Výsledky změn plaveckého výkonu po třech semestrech

Zatímco v předchozích kapitolách nás zajímal čistě výkon studentŧ u přijímací zkoušky a u plaveckého čtyřboje, v této kapitole zhodnotíme, jak se výkonnost jednotlivých ročníkŧ během studia prŧměrně změnila. Nebudeme tedy brát ohled na výkonnost ročníkŧ, kterou jsme zjistili v předchozích kapitolách, ale bude nás v první řadě zajímat míra zlepšení jednotlivých ročníkŧ. Toto zlepšení získáme jednoduchým rozdílem mezi časem zaplavaným u přijímací zkoušky a časem z plaveckého čtyřboje. U kaţdého ročníku opět vypočteme prŧměrnou hodnotu, kterou zaneseme do grafu zobrazujícího dlouhodobý trend, a směrodatnou odchylku.

Muţi

Obrázek číslo 5 zobrazuje prŧměrnou míru zlepšení jednotlivých ročníkŧ. Čím výše je křivka grafu, tím větší zlepšení daný ročník vykazuje. Na první pohled je zřejmé, ţe nejvyšší míru zlepšení vykazují plavci v roce 2006, následováni ročníky 2010, 2009, 2008 a 2002. Jedná se tedy o ročníky, které byly u přijímací zkoušky výkonnostně podprŧměrné. Naopak ročníky jako 2000, 2003, 2005, či 2007, které byly u přijímací zkoušky nadprŧměrné, vykazují menší míru zlepšení.

Podíváme – li se na dlouhodobý trend ve změnách výkonu, zjistíme, ţe křivka je poměrně hodně rozkolísaná, mŧţeme si však všimnout dlouhodobého mírného stoupání míry zlepšení. Mŧţeme tedy tvrdit, ţe míra zlepšení se u muţŧ stále, byť jen velmi pozvolna, zvyšuje.

Obrázek 5:Průměrná zlepšení mužů v letech 2000 - 2010

V tabulce číslo 10 jsou zaneseny prŧměrné časy zlepšení jednotlivých ročníkŧ a jejich směrodatné odchylky. Mŧţeme si všimnout, ţe směrodatné odchylky jsou v poměru k prŧměrným časŧm značně vysoké, coţ poukazuje na vysokou nevyrovnanost zlepšení jednotlivých studentŧ v ročníku.

Tabulka 10:Průměrná zlepšení a jejich směrodatné odchylky - muži

ROČNÍK POČET MUŢŮ PRŮM. ZLEPŠENÍ SMĚR. ODCHYLKA

2000 19 00:08,0 00:07,7

2001 18 00:09,9 00:08,0

2002 20 00:12,8 00:10,8

2003 20 00:09,0 00:08,4

2004 17 00:10,0 00:09,4

2005 14 00:08,9 00:05,5

2006 14 00:19,2 00:18,8

2007 9 00:10,8 00:13,5

2008 11 00:13,7 00:08,6

2009 16 00:13,8 00:09,6

2010 17 00:16,7 00:16,1

Ţeny

Na obrázku číslo 6 mŧţeme vidět prŧměrnou míru zlepšení po třech semestrech plavání u ţen. Největší míru zlepšení vykazují ročníky 2001 a 2008. Naopak podprŧměrnou míru zlepšení mŧţeme pozorovat u ročníkŧ 2000, 2003 a 2010. Zajímavé je, ţe ročníky 2004, 2005, 2006 a 2007, které byly velmi vyrovnané u přijímací zkoušky i u plaveckého čtyřboje, vykazují i zde velmi podobné výsledky. Z dlouhodobého hlediska nemŧţeme hovořit o výrazné regresivní ani progresivní tendenci, výkony ţen se mění s jednotlivými ročníky, dlouhodobě má však míra zlepšení spíše stagnující charakter.

Obrázek 6:Průměrná zlepšení žen v letech 2000 - 2010

Tabulka číslo 11 zobrazuje prŧměrná zlepšení a jejich směrodatné odchylky. Stejně jako u muţŧ, i zde jsou směrodatné odchylky vzhledem k prŧměrným časŧm zlepšení velmi vysoké.

Tabulka 11:Průměrná zlepšení a jejich směrodatné odchylky - ženy

ROČNÍK POČET ŢEN PRŮM. ZLEPŠENÍ SMĚR. ODCHYLKA

2000 11 00:10,6 00:08,0

2001 11 00:21,6 00:09,4

2002 10 00:19,2 00:06,4

2003 13 00:11,3 00:08,1

2004 14 00:17,2 00:12,1

2005 10 00:15,5 00:11,7

2006 11 00:16,1 00:15,7

2007 15 00:15,4 00:11,3

2008 11 00:21,0 00:12,6

2009 9 00:15,1 00:07,9

2010 8 00:12,9 00:07,7

5. Diskuze

V bakalářské práci jsme měli moţnost zhodnotit dlouhodobou výkonnost v plavání studentŧ studijního programu tělesná výchova a sport. Zaměřili jsme se na zjištění dlouhodobého trendu výkonnosti u přijímací talentové zkoušky, závěrečného plaveckého čtyřboje a vyhodnotili jsme, jak velkého zlepšení studenti dosahují během svého studia.

Ve většině případŧ jsme došli ke zjištění, ţe plavecká výkonnost studentŧ postupně klesá či stagnuje.

Dlouhodobé výsledky přijímací talentové zkoušky ukazují na postupné zřetelné sniţování výkonnosti muţŧ. U ţen dochází spíše ke stagnaci a vyrovnanosti výkonŧ, i zde však mŧţeme z grafŧ vyčíst trend, který naznačuje mírný pokles výkonnosti.

Postupný pokles výkonnosti uchazečŧ o studium je dán celou řadou faktorŧ. Jedním z nich je nepřipravenost a netrénovanost na přijímací zkoušku. Značná část uchazečŧ přichází k talentové zkoušce bez jakékoli přípravy či plaveckých zkušeností. Šťovíček (2012) ve své práci uvádí zjištění, ţe přibývá studentŧ, kteří nesplňují ani minimální limity přijímacího řízení, či předepsanou trať vŧbec nedoplavou. Tento trend se dá vysvětlit faktem, ţe na vysokých školách je často velký převis volných míst, a tak jsou přijati i studenti, kteří podali u přijímací zkoušky velmi špatné výsledky. Tato informace je mezi uchazeči často rozšířena, a proto značná část uchazečŧ nenachází potřebu se na přijímací řízení více připravit.

Tomešová (2007) sledovala výkonnost uchazečŧ o studium tělesné výchovy na FTVS v letech 2004 – 2006. Je zajímavé, ţe zde výkonnost uchazečŧ neklesala, naopak měla progresivní tendenci. Jedná se však o poměrně malé časové rozmezí, proto výsledky nemŧţeme plně srovnávat s výsledky této práce. Šťovíček (2012) sledoval vývoj plavecké výkonnosti uchazečŧ o studium oboru tělesná výchova na Technické Univerzitě v Liberci v letech 1997 – 2011. Provedeným měřením zjistil, ţe plavecká výkonnost muţŧ postupně výrazně klesala, výkonnost ţen byla spíše stagnující. Výsledky jeho měření se tedy plně shodují s výsledky této práce.

Dalším dŧvodem poklesu výkonnosti je zcela jistě nárŧst aktivit dětí a mládeţe. Mládeţ v dnešní době nachází mnoho nových moţností, jak trávit volný čas. Velká řada z nich souvisí s moderními technologiemi a elektronikou. Sniţuje se tedy mnoţství a zájem o sportovní vyuţití volného času. Velká část uchazečŧ proto přichází k přijímací talentové zkoušce zcela nepřipravena předchozím tréninkem.

Výsledky plaveckého čtyřboje poukazují na dlouhodobou vyrovnanost výkonnosti s mírnou regresivní tendencí. Tento trend však porušují ročníky, které byly výkonnostně velmi nadprŧměrné nebo naopak podprŧměrné. U muţŧ jsou nadprŧměrné ročníky 2003 a 2007, u ţen potom ročníky 2000 a 2001. Výkonnostně podprŧměrný je u muţŧ ročník 2008, u ţen ročníky 2002, 2003 a 2009. Právě tyto ročníky zpŧsobují největší vychýlení výkonnosti, která je jinak poměrně vyrovnaná. Například u ţen je mezi lety 2004 – 2008 největší rozdíl prŧměrných časŧ 4,2 vteřiny, coţ poukazuje na vysokou vyrovnanost výkonŧ těchto ročníkŧ, jeţ by pokračovala aţ do roku 2010, nebýt velmi podprŧměrného ročníku 2009. Zároveň je třeba si uvědomit, ţe tyto ročníky patřily k vyrovnaným i u přijímací zkoušky. Mŧţeme si všimnout, ţe po absolvování třech semestrŧ plavání, dochází u většiny ročníkŧ k vyrovnání výkonnosti na obdobné úrovni, u muţŧ se míra zlepšení dlouhodobě dokonce zvyšuje.

Vyrovnanost jednotlivých ročníkŧ si vysvětlujeme tím, ţe po absolvování třech semestrŧ plavání dochází k vyrovnání výkonnosti jednotlivých studentŧ na podobné úrovni. Studenti absolvují pravidelné tréninky plavání, a tím mezi nimi mizí radikální rozdíly, které se objevovaly u přijímací zkoušky. Zatímco u přijímací zkoušky se setkávají zkušení plavci s uchazeči, kteří vŧbec plavání netrénovali, u plaveckého čtyřboje se jedná o homogenní soubor plavcŧ s velmi podobným tréninkem. I u plaveckého čtyřboje se však výrazně objevuje míra výkonnosti jednotlivých ročníkŧ, která je téměř ve všech případech totoţná s výkonností u přijímací zkoušky.

Jako hlavní cíl bakalářské práce jsme si zvolili určit a porovnat velikost změn, které jednotlivé ročníky vykazují po absolvování kompletní výuky plavání. Téměř ve všech případech se potvrdilo, ţe největšího zlepšení dosahují ročníky, které byly u přijímací zkoušky a plaveckého čtyřboje podprŧměrné. Naopak ročníky výkonnostně nadprŧměrné dosahují mnohem menších zlepšení. U muţŧ patří mezi ročníky s výrazným posunem

ve výkonu všechny sudé roky a ročník 2001. Velmi podobnou tendenci mŧţeme pozorovat u ţen, kde jsou v míře zlepšení nadprŧměrné ročníky 2001, 2004, 2006 a 2008.

Prŧměrná míra zlepšení u muţŧ je 00:11,9, u ţen dokonce 00:16,0 sekund. Oba tyto prŧměrné časy mají velmi malou směrodatnou odchylku, coţ svědčí o celkové homogenitě sledovaného souboru. Směrodatná odchylka jednotlivých ročníkŧ je však poměrně vysoká.

Na tomto faktu se podílí několik faktorŧ. Jedním z nich je skutečnost, ţe ne všichni studenti se během svého studia zlepšili. Objevují se i případy, kdy studenti po absolvování třech semestrŧ plavání dosáhli pomalejšího času neţ u příjímací zkoušky. Jedná se zejména o studenty, kteří dosahovali u přijímací zkoušky velmi kvalitních časŧ. Toto zhoršení mŧţe být zpŧsobeno například sníţením tréninkových cyklŧ, změnou tréninku či nedostatkem volného času kvŧli studiu na vysoké škole. Mnozí závodní plavci nemají při studiu jiţ tolik času na trénink a jejich výkony klesají. Dalším dŧvodem zhoršení mŧţe být také pokles motivace u plaveckého čtyřboje, a to zejména u plavcŧ, kteří svými výkony bez problémŧ splňují zápočtové poţadavky. Jejich výkon potom jiţ není maximální, ale pouze dostačují pro splnění zápočtu. Dalším dŧvodem vysoké směrodatné odchylky je vysoká rozdílnost ve zlepšení jednotlivých studentŧ. Dobří plavci se zlepšují jen nepatrně, v řádu několika sekund. Naopak u studentŧ, kteří u přijímací zkoušky zaplavali velmi pomalé časy, se objevuje velmi vysoká míra zlepšení, která v některých případech přesahuje i hranici jedné minuty. Míra zlepšení sledovaného ročníku je tedy značně heterogenní.

Závěr

Cílem této bakalářské práce bylo určit změny v plaveckých výkonech, které vykazují studenti Technické Univerzity v Liberci, kteří absolvovali studijní program tělesná výchova a sport v letech 2000 - 2010. Z nasbíraných dat jsme pomocí statistických metod a výpočtŧ určili dlouhodobý výkonnostní trend studentŧ a provedli intersexuální komparaci.

Zjistili jsme, ţe výkonnost uchazečŧ o studium má regresivní tendenci, která se výrazně projevuje zejména u muţŧ. Zajímavostí je, ţe u přijímacího řízení byly všechny sudé ročníky výkonnostně nadprŧměrné, naopak liché ročníky vykazovaly podprŧměrné výkony. Oproti regresivní tendenci muţŧ u přijímací zkoušky jsme zjistili, ţe výkonnostní trend muţŧ u plaveckého čtyřboje má dlouhodobý progresivní charakter, ovšem nárŧst výkonnosti není příliš patrný. Z výsledkŧ mŧţeme jasně určit, ţe ročníky 2003 a 2007 byly výkonnostně nadprŧměrné, naopak ročník 2008 byl u přijímací zkoušky i plaveckého čtyřboje vŧbec nejhorším ročníkem.

Ţeny prokazují u přijímacího řízení obdobný trend, ve srovnání s muţi však klesání výkonnosti není tak markantní, jejich výkonnost dlouhodobě spíše stagnuje. Oproti muţŧm byly jednotlivé ročníky u ţen více vyrovnané. Výkyvy ve výkonnosti jsou dány zejména ročníky 2002 a 2009, které byly výkonnostně podprŧměrné. Ostatní ročníky vykazují u přijímací zkoušky. Zatímco studenti, kteří dosáhli kvalitních časŧ u přijímacího řízení, se zlepšují jen nepatrně, studenti s podprŧměrnými výkony u přijímací zkoušky vykazují podstatně vyšší míru zlepšení. Výsledky absolventŧ předmětu plavání se ustalují

na obdobné výkonnostní úrovni. Výuka plavání má tedy význam hlavně pro studenty, kteří se v minulosti plavání nevěnovali a jejich výkony byly nedostatečné.

Výsledky bakalářské práce mohou pomoci pracovníkŧm katedry jako zpětná vazba na kvalitu jejich výuky. Výsledky dokazují, ţe výkonnost absolventŧ kompletní výuky plavání neklesá, jak je tomu u uchazečŧ, naopak má progresivní tendenci. Prŧměrnou míru zlepšení povaţuji za poměrně vysokou, vzhledem ke krátké plavané trati. Tento fakt tedy poukazuje na dobře nastavený systém výuky. Dlouhodobý výkonnostní charakter uchazečŧ o studium nabízí otázku, zda by vyučující neměli brát větší ohled na nově příchozí studenty, aby nedošlo k jejich přecenění či přetrénování. K tomuto rozhodnutí by však bylo zapotřebí další zkoumání z následujících přijímacích řízení, u kterých se mŧţe výkonnostní trend měnit.