Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí práce Doc. PaedDr. Tatianě Matulayové, Ph.D. za její vstřícnost, metodické vedení a cenné připomínky k vypracování bakalářské práce.
Anotace
Bakalářská práce se zabývala komunitním plánováním sociálních služeb a jeho přínosem pro sociální služby a jejich poskytovatele. Komunitní plánování je proces zabývající se analýzou potřeb a sociálních služeb jejich rozvoje a řešení, který probíhá na základě vyjednávání všech zainteresovaných stran. V bakalářské práci jsme se zabývali hlavně názory poskytovatelů na komunitní plánování sociálních služeb a na jejich zkušenosti, které s komunitním plánováním mají. Komunitní plánování přináší spoustu nových poznatků od uživatelů, poskytovatelů, ale i všech, kteří se na komunitním plánování podílejí a cílem všech, je spolupracovat s občany, institucemi a organizacemi v kraji, městě či obci tak, aby každý, kdo potřebuje sociální pomoc, ji nalezl a mohl využívat. Práci tvořily dvě základní oblasti. Jednalo se o část teoretickou, která pomocí prezentace a zpracování odborných zdrojů popisovala a objasňovala komunitní plánování a sociální služby. Praktická část zjišťovala pomocí dotazníku názory poskytovatelů na komunitní plánování sociálních služeb. Výsledky ukazovaly na problém s financováním sociálních služeb a s informovaností veřejnosti o komunitním plánování.
Annotation
The Thesis deals with community planning of social cervices and its contibution to social welfare and the provider. Community planning is the process of analyzing needs and development of social sevices and solutions, which is done through negotioation with all involved parties. The Bachelor work is mainly engaged in the opinion of the provider of community planning and the experience that they have in the field of community planning. Community planning brings many new findings from the users, providers, as well as all who experience community planning. The common goal, is to work with citizens,institutions and organizations in the region, city, or village so, that every one who needs social assistance, can find it and make use of it. The work was made up of two basic parts. It consisted of a theoretical part,in which, with the help of presentations and the processing ofspecialized literal sources, community planning and social sevices were discribed and clarified. The practical part used questionnaires to servey the opinions of the providers
concerning community planning and social services.The results indicated a problem with finansing social services and with public awareness on community planning.
Klíčová slova
Komunita, komunitní plánování, sociální služby, uživatel, zadavatel, poskytovatel, triáda, společnost, sociální práce, veřejnost.
Key words
Community, community planning, social service, user, sponsor, provider, triad, society, social work, the public.
1
Obsah
ÚVOD ... 2
1 KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ... 3
2 KOMUNITNÍ PRÁCE ... 3
3 ÚČASTNÍCI KOMUNITNÍHO PLÁNU ... 7
4 CÍLE A PRINCIPY KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ ... 8
5 PROCES PŘI ZPRACOVÁNÍ KOMUNITNÍHO PLÁNU ... 10
6 ZAČÁTEK KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ V ČESKÉ ... 12
REPUBLICE A V ÚSTÍ NAD LABEM ... 12
7 POSKYTOVATELÉ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ... 15
7.1FORMY POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ... 19
8 KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ V ÚSTÍ NAD LABEM ... 21
8.1INTERPRETACE PRŮZKUMU ... 24
ZÁVĚR ... 40
SEZNAM LITERATURY ... 42
SEZNAM PŘÍLOH ... 45
2
Úvod
Komunitní plánování sociálních služeb je významným pojmem v sociální oblasti.
Posláním sociálních služeb je pomáhat lidem, kteří se dostali kvůli svému zdravotnímu stavu, věku nebo sociálnímu znevýhodnění do problému, který nedovedou vyřešit vlastními silami nebo s pomocí svých blízkých a umožnit jim, zařadit se zpět do života ve společnosti, nebo alespoň tak, aby byli co nejvíce soběstační. V tom by lidem mohlo pomoci komunitní plánování sociálních služeb, které by mělo reflektovat na přání a potřeby občanů, zapojit se svobodně do rozhovorů o důležitých otázkách společnosti. Komunitní plánování sociálních služeb je jedna z hlavních myšlenek všech, kteří se zabývají sociální prací.
V této práci bychom se měli zaměřit na smysl komunitního plánování: co komunitní plánování přineslo, co od komunitního plánování očekávají organizace poskytující sociální služby a zda jim komunitní plánování pomohlo při zlepšení sociálních služeb, zda se do komunitního plánování aktivně zapojili a jaká jsou další očekávání od komunitního plánování. Komunitní plánování je proces, který by při aplikaci do praxe měl přispět ke zkvalitnění života znevýhodněných osob, zmírnit jejich diskriminaci ve společnosti, na trhu práce a poskytnout jim prostřednictvím projektů služeb i pracovní příležitosti nebo nové sociální služby. Princip komunitního plánování je založen na úzké spolupráci občanů jako uživatelů, poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb. Spolupráce těchto subjektů přináší důležité a nepostradatelné informace, bez kterých by se komunitní plánování neobešlo.
3
1 Komunitní plánování
Cílem kapitoly je představit si komunitní plánování jako jednu z metod, která řeší různé vztahy na úrovni místní komunity, ve které jsou vztahy jak společenské, mravní, ale i ekonomické. Komunitní plánování může být použito na různé oblasti a v této práci bychom se měli zaměřit na komunitní plánování sociálních služeb, jehož jednou z metod je komunitní práce. Komunitní práci můžeme chápat jako proces, který by měl pomáhat lidem, aby svým přispěním a aktivitou zlepšili podmínky svého života nebo života lidí žijících v okolí (Hartl, 2007).
2 Komunitní práce
V této kapitole bychom si měli představit komunitní práci, která je metodou komunitního plánování a můžeme ji chápat jako proces, jež má svoje fáze a modely.
Komunitní práce, komunitní plánování a komunitní péče vychází ze starého latinského názvu communis a znamená, společnost, společenský, smysl pro pospolitost, smysl pro laskavost, vlídnost, blahosklonnost (Pražák, aj., 1980).
Lidská komunita je pojem, který můžeme chápat jako společnost lidských jedinců, kteří mají jeden, nebo více společných rysů, které je odlišují od ostatní společnosti.
Může se jednat o rysy biologické, společenské, historické či jakékoliv jiné (Zima, 1999).
Komunita je definována jako místo, kde jedinec může najít podporu, pomoc či ocenění ve svém každodenním životě. Další definicí by mohlo být zaměření určité skupiny lidí, jako jsou umělci, vědci, prostě lidé, kteří mají společný zájem nebo zaměření (Hartl, 1997).
Komunita je „kategorie znevýhodněných – neorganizované uskupení lidí, kteří potřebují pomoc.“ Jedná se spíše „o shluk jedinců, mezi nimiž nemusí existovat vazby, a v sociologickém slova smyslu se o komunitu nejedná. Organizovaná skupina znevýhodněných je pak zčásti výsledkem profesionálního působení
4 komunitního pracovníka, zčásti se může jednat o spontánní potřebu klientů sdružit se“ (Příhodová, 2004, s. 50-51).
Modely komunitní práce přestavují různé přístupy a aktivity ke komunitní práci a existuje jich několik a přestavíme si modely, které ve své článku uvedeném v časopise Sociální práce charakterizovali autoři Navrátil, Šimíková a srovnáme je s modely komunitní práce, které jsou uvedeny ve sborníku studijních textů pro metodiky sociální prevence a sociální kurátory pověřené koordinační činností.
Modely komunitní práce jsou podstatou komunitního plánování, neboť jejich základem je analýza sociálních podmínek, sociální politiky a poskytovaných služeb, určení cílů a priorit, návrh adekvátních sociálních služeb a využívání všech potřebných zdrojů a hodnocení uskutečňovaných služeb a programů.
„Rozvoj komunity – pomoc při vytváření svépomocných skupin, sociálních sítí a podpora dobrovolnické práce v komunitě. Podpora skupiny, aby získala potřebné dovednosti a sebedůvěru pro zlepšování podmínek vlastního života.
Komunitní akce – přímá akce zaměřená na strategie, praxe a postoje mocenských skupin.
Komunitní péče – zlepšení situace obyvatel pomocí kultivace sociálních sítí a služeb a podpora zájmu lidí o dobrovolnickou péči o potřeby bližních.
Komunitní organizace – zlepšení koordinace činností různých sociálních služeb.
Sociální – komunitní plánování – cílem je zlepšit plánování služeb, analyzovat sociální problémy, hodnotit efektivitu služeb a strategií.
Komunitní vzdělávání – podpora sociální integrace specifických skupin nabídkou vzdělávacích programů.
Feministická komunitní práce – zaměřena na reformu podmínek s ohledem na potřeby žen.
5 Antirasistická komunitní práce – vytváří podmínky pro participaci diskriminovaných skupin na řešení politických a sociálních otázek“ (Navrátil, aj., 2003, s. 85).
Uvedené modely můžeme srovnat s modely komunitní práce uvedené ve sborníku studijních textů, kde jsou uvedeny modely:
Komunitní péče, komunitní organizace, komunitní rozvoj, komunitní plánování, komunitní vzdělávání a komunitní akce, tyto modely se téměř shodují s modely uvedenými a jejich charakteristiky jsou téměř totožné. V první řadě uvedené modely jsou rozšířeny na potřeby žen a protirasistický model (Janoušková, 2007).
Komunitní práce je jedna z metod, která by „měla vyvolat a podpořit změny v rámci regionu a jeho společenství“ (Matoušek, 2003), je to práce, která se zaměřuje na pomoc lidem v regionu a komunitě, snaží se určit jejich sociální potřeby, jak tyto potřeby co nejúčelněji a jakým způsobem naplnit, podle zdrojů, které má region k dispozici (Hartl, 1997).
Komunitní péče je sociální péče prováděná státem v komunitě lidí, kteří jsou nedostatečně zabezpečeni svým příjmem z pracovní činnosti, dávkami důchodového nebo nemocenského zabezpečení, občanům, kteří jsou zdravotně postiženi nebo jim jejich věk již nedovolí se o sebe zcela postarat, nebo bez pomoci nedokáží čelit obtížné životní situaci. Stát v oblasti sociální péče zabezpečuje sociální poradenství, výchovnou činnost a také poskytuje dávky a služby. V sociální pomoci je zahrnuta péče o rodiny s dětmi, občany těžce zdravotně postižené, o staré občany, o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc a o společensky nepřizpůsobivé občany. Sociální služby mohou zabezpečovat kraje, obce, organizace, občan (Zákon č.108/2006 Sb.,§ 6).
Komunitní plánování je metoda, která umožňuje zpracovávat různé materiály z oblastí veřejného života na úrovni obce a kraje. Komunitní plánování je proces, který se vyznačuje vysokým počtem účastnící se veřejnosti, klientů a možných klientů, kteří označují své potřeby, hledají a navrhují zdroje a možnosti řešení problémů v rámci komunity. Systém komunitního plánování je ojedinělý tím, že v sobě integruje manažerský přístup využívaný v komerční sféře s psychologickými
6 přístupy v práci s komunitou. Bez propojení obou přístupů nemůže proces komunitního plánování efektivně fungovat. Komunitní plánování se stává moderní manažerskou metodou, která je využívána v sociálních službách i službách zaměstnanosti. Včasným plánováním adekvátních programů, projektů a služeb se tak předchází sociálnímu vyloučení znevýhodněných osob z trhu práce a ze společnosti a dochází k naplňování zákona o sociálních službách a zákona o zaměstnanosti. Uživatelé, poskytovatelé a klienti během procesu komunitního plánování o sobě získávají více informací a navzájem se více poznávají. Proces komunitního plánování jim poskytne větší přehled o službách poskytovaných v kraji či obci a nakonec zjistí, že svůj problém umí vyřešit nebo vědí, kam se obrátit o pomoc (Johnová, aj., 2002).
Obsahem komunitního plánu by měl být hlavně popis a analýza existujících zdrojů.
Statistické, sociologické a demografické údaje, například věkové složení obyvatel regionu, porodnost, úmrtnost a prognózy demografického vývoje. Popis a analýza existujících přání a potřeb obyvatelstva v oblasti sociálních služeb. Představu budoucnosti sociálních služeb a stanovení priorit a cílů rozvoje služeb. Způsob, jakým budou jednotliví účastníci na místní úrovni zapojeni do vytváření a naplňování komunitního plánu a konečně, i jakým způsobem bude komunitní plán sledován a vyhodnocován a případně měněn (Příhodová, 2004).
7
3 Účastníci komunitního plánu
V této kapitole bychom si měli představit hlavní aktéry, kteří se na komunitním plánu podílejí a jakou v něm mají úlohu.
Zadavatel - zadavatel je ten, kdo je odpovědný za zajištění sociálních služeb, které odpovídají místním potřebám. Jedná se o obec nebo kraj, jehož zvolení zastupitelé, kteří jsou reprezentanty veřejnosti a vytvářejí podpůrné politické klima pro realizaci komunitního plánu a jsou velmi důležití proto, aby obec nebo kraj svým usnesením podporovala rozvíjení sociálních služeb.
Poskytovatel – poskytovatelem sociálních služeb může být fyzická osoba, nestátní nezisková organizace, organizace řízená obcí, organizace řízená krajem nebo státem. Všichni poskytovatelé mají při komunitním plánování stejné postavení a jejich cíle a záměry mají stejnou váhu.
Uživatel - uživatel sociálních služeb je člověk, který se ocitl v nepříznivé sociální situaci, kterému jsou služby určeny.
Toto rozdělení nelze chápat jako „zákonem dané“, ale jde o určitou pomůcku, protože u mnoha účastníků komunitního plánování se mohou jejich role různě mísit.
Obce mohou být například v určitých případech i v roli poskytovatele, zákonní zástupci jsou mnohdy i poskytovateli služeb a podobně. Skupina, v níž jsou zastoupeni poskytovatelé, uživatelé a zadavatelé se nazývá triáda a je zcela nepochybné, že princip triády je jedním z důležitých prvků komunitního plánování sociálních služeb (Orniaková, 2005). Kromě zadavatelů, poskytovatelů a uživatelů, se na tvorbě komunitního plánování sociálních služeb podílí ještě další odborníci z jiných institucí, jako jsou lékaři, policie, zaměstnavatelé, úřady. Jeden ze zakladatelů komunitního plánování v Ústí nad Labem je toho názoru, že by se o triádě, mělo hovořit pouze jako o principu, který zdůrazňuje zapojení všech aktérů komunitního plánování sociálních služeb (Zatloukal, 2008).
8
4 Cíle a principy komunitního plánování
V procesu komunitního plánování se všichni, kteří se na procesu podílejí, snaží poznat svoje potřeby, cíle, možnosti či omezení. Snaží se definovat společné cíle, které vycházejí z potřeb celé komunity (Anon, 2011).
Hlavními principy komunitního plánování, jsou:
Partnerství mezi všemi účastníky – potřeby a cíle všech účastníků mají stejnou váhu a názorům všech stran by mělo být dopřáno stejného prostoru
Zapojování místního společenství - nikdo nesmí být vylučován a diskriminován.
Hledání nových lidských a finančních zdrojů - nelze zapomínat na spolupráci s podnikateli, která může být oboustranně přínosná, na význam práce dobrovolníků, svépomocných skupin, domácích pečovatelů. Komunitní plánování sociálních služeb je jedním z nástrojů pro zlepšení kvality života v obci.
Práce s informacemi – je nezbytné zajistit rovný přístup k informacím uvnitř řídící struktury a zajistit předávání informací veřejnosti. Budou-li informace pravidelně předávány, bude možné očekávat relevantní připomínky a podněty.
Průběh zpracování KP je stejně důležitý jako výsledný dokument – KP nezpracovává skupina expertů. Proces KP znamená vyhledávání, zapojování a diskusi různých lidí. Tento proces umožňuje, aby navržený systém sociálních služeb byl jedinečný a neopakovatelný a plně odpovídal místním podmínkám a zdrojům.
Zohlednění již vytvořené a osvědčené spolupráce – dobře fungující spolupráce může být inspirací pro ostatní účastníky KP a prohloubení spolupráce mezi všemi účastníky přináší kvalitnější nabídku sociálních služeb.
Kompromis přání a možností – výsledkem KP je vždy kompromisní řešení mezi tím, co chceme, a tím, co máme k dispozici. Možnosti v tomto případě nejsou pouze materiální, finanční a lidské zdroje, ale také dohoda vymezující, kdo a jak se bude na dosažení stanovených cílů KP podílet.
9 Cílem komunitního plánování je otevřená komunikace mezi obyvateli a zástupci obce či kraje. Výsledkem této otevřené komunikace by měl být výčet přání a potřeb občanů komunity. Na základě výsledků komunikace mezi obyvateli a zástupci kraje či obce, by se měl vytvořit komunitní plán sociálních služeb, který by odpovídal možnostem, potřebám a zdrojům v komunitě.
Komunitní plánování je základem procesu plánování společných investic v sociální a zdravotní oblasti a cílem by mělo být, aby se místní samosprávy staly lídry komunity a podporovaly kvalitu života v oblasti ekonomické a sociální na místní úrovni. Dále by komunitní plán měl propojit místní samosprávu se soukromým a neziskovým sektorem do partnerství, ve kterém společně plánují rozvoj služeb potřebných ke zlepšení života na místní úrovni (MPSV, 2004).
10
5 Proces při zpracování komunitního plánu
Při procesu komunitního plánování bychom si měli představit jednotlivé fáze, které ukazují, čeho je potřeba při komunitním plánování dosáhnout, aby mohlo být komunitní plánování prohlášeno za úspěšné. Jednotlivé fáze komunitního plánování zpracovalo více autorů, ale autor Zatloukal ve své práci o komunitním plánování má fáze komunitního plánování zpracovány velmi přehledně, proto byly použity v bakalářské práci.
V přípravné fázi je důležité připravit prostředí pro vlastní realizaci komunitního plánování sociálních služeb. Na počátku této fáze je nutné zejména získat zdroje pro komunitní plánování. Hlavně jde o získání lidí, kteří se do procesu budou ochotni zapojit aktivně a zodpovědně. Do přípravné fáze je možno zařadit všechny aktivity, které se konají před vlastním započetím komunitního plánování a směřují k tomu, aby se komunitní plánování mohlo realizovat. V přípravné fázi je tedy nejdůležitějším krokem vytvořit základní skupinu, která od počátku bude odpovědná za přípravu všeho potřebného pro vlastní plánování.
Vytvoření rovnostranné triády-poskytovatel-uživatel-zadavatel je pak úvodním krokem k celému procesu. Tato řídící skupina by měla zajistit vedení a metodickou podporu od lidí, kteří mají s komunitním plánováním sociálních služeb zkušenost a mají potřebné dovednosti hledat takový postup, který by byl pro danou lokalitu a komunitu nejvhodnější.
V analytické fázi je cílem získat všechna rozhodující vstupní data pro plánování.
Většinou si skupina klade otázky, co je potřebné zjistit, jakým způsobem potřebná data zjistit, kdo je bude zjišťovat, kolik to bude stát a do kdy budou zjištěna. Ke zjišťování dat slouží popis momentální situace území, s důrazem na popis služeb, například: jaké služby v regionu již jsou, jak fungují, komu se poskytují a jak uspokojují přání a potřeby lidí a jaká je jejich kvalita.
Účelem fáze plánování je vyjednávání a společná dohoda o komunitním plánu, jeho prioritách a realizaci. Dohoda o prioritách komunitního plánu je důležitým rozhodnutí, protože podmiňuje rozvoj nebo útlum konkrétních sociálních služeb.
Základem plánování je společná formulace priorit. Priority jsou dále rozpracovány
11 do opatření a aktivit. Tyto cíle a opatření je třeba navrhovat s ohledem na zjištěné potřeby uživatelů služeb a na možnosti a zdroje existující v komunitě. Návrh plánu by měl projít veřejným připomínkováním, které by mělo být velmi pečlivě naplánované a promyšlené, včetně pravidel zapracování připomínek občanů. Na tomto základě lze vytvořit finální verzi plánu a nechat jej schválit v zastupitelstvu obce, vytvořit grafický návrh plánu, vytisknout jej a distribuovat.
Fáze implementace plánu je důležitou fází celého procesu komunitního plánování sociálních služeb. Ve chvíli, kdy dojde na realizování plánu a kdy je třeba prokazatelně realizovat naplánované cíle a opatření, se ukáže kvalita vytvořeného plánu.
Nedílnou součástí procesu komunitního plánování je hodnocení. Realizátoři potřebují informace o tom, zda realizace komunitního plánu skutečně přinesla nějaké pozitivní změny. K tomu, ale nestačí jen popsat výstupy, ale je třeba tyto výstupy posoudit, zda tyto zjištěné výstupy skutečně znamenají zlepšení dostupnosti či kvality služeb, větší spokojenost uživatelů či efektivní vynakládání prostředků na zajištění služeb. Hodnocení se v komunitním plánování realizuje hlavně ve třech oblastech, zda a do jaké míry se daří naplňovat cíle a opatření plánu, zda je komunitní plán přínosem pro komunitu (Zatloukal, 2008).
V této části bakalářské práce jsme si v kostce představili, problematiku komunitního plánování sociálních služeb a nastínili jsme, jak by komunitní plánování mělo teoreticky vypadat. Zjistili jsme, že problematika komunitního plánování sociálních služeb je poměrně široká a velmi proměnlivá. Komunitní plánování obecně se stává metodou, která pozvolna proniká i do jiných oblastí, než jsou sociální služby. Cílem plánu je, ale vždy posilování spolupráce, efektivní vynakládání zdrojů a podpora občanů v rozhodování o tom, co se jich dotýká.
12
6 Začátek komunitního plánování v České republice a v Ústí nad Labem
Region Ústí nad Labem byl zvolen záměrně, protože v regionu bydlíme a vykonáme práci sociálního pracovníka, který se s komunitním plánováním při své práci setkává a hlavně Ústí nad Labem bylo jedním z prvních měst, kde komunitní plánování začalo. Počátky komunitního plánování sociálních služeb se pilotně ověřovalo v Písku v letech 2000 - 2003, ale v Ústí nad Labem se s komunitním plánováním začalo nezávisle již v roce 1998 a stalo se nezbytnou součástí veřejného života a v současné době je koordinátorem všech aktivit v tomto regionu Centrum komunitní práce (Janoušková, 2007).
Jako sociální pracovníci jsme spolupracovali s Centrem komunitní práce v Ústí nad Labem a účastnili jsme se vzdělávacího programu komunitní plánování sociálních služeb v roce 2006. Po ukončení vzdělávání jsme zpracovali zprávu, která byla předložena radě a následně zastupitelstvu města v obci, ve které pracujeme, kde byl představen proces komunitního plánování sociálních služeb, bylo vyvoláno jednání ohledně komunitního plánování sociálních služeb v naší obci. Vzdělávacím procesem, který jsme absolvovali, bylo zmapování potřeb cílových skupin uživatelů, v našem případě seniorů a mládeže a na základě tohoto zmapování bylo zjištěno, že v naší obci chybí nízkoprahové centrum pro děti a mládež a nedostatečná dostupnost sociálních služeb z důvodu malé informovanosti veřejnosti. Komunitní plán v obci Česká Kamenice byl sice vytvořen, ale nebyl naplněn, neboť se nenašly finanční prostředky z rozpočtu města a projekt, který byl na základě komunitního plánu zpracován, právě na nízkoprahové centrum pro děti a mládež nebyl podpořen a finanční prostředky obec nezískala. Finanční prostředky obec nezískala z důvodu nesplnění počtu uživatelů, jako jedním z ukazatelů pro poskytnutí dotace.
Z této zkušenosti vyplývá, že by bylo prospěšnější se spojit s větším městem a snažit se například propojit spolupráci na komunitním plánování buď s jinými obcemi v okolí, nebo se připojit například k Magistrátu Děčín, kde komunitní plánování v současné době je na dobré úrovni. Sociální služby si každé město i obec plánuje pro své občany, ale není v silách zastupitelů měst zabezpečit pro své
13 obyvatele vše, co by potřebovali, protože sociální služby jsou nákladné a obce na takto nákladné služby nemají dostatek finančních prostředků.
„Komunitní plánování bylo v České republice představeno Ministerstvem práce a sociálních věcí, které se spojilo s Velkou Británií a v roce 2000 byl prvním počinem česko-britský projekt „Podpora MPSV při reformě sociálních služeb“.
Projekt byl zahájen v roce 2000 a realizoval se po dobu tří let ve spolupráci s britským Ministerstvem pro mezinárodní rozvoj. Cílem bylo zjistit, jestli metoda komunitního plánování, běžně uplatňovaná ve Velké Británii, může být používána v českých podmínkách a realizovatelná v místní praxi sociálních služeb. Projekt zaměřený na komunitní plánování se odehrával na území okresu Písek a po zániku okresů bylo těžiště aktivit přeneseno do regionu Milevska“(Bajer, 2009, s. 8).
Centrum komunitní práce v Ústí nad Labem v roce 2003 realizovalo vzdělávací program, kterého se zúčastnila města České Budějovice, Ostrava, Litoměřice, Pardubice a Karlovy Vary. Vzdělávacími programy prošli zástupci z řad zaměstnanců městských či obecních úřadů, poskytovatelů i uživatelů sociálních služeb, z nichž někteří se komunitního plánování sociálních služeb aktivně chopili.
Významný obrat v plánování sociálních služeb nastal přijetím zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách, v němž se hovoří o plánování sociálních služeb. V textu zákona je stanoven obsah tzv. střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb, povinnost krajů a příslušného ministerstva takový plán zpracovávat a možnost jeho zpracování pro obce (Bajer, 2009). Mezi města, kde komunitní plánování funguje na dobré úrovni, patří Ústí nad Labem. Patří k nemnoha městům v ČR, kde se komunitní plánování sociálních služeb stalo standardní metodou efektivního zajišťování potřeb občanů. Od roku 1997 spolupracuje Ústecký Magistrát na transformaci sociálních služeb s nevládní neziskovou organizací Centrum komunitní práce. „Výsledkem spolupráce města s organizací Centrum komunitní práce a všech zapojených institucí, uživatelů a dalších bylo úspěšné připravení a naplnění již tří komunitních plánů. 1. Komunitní plán péče ve městě a okrese Ústí nad Labem na léta 2001 až 2003, 2. Komunitní plán péče města Ústí nad Labem na léta 2004 – 2006, 3. Komunitní plán péče města Ústí nad Labem na léta 2007 až 2009. Tyto již realizované a úspěšné plány svědčí o efektivním informačním
14 systému sběru a vyhodnocování dat a fungující manažerské skupině, o kterou se plánování služeb opírá“ (Bajer, 2009, s. 8).
Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na rok 2008 - 2011 v Ústeckém kraji byl zpracován za odborné podpory zajištěné v rámci projektu „ Vzdělávání klíčových účastníků rozvoje sociálních pracovníků v Ústeckém kraji“ podpořeném Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Ústeckém kraji na období 2008 – 2011 byl schválen usnesením Zastupitelstva Ústeckého kraje č. 72/22Z/2007 ze dne 7. listopadu 2007. Aktualizovaná verze plánu byla schválena usnesením Zastupitelstva Ústeckého kraje č. XX/XXZ/2008 ze dne 3. září 2008.
Při zpracování plánu kraj spolupracuje s obcemi, zástupci poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb a je povinnou přílohou podle §101 odst. 4 písmeno b) zákona o sociálních službách souhrnné žádosti kraje o dotaci Ministerstva práce a sociálních věcí na podporu poskytování sociálních služeb na místní a regionální úrovni (Střednědobý plán ÚL, 2007).
Střednědobý plán na rok 2008-2011 v Ústeckém kraji se zabýval hlavně seniory, rodinami s dětmi, službami sociální prevence, službami pro osoby se zdravotním postižením, pro osoby ohrožené drogou, pro etnické menšiny, pro osoby s mentálním postižením nebo duševní nemocí a pro osoby v přechodné sociální krizi.
V současné době byla v roce 2011 v únoru schválena aktualizace střednědobého plánu na rok 2012 -2013, která by se měla zabývat podporou integrace romské komunity v Ústeckém kraji.
15
7 Poskytovatelé sociálních služeb
Poskytovatelé jsou ti, kdo služby provozují, prodávají, uskutečňují. Nezáleží na tom, jestli je to organizace státní, nestátní, zisková či nezisková, nebo občan pečující o svého příbuzného či blízkého. Cílem poskytovatele je poskytnout takovou službu, která by zajistila potřebnému člověku to, co si není schopen vlastními silami zajistit.
Poskytovatelé sociálních služeb jsou buď registrováni příslušným krajským úřadem a jsou uvedeni v registru poskytovatelů sociálních služeb, nebo jsou to zákonem definované osoby, u kterých se registrace nevyžaduje. Může jít o právnické, ale i fyzické osoby, které poskytují sociální služby. Hlavními poskytovateli sociálních služeb jsou obce, obecní úřady s rozšířenou působností, krajské úřady, kraje.
Cílem poskytování sociálních služeb je poskytovat služby na základě oprávnění k poskytování sociálních služeb, toto oprávnění vzniká rozhodnutím o registraci.
O registraci rozhoduje krajský úřad příslušný podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu fyzické osoby nebo sídla právnické osoby. Podmínkou registrace je podání písemné žádosti, bezúhonnost a odborná způsobilost, zajištění hygienických
podmínek při poskytování služby v zařízení sociálních služeb, vlastnické nebo jiné právo k objektu, ve kterém budou sociální služby poskytovány.
Na základě zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách, s účinností od 1. 1. 2007 je zřízen Registr poskytovatelů sociálních služeb. Smyslem tohoto zákona je chránit práva a oprávněné zájmy lidí, kteří jsou oslabeni v jejich prosazování, a to z různých důvodů jako je věk, zdravotní postižení, nedostatečně podnětné sociální prostředí, krizová životní situace a mnoho dalších příčin. Zákon vymezuje vedle práv a povinností jednotlivců také práva a povinnosti krajských poboček úřadu práce, obcí, krajů, státu a samozřejmě také poskytovatelů sociálních služeb.
V zákoně je také upravena oblast týkající se podmínek výkonu sociální práce, a to ve všech společenských systémech, kde sociální pracovníci působí (MPSV, 2012).
Z registru sociálních služeb MPSV je možno zjistit, jaké sociální služby jsou v dané lokalitě, kraji nebo městě dostupné, nebo kde je nejbližší sociální služba, která by byla potřeba. V poskytování sociálních služeb dochází podle zákona o sociálních službách ke dvěma zásadním změnám a tyto změny se týkají registrace
16 poskytovatelů a inspekce poskytování sociálních služeb. Poskytovatelé sociálních služeb jsou povinni zajišťovat dostupnost informací o druhu, místě, cílech, okruhu osob, jimž se poskytují sociální služby, o kapacitě poskytovaných sociálních služeb a o způsobu poskytování sociálních služeb, a to způsobem srozumitelným pro všechny osoby. Informovat zájemce o sociální službu o všech povinnostech, které by pro něj vyplývaly ze smlouvy o poskytování sociálních služeb, o způsobu poskytování sociálních služeb a o úhradách za tyto služby, a to způsobem pro něj srozumitelným. Vytvářet při poskytování sociálních služeb takové podmínky, které umožní osobám, kterým poskytují sociální služby, naplňovat jejich lidská a občanská práva, a které zamezí střetům zájmů těchto osob se zájmy poskytovatele sociální služby. Zpracovat vnitřní pravidla zajištění poskytované sociální služby, plánovat průběh poskytování sociální služby podle osobních cílů, potřeb a schopností osob. Vést písemné individuální záznamy o průběhu poskytování sociální služby a hodnotit průběh poskytování sociální služby za účasti těchto osob, je-li to možné s ohledem na jejich zdravotní stav a druh poskytované služby, nebo za účasti jejich zákonných zástupců (Zákon č.108/2006 Sb., § 88). Jestliže cílem registrace je informovanost o poskytovaných sociálních službách, pak je vztah ke komunitnímu plánování sociálních služeb naprosto jasný. Pokud by registrace poskytovatelů sociálních služeb neexistovala, bylo by možné, že by se komunitní plánování zabývalo například službou, která se poskytuje v jiné městské části nebo obci nepříliš vzdálené a není plně využívána, protože o její existenci není veřejnost plně informována a tomu by měl registr sociálních služeb zabránit. V celé České republice a v Ústeckém kraji jsou podle registru MPSV dostupné sociální služby uvedeny v tabulce č. 1, která je přílohou bakalářské práce. Z registru poskytovatelů byl vybrán výzkumný vzorek pro praktickou část bakalářské práce. Byly vybrány Domovy pro seniory, protože v domovech se poskytují rozmanité služby, jsou v regionu nejvíce, mimo sociální poradenství, zastoupeny.
Působnost správních orgánů při zajišťování sociálních služeb je stanovena v § 92 až
§ 96 zákona o sociálních službách.
Obec zjišťuje potřeby poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na svém území, zajišťuje dostupnost informací o možnostech a způsobech poskytování sociálních služeb na svém území, spolupracuje s dalšími obcemi, kraji
17 a s poskytovateli sociálních služeb při zprostředkování pomoci osobám, popřípadě zprostředkování kontaktu mezi poskytovatelem a osobou a může zpracovat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s krajem, poskytovateli sociálních služeb na území obce a za účasti osob, kterým jsou poskytována sociální služby.
Obecní úřad s rozšířenou působností zajišťuje osobě, které není poskytována sociální služba, a je v takové situaci, kdy neposkytnutí okamžité pomoci by ohrozilo její život nebo zdraví, poskytnutí sociální služby nebo jiné formy pomoci, a to v nezbytném rozsahu, místní příslušnost se řídí místem trvalého nebo hlášeného pobytu osoby. Koordinuje poskytování sociálních služeb a poskytuje odborné sociální poradenství osobám ohroženým sociálním vyloučením z důvodu předchozí ústavní nebo ochranné výchovy nebo výkonu trestu, osobám, jejichž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby, a osobám, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností. Přitom spolupracuje se zařízeními pro výkon ústavní výchovy, s Vězeňskou službou České republiky, Probační a mediační službou České republiky, správními úřady a územními samosprávnými celky. Dále na základě oznámení zdravotnického zařízení zjišťuje, zda je nezbytné poskytnout osobě umístěné ve zdravotnickém zařízení služby sociální péče a zprostředkovává možnost jejich poskytnutí.
Krajský úřad zajišťuje ve spolupráci s ostatními poskytovateli sociálních služeb a obecním úřadem obce s rozšířenou působností, příslušnou podle místa hlášeného pobytu osob, poskytnutí sociálních služeb v případě, kdy poskytovatel sociálních služeb ukončil poskytování sociálních služeb z důvodu zrušení jeho registrace, pozbytí její platnosti nebo z jiného důvodu a osoby, kterým tento poskytovatel poskytoval sociální služby, se nacházejí v bezprostředním ohrožení jejich práv a zájmů a nejsou schopny sami si zajistit pokračující poskytování sociálních služeb.
Dále koordinuje poskytování sociálních služeb osobám, které jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby, a přitom spolupracuje s obecními úřady obcí s rozšířenou působností.
Kraj zjišťuje potřeby poskytování sociálních služeb, dostupnost informací o možnostech a způsobech poskytování sociálních služeb na svém území.
Spolupracuje s obcemi, s dalšími kraji a s poskytovateli sociálních služeb při
18 zprostředkování pomoci osobám, popřípadě zprostředkování kontaktu mezi poskytovatelem a osobou. Kraj zpracovává střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s obcemi na území kraje, se zástupci poskytovatelů sociálních služeb a se zástupci osob, kterým jsou poskytovány sociální služby. Kraj sleduje a vyhodnocuje plnění plánů rozvoje sociálních služeb za účasti poskytovatelů a zástupců osob, kterým jsou služby poskytovány, a informuje ministerstvo o plnění plánů rozvoje sociálních služeb a zajišťuje dostupnost poskytování sociálních služeb na svém území v souladu se střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb (Zákon č.108/2006 Sb., § 92 -96 ).
19
7.1 Formy poskytování sociálních služeb
Sociální služby se poskytují podle zákona č. 108/2006 Sb., § 33 jako služby pobytové, ambulantní nebo terénní. Pobytovými službami se rozumí služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb. Ambulantní služby jsou služby, za kterými osoba dochází nebo je doprovázena nebo dopravována do zařízení služeb a součástí služby není ubytování. Terénní služby jsou služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném prostředí. Cílem služeb je podporovat rozvoj nebo alespoň zachování stávající soběstačnosti uživatele, návrat uživatele do jeho vlastního prostředí, obnovení nebo zachování původního životního stylu. Zvýšení schopnosti uživatelů služeb a umožnit jim vést samostatný život a pokud možno snížit sociální a zdravotní rizika spojená s životním stylem uživatelů. Dalšími službami, které poskytovatelé poskytují, jsou nízkoprahové centrum pro děti a mládež, noclehárny, služby následné péče, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, sociálně terapeutické dílny, terapeutické komunity, terénní programy, sociální rehabilitace. Všechny tyto služby lze najít v zákoně o sociálních službách, který upravuje, kdo má na službu nárok, zda je služba za úhradu nebo zda je zdarma (Zákon č.108/2006, Sb., § 33).
Cílem poskytovatelů sociálních služeb je poskytovat sociální služby, které jsou v obcích, městech a městských částech potřebné, a poskytovat je v odpovídající kvalitě a v souladu s místní situací. To znamená, že komunitní plánování sociálních služeb je pro poskytovatele velmi přínosné, protože reaguje na potřeby uživatelů a zjištěné potřeby se pak promítají do dostupnosti služeb a lze je zabezpečovat z obecní, ale i krajské úrovně. Vzhledem k tomu, že na základě procesu komunitního plánování sociálních služeb je zapojována veřejnost – uživatelé sociálních služeb – jsou sociální služby a jejich změny lépe přijímány a veřejnost má větší zájem se na nich podílet. Přínosem komunitního plánování sociálních služeb je umožnění obcím sdružovat stávající zdroje a zvyšovat efektivitu jejich využití, zvyšovat dostupnost a kvalitu sociálních služeb a rozšiřovat jejich nabídku a zajišťovat, aby sociální služby odpovídaly zjištěným místním potřebám a reagovaly na lokální odlišnosti a hlavně zvyšuje efektivitu investovaných
20 finančních prostředků, protože je vynakládá jen na takové služby, které jsou potřebné (MPSV, 2004).
Před rokem 1989 byly sociální služby upraveny legislativou, která znala pouze ústavní péči a pečovatelskou službu. V 90. letech byl opakovaně navrhován nový zákon o sociálních službách, který byl přijat v roce 2006 s účinností od 1. 1. 2007.
Tím se změnil přístup k osobám potřebujícím sociální služby, osoby přestaly být umisťovány do ústavů a začalo o ně být pečováno, pokud to bylo možné, v jejich přirozeném prostředí. Z toho tedy vyplývá, že sociální služby byly po roce 1989 deinstitucionalizované a začala se více projevovat humanizace sociálních služeb.
Humanizace znamená polidštění nebo zušlechťování lidské povahy, proto humanizace sociálních služeb je velmi významná, neboť se začalo na člověka se sociálními problémy pohlížet jako na lidskou bytost a ne jen jako na pacienta nebo v horším případě jako na kus, který není schopen si zabezpečit vlastními silami základní životní potřeby pro život. Sociální politika začala jednat s cílem pozitivně ovlivnit životní podmínky lidí. Koncepcí sociální politiky je zaměření přístupů k řešení sociálních problémů a lze je rozlišit na dva typy sociální politiky. První přístup je aktivní sociální politika, která se vyznačuje snahou o předcházení vzniku sociálních problémů a přijímání preventivních opatření a těch lze dosáhnout systémovou změnou sociální politiky a druhým přístupem je pasivní politika, jenž se zaměřuje na řešení již vzniklých sociálních problémů. Sociální politika je postavena na principech spravedlnosti, solidarity, subsidiarity a participace, kde každý občan by se měl zúčastnit rozhodování o opatřeních sociální politiky a k tomu by mělo sloužit právě komunitní plánování.
21
8 Komunitní plánování v Ústí nad Labem
Projekt Cíle:
Cílem průzkumu je analyzovat postoje poskytovatelů sociálních služeb pro seniory v Ústeckém kraji na komunitní plánování jako nástroje rozvoje sociálních služeb.
Výzkumné otázky:
Jaké jsou silné a slabé stránky komunitního plánování v Ústeckém kraji dle názoru poskytovatelů?
Jaké příležitosti a rizika mohou z komunitního plánování v Ústeckém kraji poskytovatelům nastat?
Jak pomáhá poskytovatelům komunitní plán při finančním zabezpečení?
Zaměřil se komunitní plán na řešení sociálních problému v dané lokalitě?
Lze na základě komunitního plánu lépe prosazovat služby žádané uživateli?
Má komunitní plán podporu od kraje, města či obce?
Metodologie a metodika průzkumu:
Kvantitativní výzkum využívá strukturovaný sběr dat pomocí dotazníků a získaná data jsou statisticky analyzovaná s cílem popsat a ověřit danou skutečnost.
Kvantitativní výzkum slouží k vyvrácení nebo potvrzení, stanovených hypotéz.
Kvantitativní výzkum je použitelný pro získávání informací o širokém spektru sociálních jevů. Je obvykle v číselných údajích, výsledky objasňuje kvantitativně, pomocí kvantitativních metod a cílem je podat srozumitelnou a jasnou formou výpověď o výsledcích zkoumání.
Kvantitativní průzkum může mít podobu experimentální, kdy se aktivně a úmyslně mění určitá situace a změna se sleduje a podobu neexperimentální, kdy do situace zasahováno není (Hendl, 2004).
První etapou výzkumu je vytipování Domovů pro seniory v Ústeckém kraji, jejich oslovení a prosba o vyplnění dotazníku, který jim bude zaslán. Druhou etapou průzkumu bude vyhodnocení dotazníku a jeho grafické znázornění.
22 Výhody kvantitativního průzkumu jsou možnost zaměření výzkumu podle potřeb, tedy získání využitelných informací, získané informace lze zobecňovat. Umožňuje statistické zpracování dat.
Nevýhody kvantitativního průzkumu jsou: opomenutí důležitých fenoménů, protože se soustřeďuje pouze na určitou teorii, získaná znalost může být příliš obecná a abstraktní.
Metoda dotazníkového šetření je zvolena proto, že umožňuje rychle a ekonomicky nenáročně shromažďovat data od velkého počtu respondentů.
Dotazník je jedním z nejběžnějších nástrojů pro sběr dat. Skládá se ze série otázek, jejichž cílem je získat názory a fakta od respondentů.
Metodou projektu je dotazník, který bude rozeslán poskytovatelům sociálních služeb. Dotazník bude přílohou bakalářské práce a otázky jsou směřovány k tomu, aby poskytovatelé odpověděli na otázky, které se týkají jejich zapojení do komunitního plánování, na jejich zkušenosti s komunitním plánováním a jak jim komunitní plánování pomáhá v poskytování sociálních služeb.
Dotazník má devět otázek, které jsou zaměřeny hlavně na to, jak komunitní plánování pomáhá poskytovatelům v jejich poskytování sociálních služeb, zda jim komunitní plánování umožňuje získávat finanční prostředky na sociální služby, jak poskytovatelům komunitní plánování pomáhá při získávání informací o službách, které v regionu chybí nebo jsou nedostatečně zastoupeny, a jak je komunitní plánování podporováno ze strany komunálních politiků. Otázky v dotazníku byly otevřené i uzavřené s možností doplnit vlastní důvod, který v nabídnutých odpovědích není k dispozici.
Výzkumný vzorek:
Vzorkem zkoumání budou ředitelé a sociální pracovníci Domovů pro seniory v Ústeckém kraji, protože poskytují širokou škálu sociálních služeb. Počet Domovů pro seniory v Ústeckém kraji, podle registru poskytovatelů sociálních služeb, je celkem 53 z toho 21 je pouze v Ústí nad Labem. U všech domovů pro seniory budou osloveni jak ředitelé, tak sociální pracovníci, proto by vzorek měl mít 106 respondentů. Výběr těchto respondentů je záměrný, protože ředitelé budou více informováni o finančním zabezpečení sociálních služeb a sociální pracovníci by měli být zase více informováni o poskytovaných službách a jejich poptávce.
Vzhledem k tomu, že návratnost dotazníků v dotazníkovém průzkumu je asi tak
23 35 %, byli všichni vybraní ze vzorku kontaktování telefonicky a požádáni, zda by byli ochotní spolupracovat a dotazník vyplnit a poslat. Telefonický kontakt se vyplatil a návratnost dotazníků byla 75 %, což může být považováno za dobrý začátek průzkumu.
Předpoklady - hypotézy:
1. Předpokládáme, že největší počet respondentů tvrdí, že komunitní plán poskytovatelům pomáhá s finančním zabezpečením sociálních služeb.
2. Předpokládáme, že prostřednictvím komunitního plánování získávají poskytovatelé přehled o žádaných službách v dané lokalitě.
24
8.1 Interpretace průzkumu
Účast poskytovatelů v komunitním plánování Otázka číslo 1:
Graf k otázce č. 1
96%
4%
poskytovatelé
ano ne
Zdroj: vlastní zdroj
Z dotazníkového šetření tedy bylo zjištěno, že komunitního plánování se účastnilo 96% poskytovatelů z vrácených vyplněných dotazníků. Vzhledem k tomuto počtu se lze domnívat, že komunitní plánování je rozšířeno po celém regionu Ústeckého kraje. Z odpovědí poskytovatelů sociálních služeb je zřejmé, že komunitní plánování je pro poskytování sociálních služeb důležité, ale v zákoně o sociálních službách není povinnost pro poskytovatele účastnit se komunitního plánování, proto 4% respondentů odpovědělo, že se komunitního plánování neúčastní.
25 Důvod účasti v komunitním plánování
Otázka č. 2: komunitního plánování jste se účastnili z důvodu
a) jestli poskytovatel má možnost ovlivnit způsob financování sociálních služeb
b) získat informace o požadovaných službách v regionu, c) možnost ovlivnit rozvoj sociálních služeb
d) plnění pracovních povinností e) jiný důvod
Graf k otázce č. 2
6%
53% 31%
4%
6%
účast v KP
a b c d e
Zdroj: vlastní zdroj
Podle výsledků dotazníkového šetření bylo zjištěno, že poskytovatelé se účastní komunitního plánování hlavně z důvodu získat informace o tom, jaké služby jsou v regionu potřeba.
Na otázku 2b) odpovědělo 52,5% respondentů, dalším nejvíce zodpovídaným důvodem byla odpověď 2c) 31,25% respondentů. Na otázku 2a) odpovědělo pouze
26 6% respondentů a na otázku 2d) pouze 3,8% a 2e) pouze 6% respondentů. Z tohoto výsledku lze tedy usoudit, že v komunitním plánování je v regionu mnoho poskytovatelů, kteří se zajímají o uživatele sociálních služeb a jejich potřeby a aktivně se snaží zjistit, co by mohli ještě ve svém zařízení zlepšit nebo poskytnout. Tento jev je možno vysvětlit tím, že společnost se více zajímá o sociálně slabé občany, o stárnoucí občany a jejich potřeby a tím nejhlavnějším důvodem bude právo občanů podle zákona o sociálních službách pomáhat osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti a v případech, kdy to vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení (Zákon č.108/2006 Sb.).
27 Slabé stránky KP
Otázka číslo 3: v čem vidíte slabé stránky komunitního plánování sociálních služeb.
a) nedostatečná podpora komunitního plánování od místních politiků b) nedostatečná finanční podpora KP od státu
c) nedostatek odborníků v pracovních skupinách d) nedostatek zástupců široké veřejnosti
e) jiný důvod, uveďte
Graf k otázce č. 3
7%
78%
0%
15%
0%
slabé stránky KP
a b c d e
Zdroj: vlastní zdroj
U této otázky bychom se měli zamyslet, neboť jasně ukazuje, jaký největší problém vidí poskytovatelé sociálních služeb. Ačkoliv jsou sociální služby vyjmenovány v legislativě v zákoně č. 108/2006 Sb. v platném znění o sociálních službách, tak z tohoto dotazníkového šetření je zřejmě, že za slabou stránku komunitního plánování vidí poskytovatele hlavně v nedostatečné finanční podpoře státu. Na otázku 3b) nedostatečná finanční podpora komunitního plánování od státu odpovědělo 78% respondentů, na otázku 3d) nedostatek zástupců široké veřejnosti
28 odpovědělo 15% oslovených respondentů a na otázku 3a) nedostatečná podpora komunitního plánování od místních politiků odpovědělo 7% respondentů. Z tohoto průzkumu tedy jasně vyplývá, že poskytovatelé sociálních služeb pociťují nedostatečnou finanční podporu od státu. Finanční podpora státu je pro poskytovatele sociálních služeb velmi důležitá, neboť organizace jsou státem zabezpečeny pouze ve vyjmenovaných sociálních službách daných zákonem a na tyto služby jim stát poskytuje finanční podporu, ale jsou i jiné související služby, v zákoně neuvedené, a v tom případě by na základě komunitního plánování mohla organizace získat finanční prostředky od státu na základě komunitního plánování.
29 Silné stránky KP
Otázka číslo 4: v čem vidíte silné stránky komunitního plánování sociálních služeb a) získání podpory místních politiků
b) získání finanční podpory na základě komunitního plánování c) možnost získat podněty od široké veřejnosti
d) spolupráce s odborníky e) jiný důvod, uveďte jaký
Graf k otázce č. 4
19%
15%
56%
10%
0%
silné stránky KP
a b c d e
Zdroj: zdroj vlastní
Z odpovědí na otázku, v čem respondenti vidí silné stránky komunitního plánování sociálních služeb, odpovědělo nejvíce respondentů na otázku 4c), odpovědělo 56%
respondentů. Z toho je tedy zřejmé, že komunitní plánování je pro respondenty – poskytovatele sociálních služeb - přínosem v možnosti získání informací o sociálních službách, které by ve společnosti chyběly nebo byly nedostatečně zastoupené.
Další nejvíce zastoupenou odpovědí byla odpověď na otázku 4a) získání podpory od místních politiků, na kterou odpovědělo 19% respondentů. V komunitním
30 plánování respondenti vidí možnost, jak získat podporu od místních politiků pro rozvoj a zlepšování sociálních služeb.
Na otázku 4b) získání finanční podpory na základě komunitního plánování odpovědělo pouze 15% respondentů, z této odpovědi je patrné, že finanční prostředky se komunitním plánováním dají sehnat omezeně. O tom jsme se měli možnost přesvědčit i v odpovědi na otázku 2a), kde respondenti pouze v 6%
odpověděli, že komunitní plánování jim pomůže ovlivnit způsob financování sociálních služeb.
Na otázku 4d), odpovědělo pouze 10% respondentů. Z této otázky je zřejmé, že spolupráce s odborníky není moc rozšířená, ale někdy využívána.
31 Konkrétní přínos KP
Otázka číslo 5: v čem konkrétně vidíte přínos procesu komunitního plánování a) zlepšení pozice vlastní organizace
b) zlepšení neakceschopnosti Vaší organizace na potřeby Vašich klientů c) získání finančních prostředků pro Vaši organizaci
d) získání nových osobních kontaktů
e) zlepšení pozice Vaší organizace v regionu f) zlepšení pozice uživatelů
g) zviditelnění v regionu
h) získání přehledu o poskytovaných službách v regionu ch) získání poznatků o fungování služeb v ČR
i) jiný, popište prosím jaký
Graf k otázce č. 5
6%
0% 3%
57%
8%
4%
6% 16%
0% 0%
konkrétní přínos KP
a b c d e f g h ch i
Zdroj: zdroj vlastní
Podle průzkumu vidí respondenti největší přínos komunitního plánování sociálních služeb v získání nových osobních kontaktů, na otázku 5 d) odpovědělo 57%
respondentů. Dalším přínosem je pro respondenty získání přehledu o poskytovaných službách v regionu, na otázku 5h) odpovědělo 16% respondentů.
Ostatní respondenti vidí přínos hlavně ve zlepšení vlastní pozice 6%, v získání finančních prostředků pro vlastní organizaci 3%, zlepšení pozice vlastní organizace
32 v regionu 8%, ve zlepšení pozice uživatelů sociálních služeb 4% a ve zviditelnění služeb a organizace v regionu odpovědělo 6% respondentů. Z průzkumu je tedy zřejmé, že největším přínosem pro poskytovatele sociálních služeb je získávání nových osobních kontaktů, kterými poskytovatelé mohou účinněji reagovat na služby, které poskytují, nebo které by poskytovat mohli a v regionu by byly potřebné. Protože kontakty získávají nejen od ostatních poskytovatelů, ale také od veřejnosti, mohou tak pružně reagovat na potřeby uživatelů.
33 Opětovná účast v KP
Otázka č. 6: procesu komunitního plánování bych se znovu účastnil/a/
a) ano, proces komunitního plánování je přínosem pro sociální služby b) ne, nevidím v komunitním plánování přínos pro sociální služby c) nevím, komunitní plán mi nepřijde důležitý
Graf k otázce č. 6
94%
6%
účast v KP
0%a b c Zdroj: zdroj vlastní
Na otázku číslo 6 a) odpovědělo 94 % respondentů kladně a svědčí to o tom, že komunitní plánování je u velkého počtu poskytovatelů přínosem pro poskytování sociálních služeb. Pouhých 6 % poskytovatelů odpovědělo, že by se již komunitního plánování nezúčastnilo, protože komunitní plánování není přínosem pro poskytování sociálních služeb. Nikdo z oslovených respondentů neodpověděl, že by komunitní plánování nebylo důležité, což je velmi důležitý poznatek, protože komunitní plánování je velmi důležitým bodem v poskytování sociálních služeb.
34 Metoda komunitního plánování
Otázka č. 7: metodu komunitního plánování pro náš region shledávám a) vhodnou a využitelnou pro náš region
b) nevhodnou pro náš region c) nevhodnou pro ČR
d) vhodnou pro ČR za jiné společenské situace e) vhodnou pro ČR za stejné společenské situace f) jako příležitost ke zlepšení sociálních služeb g) jako ohrožení již stávajících sociálních služeb
Graf k otázce č. 7
34%
0%
0%
0%
0%
66%
0%
metoda komunitního plánování
a b c d e f g
Zdroj: zdroj vlastní
Na otázku, jak respondenti vidí metodu komunitního plánování, odpověděla většina 66 %, že metodu komunitního plánování sociálních služeb vidí jako příležitost ke zlepšení sociálních služeb. Na otázku, zda je komunitní plánování vhodné a využitelné pro region Ústí nad Labem odpovědělo 34 % respondentů. Z toho to
35 výsledku dotazování je viditelné, že respondenti v komunitním plánování vidí příležitost ke zlepšování sociálních služeb a v regionu Ústí nad Labem jako jednu z vhodných a využitelných možností, jak v regionu ovlivnit vývoj sociálních služeb ve prospěch uživatelů.
36 Doporučení ke zkvalitnění KP
Otázka č. 8: co byste doporučili pro zkvalitnění procesu komunitního plánování v Ústeckém kraji.
Z názorů poskytovatelů byl vytvořen graf, který ukazuje, co nejvíce by poskytovatelé na procesu komunitního plánování změnili.
a) větší propojenost výstupů z komunitního plánování na finanční podporu státu b) tvrdé potírání dublování služeb
c) tvrdé potírání několikerého vykazování jednoho klienta
d) větší angažovanost politiků a zástupců zřizovatelů na komunitní plánování e) zvýšit informovanost obyvatelstva o možnostech, nástrojích, cílech a možném
efektu komunitního plánování
f) větší možnosti při získávání finančních prostředků přes zřizovatele, kde je vše zdlouhavé a nemá ten správný efekt
Graf k otázce č. 8
25%
19%
19%
25%
6% 6%
doporučení ke zkvalitnění KP
a b c d e f
Zdroj: zdroj vlastní
37 V této otázce jsme se dočkali různých názorů, které poskytovatele trápí nejvíce.
Nejvíce názorů na změnu v procesu komunitního plánování 25 %, vidí poskytovatelé v lepším propojení výstupů z komunitního plánu na finanční podporu státu. Tento problém se prolíná celým průzkumem, neboť poskytovatelé vidí největší problém ve financování sociálních služeb.
Dalším názorem je dublování sociálních služeb a jeho potírání. Poskytovatelé 19 %, vidí problém v tom, že některé sociální služby jsou poskytovány v zařízení vícekrát, jen se jinak jmenují a komunitním plánováním by se dalo tomuto dublování zamezit a finanční prostředky vynaložit jinde a jinak na jinou, komunitním plánováním zjištěnou, potřebnější službu.
Obdobně se poskytovatelé 19 %, vyjádřili k několikerému vykazování jednoho klienta, kterému se sociální služby poskytují.
Dalším problémem, který poskytovatelé 25 %, vyjádřili v dotazníku, je angažovanost politiků a zástupců zřizovatelů na komunitním plánování. Z tohoto názoru je zřejmé, že by poskytovatelé uvítali, kdyby politici o sociálních službách a jejich poskytování nehovořili pouze v předvolební kampani, ale i po svém zvolení se aktivně do procesu komunitního plánování zapojili. Mohli by se zapojit i pouze jako konzultanti, nebo poradci, ale rozhodně by účastí v komunitním plánování, získali větší přehled o sociálních službách a jejich uživatelích, poskytovatelích, ale i o tom, jak je těžké prosadit službu, která není striktně zákonem daná.
Dále jako problém vidí poskytovatelé 6 %, v malé informovanosti obyvatelstva v možnostech, které komunitní plánování poskytuje. Jaké jsou nástroje komunitního plánování, jeho cíle a jaký efekt komunitní plánování přináší.
Jako problém vidí poskytovatelé 6 %, také v tom, že získávání finančních prostředků přes zřizovatele je velmi zdlouhavé a někdy neefektivní.
38 Vzdělání a praxe respondentů
Otázka č. 9 byla zaměřena na vzdělání, pracovní zařazení, obor vzdělání a délku praxe respondentů.
a) pracovní zařazení b) dosažené vzdělání c) obor vzdělání d) délka praxe
Graf k otázce č. 9
45
35
58 22
42
36
2
vzdělání,praxe respondentů
a - vedoucí soc. pracovník b - ředitel DD
c - vzdělání VŠ d - vzdělání ÚS e - praxe do 10 let f - praxe nad 10 let g - praxe 1 rok a méně
Zdroj: vlastní zdroj
V otázce č. 9 bylo zjištěno, že 45 respondentů bylo vedoucích sociálních pracovníků, 35 ředitelů domovů pro seniory. Z oslovených respondentů bylo 58 s vysokoškolským vzděláním a 22 respondentů mělo vzdělání středoškolské s maturitou. Dále bylo zjištěno, že respondentů do 10let praxe bylo 42, nad 10let praxe 36 respondentů a do 1 roku praxe pouze 2 respondenti. Vzhledem k tomu, že
39 zastoupení respondentů bylo složeno z lidí, kteří ve sféře sociálních služeb působí již dlouhou dobu v průměru 10 let a více, jejich vzdělání je z poloviny vysokoškolské můžeme říct, že průzkum se opírá o fakta zkušených lidí.
Předpoklady, které jsme uvedli v začátku praktické části bakalářské práce:
Předpoklad č. 1 - předpokládáme, že největší počet respondentů tvrdí, že komunitní plán poskytovatelům pomáhá s finančním zabezpečením sociálních služeb.
Z provedeného dotazníkového šetření bylo zjištěno, že finanční zabezpečení je velmi důležité, ale komunitní plánování poskytovatelům nemůže finanční zabezpečení zajistit. Je pouhým nástrojem k tomu, aby poskytovatelé mohli nárokovat finanční prostředky na sociální služby, které chtějí poskytovat nebo zlepšit, ale rozhodně jim komunitní plánování finanční zabezpečení nezaručí.
Neboť z průzkumu jasně vyplynulo, že finanční zabezpečení sociálních služeb je jedním z největších problémů, se kterým se poskytovatelé setkávají. Finanční prostředky na poskytování sociálních služeb rozdělují se na základě požadavků, které se předkládají na MPSV.
Ministerstvo práce a sociálních věcí na základě předložených požadavků a schváleném státním rozpočtu poskytuje finanční zabezpečení, které ne vždy koresponduje s požadavky poskytovatelů sociálních služeb.
Můžeme tedy říci, že první předpoklad, že komunitní plánování pomáhá s finančním zabezpečením sociálních služeb, se nepotvrdil, neboť komunitní plánování je pouze jedním z mnoha nástrojů, jak finanční prostředky na poskytování sociálních služeb získat, ale vše závisí na schváleném státním rozpočtu.
Komunitní plánování je v současnosti velmi diskutovaným tématem a při rozdělování finančních prostředků se k plánu přihlíží a organizace, které se komunitního plánování účastní, mají větší šanci finanční prostředky na poskytování sociálních služeb získat, ale obecně nelze potvrdit, že by komunitní plánování pomáhalo se získáváním finančních prostředků.
Předpoklad č. 2 - předpokládáme, že prostřednictvím komunitního plánování získávají poskytovatelé přehled o žádaných službách v dané lokalitě.
Z provedeného průzkumu bylo zjištěno, že poskytovatelé z komunitního plánování
