoc
V tomto pojetí je sociální práce chápána jako terapeutická pomoc. Za cíl této sociální práce vidí zastánci tohoto přístupu pomoci zabezpečit jednotlivcům, skupinám nebo komunitám psychosociální pohodu. Důraz je kladen na komunikaci ve vztahu. Proces vzájemného ovlivňování je chápán jako obohacující a žádoucí. Komunikace zde slouží jako prostředek, kterým lidé získají kontrolu nad vlastními pocity a způsobem života (Navrátil 2000, s. 12). Za hlavní faktor sociálního fungování uvedeného paradigmatu je považována pohoda člověka a duševní zdraví (Navrátil, aj. 2000, s. 124).
32
Sociální práce jako reforma společenského prostředí
Představitelé, kteří upřednostňují toto pojetí sociální práce, zastávají názor, že podporou společenské kooperace a solidarity mohou pomoci získat utlačovaným vliv nad vlastními životy. V tomto směru se tedy sociální práce zaměřuje na empowerment, neboli posilování lidí, aby se podíleli na tvorbě a změnách institucí. V rámci tohoto pojetí se především mluví o tzv. elitách, které akumulují a obnovují společenskou moc a zdroje ve svůj prospěch (Navrátil 2000, s. 12). V tomto pojetí se jde především o nalézání a odstraňování strukturálních společenských příčin nerovnosti, které mohou vyvolávat diskriminaci ze strany majoritní společnosti (Navrátil, aj. 2000, s. 127).
Sociálně právní pomoc
Příznivci tohoto přístupu sociální práci chápou jako jeden z aspektů systému sociálních služeb. Tento přístup upřednostňuje individuální potřeby a zároveň usiluje o zlepšení systému sociálních služeb, jehož je součástí. Za cíl si klade pomoci klientům prostřednictvím poskytování informací, kvalifikovaným poradenstvím, zpřístupňování zdrojů a mediací. Toto pojetí sociální práce má snahu o změnu společnosti, aby lépe odpovídala potřebám občanů (Navrátil 2000, s. 12). Jde tedy o schopnost zvládat problémy a přístupu k odpovídajícím informacím (Navrátil, aj. 2000, s. 129).
33
EMPIRICKÁ ČÁST
Jako další stěžejní část bakalářské práce navazuje část empirická, neboli výzkumná.
V této části jsou uvedeny výsledky průzkumu, který se věnoval zjištění informací o sociální práci vykonávané s cizineckou klientelou. Cílem bylo zjistit, jaké jsou z pohledu sociálních pracovníků největší problémové oblasti života cizinců v České republice a zda má sociální pracovník dostatek možností k odstranění problémových oblastí, ve kterých se cizinec ocitl.
Průzkum byl prováděn v Praze a ve Středočeském kraji kvantitativní metodou pomocí dotazníkového šetření. Forma dotazníku byla vybrána z důvodu, že je to jedna z nejfrekventovanějších metod zjišťování údajů, kterým můžeme získat velké množství informací (Gavora 2010, s. 121). Dotazník, se kterým autorka oslovila respondenty, kteří se sociální práci s cizineckou klientelou věnují, a to jak ve státní organizaci, tak v neziskovém sektoru obsahoval 23 otázek a otázky byly sestaveny formou uzavřených, otevřených, polootevřených a jedna otázka byla zvolena pomocí škály (viz. příloha č.1).
4 Cíl, výzkumné otázky a hypotézy
Cílem bakalářské práce je popsat a analyzovat sociální práci s cizinci se zaměřením na vybrané problémové oblasti života cizinců. Jednou z nejdiskutovanějších oblastí je jazyková bariéra. I přes to, že někteří cizinci se výuce českého jazyka věnují již před příchodem do ČR, je jazyková bariéra uváděna jako jedna z nejzávažnějších, při adaptaci cizince v ČR.
Výzkumy uvádějí kromě jazykové bariéry, také problémy cizinců při zapojení se na pracovním trhu. Většina cizinců vykonává v ČR práce, které jsou nekvalifikované, a občan ČR o ně nemá zájem. Někteří cizinci se také mohou setkat na území ČR s různými předsudky a xenofobním chováním členů majoritní společnosti.
Teoretická část bakalářské práce popisuje nejčastější problémové oblasti života cizinců a autorka chtěla průzkumným šetřením zjistit, jaké problémy nejčastěji řeší sociální pracovníci s klienty – cizinci. Zda se cizinci v ČR setkávají s odmítavým postojem občanů majoritní společnosti a jestli mají sociální pracovníci dostatek možností při odstraňování obtížných životních situacích, a můžou tak zabránit sociálnímu vyloučení cizince.
K průzkumnému šetření se váží i hypotézy, které byly formulovány na základě praxe autorky. Cizinci, kteří přicházejí na území ČR a mají vidinu lepšího života než v zemi původu, se dle autorky na sociálního pracovníka budou častěji obracet s problémem týkající se oblasti zaměstnávání cizince v majoritní společnosti a problém diskriminace ze strany
34
občanů majoritní společnosti budou přehlížet, nebo tento problém nebudou řešit tak často.
Formulovat níže uvedenou H2 vedlo autorku z toho důvodu, že je přesvědčena, že sociální pracovníci ve státní organizaci nemají tolik možností podílení se na úpravě nabídek služeb organizace, jako pracovníci z nestátních organizací, kteří pří výkonu svého povolání mohou být oproti sociálním pracovníkům ve státní organizaci více flexibilnější.
Výzkumné otázky
VO1: Jaké jsou z pohledu sociálních pracovníků největší problémové oblasti života cizinců v České republice.
VO1 budou v dotazníkovém šetření zjišťovat otázky č. 7, 10, 12, 20, 23.
VO2: Jak sociální práce prostřednictvím sociálních pracovníků napomáhá odstraňovat obtížnou životní situaci cizincům žijících na území České republiky.
VO2 budou v dotazníkovém šetření zjišťovat otázky č. 6, 8, 9, 11, 13, 14, 16, 18.
Hypotézy
H1: Cizinec se na sociálního pracovníka častěji obrací s problémem týkající se oblasti zaměstnání, než s problémem týkající se diskriminace cizince.
H2: Sociální pracovníci v nestátních institucích se na úpravě služeb podílejí více, než sociální pracovníci vykonávající sociální práci ve státní instituci.
5 Popis zkoumaného vzorku
Pro uskutečnění empirického šetření byli osloveni sociální pracovníci, kteří v rámci výkonu svého zaměstnání pracují s cizinci. Celkem bylo osloveno 50 respondentů. Jednalo se o sociální pracovníky, kteří pracují u Správy uprchlických zařízení MV a dále pracovníci, kteří jsou zaměstnáni v neziskových organizacích. Z toho 25 dotazníků bylo předáno sociálním pracovníkům SUZ MV a 25 dotazníků sociálním pracovníkům z neziskových organizací. Autorka oslovila celkem 11 neziskových organizací, jejichž seznam je uveden v příloze č. 2. Při výběru respondentů autorka použila metodu záměrného výběru. Tento výběr se uskutečňuje na základě relevantních znaků, které jsou důležité pro dané zkoumání (Gavora 2010, s. 79). Důležitým znakem vedoucím k určení výběru a následného oslovení respondenta bylo, že se musí jednat o sociálního pracovníka, který sociální práci vykonává s cizineckou
35
klientelou a také, že oslovený sociální pracovník musí být zaměstnanec NNO nebo se musí jednat o sociálního pracovníka SUZ MV.
Dotazníky byly respondentům předány buď osobně, anebo byly zaslány elektronicky.
Distribuce dotazníku proběhla v měsíci březnu 2015. Jak uvádí tabulka č. 3, celkem bylo rozesláno 50 ks dotazníků a zpět se vrátilo 44 ks, což znamená, že návratnost byla 88 %. Od pracovníků ze státní organizace byla návratnost dotazníků 84 %, zatímco u pracovníků neziskových organizací byla návratnost větší, a to 92 %. Autorka respondenty nejprve oslovila buď osobně, nebo telefonicky a respondentům vysvětlila účel dotazníku. Pouze 6 respondentů dotazník nevyplnilo. Dva respondenti se omluvili, že se z časového zaneprázdnění nemohou vyplnění dotazníku věnovat. Po navrácení dotazníků od respondentů provedla autorka jejich zpracování a následné vyhodnocení výsledků. Výsledky průzkumného šetření popisuje následující kapitola bakalářské práce s názvem Prezentace získaných dat.
Tabulka 2: Návratnost dotazníků
Odeslané dotazníky Vrácené dotazníky
50 ks 100 % 44 ks 88 %
v tom: v tom:
Odeslané dotazníky: státní organizace Vrácené dotazníky: státní organizace
25 ks 100 % 21 ks 84 %
Odeslané dotazníky: nestátní organizace Vrácené dotazníky: nestátní organizace
25 ks 100 % 23 ks 92 %
Jak již bylo uvedeno v úvodu NNO pomáhají se začleňováním cizinců do běžného života v majoritní společnosti. Zejména se jedná o zajištění bydlení, zaměstnání. NNO poskytují svým klientům poradenství jak sociální, tak i právní. Dále zajišťují výuku českého jazyka a nabízejí asistenci cizincům, kteří se ocitli v tíživé životní situaci (Poradna pro integraci 2012). V zařízeních SUZ MV poskytují sociální pracovníci služby v několika rovinách. Jedná se o rovinu diagnostickou, zprostředkovatelskou, informační nebo poradenskou. Částečně sem patří i krizová intervence. Cíl sociální práce v zařízeních SUZ lze shrnout do následujících tří oblastí. Zprostředkování zdrojů a služeb. Podporu klienta a jeho rozvoj. Důležitá je také zmínka o podpoře schopnosti adaptace klienta na nároky a podmínky situace a také prostředí, ve kterém se klient ocitl (SUZ MV 2014).
36
6 Prezentace získaných dat
Otázka v dotazníku č. 1: Označte prosím, zda sociální práci s cizinci vykonáváte ve státní nebo nestátní organizaci.
První položená otázka v dotazníku zjišťovala, zda respondent pracuje ve státní nebo nestátní organizaci. Jak je již uvedeno výše, celkem bylo předáno 50 dotazníků, ale pro zpracování bylo použito pouze 44 dotazníků. Celkové vyhodnocení dat ze státní i nestátní organizace bylo zpracováno odděleně a výsledky respondentů obou organizací byly poté porovnány.
Otázka v dotazníku č. 2: Prosím uveďte, jaká je délka Vaší praxe vykonávaná s cizineckou klientelou?
Graf 2: Délka praxe respondentů při výkonu sociální práce s cizinci
Jedna z položek v dotazníku se dotazovala na délku praxe vykonávanou sociálními pracovníky s klienty – cizinci. Pro přehlednější vyhodnocení autorka rozdělila délku praxe do čtyř výše uvedených kategorií. Nejvíce zastoupená je kategorie v délce praxe 2-5 let, kde ve státní organizaci bylo zastoupeno 50 % a v nestátní organizaci 62 %. Zatímco ve státní organizaci pracuje 11 % dotazovaných více jak 10 let, bohužel v neziskových organizacích v tomto zastoupení nebyl žádný respondent.
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
0-1 2-5 6-9 10 a více
státní sektor nestátní sektor
37
Otázka v dotazníku č. 3: Při práci s klientem – cizincem, nejčastěji pracujete?
Graf 3: Nejčastější klienti sociálních pracovníků
V dotazníku byla položena otázka s jakou cílovou skupinou klientů – cizinců sociální pracovník nejčastěji pracuje. Z výsledků je patrné, že sociální pracovníci, jak ve státní organizaci, tak v nestátní organizaci převážně pracují s klienty – jednotlivci. Při porovnání výkonu sociální práce s rodinou a s jednotlivcem je rozdíl u obou organizací více jak 50%.
Tento výsledek může být dán tím, že cizinci většinou přicházejí do ČR za prací a poté, když se ocitnou v situaci, kdy vyhledají pomoc sociálního pracovníka, vykonává sociální pracovník práci s jednotlivcem.
Otázka v dotazníku č. 4: Jak dlouhá je většinou Vaše spolupráce s klientem – cizincem?
Graf 4: Délka spolupráce sociálního pracovníka s klientem - cizincem
Pokud sociální pracovník spolupracuje s klientem, může se jednat o krátkodobou nebo dlouhodobou spolupráci. Z uvedeného grafu vyplývá, že u státní organizace je spolupráce
38
vykonávána spíše v řádech týdnů a měsíců, zatímco u nestátní organizace se nejčastěji jedná o jednorázové poradenství a to v 39 % a ve 42 % jde o spolupráci v řádu týdnů. Tento výsledek je zajisté dán tím, že někteří sociální pracovníci ve státním zařízení pracují s klienty, kteří jsou v tomto zařízení ubytováni, jako například žadatelé o azyl v pobytovém středisku a s žádostí o pomoc při řešení své situace se na sociálního pracovníka se obracejí častěji.
Otázka v dotazníku č. 5: V čem spatřujete cíl své práce, kterou vykonáváte s klienty - cizinci? Označte prosím jen jednu odpověď.
Tabulka 3: Cíl práce vykonávaný s klienty - cizinci
Nabídky odpovědí Státní organizace Nestátní organizace
Zabránit sociálnímu vyloučení 11 % 35 %
Řešit aktuální situaci 61 % 35 %
Pomoci zprostředkovat zaměstnání 6 % 15 %
Nabízet pomoc, usnadňující začlenění 22 % 15 %
Jiný 0 % 0 %
Celkem 100 % 100 %
Při položené otázce v čem spatřují respondenti cíl své práce, kterou vykonávají s klienty – cizinci, byly nabízeny možnosti, které jsou uvedeny v tabulce č. 4. Nejvíce odpovědí u respondentů ve státní organizaci zaznělo, že za cíl své práce spatřují řešení aktuální situace cizince. Respondenti v nestátní organizaci ve stejné míře uváděli, že cíl své práce spatřují v zabránění sociálnímu vyloučení cizince a řešení aktuální situace klienta a to souběžně ve 35 %.
Otázka v dotazníku č. 6: Daří se Vám napomoci odstranit obtížnou životní situaci Vašich klientů – cizinců?
Při zjišťování odpovědí na otázku, zda se respondentům daří napomoci odstranit obtížnou životní situaci cizinců, bylo použito metody škálování. Tabulka byla označena čísly od 1-10, při čemž č. 1 značilo, že se respondentům nikdy nepodaří obtížnou situaci cizinců vyřešit a naopak č. 10, že obtížnou situaci cizince vyřeší vždy. Vyznačená tabulka znázorňuje pouze označené odpovědi respondentů v dotazníku.
39 respondentů se podaří napomoci odstranit obtížnou životní situaci klientů - cizinců. Při určení mediánu je vyhodnocení výsledků u respondentů v nestátní organizaci 6, a tento výsledek značí to, že pracovníkům v nestátní organizaci se daří odstranit obtížnou situaci klientů - cizinců o něco lépe, jak pracovníkům ve státní organizaci. Tento výsledek může být zapříčiněn tím, že pracovníci v nestátní organizaci mají větší možnosti nabídek služeb, jak pracovníci ve státní organizaci.
40
Otázka v dotazníku č. 7: Setkáváte se u Vašich klientů – cizinců s odmítavým postojem ze strany členů majoritní společnosti?
Graf 5: Postoj majoritní společnosti k cizincům
V otázce č. 7 se autorka ptala sociálních pracovníků, zda se jejich klienti setkávají s odmítavým postojem od občanů majoritní společnosti. Každá společnost má své tradice, zvyky a soužití více kultur v jedné společnosti vyžaduje určitou toleranci. Z odpovědí respondentů je patrné, že se jejich klienti s diskriminací v ČR nesetkali, anebo se jim s touto informací nesvěřili. Pokud jsou porovnány odpovědi s otázkou č. 23, která zněla, zda se klient svěřil sociálnímu pracovníkovi s tím, že by se v ČR setkal s diskriminací, většina respondentů označila odpověď ano. A jak je zaznamenáno právě u otázky č. 23, cizinci se s diskriminací nejčastěji setkávají v zaměstnání nebo na úřadech. Je otázkou, zda na úřadech nemůže být tato situace způsobena právě jazykovou bariérou mezi cizincem a pracovníkem úřadu.
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
Vždy Občas Velmi zřídka Nikdy
Státní organizace Nestátní organizace
41
Otázka v dotazníku č. 8: Máte dostatek možností k řešení obtížné životní situace cizince? Pokud odpovíte ne, uveďte prosím, jaká služba Vám schází.
Graf 6: Možnosti sociálního pracovníka
Při položené otázce, zda mají sociální pracovníci dostatek možností při řešení obtížné životní situace cizinců, vzešla odpověď u sociálních pracovníků ve státní organizaci v 78 %, že ne. Nejčastěji respondenti uváděli, že by ocenili službu psychologa, který by byl zaměstnanec organizace, jelikož pokud je potřeba psycholog, bývá dlouhá objednací doba, než se klient dostane na konzultaci.
Více jak polovina pracovníků v nestátních organizacích odpovídala, že dostatek možností mají. I přes to by pracovníci uvítali více financí na pokrytí služeb. Jako další nedostatek respondenti uváděli nedostatek pracovních míst, která by odpovídala kvalifikaci cizince a více kurzů českého jazyka pro cizince.
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
Ano Ne
Státní organizace Nestátní organizace
42
Otázka v dotazníku č. 9: Máte možnost navrhovat úpravy nabídek služeb, které Vaše instituce nabízí? Pokud odpovíte ano, prosím uveďte jakým způsobem.
Graf 7: Možnost navrhovat úpravy služeb
U této položky byly pouze dvě možnosti odpovědi ano a ne. Jak uvádí graf č. 7, pracovníci ve státní organizaci se většinou nepodílí na úpravě nabídky služeb, zatímco pracovníci v nestátních organizacích se v 73 %, což je z 23 dotazovaných respondentů 17, kteří se na úpravě služeb podílí. Někteří pracovníci spolupracují na úpravě metodiky práce.
Jiní zase uvádějí, že návrhy úprav mohou konzultovat s nadřízeným a také se v dotazníku objevily odpovědi, že úpravu služby mohou pracovníci podat pomocí písemného návrhu.
Pouze 22 % respondentů ve státní organizaci uvedlo, že se na úpravě služeb podílí a to formou úpravy metodiky práce sociálního pracovníka.
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
Ano Ne
Státní organizace Nestátní organizace
43
Otázka v dotazníku č. 10: Pokud se Vám podaří pomoci a cizinec získá práci. Jedná se o práci odpovídající kvalifikaci cizince? Označte prosím jen jednu odpověď.
Graf 8: Odpovídá zaměstnání kvalifikaci cizince
Při položené otázce, zda se sociálnímu pracovníkovi podaří pomoci cizinci získat zaměstnání odpovídající kvalifikaci cizince, se potvrdila informace, která je obsažená v teoretické části. A to, že cizinec většinou vykonává v České republice práci, která neodpovídá jeho kvalifikaci. Odpovědi od pracovníků u obou organizací byly téměř totožné. Ve většině odpovědí se objevila odpověď, že se nikdy nepodaří získat odpovídající zaměstnání.
Otázka v dotazníku č. 11: Využíváte při práci s cizinci streetwork?
Graf 9: Využívá sociální pracovník streetwork
44 z celkového počtu 21 oslovených respondentů pouze 5 respondentů, kteří vykonávají v rámci svého zaměstnání streetwork.
Práce sociálního pracovníka v nestátním zařízení je, jak z výsledků vyplývá více variabilní a skoro více jak polovina respondentů využívá metodu sociální práce zvanou streetwork, tedy terénní sociální práci. Z 23 dotázaných respondentů streetwork vykonává 17 respondentů.
Otázka v dotazníku č. 12: Jaké jsou podle Vás nejzávažnější bariéry sociálního začlenění, se kterými se na Vás Vaši klienti – cizinci obracejí? Napište prosím 3 nejčastější.
Graf 10: Nejzávažnější bariéry sociálního začlenění
V teoretické části bakalářské práce jsou popsány tři nejzávažnější bariéry sociálního začlenění cizinců do majoritní společnosti. Jedná se o oblast zaměstnanosti cizinců, jazykové bariéry, předsudků a xenofobního chování ze strany občanů majoritní společnosti.
V dotazníkovém šetření respondenti jak ve státní organizaci, tak v neziskové organizaci uváděli, jako nejzávažnější bariéry se kterými se cizinci setkávají zaměstnání, jazykovou bariéru a v neposlední řadě také oblast bydlení. Výsledky uvádí graf č. 10.
0%
45
Otázka v dotazníku č. 13: Máte možnost zprostředkovat cizinci službu i přes to, že není
Otázka v dotazníku č. 13: Máte možnost zprostředkovat cizinci službu i přes to, že není