Posudek diplomove praee Be. Miehaely Horeni
"OVEROV ANi MODELU PRO vYPOCET PROPUSTNOSTI VODY MATERIALY PRO CHIRURGICKE APLlKACE"
Pfedlozemi diplomova prace se zabyva zkoumanim, mefenim, hodnocenim a predikovanim propustnosti vody strukturou zataZne jednolicni pleteniny, ktera se pouziva pro vyrobu graftu.
Graft je textilni "potah" kovove konstrukce stentu. Dohromady tyto dye casti tvofi stentgraft, cozje medicinskyvyrobek pouzivanyv chirurgii. Slouzijako vyztuzeni nefunkcnich cev,jicnu, prudusnic apod. Stentgrafty jsou do tela zavadeny endoskopicky uzkym zavadecem, ktery je zasouvan zdravou cevou az na pozadovane misto. Nasledne je zavadec vytaZen yen z tela. Po odstraneni zavadece dojde k rozvinuti stlaceneho stentgraftu. Tento fakt klade na stentgraft vysoke naroky, pfedevsim z hlediska rozmeru ve stlacenem stavu. Stentgraft je obvykle vyroben z dratku z chirurgicke oceli. Snahou je, aby byl drat co nejtenci avsak pfi 100%
zachovani stability stentu. Obdobny trend plati i u textilniho graftu,
ktery
plni pfedevsim funkci nepropustnosti krve skrz stenu stentgraftu. Textilie vsak musi mit co nejmensi tloust'ku, aby nezvetsovala tloust'ku zavadece. Tyto dva pozadavky jdou proti sobe.Diplomova prace se prave timto vztahem mezi strukturou graftu a jeho propustnosti vody zabYva. Prace je rozdelena na dva logicke ce1ky. V resersni casti studentka popisuje nejen konstrukci a mozne varianty cevnich protez, ale zamefuje se i na vlastnosti grafU a jejich testovani, ktere je podlozeno normami. V teto casti ze zabyva i popisem matematickeho modelu pro vypocet propustnosti vody, ktery vytvofili autofi C. C. Chu a J. Rowlinson. Studentka pouziva spravne citace a tuto cast podlozila dostatkem odbome literatury. K teto casti prace nemam vYhrad. Je sestavena pfehledne bez formalnich a faktickych chyb.
Experimentalni cast prace se ve skutecnosti sestavala z mnoha ruznych Ukonu. Studentka nemela k dispozici komercne prodavane grafty, ale musela si vyrobit vlastni strukturu graftu.
Konstrukce je znama a pomeme jednoducha. Katedra textilnich technologii navic disponuje zarizenim, na kterem je mozne tuto strukturu vyrobit. Studentka tedy musela ziskat i technologicke znalosti a projevit zrucnost v praci se strojnim zarizenim - pletacim strojem.
Studentka vytvofila ctmact experimentalnich struktur z multifilu 0 ruznych jemnostech.
Zakladnim pozadavkem na strukturu zatame jednolicni pleteniny byla jeji minimalni tloust'ka, pfi velmi vysokem zaplneni pleteniny. Tohoto bylo dosazeno pfedevsim velmijemnym delenim
pouziteho pletaciho stroje (30 jehel na 2,54 em), velmi malou hloubkou zatahovani (tzn.
knitkymi ocky) a jemnosti pouzite nite, kteni byla v rozmezi 34 - 242 dtex. Jako vedouci DP hodnotim vel ice kladne pfistup studentky k tvorbe struktury graftu.
DalSim Ukolem bylo zjistit zaldadni strukturni parametry pleteniny a jejieh vlastnosti, tzn.
provest laboratorni mereni a statistieke zpraeovani dat. I v tomto ohledu jsem se studentkou spokojemi.
Nasledovalo mereni propustnosti vody, ktere probehlo ve spolupraei se strojni fakultou, konkretne s lng. Petrou Dancovou Ph.D. a Doc. Tomasem Vitem, pod jejiehZ vedenim vzniklo unikatni zafizeni pro mefeni propustnosti vody textilnimi strukturami ph danem tlaku. I zde studentka prokazala, ze je sehopna praeovat v oblasti, kterou na FT nestudovala.
Nyni k psane forme experimentalni casti praee. Tato cast praee je zpraeovana porn erne pfehledne. Je doplnena tabulkami a grafiekym znazornenim statistieky zpraeovanyeh dat. Po stranee formalni k teto casti praee nemam pfipominek. Vratim-li se vsak ke grafiekemu znazorneni dat, pfiklonila byeh se k vynaseni merenyeh vlastnosti pleteniny v zavislosti na koefieientu zaplneni lid (kde I je delka nite v ocku a d je prumer nite) misto v zavislosti na jemnosti pouziteho multifilu.
Jako vedouci diplomove praee hodnotim vel ice kladne pomerne aktivni pfistup k Cinnostem spojenyeh s diplomovou praei. Studentka ac studuje studijni obor ProduktovY management - Textil musela proniknout do teehnologie vyroby pletenin, jejieh struktury a modelovani jejieh vlastnosti. Tohoto Ukolu se zhostila obstojne.
lng. Jana SPankOV~
Katedra textilni te:~gie
