Optimalizace administrativního procesu spojeného s dopravní nehodou
Diplomová práce
Studijní program: N6209 – Systémové inženýrství a informatika Studijní obor: 6209T021 – Manažerská informatika
Autor práce: Bc. Tereza Stachová Vedoucí práce: doc. Ing. Jan Skrbek, Dr.
Liberec 2016
Optimisation of administrative process related to traffic accidents
Diploma thesis
Study programme: N6209 – System Engineering and Informatics Study branch: 6209T021 – Managerial Informatics
Author: Bc. Tereza Stachová
Supervisor: doc. Ing. Jan Skrbek, Dr.
Liberec 2016
Poděkování
Na tomto místě děkuji doc. Ing. Janu Skrbkovi, Dr., vedoucímu katedry informatiky za odborné vedení a cenné rady poskytnuté při zpracování této diplomové práce. Dále bych ráda poděkovala panu řediteli Ing. Františku Jeřábkovi, vedoucímu obchodního zastoupení společnosti Global Expert a nprap. Janu Provazníkovi, DiS., příslušníkovi Policie ČR za odborné konzultace a cenné informace. V neposlední řadě děkuji Ing. Tereze Křížové za překlad literatury z norštiny a všem účastníkům dopravních nehod, kteří mi poskytli podrobné popisy vlastních zkušeností s nehodami.
Anotace
Diplomová práce se zabývá optimalizací administrativního procesu spojeného s dopravní nehodou s využitím crash-terminálu a informačního systému Evdon. Teoretická část práce popisuje legislativní rámec dopravní nehody, dále je pak zaměřena na popis variantních procesů administrace nehod v ČR, odhad jejich časové náročnosti a vyčíslení nákladů na celý proces administrace. v teoretické části práce jsou také zmíněny příklady administrace dopravních nehod ve vybraných státech. V praktické části práce je nejprve popsán princip funkce crash-terminálu a IS Evdon, poté jsou navrhována opatření na časovou a finanční optimalizaci celého procesu administrace dopravní nehody s využitím popsané technologie a informačního systému. V závěru práce jsou shrnuty a vyhodnoceny přínosy využití navrhované optimalizace.
Klíčová slova
Dopravní nehoda, administrace dopravní nehody, crash-terminál, IS Evdon, optimalizace administrativního procesu.
Annotation
Optimisation of administrative process related to traffic accidents using crash- terminal and IS Evdon
Diploma thesis deals with optimizing the administrative process related to traffic accidents using crash-terminal and information system Evdon. The theoretical part describes the legislative framework of traffic accidents, it also describes all variations of this administration processes in the Czech Republic and estimates the time and costings for the entire administration process. The theoretical part also mentioned examples of administration of car accidents in selected countries. The practical part at first describes the principle function of crash-terminal and IS Evdon, then there is draft for time and financial optimization of the entire process of administration of traffic accidents using the described technology and information system. In conclusion there are summarized and evaluated the benefits of the use of the drafted optimization.
Key words
Traffic accident, administration of traffic accident, crash-terminal IS Evdon, optimization of the administrative process.
8
Obsah
SEZNAM ILUSTRACÍ ... 10
SEZNAM TABULEK ... 11
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ... 12
ÚVOD ... 13
ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU PROBLEMATIKY Z DOSTUPNÉ ODBORNÉ LITERATURY ... 14
KNIŽNÍ PUBLIKACE ... 14
PERIODIKA ... 15
KVALIFIKAČNÍ PRÁCE ... 15
1 LEGISLATIVNÍ RÁMEC ... 17
1.1 DOPRAVNÍ NEHODA DLE ZÁKONA ... 17
1.1.1 Druhy dopravních nehod ... 19
1.2 POZEMNÍ KOMUNIKACE ... 20
1.2.1 Účelová komunikace ... 21
1.2.2 Místa ležící mimo pozemní komunikace ... 22
1.3 NÁVRH OPTIMÁLNÍHO POSTUPU ÚČASTNÍKŮ PŘI DOPRAVNÍ NEHODĚ ... 22
1.4 KLASIFIKACE ZAVINĚNÍ DOPRAVNÍ NEHODY ... 25
2 KOMPLETNÍ POPIS VARIANTNÍCH PROCESŮ ADMINISTRACE DOPRAVNÍCH NEHOD V ČR NA MÍSTĚ JEJICH VZNIKU ... 27
2.1 K NEHODĚ NENÍ PŘIVOLÁNA POLICIE ... 27
2.2 K NEHODĚ JE PŘIVOLÁNA POLICIE ... 27
2.2.1 Nehodu lze vyřešit na místě ... 28
2.2.2 Nehodu nelze vyřešit na místě ... 29
3 ADMINISTRACE DOPRAVNÍCH NEHOD VE VYBRANÝCH STÁTECH ... 30
3.1 VELKÁ BRITÁNIE ... 30
3.2 NĚMECKO ... 31
3.3 NORSKO... 32
4 ČASOVÁ NÁROČNOST JEDNOTLIVÝCH KROKŮ A VYČÍSLENÍ NÁKLADŮ NA PROCES ADMINISTRACE DOPRAVNÍ NEHODY ... 34
4.1 ADMINISTRACE DOPRAVNÍ NEHODY VRÁMCI POJIŠŤOVNY ... 34
4.1.1 Jednostupňová likvidace pojistných událostí ... 34
9
4.1.2 Dvoustupňová likvidace pojistných událostí ... 36
4.1.3 Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ... 39
4.1.4 Havarijní pojištění ... 42
4.1.5 Případy neplnění pojišťovnou... 43
4.1.6 Pojistné podvody ... 44
4.1.7 Časová a finanční náročnost administrace v rámci pojišťovny ... 47
4.2 ADMINISTRACE DOPRAVNÍ NEHODY VRÁMCI POLICIE ... 48
4.2.1 Bodový systém ... 51
4.2.2 Klasifikace dopravních přestupků ... 53
4.2.3 Správní řízení ... 58
4.2.4 Klasifikace trestných činů spojených s dopravní nehodou ... 58
4.2.5 Trestní řízení ... 61
4.2.6 Časová a finanční náročnost administrace v rámci policie ... 62
5 NÁVRH NA ČASOVOU A FINANČNÍ OPTIMALIZACI PROCESU ADMINISTRACE DOPRAVNÍ NEHODY S VYUŽITÍM CRASH TERMINÁLU A IS EVDON ... 64
5.1 CRASH TERMINÁL ... 64
5.2 ISEVDON ... 65
5.3 ADMINISTRACE NEHODY POMOCÍ ISEVDON ACRASH TERMINÁLU ... 66
5.4 OPTIMALIZACE ADMINISTRATIVNÍHO PROCESU ... 68
5.4.1 Návrh na optimalizaci procesu při zpracování pojišťovnou ... 68
5.4.2 Návrh na optimalizaci procesu při zpracování policií ... 69
6 VYHODNOCENÍ PŘÍNOSŮ VYUŽITÍ NAVRŽENÉ OPTIMALIZACE ... 71
ZÁVĚR ... 74
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ... 75
CITACE ... 75
BIBLIOGRAFIE ... 78
SEZNAM PŘÍLOH ... 79
PŘÍLOHA A - FORMULÁŘ PRO ZÁZNAM O DOPRAVNÍ NEHODĚ ... 80
PŘÍLOHA B - PŘÍKLADY DOPRAVNÍCH NEHOD ... 81
10
Seznam ilustrací
Obrázek 1: Graf nehodovosti v ČR v letech 1980 až 2015 ... 23
Obrázek 2: Rozhodovací schéma při dopravní nehodě ... 25
Obrázek 3: Schéma řešení dopravní nehody v případě přivolání policie ... 28
Obrázek 4: Mapa procesu dvoustupňové likvidace ... 37
Obrázek 5: Propojení složek likvidace ... 38
Obrázek 6: Schéma IS Evdon ... 65
Obrázek 7: Model rozhodování v IS Evdon ... 67
11
Seznam tabulek
Tabulka 1: Statistika pojistných podvodů členů ČAP za rok 2015... 46
Tabulka 2: Aktuálně známé návrhy změn v sazbách pokut a trestných bodů ... 52
Tabulka 3: Přehled překročení rychlosti v obci a příslušných sankcí ... 55
Tabulka 4: Přehled překročení rychlosti mimo obec a příslušných sankcí ... 56
Tabulka 5: Srovnání přínosů a nákladů využití IS Evdon ... 71
12
Seznam použitých zkratek
ČAP Česká asociace pojišťoven ETŘ Evidence trestního řízení GPRS General Packet Radio Services
GPS Global positioning system, Globální polohový systém GSM Groupe Spécial Mobile
IS Informační systém
SVIPO Systém pro výměnu informací o podezřelých okolnostech
ŠU Škodná událost
13
Úvod
Diplomová práce se zabývá popisem a optimalizací celého administrativního procesu spojeného s dopravní nehodou s využitím technologie crash terminálu a zavedením informačního systému Evdon. Téma dopravních nehod obecně je stále velmi aktuální vzhledem k dlouhotrvajícímu rostoucímu trendu jejich počtu.
Cílem práce je popsat současný stav problematiky, včetně kompletního popisu všech možných variant administrativního procesu dopravních nehod v prostředí ČR, a dále ho porovnat s administrací nehod v zahraničí. V praktické části je pak cílem práce navrhnout časovou a finanční optimalizaci této administrace.
Diplomová práce je rozdělena na dvě části. Účelem teoretické části je nejprve popsat celý průběh všech možných variant administrativního procesu dopravních nehod, včetně jeho porovnání s administrací v dalších zemích. Dalším krokem je pak analýza časové náročnosti jednotlivých kroků a vyčíslení nákladů na celý proces administrace nehody.
Na teoretickou část práce navazuje její praktická část, která se věnuje návrhu časové a finanční optimalizace celého procesu administrace dopravní nehody s využitím technologie crash terminálu a zavedením informačního systému Evdon pro automatizaci celého procesu. V závěru praktické části a diplomové práce je pak zhodnocen přínos využití navrhované optimalizace.
14
Zhodnocení současného stavu problematiky z dostupné odborné literatury
Účelem této kapitoly je zjistit, jak je téma diplomové práce popsáno v jiných dostupných zdrojích.
Knižní publikace
Jednou z odborných knih, která se věnuje tématu dopravních nehod, je publikace Tomáše Berana s názvem Dopravní nehody: právní rádce po každého řidiče. Jedná se o praktickou příručku, která se věnuje eliminaci následků nehody, ale i rizika jejího vzniku. V knize je popsáno, jak řešit situaci přímo na místě dopravní nehody a jak zaznamenat všechny potřebné údaje a svědectví. Mnoho rad se týká také dokazování míry zavinění a jednání s pojišťovnou kvůli náhradě vzniklé škody.
Další knihou zabývající se tématikou dopravních nehod je publikace s názvem Fenomén silniční dopravní nehody: objasňování a základní postupy, autora Jana Brázdy. Autor nejprve charakterizuje dopravní nehody z trestněprávního a kriminalistického hlediska, dále hodnotí současný stav problematiky dopravních nehod a charakterizuje vybrané kriminalistické úkony při jejich vyšetřování. V neposlední řadě se zabývá také zvláštnostmi některých vyšetřovacích úkonů.
Monografie s názvem Dopravní nehody v soudním lékařství a soudním inženýrství, jejímž autorem je Miroslav Hirt. Zaměřuje se především na jednotlivé druhy poranění při různých typech dopravních nehod, zabývá se ale také trestněprávními aspekty dopravních nehod a jejich znaleckým posuzováním.
Cizojazyčnou publikací zabývající se tématem dopravních nehod je kniha Traffic accidents: causes and outcomes, jejímž autorem je Graham P. Bartley. Kniha popisuje dopravní nehody od možných příčin až po jejich následky, zkoumá širokou škálu otázek souvisejících s nehodami, včetně prevence, bezpečnosti a zmírnění následků dopravních nehod.
15
Periodika
Články ze zahraničních konferencí zabývajících se tématem dopravních nehod byly čerpány z databáze IEEE Xplore Digital Library, kterou má Technická univerzita v Liberci k dispozici.
Dva články byly prezentovány na konferenci Vehicular Technology Conference. První z nich s názvem NOTICE: An Architecture for the Notification of Traffic Incidents vyšel v roce 2008 a jeho autory jsou M. Abuelela, S. Olariu a M. C. Weigle. Článek pojednává o systému NOTICE pro včasné varování a oznamování dopravních nehod s využitím technologie pásů senzorů vložených do vozovky.
Ze zmiňované konference z roku 2009 je i druhý článek od stejných autorů s názvem Automatic Incident Detection In VANETs: a Bayesian Approach. Článek se zabývá pravděpodobnostní automatickou detekcí nehody na méně frekventovaných silnicích.
Studie s názvem Data integration and clustering for real time crash prediction uveřejněná v Information Reuse and Integration v roce 2014, jejímiž autory jsou E. Paikari, M.
Moshirpour, R. Alhajj a B. H. Far, je založena na předpokladu, že dopravní nehody se vyskytují v podobných oblastech, a jsou tedy prostorově závislé. Cílem studie je poukázat na nedostatky v oblasti výzkumu s důrazem na prostorovou klasifikaci nehod.
Další článek ze stejného věstníku z roku 2014 s názvem Data-oriented intelligent transportation systems, jehož autory jsou H. Ibrahim a B. H. Far, pojednává o metodě, která analyzuje údaje o provozu v reálném čase a na jejich základě dokáže předpovídat budoucí stav dopravy v daném místě a případné nehody. Cílem studie je objevení vzorců provozu, a možnost jejich využití pro předvídání dopravní situace.
Kvalifikační práce
Tématem dopravních nehod a jejich vyhodnocováním se zabývá několik vysokoškolských kvalifikačních prací. Jednou z nich je například bakalářská práce Vratislava Švejcara,
16 studenta Právnické fakulty Masarykovy univerzity, s názvem Ohledání místa dopravní nehody jako důkazní prostředek po trestní řízení. Práce popisuje a vysvětluje základní pojmy související s ohledáním místa dopravní nehody, vymezuje ohledání místa jako jeden z druhů důkazních prostředků, charakterizuje jednotlivé druhy dopravních nehod a přibližuje kriminalistické stopy, které se na místě nehody nachází.
Další kvalifikační prací zabývající se tématem dopravních nehod je diplomová práce studentky Právnické fakulty Masarykovy univerzity Lenky Sýkorové s názvem Dopravní nehoda jako předmět správního řízení. Práce nejprve vymezuje základní pojmy, následuje stěžejní část popisující samotné správní řízení, jehož předmětem je dopravní nehoda. Dále se práce také zabývá porovnáním projednávání nehody ve správním a trestním řízení a uvádí také zvláštní druhy správního řízení.
V neposlední řadě se tématikou dopravních nehod zabývá diplomová práce studenta Fakulty aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Petra Hlaváče s názvem Aplikace výpočetní techniky při analýze dopravních nehod. Práce je zaměřena na možnosti aplikace výpočetní techniky při analýze dopravních nehod. Teoretická část práce je věnována obecným náležitostem vyšetřování a popisu různých výpočetních a grafických metod analýzy nehod. Jako jsou programy pro digitální fotogrammetrii místa nehody a simulování nehodového děje.
Podrobnou klasifikací a popisem trestných činů se zabývá bakalářská práce s názvem Dopravní nehoda jako trestný čin, jejíž autorkou je Zuzana Dočkalová, studentka Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Práce se dále zabývá také nejrůznějšími statistikami spojenými s dopravními nehodami.
Nejdůležitějším podkladem pro moji práci je diplomová práce Ing. Romana Brücknera, studenta Manažerské informatiky na TUL s názvem Automatizovaná dokumentace dopravních nehod. Práce se zabývá návrhem informačního systému Evdon, který slouží k automatizované dokumentaci dopravních nehod s využitím crash terminálu.
17
1 Legislativní rámec
V úvodu definuji stěžejní pojmy po tuto diplomovou práci, byť se některé mohou na první pohled jevit zcela zřejmé.
1.1 Dopravní nehoda dle zákona
Dopravní nehodu vymezuje § 47 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
(1) Dopravní nehoda je událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu.
(2) Řidič, který měl účast na dopravní nehodě, je povinen a) neprodleně zastavit vozidlo,
b) zdržet se požití alkoholického nápoje a jiných návykových látek po nehodě po dobu, do kdy by to bylo na újmu zjištění, zda před jízdou nebo během jízdy požil alkoholický nápoj nebo návykovou látku, vždy však do doby příjezdu policisty v případě, že jsou účastníci nehody povinni ohlásit nehodu policistovi podle odstavců 4 a 5,
c) učinit opatření k zabránění vzniku škody osobám nebo věcem, pokud tato hrozí v důsledku dopravní nehody,
d) spolupracovat při zjišťování skutkového stavu.
(3) Účastníci dopravní nehody jsou povinni
a) učinit vhodná opatření, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích v místě dopravní nehody; vyžadují-li to okolnosti, jsou oprávněni zastavovat jiná vozidla,
b) oznámit, v případech stanovených tímto zákonem, nehodu policii; došlo-li k zranění, poskytnout podle svých schopností první pomoc a k zraněné osobě přivolat zdravotnickou záchrannou službu,
18 c) označit místo dopravní nehody,
d) umožnit obnovení provozu na pozemních komunikacích, zejména provozu vozidel hromadné dopravy osob,
e) neprodleně ohlásit policii poškození pozemní komunikace, obecně prospěšného zařízení nebo životního prostředí, pokud k němu při dopravní nehodě došlo,
f) prokázat si na požádání navzájem svou totožnost a sdělit údaje o vozidle, které mělo účast na dopravní nehodě,
g) v případech, kdy nevznikne povinnost oznámit nehodu policii, sepsat společný záznam o dopravní nehodě, který podepíší a neprodleně předají pojistiteli; tento záznam musí obsahovat identifikaci místa a času dopravní nehody, jejích účastníků a vozidel, její příčiny, průběhu a následků.
(4) Dojde-li při dopravní nehodě k usmrcení nebo zranění osoby nebo k hmotné škodě převyšující zřejmě na některém ze zúčastněných vozidel, včetně přepravovaných věcí, částku 100 000 Kč, jsou účastníci dopravní nehody povinni
a) neprodleně ohlásit dopravní nehodu policistovi,
b) zdržet se jednání, které by bylo na újmu řádného vyšetření dopravní nehody, zejména přemístění vozidel; musí-li se však situace vzniklá dopravní nehodou změnit, zejména je-li to nutné k vyproštění nebo ošetření zraněné osoby nebo k obnovení provozu na pozemních komunikacích, především provozu vozidel hromadné dopravy osob, vyznačit situaci a stopy,
c) setrvat na místě dopravní nehody až do příchodu policisty nebo se na toto místo neprodleně vrátit po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo ohlášení dopravní nehody.
(5) Povinnost podle odstavce 4 platí i v případě, kdy při dopravní nehodě
a) dojde ke hmotné škodě na majetku třetí osoby, s výjimkou škody na vozidle, jehož řidič má účast na dopravní nehodě nebo škody na věci přepravované v tomto vozidle,
b) dojde k poškození nebo zničení součásti nebo příslušenství pozemní komunikace podle zákona o pozemních komunikacích, nebo
c) účastníci dopravní nehody nemohou sami bez vynaložení nepřiměřeného úsilí zabezpečit obnovení plynulosti provozu na pozemních komunikacích. [1]
19 Dle zákona se tedy dopravní nehodou rozumí pouze taková událost, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci. Tato skutečnost hraje roli v případném vyšetřování, protože nelze například uložit pokutu za nehodu, ke které došlo mimo pozemní komunikaci. Z pozemní komunikace je například vyloučen prostor čerpací stanice. Dojde- li tedy k nehodě například u čerpací stanice, nejedná se o dopravní nehodu ve smyslu silničního zákona. Na takovém místě neplatí pravidla silničního provozu, proto takovou nehodu nemůže šetřit policie a nelze za ni ani uložit pokutu. Tato skutečnost pak tedy výrazně ovlivňuje i otázku náhrady škody, protože pravidla silničního provozu v tomto případě nelze použít jako závazná pravidla pro posouzení viny účastníků dopravní nehody.
Další podmínkou dopravní nehody je dle zákona zranění nebo usmrcení anebo škody na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu. Škoda na majetku u řady řidičů může evokovat pouze škodu způsobenou druhé případně třetí straně, tento výklad zákona je ale mylný., V případě, že dojde k nehodě, při které je poškozeno pouze vozidlo řidiče (řidič například sjede do příkopu), který je současně majitelem vozu, se stále jedná o dopravní nehodu definovanou zákonem. Na tuto událost se tak vztahují ustanovení o dopravních nehodách, včetně povinnosti volat policii v případech, které budou dále popsány.
1.1.1 Druhy dopravních nehod
Dopravní nehody lze jednoduše rozdělit na dvě kategorie podle toho, zda je k nehodě ze zákona povinné přivolat policii či nikoliv. Policii je nutné volat v následujících případech:
• při dopravní nehodě došlo ke zranění nebo smrti,
• při dopravní nehodě vznikla škoda na majetku třetí osoby (bez limitu této škody),
• škoda na jednom z vozidel, včetně přepravovaných věcí, převyšuje 100 000 Kč. [2]
V případě nehody se tedy předpokládá schopnost alespoň přibližně odhadnout vzniklou škodu, tato skutečnost má pak dále vliv na uplatnění nároku na náhradu škody. Kdyby ale pojišťovna chtěla uplatnit postih proti pojištěnci za to, že nepřivolal k nehodě policii přesto, že škoda byla vyšší, vždy se přihlíží k subjektivním schopnostem škodu odhadnout.
Argumenty pojišťovny tak neobstojí v případě, že výsledná částka výrazně nepřevyšuje
20 stanovenou hranici, nebo v případě, kdyby některá poškození nebyla dostatečně zřetelná a byla odhalena až při opravě. [2]
Často sporně vykládanou podmínkou pro přivolání policie je škoda na majetku třetí osoby.
Majetkem třetí osoby je např. strom, dopravní značení nebo třeba součásti pozemní komunikace apod. V případě dopravní nehody se za majetek třetí osoby tedy nepovažuje vozidlo pořízené na leasing přesto, že jeho vlastníkem je leasingová společnost, firemní automobil ani vozidlo půjčené z autopůjčovny. Zákon jasně říká, že výjimkou ze škody na majetku třetí osoby je škoda na vozidle, jehož řidič má účast na dopravní nehodě nebo škoda na věci přepravované v tomto vozidle. [2]
Dále je nutné zavolat policii vždy v případě, že se účastníci nehody nemohou shodnout, kdo ji zavinil, případně v jakém rozsahu byla nehoda způsobena spoluzaviněním druhého nebo dalšího účastníka nehody. Tuto dohodu je nejlepší připravit přímo na místě nehody v písemné podobě, protože ústní dohoda není následně prokazatelná, což může zkomplikovat následné řešení nehody a zejména finanční vyrovnání. V případě
„zbytečného“ přivolání policie, tedy v případě, že není splněna žádná z podmínek pro nutnost jejího přivolání, však nehrozí účastníkům nehody žádné sankce. [2]
1.2 Pozemní komunikace
Jak bylo již výše zmíněno v definici dopravní nehody, dle zákona musí k incidentu dojít na pozemní komunikaci, aby se z právního hlediska jednalo o dopravní nehodu a řešení celé situace se řídilo příslušnými zákony a předpisy. Pokud totiž dané místo není pozemní komunikace, neplatí zde pravidla silničního provozu, lze zde řídit vozidlo bez oprávnění, nemůže zde tedy dojít k dopravní nehodě ve smyslu zákona a policie na takovém místě nemá kompetence v rámci dohledu nad dodržováním pravidel silničního provozu.
Takovými místy jsou např. soukromá pole, polní cesty, letiště, silniční dráhy a dále tzv.
místa ležící mimo pozemní komunikace. To, že nějaké místo není pozemní komunikací, ale ještě neznamená, že se tam nedá dopustit trestného činu ublížení na zdraví v případě, že dojde ke zranění nebo usmrcení například na okruhu nebo na letišti. [3]
21 Definice toho co je, respektive není, pozemní komunikace je ale obtížná, protože současné znění zákona sice používá pojem „místa ležící mimo pozemní komunikace“, ale nikde tento termín přesně nevymezuje. Zákon dělí pozemní komunikace na dálnice, silnice, místní komunikace a účelové komunikace, které jsou v některých případech obtížně oddělitelné od zmíněných míst ležících mimo pozemní komunikaci. [3]
1.2.1 Účelová komunikace
Zákon vymezuje účelovou komunikaci takto: „Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.“ [1]
„Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. V pochybnostech, zda z hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor nebo objekt, rozhoduje příslušný silniční správní úřad.“ [1]
Tyto definice však nejsou zcela jednoznačné, pokud tedy vznikne spor o to, jestli daná cesta je, nebo není pozemní komunikací a jestli na ní tedy platí pravidla silničního provozu, je nutné nahlédnout do seznamu pozemních komunikací, který vede místně příslušný silniční správní úřad.
22 1.2.2 Místa ležící mimo pozemní komunikace
Jak již bylo výše zmíněno „místa ležící mimo pozemní komunikaci“ nejsou zákonem přesně definována. Jedním z výkladů může být stará dopravní vyhláška 99/1989 Sb., která definovala pojem „místo ležící mimo silnici“. Tato vyhláška definovala takové místo následovně: „Místo ležící mimo silnici je pozemek, garáž, parkoviště, čerpací stanice, tovární, nádražní a letištní prostory, obratiště tramvají apod.“ Lze ale pouze odhadovat, jestli se dnes úřady a soudy řídí touto definicí. Nelze tak například jednoznačně říci, zda na parkovišti u velkých nákupních center platí pravidla silničního provozu. [3]
1.3 Návrh optimálního postupu účastníků při dopravní nehodě
Podle policejních statistik by se mohlo zdát, že počet nehod od roku 2009 klesl, pojišťovny ale řeší čím dál tím víc dopravních nehod, důvod této nesrovnalosti je jednoduchý. V roce 2009 došlo ke zvýšení hranice pro nutnost volání policie na 100 000 Kč, do té doby byla hranice nejprve 20 000 Kč a poté 50 000 Kč. Počet dopravních nehod řešených policií tak v roce 2009 rapidně poklesl, ne tak ale celkový počet všech nehod. Počet nehod řešených policií má v současnosti i přes vyšší finanční limit škody rostoucí tendenci. [4]
23 Obrázek 1: Graf nehodovosti v ČR v letech 1980 až 2015
Zdroj: [4]
Ať už je k nehodě přivolána policie, či nikoliv, existuje obecné doporučení, jak se v takové situaci zachovat. Ze všeho nejdříve je samozřejmě potřeba zastavit vozidlo a zabezpečit místo nehody pomocí varovných světel a umístění výstražného trojúhelníku. Vždy je nutné u všech úkonů dbát především na vlastní bezpečnost, protože provoz kolem nehody pokračuje. V případě, že je někdo zraněný, je nutné zavolat záchrannou službu a policii a podle svých možností poskytnout první pomoc. Policii je dále nutné zavolat také ve výše popsaných případech, nebo pokud nejsou účastníci dopravní nehody schopni sami bez
24 vynaložení nepřiměřeného úsilí zabezpečit obnovení plynulosti provozu na pozemní komunikaci, kde došlo k nehodě. V případě, že je k nehodě přivolána policie, doporučuje se podepsat protokol pouze v případě, že účastník souhlasí s jeho zněním. V opačném případě je možné uvést do protokolu vlastní vyjádření k nehodě, případně námitky proti postupu policie. [5]
V žádném případě by účastníci nehody neměli pít alkohol ani požívat jiné návykové látky.
Pokud je nutné zabezpečit obnovení provozu na pozemní komunikaci, je možné vozidla odstranit, jestliže je nehoda nahlášena policii a účastníci nehody řádně vyznačili postavení vozidel po nehodě sprejem, křídou, nebo například pískem, vhodné je také vytvořit vlastní fotodokumentaci situace po nehodě. Na odstranění vozidel se musí shodnout všichni účastníci dopravní nehody. [5]
Dále je potřeba si zapsat SPZ, VIN, značku a typ zúčastněných vozidel, jména, bydliště a telefonní čísla jejich řidičů i vlastníků a údaje o pojištění – číslo zelené katy, číslo pojistné smlouvy, název pojistitele a platnost zelené karty. Vhodné je také poznamenat si jména, adresy a telefonní čísla případných svědků. Pokud se nehoda obejde bez volání policie, je nutné, aby všichni účastníci nehody společně sepsali záznam o dopravní nehodě, který musí obsahovat identifikaci místa a času nehody, jejích účastníků a vozidel, dále pak její příčiny, průběh a následky. Nejjednodušší je v tomto případě využít Záznam o dopravní nehodě připojený k diplomové práci v příloze A. Správně vyplněný záznam musí podepsat všichni účastníci nehody. Dokument obsahuje všechny potřebné údaje a jeho vzhled je stejný ve všech evropských jazykových mutacích. Nad rámec tohoto záznamu je lepší dále zdokumentovat místo dopravní nehody pořízením fotografií místa nehody, vozidel i případných poškozených věcí. [5]
Pokud je následkem nehody některé z vozidel nepojízdné, je potřeba kontaktovat asistenční službu pojišťovny. Tu je možné volat i v případě, že si účastníci nehody nejsou jisti dalším postupem. Na závěr je nutné zajistit neprodlené předání sepsaného společného záznamu o dopravní nehodě pojistiteli. [5]
25 Obrázek 2: Rozhodovací schéma při dopravní nehodě
Zdroj: [5]
1.4 Klasifikace zavinění dopravní nehody
Trest pro viníka dopravní nehody závisí především na její závažnosti, ta totiž určuje, zda se dopustil trestného činu nebo pouze přestupku. O trestný čin se jedná z pravidla v případě, kdy při dopravní nehodě došlo k závažnějšímu ublížení na zdraví, nehoda byla způsobena úmyslně, v těžší opilosti, nebo při které došlo k poškození obecně prospěšného zařízení. V souvislosti s dopravní nehodou jsou klasifikovány následující trestné činy:
• ohrožení pod vlivem návykové látky;
• poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení z nedbalosti;
• usmrcení z nedbalosti;
26
• těžké ublížení na zdraví z nedbalosti;
• ublížení na zdraví z nedbalosti;
• poškození cizí věci;
• obecné ohrožení;
• neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku. [6]
Pokud při dopravní nehodě nebyl spáchán trestný čin, zpravidla došlo k naplnění některé ze skutkových podstat dopravních přestupků. Přestupku se v souvislosti s dopravní nehodou dopustí ten, kdo:
• způsobí dopravní nehodu, při které je jinému ublíženo na zdraví, nebo
• způsobí dopravní nehodu se škodou převyšující zřejmě částku 100 000 Kč. [6]
O přestupek se jedná také v případě, že viník ujel od dopravní nehody, při které ale nedošlo ke zranění. Přestupkový zákon nepostihuje viníka dopravní nehody, při které nedošlo k ublížení na zdraví jiné osoby, než je řidič vozidla, nebo ke škodě převyšující zřejmě částku 100 000 Kč na jiném vozidle. Způsobení takových nehod je sankcionováno jen jako porušení pravidel silničního provozu, které bylo příčinou nehody. Viníkovi nehody je tak například uložena sankce pouze za nedání přednosti v jízdě, nikoliv za způsobení dopravní nehody, která je jejím následkem. [6]
27
2 Kompletní popis variantních procesů administrace dopravních nehod v ČR na místě jejich vzniku
Při řešení dopravní nehody může nastat množství variant, které jsou obsahem této kapitoly.
Základní rozdělení celého procesu se však řídí zejména tím, zda je k nehodě přivolána policie, či nikoliv. Výše popsaná doporučení pro chování účastníků nehody bezprostředně po ní je vždy stejné.
2.1 K nehodě není přivolána policie
V případě, že není nutné volat k dopravní nehodě policii, viz důvody a podmínky popsané výše, je vždy potřeba vyplnit záznam o nehodě a nahlásit nehodu jako pojistnou událost příslušné pojišťovně. Posouzení míry zavinění je pak již záležitostí pojišťoven účastníků dopravní nehody. V případě viníka nehody je její nahlášení nezbytné, aby mohla pojišťovna vzniklou škodu likvidovat. Nehodu je možné ale nahlásit i jako poškozený.
Většina českých pojišťoven nabízí tzv. přímou likvidaci, což znamená, že převezme celé vyřizování pojistné události do svých rukou – zajistí odvoz nebo odtah vozu i jeho opravu a náklady pak požaduje po pojišťovně viníka. [7]
V případě nezjištěného nebo nepojištěného viníka nehody je možné se náhrady škody domáhat u České kanceláře pojistitelů, která k těmto účelům vytváří garanční fond. Plnění za škodu z tohoto fondu lze čerpat v případě:
• že není znám viník nehody, ani identifikace jeho vozu;
• že za vozidlo odpovídá osoba bez povinného ručení;
• úpadku pojišťovny viníka. [7]
2.2 K nehodě je přivolána policie
V případě, že je ze zákona nutné k nehodě přivolat policii, rozlišujeme dvě základní varianty procesu na základě toho, zda lze nehodu vyřešit na místě. Pak se jedná o přestupek, nebo existuje podezření ze spáchání trestného činu, viz výše, kdy není možné
28 nehodu vyřešit na místě. Jednotlivé varianty a vazby mezi nimi naznačuje následující schéma.
2.2.1 Nehodu lze vyřešit na místě
Nehodu je z pravidla možné vyřešit na místě v případě, že neexistuje podezření ze spáchání trestného činu. Přivolaná policie v takovém případě provede přestupkové jednání přímo na místě dopravní nehody a účastníkům vydá potvrzení o účasti na nehodě nebo jim potvrdí vyplněný záznam o nehodě. Pokud viník nehody s obviněním souhlasí a je ochoten zaplatit za spáchaný dopravní přestupek pokutu v blokovém řízení, je vše vyřešeno bezprostředně po nehodě přímo na místě, kde vznikla. Dále se již postupuje jako v případě, kdy není nutné volat policii, podklady jsou tedy předány příslušným pojišťovnám.
Problém nastává v případě, kdy obviněný nesouhlasí se svou vinou na dopravní nehodě a odmítne na místě zaplatit uloženou pokutu. V tomto případě pak policista sepíše záznam o události v silničním provoze nebo protokol o nehodě a nehodu oznámí do 30 dnů příslušnému správnímu orgánu, kterým je magistrát daného města nebo pověřená obec, a současně mu postoupí veškerou dokumentaci.
Nehoda, ke které je nutné přivolat policii.
Nehodu lze vyřešit na místě.
Nehodu nelze vyřešit na místě.
Účastníci nehody souhlasí s rozhodnutím.
Podezření ze spáchání trestného činu.
Někdo z účastníků nesouhlasí s rozhodnutím.
Obrázek 3: Schéma řešení dopravní nehody v případě přivolání policie Zdroj: Vlastní zpracování
29 Policista v těchto případech stanovuje pouze to, jakého přestupkového jednání se jednotliví účastníci dopravní nehody dopustili, podíl na jejím zavinění určují opět příslušné pojišťovny, které likvidují vzniklou škodu.
2.2.2 Nehodu nelze vyřešit na místě
Nehodu není možné vyřešit bezprostředně na místě v případě, že existuje podezření ze spáchání trestného činu. Takové situace byly popsány výše v kapitole Klasifikace zavinění dopravní nehody. V takové situaci policie nehodu zpracuje ve zkráceném přípravném řízení a podklady odevzdá na okresní státní zastupitelství. Pokud nehodu nelze takto vyřešit, je případ předán službě kriminální policie a vyšetřování. V případě podezření ze spáchání trestného činu má policejní orgán zákonem stanovenou dvouměsíční lhůtu k prověření všech skutečností. Poté je spisový materiál předán státnímu zástupci, který ve věci rozhodne sám, nebo ji předá k rozhodnutí soudu.
30
3 Administrace dopravních nehod ve vybraných státech
Tato kapitola se věnuje popisu příkladů administrace dopravních nehod v zahraničí, zejména pak odlišnostem oproti postupu v ČR.
3.1 Velká Británie
Proces po nehodě ve Velké Británii je do jisté míry podobný jako u nás. Stejně jako v ČR je nutné bezprostředně po nehodě zastavit vozidlo a zapnout výstražná světla, případné ujetí od nehody je trestné. Doporučuje se neomlouvat se ani nebrat vinu na sebe, dokud nebude jasné, jak k nehodě došlo. Vše by mohlo být následně použito proti účastníkovi nehody. [8]
V případě, že je někdo zraněný, musí být k nehodě přivolána policie a podle závažnosti zranění i záchranná služba. Policie by měla být přivolána i v případě, že dojde k poškození cizí věci, nehoda blokuje silniční komunikaci nebo některý z účastníků od nehody ujede bez poskytnutí kontaktních údajů. V ostatních případech není nutné volat policii přímo k nehodě, ve Velké Británii neexistuje žádný finanční limit škody pro její přivolání. [8]
Dalším rozdílem je skutečnost, že všechny dopravní nehody musí být v Anglii do 24 hodin nahlášeny policii, porušení tohoto pravidla je trestáno pokutou, trestnými body, nebo i odebráním řidičského oprávnění. [8]
Je nezbytné, aby si účastníci nehody vyměnili veškeré kontaktní údaje. Pokud je to možné, měl by účastník nehody shromáždit jména, adresy a telefonní čísla od všech řidičů, pasažérů i svědků. Od řidičů, kteří jsou přímými účastníky nehody, je nutné zjistit také údaje o pojištění a o zákonném majiteli vozu, pokud jím není řidič. [8]
Dále je lepší si poznamenat registrační čísla všech havarovaných vozů, včetně jejich značky, modelu a barvy. Důležité je také datum a čas nehody, případně nákres postavení vozidel a popis povětrnostních podmínek a stavu vozovky. Doporučuje se také sepsat
31 seznam škod na vozidlech a popis veškerých zranění. Jako důkazní materiál jsou vhodné také fotografie situace po nehodě. [8]
Každá nehoda musí být vždy nahlášena příslušné pojišťovně, po nehodě je lepší si zkontrolovat podmínky pojistné smlouvy, zejména lhůtu pro její nahlášení, která se pohybuje v rozmezí od dvou dnů až do dvou týdnů. Pojišťovně musí účastník nehody poskytnout také veškeré kontaktní údaje získané od dalších případných účastníků pojistné události. Kromě kontaktních údajů je nutné pojišťovně poskytnout co nejvíce detailů týkajících se nehody, které se podařilo na místě zaznamenat. [8]
3.2 Německo
V Německu, stejně jako ve většině zemí, je ze zákona povinné přivolat k nehodě policii v případě, že byl někdo zraněn. V případech, kdy není nutné volat záchrannou službu, je potřeba si poznamenat jména, adresy a telefonní čísla zraněných osob. Dále je nutné kontaktovat policii také v případě, že se účastníci nehody neshodnou na vyplnění formuláře o nehodě, nebo když někdo z nich opustí místo nehody bez předání potřených kontaktních údajů. Dalším důvodem je účast vozidla, jehož majitel není občanem EU, nebo pokud vznikla velká škoda. [9]
Pokud havarované vozidlo brání v provozu na silniční komunikaci, je nutné ho co nejdříve odstranit, v takovém případě je ale vhodné označit na vozovce jeho polohu po nehodě i případné brzdné dráhy. Opět se doporučuje i fotodokumentace celé situace, pokud je to možné. [9]
V Německu stejně jako v ČR musí být každé vozidlo, respektive jeho majitel, pojištěné na škodu způsobenou jeho provozem. Do dvou týdnů musí poškozený informovat o nehodě pojišťovnu, aby měl nárok na náhradu škody. Zákonná promlčecí lhůta začíná koncem kalendářního roku, ve kterém došlo ke zranění, a trvá tři roky. [10]
K nemožnosti pojistného plnění může dojít v případě, že se nepodaří identifikovat viníka nehody, že tento účastník nehody není pojištěný, nebo se pojistitel dostane do platební
32 neschopnosti. V těchto případech může poškozený požadovat vyplacení pojištění ze záručního fondu s názvem Verkehrsopferhilfe. Tento princip je obdobný jako v ČR, kde existuje fond se stejným účelem. [10]
3.3 Norsko
Třetí evropskou zemí, která byla zvolena do diplomové práce jako příklad administrace dopravní nehody, je Norsko. I zde je celý proces velmi podobný jako ve výše popsaných zemích. Ani v Norsku není stanoven žádný finanční limit škody pro přivolání policie k nehodě, ta má být kontaktována v případě zranění někoho z účastníků nebo při na požití alkoholu nebo jiných návykových látek před jízdou. Stejně jako u nás je doporučeno v případech, kdy si účastníci nejsou čímkoli jistí, policii pro jistotu přivolat. [11]
U nehody, která se obešla bez zranění, je doporučený postup totožný jako v ČR. Řidič by měl zapnout výstražná světla, obléknout si reflexní vestu a dbát zejména na vlastní bezpečnost. Dále je potřeba zajistit místo nehody umístěním výstražného trojúhelníku, a pokud si účastníci nevědí rady, je vždy lepší policii přivolat, i když nebyl nikdo zraněn, hlavně v případě řízení pod vlivem alkoholu, kdy je účast policie nutná. Všichni účastníci by si měli poznamenat jména a telefonní čísla všech případných svědků. [11]
Opět se doporučuje v ideálním případě pořídit fotodokumentaci celé situace po nehodě, včetně detailů poškozených vozů. Neméně důležité je vyplnění formuláře o hlášení škod.
Před přemístěním havarovaných vozidel z komunikace je možné ještě změřit vzdálenost vozů k chodníku, případně značení a délky brzdných drah. Poté je již možné odstavit vozidla tak, aby nebránila v provozu na vozovce. [11]
Všichni účastníci nehody jsou pak povinni uvést své jméno, adresu a registrační číslo vozidla. Je-li vozidlo pronajaté nebo na leasing, pak je nutné znát jméno a adresu jeho majitele, která musí být také uvedena. [11]
33 V případě, že dojde při nehodě ke zranění někoho z jejích účastníků, je celý postup obdobný s tím rozdílem, že je povinné ze zákona poskytnout první pomoc spočívající alespoň v přivolání záchranné služby. [11]
34
4 Časová náročnost jednotlivých kroků a vyčíslení nákladů na proces administrace dopravní nehody
Tato kapitola je věnována podrobnějšímu popisu následné administrace dopravních nehod v rámci pojišťovny a policie, včetně snahy o popsání její přibližné časové a finanční náročnosti.
4.1 Administrace dopravní nehody v rámci pojišťovny
Administrace dopravní nehody spočívá v rámci pojišťovny v likvidaci pojistné události. Ta obecně zahrnuje veškeré pracovní postupy, jejichž cílem je určit výši škody a poskytnout pojištěnému případně poškozenému odpovídající peněžní náhradu, tzv. pojistné plnění.
Likvidace pojistné události představuje kompenzaci nároků pojištěného či poškozeného, které vyplývají z pojistné smlouvy.
Jedná se tedy o veškeré úkony spojené s vyřízením pojistné události, která začíná přijetím hlášení škodní události a končí stanovením výše pojistného plnění. Při jednoznačném zavinění dopravní nehody jedním z jejích účastníků je celá vzniklá škoda hrazena z povinného ručení viníka a tuto pojistnou událost hlásí všichni účastníci nehody, a to viníkově pojišťovně. Průběh likvidace pojistné události je zpravidla jedno nebo dvoustupňový.
4.1.1 Jednostupňová likvidace pojistných událostí
Jednostupňová likvidace pojistných událostí je historicky starší a v současné době je již převážně nahrazena likvidací jednostupňovou, kterou využívají zpravidla menší pojišťovny s menším počtem pojistných událostí. Podstatou tohoto způsobu likvidace je skutečnost, že veškeré úkony spojené s vyřízením předmětné pojistné události zajišťuje jeden zaměstnanec pojišťovny (likvidátor).
35 Likvidace pojistné události motorového vozidla zahrnuje následující úkony:
1. Ohlášení pojistné události klientem nebo poškozeným. Nehodu lze pojišťovně nahlásit telefonátem do call centra, osobně na pobočce pojišťovny, vyplněním internetového formuláře, případně může nehodu ohlásit i smluvní servis pojistitele.
2. Poté je škodní událost zaregistrována, přičemž dojde k ověření platnosti a rozsahu krytí příslušné pojistné smlouvy a k přidělení evidenčního čísla.
3. Následně je pojistná událost předána k vyřízení jednomu konkrétnímu likvidátorovi pojišťovny.
4. Likvidátor nejprve kontaktuje klienta pojišťovny a vyžádá si dokumenty potřebné k likvidaci, provede prohlídku poškozeného vozidla, včetně vytvoření fotodokumentace a zápisu o poškození, a na základě zjištěných údajů stanoví formu likvidace (rozpočtem nákladů na opravu, doložením faktury za opravu formou tzv.
totální škody). Likvidátor dále provede výpočet nákladů na opravu a stanoví výši vzniklé škody.
5. Poté likvidátor provede příslušné administrativní úkony, jako je kontrola doložených podkladů, posouzení oprávněnosti rozsahu uplatňovaného nároku, odpočet případné spoluúčasti či jiných srážek, stanovení výše ostatních nároků, stanovení rezervy na pojistné plnění, zhotovení korespondence a nakonec vystavení poukazu na pojistné plnění.
6. Nakonec dochází ještě k revizi pojistné události, kdy je ze strany revidujícího kontrolován postup likvidátora při zpracování pojistné události. Následně je vyplaceno pojistné plnění a klientovi nebo případně poškozenému je zaslán vyřizovací dopis. Celý spis týkající se pojistné události je po ukončení likvidace archivován.
Výhodou jednostupňové likvidace pojistné události je bezpochyby úzký kontakt likvidátora s klientem, který se tak ve všech záležitostech obrací na konkrétního zaměstnance pojišťovny, což je pro poškozeného jednoduchý a efektivní způsob komunikace v průběhu likvidace škody.
Mezi nevýhody jednostupňové likvidace patří zejména časová náročnost vyřízení pojistné události, protože všechny potřebné úkony zajišťuje jediný likvidátor. Další nevýhodou je
36 riziko účasti likvidátora na pojistném podvodu, protože provádí sám veškeré úkony od prohlídky po stanovení výše škody. Pokud se příslušnou pojistnou událostí zabývá více zaměstnanců pojišťovny, je pravděpodobnost odhalení podvodu vyšší. V neposlední řadě jsou nevýhodou také neustále stoupající nároky na odbornost a průběžné vzdělávání likvidátorů, protože musejí být schopni vyhodnotit škodu na veškerých motorových vozidlech, včetně jejich příslušenství.
Vzhledem ke všem výše uvedeným nevýhodám je jednostupňová likvidace pojistné události dnes již v podstatě překonána a tento způsob byl postupem času nahrazen dvoustupňovou likvidací nehod motorových vozidel, která eliminuje zmiňované nedostatky historicky staršího způsobu likvidace.
4.1.2 Dvoustupňová likvidace pojistných událostí
Většina velkých pojišťoven na českém trhu je v současnosti založena na dvoustupňovém systému likvidace pojistných událostí. Celý proces likvidace je rozdělen na administrativně-právní a technickou část a tyto dvě části jsou od sebe odděleny. Veškeré úkony popsané výše, které dříve vykonával výhradně jediný likvidátor, jsou tak dnes rozděleny mezi likvidátora a technika. Některé úkony tak mohou být zpracovávány souběžně.
V některých případech se jedná o jednotlivá oddělení jediné firmy, může ale dojít i k založení dceřiné společnosti, jako je tomu například v případě pojišťovny Kooperativy, pro kterou zajišťuje celou technickou část likvidace firma Global Expert, s.r.o. Tento model je pro společnost z účetního hlediska výhodnější.
Administrativně-právní část likvidace škody zahrnuje přijetí oznámení o pojistné události, které se přidělí identifikační číslo. Následují právní úkony likvidace a generování zakázky pro dceřinou společnost na technickou prohlídku vozu, na jejímž základě je vyčíslena škoda. Technická část končí vyplněním technické zprávy a uzavřením zakázky předáním k likvidaci. Celý proces končí vyplacením pojistného plnění.
37 Obrázek 4: Mapa procesu dvoustupňové likvidace
Zdroj: Global Expert, s. r. o. – interní materiály
Technická část likvidace pojistných událostí zahrnuje zajištění veškerých technických úkonů. Do této části likvidace spadá zejména prohlídka poškozeného vozidla, fotodokumentace poškození motorového vozidla v rozsahu potřebném k posouzení škody, výpočet obecné ceny vozidla, výpočet nákladů na opravu vozidla, tzn. kontrola dokladů (faktur) za opravu vozidla, či provedení rozpočtu nákladů na opravu ve výpočetním programu, výpočet ceny zbytků u totálních škod a výpočet skutečné škody na vozidle.
Technická prohlídka je pro likvidaci škody bezpodmínečně nutná a vůz nesmí být před jejím provedením opravován. Nejprve je vůz prohlédnut v původním ponehodovém stavu a po jeho rozebrání následuje zpravidla ještě minimálně jedna další prohlídka a dokumentace jeho stavu.
Administrativně-právní část dvoustupňové likvidace pojistné události spočívá v zajištění administrativních úkonů, jako je registrace škodní události do provozního systému pojišťovny, kterou provede její zaměstnanec po přijetí oznámení o škodní události. Tento systém automaticky generuje číslo, pod kterým je událost vedena. Registrovaná událost je pak přidělena likvidátorovi, který bude škodu likvidovat.
Dále následují úkony spojené s posouzením oprávněnosti nároku, kdy likvidátor z informací uvedených v hlášení škodní události posoudí, z jakého druhu pojištění je požadavek na náhradu škody uplatňován. Z pojistné smlouvy pak zjistí rozsah pojistného krytí, včetně místní platnosti pojištění, výluk, spoluúčastí, limitů plnění apod.
38 Při oprávněném nároku je následně potřeba stanovit rezervu na pojistné plnění, která vyjadřuje předpokládanou výši pojistného plnění, které bude v dané pojistné události vypláceno. Poté se ještě stanovuje výše ostatních nároků klienta, či poškozeného, kdy se může jednat například o škody na zdraví, bolestné, náhrada za zapůjčení náhradního vozidla, nebo odtah vozidla atd. Nakonec již přichází na řadu realizace výplaty pojistného plnění a zaslání informačního dopisu klientovi, či poškozenému.
Obrázek 5: Propojení složek likvidace
Zdroj: Global Expert, s. r. o. – interní materiály
V současné době se v oblasti havarijního pojištění projevuje mimo dvoustupňové likvidace také trend získávání a zapojování smluvních partnerů z řad autorizovaných i neautorizovaných servisů do procesu likvidace pojistných událostí. Správným nastavením tohoto sytému je možné získat řadu výhod pro všechny zúčastněné subjekty, tedy pojistitele, smluvní servis i klienta.
Podstata spolupráce pojišťovny a smluvního servisu spočívá v jeho propojení s provozním systémem pojišťovny. Smluvní servisy tak mohou svým klientům poskytnout při řešení pojistných událostí komplexní služby od nahlášení škodní události, přes zajištění prohlídky a opravy poškozeného vozidla, až po výplatu pojistného plnění, tedy nákladů na opravu vozu, přímo na účet smluvního servisu. Tento proces umožňuje pojišťovnám zajistit vyšší kvalitu a zejména komfort služeb pro své klienty, včetně urychlení celé likvidace pojistné události a snížení nákladů s ní spojených.
39 Dvoustupňová likvidace má hned několik výhod. Mezi hlavní přínosy patří zrychlení celého procesu likvidace, kdy technická a administrativní část mohou probíhat současně.
Dále tento systém eliminuje riziko účasti na pojistném podvodu ze strany likvidátora pojistné události, kterou se v tomto případě zabývá více zaměstnanců pojišťovny, a je tak vyšší šance, že by byl případný podvod odhalen. V neposlední řadě je nespornou výhodou snížení nároků na odbornost zaměstnanců pojišťovny, kteří se mohou díky oddělení technické a administrativní části likvidace specializovat pouze na konkrétní činnosti.
Nevýhodou dvoustupňové likvidace je menší přehlednost pro klienta pojišťovny kvůli oddělení technické a administrativní části likvidace, protože pojistnou události již neřeší pouze jeden konkrétní zaměstnanec pojišťovny, se kterým by klient mohl o škodné události komunikovat.
Z výše popsaného procesu je zřejmé, že likvidace pojistných událostí motorových vozidel je v dnešní době velice složitý proces, vyžadující široký rozsah vědomostí a znalostí z mnoha oborů, jako je konstrukce motorových vozidel, autoopravárenství, administrativa, legislativa a právní předpisy. To je jeden z hlavních problémů u jednostupňové likvidace pojistných událostí, a sice na likvidátora jsou kladeny příliš vysoké nároky na odbornost.
(Zpracováno na základě konzultace s panem ředitelem Ing. Františkem Jeřábkem, vedoucím obchodního zastoupení společnosti Global Expert, s.r.o., dne 4. 4. 2016.)
4.1.3 Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla
Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nebo také povinné ručení, je ze zákona povinné smluvní pojištění odpovědnosti, jehož účelem je pojistná ochrana zdraví a majetku třetích osob, kterým byla způsobena škoda zapříčiněná provozem vozidla. Podmínky sjednávání a plnění pojistné smlouvy v ČR upravuje zákon č. 168/1999 Sb., který také stanovuje, že povinné ručení musí být uzavřeno pro každé vozidlo, které je provozováno na pozemní komunikaci, a to včetně vozidel, která jsou na pozemní komunikaci pouze ponechána.
Tento zákon také zřizuje Českou kancelář pojistitelů jako profesní organizaci pojistitelů, kteří jsou v ČR oprávněni poskytovat pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. [12]
40 Pojištění odpovědnosti se vztahuje na riziko škod, které řidič vozu způsobí třetí osobě či osobám při provozu vozidla. Do konce roku 2008 se povinné ručení v ČR prokazovalo samostatným dokladem o pojištění, které vydával pojistitel. Od roku 2009 je ale jediným platným dokladem o povinném ručení zelená karta, která je mezinárodním dokladem a platí téměř ve všech státech Evropy. Toto pojištění se nevztahuje na škodu na vlastním vozidle, kterou způsobí řidič vlastním zaviněním, pro krytí těchto škod slouží havarijní pojištění popsané v následující kapitole. [13]
Za nedodržení povinnosti uzavřít pojištění hrozí majiteli motorového vozidla vysoké sankce. Majitel, který neuzavře povinné pojištění a způsobí vozidlem druhému škodu na zdraví nebo na majetku, musí navíc uhradit veškerou škodu z vlastních prostředků.
Poškozený bývá odškodněn z tzv. garančního fondu České kanceláře pojistitelů a ta pak vymáhá celou částku po nepojištěném viníkovi. [13]
Zmiňovaný garanční fond je tvořen z příspěvků vymáhaných po majitelích nepojištěných vozů. Česká kancelář pojistitelů porovnává centrální registr vozidel a databázi pojištěných vozidel. Registrovaná vozidla, která nefigurují v uvedené databázi, jsou vyhodnocena jako nepojištěná a jejich majitelé jsou nuceni zaplatit příspěvek do garančního fondu. Postup při uplatnění příspěvku je následující:
• zjištění nepojištěného vozidla a období, po které bylo nepojištěno;
• výpočet příspěvku;
• písemná výzva k úhradě;
• upomínka;
• vymáhání. [13]
Majitel nepojištěného vozu má po obdržení výzvy třicetidenní lhůtu na úhradu příspěvku, popřípadě na doložení skutečnosti, že vozidlo neprovozoval v rozporu se zákonem. Pokud na výzvu nereaguje ani neuhradí příspěvek, bude zahájen proces vymáhání příspěvku, který může skončit žalobou a následnou exekucí. Od zahájení vymáhání se částka navyšuje o náklady s ním spojené. [13]
41 Ani zaplacení příspěvku do garančního fondu však nenahrazuje pojištění vozidla. Majitel vozu, který nemá sjednané povinné ručení, tak nemá ani nadále nárok na hrazení případné způsobené škody pojišťovnou. Zaplacení příspěvků nepojištěného majitele neuchrání ani od sankcí spojených s provozováním motorového vozidla bez povinného ručení, které uděluje Policie ČR nebo správní orgány. [13]
Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, stanovuje pro pojišťovny minimální limity plnění. V případě vzniklé škody je pojišťovna ze zákona povinna krýt škody ve výši 35 mil. Kč pro škodu na zdraví a 35 mil. Kč pro škodu na majetku. Kromě těchto zákonných odpovědnostních limitů nabízejí pojišťovny i vyšší limity, jejichž maximální hranice není stanovena. Každá pojišťovna poskytuje k povinnému ručení také různá zvýhodnění v podobě slev a bonusů (např. úrazové pojištění řidiče, slevu z havarijního či cestovního pojištění, asistenční služby, pojištění zavazadel). [13]
V následujících případech mají účastníci nehody oznamovací povinnost policii:
• dojde-li při nehodě ke zranění nebo k usmrcení osoby;
• dojde-li při nehodě na některém z vozidel, včetně přepravovaných věcí, ke škodě převyšující 100 000 Kč;
• dojde-li při nehodě ke škodě na majetku třetí osoby (např. k poškození zaparkovaného vozidla, přilehlé nemovitosti apod.); policie však nemusí být přivolána v případě, kdy půjde o škodu na vozidle, které sice je v majetku třetí osoby (např. leasingové společnosti, zaměstnavatele, ale třeba i někoho z rodiny), ale jeho řidič měl na nehodě účast;
• dojde-li při nehodě k poškození pozemní komunikace či ke zničení nebo poškození její součásti nebo příslušenství (např. dopravní značky, svodidel apod.);
• dojde-li při nehodě k poškození obecně prospěšného zařízení (např. přejezdového zabezpečovacího zařízení) nebo životního prostředí (např. při úniku provozních kapalin z vozidla);
• nebudeme-li po nehodě sami schopni (bez vynaložení nepřiměřeného úsilí) obnovit plynulost provozu;
• nedohodneme-li se s účastníky nehody na jejím zavinění.
42 V ostatních případech není nutné k nehodě přivolat policii, pouze je nutné sepsat záznam o dopravní nehodě. [13]
4.1.4 Havarijní pojištění
Na rozdíl od povinného ručení popsaného výše je havarijní pojištění dobrovolné smluvní pojištění, které se sjednává pro minimalizaci rizik typu havárie, odcizení, vandalismu či živelních událostí, nebo pouze pro ochranu některých z nich. V pojistných podmínkách či v samotné pojistné smlouvě jsou specifikovány případy, pro které toto pojištění platí. [14]
V případě dopravní nehody jediného účastníka slouží toto pojištění ke krytí škod způsobených na vlastním automobilu, při zavinění dalším účastníkem je způsobená škoda hrazena z jeho povinného ručení. Pojistné plnění tedy v tomto případě není vyplaceno z havarijního pojištění poškozeného, ale z povinného ručení osoby, která nehodu zavinila.
[14]
Havarijní pojištění kryje tato čtyři základní rizika:
• Havárie;
• odcizení (krádež);
• živel (zničení či poškození);
• vandalismus (zásah cizí osoby). [14]
Pojišťovny nabízejí v současnosti různé kombinace těchto rizik a majitel motorového vozidla se může rozhodnout, proti kterým z nich se pojistí. Majitel vozidla může uzavřít buď komplexní pojištění, tzv. Allrisk, proti všem zmíněným rizikům, nebo jejich kombinace (havárie + živel, odcizení + živel, nebo odcizení + živel + vandalismus).
Některé pojišťovny nabízejí i jednotlivá rizika samostatně. [14]
Hlavním kritériem k posouzení havarijního pojištění není jeho cena, ale limity plnění, které pojišťovna v případě nehody poškozenému poskytne, kvalita asistenčních služeb a rychlost likvidace pojistné události. Výše pojistného závisí nejen na typu a značce vozidla, jeho pořizovací ceně, ale i na mnoha dalších faktorech, jako je například stáří vozidla, zvolené
43 riziko pojištění (odcizení, havárie, živel, kompletní), zvolená spoluúčast (čím větší spoluúčast, tím levnější pojistné), bydliště majitele vozidla (region), frekvence platby a bezeškodní průběh předchozího pojištění. [14]
Havarijní pojištění nabízí většina pojišťoven jako doplněk k pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla za zvýhodněných podmínek, proto je výhodné pořizovat obě pojištění současně u jedné pojišťovny. Uzavřením havarijního pojištění spolu s povinným ručením získá majitel vozu nejen slevu na toto pojištění, ale i lepší asistenční služby a další výhody. [14]
4.1.5 Případy neplnění pojišťovnou
Velmi důležité je také vědět, ve kterých případech pojišťovna neplní z povinného ručení.
Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se především nevztahuje na škodu, kterou utrpěl řidič vozidla, jehož provozem byla škoda způsobena. K pojištění tohoto rizika slouží výše popisované havarijní pojištění. Dále se ale povinné ručení nevztahuje také na škodu, kterou utrpěl manžel nebo manželka řidiče, který škodu způsobil, nebo osoby, které s ním v době vzniku škodné události žijí ve společné domácnosti. Povinné ručení neuhradí ani škodu, která vznikla na věcech přepravovaných tímto vozidlem s výjimkou škody na věci, kterou měla tímto vozidlem přepravovaná osoba v době nehody na sobě nebo u sebe. [15]
Pojištění odpovědnosti se nevztahuje také na náklady vzniklé poskytnutím lékařské péče, nemocenských dávek důchodu v důsledku škody na zdraví nebo usmrcení řidiče vozidla, jehož provozem byla škoda způsobena. V neposlední řadě také nedojde k pojistnému plnění v případě, že škoda byla způsobena provozem vozidla, které se účastnilo organizovaných motoristických závodů nebo soutěží. Povinné ručení se také nevztahuje například na škodu jinou, než je újma na zdraví, která byla způsobena majiteli vozu jeho provozem jinou osobou. [15]
Problém s pojistným plněním z povinného ručení nastává také ve chvíli, kdy viník událost nenahlásí svojí pojišťovně přesto, že to bezprostředně po nehodě slíbil. Pojišťovna totiž v tomto případě odmítne škodu uhradit a zpětné prokazování viny je velmi složité. Jedinou
