3 Šikana a legislativa
8.2 Výsledky průzkumu a ověření platnosti předpokladů
1. Jsi
a) chlapec b) dívka
Graf č. 1
37 Z grafu č. 1 je patrné, že poměr respondentů podle pohlaví byl téměř rovnocenný.
Jak jsme uvedli výše, celkový návrat dotazníků činil 89 a z toho odpovědělo 53% dívek a 47% chlapců.
2. Do jaké třídy chodíš?
a) 5.třída b) 6.třída c) 7.třída d) 8.třída e) 9.třída
Dotazníky byly rozdány mezi žáky druhého stupně základní školy. Na grafu č.2 můžeme vidět poměr odpovídajících žáků v jednotlivých třídách, který je až na 8.třídu velmi vyrovnaný. Nejvíce respondentů s celkovým počtem 22%, kteří navrátili vyplněný dotazník, chodili do 6. a 7.třídy.
Připojená tabulka nám uvádí počet dívek a chlapců v jednotlivých třídách. Tato získaná data nám poslouží pro lepší představu respondentů.
Graf č. 2
Pohlaví /Třída 5.třída 6.třída 7.třída 8.třída 9.třída
dívka 11 11 12 7 11
chlapec 9 10 9 9 9
Celkový počet 20 21 21 16 20
38 3. Máš ve třídě dobrého kamaráda, na kterého se můžeš spolehnout?
a) ano b) ne
Tato otázka se váže k popisu respondentů. Jak můžeme vidět na grafu č. 3 pod tímto textem, 92% respondentů má ve třídě dobrého kamaráda. Zbylých 8% ne. Po důslednějším vyhodnocení autorka zjistila, že ve zmíněných 8% je nebo byla většina respondentů obětí šikany. Určité procento se však objevilo i u respondentů, kteří ve třídě dobrého kamaráda mají.
Graf č. 3
4. Myslíš si, že jsi ve třídě oblíbený(á) ? a) ano
b) spíše ano c) spíše ne d) ne e) nevím
39
Graf č. 4
Tato otázka č.4 navazuje na otázku předchozí. Z výsečového grafu je jasně vidět, že 7% z celkového počtu respondentů si o sobě myslí, že je ve třídě oblíbený. Při zaměření se na tuto část respondentů bylo autorkou zjištěno, že těchto 7% nikdy nebylo obětí šikany.
18% respondentů si o sobě myslí, že jsou spíše oblíbení. 21% respondentů se zařadilo ve svém třídním kolektivu mezi spíše neoblíbené a rovných 10% přímo mezi neoblíbené.
Někteří z této části respondentů jsou nebo byli obětí šikany. Velká část respondentů 44%
se nedokázalo zařadit nebo ohodnotit své postavení ve třídě a volilo možnost nevím.
5. Myslíš si, že je tvoje třída dobrý kolektiv?
a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne e) nevím
Tato otázka zaměřená na vztahy v kolektivu ukazuje, že nejčastější odpovědí respondentů byla možnost b), tedy že jejich třídní kolektiv je spíše dobrý.Tuto možnost volilo 36% respondentů. Svoji třídu považuje za dobrý kolektiv i 16% dotázaných respondentů. Nelze ale opomenout poměrně vysoké procento odpovědí c) a d) v celkové výši 32% a 14%, které mohou poukazovat na to, že školní třída není plnohodný kolektiv spolupracující navzájem, ale spíše uskupení několika skupin či jednotlivců, kteří nemají
40 mezi sebou zcela vřelé vztahy. Pouhé 2% respondentů neví, zda je jeho třídní kolektiv dobrý či ne.
Graf č. 5
6. Byl(a) jsi někdy svědkem toho, že někdo ze třídy nebo ze školy, ubližuje tvému spolužákovi?
a) ano b) ne
Z následujícího grafu č. 6 je jasně vidět, že 70% respondentů bylo svědkem šikany.
Toto vysoké procento je zarážející až překvapivé. Z této otázky je tedy patrné, že na vybrané základní škole pravděpodobně dochází k šikaně. Zbylých 30% odpovídajících respondentů nebylo svědkem šikany.
41
Graf č. 6
7. Jednalo se o a) dívku b) chlapce c) nevím
Graf č. 7
42 Otázka č. 7 navazuje na otázku č. 6 a odpověď Ano a dále ji rozvíjí. Respondenti odpovídající v předchozí otázce „ne“, nemohli na následující otázku odpovědět jinak, než možností nevím.
Z výše uvedeného grafu vyplývá, že z celkového počtu 98 respondentů 47%
odpovědělo možností b). Z grafu tedy vyplývá, že častější obětí šikany jsou chlapci. Tyto výsledky předběžně ukazují, že pravděpodobně budou i agresory jiní chlapci. 25%
respondentů naopak tvrdí, že obětí šikany byla dívka.
8. Ubližoval/šikanoval nebo šikanuje tebe někdo ze třídy nebo ze školy?
a) ano
b) ano, byl jsem šikanován, ale už to skončilo c) ne
Graf č. 8
Jak je uvedeno v grafu, celých 70% respondentů není a nebylo nikdy šikanováno. Je to poměrně vysoké procento, avšak by mohlo být daleko vyšší. Dalších 19% respondentů bylo obětí školní šikany, která už ale dále nepokračuje. I tak je toto číslo zarážející.
Nejvíce nás ale zajímá oněch 11% z výzkumného vzorku, kteří na tuto otázku odpověděli ano. Jak z výše uvedeného vyplývá, šikana na této základní škole probíhá.
43 9. Jak mu/ ji nebo tobě samotnému ubližovali?
a) bití, kopání, strkání
b) nadávky, ponižování, posmívání c) pomlouvání, ignorování
d) jinak (prosím popiš jak)………
e) nevím
Graf č. 9
P2: Předpokládáme, že formou šikany, která se ve zkoumaném vzorku objeví, bude v 50 % případů fyzické násilí.
Z grafu je na první pohled zřejmé, že předem stanovený předpoklad nebyl potvrzen.
Forma šikany v podobě fyzického násilí probíhala nebo probíhá pouze v 8% případech.
Nejčastěji volenou odpovědí byla možnost za b) nadávky, ponižování, posmívání.
Tuto odpověď zvolilo 37% dotazovaných respondentů. Tyto projevy spadají do psychické
Třída/odpověď A B C D E
5.třída 0 10 4 0 6
6.třída 3 3 1 6 8
7.třída 2 7 5 0 7
8.třída 0 8 4 0 4
9.třída 3 8 5 1 3
celkem 8 36 19 7 28
44 formy šikanování, které jsou podle průzkumu na této základní škole běžnější než formy fyzického násilí.
Další nejčastější volenou odpovědí byla odpověď nevím. Jedná se o 29%. Je to z toho důvodu, že respondenti, kteří sami nebyli obětí šikany nebo nebyli svědky šikany, nemohli na tuto otázku jinak odpovědět. K odpovědi c) se velmi často uchylovaly dívky, ale našlo se i pár chlapců. Celkový počet takto odpovídajících respondentů činil 19%. 7krát byla také zvolena možnost d), kdy samotní respondenti dopisovali své zkušenosti. Nejvíce se opakovalo bití a jiné fyzické násilí v případech, kdy dotyčný nechtěl agresorovi dát svou svačinu. Protože se tato odpověď opakovala několikrát, lze z toho vyvodit, že agresorem byl v každém z těchto případů jeden a ten samý jedinec.
10. Kdo mu/ji nebo tobě ubližoval?
a) dívka b) chlapec c) nevím
Graf č. 10
P3: Předpokládáme, že agresory šikany ve zkoumaném vzorku budou z 50 % chlapci.
45 Z údajů v grafu je patrné, že 55% respondentů zakroužkovalo u otázky zaměřené na osobu agresora, možnost b) chlapec. To, že mezi agresory budou převažovat chlapci jsme již zmínili u otázky č. 7, která na tuto skutečnost poukazovala. Další část respondentů, konkrétně 18% pak zvolilo možnost, že agresorem byla dívka a 27% respondentů nedokázalo na tuto otázku odpovědět a volilo možnost nevím.
Zmíněných 18% respondentů, kteří uvedli, že agresory byly dívky také zakroužkovali, že formou šikany bylo ponižování, pomlouvání, ignorování, tedy se jednalo o psychickou formu šikany. Několik procent respondentů odpovídající možností, že agresorem byl chlapec dále volilo formu šikany psychickou – ponižování, nadávání, ale několik jich zvolilo i fyzické násilí ve formě bití, kopání a strkání.
Na základě získaných informací a vyhodnocení, byl podle grafu předem stanovený předpokklad P3 potvrzen a to o celých 5%. Chlapci byli v 55% případů označeni za agresory.
11. Ubližovalo, šikanovalo ho/ji nebo tebe více osob?
a) ano b) ne c) nevím
Graf č. 11
46 Otázka č. 11 navazovala a dále rozšiřovala otázku č. 10. 41% respondentů tvrdí, že oběť šikanovalo více osob než jedna. To naznačuje na skupinu agresorů, kde hlavním agresorem může být ten nejsilnější, nejoblíbenější a ostatní jen konají jeho přání nebo napodobují jeho chování vůči oběti. Vzhledem k tomu, že dle průzkumu je nejčastější formou šikany na této základní škole psychické ubližování, lze předpokládat, že se pravděpodobně jedná o skrytou formu šikany.
46% respondentů naopak tvrdí, že agresorem byla pouze jedna osoba. V takovém případě by šikana ze strany jednoho agresora byla daleko lépe potřena než šikana ze strany několika jedinců. Mezi 13% respondentů odpovídajících možností nevím, patří ti žáci, kteří se s šikanou sami nesetkali a ani jí nebyli svědkem.
12. Pokud ano, kolik?
a) jeden b) dva c) Tři d) čtyři e) více jak pět f) většina třídy g) nevím
Graf č. 12
47 Stejně jako předchozí otázka i tato navazuje na předpoklad P3 a blíže ho specifikuje.
Z výzkumného vzorku 24% respondentů potvrdilo, že agresorem, byla pouze jedna osoba.
12% respondentů, zvolilo možnost, že agresoři byli dva. Počet tří agresorů zvolilo 6 % respondentů. Po 5% byly vybrány možnosti čtyři agresoři a více jak pět. 9% respondentů pak tvrdí, že oběť šikanovala většina třídy. V tomto případě se pravděpodobně jedná o jednice, který není moc oblíbený a je třídou brán jako outsider. Mezi 39% respondentů, pak opět zapadají žáci, kteří se k této otázce nemohli vyjádřit z důvodu, že nikdy nebyli obětí ani svědkem.
13. Jak často byl(a) nebo jsi ty byl(a) šikanován(a)?
a) jen jednou b) jednou týdně c) jednou měsíčně d) skoro každý den e) nevím
Graf č. 13
P1: Předpokládáme, že průměrně se šikana ve zkoumaném vzorku bude vyskytovat jednou měsíčně.
48 Četnost výskytu šikany na vybrané základní škole znázorňuje graf č. 13. Z celkového počtu 98 respondentů 23% odpovědělo, že šikana proběhla pouze jednou. Z tohoto nelze jasně říci, že se o šikanu opravdu jednalo. Na druhou stranu je možné, že dotyční respondenti byli svědkem pouze jednoho případu, a proto zvolili tuto možnost. Mnohem závažnější je však tvrzení 13% respondentů, kteří svou odpovědí tvrdí, že k šikaně dochází jednou týdně. Z tohoto vyplývá, že učitelský sbor nemá o ničem ponětí nebo šikanu přechází bez povšimnutí. Může se také jednat právě o skrytou šikanu formou psychického násilí, kdy ponižování a nadávky nejsou pronášeny před učiteli, ale na základě jejich nepřítomnosti. Možnost, že k šikaně dochází jednou měsíčně, volilo 12% respondentů.
Dalším zarážejícím údajem v této otázce je odpověď d). Ze získaných dat 16%
respondentů tvrdí, že k šikaně dochází skoro každý den. Stejně jako u odpovědi, že k šikaně dochází jednou týdně, je patrné, že vybraná základní škola nemá dostatečné preventivní programy proti šikaně. Četnost šikany na této vybrané základní škole autorka očekávala daleko menší a tímto výsledkem byla zaskočena. Pozitivním je ale také to, že 36% respondentů nedokázalo na tuto otázku odpovědět, proto volili možnost nevím.
Na základě dotazníkového šetření vyplývá, že předpoklad P1 nebyl potvrzen.
Možnost, že k šikaně dochází jednou měsíčně, odpovědělo pouze 12% respondentů a vzhledem k tomu, že ostatní odpovědi byly voleny vícekrát, nedosahuje předpoklad stanoveného údaje „průměrně“.
14. Kde jemu/ji nebo tobě ubližovali?
a) v šatně b) na záchodě c) v tělocvičně d) v jídelně
e) jinde (prosím, napiš kde)……….
f) nevím
49
Graf č. 14
Jako zajímavost byla v dotazníku zvolena otázka, kde k šikaně dochází. 30%
responedntů opět nebylo schopno odpovědět z důvodů uvedených v popiscích předchozích grafů. 8% z celkového počtu 98 respondentů odpovědělo, že k šikaně dochází v šatně.
Jedná se o místo, které pro agresory skýtá mnoho koutů a nepřítomnost učitelů zabezpečuje utajení šikany. 4% žáků pak tvrdí, že k šikaně docházelo na toaletách a po 2%
byla volena možnost jídelna a tělocvična.
Více jak polovina respondentů však zvolila možnost e) jinde. Jedinou a společnou odpovědí bylo, že k šikaně dochází ve třídě. Některé odpovědi se lišily v tom směru, že k šikaně dochází ve třídě bez přítomnosti učitele, avšak alespoň 3 žáci odpověděli, že k šikaně došlo i za přítomnosti učitele.
15. Zastal se ji/ho nebo tebe někdo ze třídy nebo ze školy?
a) ano b) ne c) nevím
50
Graf č. 15
Tuto otázku volila autorka proto, že ji zajímalo, zda v současné době také existují jedinci, kteří se dokážou zastat druhého a to víc, když se jedná o ubližování s podtextem šikany.
Z následujícího grafu více jak polovina tedy 55% respondentů uvedla, že se oběti někdo zastal. To považuje autorka za velmi důležité. Zastání ze strany druhého může jedince ochránit před pokračováním v šikanování. Bohužel 27% respondentů volilo možnost, že se oběti nikdo nezastal. Ani oni sami. Zbylých 18% nedokázalo na tuto otázku odpovědět.
16. Svěřil (a) si se s tím nějakému učiteli?
a) ano b) ne c) nevím
Touto otázkou autorka směřovala k tomu, jaké vztahy jsou mezi žáky a jejich učiteli.
Jak znázorňuje graf č. 16 pod tímto textem, zhruba třetina respondentů se s tímto problém svému učiteli svěřila. Jednalo se o 35%. Druhá třetina 37% se svému učiteli nesvěřila.
Důvodem mohl být strach z agresora, nedůvěra vůči učiteli či pocit méněcennosti, že právě
51 dotyčný je šikanován. Třetří třetina 28% nebyla schopna na tuto otázku odpovědět a volila možnost nevím
Graf č. 16
17. Pokud si se svěřil(a), pomohl tobě nebo tvému šikanovanému spolužákovi?
a) ano b) ne c) spíše ne d) nevím
Tato otázka měla za cíl prověřit, zda je učitelský sbor schopný pomoci žákům, kteří se stávají obětí počáteční šikany nebo jsou obětí již pokročilého stádia šikany. Vzhledem k informacím, které autorka o základní škole má se odváží tvrdit, že na této škole se jedná především o šikanu v počátečním stádiu.
52
Graf č. 17
Graf č. 17 ukazuje výsledky průzkumného šetření. Opomeneme-li 41% respondentů, kteří volili možnost nevím, celých 30% uvedlo, že učitel oběti pomohl. Z 98 respondentů 18% pak odpovídalo možností ne, tedy že dotyčný učitel nepomohl. Není však zřejmé, zda za tím stojí nezájem učitele nebo jeho neodbornost a tím pádem přehlížení problému. 11%
respondentů se přiklonilo k odpovědi, že učitel spíše nepomohl. Za tímto může stát neodbornost nebo špatné uchycení problému a tím k nedokonalému potlačení šikany.
18. Myslíš si, že učitelský sbor a vedení školy dělá vše proto, aby šikaně předcházeli?
a) ano b) ne c) nevím
P4: Předpokládáme, že 40% žáků ve zkoumaném vzorku nepovažuje prevenci šikany na své škole za dostatečnou.
53 Graf č. 18
Podle výsledků z dotazníkového šetření si 44% respondentů myslí, že vedení školy a učitelský sbor dělá vše proto, aby šikaně předcházeli. 26% respondentů se však uchýlilo k odpovědi ne. Mezi tyto respondenty patří i někteří žáci, kteří se s šikanou setkali nebo byli svědkem. Zbylých 30% respondentů vybrali možnost nevím. Nejsou přesvědčeni, zda škola dělá vše nebo ne.
Jak je již z grafu patrné, předpoklad P4 se nepotvrdil. Tuto skutečnost si myslí pouze 26% respondentů. V případě této školy převažuje počet těch, kteří si myslí, že jejich škola opravdu dělá vše, aby mezi žáky šikaně předcházeli.
Třída / odpověď A B C
5.třída 9 4 7
6.třída 10 5 6
7.třída 8 5 8
8.třída 6 6 4
9.třída 10 6 4
Celkem 43 26 29
54 19. Máte ve škole tzv. „schránku důvěry“ a využíváš ji?
a) ano máme, ale nevyužívám ji b) ano máme a využívám ji c) ne, nemáme
d) nevím
Graf č. 19
Tato otázka směřovala k utvrzení, zda škola poskytuje svým žákům možnost i anonymně se svěřit s problémy, včetně těch spojených s šikanováním. K tomu slouží právě schránka důvěry. Na základě informací získaných z dotazníkového šetření 78%
respondentů má v podvědomí, že v jejich škole mají schránku důvěry, ale zatím neměli potřebu ji využít. Za to 6% respondentů dokonce schránku důvěry již využilo. Stejné procento respondentů naopak tvrdí, že ve škole schránku důvěry nemají a 10% o této možnosti neví. Důvodem může být také to, že ji nikdy nepotřebovali, a proto se ani nezajímali o její existenci.
55 20. Spolupracuje tvoje rodina se školou? (chodí na třídní schůzky, zajímá se o tvoje postavení ve třídním kolektivu apod.)
a) ano b) ne c) nevím
Graf č. 20
Z výše uvedených informací vyplývá, že 65% rodičů nebo rodinných příslušníků respondentů spolupracuje se školou, účastní se třídních schůzek, čímž projevují zájem o své děti. 30% rodin se školou nespolupracuje, nenavštěvuje třídní schůzky a nezajímá se o postavení svého dítěte ve škole. 5% respondentů neví, zda jeho rodina se školou spolupracuje.
56
9 Shrnutí výsledků
Autorka se domnívá, že v tomto průzkumu za pomoci dotazníku, byly nalezeny odpovědi na stanovené výzkumné otázky. Šikana se na vybrané základní škole v Liberci vyskytuje i několikrát do týdne, čímž byla prokázána neplatnost předpokladu, že k šikaně bude docházet jednou měsíčně. Potvrzeným předpokladem naopak je, že agresory šikany jsou z 55% chlapci.
Toto zjištění ukazuje na podceňování či nedůsledné zabezpečování preventivních programů. I když 44% dotazovaných žáků si myslí, že prevence na jejich škole je dostatečná. Výsledky bohužel ukazují opak.
Důvodem takto častých projevů šikany je také to, že kolektivní vztahy ve třídách netvoří pevné vazby, ale jakési hierarchické postavení, kdy žáci na jejím konci nejsou uznáváni žáky na jejím začátku. Proto by se mělo dbát na upevňování a zlepšování kolektivních vztahů ve třídách například při mimoškolních aktivitách.
Vzhledem k předchozím výzkumům, které byly na toto téma uskutečněny, vyplývalo, že fyzické násilí je nejčastější formou šikany a její brutalita neustále narůstá.
Tento výsledek však v této předložené bakalářské práci nebyl potvrzen. Naopak, nejčastější formou šikany na dané škole bylo psychické násilí v podobě nadávek a ponižování. S nevhodnou mluvou dětí i mladistvých se setkáváme velmi často a slušnost jim v současnosti nic neříká.
Základem účinnosti preventivních programů je především spolupráce rodičů se školou. Se školou ale spolupracuje jen část rodičů. Na této škole je to 65%. Rodina by měla své potomky vychovávat tak, aby neubližovali ostatním, nenadřazovali se na ně, nebo naopak neměli nízké sebevědomí apod. Pokud se podcení prevence jak ze strany rodičů, tak ze strany školy, je náročné potlačit její důsledky.
57
ZÁVĚR
Předložená bakalářská práce se zabýval analýzou problematiky výskytu šikany na základní škole v Libereckém kraji.
Cílem práce bylo zhodnotit jak teoreticky, tak prakticky na vybraném vzorku respondentů míru výskytu šikany, její formy a aktéry, prevenci a řešení na dané základní škole v Libereckém kraji. V teoretické části bylo využito zpracování a prezentování odborné literatury společně s vymezením základních pojmů jako šikana, formy šikany, vývojová stádia šikany, oběti a agresoři, prevence a metody řešení šikany, které dopomohlo k dosažení stanoveného cíle průzkumu.
V praktické části byla jako metoda průzkumu zvolena kvantitativní strategie sběru dat za techniky dotazníku. Respondenty průzkumu byli žáci 2. stupně vybrané základní školy v Liberci. Mezi žáky bylo rozdáno celkem 120 dotazníků a jejich návratnost činila 98 dotazníků.
Dotazník, kterým jsme zjišťovali předem stanovené předpoklady, zahrnoval otázky zjišťující z pohledu žáků dané školy nejen problematiku šikany, ale také vztahy v jejich třídních kolektivech. Tuto skutečnost jsme zjišťovali především proto, abychom získali představu o tom, v jakém sociálním klimatu třídy k šikaně dochází.
Za částečný úspěch tohoto průzkumného šetření můžeme uvést to, že 70%
z dotazovaných respondentů nebyly obětí šikany. Stejně tak i to, že alespoň 35 % se s tímto problémem svěřilo svému učiteli. Tyto procenta by však mohly být daleko vyšší. Bohužel, jedná se o začarovaný kruh. Učitelé, jež nedostávají motivační finanční ohodnocení, nemají dostatečný zájem na zlepšování vztahů ve třídních kolektivech, a protože tuto školu navštěvují žáci především ze sociálně slabých rodin, odpovídá tomu i jejich výchova a neschopnost uznávat autoritu. Pokud rodiče nevychovávají své děti úctě k druhým, k dobrým mravům a tomu, aby své učitele brali jako hlavní autoritu, je daleko větší problém tuto zanedbanou či nesprávnou výchovu změnit. Nedostatečné finanční ohodnocení zároveň nemotivuje učitele a jejich práce tak velmi často končí pouze na přednesení učivové látky. Pokud v tomto ohledu nezapracuje ani rodina, ani škola, budou další generace násilnické a nebudou dodržovat dobré mravy.
Vzhledem k rozsáhlosti této problematiky je předložená bakalářská práce pouze jakýsi prvotní náhled do současné situace na základní škole.
58 Protože průzkumné šetření dopadlo hůře, než autorka předpokládala, poukazuje na možná opatření, která by mohla do budoucna šikanu potlačovat.
Jak popisuje metodický pokyn ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, musí každé školské zařízení včetně základní školy sestavit preventivní program a s tímto programem seznámit své žáky. Tyto preventivní programy by měly být tvořeny za pomoci odborníků na tuto problematiku a především těch, kteří s šikanou mají své zkušenosti.
Preventivní programy nemohou být zaměřeny pouze na fyzické násilí, ale měl by především zahrnovat násilí psychické, které člověku daleko více ublíží. Tyto preventivní programy by dále měly být představeny na setkání jednotlivých zástupců škol včetně výchovných poradců, na zastupitelství Libereckého kraje opět za účasti několika specialistů zabývajících se jak vztahy v kolektivech, prevencí nežádoucích sociálně patologických jevů, tak také přímo specializovanými na šikanu. Při tomto setkání by měly být vytknuty chyby preventivních programů, nebo naopak vyzvednuty dobré myšlenky. Po vypracování kvalitního preventivního programu je důležitá spolupráce rodičů. I jim by měl být tento program představen například na třídních schůzkách. Do takové prevence musejí být rodiče zainteresováni.
Prevence ze strany rodičů spočívá především v tom, aby jejich dítě mělo volnočasové aktivity a nemělo čas se nudit. Velmi přínosným by mohly být mimoškolní aktivity, které
Prevence ze strany rodičů spočívá především v tom, aby jejich dítě mělo volnočasové aktivity a nemělo čas se nudit. Velmi přínosným by mohly být mimoškolní aktivity, které