Věková struktura v Liberci v roce 2001

Zdroj: Obyvatelstvo podle věkových skupin a pohlaví v krajských městech 2001 (ČSÚ, 2017a, vlastní zpracování)

6000 4000 2000 0 2000 4000 6000

0 - 4

Věková struktura v Liberci v roce 1991

ženy muži

6000 4000 2000 0 2000 4000 6000

0 - 4

ženy muži

28 Obrázek 6: Věková struktura v Liberci v roce 2011

Zdroj: Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání (ČSÚ, 2011b, vlastní zpracování)

Věková s truktura v Liberci s e v období, kdy byla prováděna měření, nijak výrazně neliší. Určitou rozdílnos t lze vypozorovat ve věkové kategorii 0 – 4 roky v roce 2001, kdy vlivem nízké porodnos ti v tomto krajs kém měs tě kles l počet obyvatel v tomto věku ke hranici 4 000 obyvatel. Tento propad je znatelný i v grafu ze s čítání lidu z roku 2011, kdy tato věková skupina je již ve věku, kdy by děti z této s kupiny měly chodit na 2. stupeň základní školy. Tento propad měl jis tě vliv i na š kols tví. Zatímco v roce 1991 bylo v Liberci dětí ve věku 10 – 14 let lehce přes 8 000, v roce 2011 dos ahoval počet dětí v tomto měs tě téměř poloviny. Nebylo tedy potřeba tolik školních tříd, což vedlo k menší vytíženosti učitelů, které mohlo vés t i k propouš tění.

V roce 2011 s e vš ak již vlivem vyš š í porodnos ti kategorie 0 – 4 roky dos tala ke hranici 6 000 obyvatel. Podle tohoto výs ledku lze s oudit, že porodnos t by v budoucích letech neměla mít s es tupnou tendenci. Jedná s e předevš ím o s kupiny v produktivním věku, hlavně mezi roky 30 až 39 let. Tyto s kupiny s e již dos taly do období, kdy se rozhodly nehnat se tolik za kariérou, ale s píš e s e us adit.

6000 4000 2000 0 2000 4000 6000

0 - 4

Věková struktura v Liberci v roce 2011

ženy muži

Přírůs tek obyvatel zapříčiněný migrací je znatelný u ročníků 1982 – 1986. Mezi lety 2001 a 2011 jejich počet v Liberci s toupl téměř o 1 800. Je to dáno hlavně dobrým jménem města, které mladým nabízí příležitos ti například v podobě s tartovacích bytů či š iroké možnos ti uplatnění s e v různých oborech. Výrazným pozitivem měs ta Liberce je také fakt, že vzhledem k jeho geografické poloze nabízí i možnos t vyrazit do přírody, která jej ze vš ech s tran obklopuje. Nachází s e zde například hora Ješ těd s nejen v České republice známým vysílačem, nebo běžkařs ké centrum Bedřichov, kde s e každoročně koná závod v běžeckém lyžování Jizers ká 50.

Toto s kloubení moderního měs ta s možnos tí kdykoliv vyrazit do přírody je pro mladé lidi v dneš ním době velkým lákadlem a zrovna tento důvodu může být rozhodující při rozhodování, kam s e přes těhovat.

30 Obrázek 7: Věková struktura v Olomouci v roce 1991

Zdroj: Obyvatelstvo podle věkových skupin a pohlaví v krajských městech 1991 (ČSÚ, 2017a, vlastní zpracování)

Obrázek 8: Věková struktura v Olomouci v roce 2001

Zdroj: Obyvatelstvo podle věkových skupin a pohlaví v krajských městech 2001 (ČSÚ, 2017a, vlastní zpracování)

6000 4000 2000 0 2000 4000 6000

0 - 4

Věková struktura v Olomouci v roce 1991

ženy muži

6000 4000 2000 0 2000 4000 6000

0 - 4

Věková struktura v Olomouci v roce 2001

ženy muži

31 Obrázek 9: Věková struktura v Olomouci v roce 2011

Zdroj: Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání (ČSÚ, 2011c, vlastní zpracování)

Při pohledu na věkové pyramidy měs ta Olomouce z tří posledních sčítání lidu, je mezi nimi na první pohled patrný rozdíl. Nejvíce patrný je úbytek obyvatel ve věku 0 – 4 roky v letech 1991 – 2001 a jejich nás ledný příbytek v roce 2011. Je to fenomén, se kterým se potýkala celá Česká republika. V grafu z roku 2011 je patrné, že s kupina obyvatel narozená mezi lety 1997 – 2001 má napros to nejmenš í zas toupení. V nás ledujících letech již dochází opět ke zvyšování počtu obyvatel v této kategorii.

Ve vš ech uvedených grafech je dominantní věková s kupina narozená mezi roky 1952 – 1956 a ročníky 1977 – 1981. Logicky jde us uzovat, že mladš í ročníky js ou potomky s tarš ích ročníků, protože mezi jednotlivými věkovými s kupinami je rozdíl 25 let. Tyto populační výkyvy jsou jas ně viditelné na vš ech uvedených grafech.

Zajímavos tí je s čítání lidu z roku 2001, kdy nejmladš í věková skupina 0 – 4 roky a o 25 let starší věková s kupina 25 – 29 let dos ahuje téměř jen poloviny počtu obyvatel. Zatímco starší skupina obs ahuje přes 8 000 obyvatel, jejich potomci dos ahují jen poloviny. Na jeden pár tak připadá pouze 1 dítě a tím pádem dochází k populačnímu úbytku.

6000 4000 2000 0 2000 4000 6000

0 - 4

Věková struktura v Olomouci v roce 2011

ženy muži

32 Obrázek 10: Věková struktura v Plzni v roce 1991

Zdroj: Obyvatelstvo podle věkových skupin a pohlaví v krajských městech 1991 (ČSÚ, 2017a, vlastní zpracování)

Obrázek 11: Věková struktura v Plzni v roce 2001

Zdroj: Obyvatelstvo podle věkových skupin a pohlaví v krajských městech 2001 (ČSÚ, 2017a, vlastní zpracování)

8000 6000 4000 2000 0 2000 4000 6000 8000

0 - 4

Věková struktura v Plznii v roce 1991

ženy muži

8000 6000 4000 2000 0 2000 4000 6000 8000

0 - 4

Věková struktura v Plzni v roce 2001

ženy muži

33 Obrázek 12: Věková struktura v Plzni v roce 2011

Zdroj: Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání (ČSÚ, 2011d, vlastní zpracování)

Při pohledu na věkové pyramidy měs ta Plzně, vytvořené na základě podkladů ze tří posledních s čítání lidu, js ou vidět opět značné rozdíly. Zatímco graf znázorňující rok 1991 vychází ze silné základny charakterizující velký počet dětí a mladých lidí v tomto měs tě, rok 2001 je již o poznání s labš í.

Je zde opět viditelný rozdíl v úbytku porodnos ti. Když s e zaměříme na graf z roku 2011, vidíme, že úbytek je značný hlavně ve věkových s kupinách v rozmezí 5 – 19 let, a to i přesto, že ročníky o generaci s tarš í patří k nejs ilnějš ím. Tento důvod lze vys větlit tím, že lidé upřednostňují jiné priority, například ces tování, kariéru apod. před založením rodiny. Pokud se ovšem zaměříme v tomto grafu na věkovou s kupinu 0 – 4 roky vidíme již opět populační růs t.

Ve vš ech grafech js ou znatelné paralely mezi s ilnějšími a slabšími ročníky. Pokud je například věková s kupina s ilná na počet obyvatel, předpokládá s e, že i následující generace bude mít více obyvatel. Naopak pokud je populace v dané s kupině v malém počtu obyvatel, lze předpokládat, že ani příš tí generace nebude dos ahovat v počtu obyvatel vys okých čís el.

8000 6000 4000 2000 0 2000 4000 6000 8000

0 - 4

Věková struktura v Plzni v roce 2011

ženy muži

34 4.1.2. Shrnutí

Ve věkových pyramidách u vš ech pozorovaných měs t lze vypozorovat podobné výsledky. Ve vš ech měs tech doš lo na základě s nížení porodnos ti mezi lety 1991 a 2001 ke snížení počtu obyvatel ve věkových s kupinách 0 – 4 roky a 5 – 9 let. Toto s nížení porodnos ti lze připisovat změně politického režimu v Čes ké republice, umožnění svobodného cestování a podnikání a s tím s ouvis ející upřednos tňováním jiných priorit než zakládání rodiny, které je tak odkládáno na pozdějš í věk (Roubíček 1997). U vš ech s ledovaných měs t je ovšem už v grafech za rok 2011 vidět, že obyvatel v kategorii 0 – 4 roky opět přibývá. Příčinou příbytku obyvatel v této skupině je, že do produktivního věku se dostali silné populační ročníky a ty s e rozhodly založit rodiny.

Ve vš ech měs tech js ou patrné populační výkyvy, zapříčiněn é tzv. populačním boomem u ročníků 1947 – 1956 (v roce 1991 s e jedná o věkové s kupiny v rozmezí 35 – 44 let) a ročníků 1972 – 1981 (v roce 1991 s e jedná o věkové s kupiny v rozmezí 10 – 19 let). V prvním případě je příčinou zvýš ené porodnos ti konec druhé s větové války. V druhém případě se právě první zmiňovaná s kupina dos tává do produktivního věku a navíc v 70. letech dochází k nárůstu

„propopulační“ s tátní politiky. Stát mladým rodinám s dětmi přispíval na bydlení, prodloužil mateřs kou dovolenou, nebo zvýš i l přís pěvek na dítě. Efekt tohoto opatření byl tak velký, že se dětem, narozeným v tomto období začalo přezdívat „Hus ákovy děti“, podle prezidenta Gus táva Hus áka, který právě v těchto letech byl prezidentem republiky.

Starš í ročníky (narozeny v roce 1937 a dříve) js ou na grafech také velice dobře rozlišitelné.

Jejich nízký počet je zapříčiněný věkem, potažmo větš í pravděpodobnos tí úmrtí, ale také os tatními faktory (nedos tatečně kvalitní zdravotní péčí, válečnými konflikty apod.). Dobře viditelné je to na grafech z roku 1991 (věkové s kupiny 50 – 54 let a s tarš í). Během ostatních dvou s čítání je obyvatel v tomto věku již více. To je zapříčiněno zlepš ením zdravotní péče s ouvis ející s prevencí, a také tím, že od konce druhé s větové vál ky nebyla Česká republika účas tníkem válečného konfliktu. Vliv na věkové s ložení obyvatels tva může být patrný také v měs tech, které po 2. s větové válce zas tihl ods un s udets kých Němců. V této práci se tato problematika týká předevš ím měs ta Liberce. Během zkoumání tohoto tématu ale nebylo zjiš těno, že by ods un měl na věkovou s trukturu výrazný vliv, protože vys ídlené oblasti byli zas ídleny novým obyvatels tvem.

Vzhledem k tomu, že v nás ledujících letech s e do produktivního věku dos tanou s labš í populační ročníky, očekává s e s tále vyš š í počet tzv. jednočlenných domácností, ať už se bude jednat o obyvatele v produktivním věku, kteří chtějí žít s ami (tzv. s ingles ), nebo i obyvatele v pos tproduktivním věku, jimž například zemře manžel či druh. Na základě toho l ze předpokládat s níženou porodnos t a s ní s ouvis ející nízký počet obyvatel v děts kém a mladis tvém věku.

4.2. Porodnost a potratovost

Termínem porodnos t rozumíme proces , který s ouvis í s populačním růstem. Jde o proces, při kterém dochází k celkové změně počtu obyvatels tva. Mírou porodnos ti s e označuje poměr počtu živě narozených ke s třednímu s tavu obyvatels tva (Roubíček, 1997).

Přes tože s e v případě porodnos ti jedná vedle proces u úmrtnos ti o základní s ložkou demografické reprodukce, předmětem š irš ího vědeckého zájmu s e s tala až v 19. s toletí.

V tomto období s e vš ak začala již považovat za indikátor rozvoje v š irš ím s lova s mys lu (Kalibová, 2005).

Život v právním i demografickém s mys lu vzniká narozením živého dítěte. V biologickém smyslu vš ak život začíná již v okamžiku početí. Pro označení zárodku v raných fázích těhotenství se užívají výrazy embryo a foetus . Ačkoli rozdíl mezi těmito dvěma pojmy není zcela jas ně vymezen, obvykle se termín embryo používá pro časnější fáze vývoje plodu (Roubíček, 1997).

Plod je považován za životas chopný, je -li s chopen žít s amos tatně mimo tělo matky. Pro rozliš ení životas chopnos ti dítěte je předevš ím určující délka těhotens tví. Plody, které již v prenatálním období dos áhli 28. týdne, bývají obecně považovány za životaschopné. Trvalo-li tedy těhotens tví déle než 28 týdnů, jedná s e při vypuzení plodu (živého či mrtvého) o porod.

Dřívějš í vypuzení plodu je označováno jako potrat nebo přeruš ení těhotens tví. Šes t týdnů nás ledujících po ukončení těhotens tví označujeme jako tzv. šestinedělí (puerperium). Během tohoto období s e děloha obvykle vrací do s vé normální velikos ti a je velice nízká pravděpodobnos t početí dalš ího potomka . Dále je také za období velmi s nížené pravděpodobnos ti otěhotnění považováno celé období kojení (laktace), které může trvat i 2 roky (Roubíček, 1997).

Jako porod je označováno opuš tění matčina těla dítětem. Narození s e týká dítěte, porod se týká matky. Porod může být jednoduchý (v případě porodu jednoho dítěte ) nebo vícečetný (porod dvojčat a více). Podle s tatis tik vychází jeden porod dvojčat na 80 jednoduchých porodů, jeden porod trojčat na 80 porodů dvojčat atd. Dvojčata mohou být jednovaječná (krátce po oplození doš lo k rozdělení vajíčka) která mus í mít vždy s tejné pohlaví (blíženci), nebo dvojvaječná (doš lo k oplodnění dvou vajíček), která mohou mít různá pohlaví (Roubíček, 1997).

Potratovos t je demografický proces , který je přímo s pojený s e dvěma základními procesy lids ké reprodukce, porodnos tí a úmrtnos tí. Z demografického hledis ka s e v případě potratovos ti jedná o tzv. reprodukční ztrátu. V Čes ké republice s e rozliš ují 4 druhy potratů:

s amovolný potrat, interrupce, nelegální potrat a ukončení mimoděložního těhotens tví (Bartoňová, 2010).

Samovolný, jinak také s pontánní potrat, je přeruš ení těhotens tví, které není vyvoláno úmys lně. Příčiny s amovolného potratu s e obtížně objas ňují. Čas to za něj může více faktorů (š patný zárodek či plod, organis mus matky atd.). Nejčas těji k samovolnému potratu dochází v 1. trimes tru. V tom případě s e jedná o čas ný potrat. V Čes ké republice je to zhruba každé čtvrté až páté těhotens tví. Pokud potrat nas tal později než v 1. trimestru (13 týdnů), jedná se o tzv. pozdní potrat (Pařízek, 2008).

Umělý potrat (zavedený, indukovaný, umělé přeruš ení těhotens tví, interrupce) znamená přeruš ení těhotens tví, které je způs obeno úmys lným vnějším zásahem zpravidla do 12. týdne těhotens tví (Bartoňová, 2010).

Nelegální potrat je přeruš ení těhotens tví, které bylo provedeno v rozporu se zákonem dané země. Jedná s e také o nejnebezpečnějš í metodu přeruš ení těhote ns tví pro plod i jeho nos itelku. Důvodem je, že s e nelegální interrupce ve větš ině případů neprovádějí ve vyhovujících podmínkách a ne zcela kvalifikovanými osobami. Největšími odpůrci potratů jsou země s velkým podílem věřících obyvatel, v západní Evropě například Polsko (Interupce, 2005).

Mimoděložní těhotens tví je charakterizováno uhnízděním vajíčka v jiném místě, než je děloha.

V takovém případě není možné plod donos it a velmi brzy dojde k jeho odumření. Pro ženu toto těhotens tví předs tavuje vys oké riziko, protože může dojít k pras knutí vejcovodu, které může dokonce ohrozit život (Mamulík, 2017).

Velké výkyvy potratovos ti přetrvávaly v Čes ké republice až do konce 80. let. Časově odpovídaly době zpřís ňování či zmírňování předpis ů týkající s e provádění interrupcí. Možnosti používání moderních antikoncepčních pros tředků byly v 50. letech velmi omezené. Větš ina žen byla odkázána na dos tupné, al e málo s polehlivé metody zábránění početí. Na druhou s tranu poměrně dobře dos tupné interrupce byly obecně přijímaným východiskem ze situace, kdy tyto metody zabránění početí s elhaly. K jis té změně doš lo v roce 1962, kdy byly zřízeny tzv.

interrupční komis e. Tato komis e mus ela interrupci ženě, která o ni požádala, s chválit.

Nejčas těji s e tak dělo ze s ociálních důvodů. V roce 1986 došlo ke zrušení interrupčních komisí a ženám s e tak přiznalo neomezené právo rozhodovat o osudu vlastního těhotenství. To vedlo k prudkému zvýš ení potratovos ti až do roku 1993, kdy byl zvýšen poplatek za umělé přerušení těhotenství. Od tohoto roku má potratovos t v ČR s es tupnou tendenci (Bartoňová, 2010).

Důvody vedoucí k rozhodnutí ženy pro potrat (Knaus ová,2008):

- zdravotní problémy;

- vyš š í věk;

- nejméně 3 děti;

- rozvrat v rodině;

- finanční důvody;

- s elhání antikoncepce.

39 4.2.1. Pracovní hypotézy

Dle dos avadního s tudia problematiky porodnos ti a potratovos ti v rámci této práce předpokládám, že během s ledovaného období budou stagnovat nebo klesat míry obou těchto demografických ukazatelů.

Důvodem kles ající porodnos ti může být s tále ros toucí konzumní způs ob života, započatý pádem komunis tického režimu v Čes kos lovens ku v roce 1989. Od této doby lidé mohli začít s vobodně cestovat a podnikat a založení rodiny s e s tímto způs obem života nes lučovalo.

Důvodem kles ající potratovos ti může být vyš š í nabídka pros tředků zabraňujícím otěhotnění (antikoncepční pilulky, prezervativy), které js ou v dneš ní době velmi dobře dostupné. Dalším důvodem nižš í potratovos ti může být s tále s e zlepš ující os věta v sexuální oblasti, především na základních š kolách.

Dále předpokládám, že zejména v regionech, kde je vyš š í zas toupení obyvatel tradičně se hlás ících k nábožens tví, bude vyš š í porodnos t a nižší počet potratů, než ve městech, která mají nižš í zas toupení věřících.

Předpokládám tedy, že nejnižš í potratovos t a nejvyš š í s ňate čnost v rámci sledovaných měst bude mít Olomouc, zatímco u měs t Čes ké Budějovice, Liberec a Plzeň budou s tatis tiky vyrovnané.

40 4.2.2. Praktická část

Obrázek 13: Vývoj porodnosti a potratovosti v Českých Budějovicích v letech 1991 – 2015 Zdroj: Databáze demografických údajů za vybraná města ČR(ČSÚ, 2017b, vlastní zpracování)

Na grafu zobrazujícím vývoj porodnos ti a úmrtnos ti v letech 1991 – 2015 v Čes kých Budějovicích je na první pohled vidět rozdíl mezi roky 1991 a 2001. Zatímco v roce 1991 bylo více než 1200 porodů, o 10 let později to bylo jen okolo 800, tedy o třetinu méně . Jako vys větlení s e nabízí změna politické s ituace, kdy lidé měli možnos t ces tovat a podnikat a možnos ti založit rodinu s e pro ně s tala až druhořadou záležitos tí.

Co je ovš em ješ tě více zarážející je počet potratů, který převyš uje počet porodů. To souvisí také s e změnou politického režimu. Před rokem 1989 byl potrat možný jen po s chválen í interrupční komis e. Pokud žena pods toupila interrupci bez tohoto schválení, dopouštěla se tres tného činu. Po změně politického režimu doš lo k jis tému uvolnění a jako následek došlo právě k takto vys okým počtům potratů.

V nás ledujících letech porodnos t i úmrtnos t kolísala na podobných hodnotách a nedocházelo k žádným velkým odliš nos tem. Podle pos ledního měření v roce 2015 vychází v Čes kých Budějovicích přibližně 400 potratů na 1000 porodů.

1991 2001 2011 2012 2013 2014 2015

Vývoj porodnosti a potratovosti v Českých Budějovicích (1991 - 2015)

Porodnost Potratovost

Obrázek 14: Vývoj porodnosti a potratovosti v Liberci v letech 1991 – 2015

Zdroj: Databáze demografických údajů za vybraná města ČR (ČSÚ, 2017b, vlastní zpracování)

Vývoj porodnos ti v Liberci ve s ledovaném období zaznamenal výraznou změnu jen v roce 2001. V tomto roce bylo v Liberci provedeno méně než 1000 porodů. Jednalo s e vš ak o ojedinělý výkyv a od roku 2011 s e porodnos t v Liberci pohybuje nad hranicí 1100 porodů ročně.

Počet potratů s e až na rok 1991, kdy doš lo k extrémnímu počtu interrupcí, pohybuje v Liberci okolo 500 ročně. V Liberci tedy vychází 400 potratů každých 1000 porodů.

0 200 400 600 800 1000 1200 1400 1600

1991 2001 2011 2012 2013 2014 2015

Vývoj porodnosti a potratovosti v Liberci (1991 - 2015)

Porodnost Potratovost

Obrázek 15: Vývoj porodnosti a potratovosti v Olomouci v letech 1991 – 2015

Zdroj: Databáze demografických údajů za vybraná města ČR (ČSÚ, 2017b, vlastní zpracování)

Vývoj porodnos ti v Olomouci s e během s ledovaného období pohyboval okolo 1200 porodů za rok. Výjimkami js ou roky 2001 a 2012, kdy bylo porodů méně.

Potratovos t v Olomouci kles la mezi roky 1991 a 2001 téměř o 1000 interrupcí ročně. Důvodem je větš í dos tupnos t a využívání antikoncepčních pros tředků, které těhotenství zabraňují. Od roku 2011 s e potratovos t v Olomouci pohybuje pod hranicí 400 potratů ročně.

V pos ledních letech v Olomouci vychází přibližně 400 potratů na 1200 porodů.

0 200 400 600 800 1000 1200 1400 1600

1991 2001 2011 2012 2013 2014 2015

Vývoj porodnosti a potratovosti v Olomouci (1991 - 2015)

Porodnost Potratovost

Obrázek 16: Vývoj porodnosti a potratovosti v Plzni v letech 1991 – 2015

Zdroj: Databáze demografických údajů za vybraná města ČR (ČSÚ, 2017b, vlastní zpracování)

Vývoj porodnos ti v Plzni má kromě roku 2001, kdy porodnos t kles la pod 1500, dlouhodobě vyrovnanou bilanci. Ročně s e zde narodí přibližně 1600 dětí. V pos ledních letech je v Plzni možné zaznamenat pozvolný nárůs t porodnos ti.

Počet potratů s e v Plzni pohybuje přibližně okolo 700 ročně. Extrémem byl pouze rok 1991, kdy počet potratů překonal i počet porodů a přes áhl počet 2000. Z grafu lze vypozorovat, že potratů v tomto měs tě každoročně ubývá.

Na 1500 porodů v Plzni vychází přibližně 600 potratů.

0 500 1000 1500 2000 2500

1991 2001 2011 2012 2013 2014 2015

Vývoj porodnosti a potratovosti v Plzni (1991 - 2015)

Porodnost Potratovost

Obrázek 17: Porodnost na 1 000 obyvatel

Zdroj: Databáze demografických údajů za vybraná města ČR (ČSÚ, 2017b, vlastní zpracování)

Při s rovnání porodnos ti s ledovaných měs t přepočíta né na 1 000 obyvatel je patrné, mezi roky 1991 a 2001 doš lo k výraznému s nížení. Největš í rozdíl je viditelný v případě Čes kých Budějovic, kde porodnos t mezi těmito s čítá ní lidu klesla o více než 5 porodů na 1 000 obyvatel.

U os tatních měs t doš lo k s rovnatelnému pokles u.

Mezi roky 2001 a 2011 porodnos t ve vš ech měs tech opět s toupla. Ne jvýraznějš í vzrůs t porodnos ti nas tal v Olomouci, o více než 3 porody na 1000 obyvatel. U ostatních sledovaných měs t doš lo k s rovnatelnému vzes tupu. Olomouc jako jediné ze sledovaných měst dosáhlo vyšší porodnos ti v roce 2011 než v roce 1991.

0,00 2,00 4,00 6,00 8,00 10,00 12,00 14,00

České Budějovice Liberec Olomouc Plzeň Průměr ČR

Porodnost na 1 000 obyvatel

1991 2001 2011

45 Obrázek 18: Potratovost na 1 000 obyvatel

Zdroj: Databáze demografických údajů za vybraná města ČR (ČSÚ, 2017b, vlastní zpracování)

Při s rovnání potratovos ti s ledovaných měs t přepočítané na 1 000 obyvatel, je na první pohled zřetelný extrémní úbytek potratů. Nejvýraznějš í úbytek potratů je viditelný v Čes kých Budějovicích, kde potratovos t kles la o více než 10 potratů na 1 000 obyvatel. U Liberce a Olomouce s e pokles potratovos ti pohyboval s rovnatelně a nejnižší pokles byl zaznamenán v Plzni (přibližně 6 potratů na 1 000 obyvatel).

Mezi lety 2001 a 2011 doš lo opět k pokles u potratovos ti. Zatímco Olomouc mezi těmito lety zaznamenala nevyš š í pokles , v Čes kých Budějovicích potratovos t kles la minimálně.

0,00 2,00 4,00 6,00 8,00 10,00 12,00 14,00 16,00 18,00

České Budějovice Liberec Olomouc Plzeň Průměr ČR

Potratovost na 1 000 obyvatel

1991 2001 2011

46 4.2.3. Shrnutí

Na problematiku porodnos ti a potratovos ti s ledovaných krajs kých měs t bylo v této práci nahlíženo ze dvou pers pektiv. První s e týkala vývoje porodnos ti a potratovosti u všech měst z čas ového hledis ka. Druhá s e zabývala srovnáním porodnosti a potratovosti mezi jednotlivými měs ty navzájem.

Pokud nahlížíme na vývoj porodnos ti a potratovos ti z čas ového hlediska, docházelo během s ledovaného období ve vš ech měs tech ke s tejnému vývoji . U vš ech měs t při prvním s ledovaném roce (1991), bylo zaznamenáno více potratů než porodů. Možným důvodem mohla být nedos tatečná dos tupnos t, ale i kvalita pros tředků zabraňující otěhotnění, ale také možnos t těhotné ženy s e s vobodně rozhodnout, zda chce dítě donosit nebo chce absolvovat potrat. V předchozích letech byla těhotná žena, která chtěla pods toupit potrat, povinna předs toupit před tzv. potratovou komis y a ta rozhodla, zdali potrat povolí.

Sčítání lidu z roku 2001 ukázalo, že oproti pře dchozímu s čítání s e ve vš ech s ledovaných měs tech počet potratů s nížil. Zajímavé je ovš em to, že s e s nížil i počet porodů. Možným vys větlením menš ího počtu potratů je lepš í dos tupnos t antikoncepčních prostředků. Za nižší porodnos tí pravděpodobně s tojí fakt, že obyvatelé v produktivním věku odkládali založení rodiny na pozdějš í dobu z různých důvodů (ces tování, podnikání).

In document Srovnávací analýza demografické struktury vybraných krajských měst České republiky (Page 28-0)