BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Vojtěch Drozen
Rezidenční bydlení na Červeném kopci v Brně
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Vojtěch Drozen
Rezidenční bydlení na Červeném kopci v Brně
A Seznam
Obsah bakalářsképráce
A Seznam
B Rozbor místa a úkolu C Návrh
C. 1 situace širších vztahů M 1:2000 C. 2 celková situace řešené lokality M 1:500 C. 3 půdorysy M 1:100 C. 3.1 půdorys 1 PP / půdorys 1 NP
C. 3.2 půdorys 2 NP C. 3.3 půdorys 3 NP C. 3.4 půdorys 4 NP C. 3.5 půdorys 5 NP C. 3.6 půdorys 6 NP C. 3.7 půdorys 7 NP C. 3.8 půdorys 8 NP C. 3.9 půdorys střechy
C. 4 řezy M 1:100 C. 4.1 řez podélný – celkový pohled
C. 4.2 řezy příčné
C. 5 pohledy M 1:100 C. 5.1 pohled severní / pohled západní
C. 5.2 pohled jižní / pohled východní
C. 6 řezy fasádou M 1:5 C. 6.1 řez fasádou – technický detail „1“
C. 6.1 řez fasádou – technický detail „2“
C. 6.1 řez fasádou – technický detail „3“
C. 6.1 řez fasádou – technický detail „4“
C. 6.1 řez fasádou – technický detail „5“
C. 6.1 řez fasádou – technický detail „6“
C. 7 interiérové perspektivy C. 7.1 interiérová perspektiva – byt 3+1
C. 7.2 interiérová perspektiva – obývací pokoj C. 7.3 interiérová perspektiva – kuchyň
C. 8 exteriérové perspektivy a zákresy do fotografií C. 8.1 zákres do fotografie – pohled od LDN
C. 8.2 zákres do fotografie – pohled od severovýchoduí C. 8.3 zákres do fotografie – panorama Brna
D Průvodní zpráva a Technická zpráva
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Vojtěch Drozen
Rezidenční bydlení na Červeném kopci v Brně
B Rozbor místa a úkolu
Povaha úkolu
Úkolem bakalářské práce bylo navrhnout objekty residenčního bydlení nad Kamennou kolonií v Brně - Štýřicích.
Residenční bydlení by mělo nabídnout alternativu k bydlení v rodinných domech satelitů velkých měst. Hlavní výhodou rodinného domu oproti bytu se rozumí přináležitost zahrady.
Je možné uvažovat o alternativních stavebních technologiích – hliněných omítkách ap. Ze zadání vyplývá, že jsou požadovány byty o větší obytné ploše. Vhodné je uvažovat o více typech bytů a vyhovět současným požadavkům bytové výstavby.
Pozemek ve Štýřicích
Pozemek spadá do katastrálního území městské čtvrti Brno – Štýřice. Pozemek je svažitý, orientovaný jiho-východně o plošné výměře 11 336,7 m2. Nachází se mezi nejstarší zástavbou na severu čtvrti. Střed čtvrti tvoří panelové domy sídliště, kterému musela zčásti ustoupit původní zástavba. Na jihu městské části se nachází areál ústředního hřbitova. Ve východní a jižní části v posledních letech vyrůstají business parky a supermarkety, staví se obytné soubory. Čtvrť se takzvaně dynamicky rozvíjí. Osu čtvrti a hlavní dopravní tepnu představuje Vídeňská ulice, kterou procházejí také tramvajové linky 2 a 6 do Modřic a Starého Lískovce. Štýřice na severu sousedí se Starým Brnem. Kamenná ulice, na jejímž konci parcela leží, se nachází téměř v docházkové vzdálenosti od historického centra města. Ze Šilingrova náměstí ležícího při kraji historického jádra města jsou to na zastávku Poříčí, odkud lze k parcele pohodlně dojít, 3 stanice jízdy tramvají.
Severní část Štýřic je převážně rezidenčního charakteru s rozsáhlými plochami zahrádkářských kolonií. Vzhledem k blízkosti centra města, je sever čtvrti pozoruhodně klidný. Část zahrádkářských kolonií je platným územním plánem města Brna určených k zastavění; mezi takové patří i zadaný pozemek. Sever Štýřic má poměrně dobré zázemí občanské vybavenosti. V okolí Kamenné kolonie se nachází několik škol – základní škola, rodinná škola, základní umělecká škola, gymnázium, střední odborné učiliště, hřiště, sportovní hala, dva domovy důchodců, Léčebna dlouhodobě nemocných Červený kopec, nemocnice Milosrdných bratří při kostele sv. Leopolda, lékárna, jižněji, na sídlišti, se nachází brněnská mešita. Sice na protějším břehu Svratky, ale stále v docházkové vzdálenosti od Kamenné kolonie leží Fakulta architektury VUT Brno, a budova pedagogické fakulty Masarykovy university.
Přírodní scenérie
Na konci Kamenné ulice vedoucí rovnoběžně s blízkým korytem řeky Svratky se nečekaně dostáváme do působivého svažitého terénu. Na západě se zvedá zalesněný Červený kopec ( 311 m. n. m.) , na východě ční výrazně zbarvené stěny Červené skály s vegetací navrchu. V úpatí červeného kopce je lidmi vykotlaný bývalý štěrkopískový lom, jehož
odkrytá stěna je dalším výrazným prvkem v krajinné kompozici. Část Červeného kopce – profil s kvartérními sedimenty, představující paleontologické naleziště je Národní přírodní památkou ve správě CHKO Moravský kras ( ev. Č. 66, lokalita Brno – Štýřice v okrese Brno město).
Svahy Červeného kopce, potažmo tedy i zadaného pozemku, a plošina Červené skály skýtají krásné výhledy na Brno a jeho dominanty.
Od západu: na protějším svahu hledíme na převážně vilovou čtvrť Pisárky, Pavilony brněnského výstaviště, pavilon Morava s kruhovým oknem od arch. Bohuslava Fuchse, velodrom, Staré Brno – Mendlovo náměstí s pivovarem, Augustiniánský klášter s Bazilikou Nanebevzetí Panny Marie. V popředí výrazná výšková prefabrikovaná budova hotelu Voroněž z 80. let 20. st. Dále vidíme brněnskou dominantu Hrad – vězení Špilberk ( Dnešní podoba – barokní pevnostní přestavba z 18. století, většina budov pochází z přestavby na věznici ve 30. letech 19. století, gotizující podoba hradu byla vtisknuta diskutabilní rekonstrukcí podle projektu Ing. Arch. Chudárka z pol. 90. let. 20. st.) a zbytku města při pohledu k Červené skále vévodí Katedrála sv. Petra a Pavla na Petrově z 13. st.
Významné budovy na Kamenné ulici
Barokní kostel sv. Leopolda s přilehlým klášterem (postavený v letech 1768 – 1777) – dnes nemocnice Milosrných bratří leží naproti ústí Kamenné ulice do Vídeňské třídy.
Kostel je postaven v období pozdního baroka, v průčelí má některé klasicistní prvky a čtveřici soch představující světce a pietní momenty. V nároží nemocnice je starosvětská lékárna.
Vykročíme od kostela do Kamenné ulice. Zástavba má vcelku příjemně předměstský charakter. Většinou tří až čtyřpodlažní nájemní domy, některé panelové. V jejím ohybu pevně stojí betonový Dům s atelierem od architekta Zdeňka Fránka z roku 2005. Dům je městským palácem s pronajímatelnými prostory, zaujímá v ulici vznešený postoj.
Převyšuje sousední domy. Okolní zástavba se zrcadlí v proskleném průčelí. Dům svým postojem chrání krásnou bíle omítanou vilu ( také z roku 2005) v zahradě ve svahu Červeného kopce, kterou obývá rodina architektovy sestry. Oba domy tvoří na Kamenné nerozlučnou dvojici.
Pokračujeme dále a po pravé straně míjíme bývalý klášter, pevný barokní objekt z 18.st.
s přístavbou – dnes Domov pokojného stáří Kamenná s knihovnou Biskupství brněnského.
Objekt má kapacitu 43 lůžek.
Následuje řada honosných vil se zahradami ve svahu po levé straně. Cesta se postupně zvedá výš a výš, stoupání se zvětšuje, zahneme doleva a po nezpevněné cestě mezi stromy dojdeme na dno bývalého lomu do Kamenné kolonie.
Kamenná kolonie
Ve vykotlaném lomu ve svahu Červeného kopce leží Kamenná kolonie či Kamenná čtvrť, mezi Brňany známá jako Kamenka nebo Skala. Kamenná kolonie je živelně, velmi pravděpodobně bez plánu zbudovaná bývalá dělnická kolonie v bývalém štěrkopískovém lomu. Udržela si svou svéráznost dodnes. Osada začala vznikat nelegálně za První republiky ve 20. letech 20. století, první domky si dělníci stavěli kolem roku 1926. Bydleli zde dělníci pracující v nedaleké Kohnově a Jílkově cihelně. Dělníci údajně používali na stavbu svých domků zmetkové produkty z cihelny, které zde za odnos získali. Kolem roku 1929 zde stálo zhruba 100 domků. Typický domeček obývaný jednou rodinou měl kolem 40 m2 obytné plochy. Kolonie dále rostla za časů Velké hospodářské krize mezi lety 1929 – 1935. V tomto období měla Kamenná kolonie vlastní samosprávu a voleného starostu.
Jedenkrát do roka se pořádaly hody. V té době Kamenná kolonie nebyla napojena na vodovodní síť, kanalizaci ani elektrickou síť.
V 50. a 60. letech 20. století se část starousedlíků přestěhovala do komfortnějších bytů na čerstvě zbudovaná sídliště s prefabrikovanými domy a o uvolněné domky začali jevit zájem zejména mimobrněnští studenti. V během 60. a 70. let zde tak postupně vznikla svérázná komunita nejrůznějších bohémů, studentů, umělců a řemeslníků, která zde v podobném složení funguje dodnes. Členové komunity si vzájemně vypomáhají, panuje zde vřelá sousedská atmosféra. V Kamenné kolonii lze žít na ulici jako v jižních krajích.
V současnosti stojí v Kamenné kolonii na 130 domků. Obyvatelé většinou využívají 2-3 spojené původní domky svépomocí opravené. Tím získávají kolem 120 m2 obytné plochy a zahrádku nebo dvorek. Domy mají většinou 1 nadzemní podlaží a podkroví, některé jsou nastavené do výšky. Kamenné kolonie západní níže položenou část přímo v lomu a východní výše položenou část organicky vrostlou do svahu Červeného kopce.
V Kamenné kolonii funguje své pomocí postavený kulturní dům, který poskytuje své prostory psychoterapeutickému stacionáři Kamenka (sdružení Filia, denní docházka 20ti klientů). V Kamenné kolonii mají malou hospůdku zvanou Kachna bar, která zároveň slouží jako galerie, k pořádání koncertů a autorských čtení. V kolonii má zřízenou praxi veterinář.
Kamenná kolonie má některé nedostatky, kterými jsou zejména stále chybějící kanalizace, nemožnost odkoupit pozemky od města Brna a nepřítomnost některých služeb – v okolí nejsou například potraviny a některé další drobné služby.
V kamenné kolonii žije zhruba 208 obyvatel, mezi které patří například známý brněnský architekt Petr Hurník.
Jan Kratochvíl v diskusi na www.archiweb.cz: „Kouzlo Kamenky spočívá ve věčných přístavbách, nástavbách, podstavbách a celkové neuvěřitelné pitoresknosti. Kamenka jsou naše brněnské Benátky.“
Interier z Kamenné kolonie, dům Petra Hurníka
Důležité objekty v nejbližším okolí parcely
Stavební parcela sousedí na jižním okaji s Léčebnou dlouhodobě nemocných Červený kopec. Léčebna dlouhodobě nemocných Červený kopec leží na svahu nad lomem Kamenné kolonie. Zařízení bylo vybudováno v roce 1888 a patří k Nemocnici Milosrdných bratří. Jedná se o pravidelné uspořádání budov 4 léčebných pavilonů kolem dvora.
Budovy dvora jsou obklopené ze čtyř stran stromořadími vysokých stromů, které vymezují areál léčebny. Výše, za dvorem je situován park léčebny v jehož nejvýše položené části je domek, dnes využívaný jako skautská klubovna. Léčebna pojme 70 pacientů.
Východně naproti léčebně – přes ulici – stojí výrazná postmoderní budova bývalého hotelu Rustical z let 1991-1992, přestavěného na apartmánový dům. Dům má formu dvora s akcentovanou vstupní branou. Ve dvoře je 5 bloků se samostatnými vstupy s celkem 30 ti byty typu 2+kk a obytné ploše 80 m2. Součástí dvora je restaurace, vinný sklípek a zastřešené parkoviště. Dům pojme kolem 90 obyvatel.
Na východní protilehlé straně ulice od pozemku stojí řada sedmi rodinných domů a dvojdomů z časového období od 20. let až po současnost. Domy mají různou podlažnost, nepřesahují 3NP.
Při horním výjezdu z Kamenné čtvrti, v místě předělu mezi spodní a horní částí Kamenné kolonie, stojí pod srázem Červené skály 9 řadových rodinných domů tvořících slepou ulici.
Ulice je obytná, zakončená dětským hřištěm. Domy mají pultové střechy, 2NP, vlastní garáže a zahrady skryté za domem. Byly vystavěny mezi lety 2003 a 2005 podle projektu atelieru AGP. Může zde bydlet kolem 36ti obyvatel.
Zajímavý soubor domů k bydlení bydlení k porovnání s Kamennou kolonií se nachází jižněji při úpatí Červeného kopce na odbočce z ulice Vinohrady v areálu bývalé cihelny.
Vytváří novou ulici Jaroslava Foglara. Jedná se o projekt atelieru KAAMA z roku 2007 s vysokou hustotou bydlení. Stojí zde 7 viladomů o 3NP a 2PP se dvěma byty na patro ( typy 3+1 a 2+1), 2 domy o 5NP a centrální dům o 2NP se 4mi bytovými sekcemi, službami v přízemí a vyhlídkou na střeše a 1 dům o 2 NP pro komerční využití. Celkem soubor pojme 376 obyvatel při zastavěné ploše 3956 m2 zastavěné a 11403 m2 užitné plochy.
Urbanistická povaha lokality
Území budiž vymezeno čtveřicí ulic: Vídeňskou třídou, Vinohrady, Červeným kopcem a Kamennou ulicí. Okolí Kamenné ulice má vcelku pestrý urbanistický charakter. Kamenná ulice je předměstskou ulicí. Křídlo bloku na jih do vídeňské ulice zůstalo nedokončené.
Ulice je zaměřena na kostel sv. Leopolda. Domy v severní frontě formují uzavřené dvory
klesající dolů k řece Svratce na Táborského nábřeží. Jižní uliční frontu ozvláštňuje v ohybu z uliční čáry ,írně ustoupený Fránkův městský palác vyšší než vedlejší domy. Dům stojí naproti nájemnímu domu s věží v ohybu ulice. Jižní fronta přechází v řadu rodinných domů a vil v zahradách. Na dvory v severní frontě ulice navazuje barokní dvůr domova pokojného stáří - bývalého kláštera. Na druhé straně ulice délka jeho uličního křídla zopakována řadou k sobě přiléhající rodinných domu ve svahu. Domy jsou ustoupeny a směrem do ulice mají zahrady. Tato řada domů dále přechází v menší skupiny a samostatně stojící domy kolem Kamenné ulice. Zástavba postupně zmizí a nahradí ji zeleň, ve které je skryta odbočka vzhůru do Kamenné kolonie. Kamenná kolonie vytváří s terénem spjatý organický celek tvořený domky, stavěnými kolem úzké stáčející se ulice v několika řadách za sebou. Kamenná kolonie vyplňuje téměř beze zbytku dno lomu a podskalí Červené skály – je vymezena krajinnými útvary. Zástavba nad Kamennou kolonií je tvořena samostatnými rodinnými domy a dvojdomy na ulici Červený kopec a dvojicí v ulici protilehlých dvorů – dvoru s byty Rustical a areálem léčebny dlouhodobě nemocných. Druhý konec ulice Červený kopec ústí do ulice Vinohrady obklopené nájemními domy a viladomy. Ulice Vinohrady prudce klesá k Vídeňské třídě. Vídeňská třída je zde obklopena většími budovami škol, vysokými nájemními domy (6NP) a samostatně stojícími prefabrikovanými bytovými domy sídliště. Vídeňská třída přecházející po mostě přes Svratku ústí do Starého Brna.
Leží před námi tedy hlavní dopravní tepna s níž se kříží předměstská ulice, v jejím okolí větší hmoty kláštera s kostelem a kláštera, pitoreskní organický celek Kamenné kolonie a nad ní řádku domů a dvory.
Klimatické poměry Teplota vzduchu
Průměrná (roční) + 9,4° C
Absolut.max.teplota (1952, 1957) + 36,2° C Absolut.min.teplota (1920) - 26,4° C
Půměrné denní teploty v letním období ( v měsících červen - srpen ) dlouhodobý průměr + 17,8° C
Průměrné denní teploty v zimním období ( v měsících prosinec - únor) dlouhodobý průměr - 1,0° C
Za poslední období (1992 - 1995) + 0,4° C Množství srážek
Průměrné množství srážek za rok 505 mm Průměrný sluneční svit za rok 1 771 hod.
Průměrný počet dnů se srážkami 150 dnů Převládající směry větrů severozápadní
Geologické charakteristiky
Výřez z geologické mapy české geologické služby M 1 : 50 000 :
Purpurová - arkózy, slepenece [ID: 519]
Eratém: paleozoikum, Útvar: devon, Oddělení: devon spodní, devon střední, Stupeň: prag, ems, eifel, givet, Souvrství: bazální klastické, Horniny: arkóza, slepenec, Typ hornin:
sediment zpevněný, Mineralogické složení: křemen,plagioklas, Zrnitost: drobnozrnná až středně zrnitá, Barva: červenofialová, šedá, Poznámka: oligomiktní, vzácně petromiktní,
Soustava: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum, Oblast:
moravskoslezská oblast, Region: moravskoslezské paleozoikum Béžová - kamenitý až hlinito-kamenitý sediment [ID: 13]
Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: kamenitý až hlinito-kamenitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: kamenitá až hlinito- kamenitá, Barva: různá, Poznámka: místy bloky nebo eolická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér
Závěr: Podloží je dostatečně únosné a pro zakládání vhodné.
Platný územní plán
Podle platného územního plánu města Brna k 9.1. 2012 má být zadaná parcela využita pro funkci veřejné vybavenosti – oblast zdravotnictví.
Podle koncepce připravovaného územního plánu zůstává plocha definována jako zastavitelná, spadající do rozvojových oblastí města, bez specifikované funkce. Plochy okolních zahrádkářských kolonií jsou zde definovány jako plochy určené k přestavbě, není tedy s jejich zachováním do budoucna počítáno.
Z koncepce nového územního plánu se dozvídáme že je v přípravě zavedení trolejbusové linky ulicí Vinohrady.
Výřez z platného územního plánu města Brna, kde pozemek je určen zdravotnictví (sytě červená)
Výřez z koncepce připravovaného územního plánu města Brna (trojúhelníky značí rozvojová území)
Navrhovaná trolejbusová linka (zelená)
Dopravní obslužnost
Pozemek je velmi dobře dopravně napojen.
Vídeňská třída - Tramvaj linky 2 a 3
Vinohrady – plánované zavedení trolejbusové linky
Minibus 82 – zastávka Červený kopec u LDN Červený kopec + navrhovaná linka trolejbusu v ulici Vinohrady
Vnímání úkolu, koncept
Definice bytu..co je byt?
Bytem se rozumí soubor prostorů pod jedním uzávěrem, určený k bydlení jednotlivce nebo jedné rodiny. Požadavky na byt a jeho vybavení se značně mění podle podmínek místních, časových a sociálních. Velikost bytu je udávána počtem obytných místností a čtverečních metrů obytné plochy. Ústředním obývacím pokojem bývá obývací pokoj, k němuž je přidružen různý počet ložnic, kuchyně a nutné příslušenství (předsíň, záchod, lázeň, spíž, komora, šatna). Někdy je jádrem bytu hala, ze které je přístupna většina ostatních místností. Redukce ploch příslušenství ve prospěch prostorů k bydlení vede někdy k prostorovému omezování některých místností na pouhé výklenky – kout kuchyňský, kout jídelní, komora spací apod. – to se nejvýrazněji projevuje v bytech nejmenších – garsoniéra.
Doc. Ing. Arch. Bohuslav Syrový, CSc.
„Byt je říše prostorů v hodných k obývání.“
Louis I. Kahn
Definice bytového domu..co je bytový dům?
Bytovým domem se rozumí dům s větším počtem zpravidla pronajímatelných bytů (starší název: činžovní, nájemný). Podle dispozice rozeznáváme schodišťový , chodbový, pavlačový a věžový.
Doc. Ing. Arch. Bohuslav Syrový, CSc.
Nájemný dům má svůj původ ve starověkém Římě.
Co je rodinný dům?
Rodinný dům je určený pro bydlení zpravidla jedné rodiny. Je to volně stojící budova v zahradě, tj. dům izolovaný. Z úsporných důvodů se domy sdružují ve dvojdomek nebo domy řadové.
Doc. Ing. Arch. Bohuslav Syrový, CSc.
>Výhodou rodinného domu oproti bytu se tedy rozumí vlastnictví zahrady.<
Úloha bakalářské práce se dotýká problému suburbanizace. Vzniku tzv. Beverly Hills (termín dr. Šváchy)v okolí velkých měst. Stavba soukromých rodinných domků v satelitních osadách má přes některé zdánlivé výhody – vlastnictví vlastního domku a soukromé zahrady řadu problémů. Dochází k záboru drahocenné zemědělské půdy a jejímu nahrazení betonovými plochami, což narušuje průběh přirozeného koloběhu vodních par v přírodě bráněním absorpce srážek v místě jejich dopadu. Osady v satelitech velkých měst vznikají bez potřebné infrastruktury služeb, což si vynucuje dojíždění za službami do měst automobily a s tím související zvýšenou zátěž životního prostředí.
Osady vlastně slouží pouze přespávání, běžný život jejich obyvatel se odehrává ve městě.
Vzniká monotónní životní prostředí s velmi malou hustotou zastavění a tím efektivitou zastavění pozemků. Mezi sousedy v satelitech vzniká napětí, touhou předvést se: Mít lepší dům než ostatní, mít větší bazén, mít lépe zastřižený trávník. Soukromé zahrady jsou vystaveny pohledům z okolních domů, což vede k jejich praktickému nevyužívání. Pokud jsou využívány, tak ve stresu neboť je nutno se před sousedy neztrapnit. Osady jsou budovány v nesouladu s přirozeným rázem krajiny – nebere se na něj zřetel – domy jsou ve všech satelitech stejné. Domy vlastně nejsou architekturou – nejsou navrhovány pro konkrétní místo, v jejich návrzích se nepřemýšlí o prostoru a o vztahu k Zemi, jsou v katalogu zvoleným a na místo dovezeným nábytkem, který se liší pouze v marginalitách.
Tomuto dojmu napomáhají i haptické a optické vjemy z použitých materiálů a barev. Při vnějším plášti izolované domy jsou měkké, máme strach se jich dotknout, abychom je nepoškodili. Troufl bych si tvrdit, že zdaleka neposkytují pocit bezpečí a záruku trvalosti.
Satelity jsou budovány bez promýšlení urbanistických důsledků jejich realizace.
Úkolem bylo nabídnout k tomuto trendu alternativu. Vrátil jsem se v přemýšlení do éry funkcionalismu (Dům by však chtěl funkcionalistické stavby pouze evokovat a to jen částečně, v žádném případě napodobovat), do doby velké hospodářské krize – nabízela se paralela se současnou světovou ekonomickou krizí a možná podobnými pocity z ní plynoucích. Uvědomělá potřeba askeze, nutnost hledání praktických řešení.
Mou odpovědí na zmíněné problémy je raději zahustit zástavbu poblíž centra města a maximálně tak využít jeho služeb. Dostat všechny byty do jednoho velkého objemu, který by důstojně vstoupil do kontaktu s dominantami města. Velký objekt zároveň využije
potenciál nabízených výhledů a velmi tak zatraktivní bydlení. Těžká hmota objektu vychází z urbanistického charakteru lokality, kde drobnější domy stojí doplněny výraznějšími hmotami.
Dům umisťuji k severní straně pozemku, kde se dostává do monumentální polohy nad Kamennou kolonii. Věřím, že tímto kontrastem dá dům ještě více vyniknout pitoresknosti Kamenné kolonie. Zároveň pitoresknost kamenné kolonie dá vyniknout těžké hmotě navrženého bytového domu. Některé příklady takovýchto kompozic, které fungují ve prospěch stávajícího i navrženého: Palazzo Pitti Filippo Brunelleschiho ve Folrencii, Maison Radieuse Le Corbusiera v Nantes – Rezé, středověké hrady ( odkaz na motto projektu: „Můj byt, můj hrad!“).
Le Corbusier: Maison Radieuse, Nantes – Rezé, Francie, dok. 1955(foto: Wolfgang Grossmann/ picasaweb.google.com/ wulfmachine)
Lineární forma domu je v lokalitě zcela nová a měla by přinést další oživující prvek do urbánní mozaiky.
Dům v zeleni.
Umístění domu k severnímu okraji pozemku umožňuje zřídit zahradu na jižní straně domu.
Dům se zároveň dostává do uctivé, ne však odtažité vzdálenosti od léčebny dlouhodobě nemocných a nebude tak rušit klid jejího areálu.
Ladislav Žák: „I prázdný prostor je architekturou“. „Zda-li by nebylo lepší nepostaviti nic.“
(v recenzi na urbanistickou soutěž zastavění letenské pláně)
V neposlední řadě mě ovlivnila Žákova koncepce obytné krajiny: Navrácení krajiny do původního přírodního stavu.
Namísto chatek citlivě zakomponovaný koldům do krajiny.
„Člověk není pánem přírody, příroda je rovnocenným partnerem člověka.“
Výhodou velké zahrady je její společné využívání obyvateli domu vedoucí k vřelejším sociálním kontaktům namísto soupeření v satelitech. Velká plocha umožňuje vznik skutečně kultivovaného kusu krajiny – zahrady jako kusu lesa. V částech zahrady budou ponechány nynější zahrádky, které budou sloužit novým obyvatelům domu k relaxaci a samozásobitelství. Zachování zahrádek je odůvodnitelné územním plánem, který počítá se zastavěním ostatních ploch ostatních současných zahrádek. Velká zahrada také otevírá možnosti různého společného využití například ke kulturním akcím, piknikům, zahradním plesům.
Větší stupeň soukromí budou nabízet zahrady na střešních terasách, navíc poskytující úžasné výhledy na Brno – každý schodišťový úsek domu má vlastní terasu, která není s ostatními propojena.
Dům si bere to dobré z klasické sídlištní zástavby a tím je ponechaný volný prostor, tolik potřebný pro klid. Zároveň je lokalitě jediným domem, který se takto chová, takže nevznikají negativní důsledky jako ztráta orientace a anonymita prostředí. Dům je navíc svou formou - přirozeně reagující na svažitý terén - dostatečně výrazný, aby byl odlišitelný od domů panelových sídlišť.
V rámci hmoty domu je lepší orientace dosaženo umístěním monumentálního průchodu se schodištěm ve dvou třetinách jeho délky.
Dům by chtěl být platformou pro vznik komunity podobné té v Kamenné kolonii.
Dům reaguje na nedostatky ve službách v Kamenné kolonii nabídnutím pronajímatelných komerčních prostor v nejbližším místě k ní obrácenému– v ohybu ulice Červený kopec.
Dům nabízí 4 různé typy bytů – tradiční garsoniéry přístupné z kryté pavlače a větší byty s dispozicí ovlivněnou současnými trendy bydlení v západní Evropě (Chtěl jsem se vyhnout klasické troj-traktové dispozici variované od 19. století, vycházel jsem z dispozic navrhovaných architektonickou kanceláří Baumschlager – Eberle) – byty mají centrální obytný prostor se zapuštěnou lodžií. Lodžie je přístupná jak z obytného prostoru tak z oddělených ložnic. Obytný prostor je průlomem spojen s kuchyní s jídelním stolem.
V každém bytě jsou dvě toalety, koupelna funkčně navázaná na ložnici a provozní zázemí.
Dům nabízí dostatečné kapacity sklepů a parkování v podzemní garáži.
Vzhledem k historii Kamenné kolonie, cihlářské minulosti lokality a stavebně technickým vlastnostem materiálu navrhuji dům zděný z cihel.
Dům by měl být živým místem v sousedství atraktivní Kamenné kolonie, neměl by rušit klid léčebny dlouhodobě nemocných, měl by obstát jako monumentální hmota začleněná do zeleného horizontu města v kontaktu s městskými dominantami a protilehlým Výstavištěm.
Použitá literatura:
Bohuslav Syrový: Architektura – oborová encyklopedie, SNTL – Nakladatelství technické literatury, Praha 1973
Marcus Vitruvius Pollio: Deset knih o architektuře, Arista – Maitrea – TeMi CZ, Praha/Velké Bílovice 2009
Le Corbusier-Saugnier – Za novou architekturu, Nakladatelství Petr Rezek, Praha 2005 Ladislav Žák: Obytná krajina, Svoboda a SVÚ Mánes, Praha 1947 ( předml. Karel Teige) Aldo Rossi: Architekt, Berlinische Galerie, Berlin 1993
Miroslav Šik: Analoge architektur (Analogická architektura) – katalog k výstavě v galerii J.
Fragnera 20.11.1990 - 19.1.1991, Obec architektů Praha, Praha 1991 Jiří Hrůza: Teorie města, Československá akademie věd, Praha 1965
Rostislav Švácha: Surrealismus a český funkcionalismus, http://www.umeni- art.cz/cz/soubory/svacha.pdf
http://Mojebrno.wz.cz/inka—brno-dalsi-zajimavosti-kamenna-kolonie.html http://cs.wikipedia.org/wiki/Kamenna_kolonie
http://brnonow.com/2009/10/neighborhood-guide-kamenna-kolonie/
http://kamenka.eu
http://mojdom.zoznam.sk/cl/10063/1282478/Domcek-v-byvalej-robotnickej-kolonii-s- vlastnou-minigaleriou
http://duckbar.cz/aktualne.html http://aneris.cz/brno-12.html
http://cs.wikipedia.org/wiki/Červený_kopec http://cs.wikipedia.org/wiki/Štýřice
http://www.katedrala-petrov.cz/katedrala.html
http://gis.brno.cz/tms/uzemni_plan_a/index.php#c=-598886%252C- 1161476&z=2&l=tiled_uzemni_plan_a,parcely_vnk,mc_tiles&p=&
http://www.archiweb.cz/buildings.php?&action=show&id=2985
http://www.geology.cz/app/ciselniky/lokalizace/show_map.php?mapa=g50&y=599834&x=
1161832&s=1
http://oko.brno.cz/index.php?nav01=2222&nav02=8
http://files.oknodosveta.webnode.cz/200000039-6605466ffd/ancient_rome_06.jpg
dodatek:
Automatický text vztahující se k úvahám o projektu:
Důraz na praktičnost.
Avšak:
Můj byt můj hrad.
Lokalita pro rezidenční bydlení leží nad srázem lomu, ve kterém jsou rozsypány domky Kamenné kolonie – Kaménky cihlářských nouzových domků z 20. let. Všichni pracovali v Kohnově cihelně. Své domky si prý postavili načerno ze zmetkových cihel, které tam dostali. Dnes žije v Kaménce svérázná komunita svobodomyslných (říká se) obyvatel.
Chodí sem studenti na pivo. Žijí zde expati, hledající romantiku – možná bývalého východního bloku (alespoň zde jeden zemřel). Lidé tu dovedou žít na ulici. Kaménka je krásná.
Přemýšlel jsem, jak se k ní v rámci zadání postavit.
Člověk by chtěl pokračovat v pitoreskní zástavbě. To by šlo ale jedině tak, že bych si tam postavil dům. A vedle mě někdo jiný svůj. To se nedá napodobit.
Z druhé strany – na jihu – pozemek sousedí s Léčebnou dlouhodobě nemocných Červený kopec, místem obklopeným pravidelně vysázenými prastarými stromy. Místem uzavřeným, které nechce být rušeno, ale zároveň nechce zůstat opuštěno, chce mít někoho nablízku.
Alespoň pocitem. Vědomím, že se vedle žije.
Chtěl jsem, aby dům zaujal uctivou vzdálenost, ale nebyl odtažitý.
Tím by se mu i uvolnila jižní zahrada (nová zahrada si udrží ráz těch starších zahrádek a bude sloužit k samozásobitelství a relaxaci nových obyvatel). Bude to zahrada se stromy, ve které se půjde ztratit, najít v létě stinné zákoutí, kam si postavím židli. Celá fasáda by se vystavila jihovýchodnímu slunci. V ní by byly lodžie. Střešní terasy s výhledem na Brno, na Špilberk a Petrov, Výstaviště a Staré Brno. Střešní terasy se zelení. Ustupující terasy připomínající jižní kraje. Ostatně, myslím, že Brno sem už částečně patří.
Oranžová fasáda. Chůze přes dům – po střeše. Dům součástí krajiny.
Aluze na vilu Malaparte, dlící na útesu. Casa Malaparte jako bytový dům?
LDNka je také celá cihlová.
Myslím, že nový dům by měl být také cihlový. Omítka.
Barokní kostel v ústí kamenné ulice. Dům (městský palác) pana architekta Fránka s barokním duchem, který zaujímá v ulici razantní postoj a chrání vilu architektovy sestry ve svahu.
Hrady, paláce, velká čínská zeď.
Obytná hradba, obytná zeď, obytná cihla?
Zvětšené cihly?
Venkovní schodiště – pomůže domu vyrovnat se s obtížným terénem?
Promenáda / kolonáda? Schovaná za stromy.
Dům je příliš dlouhý - průchod domem, průhled domem, díra, otvor, brána, oko, střílna.
Zešikmení průchodu logicky vyplývá s prolnutí řádů severní a jižní fasády.
Schodiště do průchodu. Nepraktičtější je to, na které lze vejít ze všech směrů – působí trochu surreálně. Stává se vlastně už sochou v parku. Dá se na něm sedět a večer klábosit.
Neukončenost, otevřenost dalšímu vývoji. Živelnost Kaménky, přístavby a dostavby, proměnlivé dispozice uprostřed neměnné obálky tvořící jednoduchý až přísný řád.
Požadavky současného klienta. Individuální požadavky na dispozice. Vývoj domu.
Varianty - architekti Carlo Baumschlager a Dietmar Eberle…
Aluze na modernu, evokace funkcionalismu – minimalismus, přísnost oproti neukázněné (?) Kaménce. Ale jen zdánlivá - možná, aby více vynikla Kaménky pitoresknost..
Slon mezi ovcemi.
Snaha o nadčasovost, avšak i současnost.
Blízkost lesa. Dům na kraji lesa. Obytná krajina.
Přístavby – přístřešky na střeše kryjící schodiště, kterým se na terasu vstupuje.
Jako ozvěna kaménkovských přílepků.
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Vojtěch Drozen
Rezidenční bydlení na Červeném kopci v Brně
C Návrh
část návrhu měřítko
C. 1 situace širších vztahů M 1:2000 C. 2 celková situace řešené lokality M 1:500 C. 3 půdorysy M 1:100 C. 3.1 půdorys 1 PP / půdorys 1 NP
C. 3.2 půdorys 2 NP C. 3.3 půdorys 3 NP C. 3.4 půdorys 4 NP C. 3.5 půdorys 5 NP C. 3.6 půdorys 6 NP C. 3.7 půdorys 7 NP C. 3.8 půdorys 8 NP C. 3.9 půdorys střechy
C. 4 řezy M 1:100 C. 4.1 řez podélný – celkový pohled
C. 4.2 řezy příčné
C. 5 pohledy M 1:100 C. 5.1 pohled severní / pohled západní
C. 5.2 pohled jižní / pohled východní
C. 6 řezy fasádou M 1:5 C. 6.1 řez fasádou – technický detail „1“
C. 6.1 řez fasádou – technický detail „2“
C. 6.1 řez fasádou – technický detail „3“
C. 6.1 řez fasádou – technický detail „4“
C. 6.1 řez fasádou – technický detail „5“
C. 6.1 řez fasádou – technický detail „6“
C. 7 interiérové perspektivy C. 7.1 interiérová perspektiva – byt 3+1
C. 7.2 interiérová perspektiva – obývací pokoj C. 7.3 interiérová perspektiva – kuchyň
C. 8 exteriérové perspektivy a zákresy do fotografií C. 8.1 zákres do fotografie – pohled od LDN
C. 8.2 zákres do fotografie – pohled od severovýchoduí C. 8.3 zákres do fotografie – panorama Brna
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Vojtěch Drozen
Rezidenční bydlení na Červeném kopci v Brně
D Průvodní zpráva a Technická zpráva
Průvodní zpráva
V domě je navrženo 40 bytů – 9 bytů typu 1+1, 5 bytů typu 1+1 s příčkou, 12 bytů typu 2+1, 14 bytů typu 3+1. V domě bude žít průměrně 154 obyvatel.
Bilance ploch
Celkový objem stavby: 27 931,33 m³ Z čehož
Nadzemní část: 15 932,44 m3 Podzemní část: 11 998,90 m3
Celková zastavěná plocha: 1 648,20 m2 Celková užitná plocha: 12 505,41 m2 Z čehož
Byty : 4 731,89 m2
Garáže: 3 099,20 m2
Vnitřní komunikace: 1 226,14 m2 Střešní terasy 1 629,75 m2 Komerční prostory: 122,38 m2
Sklepy: 1 696,10 m2
Byty jsou rozděleny do 3 kategorií:
1. kategorie: 1+1 9x 1+1 s příčkou 5x
2. kategorie 2+1 12x
3. kategorie 3+1 14x
=40x
Bilance ploch pro jednotlivé typy bytů Typický byt 1+1
Plocha celkem: 46,70 m2
Předsíň s úložným prostorem: 11, 55 m2
Koupelna s WC 6,14 m2
Obytný prostor s kuchyňským koutem 29,00 m2
Typický byt 1+1 s příčkou
Plocha celkem 66,94 m2
Předsíň s úložným prostorem: 11, 55 m2
Koupelna s WC 6, 14 m2
Kuchyňský kout 20, 33 m2
Pokoj 26, 67 m2
Lodžie 2, 25 m2
Typický byt 2+1
Plocha celkem 100, 5 m2
Zádveří 5, 36 m2
Provozní zázemí (komora) 2, 61 m2
WC 2, 70 m2
Kuchyň s jídelním stolem 26, 27 m2
Chodba 2, 94 m2
Koupelna 6, 63 m2
Ložnice 25, 90 m2 Obývací pokoj 28, 10 m2
Typický byt 3+1
Plocha celkem 126, 4 m2
Zádveří 5, 36 m2
Provozní zázemí (komora) 2, 61 m2
WC 2, 70 m2
Kuchyň s jídelním stolem 26, 27 m2
Chodba 2, 94 m2
Koupelna 6, 63 m2
Ložnice 25, 90 m2 Dětský pokoj 25, 90 m2 Obývací pokoj 28, 10 m2
Kapacita podzemní garáže = 67 parkovacích míst
52 parkovacích míst je vyhrazeno pro byty typu 2+1 a 3+1, kde je počítáno s vlastnictvím dvou automobilů
9 parkovacích míst je vyhrazeno pro byty typu 1+1 a 1+1 s příčkou, kde je počítáno s vlastnictvím jednoho automobilu a preferováním městské hromadné dopravy.
Na každý byt připadá v průměru 42,4 m2 provozního zázemí v domě mezi které se počítá prádelna, sušárna a sklepy.
Bytový dům je navržen jako schodišťový o 5ti schodišťových úsecích. Každý úsek má svou střešní terasu, přístup do podzemní garáže a z přízemí přístupné užitné zázemí – sklepy, prádelnu a sušárnu – sahající vždy pod úsek navazující. To přispívá k provázání struktury domu.
V prvním schodišťovém úseku jsou situovány boční vjezd do podzemních garáží a komerčně využitelné pronajímatelné prostory v přízemí. Byty v prvním úseku jsou navrženy ve variantě 1+1. Všechny byty jsou přístupné ze skryté pavlače – chodby.
Druhý a třetí úsek je naplněn byty o variantách 2+1 a 3+1. Do úseku se vstupuje širokou víceúčelovou halou. Je možné zde ponechat kočárek, kolo apod. Jsou zde umístěny schránky na dopisy a nástěnka. Z „haly“ – ve skutečnosti rozšířené chodby je přístupné užitné zázemí úseku.
Čtvrtým úsekem prochází průlom domem – průchod umožňující zkrácení si cesty, projití do parku LDN, či vyjití na vyhlídku nad Kamennou kolonii.
Přítomností průlomu je ovlivněna dispozice bytů v prvním a druhém nadzemním podlaží, kde dochází k redukci bytu typu 3+1 na byty 1+1 ve variantě s příčkou.
Pátý úsek je pak shodný s úsekem číslo 2 a 3.
Do bytu vstupujeme přes zádveří, skrz které je přístupné užitné zázemí bytu (komora
…koš na špinavé prádlo, náčiní k úklidu, vysavač, nářadí...) posouvacími dveřmi či volitelně pouze závěsem, vstoupíme do kuchyně s jídelním stolem orientované na sever.
Byty mají zapuštěné lodžie přístupné i s postranních ložnic.
Podzemní parkoviště je navrženo ve třech úrovních se třemi separátními vjezdy – pro každé podlaží jedním.
Dům má dostatečné zázemí pro skladování ve sklepích. Sklepy jsou využitelné i pro další činnosti – například jako dílny.
Na křižovatce před stoupáním jsou v severní straně domu (otočené ke Kaménce) k dispozici pronajímatelné prostory pro komerční využití – jako reakce na nedostatečnost služeb v Kaménce (chybí potraviny apod.) Přítomnost prostorů může být zvýrazněna křiklavou fialovou látkovou zasouvací markýzou.
Kuchyň poskytuje dostatek prostoru pro postavení žehlícího prkna. Za rohem kuchyně a zdí je ukrytá koupelna funkčně navázaná na ložnici. Naopak centrálním průzorem (eventuelně opatřeným posuvnými dveřmi) vstoupíme do obývacího pokoje, který skrze
tento průlom splývá s kuchyní. Při stěně obývacího pokoje projdeme až do dětského pokoje.
Garsoniéry jsou řešeny klasicky: vstupní prostor s odkládacím prostorem, následuje po straně koupelna anebo vstoupíme rovnou do obytného prostoru s kuchyňským koutem, eventuelně lodžií.
Byty mají 1 m široké vstupní dveře pro pohodlný vstup.
Na střešních jsou dlaždice. Je možné sem umístit různé truhlíky a přes atiku přepadající zeleň. Střecha je pochozí. Každý oddíl domu má svou vlastní terasu, terasy nejsou mezi sebou propojeny. Všechny otvory jižní fasády jsou opatřeny předsazenými dřevěnými roletami v kovových rámech, které brání přehřívání domu.
Západní a východní průčelí je opatřeno dráty pro přichycení popínavých rostlin.
V parku mohou být umístěny různé sochy, ale v zásadě je tvořen trávníkem a vzrostlými stromy.
Zahrada spíše neupravená s altány.
Technická zpráva Konstrukční systém
Pro dům jsem zvolil s ohledem na historii lokality zděnou konstrukci a stěnový konstrukční systém. Obvodové nosné stěny jsou zděné z jedné vrstvy broušených cihelných bloků Weinerberger Porotherm 42,5 T Profi. Konstrukce využívá i nadokenní a dveřní překlady systému Porotherm – typ Porotherm 7.
V podzemní garáži přechází konstrukční systém v systém kombinovaný – obvodová stěna, sloup a průvlak. Stropní desky garáže jsou ve směru pnutí zesíleny trámky.
Cihly Porotherm 42, 5 T Profi jsou určené pro omítané jednovrstvé obvodové nosné i nenosné zdivo tloušťky 425 mm s velmi vysokými nároky na tepelný odpor a tepelnou akumulaci stěny. Velké otvory v cihlách jsou již ve výrobě vyplněny hydrofobizovanou minerální vatou. Hydrofobizace zajišťuje nenasákavost vaty v cihlách.
Konstrukční výška všech podlaží je jednotná: 3000 mm. Světlá výška v místnostech je 2650 mm. Podchodná výška v garáži je 2400 mm.
Každý schodišťový úsek tvoří dilatační celek.
Vlastnosti cihelných bloků:
Rozměry d/š/v [mm] 248/425/249 Třída objemové hmotnosti [kg/m3] 650 Hmotnost [kg/ks] cca 16,6
Pevnost v tlaku P8
Tloušťka zdiva [mm] 425 Spotřeba [ks/m2] 16
Hmotnost zdiva včetně omítek [kg/m2] 310 Vážená laboratorní neprůzvučnost Rw [dB] 48 Požární odolnost REI 120 DP1
Tepelný odpor zdiva bez omítek Ru [m2K/W] 5,67
Součinitel tepelné vodivosti bez omítek λu [W/mK] 0,075 Součinitel prostupu tepla bez omítek Uext [W/m2K] 0,17
Základové konstrukce a podzemní část stavby
Základové konstrukce jsou navrženy z monolitického vodotěsného betonu. Stavba je založena na železobetonovém roštu o síle pasů 800 mm. Tloušťka podlahy v suterénu je 300 mm. Podzemní stěny garáže jsou navrženy také v tloušťce 300 mm. Podzemní stěny garáže jsou tepelně izolovány vrstvou 100 mm extrudovaného polystyrenu. Stavební jáma bude pažena záporami z válcovaných I profilů a mezi ně kladených dřevěných fošen.
Konstrukce podhledů v garáži je zvnějšku tvořena dřevobetonovými Cetris deskami, které vykazují dobrou protipožární odolnost. Konstrukce je zavěšená na závěsech kotvených do železobetonové stropní konstrukce. Prostory garáže jsou tepelně izolovány 150 mm vrstvou minerální vlny Rockwool oddělené od nosné konstrukce stropu provětrávanou mezerou.
Konstrukce podlah v podzemní garáži je tvořena 50 mm betonové stěrky.
Stropní konstrukce, konstrukce podlah, konstrukce lodžií
Stropní konstrukce jsou řešeny jako monolitické železobetonové tuhé stropní tabule se skrytými průvlaky. Stropní desky jsou navrženy v tloušťce 250 mm.
Podlahy v bytech jsou navrženy jako plovoucí podlahy z prken, kladených na OSB desky ležících na vrstvě protikročejové izolace. Podlahy v zádveří a koupenách jsou tvořeny keramickými dlaždicemi – v zádveří matnými, v koupelnách glazovanými. Podlahy na chodbách tvoří betonová stěrka.
Konstrukce lodžií je tvořena železobetonovými deskami mocnosti 250 mm, v místě styku se stropními tabulemi tepelně odizolovanými. Zábradlí lodžií je tvořené 100 mm silným prefabrikovaným železobetonovým panelem. Zábradlí je v pohledu neomítané. Podlaha lodžií je tvořena betonovou stěrkou.
Konstrukce schodišť a výtahových šachet.
Schodišťová ramena i podesty jsou navrženy jako prefabrikáty z železového betonu.
Všechny schodiště uvnitř domu mají zkosené stupně. Zábradlí jsou ocelová. Konstrukce výtahových šachet je z monolitického betonu. Tloušťka stěn je 300 mm.
Výtahy jsou navrženy jako hydraulické se spodním dojezdem.
Konstrukce střešních teras
Objekty vstupu na střešní terasy jsou navrženy zděné cihelných bloků Porotherm 36,5 T Profi s integrovanou tepelnou izolací – horní část objektů je oplechována pozinkovaným plechem.
Konstrukce střešního pláště je tvořena nosnou monolitickou železobetonovou deskou na níž je kladena tepelná izolace ve spádu ( střecha je odvodněna do středu – využívá se rozvodného jádra pro instalace tzb) na ni vrstva hydroizolace z bitagitu a vrstva 300 mm tepelné izolace pokryté geotextilií. Povrch střešních teras je tvořen dlaždicemi založenými na terčích. Dlaždice jsou od tepelné izolace odděleny vzduchovou mezerou.
Konstrukce atiky je zděná, zakončená železobetonovým pozedním věncem. Atika je oplechovaná černým titanzinkovým plechem.
Výplně otvorů
Okna jsou bez přizdívek.
Vstupní dveře do domu budou prosklené osazené v ocelovém rámu.
Dveře v bytech otevíravé i posuvné jsou navrženy dřevěné neprůhledné a neprůsvitné v ocelových zárubních.
Okna i vstupy na lodžii budou dvojskla v dřevěných rámech. Parapety vnitřní budou dřevěné, parapety vnější jsou navrženy plechové. Všechna okna v domě jsou navržena jako otevíratelná.
Garážová vrata jsou navržena jako výklopná neprůhledná a neprůsvitná, oplechovaná s vrstvou zinku.
Úpravy povrchů
Fasáda domu je ze všech stran vyjma zábradlí balkónů omítaná bílou vápeno-cementovou omítkou. Povrchy stěn v interiérech jsou omítané. V koupelnách navrhuji stěny obložit keramickými dlaždicemi. Rozvody TZB nebudou
Konstrukce vnějších schodišť a úprava komunikací
Venkovní schodiště a chodníky jsou navrženy z pohledového betonu. Před pronajímatelným komerčním prostorem je navržena kamenná dlažba. Nově navržená silnice s točnou bude asfaltová.
Použití
Cihly broušené POROTHERM 42,5 T Profi jsou určené pro omítané jedno- vrstvé obvodové nosné i nenosné zdivo tloušťky 425 mm s velmi vysokými nároky na tepelný odpor a tepelnou akumulaci stěny. Velké otvory v cihlách jsou již ve výrobě vyplněny hydrofobi- zovanou minerální vatou. Hydrofobiza- ce zajišťuje nenasákavost vaty v cihlách (voda po ní stéká).
Výhody
– dokonalé řešení lineárních tepelných mostů na styku s výplněmi otvorů – ideální spojení na pero a drážku – jednoduché a rychlé zdění – vysoká pevnost
– ložná spára tloušťky 1 mm - minimální spotřeba malty, minimální množství vody vnesené do zdiva
– žádné tepelné mosty v ložných spá- rách, ideální podklad pod omítku – nízký odpor proti difuzi vodních par – hygienicky nezávadné
– rozměry v modulovém systému – snadné navrhování a stavění v kom-
pletním systému POROTHERM
Technické údaje
Cihly:
– rozměry d/š/v 248 x 425 x 249 mm – rovinnost ložných ploch 1,0 mm – rovnoběžnost rovin
ložných ploch 1,0 mm
– objem. hmot. prvku 650 kg/m3 – hmotnost cca 16,6 kg/ks – pevnost v tlaku
k ložné spáře 8 N/mm2
s ložnou spáru 2 N/mm2
– nasákavost NPD
– mrazuvzdornost NPD (F0) – obsah akt. rozpust. solí NPD (S0) – rozměrová stabilita NPD – přídržnost 0,50 N/mm2
NPD – není stanoven žádný požadavek
Zdivo:
– tloušťka 425 mm
– spotřeba cihel 16 ks/m2 37,7 ks/m3 – spotřeba celoplošné malty 5,1 l/m2 pro tenké spáry 12 l/m3 – charakteristická pevnost zdiva v tlaku
vyzděného na maltu pro tenké spáry POROTHERM T stanovená ze sta- tických zkoušek je fk= 2,80 N/mm2, součinitel přetvárnosti KE = 1000 podle ČSN EN 1996-1-1
Zvuková izolace zdiva*
– nutno se řídit vysvětlivkami uvede- nými v kapitole 1, strana 13 až 15 Vážená laboratorní neprůzvučnost Rw= 48 (-1; -3) dB při plošné hmotnosti zdiva včetně omítek POROTHERM 310 kg/m2
* hodnota stanovena měřením
Tepelně-technické údaje
zdivo u λU RU Uext
na maltu % W/mK m2K/WW/m2K POROTHERM T
bez omítek 0 0,075 5,67 0,17 s om. PTH* 0 0,079 5,98 0,16 bez omítek 1,0 0,080 5,33 0,18 s om. PTH* 1,0 0,083 5,65 0,17
* omítky POROTHERM:
vnější strana - POROTHERM TO tl. 30 mm + POROTHERM UNIVERSAL tl. 5 mm vnitřní strana - POROTHERM UNIVERSAL tl. 10 mm
Požární odolnost
Požárně dělicí stěna s oboustrannou omítkou
Třída reakce na oheň: A1 – nehořlavé Požární odolnost: REI 120 DP1 (ČSN EN 13501-2, ČSN EN 1996-1-2) Ostatní stavebně fyzikální hodnoty
Měrná tepelná kapacita neomítnutého
zdiva c = 1000 J/kg.K
Faktor difuzního odporu μ = 5/10 (ČSN EN 1745) Směrná pracnost zdění
cca 0,93 hod/m2 2,19 hod/m3
Dodávka
Cihly POROTHERM 42,5 T Profi jsou dodávány zafóliované na vratných pa- letách rozměrů 980 x 980 mm.
– počet cihel 40 ks/pal – hmotnost palety cca 690 kg Součástí dodávky je odpovídající množ- ství malty pro tenké spáry PORO- THERM T, která se nanáší na celou plochu ložných spár.
Pro založení stěn se dodává požado- vané množství zakládací malty PORO- THERM Profi AM (Anlegemörtel).
POROTHERM 42,5 T Profi
VAZBA ROHŮ, KOUTŮ A OSTĚNÍ BROUŠENÁ CIHLA NA MALTU PRO TENKÉ SPÁRY
125
250 175
250 125
425 125
425250250250125
nanést maltu POROTHERM T
minerální vata dořez
250
425
248
ČSN EN 771-1
Doplňkové cihly
POROTHERM 42,5 1/2 T Profi (poloviční)
– rozměry d/š/v 123 x 425 x 249 mm – rovinnost ložných ploch 1,0 mm – rovnoběžnost rovin
ložných ploch 1,0 mm
– objem. hmot. prvku 690 kg/m3 – hmotnost cca 8,8 kg/ks – pevnost v tlaku
k ložné spáře 8 N/mm2
s ložnou spáru 2 N/mm2
– nasákavost NPD
– mrazuvzdornost NPD (F0) – obsah akt. rozpust. solí NPD (S0) – rozměrová stabilita NPD – reakce na oheň třída A1 – přídržnost 0,50 N/mm2
Dodávka
Cihly POROTHERM 42,5 1/2 T Profi jsou dodávány zafóliované na vratných paletách rozměrů 980 x 980 mm.
Cihla je dodávána jako dvojblok.
– počet cihel 80 ks/pal
– hmotnost palety cca 730 kg
BROUŠENÁ CIHLA NA MALTU PRO TENKÉ SPÁRY
123 125
425
ČSN EN 771-1
