Pokud systém pracuje v logice tvořené identickými prvky, je možné pravděpo-dobnost bezporuchového nebo poruchového stavu za pomoci binomického rozdělení relativně jednoduše stanovit (viz Zálohovaná struktura K/N).
V případě, že systém není tvořen identickými prvky, je třeba použít pravdivostní tabulky, ve kterých se vyhledají všechny kombinace, při kterých je systém
Systém, který zobrazuje Obrázek 10 je tvořen třemi komponentami a logikou 2/3. Pro vyhledání všech kombinací poruch prvků, které zapříčiní nefunkčnost celého systému, použijeme následující pravdivostní tabulky (viz Tabulka 1).
Tabulka 1: Výběrový systém 2/3, Zdroj: vlastní
Prvek dostaneme rovnici, která vyjadřuje pravděpodobnost poruchy celého systému.
Výběrový systém pro logiku 2/3 je poměrně snadno řešitelný. Problémy nastáva-jí až u vyššího počtu různých prvků, kdy je pravdivostní tabulka složitější a rovnice a jejich úprava je poměrně náročná. V příloze A lze nalézt další již upravené vzorce pro výpočet pravděpodobnosti poruchy výběrového systému až do pěti prvků.
5 Vývoj software
Software byl vytvořen na platformě Microsoft .NET Framework 4. Jedná se o vnitřní součást Microsoft Windows. .NET obsahuje virtuální spouštěcí mechanis-mus CLR (common language runtime), provádějící pseudokód, do kterého jsou aplikace kompilovány. Dále CLR provádí automatické uvolňování již nepoužívané paměti (tzv. garbage collection), řízení výjimek a správu zdrojů. Microsoft v dnešní době po-skytuje velké množství nástrojů a knihoven pro pohodlný vývoj aplikací a vynikající technickou podporu obsaženou v MSDN (Microsoft Developer Network). Obsahuje velkou komunitu jiných programátorů, kteří přispívají k rozšiřování znalostí této plat-formy a poskytují pomoc při řešení problematických algoritmů.
Microsoft Visual Studio je ucelená kolekce nástrojů a služeb, které umožňují tvorbu široké škály aplikací nejen pro platformu společnosti Microsoft. Umožňuje pro-pojení projektů a týmů po celém světě a tím zaručuje lepší a rychlejší spolupráci při vývoji.
Mezi již vestavěné programovací jazyky patří C / C++, dále Visual Basic .NET a samozřejmě stále populárnější Visual C#. Části projektu lze programovat v různých podporovaných programovacích jazycích a následně je propojit do jednoho komplexní-ho celku.
Pro vývoj byl zvolen programovací jazyk Visual Basic .NET a vývojové pro-středí Microsoft Visual Studio 2010.
5.1 Přípravná část
Nejprve bylo zapotřebí rozmyslet základní vlastnosti celé aplikace. To znamená:
uživatelské rozhraní,
umístění ovládacích prvků,
systém ukládání dat v aplikaci,
algoritmy pro výpočet nepohotovosti stromu poruchových stavů,
generování výstupů.
Při vývoji software je zapotřebí postupovat od návrhu funkčnosti aplikace, přes tvorbu uživatelského rozhraní, až po testování a optimalizaci funkcí programu. Důležité
kacím při konečném testování. Je pravdou, že nikdy nelze eliminovat všechny nedostat-ky, ale nesmí to být žádné závažné chyby, které by mohly způsobit nefunkčnost aplika-ce nebo chyby ve výpočtech. Takový software by byl následně zaplika-cela nepoužitelný.
Důraz musí být také kladen na jednoduché a přehledné ovládání programu, aby se uživatel neztratil v nekonečném množství ovládacích prvků na formuláři a současně byla práce s aplikací snadná, rychlá a efektivní. Zároveň musí být zobrazení výsledků analýzy stromu poruchových stavů přehledné a dobře čitelné s možností exportu dat pro další použití.
V neposlední řadě je samozřejmě důležité optimalizovat celý zdrojový kód tak, aby nedocházelo ke zbytečným prodlevám při zpracování dat a aby výpočty probíhaly rychle a efektivně.
5.2 Formát souborů pro ukládání projektu
V první řadě bylo třeba vymyslet formát ukládání souborů aplikace pro snadnější načítání projektů do programu. Nejlépe vyhovovaly soubory ve formátu XML (Exten-sible Markup Language), což je rozšiřitelný značkovací jazyk. Jde o obecný značkovací jazyk, v němž lze definovat vlastní tagy (značky) a je velmi dobře strojově zpracovatel-ný. Tagy také mohou obsahovat atributy (vlastnosti), což ideálně vyhovuje potřebám funkčnosti aplikace.
Další dobrá vlastnost tohoto formátu souborů je možnost otevření souboru v kte-rémkoli webovém prohlížeči, jelikož byl vyvinut konsorciem W3C (World Wide Web Consortium) a umožňuje zobrazení přehledné stromové struktury a propojení jednotli-vých položek v projektu. Vyhledávání konkrétní položky je v této struktuře dat velice snadné a rychlé.
Struktura uloženého souboru i s jednotlivými atributy tagů je dobře patrná (viz Obrázek 11). Slouží pro snadnou orientaci v projektu nejen přímo v programu, ale i při náhledu v samotném souboru. Na prvním řádku v souboru je deklarace XML. Atri-but version udává verzi dokumentu, atriAtri-but encoding určuje znakovou sadu a atriAtri-but standalone určuje, jestli dokument stojí "sám o sobě" nebo jestli nějaké značkování z externích souborů nemění vlastní obsah XML dokumentu.
Každý objekt v aplikaci má systémem vygenerovaný název, který se skládá z typu prvku (AND, OR, KN, BASIC) a dále z pořadového čísla. Nová položka je vždy zařazena pod příslušnou nadřazenou položku, které náleží.
V souboru se také ukládá do atributů pozice jednotlivých prvků v generovaném systému a velikost plochy, na které jsou prvky vykresleny, aby při otevření případně překreslení projektu byly vždy umístěny na místě, kam je uživatel nastavil při návrhu.
Zároveň se ukládá do atributu Info popis prvku pro snadnější orientaci. U každého prv-ku je také uložena hodnota MTBF, MTTR a také state, což je stav prvprv-ku před provede-ním výpočtu. Po dokončení výpočtu i hodnota ProbabilityU, která udává pravděpodobnost poruchového stavu prvku po dosažení ustáleného stavu. Podrobnosti o průběhu výpočtu naleznete v kapitolách 2.4 a 5.3.