Z obrázku č. 3 vyplývá, že korelační koeficient je kladný, což značí přímou závislost. Jeho hodnota však dosahuje pouze 54,4 %, z čehož lze usoudit, že se jedná o středně silnou, přímou lineární závislost. Z výsledku hodnoty P-Value, která je v tomto případě vyšší než 0,05 plyne, že tento výsledek není statisticky významný. Na 5 % hladině významnosti se závislost celkové zaměstnanosti na zaměstnanosti v cestovním ruchu neprokázala.
Prokázala by se až na hladině významnosti 13 %.
38
5 Možnosti zvyšování významu cestovního ruchu v České republice
Úkolem této kapitoly je navrhnout některé možnosti, kterými lze význam cestovního ruchu v České republice zvyšovat. Předtím zde však budou popsány jisté faktory, které by mohly možnému zvyšování bránit.
5.1 Omezující faktory působící na cestovní ruch
Na cestovní ruch působí velké množství negativních faktorů, které brání tomu, aby se toto odvětví mohlo plně rozvíjet a tím i zvyšovat celkový význam, který cestovní ruch pro Českou republiku má.
V roce 2002 vydala Česká centrála cestovního ruchu dokument s názvem „55 překážek rozvoje cestovního ruchu“, který poukazuje na praktické problémy v České republice. Zde je nutno zmínit, že velké množství problémů, které jsou v tomto dokumentu popsány, se již podařilo odstranit či alespoň zmírnit. Některé zde však existují dodnes. Mezi nejvýznamnější problémy, které omezují rozvoj cestovního ruchu v České republice, patří zejména:
kriminalita, bezpečnostní rizika pro turisty v České republice
Přesto, že je Česká republika aktuálně umístěna v žebříčku nejbezpečnějších zemí světa na výborném 6. místě, na turisty zde stále čekají jistá rizika. Jedná se především o problémy s prostitucí, kapsáře, podvody v restauracích a taxislužbách a okrádání zahraničních turistů.
chování některých zaměstnanců ve službách cestovního ruchu
V současné době se dá říci, že poskytované služby jsou na poměrně vysoké úrovni, ovšem stále je co zlepšovat. To se týká především poskytování služeb zahraničním turistům, kteří se v České republice stále ještě setkávají s neochotou některých zaměstnanců, či s neznalostí cizího jazyka, což má za následek zhoršení celkového dojmu z návštěvy České republiky.
nedostatečné místní značení a špatná orientace v regionu a v obcích
39
Tento problém se také vztahuje především k zahraničním turistům. Jedná se o špatné či nedostatečné značení převážně v malých obcích, která mohou být pro turisty zajímavá. Zde by bylo potřeba zajistit lepší vybavenost turistických tras v cizích jazycích.
stav české infrastruktury
Česká infrastruktura má nedostatky především v oblasti silnic a dálnic, které i přes neustálé opravy a údržby nejsou dokonalé (například v porovnání se sousedním Německem).
Dalším problémem jsou pak časté uzavírky některých tahů a to především během hlavní sezóny, což může turisty spíše odradit.
5.2 Návrhy možného zvýšení vlivu cestovního ruchu v České republice
V této části práce jsou navrženy možnosti, kterými lze vliv cestovního ruchu v České republice zvyšovat. Pro celkový rozvoj a tím i zvýšení vlivu cestovního ruchu jsou nezbytní turisté a to jak domácí (rezidenti), tak i zahraniční (nerezidenti). Z tohoto hlediska je velmi důležitým pojmem konkurenceschopnost České republiky, jako destinace cestovního ruchu.
Pro porovnání konkurenceschopnosti států je využíván tzv. Travel & Tourism Competitiveness Index (TTCI), který sestavuje společnost World Economic Forum. Index TTCI hodnotí konkurenceschopnost na základě čtyř hlavních oblastí, které se pak dále člení na určité pilíře, viz obrázek č. 4.
40 Obrázek 4 Oblasti hodnocené v TTCI
Zdroj: reports.weforum.org, 2016
Jak lze vidět na obrázku č. 4, první oblastí, která je v indexu hodnocena, je celkové prostředí, které se pak dále člení na obchodní prostředí, bezpečnost, zdraví a hygienu, lidské zdroje a pracovní trh a IT technologie. Druhá oblast je zaměřena na podmínky a podporu cestovního ruchu ze strany státu. Patří sem míra aktivní podpory vlády v oblasti cestovního ruchu, mezinárodní otevřenost, cenová konkurenceschopnost a udržitelnost životního prostředí. Třetí hodnocenou oblastí je infrastruktura, která se dále dělí na leteckou a pozemní dopravu a služby pro turisty. Poslední oblast zahrnuje přírodní a kulturní zdroje a služební cestovní ruch.
5.2.1 Konkurenceschopnost České republiky
Česká republika se v roce 2017 umístila v žebříčku konkurenceschopnosti dle tohoto indexu na 39. místě z celkového počtu 136 států. Ačkoliv se tento výsledek může zdát jako velmi pozitivní, Česká republika se oproti předchozím rokům zhoršila. V roce 2008 obsadila 26. místo a postupně se pak propadla až na aktuální 39. pozici. Jedním z hlavních důvodů tohoto propadu byla však změna hodnotící metody a celkového výpočtu indexu.
Dalším znepokojivým faktem je, že Česká republika je zařazena mezi státy západní Evropy, kde obsadila poslední místo. V celosvětovém srovnání se na prvním místě umístilo Španělsko, následované Francií a Německem. Čtvrté místo obsadilo Japonsko, které se
41
oproti předchozímu roku posunulo o pět míst nahoru. Aktuální hodnocení České republiky za rok 2017 viz obrázek č. 5.
Obrázek 5 Konkurenceschopnost České republiky v roce 2017 Zdroj: reports.weforum.org, 2016
Z obrázku č. 5 vyplývá, že Česká republika má v oblasti cestovního ruchu stále prostor ke zlepšení. Tmavé zbarvení grafu značí počet bodů, kterých Česká republika dosáhla v konkrétním pilíři a světlé ukazuje maximální počet bodů, které lze získat. Zároveň je u každého pilíře uvedeno pořadí České republiky.
Nejlépe byla Česká republika hodnocena v oblasti celkového prostředí, do kterého spadají pilíře obchodní prostředí, bezpečnost, zdraví a hygienu, lidské zdroje a pracovní trh a IT technologie. Nejlepší hodnocení získala Česká republika v oblasti zdraví a hygieny, kde se umístila dokonce na 7. místě, což svědčí o kvalitě českého zdravotnictví v porovnání se zbylými státy. Tato oblast zahrnuje přístup k pitné vodě, výskyt HIV a malárie, počet nemocničních lůžek, či počet lékařů a lékáren. Další silnou stránkou České republiky je celková bezpečnost. Poměrně zajímavým zjištěním je kladné hodnocení IT technologií, které mají pro rozvoj cestovního ruchu obrovský potenciál. Naopak slabší stránkou této
42
oblasti je obchodní prostředí, do kterého patří například podmínky pro začínající podniky či výše daní.
Nejméně bodů získala Česká republika v oblasti přírodních a kulturních zdrojů. Přírodní zdroje jsou oblastí, kterou lze jen těžko nějak ovlivnit. V případě kulturních zdrojů a služebního cestovního ruchu zde jistě prostor ke zlepšení je. Česká republika by měla využít potenciálu, který má v oblasti služebního cestovního ruchu a dále jej rozvíjet např.
výstavbou nových kongresových center, či konferenčních prostor. Nezanedbatelnou výhodou České republiky je v této oblasti především její výhodná poloha v srdci Evropy.
Dále by pak stálo za úvahu zkvalitnění stávajících či výstavba nových zábavních center.
Další oblastí, ve které má Česká republika jisté mezery je celková infrastruktura.
Konkrétně nejhůře je v indexu hodnocena letecká infrastruktura a to především v počtu letišť a leteckých společností, což je dáno zejména její poměrně malou rozlohou. Celkové pohodlí turistů by jistě zajistilo prodloužení pražského metra na Letiště Václava Havla, které je momentálně v jednání. Důležité jsou také investice do celkové modernizace a rozvoje nových technologií. Jistý potenciál pro zlepšení je i v dalších pilířích, kterými jsou pozemní doprava a služby pro turisty, kde je nejhůře hodnocena kvalita silnic a počet bankomatů. Na druhé straně byly v těchto pilířích zaznamenány i výborné výsledky, spadá cestovní ruch pod ministerstvo pro místní rozvoj, kde však nemá dostatečný prostor.
Poměrně důležitým zlepšením oproti předchozím letům byl vznik agentury Czech Tourism, která zajišťuje propagaci České republiky v zahraničí. I tuto oblast by však bylo vhodné zlepšit, jelikož umístění v žebříčku států z hlediska efektivního marketingu až na 88. místě a 126. místo v kategorii strategie značky státu jistě není lichotivé. Vhodným řešením by bylo zlepšení marketingové komunikace agentury Czech Tourism zejména v oblasti propagace na internetu a sociálních sítích.
43
Závěr
Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zhodnotit cestovní ruch v České republice na makroekonomické úrovni. Dílčím cílem pak bylo vyhodnotit oblasti, které mají potenciál pro zvýšení celkového vlivu cestovního ruchu v České republice.
V souvislosti s hlavním cílem této práce byly definovány tyto výzkumné předpoklady:
Vývoj HDP je přímo závislý na HDP cestovního ruchu.
Vývoj celkové zaměstnanosti je přímo závislý na zaměstnanosti v cestovním ruchu.
Počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu se zvyšuje.
Výše zmíněné výzkumné předpoklady byly zpracovávány pomocí korelační a regresní analýzy. Data potřebná pro výpočty byla získávána z Českého statistického úřadu. Pro zpracování této bakalářské práce bylo zvoleno období od roku 2008 do roku 2016. V roce 2008 zasáhla českou ekonomiku celosvětová hospodářská krize, což bylo hlavním důvodem pro výběr tohoto období. V době zpracování předložené bakalářské práce ještě nebyly k dispozici kompletní údaje za rok 2017, a proto zde data za tento rok nebyla řešena.
Prvním výzkumným předpokladem, který byl v souvislosti s hlavním cílem této práce definován, byl předpoklad, že vývoj HDP je přímo závislý na vývoji HDP cestovního ruchu, což se na 5 % hladině významnosti potvrdilo a byla zde prokázána silná přímá lineární závislost, což potvrdil také korelační koeficient, který byl vyšší než 96 %.
Druhý výzkumný předpoklad se zabýval závislostí mezi celkovou zaměstnaností a zaměstnaností v cestovním ruchu. Tento výzkumný předpoklad se na 5 % hladině významnosti nepodařilo prokázat. Korelační koeficient zde dosáhl hodnoty 54,4 %, což značí středně silnou přímou závislost, avšak na základě hodnoty P-Value, která byla vyšší, než 0,05 není tento výsledek statisticky významný. Závislost by byla prokázána až na hladině významnosti 13 %.
Poslední výzkumný předpoklad uváděl, že počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu se zvyšuje. Na základě tabulky č. 4 lze soudit, že ve sledovaném období (2008 – 2016) se počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu spíše snižoval. Ke zvýšení došlo až v posledních dvou letech, tedy v roce 2015 a 2016. Z dlouhodobého hlediska tedy nelze
44
tento předpoklad potvrdit. Z hlediska krátkodobého se zvyšující počet zaměstnanců v cestovním ruchu potvrdil.
Na základě údajů Českého statistického úřadu zde byl popsán podíl vybraných ukazatelů cestovního ruchu na makroekonomických ukazatelích. Bylo zde zjištěno, že HDP cestovního ruchu se na celkovém HDP podílí necelými 3 % a podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti se pohybuje mezi 4 – 5 %.
Dílčím cílem pak bylo vyhodnotit oblasti, které mají potenciál pro zvýšení celkového vlivu cestovního ruchu v České republice. Tomuto cíli se věnovala poslední kapitola, kde byly nejprve vymezeny některé omezující faktory, které by mohly případnému zvyšování vlivu cestovního ruchu bránit. Následně zde byly vymezeny oblasti, ve kterých by v České republice mohlo dojít k celkovému zlepšení a to na základě indexu TTCI, který sestavuje společnost World Economic Forum a zobrazuje konkurenceschopnost států.
Zde bylo zjištěno, že Česká republika má nedostatky především v oblasti přírodních a kulturních zdrojů. Jelikož přírodní zdroje nelze změnit, bylo zde navrženo zaměření se na zlepšení v oblasti kulturních zdrojů, zejména pak v služebním cestovním ruchu, ve kterém má Česká republika díky své geografické poloze veliký potenciál. Dalšími oblastmi, ve kterých Česká republika není příliš konkurenceschopná, jsou letecká doprava, podpora cestovního ruchu ze strany státu a efektivní marketing. Zde by bylo vhodné zlepšit marketingovou komunikaci zejména v oblasti propagace na internetu a sociálních sítích.
45
Seznam použité literatury
Citace
BERÁNEK, Jaromír, et al. 2013. Ekonomika cestovního ruchu. Praha: MAG Consulting.
ISBN 978-80-86724-46-1. Praha: ČSÚ. [cit. 2018-01-02]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/zam_vsps GÚČIK, Marian. 2010. Cestovný ruch: úvod do štúdia. Banská Bystrica: Slovak-Swiss
Tourism. ISBN 978-80-89090-80-8.
HESKOVÁ, Marie. 2006. Cestovní ruch. Praha: Fortuna. ISBN 80-7168- 948-3.
HINDLS, Richard, Ilja NOVÁK a Stanislava HRONOVÁ. 2000. Metody statistické analýzy pro ekonomy. 2. přeprac. vyd. Praha: Management Press. ISBN 80-7261-013-9.
46
PALATKOVÁ, Monika. 2014. Mezinárodní turismus: analýza pozice turismu ve světové ekonomice, změny mezinárodního turismu v důsledku globálních změn, evropská integrace a mezinárodní turismus. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada
World Economic Forum: Travel & Tourism Competitiveness Report 2017 [online], 2016.
[cit. 2018-04-11]. Dostupné z: http://reports.weforum.org/travel-and-tourism-competitiveness-report-2017/country-profiles/#economy=CZE
Bibliografie
COLES, Tim, C. Michael HALL. 2008. International Business and Tourism: Global Issues, Contemporary Interactions.. Oxon: Routledge. ISBN 978-0-415-42431-8.
Česká republika: Podnikání - ekonomická fakta [online], 2009. [cit. 2018-04-11]. Dostupné z: http://www.czech.cz/cz/Podnikani/Ekonomicka-fakta/Kongresova-turistika ČSÚ: Modul zaměstnanosti cestovního ruchu [online], 2018. [cit. 2018-04-12]. Dostupné
z: https://www.czso.cz/csu/czso/modul_zamestnanosti_cestovniho_ruchu
ČSÚ: Tabulky satelitního účtu cestovního ruchu [online], 2018. [cit. 2018-04-12].
Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/tabulky_satelitniho_uctu_cestovniho_ruc hu
47
Echo24.cz: Nejsou lidi. Počet zaměstnaných je nejvyšší od vzniku České republiky [online], 2016. [cit. 2018-03-25]. Dostupné z: https://echo24.cz/a/iTcQb/nejsou-lidi-pocet-zamestnanych-je-nejvyssi-od-vzniku-ceske-republiky
GOODWIN, Neva, Julie A. NELSON a Jonathan HARRIS. 2009. Macroeconomics in context. 3rd ed. New York: M. E. Sharpe. ISBN 978-0-7656-2297-6.
KAMENICKÝ, Jiří a Lukáš KUČERA, ČSÚ: Tendence makroekonomického vývoje republiky. Liberec, 2013, Diplomová práce. Technická univerzita v Liberci, Ekonomická fakulta. In: Elektronická databáze článků ProQuest [online]. Liberec:
Univerzitní knihovna Technické univerzity v Liberci. [cit. 2018-03-10]. Dostupné z: http://knihovna-opac.tul.cz/documents/469145
ROJÍČEK, Marek, Vojtěch SPĚVÁČEK, Jan VEJMĚLEK, Eva ZAMRAZILOVÁ a Václav ŽĎÁREK. 2016. Makroekonomická analýza: teorie a praxe. Praha:
GRADA Publishing. ISBN 978-80-247-5858-9.