vybraných krajských měst České republiky
Bakalářská práce
Studijní program: B1301 – Geografie
Studijní obory: 6107R023 – Humanitní studia se zaměřením na vzdělávání
7504R181 – Geografie se zaměřením na vzdělávání (dvouoborové) Autor práce: Filip Kužel
Vedoucí práce: Mgr. Hynek Böhm, Ph.D.
Liberec 2017
Poděkování
Rád bych na tomto místě poděkoval vedoucímu své práce Mgr. Hynku Böhmovi, Ph.D. za podporu a cenné rady při psaní bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat rodině a blízkým za to, že mi byli důležitou oporou a vytvořili mi dokonalé prostředí pro psaní práce.
Anotace
Bakalářs ká práce s e zabývá analýzou demografických ukazatelů a jejich vývojem v krajských měs tech Čes ké Budějovice, Liberec, Olomouc a Plzeň v letech 1991 – 2015. Teoretická část se zaměřuje na objas nění klíčových pojmů použitých v této práci, charakteristiku sledovaných měs t a metodice, jež byla v této práci použita.
Praktická čás t je zaměřena na analýzu demografického vývoje s ledovaných měst, na jejich porovnání mezi s ebou i celorepublikovým průměrem. U každého demografického ukazatele js ou vytvořeny pracovní hypotézy, které na základě zís kaných znalos tí mají předpovědět předpokládaný vývoj.
V dis kus i js ou interpretovány pracovní hypotézy a důvody, zda a proč došlo k jejich potvrzení či vyvrácení.
V závěru práce js ou s hrnuty výs ledky, které byly v této práci zjiš těny.
Klíčová slova
analýza, demografie, demografický ukazatel, krajs ké měs to
Annotation
The bachelor thes is deals with the analys is of demographic indicators and their development in the regional capital s of Budweis , Liberec, Olomouc and Pils en in the range of years from 1991 to 2015. The theoretical part of the thes is focus es on the clarification of key words used in the work, the characteris tics of monitored cities and the methodology used in the work.
The practical part of the thes is is focus ed on the analys is of demographical development of the cities , the comparis on between the cities together and with the national average. For each demographical indicator, the working hypothes es were des igned. Bas ed on the acquired knowledge, the hypothes es s hould predict the expected development.
In the dis cus s ion, the working hypothes es are presented together with the clarification of their acceptance or refus al.
At the end of the thes is , the res ults of the work are s ummarized.
Key words
analys is ,demography, demographic indicator, regional capital
7
Obsah
Seznam použitých zkratek ... 9
Seznam obrázků... 10
Úvod ... 11
1. Teoretická část ... 13
1.1. Demografie... 13
1.2. Demografická analýza ... 13
1.3. Demografické ukazatele ... 14
2. Základní charakteristika měst ... 16
2.1. Základní charakteristika Českých Budějovic... 16
2.2. Základní charakteristika Liberce ... 17
2.3. Základní charakteristika Olomouce... 18
2.4. Základní charakteristika Plzně ... 19
3. Metodika ... 20
3.1. Věková struktura... 20
3.2. Porodnost a potratovost... 20
3.3. Úmrtnost ... 21
3.4. Sňatečnost a rozvodovost ... 22
3.5. Migrace ... 23
4. Demografická analýza měst... 24
4.1. Věková struktura... 24
4.1.1. Praktická část ... 25
4.1.2. Shrnutí ... 34
4.2. Porodnost a potratovost... 36
4.2.1. Pracovní hypotézy... 39
4.2.2. Praktická část ... 40
4.2.3. Shrnutí ... 46
4.3. Úmrtnost ... 48
4.3.1. Pracovní hypotézy... 50
4.3.2. Praktická část ... 51
4.3.3. Shrnutí ... 56
4.4. Sňatečnost a rozvodovost ... 57
4.4.1. Pracovní hypotézy... 59
4.4.2. Praktická část ... 60
4.4.3. Shrnutí ... 66
8
4.5. Migrace ... 67
4.5.1. Pracovní hypotézy... 68
4.5.2. Praktická část ... 69
4.5.3. Shrnutí ... 76
5. Diskuze ... 78
6. Závěr ... 80
7. Seznam použitých zdrojů... 82
9
Seznam použitých zkratek
ČR Čes ká republika ČSÚ Čes ký statistický úřad Km2 kilometr čtvereční
RISY Regionální informační servis SLDB Sčítání lidu, domů a bytů TUL Technická univerzita v Liberci UPOL Univerzita Palackého Olomouc ZČU Západočeská univerzita v Plzni
10
Seznam obrázků
Obrázek 1: Věková struktura v Českých Budějovicích v roce 1991 ... 25
Obrázek 2: Věková struktura v Českých Budějovicích v roce 2001 ... 25
Obrázek 3: Věková struktura v Českých Budějovicích v roce 2011 ... 26
Obrázek 4: Věková struktura v Liberci v roce 1991 ... 27
Obrázek 5: Věková struktura v Liberci v roce 2001 ... 27
Obrázek 6: Věková struktura v Liberci v roce 2011 ... 28
Obrázek 7: Věková struktura v Olomouci v roce 1991... 30
Obrázek 8: Věková struktura v Olomouci v roce 2001... 30
Obrázek 9: Věková struktura v Olomouci v roce 2011... 31
Obrázek 10: Věková struktura v Plzni v roce 1991 ... 32
Obrázek 11: Věková struktura v Plzni v roce 2001 ... 32
Obrázek 12: Věková struktura v Plzni v roce 2011 ... 33
Obrázek 13: Vývoj porodnosti a potratovosti v Českých Budějovicích v letech 1991 – 2015 ... 40
Obrázek 14: Vývoj porodnosti a potratovosti v Liberci v letech 1991 – 2015 ... 41
Obrázek 15: Vývoj porodnosti a potratovosti v Olomouci v letech 1991 – 2015... 42
Obrázek 16: Vývoj porodnosti a potratovosti v Plzni v letech 1991 – 2015 ... 43
Obrázek 17: Porodnost na 1 000 obyvatel ... 44
Obrázek 18: Potratovost na 1 000 obyvatel ... 45
Obrázek 19: Vývoj úmrtnosti v Českých Budějovicích v letech 1991 – 2015... 51
Obrázek 20 :Vývoj úmrtnosti v Liberci v letech 1991 – 2015... 52
Obrázek 21: Vývoj úmrtnosti v Olomouci v letech 1991 – 2015 ... 53
Obrázek 22: Vývoj úmrtnosti v Plzni v letech 1991 – 2015 ... 54
Obrázek 23: Úmrtnost na 1 000 obyvatel... 55
Obrázek 24: Vývoj sňatečnosti a rozvodovosti v Českých Budějovicích v letech 1991 – 2015... 60
Obrázek 25: Vývoj sňatečnosti a rozvodovosti v Liberci v letech 1991 – 2015... 61
Obrázek 26: Vývoj sňatečnosti a rozvodovosti v Olomouci v letech 1991 – 2015 ... 62
Obrázek 27: Vývoj sňatečnosti a rozvodovosti v Plzni v letech 1991 – 2015 ... 63
Obrázek 28: Sňatečnost na 1 000 obyvatel ... 64
Obrázek 29: Rozvodovost na 1 000 obyvatel ... 65
Obrázek 30: Vývoj migrace v Českých Budějovicích v letech 1991 – 2015 ... 69
Obrázek 31: Vývoj migrace v Liberci v letech 1991 – 2015 ... 70
Obrázek 32: Vývoj migrace v Olomouci v letech 1991 – 2015 ... 71
Obrázek 33: Vývoj migrace v Plzni v letech 1991 – 2015 ... 72
Obrázek 34: Přistěhovalost na 1 000 obyvatel... 73
Obrázek 35: Vystěhovalost na 1 000 obyvatel ... 75
11
Úvod
Demografický vývoj obyvatels tva je v pos lední době celosvětově velmi sledovaným tématem.
Jeho důs ledky lze vypozorovat v každodenním životě člověka a nás ledně z nich také vyvodit předpokládaný s měr, kterým s e bude daná populace vyvíjet. Populaci v tomto smyslu slova lze chápat nejen jako populaci s větovou, ale také jako celky na rovině státní, krajské nebo obecní.
Každý člověk, aniž s i to uvědomuje, je s oučás tí populace, která je do jisté míry sledována a evidována. Člověka celým životem provází, nebo mohou provázet různé demografické událos ti: narození, s ňatek, rozvod, změna trvalého bydliš tě, ale také potrat nebo s mrt (Bartoňová, 2010). Tyto demografické ukazatele js ou zaznamenávány v určitých čas ových horizontech ins titucemi, zpravidla s tatis tickými úřady, které s těmito údaji dále pracují a pos kytují je veřejnos ti.
Cílem této bakalářs ké práce je zjis tit a porovnat základní demografické ukazatele krajských měs t Čes ké Budějovice, Liberec, Olomouc a Plzeň mezi lety 1991 a 2015. V této práci budou podrobně rozebrány a názorně ilus trovány a interpretovány základní demografické ukazatele:
věková struktura, porodnos t, potratovos t, s ňatečnos t, rozvodovos t, migrace a úmrtnos t.
Dále je cílem práce pokus it s e zjis tit příčiny změny počtu obyvatel vybraných krajských měst ČR s ouvis ející s demografickými ukazateli, jejich postupné rozebrání, interpretace a prognóza, zdali počet obyvatel bude v budoucích letech s píš e s toupat či kles at.
Krajs ká měs ta vybraná k analyzování v této práci js ou zvolena zejména kvůli jejich odlišným geografickým polohám v rámci Čes ké republiky (Liberec – sever ČR, České Budějovice – jih ČR, Olomouc – východ ČR, Plzeň – západ ČR). Vzhledem k tomu dochází k menší pravděpodobnosti vzájemného ovlivnění, které by mohlo výs ledky zkres lovat. Dalšími kritérii pro zvolení těchto měs t je s tatus krajs kého měs ta a ales poň přibližně s tejný počet obyvatel.
Práce je rozdělena do š es ti kapitol. První kapitola je uvedením do tématu vysvětlením termínů, kterými s e tato práce zabývá. Druhá kapitola s e zabývá charakteris tikou měst sledovaných v rámci této práce. Kapitola třetí popis uje zís kávání dat potřebných ke zpracování této práce, a jakým způs obem budou tato data zpracována. Čtvrtou kapitolu tvoří analýza demografických ukazatelů, popis ující vývoj věkové s truktury, porodnos ti, potratovosti, úmrtnosti, sňatečnosti,
12
rozvodovos ti a migrace v rámci s ledovaných měs t. V páté kapitole jsou zhodnoceny jednotlivé pracovní hypotézy a vys větlení, zda a z jakého důvodu doš lo k jejich potvrzení či vyvrácení.
V pos lední š es té kapitole js ou s hrnuty výs ledky této práce.
13
1. Teoretická část
Protože téma této práce je demografická analýza, je na úvod vhodné vys větlit, co pojmy demografická analýza, demografie a dalš í znamenají.
1.1. Demografie
Demografie je s polečens ká věda, podobně, jako například filosofie, psychologie či sociologie.
Jejím hlavním bodem zájmu js ou demografické proces y a jevy. Ty souvisí s reprodukcí lidských populací, která je chápaná jako proměna s tavu obyvatels tva. K této změně může docházet přirozeně formou proces ů porodnos ti a úmrtnos ti, kdy umírající generaci nahrazuje nově narozená generace, nebo umělou formou, kdy ke změně dochází přis těhováním či vys těhováním (Roubíček, 1997).
Demografii lze vymezit dvojím způs obem. Zaprvé jako obor, který poznává zákonitos ti a obecné pravidelnos ti demografické reprodukce a jejich s pecifické projevy a podmíněnosti u konkrétních populací. Příklady js ou biologická pods tata demografické reprodukce nebo ekonomické, s ociální a přírodovědně geografické pros tředí. Druhým pojetím tohoto oboru je zahrnování do s vého s tudia nejen proces demografické reprodukce a jeho podmíněnosti, ale i důs ledky, které lze nají š iroké oblas ti života lidí. V tomto případě demografie přechází i do předmětů s tudia jiných oborů, jako js ou lékařs tví, ekonomie, sociologie či geografie (Kalibová, 2005).
1.2. Demografická analýza
Rozborem demografických ukazatelů s e zabývá demografická analýza. Jejím hlavním úkolem je s tudium populace v určitém čas ovém rozmezí a na základě těchto zjištění zhodnotit nebo také předpovědět, jakým s měrem s e ubírá nebo bude ubírat obyvatels tvo daného území v nás ledujícím s ledovaném období (Vandes chrick, 2000).
Demografická analýza je rozbor jednotlivých čás tí demografické reprodukce. Příkladem jsou úmrtnos t, porodnos t, potratovos t, s ňatečnos t a rozvodovost. Dále také studuje demografické událos ti jako hromadné jevy s cílem vymezit jejich charakteris tické znaky a zkoumat jejich proměnlivos t v průběhu čas u nebo na určitém území (Kalibová, 2005).
14
Zabývá s e v první řadě s tudiem populace. Populace s e z jejího pohledu vymezuje třemi základními kritérii. Mus í být lids ká, pros torově vymezená a se společným sociálním základem (Vandes chrick, 2000).
Nejdůležitějš í proměnnou v demografické analýze je čas . Každá demografická událost totiž mus í být přes ně čas ově vymezena, aby mohla být zařazena do s ouboru událostí, které mají s tejné období vzniku a s tejnou dobu trvání (Kalibová, Pavlík, Vodáková , 1996). Tato časová vymezenos t zajiš ťuje porovnatelnos t s os tatními územími. Naopak v případě jejího nedodržování má za důsledek znehodnocení dat z důvodu nejas ného čas ového zařazení.
Dle přís tupu ke s tudiu demografických událos tí rozlišujeme dva typy demografických analýz a to analýzu kohortní a trans vers ální. Podle těchto analýz s e mohou jednotlivé generace zkoumané populace analyzovat v určitém čas ovém ús eku pozorování. Nejčastěji se využívá kalendářní rok (Kalibová, Pavlík, Vodáková , 1996).
Demografická analýza vychází ze základní datové dokumenta ce. Tou je běžná evidence přirozené měny obyvatels tva, výs ledky ze s čítání lidu, případně dalších doplňující šetření. Tyto údaje s e nás ledně dávají do vzájemných s ouvis los tí a vztahů. Výsledkem jsou pak analytická data souhrnně vyjádřena tzv. demografickými ukazateli (Kalibová, Pavlík, Vodáková , 1996).
1.3. Demografické ukazatele
Za demografické ukazatele js ou považovány ukazatele zís kané či odvozené z evidence demografických událos tí. Základní demografické ukazatele s e vztahují k jednotlivým komponentám demografické reprodukce (úmrtnos t, porodnos t, s ňatečnos t, rozvodovost, nemocnos t atd.) (Kalibová, Pavlík, Vodáková , 1996).
Při kons trukci demografických ukazatelů s e kombinuje hledis ko doby trvání a kalendářního čas u. U každé demografické událos ti mus í být udáno přes né čas ové určení jejího vzniku a doba, která uplyne mezi výchozí a nás lednou událos tí. Příkladem může být doba mezi us kutečněním s ňatku a narozením prvního dítěte (Kalibová, Pavlík, Vodáková , 1996).
Z hledis ka věcného obs ahu s e demografické ukazatele dělí na s tejnorodé a různorodé, z hledis ka čas u na okamžité a intervalové a z hledis ka území na celos tátní, světové apod.
(Kalibová, Pavlík, Vodáková , 1996).
15
Podle dalš ích kritérií s e rozliš ují ukazatele obecné, týkající s e celé populace, a ukazatele s pecifické, týkající s e pouze její určité čás ti. Za demografické ukazatele s e považují už jednoduché abs olutní údaje (počet obyvatel, počet narozených a zemřelých atd.), které se nás ledně dávají do vzájemných s ouvis los tí a počítají s e poměrná (relativní) čísla, která se dle způs obu výpočtu označují jako ukazate le, míry, kvocienty nebo indexy (Kalibová, Pavlík, Vodáková, 1996).
Změnu s tavu obyvatels tva přímo ovlivňují demografické ukazatele. Ty lze definovat jako ukazatele zís kané nebo převzaté z centrálních evidencí, jako jsou například statistické úřady.
Tyto ukazatelé vyjadřují jednotlivé událos ti v životě člověka, do kterých vstupuje dobrovolně (s ňatek, rozvod, migrace) nebo které nemůže přímo ovlivnit. Takovými ukazateli jsou např.
narození či s mrt (Kalibová, Pavlík, Vodáková , 1996).
16
2. Základní charakteristika měst
2.1. Základní charakteristika Českých Budějovic
Měs to Čes ké Budějovice s e nachází na jihu Čes ké republiky a jedná s e o krajs ké měs to Jihočes kého kraje.
Měs to bylo založeno ve 13. s toletí Přemys lem Otakarem II., který jej vyměnil s panem Céčem z Budivojovic za nedaleko vzdálený hrad Veleš ín s celým panstvím. Za datum vzniku města se považuje 10. březen 1265, protože v tento den zde byl založen dominikánský klášter (České Budějovice, 2011).
Rozloha měs ta je 55,6 km2 (RISY, 2017a), jedná s e tedy o 13. největší krajské město v ČR. Počet obyvatel k 1. 1. 2017 byl 93 470 (RISY, 2017a). Čes ké Budějovice js ou tedy 7. nejlidnatějš í krajs ké měs to v ČR.
V Čes kých Budějovicích dle SLDB 2011 žilo 0,3 % obyvatel bez vzdělání, 12,1 % se základním vzděláním, 24,1 % vyučených bez maturity, 27,0 % s maturitním vzděláním, 3,1 % s nás tavbovým vzděláním, 1,5 % s vyš š ím odborným vzděláním, 2,3 % s bakalářským titulem a 11,8 % s magis ters kým titulem (ČSÚ, 2011a).
Kromě již zmiňovaného dominikáns kého kláš tera je s Českými Budějovicemi neodmyslitelně s pojena pivovarnická tradice. Várečné právo přidělil městu již při jeho založení Přemysl Otakar II. Svůj vlas tní pivovar s i vš ak měs to vybudovalo až v roce 1495. Český akciový pivovar, jak ho známe dnes , vznikl v roce 1895 jako nás ledek nes pokojenos ti čes kých právovárečníků s mís tním proněmecky orientovaným Měšťans kým pivovarem (Budějovický Budvar, 2016).
V dneš ní době pivovar známý pod jménem Budějovický Budvar je ze 100 % ve vlastnictví státu a patří k největš ím v Čes ké republice. S ročním výs tavem 1,4 mil. hl mu mezi českými pivovary patří 4. mís to a z pohledu vývozu mu s 54 % patří 1. mís to (Pivovar, 2016).
Dalš í důležitou ins titucí je Jihočes ká uni verzita v Čes kých Budějovicích založená v roce 1991.
Nachází s e na ní 8 fakult (Ekonomická fakulta, Fa kulta rybářs tví a ochrany vod, Filozofická fakulta, Pedagogická fakulta, Přírodovědecká fakulta, Teologická fakulta, Zdravotně sociální fakulta a Zeměděls ká fakulta ), na kterých k 31. 10. 2016 studovalo 10 525 studentů (Jihočeská univerzita, 2017).
17
2.2. Základní charakteristika Liberce
Měs to Liberec s e nachází na s everu Čes ké republiky a jedná se o krajské město Libereckého kraje.
Vznik měs ta Liberec, které s e až do roku 1945 nazýval o Reichenberg, není nikde přes ně zaznamenán. Rámcově s e vš ak vymezuje mezi roky 1278 a 1352 jako nás ledek německé kolonizační vlny v 13. a 14. s toletí. První pís emná zmínka o Liberci/Reichenbergu se datuje k roku 1352 a týká s e placení des átků (Liberec, 2016).
Rozloha měs ta je 106,1 km2 (RISY, 2017b), jedná s e tedy o 5. největší krajské město v ČR. Počet obyvatel k 1. 1. 2017 je 103 853 (RISY, 2017b). Liberec je tedy 5. nejlidnatějš í krajské město v ČR.
V Liberci dle SLDB 2011 žilo 0,3 % obyvatel bez vzdělání, 13 % se základním vzděláním, 25,7 % vyučených bez maturity, 24,5 % s maturitním vzděláním, 2,6 % s nás tavbovým vzděláním, 1,2
% s vyš š ím odborným vzděláním, 1,9 % s bakalářs kým titulem a 10,4 % s magisterským titulem (ČSÚ, 2011b).
Největš í dominantou Liberce a celých s everních Čech je hotel a vys ílač ve tvaru rotačního hyperboloidu Ješ těd, nacházející s e na s tejnojmenném kopci jižně od města. Slavnostně byl otevřen v roce 1973 a pro s vůj vzhled je nos itelem mnoha ocenění. Mezi nejvýznamnější patří Perretova cena Mezinárodní unie architektů, kterou v roce 1969 zís kal jeho architekt Karel Hubáček (Rozhledna Ješ těd, 2017).
Liberec je také s ídlem univerzity. Technická univerzita v Liberci byla založena v roce 1953.
Nachází s e na ní 7 fakult (Fakulta s trojní, Fakulta textilní, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Ekonomická fakulta, Fakulta umění a architektury, Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových s tudií a Fakulta zdravotnických s tudií (TUL, 2017).
Velmi známou je také mís tní zoologická zahrada . Vznikla v roce 1919 a jedná se o nejstarší zoologickou zahradu v Čes ké republice. Populární je především díky botanické zahradě a chovu vzácných bílých tygrů, s e kterými je Liberec neodmys litelně spojován a ve znaku je má i místní hokejový klub (ZOO Liberec, 2017).
18
2.3. Základní charakteristika Olomouce
Měs to Olomouc s e nachází na východě Čes ké republiky a jedná s e o krajs ké měs to Olomouckého kraje.
První pís emná zmínka o měs tě je z roku 1017 v Kos mově kronice. K oficiálnímu založení královs kého měs ta Olomouc doš lo mezi 1239 a 1246. Ve s tředověku byla Olomouc velice významným měs tem. Již od roku 1063 zde mělo s ídl o bis kups tví a v roce 1314 uznal král Jan Lucemburs ký Olomouc za hlavní měs to Moravy (Perla Moravy, 2016).
Rozloha měs ta je 103,3 km2 (RISY, 2017c), jedná s e tedy o 7. největší krajské město v ČR. Počet obyvatel k 1. 1. 2016 byl 100 378 (RISY, 2017c). Olomouc je tedy 6. nejlidnatější krajské město v ČR.
V Olomouci dle SLDB 2011 žilo 0,2 % obyvatel bez vzdělání, 12,0 % s e základním vzděláním, 22,9 % vyučených bez maturity, 26,2 % s maturitním vzděláním, 2,7 % s nás tavbovým vzděláním, 1,3 % s vyš š ím odborným vzděláním, 2,4 % s bakalářs kým titulem a 14,1 % s magis ters kým titulem (ČSÚ, 2011c).
Kromě faktu, že je Olomouc s ídlem bis kups tví, nachází s e zde také univerzita. Univerzita Palackého v Olomouci byla založena v roce 1573 a je tak druhou nejstarší univerzitou v České republice. Na 8 fakultách (Cyrilometodějs ká teologická fakulta, Lékařský fakulta, Filosofická fakulta, Přírodovědecká fakulta, Pedagogická fakulta, Fakulta těles né kultury, Právnická fakulta a Fakulta zdravotnických věd) zde v roce 2015 s tudovalo 21 445 studentů (UPOL, 2017).
19
2.4. Základní charakteristika Plzně
Měs to Plzeň s e nachází na západě České republiky a jedná se o krajské město Plzeňského kraje.
O jeho vzniku rozhodl král Václav II. v roce 1295. Měs to bylo v té době výhodným strategickým mís tem, protože leželo na obchodní s tezce mezi Prahou, Řeznem a Norimberkem. Plzeň od s vého vzniku vždy patřila k největš ím, nejbohatš ím a nejvýznamnějš ím měs tům království.
Mezi roky 1599 a 1600 s em dokonce, kvůli morové epidemii vypuklé v Praze, přesunul svůj dvůr Rudolf II. a tak s e na tuto dobu prakticky Plzeň stala hlavním městem království (Královská měs ta, 2013).
Rozloha měs ta je 137,8 km2 (RISY, 2017d), jedná s e tedy o 4. největší krajské město v ČR. Počet obyvatel k 1. 1. 2016 byl 170 548 (RISY, 2017d). Plzeň je tedy 4. nejlidnatějš í krajské město v ČR.
V Plzni dle SLDB 2011 žilo 0,3 % obyvatel bez vzdělání, 12,2 % se základním vzděláním, 24,7 % vyučených bez maturity, 26,6 % s maturitním vzděláním, 2,8 % s nás tavbovým vzděláním, 1,4
% s vyš š ím odborným vzděláním, 2,2 % s bakalářs kým titulem a 10,9 % s magisterským titulem (ČSÚ, 2011d).
Plzeň je v dneš ní době známá hlavně díky zde s e nacházejícímu pivovaru. Pivo se zde začalo vařit již na počátku 14. s toletí, ale opravdu populárním se stalo až v polovině 19. století. V roce 1842 byla s ládkem Jos efem Grollem uvařena první várka piva, které s e pos tupně s tane pojmem. V dneš ní době Plzeňs ký Prazdroj, pod nějž s padají kromě nejvýznamnější značky Pils ner Urquell také Velkopopovický kozel, Gambrinus , Radegast, Birell a další, zcela vlastní brits ká pivovarnická s kupina SABMiller. Se s vým výs tavem 7,7 mil. hl. je největším pivovarem v Čes ké republice (Prazdroj, 2017).
Plzeň je také významné univerzitní měs to. Západočeská univerzita v Plzni byla založena v roce 1991 a na 9 fakultách (Fakulta aplikovaných věd, Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara, Fakulta ekonomická, Fakulta elektrotechnická, Fakulta filos ofická, Fakulta pedagogi cká, Fakulta právnická, Fakulta s trojní a Fakulta zdravotnických s tudií) zde v roce 2015 studovalo okolo 12 000 s tudentů (ZČU, 2016).
20
3. M etodika
Pro zjiš tění a hodnocení demografického s tavu a vývoje obyvatelstva lze využít velké množství demografických ukazatelů. V této práci js ou použity ty základní: věková s truktura obyvatels tva, porodnos t, potratovos t, úmrtnos t, s ňatečnos t, rozvodovos t a migrace. Díky tomu, že obyvatelé tyto demografické událos ti pods tupují, dochází k pohybu obyvatelstva a lze tak za čas ový interval zjis tit určité s tatis tiky.
3.1. Věková struktura
Čes ký s tatis tický úřad v tomto demografickém ukazateli sleduje počet obyvatel v určitém věku rozdělený do věkových s kupin. Nejpřes nějš í a nejkomplexnějš í metodou, jak te nto demografický ukazatel zjis tí je Sčítání lidu, domů a bytů. Toto š etření s e provádí každých 10 let, vždy v prvním roce nové dekády. Pos lední š etření proběhlo v roce 2011 a následující se bude konat v roce 2021.
V této práci bude věková s truktura ilus trovaná pomocí grafů (věkových pyramid).
Obyvatels tvo bude v grafu rozděleno podle pohlaví a věku do jednotlivých věkových skupin.
Na základě těchto grafů pak bude provedena jejich interpretace, ve které bude snahou pokusit s e zjis tit, zda s e věková pyramida během jednotlivých sčítání lidu změnila a objasnit, z jakého důvodu ke změně doš lo.
3.2. Porodnost a potratovost
Demografickým ukazatelem porodnos ti Čes ký s tatis tický úřad s leduje počet vš ech živě narozených dětí, na něž obdržel od zpravodajs ké jednotky, v tomto případě od matričního úřadu, s tatis tické hláš ení o narození. Toto hláš ení obs ahuje pohlaví narozeného dítěte, jeho vitalitu, porodní hmotnos t a délku, týden těhotens tví, ve kterém porod proběhl, pořadí dítěte a to celkem ale i v nynějš ím manžels tví, rodinný s tav matky, její věk, dosažené vzdělání, státní občans tví a s tát narození rodičů či datum jejich s ňatku. V případě územního členění jsou děti tříděny podle mís ta pobytu matky v době porodu (ČSÚ, 2016).
V případě potratovos ti Čes ký s tatis tický úřad přebírá data ze souboru individuálních dat, která s bírá Ús tav zdravotnických informací a s tatis tiky Čes ké republiky. Potraty lze členit podle
21
druhu potratu, s táří plodu, věku a rodinného s tavu ženy či počtu dos avadních potratů a živě narozených dětí.
V této práci bude porodnos t a potratovos t ilus trována pomocí grafů. Na grafu bude znázorněn vývoj porodnos t a potratovos t jednotlivých měs t během s čítání lidu z let 1991 – 2011 a z let 2012 – 2015. Budou také vytvořeny grafy, u nichž bude počet porodů a potratů přepočítán na 1 000 obyvatel, aby s e předeš lo zkres lení dat při nás ledném s rovnávání měs t.
Před s amotným měřením bude provedena pracovní hypotéza, kde bude na základě vlastních vědomos tí interpretován předpoklad výs ledků a důvod, proč by k nim mělo dojít. Ze zjiš těných výs ledků bude v nás ledné interpretaci uvedeno, zdali byla pracovní hypotéza potvrzena či vyvrácena.
Na základě vytvořených grafů bude provedena interpretace, ve které bude snahou zjistit, zdali s e kvantita porodnos ti a potratovos ti v jednotlivých měs tech změnila a objas nit, co k této změně mohlo vés t. Dále budou v interpretaci s rovnány výs ledky těchto demografických ukazatelů mezi s ebou s nás ledným objas něním rozdílů.
3.3. Úmrtnost
Čes ký s tatis tický úřad v tomto demografickém ukazateli sleduje počet všech zemřelých os ob, o jejichž úmrtí obdržel od zpravodajs ké jednotky, v tomto případě od matričního úřadu, s tatis tické hláš ení o úmrtí. Toto hláš ení obs ahuje věk, pohlaví, rodinný stav, vzdělání, statní občans tví, s tát narození, příčina s mrti a od roku 2007 také mís to úmrtí (ČSÚ, 2016).
V této práci bude úmrtnos t ilus trována pomocí grafů. Na základě dostupných dat z Českého s tatis tického úřadu budou vytvořeny grafy pro jednotlivá měs ta, na nichž bude ilustrována úmrtnos t v letech 1991, 2001 a 2011 – 2015. Z důvodu menš ího zkres lení a větší přehlednosti bude vytvořen i graf ilus trující úmrtnos t přepočtenou na 1 000 obyvatel.
Na základě zpracovaných výs ledků bude provedena interpretace, ve které bude snahou zjistit, zdali v případě úmrtnos ti doš lo ve vybraných měs tech během s ledovaného měření k větším výkyvům. Pokud k výraznějš í změně v úmrtnos ti dojde, bude s nahou zjis tit, z jaké příčiny se tak s talo.
22
3.4. Sňatečnost a rozvodovost
Čes ký s tatis tický úřad v případě s ňatečnos ti s leduje počet zákonně uzavřených manželství, na něž obdržel od zpravodajs ké jednotky, v tomto případě od matričního úřadu, s tatis tické hláš ení o uzavření manžels tví. Toto hláš ení obs ahuje údaje o rodinném stavu, věku, státním občans tví a vzdělání s noubenců, pořadí manžels tví a datum předchozího rozvodu či ovdovění.
V případě územního členění js ou s ňatky tříděny podle mís ta pobytu ženicha (ČSÚ, 2016).
V případě rozvodovos ti Čes ký s tatis tický úřad s leduje počet zániků manžels tví, o kterých zas lala zpravodajs ká jednotka, v tomto případě s oud, s tatis tické hlášení o rozvodu. Od roku 2007 js ou údaje přebírány elektronicky pros třednictvím Minis ters tva s pravedlnos ti. Toto hláš ení, ze kterého s e později tvoří tzv. rozvodová s tatis ti ka, zachycuje věk, vzdělání, státní občans tví manželů, počet nezletilých dětí, příčinu rozvratu manželství na straně muže i ženy, datum uzavření s ňatku a pořadí rozvodu. V případě územního členění js ou rozvody tříděny podle pos ledního trvalého bydliš tě manželů (ČSÚ, 2016).
V této práci bude s ňatečnos t a rozvodovos t ilus trovaná pomocí grafů. Na grafech bude znázorněn vývoj s ňatečnos ti a rozvodovos ti v letech 1991, 2001 a mezi lety 2011 – 2015. Kvůli menš ímu zkres lení budou také vytvořeny grafy s ňatečnos ti a rozvodovos ti přepočítané na 1 000 obyvatel.
Před s amotným měřením bude vytvořena pracovní hypotéza, kde bude na základě vlastních vědomos tí interpretován předpokládaný vývoj s ňatečnosti a rozvodovosti všech sledovaných měs t a důvod, proč by mělo k této změně dojít. Podle zjiš těných výs ledků bude v následné interpretaci uvedeno, zdali byla pracovní hypotéza potvrzena či vyvrácena.
Na základě výs ledných grafů bude provedena interpretace, jejíž s nahou bude zjistit, zdali během s ledovaného období ve vybraných měs tech doš lo k výraznějš í změně sledovaných ukazatelů. Pokud ano, bude s nahou vys větlit, proč ke změně doš lo.
23
3.5. Migrace
Čes ký s tatis tický úřad v tomto demografickém ukazateli s leduje počet přis těhovalých či vys těhovalých obyvatel. Stěhováním s e rozumí změna trvalého bydliš tě či dlouhodobého pobytu os oby za hranice určité územní jednotky. Hláš ení o s těhování podává Čes kému s tatis tickému úřadu zpravodajs ká jednotka, v tomto případě Minis ters tvo vnitra. Hlášení obs ahuje věk, rodinný s tav, s tátní občans tví, datum a důvod s těhování, předchozí a nové bydliš tě (ČSÚ, 2016).
V této práci bude migrace v rámci jednotlivých s ledovaných měs t ilus trovaná pomocí grafů.
Na grafech bude znázorněn vývoj počtu přis těhovaných a vys těhovaných obyvatel za roky 1911, 2001 a 2011 – 2015. Kvůli menš ímu zkres lení bude navíc vytvořen graf míry migrace přepočtený na 1 000 obyvatel.
Před s amotným měřením bude vytvořena pracovní hypotéza, kde bude na základě vlastních vědomos tí interpretován předpokládaný vývoj migrace u vš ech s ledovaných měs t včetně důvodů, proč by k těmto změnám mělo dojít. Podle zjiš těných výs ledků bude v nás ledné interpretaci uvedeno, zda s e pracovní hypotéza potvrdila, nebo byla vyvrácena.
Na základě vytvořených gra fů bude provedena interpretace, jejíž s nahou bude zjis tit a okomentovat, zdali během s ledovaného období doš lo ve vybraných měs tech ke větš ím výkyvům v migraci. Pokud ano, bude s nahou vys větlit, proč ke změně doš lo.
24
4. D emografická analýza měst
V této čás ti práce byla na základě vybraných demografických dat zpracována demografická analýza čtyř krajs kých měs t Čes ké republiky a to v nejzákladnějš ích demografických ukazatelích.
4.1. Věková struktura
Věková s truktura obyvatels tva je s polečně s rozdělením obyvatels tva podle pohlaví jedním z nejdůležitějš ích a pro demografii zcela klíčovým tříděním.
Klíčovým ukazatelem pro věkovou s trukturu je věk. Přes ný věk je čas ová vzdálenos t mezi narozením a okamžikem pozorování. Při cenzu s e věk zjiš ťuje většinou podle stáří sčítaného (dokončené roky věku), nebo přes něji, ale s ložitěji podle data narození. Základní třídění podle věku je třídění podle jednotek věku, nebo pro větš í přehlednost rozdělení do věkových skupin (Roubíček, 1997).
V případě rozdělní pohlaví je třídění ve lice jednoduché a přes né. K významným chybám při zjiš ťování a nás ledným nepřes nos tem, které by mohli zkres lovat realitu, dochází pouze v zemích s velice primitivním obyvatels tvem. V případech tzv. neurčitého pohlaví, třetího pohlaví nebo při změnách pohlaví díky operativnímu zákroku s e jedná o tak malý vzorek obyvatels tva, že js ou z demografického hledis ka nevýznamné (Roubíček, 1997).
Věková s truktura je výchozím us pořádáním demografických dat pro jakoukoli demografickou analýzu a zároveň je s ama výs ledkem demografických proces ů (porodnos t, úmrtnos t, migrace). Lze z ní vypozorovat důležité událos ti, které ovlivnily život dané populace. Lze tedy říci, že s e jedná o demografickou his torii dané populace.
Věkovou s trukturou s e vyjadřuje rozdělení abs olutního počtu mužů a žen do jednoletých či víceletých s kupin. Pokud s e při grafické interpretaci věkové s truktury využívá tzv. dvojitého his togramu, kdy je os a věku his togramu pro muže pos tavena proti ose histogramu ženy, říká s e takovému grafickému znázornění věková pyramida (Vys toupil, 2005).
25 4.1.1. Praktická část
Obrázek 1: Věková struktura v Českých Budějovicích v roce 1991
Zdroj: Obyvatelstvo podle věkových skupin a pohlaví v krajských městech 1991 (ČSÚ, 2017a, vlastní zpracování)
Obrázek 2: Věková struktura v Českých Budějovicích v roce 2001
Zdroj: Obyvatelstvo podle věkových skupin a pohlaví v krajských městech 2001 (ČSÚ, 2017a, vlastní zpracování)
5000 4000 3000 2000 1000 0 1000 2000 3000 4000 5000
0 - 4 5- 9 10 - 14 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 -74 75 a více
Věková struktura v Českých Budějovicích v roce 1991
ženy muži
5000 4000 3000 2000 1000 0 1000 2000 3000 4000 5000
0 - 4 5- 9 10 - 14 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 -74 75 a více
Věková struktura v Českých Budějovicích v roce 2001
ženy muži
26
Obrázek 3: Věková struktura v Českých Budějovicích v roce 2011
Zdroj: Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání (ČSÚ, 2011a, vlastní zpracování)
Věková s truktura s e v Čes kých Budějovicích během posledních tří sčítání lidu značně obměnila.
První výrazný rozdíl je patrný již při pohledu na věkovou kategorii 0 – 4 roky, kdy v roce 1991 bylo evidováno více než 6 000 dětí, ale v roce 2001 už jen okolo 4 000. Tento pokles zapříčinila nižš í porodnos t způs obená změnou životního s tylu po změně politického režimu (možnost ces tování, odkládání založení rodiny na pozdější dobu kvůli kariéře, větší možnosti interrupce).
V roce 2011 vš ak porodnos t opět s toupá. Důvodem může být, že lidé přehodnocují své priority a začínají opět upřednos tňovat rodinný život před kariérním.
Z věkových pyramid je zjevné, že ve vš ech věkových kategoriích až do věku 55 – 59 let jsou počty mužů i žen s rovnatelné. Od tohoto věku už s e rozdíl v počtu zvyšuje ve prospěch ženské populace. Hlavní příčinou je, že ženy s e dožívají vyš š ího věku než muži.
Dalš í, na první pohled viditelný rozdíl ve věkové s kladbě obyvatels tva během sledovaných dvaceti let, je v kategoriích 70 – 74 a 75 a více. Hlavními důvody js ou neus tále zlepš ování zdravotní péče a také zlepš ení životního s tylu obyvatel v tomto vys okém věku.
5000 4000 3000 2000 1000 0 1000 2000 3000 4000 5000
0 - 4 5- 9 10 - 14 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 -74 75 a více
Věková struktura v Českých Budějovicích v roce 2011
ženy muži
27 Obrázek 4: Věková struktura v Liberci v roce 1991
Zdroj: Obyvatelstvo podle věkových skupin a pohlaví v krajských městech 1991 (ČSÚ, 2017a, vlastní zpracování)
Obrázek 5: Věková struktura v Liberci v roce 2001
Zdroj: Obyvatelstvo podle věkových skupin a pohlaví v krajských městech 2001 (ČSÚ, 2017a, vlastní zpracování)
6000 4000 2000 0 2000 4000 6000
0 - 4 5- 9 10 - 14 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 -74 75 a více
Věková struktura v Liberci v roce 1991
ženy muži
6000 4000 2000 0 2000 4000 6000
0 - 4 5- 9 10 - 14 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 -74 75 a více
Věková struktura v Liberci v roce 2001
ženy muži
28 Obrázek 6: Věková struktura v Liberci v roce 2011
Zdroj: Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání (ČSÚ, 2011b, vlastní zpracování)
Věková s truktura v Liberci s e v období, kdy byla prováděna měření, nijak výrazně neliší. Určitou rozdílnos t lze vypozorovat ve věkové kategorii 0 – 4 roky v roce 2001, kdy vlivem nízké porodnos ti v tomto krajs kém měs tě kles l počet obyvatel v tomto věku ke hranici 4 000 obyvatel. Tento propad je znatelný i v grafu ze s čítání lidu z roku 2011, kdy tato věková skupina je již ve věku, kdy by děti z této s kupiny měly chodit na 2. stupeň základní školy. Tento propad měl jis tě vliv i na š kols tví. Zatímco v roce 1991 bylo v Liberci dětí ve věku 10 – 14 let lehce přes 8 000, v roce 2011 dos ahoval počet dětí v tomto měs tě téměř poloviny. Nebylo tedy potřeba tolik školních tříd, což vedlo k menší vytíženosti učitelů, které mohlo vés t i k propouš tění.
V roce 2011 s e vš ak již vlivem vyš š í porodnos ti kategorie 0 – 4 roky dos tala ke hranici 6 000 obyvatel. Podle tohoto výs ledku lze s oudit, že porodnos t by v budoucích letech neměla mít s es tupnou tendenci. Jedná s e předevš ím o s kupiny v produktivním věku, hlavně mezi roky 30 až 39 let. Tyto s kupiny s e již dos taly do období, kdy se rozhodly nehnat se tolik za kariérou, ale s píš e s e us adit.
6000 4000 2000 0 2000 4000 6000
0 - 4 5- 9 10 - 14 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 -74 75 a více
Věková struktura v Liberci v roce 2011
ženy muži
29
Přírůs tek obyvatel zapříčiněný migrací je znatelný u ročníků 1982 – 1986. Mezi lety 2001 a 2011 jejich počet v Liberci s toupl téměř o 1 800. Je to dáno hlavně dobrým jménem města, které mladým nabízí příležitos ti například v podobě s tartovacích bytů či š iroké možnos ti uplatnění s e v různých oborech. Výrazným pozitivem měs ta Liberce je také fakt, že vzhledem k jeho geografické poloze nabízí i možnos t vyrazit do přírody, která jej ze vš ech s tran obklopuje. Nachází s e zde například hora Ješ těd s nejen v České republice známým vysílačem, nebo běžkařs ké centrum Bedřichov, kde s e každoročně koná závod v běžeckém lyžování Jizers ká 50.
Toto s kloubení moderního měs ta s možnos tí kdykoliv vyrazit do přírody je pro mladé lidi v dneš ním době velkým lákadlem a zrovna tento důvodu může být rozhodující při rozhodování, kam s e přes těhovat.
30 Obrázek 7: Věková struktura v Olomouci v roce 1991
Zdroj: Obyvatelstvo podle věkových skupin a pohlaví v krajských městech 1991 (ČSÚ, 2017a, vlastní zpracování)
Obrázek 8: Věková struktura v Olomouci v roce 2001
Zdroj: Obyvatelstvo podle věkových skupin a pohlaví v krajských městech 2001 (ČSÚ, 2017a, vlastní zpracování)
6000 4000 2000 0 2000 4000 6000
0 - 4 5- 9 10 - 14 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 -74 75 a více
Věková struktura v Olomouci v roce 1991
ženy muži
6000 4000 2000 0 2000 4000 6000
0 - 4 5- 9 10 - 14 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 -74 75 a více
Věková struktura v Olomouci v roce 2001
ženy muži
31 Obrázek 9: Věková struktura v Olomouci v roce 2011
Zdroj: Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání (ČSÚ, 2011c, vlastní zpracování)
Při pohledu na věkové pyramidy měs ta Olomouce z tří posledních sčítání lidu, je mezi nimi na první pohled patrný rozdíl. Nejvíce patrný je úbytek obyvatel ve věku 0 – 4 roky v letech 1991 – 2001 a jejich nás ledný příbytek v roce 2011. Je to fenomén, se kterým se potýkala celá Česká republika. V grafu z roku 2011 je patrné, že s kupina obyvatel narozená mezi lety 1997 – 2001 má napros to nejmenš í zas toupení. V nás ledujících letech již dochází opět ke zvyšování počtu obyvatel v této kategorii.
Ve vš ech uvedených grafech je dominantní věková s kupina narozená mezi roky 1952 – 1956 a ročníky 1977 – 1981. Logicky jde us uzovat, že mladš í ročníky js ou potomky s tarš ích ročníků, protože mezi jednotlivými věkovými s kupinami je rozdíl 25 let. Tyto populační výkyvy jsou jas ně viditelné na vš ech uvedených grafech.
Zajímavos tí je s čítání lidu z roku 2001, kdy nejmladš í věková skupina 0 – 4 roky a o 25 let starší věková s kupina 25 – 29 let dos ahuje téměř jen poloviny počtu obyvatel. Zatímco starší skupina obs ahuje přes 8 000 obyvatel, jejich potomci dos ahují jen poloviny. Na jeden pár tak připadá pouze 1 dítě a tím pádem dochází k populačnímu úbytku.
6000 4000 2000 0 2000 4000 6000
0 - 4 5- 9 10 - 14 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 -74 75 a více
Věková struktura v Olomouci v roce 2011
ženy muži
32 Obrázek 10: Věková struktura v Plzni v roce 1991
Zdroj: Obyvatelstvo podle věkových skupin a pohlaví v krajských městech 1991 (ČSÚ, 2017a, vlastní zpracování)
Obrázek 11: Věková struktura v Plzni v roce 2001
Zdroj: Obyvatelstvo podle věkových skupin a pohlaví v krajských městech 2001 (ČSÚ, 2017a, vlastní zpracování)
8000 6000 4000 2000 0 2000 4000 6000 8000
0 - 4 5- 9 10 - 14 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 -74 75 a více
Věková struktura v Plznii v roce 1991
ženy muži
8000 6000 4000 2000 0 2000 4000 6000 8000
0 - 4 5- 9 10 - 14 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 -74 75 a více
Věková struktura v Plzni v roce 2001
ženy muži
33 Obrázek 12: Věková struktura v Plzni v roce 2011
Zdroj: Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání (ČSÚ, 2011d, vlastní zpracování)
Při pohledu na věkové pyramidy měs ta Plzně, vytvořené na základě podkladů ze tří posledních s čítání lidu, js ou vidět opět značné rozdíly. Zatímco graf znázorňující rok 1991 vychází ze silné základny charakterizující velký počet dětí a mladých lidí v tomto měs tě, rok 2001 je již o poznání s labš í.
Je zde opět viditelný rozdíl v úbytku porodnos ti. Když s e zaměříme na graf z roku 2011, vidíme, že úbytek je značný hlavně ve věkových s kupinách v rozmezí 5 – 19 let, a to i přesto, že ročníky o generaci s tarš í patří k nejs ilnějš ím. Tento důvod lze vys větlit tím, že lidé upřednostňují jiné priority, například ces tování, kariéru apod. před založením rodiny. Pokud se ovšem zaměříme v tomto grafu na věkovou s kupinu 0 – 4 roky vidíme již opět populační růs t.
Ve vš ech grafech js ou znatelné paralely mezi s ilnějšími a slabšími ročníky. Pokud je například věková s kupina s ilná na počet obyvatel, předpokládá s e, že i následující generace bude mít více obyvatel. Naopak pokud je populace v dané s kupině v malém počtu obyvatel, lze předpokládat, že ani příš tí generace nebude dos ahovat v počtu obyvatel vys okých čís el.
8000 6000 4000 2000 0 2000 4000 6000 8000
0 - 4 5- 9 10 - 14 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 -74 75 a více
Věková struktura v Plzni v roce 2011
ženy muži
34 4.1.2. Shrnutí
Ve věkových pyramidách u vš ech pozorovaných měs t lze vypozorovat podobné výsledky. Ve vš ech měs tech doš lo na základě s nížení porodnos ti mezi lety 1991 a 2001 ke snížení počtu obyvatel ve věkových s kupinách 0 – 4 roky a 5 – 9 let. Toto s nížení porodnos ti lze připisovat změně politického režimu v Čes ké republice, umožnění svobodného cestování a podnikání a s tím s ouvis ející upřednos tňováním jiných priorit než zakládání rodiny, které je tak odkládáno na pozdějš í věk (Roubíček 1997). U vš ech s ledovaných měs t je ovšem už v grafech za rok 2011 vidět, že obyvatel v kategorii 0 – 4 roky opět přibývá. Příčinou příbytku obyvatel v této skupině je, že do produktivního věku se dostali silné populační ročníky a ty s e rozhodly založit rodiny.
Ve vš ech měs tech js ou patrné populační výkyvy, zapříčiněn é tzv. populačním boomem u ročníků 1947 – 1956 (v roce 1991 s e jedná o věkové s kupiny v rozmezí 35 – 44 let) a ročníků 1972 – 1981 (v roce 1991 s e jedná o věkové s kupiny v rozmezí 10 – 19 let). V prvním případě je příčinou zvýš ené porodnos ti konec druhé s větové války. V druhém případě se právě první zmiňovaná s kupina dos tává do produktivního věku a navíc v 70. letech dochází k nárůstu
„propopulační“ s tátní politiky. Stát mladým rodinám s dětmi přispíval na bydlení, prodloužil mateřs kou dovolenou, nebo zvýš i l přís pěvek na dítě. Efekt tohoto opatření byl tak velký, že se dětem, narozeným v tomto období začalo přezdívat „Hus ákovy děti“, podle prezidenta Gus táva Hus áka, který právě v těchto letech byl prezidentem republiky.
Starš í ročníky (narozeny v roce 1937 a dříve) js ou na grafech také velice dobře rozlišitelné.
Jejich nízký počet je zapříčiněný věkem, potažmo větš í pravděpodobnos tí úmrtí, ale také os tatními faktory (nedos tatečně kvalitní zdravotní péčí, válečnými konflikty apod.). Dobře viditelné je to na grafech z roku 1991 (věkové s kupiny 50 – 54 let a s tarš í). Během ostatních dvou s čítání je obyvatel v tomto věku již více. To je zapříčiněno zlepš ením zdravotní péče s ouvis ející s prevencí, a také tím, že od konce druhé s větové vál ky nebyla Česká republika účas tníkem válečného konfliktu. Vliv na věkové s ložení obyvatels tva může být patrný také v měs tech, které po 2. s větové válce zas tihl ods un s udets kých Němců. V této práci se tato problematika týká předevš ím měs ta Liberce. Během zkoumání tohoto tématu ale nebylo zjiš těno, že by ods un měl na věkovou s trukturu výrazný vliv, protože vys ídlené oblasti byli zas ídleny novým obyvatels tvem.
35
Vzhledem k tomu, že v nás ledujících letech s e do produktivního věku dos tanou s labš í populační ročníky, očekává s e s tále vyš š í počet tzv. jednočlenných domácností, ať už se bude jednat o obyvatele v produktivním věku, kteří chtějí žít s ami (tzv. s ingles ), nebo i obyvatele v pos tproduktivním věku, jimž například zemře manžel či druh. Na základě toho l ze předpokládat s níženou porodnos t a s ní s ouvis ející nízký počet obyvatel v děts kém a mladis tvém věku.
36
4.2. Porodnost a potratovost
Termínem porodnos t rozumíme proces , který s ouvis í s populačním růstem. Jde o proces, při kterém dochází k celkové změně počtu obyvatels tva. Mírou porodnos ti s e označuje poměr počtu živě narozených ke s třednímu s tavu obyvatels tva (Roubíček, 1997).
Přes tože s e v případě porodnos ti jedná vedle proces u úmrtnos ti o základní s ložkou demografické reprodukce, předmětem š irš ího vědeckého zájmu s e s tala až v 19. s toletí.
V tomto období s e vš ak začala již považovat za indikátor rozvoje v š irš ím s lova s mys lu (Kalibová, 2005).
Život v právním i demografickém s mys lu vzniká narozením živého dítěte. V biologickém smyslu vš ak život začíná již v okamžiku početí. Pro označení zárodku v raných fázích těhotenství se užívají výrazy embryo a foetus . Ačkoli rozdíl mezi těmito dvěma pojmy není zcela jas ně vymezen, obvykle se termín embryo používá pro časnější fáze vývoje plodu (Roubíček, 1997).
Plod je považován za životas chopný, je -li s chopen žít s amos tatně mimo tělo matky. Pro rozliš ení životas chopnos ti dítěte je předevš ím určující délka těhotens tví. Plody, které již v prenatálním období dos áhli 28. týdne, bývají obecně považovány za životaschopné. Trvalo- li tedy těhotens tví déle než 28 týdnů, jedná s e při vypuzení plodu (živého či mrtvého) o porod.
Dřívějš í vypuzení plodu je označováno jako potrat nebo přeruš ení těhotens tví. Šes t týdnů nás ledujících po ukončení těhotens tví označujeme jako tzv. šestinedělí (puerperium). Během tohoto období s e děloha obvykle vrací do s vé normální velikos ti a je velice nízká pravděpodobnos t početí dalš ího potomka . Dále je také za období velmi s nížené pravděpodobnos ti otěhotnění považováno celé období kojení (laktace), které může trvat i 2 roky (Roubíček, 1997).
Jako porod je označováno opuš tění matčina těla dítětem. Narození s e týká dítěte, porod se týká matky. Porod může být jednoduchý (v případě porodu jednoho dítěte ) nebo vícečetný (porod dvojčat a více). Podle s tatis tik vychází jeden porod dvojčat na 80 jednoduchých porodů, jeden porod trojčat na 80 porodů dvojčat atd. Dvojčata mohou být jednovaječná (krátce po oplození doš lo k rozdělení vajíčka) která mus í mít vždy s tejné pohlaví (blíženci), nebo dvojvaječná (doš lo k oplodnění dvou vajíček), která mohou mít různá pohlaví (Roubíček, 1997).
37
Potratovos t je demografický proces , který je přímo s pojený s e dvěma základními procesy lids ké reprodukce, porodnos tí a úmrtnos tí. Z demografického hledis ka s e v případě potratovos ti jedná o tzv. reprodukční ztrátu. V Čes ké republice s e rozliš ují 4 druhy potratů:
s amovolný potrat, interrupce, nelegální potrat a ukončení mimoděložního těhotens tví (Bartoňová, 2010).
Samovolný, jinak také s pontánní potrat, je přeruš ení těhotens tví, které není vyvoláno úmys lně. Příčiny s amovolného potratu s e obtížně objas ňují. Čas to za něj může více faktorů (š patný zárodek či plod, organis mus matky atd.). Nejčas těji k samovolnému potratu dochází v 1. trimes tru. V tom případě s e jedná o čas ný potrat. V Čes ké republice je to zhruba každé čtvrté až páté těhotens tví. Pokud potrat nas tal později než v 1. trimestru (13 týdnů), jedná se o tzv. pozdní potrat (Pařízek, 2008).
Umělý potrat (zavedený, indukovaný, umělé přeruš ení těhotens tví, interrupce) znamená přeruš ení těhotens tví, které je způs obeno úmys lným vnějším zásahem zpravidla do 12. týdne těhotens tví (Bartoňová, 2010).
Nelegální potrat je přeruš ení těhotens tví, které bylo provedeno v rozporu se zákonem dané země. Jedná s e také o nejnebezpečnějš í metodu přeruš ení těhote ns tví pro plod i jeho nos itelku. Důvodem je, že s e nelegální interrupce ve větš ině případů neprovádějí ve vyhovujících podmínkách a ne zcela kvalifikovanými osobami. Největšími odpůrci potratů jsou země s velkým podílem věřících obyvatel, v západní Evropě například Polsko (Interupce, 2005).
Mimoděložní těhotens tví je charakterizováno uhnízděním vajíčka v jiném místě, než je děloha.
V takovém případě není možné plod donos it a velmi brzy dojde k jeho odumření. Pro ženu toto těhotens tví předs tavuje vys oké riziko, protože může dojít k pras knutí vejcovodu, které může dokonce ohrozit život (Mamulík, 2017).
Velké výkyvy potratovos ti přetrvávaly v Čes ké republice až do konce 80. let. Časově odpovídaly době zpřís ňování či zmírňování předpis ů týkající s e provádění interrupcí. Možnosti používání moderních antikoncepčních pros tředků byly v 50. letech velmi omezené. Větš ina žen byla odkázána na dos tupné, al e málo s polehlivé metody zábránění početí. Na druhou s tranu poměrně dobře dos tupné interrupce byly obecně přijímaným východiskem ze situace, kdy tyto metody zabránění početí s elhaly. K jis té změně doš lo v roce 1962, kdy byly zřízeny tzv.
38
interrupční komis e. Tato komis e mus ela interrupci ženě, která o ni požádala, s chválit.
Nejčas těji s e tak dělo ze s ociálních důvodů. V roce 1986 došlo ke zrušení interrupčních komisí a ženám s e tak přiznalo neomezené právo rozhodovat o osudu vlastního těhotenství. To vedlo k prudkému zvýš ení potratovos ti až do roku 1993, kdy byl zvýšen poplatek za umělé přerušení těhotenství. Od tohoto roku má potratovos t v ČR s es tupnou tendenci (Bartoňová, 2010).
Důvody vedoucí k rozhodnutí ženy pro potrat (Knaus ová,2008):
- zdravotní problémy;
- vyš š í věk;
- nejméně 3 děti;
- rozvrat v rodině;
- finanční důvody;
- s elhání antikoncepce.
39 4.2.1. Pracovní hypotézy
Dle dos avadního s tudia problematiky porodnos ti a potratovos ti v rámci této práce předpokládám, že během s ledovaného období budou stagnovat nebo klesat míry obou těchto demografických ukazatelů.
Důvodem kles ající porodnos ti může být s tále ros toucí konzumní způs ob života, započatý pádem komunis tického režimu v Čes kos lovens ku v roce 1989. Od této doby lidé mohli začít s vobodně cestovat a podnikat a založení rodiny s e s tímto způs obem života nes lučovalo.
Důvodem kles ající potratovos ti může být vyš š í nabídka pros tředků zabraňujícím otěhotnění (antikoncepční pilulky, prezervativy), které js ou v dneš ní době velmi dobře dostupné. Dalším důvodem nižš í potratovos ti může být s tále s e zlepš ující os věta v sexuální oblasti, především na základních š kolách.
Dále předpokládám, že zejména v regionech, kde je vyš š í zas toupení obyvatel tradičně se hlás ících k nábožens tví, bude vyš š í porodnos t a nižší počet potratů, než ve městech, která mají nižš í zas toupení věřících.
Předpokládám tedy, že nejnižš í potratovos t a nejvyš š í s ňate čnost v rámci sledovaných měst bude mít Olomouc, zatímco u měs t Čes ké Budějovice, Liberec a Plzeň budou s tatis tiky vyrovnané.
40 4.2.2. Praktická část
Obrázek 13: Vývoj porodnosti a potratovosti v Českých Budějovicích v letech 1991 – 2015 Zdroj: Databáze demografických údajů za vybraná města ČR(ČSÚ, 2017b, vlastní zpracování)
Na grafu zobrazujícím vývoj porodnos ti a úmrtnos ti v letech 1991 – 2015 v Čes kých Budějovicích je na první pohled vidět rozdíl mezi roky 1991 a 2001. Zatímco v roce 1991 bylo více než 1200 porodů, o 10 let později to bylo jen okolo 800, tedy o třetinu méně . Jako vys větlení s e nabízí změna politické s ituace, kdy lidé měli možnos t ces tovat a podnikat a možnos ti založit rodinu s e pro ně s tala až druhořadou záležitos tí.
Co je ovš em ješ tě více zarážející je počet potratů, který převyš uje počet porodů. To souvisí také s e změnou politického režimu. Před rokem 1989 byl potrat možný jen po s chválen í interrupční komis e. Pokud žena pods toupila interrupci bez tohoto schválení, dopouštěla se tres tného činu. Po změně politického režimu doš lo k jis tému uvolnění a jako následek došlo právě k takto vys okým počtům potratů.
V nás ledujících letech porodnos t i úmrtnos t kolísala na podobných hodnotách a nedocházelo k žádným velkým odliš nos tem. Podle pos ledního měření v roce 2015 vychází v Čes kých Budějovicích přibližně 400 potratů na 1000 porodů.
0 200 400 600 800 1000 1200 1400 1600
1991 2001 2011 2012 2013 2014 2015
Vývoj porodnosti a potratovosti v Českých Budějovicích (1991 - 2015)
Porodnost Potratovost
41
Obrázek 14: Vývoj porodnosti a potratovosti v Liberci v letech 1991 – 2015
Zdroj: Databáze demografických údajů za vybraná města ČR (ČSÚ, 2017b, vlastní zpracování)
Vývoj porodnos ti v Liberci ve s ledovaném období zaznamenal výraznou změnu jen v roce 2001. V tomto roce bylo v Liberci provedeno méně než 1000 porodů. Jednalo s e vš ak o ojedinělý výkyv a od roku 2011 s e porodnos t v Liberci pohybuje nad hranicí 1100 porodů ročně.
Počet potratů s e až na rok 1991, kdy doš lo k extrémnímu počtu interrupcí, pohybuje v Liberci okolo 500 ročně. V Liberci tedy vychází 400 potratů každých 1000 porodů.
0 200 400 600 800 1000 1200 1400 1600
1991 2001 2011 2012 2013 2014 2015
Vývoj porodnosti a potratovosti v Liberci (1991 - 2015)
Porodnost Potratovost
42
Obrázek 15: Vývoj porodnosti a potratovosti v Olomouci v letech 1991 – 2015
Zdroj: Databáze demografických údajů za vybraná města ČR (ČSÚ, 2017b, vlastní zpracování)
Vývoj porodnos ti v Olomouci s e během s ledovaného období pohyboval okolo 1200 porodů za rok. Výjimkami js ou roky 2001 a 2012, kdy bylo porodů méně.
Potratovos t v Olomouci kles la mezi roky 1991 a 2001 téměř o 1000 interrupcí ročně. Důvodem je větš í dos tupnos t a využívání antikoncepčních pros tředků, které těhotenství zabraňují. Od roku 2011 s e potratovos t v Olomouci pohybuje pod hranicí 400 potratů ročně.
V pos ledních letech v Olomouci vychází přibližně 400 potratů na 1200 porodů.
0 200 400 600 800 1000 1200 1400 1600
1991 2001 2011 2012 2013 2014 2015
Vývoj porodnosti a potratovosti v Olomouci (1991 - 2015)
Porodnost Potratovost
43
Obrázek 16: Vývoj porodnosti a potratovosti v Plzni v letech 1991 – 2015
Zdroj: Databáze demografických údajů za vybraná města ČR (ČSÚ, 2017b, vlastní zpracování)
Vývoj porodnos ti v Plzni má kromě roku 2001, kdy porodnos t kles la pod 1500, dlouhodobě vyrovnanou bilanci. Ročně s e zde narodí přibližně 1600 dětí. V pos ledních letech je v Plzni možné zaznamenat pozvolný nárůs t porodnos ti.
Počet potratů s e v Plzni pohybuje přibližně okolo 700 ročně. Extrémem byl pouze rok 1991, kdy počet potratů překonal i počet porodů a přes áhl počet 2000. Z grafu lze vypozorovat, že potratů v tomto měs tě každoročně ubývá.
Na 1500 porodů v Plzni vychází přibližně 600 potratů.
0 500 1000 1500 2000 2500
1991 2001 2011 2012 2013 2014 2015
Vývoj porodnosti a potratovosti v Plzni (1991 - 2015)
Porodnost Potratovost
