v na so fi.to 8 do .

Doc.

In

Zivotn6ho aj teoretic

. Jozef

Bililq llhD., ustav qirobnf

ch

technol6gii, Katedra tvfrnenia kovov

a plastov,

MTF

STU,

ul.

J6na

Bottu 2Sr9l7 24Trnava

e-mail : jozef bilik@stuba.sk

OPONENTSKV POSTIDOK DIZERTACNN"T PNACN

materidhi

plndnych

logie ologie

zsah znadne presahujrici

obvykllf

Standardny

. Je dlenen6 do 8 hlavnych kapitol

ak

ublik6cii

a zoznampriloh. Hlavn6

kapitoly

sri

kri

dast' pr6ce

tvori kapitola 2 ktoni je

dost' Ia

3

aL 7

je

zamerand na experiment6lnu dast'

yr.ay pricolr tieto kapitoly sit

nosnou dast'ou riesenia dizertadnej pr6ce z hl'adiska aplik6cie bio-kompo

\itnych materi6lov vo vyrobe

plastovych konrponentou.

fi.to kapitoly

ivoriace praktickri dqst' dizertadnej pr6ce predstavujri hlavnli prinos k riesenej problematike.

Dtzet

prhca

je

zameran6

na

oblast'

aplik6cie a

riesenia

vjnoby

plastovych dielov z biode

vatel'nfch materi6lov so zameranim najmli na ^pripravu,

modif,rkriciu a spraco

tichto materi6lov.

Snahou doktoranda

bolo

dosiahnut'

takd

vlastnosti

tfchto

materi6lov,

ktord by umoZnili

nahradenie

slmtetickych polym6rov v

Sirokom

rozsahu

ai

v

oblasti

lnel vyroby. vyskum

v

oblasti

aplikdcie biodegradovatelhych polym6rov m6

velk;f

_Tznam

aj zhladiska

ochrany Zivotndho prostredia

atrvalo

udrZatellndho rozvoia modernej s

materi6lov

lodnosti.

Ich vefky

vyznam z hladiska uplatnenia najmd

pri vjnobe

obalovjrch

spodiva aj v predpoklade st6le sa sprisiujircich z6konov

v

oblasti

ochrany

redia'

V;fsledky

merani a zistend skutodnosti uvedend v dizertadnej pr6ci _ako

pomatky

povaZujem za vyznamn1 pre dany vedny odbor. PredloZenri dizertadnu pr6cu preto vaZujem za vysoko aktu6lnu avyznamnir pre danli vedny odbor.

Pri

Na

merani bolo meran mechanic Scharpyho kalorimetri

s vyuZitfm

a vysledko

ri

svojej dizertadnej pr6ce doktorand vyuZil vhodn6 a dostupn6 met6dy vyskumu.

velkosti CNC bola pouiitd

met6da d5mamick6ho

rozptylu

svetla

(DLS) _atieZ

vellkosti a tvaru

cNC

realizovan6 pomocou

sEM

a

TEM

analyzy.

pri

_stanoveni

t

vlastnosti

bola vyuZit| tahovd

skri5ka a tieZ skir5ka rhzovei hriZevnatosti na ladive.

Na

Stridium

kinetiky

kry5taliz6cie

bola

pouhit6 diferenci6lna skenovacia

(DSC). Zaujirnav! bolo aj

sledovanie a hodnotenie

morfol6gie

lomovych

pl6ch

sEM analyzy. oceriujem realizhciu mnoZstva experiment6lnych

merani

ktor6

m6Zu napom6ct'

k

Sirsiemu

uplatneniu

biodegradovatel'nych polymdrov

najmii v met6dy

dosia stanoven;fch ciel'ov pr6ce.

Ciel' kompozit zqfSenie nabradzo povaZuj

lasti obalovlich materiAlov _ale aj

v

injzch oblastiaoh priemyselnej

vliroby. Zvolen|

skumu a rie5enia danej

problematiky povaZuje^ ,i vhoind

a

dobre

zvolen6 na

Do znalosti vyhod ekolosi nez6visle qfskumu v praxt

rilohy _v

vhodne v

vefmi

do

Do v podte pridom

v zbom

pr6ce doktoranda

bol komplexny vyskum pripravy, modifik6cie

a spracovania

h syst6mov

s

vyuZitim nanokyst6lov celuhzy (cNC),

^pr6ca

_sa

zamerala na Zitkovych

vlastnosti biopolymdrov

_a

ich kompozitov pre ich

implement6ciu

pri

ni syntetickych polyrn6rov. ciele pr6ce definovand

_{v fvod}

e

dLertad,nej pr6ce za splnen6 aj

ked

nie _v5etky vysledky

boli

pozitfvne.

and

vykonal velk6

_mnoZstvo n6rodnych

experiment6lnych prhc

vy?adujricich iacer;ich vednych odborov. Experiment6lne zistera6

vfsledky

podrobne popisal a

Prinosom

prdce

je

rozbirenie

poznatkov

o

polym6rnych

rnateri6loch

ktor6

sir

nezhvadnl, pochddzaji

prevaZne _z

obnovitefnych surovinoq.ich zdrojov

a sil

ropnfch produktoch'

Prinosom prdce sri aj cennd poznatky vyuZitel'nd v oblasti rracovatel'nosti a aplik6cie biodegradovatel'nych

polymdrov

apoznatky vyuzitel,nd, spracovani danych materi6lov.

Doktorand

dokhLal,'Ze

je

_schopny

_rieSii

_n6rodnd

Iasti

spracovania biodegradovatel'nych

mater.i6lov aiok6zal,'Le vje

aplikovat, eck6 met6dy pr6ce na riesenie dan.fch irloh.

nd

prhca

po

str6nke-obsahovej

ako aj po

str6nke

fonn6lnej je

spracovan| na

i""-r:i

^iba

^s minim6lnym

podtom arounycn formdlnych _crryu.

crancta

riprava prttce

tiel

poZiadavky na dany druh kvalifikadnych pr6c.

nd pouZil pri

rieseni

_danej

t6my vel'k6

mnoZstvo

liter6rnych zdrojov

_celkovo 1

publik6cii

do vysoko prevysuje priemer _u takdhoto

typu kvalifi

ifrkadnych pr6c nu

dast'tvoria

zahranidnl zdroie.

Publi

a

predstawje spolu

¹⁷

Ide najmii

o publik6cie

uvedenf

v podmienkach publik6cii

ktord mus

V

prob ciel'ov drzet

V

mez

,nf dinnost' doktoranda je priamo uveden6

v pr6ci

do pri 8 publik6ci6ch je _{doktorand prvlim}

_autorom,

h

^a casopisoch.

Tieto publik6cie spifa3ri

poZiadavku loktorand splnit' z hl'adiska pubtikadnej dinnosti.

Lenei ,prit"i. j: pouZit6 spr6vna terminol6gia pouLivanft

v

danej

oblasti1.

Dizertad

"e "" 6''t""a';h ;;;nr.j#r' ;ffi;

str6nke hovej aj

po

str6nke form6lnei.

K predlo

j

dizertadnej prrici m6m nasledovnd pripomienky:

Medzi

v tahu. apr, ide o str.104, 105, 106,

I7I, I72

apod.

3, Na

st v podkap.3 .2,8

je

uvedend, Ze vysekan6 _skrisobn6 telesd

mali _{diZku 75}

_mm

a Sirku fiim,

le dizertadnej prd'ce by nemusela byt'

podfa

mira zaradena reSerS sfdasndho stavu

tiky

ktor6

tvori

vlastne iba urditd v;fcirodisk.o a

teoreticky

zilkladpre dosiahnutie

motnej dizertadnej pr6ce

a

to aj napriek tomu, Le je _ddleZitou

_sfdast,ou

j

pr6ce.

pouZivany v niektorych pripadoch

pri

urdovani mechanickych vlastnosti pojem

rsti aniekedy

_{nevlos_t}

vtahu. Mal by

sa

jednotne pouiivat'pojem

_pevnost

yt'

uvedend

aj to

ak6

bola hrfbka

a

mohol by'

uvedeny

aj obrdzok

s tvarom mi skf5obnych telies (vzoriek) na hodnotenie

iovych

charakteristfl<,

Mohlo arozm

4.

Prdca modi

uvede

e vellmi

rozsiahla

mohla byt'

uzSie zameranir

iba na niektor6 oblasti

pripravy, Scie a spracovania kompozitnych _{syst6mov s} vyuZitim nanokry5tdlov celuiOzy.

K pr6ci nasledovn6

olinky:

by ste v srivislosti

s

Va3ou t6mou

dizertadnej

pr6ce sformulovat' napr.

nejakri ru resp. predpoklad z hladiska aplikadn;1?ch moZnosti bio_kompo

zitnychmateriliov 1.

Vedeli

5.

4.

2.

J.

Vysvet

Zl'tadi

alebo

bio alebo CHz, voda, biomasa?

Na

str mo

sIr.72.

Na v pos

Pri me pouLity

Na strl

Toto

Zvyi;e

8.

Charak p

V Vramc

nanokryst6lmi celul6zy pripadne

z

hlladiska moZnosti vplyvu plniva

na

i bio-kompozittych

materidlov na b6ze

pLA

_resp.

PLLA ktoru by bolo

mozn6

a aplikdcie

je

podl'a

vris

vyhodnejsi degradadn;i proces

za

aerbbnych podmienok, anaer6bnych

podmienok

_{vzhl'adom na}

vznik

v'-fslednych

produktov-coz, vod4 vfskumu bud'potwdit',

alebo naopak

vyw6tit?

ite ako je myslen6

Nekonedn6

molarna

hmotnost, _u

sietbvan;fch

polymdrov

iv

tab.2.I na str.24.

I a72 je

_spominan6 Perkoladnd teoria. Charakterizujte _bliZSie

trito te6riu ajej i

aplikricie z hLadiska predvidania mechanick6ho

chovania

_{ako ie}

to

uveden6 na

'93 ^nad podkap. 3.2.7 je

uveden6,

Ze

v.ys1edn6

nanokompozitnl

nom

kroku

dolisovan6 na konStantnri

hnibku

0,2 + _{6,91 rnro.}

bliZSie proces lisovania a stanovenia

hnibky

po doiisovani.

ni t'ahovych charakteristik

bol poulity TIRA TEST

2300.

Aklf

prietahomer

bol

nechanicky alebo opticky?

0 na obr.5.3

je

_uveden6:

vsechny vzorky

op6t selhaly

kiehkym

typem poruseni.

v6nilze vysvdtlit

tim, Le piidavkem zmdkdovadel

dochdzipii

tahov6m namith1ni

toto twdenie.

t'aZnosti by malo asi

viest'sk6r

k potladeniu vzniku krehk6ho typu porusenia.

pricu doporuiujem k obhajobe. po _rispesnom obh6jeni prdce, ziujati

pripomienkarrr

a uspokojivom

zodpovedani

otlzak

dopoiudujem

udelit,

Ing.

rrivkovi

_{vedeckri ho dno} st',,doktor,. (ph. D. ).

filmy boli

kek jednotlivych

makromolekul

a

dochdzitak ke zvy5eni celkove taZnosti materi6lu.

Vysvet

izujte bliZ5ie prinosy _VaSej priice uveden6 na

str.205 a206

zhladiska prinosov pre prax a pripadne pedagogiku.

end dizertadn|prdca spiria vsetky podmienky _stanoven6 podl,a

zikonao vyso\ich

ll1ll998 sb.

a

to po strrffie form6lnej ako ai po

strdnke _obsahovej

-a

pieto Predlo

Skol6ch d.

dizertainri

stanoviska

Martinovi

V

Trnave, 15.

11.2019

Doc.

I

Jozef B opone

POSUDOK

OPONENTA DIZERTAENEJ

PRACE

m

aplikadnich moznosti bio-kompozitnich materi6r0 plnenyich nanokrystaly celul6zy,,

dzaea'.

Ing. Martin Borirvka

bor:

Strojirensk6 technologie

hnick6 univerzita v Liberci, Fakulta strojni

tel'a:

prof. Dr. Ing. Petr Lenfeld

Meno o

doc. Ing. lvona dernickov6, ^phD.

rtadn6 pr6ca sa zaobe16 analyzou bio-kompozitnyich materidlov s celu16zou

vo

fo

plniva. Teoretick6

6ast'

je _venovan6

prehl'adu sUdasn6ho

stavu

^poznatkov

ych a biopolymernych materidloch. Experimentdlna

_dast'

je _rozdelend

_do

Meno Stuoilnli Skola: T Meno

piatich a vlastn

kompoz

atickyTch

celkov. Prv6 6ast' sa venuje priprave a pozorovaniu

struktury

i matrice-PLA a plniva-celulozy. balsie kapitoly boli venovan6

strjdiu

Strukt[ry

zaoezpe

a

vlastnostl kompozitov zlskanfch r6znymi technikami pripravy

pre

ie zlep5enia distribUcie

a

vel'kosti dastic plniva a ndsledne

vlastnosti kompozi

.

TieZ

bol pozorovanf vplyv

r6znych

typov aditlv na

Strukturu

a

vlastnosti

ch materi6lov. visledkom

pr6ce

je vfber

najvhodnejsej

techniky

pripravy

a popis nevfhod menej

vhodnyich pouzitVch

metod. ^praca je

napfsan6 kompozi

v cesk iazyku, ma 243 str6n,

v

prdci bolo pouzitf ch

4gl

liter6rnych pramehov.

a)z

notenie vyznamu dizertadnej pr6ce pre _oclbor:

Biodegr

ovatel'nost' materidlov m6 vyznamny vplyv na Zivotn6

^prostredie

a s kaZd

nnfm pouzlvanlm vel'k6ho mnoZstva polym6rnych vlirobkov

a s

tfm

srivisiaci

enormym

mnoZstvom

odpadu sa st6va dosiahnutie

biodegradovatel'nosti pouZiva

polym6rov stdle vyS5ou prioritou. Materi6ly by mali mat'

zdroveri zacnov

dobr6 mechanicke afilzikalne vrastnosti, 6o m6ze byt' dosiahnute

aj

kompozitnyTch materi6lov

pozostdvajf

cich so spevhujucej _zlolky

vyuzrvan

a matri , ktor6 obe

spfiaju schopnost'byt'biologickv

rozloZitel'nfm materidlom.

Aj

pri

i bio+ozlolitel'nej matrice

m6Ze mat' spevhujUca

zlolka

bez

tejto

vlastnosti zly

vpl

na vyislednu rozlo2itel'nost', pripadne _aj iba pridanim

syntetickfch aditiv

^mOZe

ratit'svoju

biodegradovatel'nost'. Preto

md

prdca

venujuca sa kompozitnim sbiodegradovatel'nou matricou abiodegradovatel'nou

spevhujricou

eckf aj

praktickyi

vyznam pre progres

v

tejto oblasti

a

posun vo vfvoji

tlichto i6lov.

renie k postupu rie5enia probl6mu, pouZitfm metodam

a splneniu oven6ho ciel'a:

Prdca je mplexnou analy zou Struktu ry a vlastn ostf bi odqg radovatel'nf ch kompozitov,

nd

prehl'adne,

vfsledky s( rozdelen6 do ucelenfch

cerkov,

z ktonich

s0 matrica

materi6 zloZkou

Je

StUdia

vfsledk

pozitlv

PLA, fun St0dium o tSichto

logick6 zavery.

Dizertadn6

pracaje prilis obslrna, student

doktorandskeho

mal ovlddat' umenie

pracovat'

s

mnoh;imi

informdciami

a

vediet'

spracovat' v strudnej5ejvyistiZnejforme. Podet pouZityich literdrnych pramehov hodnotim

.

Rozsah

experiment6lnych

pr6c, pouZit6 metodika

a

spracovanie

vfsledkov

spiRalri

6roky kladene na tento druh pr5c. Vyzdvihujem logicku

nadvaznost' jednotli postupov a preclznost' pr6ce.

ovisko

k vyisledkom dizertadnej prdce _a vVznamu

p6vodn6ho

konkr6tneho nosu autora dizertadnej prdce:

PrAca n65a

vedecke origin5lne vfsledky zameran6 na pripravu

biorozlolite1nych kompozi v smere zameranom na vplyv

nukleadnfch aditiv nab6ze

stereokomplexu

fch ^aditiv

^{na baze ATBC} na spracovanie a vlastnosti kompozitov alebo na

multifdzovfch kompozitnfch syst6mov. Autor tyimto prispel

k poznatkom

ridloch

a o

vhodnosti zvolen;ich postupov pripravy na ich

vlastnosti a Struk

K v5isled om pr6ce mdm

tieto

otAzkv:

1.

str. 139 opisujete lom na obr.5.3a ako

krehkyi

lom typicky pre

amorfn6 ymery.

Je

na

detaile

obr. 5.3. lom amorfn6ho polym6ru?

Ako sa

prejavuje _v

nadmoleku lovd d oskovd Stru ktrira semi krystal ickeho polym6ru ?

celej experimentdlnej dasti sri spomlnan6 nanokompozity. Dd sa pri ziskani

ednyich

Struktur hovorit' o nanokompozitoch?

K

vysvefleniu pouZite

_napr.

r.6.9

na

str.

168

a

obr, 7.7 na

str,

193.

f5te aplikacne moZnosti biokompozitnlch materi6lov

plnenyich nokry5tdlmi celul6zy?

4.P Ste ako sa sprdva stupei kry5talinity pLA _v zdvislosti od

^pOsobenia

ej

teploty a

ryichlosti ochladzovania.

Zujete

o pokradovanlvo vlskume

tyichto mater:idlov aj

v

budrjcnosti?

jadrenie

_k purblikdci6m Studenta:

Chcela spoluau

y

som

vyzdvihnut'dobru

publikacnri dinnost' studenta.

Je

prvoautorom alebo

m 17

publik6ciii.

mdi faktor vy55i ako

^5.

konferenci6ch.

vedeckf

noznadn6 vyjadrenie oponenta, di doporu6uje alebo

nedoporucuje

I

prdcu k obhajobe:

Pred

dizertadnd praca Ing. Martina Bor0vku na t6mu "Vyzkum

aplikadnich moZn

bio-kompozitnich materidl0 plnenfch nanokrystaly celulozy" splha

svojim

a spracovanlm podmienky kladen6 na

dizertadn6

prdce, preto

odporudam

k obhajobe.

obsah

V Trn dha

8.11.2019

r-J \-_J l

doc. Ingi

lvona Cernidkov6, PhD.

tUto p16

pri6om jeden

_z

dasopisov, v ktonich

publikoval, TieZ

kladne hodnotlm jeho (dast'na

medzin6rodnych

i

_/,,

poNENTsKf posuDEK DtsERTnfrui pnAcr

Ndzev dise

ainiprdce: V'izkum lokdlnfho smrSt6ni u biopolymerri FLA

a

PLLA

Autor pr trng.

Monika Kuierovf

Technicka univerzita v Liberci, Fakulta strojni

P 23 03 Strojirensk6 technolo gie

Prof. Dr. ^{Ing" Petn Lenfeld}

Pracovi$td

doc.

Xng.

Miroslav Mailasn CSc,

tJniverzita ^Tom6$e Bati ^ve Zlin6, F'akulta aplikovand informatiky

Do a Ing. Monika .smrSt6ni

pouZite li ury a seznaill

s ohl

Vyjridten

k ob.qahur disertaCni pr6ce

Pr6ce ^o

uje irvod,

specifikaei

cilfi

disertadni pr6ce, Sest dislovani'ch

kapitol a

ztxEr.

Kapitola i zahrnuje reser5i odbornfch dl6nktr ^a dal3fctr dostupnfch publikaci vdnovan;fch

st problematice, zejm6na pak v oblasti simulace vstiikovaciho procesu s ohledetn aa srnrStdni robku, Druha kapitola

je

vbnovdna zkoumanfm materi6himrPlA a

PLLA.

Shrnuje

o ^jejich chemickdm sloZeni, struktuie,

vlastnostech

a ^jejich

aplikadnich h. Kapitola tieti je vdnovdna ^procesu vstiikovdni. Podrobnd rozebird

jednatlivl'tdze

vstiikov prooesu se strudnou analyzou moZri;fch probl6mrl, kter6 proces vstfikov6ni dopro

i a ovliviluji.

Porndrnd

rozsiNou

d6st tdto

kapitoly tvoli

^popis

p-v-T

diagtamtl

na

pochopeni procesu vsti'ikovani

a

moZnost je.iich pouZitf v simulasi ^procesu.

100 stran

vstiikovanliich textu, obrdzkfi

Kuderovd se ve svd dizertadnl prdci vdnuje problematice lok6lniho

vfrobktr

z biopolymerfi

PLA

a

PLLA,

PIedloZend pr6ce ^obsahuje

a

talrulei<

a

18 strzur

pffloh, Ncdilnou

sor.rd6sti pr6ce

je

seznam publikadnich aktivi t doktorandky.

Ctvrta itola

je

vdnovdna chov6ni polyrnemi taveniny, zejmdna

reologii

a

jeji

ovlivndni

vpr

proccsu vstfikovdni. Podrobnd

je

popsdn

vliv

procesnich parametrt vstiikovacfho

procesu na mr5tbni (vstiikovaci tlak. vstiikovaci rychlost, dotlak, teplota taveniuy ^a ndstroje).

Popsdny.j i

vlivy

tvarovdho ^I'e5eni vly'robku na snuStdnf a moZnosti

jejich

elirninace. etvrta kapitola tal.uje stdZe.jni

dfst

^z hlediska popisu procesu

vstlikovAni a

poddv6 uceleny piehled z

zahrnuje parametrri

ediska sledovand problernatiky. Kapitola ^pdt6r

je

vEnovanf realizaci experimentt,

metody, popis

pou2itdho

stroje a

^ndstroie,

vdetnd definice

^procesnich oba studovand

typy

biopolymerft

a

sestaveni pl6nu experimentu ^s

vyrZitim

Taguchiho

z jednotliv

ickd rnetody. Vj'sledky mdieni jsou zpraoov4ny graficky. Ziskand vysledky

kombinaci

technologickyeh parameari studovan;;ich

materifhi a

tlou3t6k zku5ebnic

kapitoly t v podobd simulaci simulaci pom6rnd zpracovani z vlastn plehlednE pouZitd

li

V5echny

t

zahrnuji

j

dopl6ujici

studovan6 Piin6$i no

Sta

k

disertaCni

prfci.

Disertadnf

nsv1ich t

pr6ce

Ing. Moniky

Kuferovd piin65i nov6

poznat\y

z hlediska zpracovatelnosti

fi polymernich materiAhi, tz,v, biopolymerri, jejichZ vyznam se

^bude

pravdE

bnb

v

blizkd

budoucnosti zvySovat.

'fdrna

disertadni pr6oe

je,

s ohledem na

tdles

byly

popsdny

a

v

dildich

z6vdrech diskutovdny. Samostatnou d6st ^p6t6

[i

^popis mdierri

p-v-'t

dat pro oba studovand polymery. Vi'sleclky jsou _uvedeny f& a mdly

bft

^{vyuZity spolednd s} daty z knihoven materidlovlfch parumetrfi ^pro vstiikov6ni. Je popsdn postup simulace v protramu Mol.dex 3D, Vj'sledky

ly

p<irovnany s nanGienymi hodnotami,

Zdvile(nou

kapitolou disefiadni ^prdce

je

h16 diskuse

qisledkfi

zahurujici vysledky vlastniho experimentu, statistickd

dat

vdetn6 simulace procesu zahmujici

i

porovniini hodnot ^z

p-v-T

diagramu

m6ieni a

knikrovny

Moldex

3D.Tato

kapitola

disertadnf pr6ce

je

zpracovdna v dostatedndm rozsahu shrnuje dosaZ,end

vfsledky.

Z,6vEr prdce

tvofi

seznam

tury ditaifci 56 polo2ek a

seznam

vlastnich

publikadn(ch

aktivit

autorky, uvedend publikaoe autorky disertadnf pr6ce souviseji s tematem disertace. Piilohy

materiAlovd

listy

^pouZitfoh

biopolymert, tak vlisledky

experirnentt, vhodnd fbrmace uveclend plirno v textu vlastni ^pr6ce.

ateri6ly ^a

jejich

vyzrlrrn zejmdna z environrnent6lqiho hlediska, vysoce aktu6lni.

6 a zajimav6 poznatky vyuZitelnd v praxi, PouZitd metody

jsou

z hlediska ^iedend y odpovidajici. Diserladni prdce

piiniKi

novd poznatky o problematice vstiikov6ni biopo , kterd nrohou

bjt vyufity

v praxi. Ziskand vysledky

vytvfii

taky dobrou v;fchozi pozici

K prdci

dal$i studium v

tdto

oblasti. Konstatuji,

Le cile

diser:tadnl pr6ce

byly

splndny.

n6sleduj

ici

pozrrdmky a piipominky :

je ziejrnd zndzyu,

disertadni

pl6ce se

nablvh v(rzkumem

lokdlniho

^smrStdni ikovanych

vjrobkri zPLA

^a

PLLA.

Na obr, 30 str', 46

av

souvisejicirn textu jsou

namdlfci

mista (a1, br, bz, b:, cr) a zpr)sob mdleni. Tyto ridaje jsou zavfddjici, se ve skutednosti iedn6 pouze o mdfeni tloustEk (mdticl mista

b/ ,,2

^hodnol

{k

vzork& byla vypoiitana smritdni", V tab. ^{10 jscru} navic tato mista oznadovan6 Pro bliZ$i posouzeni bylo vhodn6 uvdst tabulku namdienych hodnot. Kromd toho mniv6m, Ze vyhodnoceni

i

dal5ich rozmdrfi

(a

c) by prospdlo ke komplexninru

i

smr5tdni vstlikovanrieh vi,robktr ze studovan,fch materi6hi. ^Jsem si vddom 2e by

to bylo

nad r6mec zaddni a pondkud

by to rnz5iiilo

studovanf probl4m.

tlt

B;

SC

ka

je

_spi5e n6vodem k nasmdrovdni dalKich pi'ipadnfch praci k t6to t6matice.

tu se objevuje fada nopiesnlch forrnulaoi _Qrapi, na str, 50

,,

^{Z tdchto grqfu byly}

ty vhodnd .parqmetry)

pro

vstiikovac[ ^proce,s vzorkfi z mctterialtt PLA ^a P do Jbrmy ^s patentovanctu lechnc;Ioglf " nebo na str. 54 ,,T'ato varianta zobrazena nd

Vy

br. 34 byla vstiikovdna

pfi

parametrech 80% d.otlaku." aiadadal5ich formulaci/.

vdni jednotliv;fch variant vstiikovacich parametr:fr (prubdh

tlakt

^v dutind y)

je

hodnd popisnd, Na zd.klad6 tdchto tidajfi

je

velmi obtiZn6 se v problematice

zvl65td,

jsou-li

k dispozici pouze grafrckd zfanamy

(viz obr 34

a dal5i), vypovidacl schopnost

je

velmi omezen6. Nepochybuji o tom, Ze prezeutovand ry isou spr6vne"

plotoie

doktorandkam6la k dispozici plnd data. Samotnou formn su vyhodnoceni v5ak nepova*uji za piiliS Sfastnou.

poF TIa obr

Po it6 forma diskr"rse vysledkfi neni zvolena optirn6ln6. Misto zdlouhav6ho popisu ^a jsou ndkde uvdd6ny v MPa (napi, str. 81) jincle v jednotkdch bar (str. 60 a d6le, 34 a d41e), Prod nejsou uv/rddny pro tlak shodnd jeclnotky, nejl6pe dle SI?

irn o

bli2Si vysvdtleni

konstatovini na str, 81

_,,P,fi

plndn{

dochdzi kuvolndn[

t{ teient

plastut

a

v dfislectku

toho

kndsledndmu poklesu

tlaku

hdhem

plnicl

lov6ni bych upiednostnil poukdeani na konludtni dosaZend

vfsledky

^{se snahou}

o ich zobecndni, ev.

nfvrh

ke zpiesndni vysledkfi ^a objasndrii spomfch jevri'

-S im ^v5ak konstatuii, Le

doktorandka

pouZivala

v

pr6ci

v souvislosti

s

S

vstiikovani

sprdvnou tenninolclgii, caL nebyvd v

tdto

souvislosti vZdy

Otdzky

k

ajobd

dizertaini

pr6ce

si v5'sv6tlujete pomdrnd znadn;i rozdil mezi experimentem a simulaci (napi. ^Obr, N

31

\/

t-l

obr6zkfr podle mdho nAz.oru ne vZdy vystihuji iejich vfznmn

Obr,45, Obr. 46)

foundtu jsou v simulacich vyuZivdna p-v-T data?

"C

piedstavuj e hodnota,,Packing pressue profile'o?

i

^si vysvdtlujete opadrqi vysledek (neZ odek6vanf)

pii

posuzovdni

vlivu bniho

tdlesa

na

smr5t€ni (Obr. 32), zvIiBtE pokud _obdobny vfsledek

id6 o0ek6vdni?

si

vysvdtlujete

rozdilnf

pnib$h

tlakri

v

v

dutirrE

vstiikovaci formy pfi

c.e

vfstiiku?

tlouSt'ky

u PLLA

rozdilnd

ZfrvEr

Ilies

n zajimavd uplatndni praktick biopo

studclva

Doporu uddtit

I

Ve Zlinb I r

r.

2019

,.' J l,'i,.i

/{

J

I l,'\. ,

i

l't-4"4{.."&-{,

t.r.-

doc. Ing. Miroslav Maflas, CSc.

plipominky

konstatuji, Ze disertadni pr6ce

Ing, Moniky

^{Kpdetovd piin65i}

edky prospdSrrd

jak

pro rozvoj v6dniho oboru, tak

i

z hlediska

jejich

moZndho

praxi.

Re$en6 tdma piedstavuje aktudlni problem,

je

_{z hlediska} teoretickriho

i velmi zajimav|

a zlskan6 vj'sledky prohlubuji znalosti

voblasti

vstiikovanych . Konstatuji, Le clle disertadni prdce byly splndny. Autorka prokazala schopnost

tvrirdi

^pr6ce,

ovlddf

v6deckd metody prdce

a projevila hlubok6 znalosti

^ve vddnim oboru,

i pfcrlloienou

disertaEni

prfei k

obhajnb6 a po risp65n6

obhajotri

doporuCuji Monice

Kuierov6 titul

Ph.D.