• No results found

Numerické řešení skupiny A

3. ANALÝZA LOGISTICKÝCH PROCESŮ

3.4. Numerické řešení řízení zásob

3.4.1. Numerické řešení skupiny A

Z dosažených výsledků z analýzy ABCD se nejdříve zaměříme na skupinu A, která tvoří cca 80

% celkového objemu nákupu a obsahuje 16 položek.

0,00%

Řízení zásob v podniku 50 Současný způsob řízení zásob:

- Objednávání obalů: 1 × týdne = 4 × měsíčně = 4 × 12 = 48 objednávek ročně - Celkový počet objednávek pro 16 obalů z vlnité lepenky: 16 × 48 = 768 - Hodnota skladových zásob: 703 250 ks

- Průměrný počet kusů na objednávku: 703 250/ 48 = 14 651, 04 ks

- Průměrný stav zásob odhadneme jako polovinu vypočtené částky: 14 651,04/2 = 7 352,52 ks

- Roční náklady na udržování a skladování zásob: 7 352,52 × 18 = 131 859 Kč - Roční náklady na pořízení dodávky: 768 × 900 = 691 200 Kč

- Celkové roční náklady: 131 859 + 691 200 = 823 059 Kč Optimalizace skladových zásob

Pro optimalizaci skladových zásob použijeme dynamické modely, které představují nejčastější modely zásob týkající se položek, které se musí trvale udržovat na skladě a zásobu je nutné pravidelně doplňovat. Po vypočtení nákladů za pomoci dynamického modelu bude možné lépe analyzovat uvedenou situaci a navrhnout odpovídající strategii doplňování zásob.

Při použití tohoto modelu nám vznikají dvě základní otázky:

- kolik objednávat, - kdy objednávat.

Cílem modelového postupu je zjištění, zda je pro společnost KS výhodnější jednotlivé objednávání obalů nebo využití možnosti skupinového objednávání obalů.

a) Určení optimální velikosti dodávky, při minimalizaci nákladů, stanovení délky dodávkového cyklu spolu s počtem dodávek v roce a určení minimální zásoby, kdy bude nutné další objednávání obalů.

b) Zjištění, zda je pro společnost KS objednávat obaly jednotlivě nebo zda je výhodnější přistoupit na možnost skupinového objednávání obalů.

Řízení zásob v podniku 51 1. Dynamický model s pohybem zásob absolutně determinovaným, kdy je poptávka

přesně známa

Úkolem je určení optimální velikosti dodávky, při minimalizaci nákladů, stanovení délky dodávkového cyklu spolu s počtem dodávek v roce a určení minimální zásoby, kdy bude nutné další objednávání obalů. Náklady na pořízení dodávky jsou nezávislé na velikosti a jsou určeny zvlášť pro každý materiál.

Vzorový příklad výpočtu obalu BT56078:

BT56078: obrat zásob 34 251 ks/rok a) Velikost optimální dodávky:

Pro stanovení optimální dodávky k výpočtu použijeme Harrison-Wilsonův vzorec (4):

Xopt.(1) = √2×Q×cp

Vopt. optimální počet dodávek

Q celková poptávka za dobu T

Xopt.(n) velikost optimální dodávky

c) Optimální délka dodávkového cyklu:

tc opt.(1) = T

Vopt. optimální počet dodávek

Řízení zásob v podniku 52 d) Bod objednávky:

Dále víme, že doba objednávky u všech kartonových obalů je L = 15 dnů a spotřeba na jeden den u jednotlivých obalů je následující:

d = Q

T =34251

360 = 95,14 ks (14)

Potom bod objednávky bude následující:

R = d × L = 95,14 × 15 = 1 427,1 ks (15)

kde:

R bod objednávky

d spotřeba na jeden den L doba vyřízení objednávky

To znamená, že pokud stavy zásob klesnou pod výše uvedené kusy, je nutné objednat další zásobu.

e) Optimální velikost celkových ročních nákladů:

N (Xopt.(n)) = √2 × Q × T × cp× cs = √2 × 34 251 × 900 × 18 = 33 313 Kč (16)

f) Velikost celkových ročních nákladů všech položek:

Při podrobném výpočtu všech položek, zjistíme, že optimální velikost celkových ročních nákladů při jednotlivém objednávání obalů činí 554 479 Kč.

2. Dynamický víceproduktový model

Úkolem bude jištění, zda je pro společnost KS objednávat obaly jednotlivě nebo zda je výhodnější přistoupit na možnost skupinového objednávání obalů. Pracujeme se stejnými daty jako v příkladu 1.

Řízení zásob v podniku 53

a) Společná délka objednacího cyklu pro všech 16 položek:

tcopt= √2×T×cp

Řízení zásob v podniku 54 c) Celkové náklady pro případ skupinového objednávání 16 druhů kartonových obalů:

𝑁𝑐(18,4)𝑜𝑝𝑡. = √2 × 360 × 𝑐𝑝× ∑𝑘𝑖=1𝑄𝑖 × 𝑐𝑠𝑖 = √2 × 360 × 14 400 × 35 162,5 = 𝟔𝟎𝟑 𝟕𝟗𝟐 𝐊č (19) Porovnání celkových nákladů skupiny A

Při výpočtu současného stavu řízení zásob a navrhovaných modelů byly zjištěny následující celkové náklady:

- Současný způsob řízení zásob: 823 059 Kč

- Dynamický model: 554 479 Kč

- Dynamický víceproduktový model: 603 792 Kč

Z výše uvedeného porovnání nákladů z jednotlivých modelů bude pro společnost vhodné postupovat podle dynamického modelu, kde je výhodnější jednotlivé objednávání obalů při celkových nákladech 554 479 Kč, což je patrné z níže uvedeného obrázku 19. Aplikací tohoto modelu je možné dosáhnout roční úspory nákladů ve výši 268 580 Kč.

Obrázek 19: Porovnání současného stavu s navrhovanými možnostmi skupiny A

0 200 400 600 800 1 000

Současný způsob řízení zásob

Model 1 Model 2

Hodnota v tis. Kč

Jednotlivé modely řízení zásob

Skupina A

Řízení zásob v podniku 55 3.4.2. Numerické řešení skupiny B

Skupinu B tvoří 43 položek (26,38 % z celkového počtu položek), které se podílejí na obratu necelými 15 %, především se jedná o položky se střední výší obratu, jejich přehled je znázorněn v tabulce v příloze této práce.

Při stanovení strategie objednávání, jejímž cílem má být minimalizace celkových nákladů se u této skupiny zaměříme na model ekonomického objednacího množství (EOQ – ekonomic order quantity model), jehož výstupem je vztah pro výpočet ekonomicky optimální velikosti objednávky a dále se zaměříme na porovnání nákladů pomocí metody stálé velikosti objednávky a metody stálého cyklu objednávání.

Vzorový příklad výpočtu obalu BT52933:

BT52933: obrat zásob 5 884 ks/rok Současný způsob řízení zásob

c) Velikost celkových ročních nákladů:

Nc(1) = cs× Xopt.

2 + cp × Q

Xopt.= 18 × 900

2 + 900 × 5 884

900 = 13 984 Kč (20)

d) Velikost celkových ročních nákladů všech položek:

Celkové roční náklady na řízení zásob stávajícím způsobem při propočtu všech položek ze skupiny B byly stanoveny ve výši 789 896 Kč.

Řízení zásob v podniku 56 Řízení zásob pomocí modelu EOQ

Model EOQ představuje koncepci, která určuje optimální objednací množství na základě objednacích nákladů a nákladů na udržování a skladování zásob.

a) Velikost ekonomického objednacího množství:

Velikost ekonomického objednacího množství stanovíme dle Harrisova – Wilsonova vzorce (4): d) Velikost celkových nákladů (20):

Nc(1) = cs× xopt

2 + cp × Q

xopt= 18 × 767,07

2 + 900 × 5 884

767,07= 13 807 Kč e) Velikost celkových ročních nákladů všech položek:

Při výpočtu všech položek ze skupiny B pak budou celkové náklady na řízení zásob pomocí modelu EOQ stanoveny ve výši 728 282 Kč.

Metoda stálé velikosti objednávky

Tato metoda je založena na objednávání stálého množství produktů. Jakmile je toto množství určeno, objednává se v každém objednacím cyklu. Rozdílný průběh spotřeby po dané položce většinou způsobí, že se doba mezi vystavením jednotlivých objednávek liší. Z tohoto důvodu je při použití uvedeného systému nutné stanovit určité minimální množství zásoby, které bude

Řízení zásob v podniku 57 signalizovat potřebu vystavení další objednávky. Ve chvíli, kdy dosáhne úroveň ásob tohoto bodu, bude nutné objednat stálou velikost objednávky.

Ke stanovení stálé velikosti objednávky se využívá model EOQ a Harrisův-Wilsonův vzorec, tzn. Q = Qopt. Vztah pro stanovení velikosti signální zásoby má následující podobu:

B = d̅ × R̅ + PZ (21)

kde:

R̅ průměrná délka cyklu realizace objednávky d̅ průměrná denní velikost spotřeby zásob PZ pojistná zásoba

Výraz d̅ × R̅ vyjadřuje průměrnou výši spotřeby v průběhu cyklu realizace objednávky.

Výpočet pojistné zásoby:

PZ = k × σDR (22)

kde:

σDR směrodatná odchylka spotřeby v průběhu cyklu realizace objednávky 𝑘 koeficient zajištění

Směrodatnou odchylku spotřeby v průběhu cyklu realizace objednávky lze stanovit na základě vztahu:

σDR = √ R̅ × (σD)2 + d2× (σR)2 (23)

kde:

R̅ průměrná délka cyklu realizace objednávky σD směrodatná odchylka denní spotřeby d̅2 průměrná denní spotřeba

σR směrodatná odchylka cyklu realizace objednávky

Koeficient zajištění k se používá ke zohlednění požadované úrovně služeb. Úroveň služeb vyjadřuje procento případů, kdy nedojde ke vzniku nedostatku zásoby. Jde o pravděpodobnost

Řízení zásob v podniku 58 toho, že velikost spotřeby v průběhu cyklu realizace objednávky nebude vyšší, než disponibilní zásoba. Čím větší je úroveň služeb, tím vyšší je požadovaná pojistná zásoba s ní spojené náklady na udržování zásob, ale tím menší je možnost vzniku nedostatku zásoby a jeho dopadů.

Stoprocentní úroveň služeb pak znamená, že je pravděpodobnost vzniku nedostatku zásoby nulová a veškerá spotřeba bude uspokojena.

Koeficient zajištění k, je tedy definován jako příslušný kvantil distribuční funkce normálního rozdělení. Jeho hodnotu je možné vyhledat v tabulkách.

Tabulka 2: Vybrané hodnoty koeficientu zajištění a jim odpovídající úroveň služeb

Koeficient

zajištění k Úroveň služeb (%) Riziko nedostatku zásoby (%)

Řízení zásob v podniku 59 d) Signální zásoba:

Signální zásoba pro 95 % úroveň služeb (z tabulky lze stanovit, že koeficient zajištění bude k = 1,645)

i) Velikost celkových ročních nákladů všech položek:

Při použití metody stálé velikosti objednávky budou celkové náklady všech položek ve výši 727 965 Kč.

Metoda stálého cyklu objednávání

Metoda stálého cyklu objednávání vychází ze stejných předpokladů jako metoda stálé velikosti objednávky. Na rozdíl od metody stálé velikosti objednávky, kde se doba mezi objednávkami liší, je však metoda stálého cyklu objednávání založena na vystavování objednávek v pravidelných okamžicích, tj. ve stálých objednacích cyklech. Velikost objednávky je pak stanovována jako rozdíl mezi předem určenou maximální úrovní zásoby a faktickým stavem zásoby na skladě ve chvíli, kdy je objednávka vystavována. Vzhledem k vývoji spotřeby tak bude objednáno v každém objednacím cyklu zpravidla různé množství výrobků.

Metoda stálého cyklu objednávání pracuje s následujícími parametry pro řízení zásob:

 stálým cyklem objednávání C,

Řízení zásob v podniku 60 c) Optimální velikost objednávky (4):

Ke stanovení optimální velikosti objednávání lze v prvém kroku pro výpočet opět využít model EOQ a Harrisův-Wilsonův vzorec:

xopt(1) = √2∗Q∗cp

cs = √2×5 914,29×900

18 = 769,04 ks

d) Stálý cyklus objednávání:

Stanovíme stálý cyklus objednávání pro T = 360 dnů v roce:

C = Copt= 360×xopt

Maximální úroveň zásoby je pak stanovována tak, aby byla spotřeba v období, které zahrnuje současně optimální cyklus objednávání a cyklus realizace objednávky, protože je spotřeba a cyklus realizace objednávky náhodnou veličinou, musí rovněž metoda stálého cyklu objednávání zohledňovat vytvořené pojistné zásoby.

Maximální úroveň zásoby pro 95 % úroveň služeb (k = 1,645):

Řízení zásob v podniku 61 h) Obrátka zásob (27): O = X̅

D̅ = 769

16,43= 46,81 i) Průměrná délka realizace objednávky: Obrátka zásob

2 = 46,81

2 = 23,41 (34)

j) Celkové sledované náklady spojené s řízením zásob:

Nc = cs × x̅ + cp × počet objednávek = 18 × 769,04 + 900 × 7,69 = 20 764 Kč (35) k) Velikost celkových ročních nákladů všech položek:

Při výpočtu metody stálého cyklu objednávání budou celkové roční náklady všech položek ve výši 1 091 947 Kč.

Porovnání celkových nákladů skupiny B

Při výpočtu současného stavu řízení zásob a navrhovaných modelů byly zjištěny následující celkové náklady:

- Současný způsob řízení zásob: 789 896 Kč

- Model EOQ: 728 282 Kč

- Metoda stálé velikosti objednávky: 727 965 Kč - Metoda stálého cyklu objednání: 1 091 947 Kč

Z dosažených výsledků porovnání současného stavu řízení zásob s navrhovanými možnostmi můžeme navrhnout metodu stálé velikosti objednávky, kde při aplikaci této metody je možné dosáhnout roční úspory ve výši 61 931 Kč. Stojí zde za zvážení, zda by bylo pro společnost výhodnější použití modelu EOQ jednodušší variantou. Při použití této varianty by bylo možné dosáhnout roční úspory 61 614 Kč.

Řízení zásob v podniku 62 3.4.3. Numerické řešení skupiny C

Tato skupina zahrnuje 95 méně důležitých položek (58,28 % z celkového počtu položek), které se podílejí na obratu společnosti s 5,09 % a nemají podstatný vliv na řízení zásob.

Těmto položkám je věnována nejmenší pozornost.

Současný stav řízení zásob - Celkem položek: 95

- Objednávání obalů: 1 × měsíčně = 12 objednávek ročně

- Celkový počet objednávek pro 95 obalů z vlnité lepenky: 95 × 12 = 1 140 - Hodnota skladových zásob: 206 932 ks

- Průměrný počet kusů na objednávku: 206 932/ 12 = 17 244,33 ks

BT52209: obrat zásob 17 532 ks/rok

Pro zjištění optimalizačního stavu zásob, kdy a kolik objednávat, aby bylo dosaženo optimální úrovně zásob, byl zvolen dynamický model charakterizující optimální velikost dodávky, počet

Obrázek 20: Porovnání současného stavu s navrhovanými možnostmi skupiny B

0

Řízení zásob v podniku 63 dodávek, optimální délku dodávkového cyklu, bod pro vystavení objednávky a velikost celkových nákladů.

a) Velikost optimální dodávky: určena dle Harrisova-Wilsonova vzorce (4):

xopt(1) = √2∗Q∗cp

cs = √2×17 532×900

18 = 1 324,08 ks b) Počet dodávek za rok (12):

vopt(1) = Q

xopt = 17 532

1 324,08= 13,24 dodávek c) Optimální délka dodávkového cyklu (13):

tc opt (1)= T

Vopt (n) = 360

13,24 = 27,19 dodávek

d) Průměrná denní spotřeba (24):

d̅ = Q

360 = 48,70 ks e) Bod objednávky (15):

průměrná denní spotřeba × 30 = 48,70 × 30 = 1 461 ks

f) Velikost celkových nákladů (16):

N (Xopt. (n)= √2 × Q × T × cp× cs = √2 × 17 532 × 18 × 900 = 23 834 Kč

g) Velikost celkových ročních nákladů všech položek:

Celkové roční náklady spojené s řízení zásob položek ve skupině C budou ve výši 663 096 Kč.

Řízení zásob v podniku 64 vyplývající z níže uvedeného obrázku 21.

3.4.4. Řešení skupiny D

V této skupině jsou součástí skladových zásob tzv. „mrtvé díly“, které se déle jak rok nepoužívají, proto společnost KS navrhla dle podmínek smlouvy, společnosti MAHLE, tyto díly k odkoupení.

Současný způsob řízení zásob:

- Objednávání obalů: 1 objednávka ročně

- Celkový počet objednávek pro 9 obalů z vlnité lepenky: 9 × 1 = 9 - Hodnota skladových zásob: 2 753 ks

- Průměrný počet kusů na objednávku: 2 753/ 9 = 305,89 ks

- Průměrný stav zásob odhadneme jako polovinu vypočtené částky: 305,89/2 = 152,95 ks - Roční náklady na udržování a skladování zásob: 152,95 × 18 = 2 753 Kč

Obrázek 21: Porovnání současného stavu s navrhovanými možnostmi skupiny C

0

Řízení zásob v podniku 65 - Roční náklady na pořízení dodávky: 9 × 900 = 8 100 Kč

- Celkové roční náklady: 2 753 + 8 100 = 10 853 Kč

Při současném způsobu řízení zásob jsou celkové roční náklady ve výši 10 853 Kč.

Řízení zásob v podniku 66

4. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ OPTIMALIZACE ŘÍZENÍ ZÁSOB A MOŽNÉ NÁVRHY ŘEŠENÍ

Na základě provedení analýzy ABCD můžeme provést celkové zhodnocení procesu optimalizace současného stavu řízení zásob s navrhovanými možnostmi řešení. Nejdříve se zaměříme na rozbor jednotlivých skupin a poté na celkový rozbor této analýzy.

4.1. Rozbor jednotlivých skupin ABCD Skupina A

Z dosažených výsledků nám vyplývá, že společnost KS vynaložila na současný způsob řízení zásob částku ve výši 823 059 Kč.

Pro optimalizaci stavu zásob byly použity dva modely, jejichž účelem bylo zjištění, zda je pro společnost KS výhodnější jednotlivé objednávání obalů nebo využití možností skupinového objednávání obalů. Z následné provedené analýzy modelového postupu bylo zjištěno, že výhodnější je využití jednotlivého objednávání obalů, znázorněno v tabulce 4.

Při použití dynamického modelu s pohybem zásob absolutně determinovaným, který je zaměřen na jednotlivé položky by společnost KS mohla uspořit částku ve výši 268 580 Kč.

Tabulka 3: Porovnání současného stavu s navrhovanými možnostmi skupiny A

Proměnná Současný stav Dynamický model Dynamický

víceproduktový model Celkové sledované

náklady v Kč

823 059 554 479 603 792

Úspora nákladů v Kč - 268 580 219 267

Skupina B

U skupiny B bylo porovnání současného stavu řízení zásob provedeno se třemi navrhovanými možnostmi řešení. Při současném způsobu řízení zásob byla vynaložena nákladová částka ve výši 789 896 Kč.

Ze srovnání je patrné, že výraznější zefektivnění řízení zásob nabízí metoda stálé velikosti objednávky, která může přinést úsporu ve výši 61 931 Kč, ale zde se nabízí možnost modelu

Řízení zásob v podniku 67 EOQ, který by byl pro společnost jednodušší variantou. Při aplikaci tohoto modelu by mohlo být dosaženo úsporné částky 61 614 Kč znázorňující tabulka 5.

Tabulka 4: Porovnání současného stavu s navrhovanými možnostmi skupiny B Proměnná Současný stav Model EOQ Stálá velikost

objednávky

U této skupiny byl použit pro optimalizaci řízení zásob dynamický model, jehož úkolem bylo stanovení optimální velikosti dodávky, délky dodacího cyklu, průměrné denní spotřeby, stanovení bodu pro vystavení nové objednávky a především výše velikosti celkových nákladů.

Při použití toho modelu byly vyčísleny celkové roční náklady ve výši 663 096 Kč, roční úspora by činila částku 476 625 Kč, vyplývající z tabulky 6.

Tabulka 5: Porovnání současného stavu s navrhovanými možnostmi skupiny C

Proměnná Současný stav Dynamický model

Celkové sledované náklady společnosti, MAHLE navrhnuty k odkoupení.

Ačkoliv se tyto položky již nepoužívají, byly zjištěny celkové roční náklady ve výši 10 853 Kč.

Řízení zásob v podniku 68 4.2. Celkové zhodnocení optimalizace řízení zásob

Na základě dosažených výsledků hodnocení současného stavu s navrhovanými možnostmi řešení řízení zásob můžeme stanovit celkovou roční úspornou částku, kterou by mohla společnost získat optimalizací řízení zásob.

Tabulka 6: Celkové zhodnocení současného stavu s navrhovanými možnostmi řešení

Skupina Současný způsob v Kč Navrhovaný způsob Úspora

A 823 059 554 479 268 580

B 789 896 728 282 61 614

C 1 181 199 663 096 518 103

D 10 853 0 0

Celkem 2 805 007 1 945 857 848 297

Z uvedených údajů v tabulce 7 bylo zjištěno, že společnost vynaložila na řízení zásob celkové roční náklady ve výši 2 805 007 Kč. Při aplikaci navrhovaných možných řešení může docílit ročních nákladů ve výši 1 945 857 Kč a tím získat úsporu ve výši 848 297 Kč, která může přinést pozitivní efekt společnosti ve výsledku hospodaření, zobrazeno na obrázku 22.

Z celkového zhodnocení optimalizace může konstatovat, že položky s vysokým obratem zásob by se měly objednávat co nejčastěji v menších dávkách, a položky s nízkým obratem méně často ve větších dávkách, což přispívá ke snížení celkové hladiny zásob v podniku.

Obrázek 22: Celkové zhodnocení optimalizace řízení zásob

0

Řízení zásob v podniku 69 4.3. Návrhová opatření na změnu systému řízení zásob

Ze získaných údajů zhodnocení procesu optimalizace se pokusíme nastínit návrhová doporučení, případně změny, které by měli přispět ke zlepšení situace řízení zásob ve společnosti.

4.3.1. Provedení analýzy ABC

Rozdělení skladových položek do několika kategorií a zásobu jednotlivých kategorií řídit diferencovaným způsobem. Tím se také dosáhne snížení celkové průměrné zásoby a snížení nákladů.

4.3.2. Udržování optimální velikosti výše zásob

Po rozboru a propočtech vhodných modelů, by se společnost měla nejdříve zaměřit na snížení a udržování optimální velikosti výše zásob, vyplývající z provedené analýzy a využívat vhodně zvolené optimalizační metody stanovení zásob, směřující k dosažení a vytváření vhodných parametrů hospodaření se zásobami: znalost předpokládané spotřeby za určité období, výše průměrné zásoby, výše dodávek a jejich frekvence, délka dodávkových cyklů, které při zajištění potřebné úrovně zásob, zabezpečují minimální celkové náklady spojené s hospodařením se zásobami.

Při uplatnění optimalizačních modelů se zde předpokládá schopnost dodavatele přizpůsobit se optimalizačním požadavkům v objemu, struktuře, frekvenci a velikosti dodávek.

4.3.3. Používání objednacích systémů pro řízení zásob Nastavení potřebných parametrů u jednotlivých položek:

a) Stanovení optimálního objednacího množství: z důvodu nadbytečného vázání skladových zásob stanovení optimální výše objednacího množství dle aktuálních potřeb zákazníka, aby nedocházelo k nadbytečnému vázání zásob.

b) Nastavení minimální nebo určení výše pojistné zásoby: přehodnocení současného stavu zásob dle aktuálních potřeb obalů a stavení potřebné výše pro včasné informování a přehlednost, ve kterých by se měly jednotlivé položky pohybovat, za účelem rychlého uspokojení zákazníka a snadné kontrolovatelnosti stavů zásob.

c) Stanovení optimální délky dodávkového cyklu: na základě provedené analýzy a vytvoření modelových postupů s výběrem vhodné optimální metody stanovit k položkám optimální délky dodávkového cyklu, které by pozitivně ovlivnily úroveň

Řízení zásob v podniku 70 zásob a zamezilo by se tím i náhodným výkyvům nejen v dodávkách, ale i skladových zásobách.

4.3.4. Určení osoby s požadovanými znalostmi v oblasti zásobování

Zásoby významně ovlivňují finanční situaci každého podniku a vyžadují především kvalifikované rozhodování, které nám může zaručit kvalifikovaný personál s odpovídajícími znalostmi a schopnostmi. Tento pracovník spolupracuje se zákaznickým servisem, příjmem materiálu a expedicí, oddělením kvality, výrobou, nákupem a controllingem, dále pak s dopravní společností, zajišťující dodávky materiálu a zboží do společnosti. Jeho volba správných rozhodnutí patří k nejriskantnějším článkům v oblasti logistiky a příznivě nebo negativně může ovlivnit výši hospodářského výsledku společnosti.

V případě nekvalifikovaného personálu se podniky mohou dostat do problémů nadbytečných nebo nedostatečných zásob, nezajištění plynulosti zásobování a tím související vícenáklady a vázání velkého množství finančních prostředků.

4.3.5. Včasné informování zodpovědné osoby za objednávání obalů Zejména:

- při zvýšení nebo snížení požadované výše zásoby, - připravenost na neočekávané výkyvy v dodávkách, - včasné upozornění na nový nebo nepoužívaný obal,

- při zvýšení nebo snížení požadované výše zásoby, - připravenost na neočekávané výkyvy v dodávkách, - včasné upozornění na nový nebo nepoužívaný obal,