⃰ Rozveďte ve slovním hodnocení práce. Strana 1 Oponentní posudek BP, verze 1/2016.
Oponentní posudek bakalářské práce
Autor/ka BP: Zuzana Vítová
Název práce: Dítě se speciálními vzdělávacími potřebami v předškolní výchově Oponent/ka: Mg. Hana Ryšlavá, Ph.D.
Hodnotící kritéria
Splňuje bez výhrad Splňuje s drobnými výhradami Splňuje s výhradami Nesplňuje
A. Obsahová
V práci jsou vymezeny základní a dílčí cíle, které jsou v koncepci práce patřičně rozpracovány. Cíle jsou adekvátně naplňovány.
Práce splňuje cíle zadání.
Studující využívá a kriticky vybírá primární a/nebo sekundární literaturu.
Práce má vymezen předmět, je využito odpovídajících metodologických postupů.
Výstupy výzkumných částí jsou adekvátně syntetizovány a je o nich diskutováno.
V práci je využita odborná terminologie a jsou vysvětleny hlavní pojmy.
V práci jsou formulovány jasné závěry, které se vztahují ke koncepci práce a ke stanoveným cílům.
B. Formální
Práce vykazuje standardní poznámkový aparát a jednotný způsob citací v rámci práce, je typograficky jednotná.
Studující dodržuje jazykovou normu, text je stylisticky jednotný.
Text je soudržný, srozumitelný a argumentačně podložený.
C. Přínos práce ⃰
Slovní hodnocení práce:
Autorka se ve své bakalářské práci věnuje předškolnímu vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, tradičně ji člení na část teoretickou a praktickou. Text práce je velmi negativně poznamenám těžkopádnou stylistikou a stává se díky tomu jen obtížně čitelný (nesprávné obraty, značné množství nadbytečných čárek ve větách, nezvyklý slovosled, který ztěžuje porozumění, opakování slov a slovních spojení apod.). Místy se vyskytují taktéž pravopisné chyby.
Hned v první podkapitole teoretické části (a poté ještě mnohokrát) je uvedeno, že celkovému vývoji dítěte "se věnují především autorky Šimíčková a Čížková". Jednak se nejedná o dvě autorky, nýbž o jednu autorku se dvěma příjmeními, a jednak je podle mého názoru dost odvážné tvrzení, že především tato autorka se u nás věnuje vývoji dítěte (nehledě na to, že na tvorbě publikace, ze které je čerpáno, se podílel celý kolektiv autorů).
⃰ Rozveďte ve slovním hodnocení práce. Strana 2 Oponentní posudek BP, verze 1/2016.
Specifika dítěte předškolního věku jsou vymezena poměrně vágně, autorka přitom úplně zapomněla na kognitivní vývoj, věnuje se pouze vývoji motorickému, emocionálnímu a sociálnímu (resp. kognitivnímu vývoji se věnuje zcela nelogicky až na konci teoretické části, a to jen okrajově). Přitom ale test MATERS, který následně využívá v praktické části, s kognicí pracuje poměrně intenzivně.
Za výrazný nedostatek teoretické části považuji skutečnost, že autorka, zejména v souvislosti s problematikou vzdělávání dětí se SVP, nevyužívala primární informační zdroje, v tomto případě zákon a související vyhlášky v aktuálním znění. Místo toho čerpala z literatury z roku 2016. To byl rok, kdy se tzv. společné vzdělávání zavádělo a od té doby došlo k řadě změn. Nesprávně je tak definováno dítě se speciálními vzdělávacími potřebami, uvedena informace o existenci tzv. vyrovnávacích opatřeních, o nepovinnosti předškolního vzdělávání, o speciálních školách, o náplni práce asistenta pedagoga, o zřízení pozice asistenta pedagoga a řada dalšího. Zavádějícím způsobem je vymezena působnost speciálněpedagogického centra, přitom právě ono je tím poradenským zařízením, které bude převážně poskytovat podporu dětem se speciálními vzdělávacími potřebami, které autorka ve své práci sleduje. Všechny tyto nepřesnosti bohužel budí dojem, že autorka vlastně neví, jak je vzdělávání dětí se SVP v mateřských školách zajišťováno a prakticky realizováno. Na s. 18 se uvádí, že "předškolní vzdělávání nemá pevně stanovené osnovy…". S tím ale nelze souhlasit, ostatně sama autorka toto tvrzení hned na následující straně vyvrací informacemi o existenci RVP PV a ŠVP.
Při čtení teoretické části není nijak zřejmé, proč jsou prezetovány informace o vybraných speciálních vzdělávacích potřebách (autismus, mutismus a další). Teprve po přečtení části praktické si čtenář může vyvodit, že jsou to obtíže, které se vyskytovaly u dětí ze zkoumaného vzorku. Celkově je teoretická část velmi nekompaktní, nepřehledná, nelogicky uspořádaná a kromě závěrečné charakteristiky vybraných SVP se v jednotlivých podkapitolách jen velmi málo vztahuje právě k dětem se SVP.
V úvodu části praktické je vymezen cíl práce, který se ne zcela shoduje s cílem v zadání bakalářské práce. Dále autorka prezentuje formulované hypotézy, které ale bohužel nejsou hypotézami v pravém slova smyslu (nesledují vztah dvou proměnných). Navíc u obou
"hypotéz" je již dopředu možné poměrně bezpečně odhadnout, že budou přijaty. "Hypotéza"
č. 2 je navíc postavena čistě jen na výpovědích a subjektivních pocitech učitelek, tudíž výsledek není možné považovat za objektivní. Bohužel ale ani testování první "hypotézy"
nepřineslo objektivní informace, protože zadávat test MATERS dítěti po dvou měsících není vhodné,má to minimální výpovědní hodnotu - doba dvou měsíců je pro zopakování testu příliš krátká (tomu ostatně odpovídaly i výsledky prezentované v grafech). Překvapilo mě, že se autorka nepozastavila nad poměrně častou skutečností, že děti se v testu v některých oblatech zhoršily a nenabídla čtenáři nějaké vysvětlení (aktuální psychický či fyzický stav dítěte, dlouhodobější nemoc s výpadkem docházky do MŠ apod.).
Pro čtenáře naprosto nepřehledný je popis zkoumaného vzorku. Je také velká škoda, že autorka blíže nespecifikovala každé jedno dítě i v rámci grafu. Při prohlížení grafu tak čtenář vlastně neměl ponětí o tom, ke kterému dítěti se graf vztahuje (ano, mohl se pokusit to dohledat v popisu zkoumaného vzorku, ale jak už jsem zmínila, to byl také oříšek). Přitom podrobnější charakteristika konkrétních dětí (více informací, než jen jejich diagnóza) by mohla pomoci lépe pochopit pokroky, stagnaci či zhoršení výkonu.
Dotazníkové šetření mezi učitelkami MŠ se podle mého názoru vůbec nevztahuje k vytýčenému cíli práce a pokud by jej autorka nerealizovala, práci by to nijak neuškodilo, možná naopak.
⃰ Rozveďte ve slovním hodnocení práce. Strana 3 Oponentní posudek BP, verze 1/2016.
V závěru práce je sice zařazena diskuze, ta ale není diskuzí v pravém slova smyslu. Autorka v ní svoje výsledky s nikým nediskutuje, pouze je shrnuje. Zcela chybí doporučení pro praxi.
Na bakalářské práci nejvíce oceňuji prvotní nápad, tedy hodnotit výkon dětí v určitých oblastech s časovým odstupem. Tento nápad ale nebyl úplně šťastně uchopen. Zřejmá je ale snaha autorky o poctivé zpracování bakalářské práce. I přes uvedené nedostatky práce podle mého názoru ve většině oblastí splňuje základní požadavky na tento typ prací a doporučuji ji k obhajobě.
Práce splňuje požadavky na udělení akademického titulu Bc.: ANO
Práci doporučuji k obhajobě: ANO
Návrh klasifikačního stupně: dobře
Náměty pro obhajobu:
V rámci obhajoby prosím autorku o zodpovězení následující otázky??
1. S testem MATERS jste s dětmi pracovala Vy sama? Jaká vidíte úskalí v jeho využití u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami?
Datum: 23.07.2020 Podpis:
