Technická univerzita v Liberci
FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ
Katedra: Primárního vzdělávání
Studijní program: M7503 Učitelství pro základní školy Studijní obor Učitelství pro 1. stupeň základní školy
MEANDRY SMĚDÉ V PRŮBĚHU ROKU (PROJEKT PRO 1. STUPEŇ ZŠ)
THE MEANDERS OF THE RIVER SMĚDÁ WITHIN THE YEAR (PROJEKT FOR PRIMARY
SCHOOL)
Diplomová práce: 11–FP–KPV-0045
Autor: Podpis:
Ing. Květuše VENDÉGOVÁ (HALAŠKOVÁ)
Vedoucí práce: Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc.
Počet
stran grafů obrázků tabulek pramenů příloh
90 0 116 7 41 0
V Liberci dne: 27. 04. 2012
Čestné prohlášení
Název práce: Meandry Smědé v průběhu roku (Projekt pro 1. stupeň ZŠ) Jméno a příjmení autora: Ing. Květuše Vendégová
Osobní číslo: P07001054
Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména
§ 60 – školní dílo.
Prohlašuji, že má diplomová práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce.
Prohlašuji, že jsem do informačního systému STAG vložila elektronickou verzi mé diplomové práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedla jsem všechny systémem požadované informace pravdivě.
V Liberci dne: 27. 04. 2012
Ing. Květuše Vedégová
Poděkování
Za cenné rady a připomínky při zpracování zvoleného tématu diplomové práce děkuji především vedoucímu diplomové práce panu doc. RNDr. Petru Andělovi CSc.
Poděkování patří i dětem ze ZŠ Višňová, bez jejichž účasti by projekt nemohl být realizován.
V neposlední řadě děkuji rovněž své rodině a přátelům za podporu během studia.
Meandry Smědé v průběhu roku (Projekt pro 1. stupeň ZŠ)
Anotace:
V diplomové práci je vypracován projekt pro 1. stupeň ZŠ na téma „Meandry Smědé v průběhu roku“. Projekt je vytvořen pro všechny ročníky 1. stupně ZŠ. Dílčí úkoly jednotlivých skupin jsou zahrnuty v produktu projektu - filmu a prezentacích.
Žáci jsou motivováni k výzkumné a přírodovědné činnosti pomocí her a narativní pantomimy. Děti objevují přírodu jako zajímavý zdroj informací, učí se pracovat ve skupině, vyhledávat informace a prezentovat svoje poznatky. Důraz je kladen na vlastní zkušenost, prožitek a bezprostřední kontakt s přírodou, na osvojování si ekologického myšlení, nekonzumního způsobu života a také na spoluodpovědnost člověka za stav životního.
Teoretická část se věnuje rozboru problematiky (řeka Smědá, přírodní meandry, chráněné lokality, soustava NATURA 2000) a metodě projektového vyučování.
Praktická část představuje celoroční projekt a jeho ověření v praxi.
Klíčová slova:
Projekt, 1. stupeň ZŠ, řeka Smědá, přírodní meandry, chráněné lokality, soustava NATURA 2000, přírodovědná činnost
The Meanders of the River Smědá within the Year (Projekt for Primary school)
Summary
In my Diploma Thesis I have elaborated a project for primary school, the subject of which is “The Meanders of the River Smědá within the Year.” The project is dedicated to pupils of all years of primary school. The tasks for particular groups are included in the final product of the project: in a film and presentations. Pupils are motivated to do research and scientific activities by playing games and performing narrative mimes.
They discover nature as an interesting information source, they learn to work in groups, look for information and present their knowledge. A special emphasis is put on their own practice, experience and direct contact with nature, on mastering ecological thinking and a non-consumerist lifestyle and also on co-responsibility of humans for the state of the environment.
In the theoretical part I analyzed the issue (the river Smědá, meanders, protected sites, NATURA 2000 network) and dealt with the method of project teaching. The practical part presents a year-long project and its verification in practice.
Key words:
Project, primary school, river Smědá, meanders, protected sites, NATURA 2000 network, scientific activities
Mäander des Flusses Smědá im Jahresverlauf ( Projekt für Grundschulen)
Annotation:
In dieser Diplomarbeit wird ein Projekt für Grundschulen zum Thema „Mäander des Flusses Smědá im Jahresverlauf“ ausgearbeitet. Das Projekt ist auf alle Grundschuljahrgänge gerichtet. Die Teilaufgaben für einzelne Gruppen sind im Produkt des Projektes eingeschlossen – in einem Film und in Präsentationen. Schüler werden zu naturwissenschaftlichen und Forschungsaktivitäten durch das Spielen und narrative Pantomime motiviert. Die Kinder entdecken die Natur, und lernen sie als eine interessante Informationsquelle kennen. Sie lernen in der Gruppe zu arbeiten, sich Informationen auszusuchen und ihre Kenntnisse zu präsentieren. Es wird Wert sowie an eigene Erfahrung, Erlebnis und direkten Kontakt mit der Natur gelegt, als auch daran, dass sich die Kinder ökologisches Denken und eine der Konsumgesellschaft ferne Lebensweise aneignen und sich der Mitverantwortlichkeit des Menschen für den Zustand der Umwelt bewusst werden.
Der theoretische Teil befasst sich mit der Analyse der Problematik (der Fluss Smědá, Mäander, Schutzgebiete, das NATURA 2000 Netz) und mit der Methode Projektunterricht. Der praktische Teil stellt das ganzjährige Projekt und die Überprüfung seiner Umsetzung in der Praxis vor.
Schlüsselwörter:
Projekt, Grundschule, Fluss Smědá, Mäander, Schutzgebiete, NATURA 2000 Netz, naturwissenschaftliche Aktivität
Obsah
1 Úvod...11
2 Rozbor problematiky...14
2.1 Řeka Smědá...14
2.1.1 Popis toku...14
2.1.2 Zajímavosti na řece...15
2.1.3 Povodně...16
2.2 Přírodní meandry...17
2.2.1 Typy meandrů...17
2.2.2 Vznik a život meandru...18
2.2.3 Meandry řeky Smědé...18
2.3 Chráněné lokality...19
2.3.1 Vymezení pojmů podle zákona 114/1992 Sb...19
2.3.2 Přírodní rezervace...21
2.3.3 Přírodní rezervace Meandry Smědé...22
2.4 Soustava NATURA 2000...24
2.4.1 Vymezení pojmů podle zákona 114/1992 Sb...24
2.4.2 Co je soustava NATURA 2000...25
2.4.3 Evropsky významná lokalita CZ0513256 - Smědá ...27
2.5 Projektové vyučování...29
2.5.1 Historie projektového vyučování...29
2.5.2 Projektové vyučování v českých školách...30
2.5.3 Projektové vyučování ...32
3 Metodika práce...36
3.1 Popis projektu...36
3.1.1 Cíl projektu:...36
3.1.2 Cílová skupina...36
3.1.3 Plánovaná časová dotace...37
3.1.4 Klíčové kompetence...37
3.1.5 Návaznost na RVP ZV (vzdělávací oblasti a průřezová témata)...38
3.1.6 Metody...39
3.1.7 Motivace...41
3.1.8 Řešení projektu:...41
3.1.9 Produkt projektu:...41
3.1.10 Reflexe ...41
4 Výsledky – vlastní projekt...42
4.1 Podzim...42
4.1.1 Hledáme tajné místo...42
4.1.2 Barevné meandry Smědé...45
4.1.3 Meandry ve škole ...46
4.2 Zima...48
4.2.1 Krmítka pro ptáčky...48
4.2.2 Stopy ve sněhu ...51
4.2.3 Kry na řece...52
4.3 Jaro...55
4.3.1 Jarní úklid...55
4.3.2 Na zemi...56
4.3.3 U vody a ve vodě...60
4.4 Léto...65
4.4.1 Čapí příběh...65
4.4.2 Letní výprava na rybník Dubák...66
4.4.3 Závěrečné prezentace, film...67
5 Diskuse...69
5.1 Projekt...69
5.2 Náměty na další rozšíření...85
6 Závěr...86
7 Seznam literatury...88
1 Úvod
Cílem této práce bylo vytvořit projekt na téma „Meandry Smědé v průběhu roku“.
Projekt je určen žákům 1. stupně základní školy. Téma je společné pro všechny ročníky 1. stupně ZŠ, ale každá věková skupina jej zpracovává trochu jinou formou. Použité náměty se opakují ve všech ročnících 1. stupně ZŠ podle zásady od jednoduchého k složitějšímu, proto lze jednotlivé aktivity použít v jakémkoliv ročníku 1. stupně ZŠ.
Přizpůsobuje se pouze učivo. Aktivity s počítači a tvorbou prezentací lze v I. ročníku nahradit interaktivní tabulí, prohlížením knih, popřípadě malováním.
Forma realizace: Dlouhodobý projekt Doporučený ročník : 1. stupeň základní školy Vzdělávací oblast : Člověk a jeho svět
Matematika a její aplikace
Informační a komunikační technologie Jazyk a jazyková komunikace
Umění a kultura Člověk a zdraví Člověk a svět práce
Průřezová témata: Enviromentální výchova
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Osobnostní a sociální výchova
Etická výchova Cíle (očekávané výstupy):
Oborové cíle jsou pro každý ročník odlišné a souvisejí s oblastí, ve které žáci projekt tvoří
Rozvíjet klíčové kompetence - k učení, k řešení problémů, komunikativní, občanské, pracovní, sociální a personální
Žák:
Objevuje přírodu jako zdroj zajímavých informací.
Zařazuje se do pracovní skupiny, přijímá roli a pravidla skupinové práce, spolupracuje na společném cíli, dotahuje svoji práci do konce.
Navrhuje, argumentuje, porovnává, odhaduje a posuzuje jednotlivé návrhy.
Plánuje, organizuje, rozdělí práci ve skupině, přijímá role.
Vyhledává a zpracovává informace z různých informačních zdrojů, efektivně používá internet, osobně se dotazuje, pátrá, pořizuje záznamy.
Prezentuje, komentuje výsledek své práce, objasňuje, argumentuje.
Pojmenuje prožitky, pocity a zkušenosti, reflektuje svůj osobní přínos ke společné práci, oceňuje přínosy ostatních. (ZŠ VIŠŇOVÁ – ŠVP dokument pdf. [37])
Organizace projektu: Celoroční projekt Tabulka č.1: Schéma projektu
PODZIM
Hledáme tajné místo Barevné meandry Smědé Meandry ve škole
ZIMA
Krmítka pro ptáčky Stopy ve sněhu Kry na řece
JARO
Jarní úklid Na zemi
U vody a ve vodě
Jarní exkurse na rybník Dubák
LÉTO Čapí příběh
Letní výprava na rybník Dubák Prezentace a film
Motivace: Vytvoření prezentací a filmu Skupinová práce
Hry, narativní pantomima
Dílčí výstupy – výstavy, prezentace, fotografie Mapování, třídění: Brainstorming
Získávání informací – učebnice, internet, atlasy
Vlastní zkušenost – pozorování, experimentování, objevování
Řešení: Práce s informačními zdroji Práce ve skupinách
Výstavy dílčích výstupů – plakáty, výtvarná díla Prezentace dílčích výstupů – fotografie, prezentace Čtení slohových prací
Příprava prezentačních materiálů Produkt projektu: Závěrečné prezentace a film Reflexe: Závěrečné setkání účastníků projektu
Komunitní kruhy
2 Rozbor problematiky
2.1 Řeka Smědá
Řeka Smědá odvodňuje velkou část Frýdlantska. Voda z tohoto území směřuje do Baltského moře. Svoje české jméno dostala od hnědé (po starodávnou „Smědé“) rašelinné vody, která teče jejím korytem. Původní pojmenování, zmiňované v 16.století, bylo Wietew (větev). Z tohoto názvu je odvozen německý název řeky Witting. Úsek řeky na polském území je od poloviny 20. století označován jako Witka, stejně jako přehrada v Polsku. (Příroda Frýdlantska 2010, s. 63) [4]., (Řeháček 2009, s. 34)[5].
2.1.1 Popis toku
Pramení jako Bílá Smědá mezi Smědavskou horou a Jizerou v Jizerských horách v rašeliništi Klečové louky na severním úpatí hory Jizery 1000 m. Dalšími zdrojnicemi Smědé jsou Černá Smědá, která vytéká z rašelinišť mezi Černými jezírka a vrchem Quarré a Hnědá Smědá pramenící v rašeliništi U Studánky. Jako Smědá se označuje od chaty na Smědavě, kde se všechny Smědé stékají v nadmořské výšce 809 m. Délka jejího celého toku je 51,9 kilometrů přičemž překonává výškový rozdíl 700 metrů. Její povodí zaujímá na našem území 238 km2. Zpočátku má značný spád, který činí v průměru 1:11. Z Bílého Potoka až do Raspenavy, překonává prahy, tvořené starohorními a prvohorními horninami, potom teče až k Harfě třetihorními vulkanity, tam se stáčí ze severozápadu k severu a až k Vísce ji lemují rulové a žulové stěny.
Přirozeně meandrující dolní tok s rozsáhle vyvinutým náplavovým reliéfem je velmi dynamickým útvarem, podmíněným opakujícími se povodněmi. Ve Vsi opouští řeka Smědá české území v nadmořské výšce 204 m. Na polském území protéká přehradní nádrží Jezioro Witka a krátce poté se zprava vlévá u zámku Radomierzyce do Lužické Nisy.
Smědá přijímá z obou stran řadu přítoků. Mezi významnější patří horské přítoky Smědé – Bílý a Černý Štolpich, někdy nazývané Malý a Velký Štolpich a dále Černý potok a Hájený potok, které prudce padají hlubokými údolími ze severních svahů hor a vytvářejí v balvanitých korytech vodní kaskády s mnoha vodopády a peřejemi. Do Smědé ústí též říčky Lomnice a Řásnice, které se honosí starodávnými jmény pamatující ještě lužickosrbské osídlení Frýdlantska. Další přítoky jsou například Velká
rybí voda, Libverdský potok, Pekelný potok, Holubí potok, Lískový potok. Většími zdroji jsou pak Bulovský a Pertoltický potok, které do řeky vtékají kousek za starou hrázděnou hospodou v Předláncích.
Řeka se stále zahlubuje. Výzkumy a výpočty bylo prokázáno, že toto zahloubení činí za 100 let až 1m v terénu, který není skalnatý.(Příroda Frýdlantska 2010, s. 63) [4], (Řeháček 2009, s. 39) [5].
2.1.2 Zajímavosti na řece
Řeka Smědá je velice působivou řekou, zvláště v zadumaných místech mimo lidská obydlí. Od pramene po počátečním meandrovitém toku protéká hlubokou roklí s mnoha peřejemi a vodopády, až se spojí pod chatou Smědava s vodami Černé a Hnědé Smědé, dále přeskakuje balvany a tvoří peřeje až k Bílému Potoku, kde se vlévá do Frýdlantské pahorkatiny. Pod Frýdlantem putuje mnoha zákruty lesnatou krajinou a u Vísky se vylévá do otevřeného prostoru. Dolní tok je přirozeně meandrující.
Harfa – jediná přehrada na Frýdlantsku s délkou hráze 65,5 m, výškou 8,7 m a maximální hloubkou vody 7,8 m. Nachází se poblíž Vísky. Nyní je poničena posledními povodněmi.
Přírodní rezervace Meandry Smědé – v oblasti mezi Višňovou a Černousy. Chrání původní meandrovité koryto řeky se slepými rameny, charakteristické náplavy říčního písku a odkrytými hliněnými stěnami. Území přírodní rezervace je využíváno pouze k extenzivní turistice, prochází jím nepříliš frekventovaná značená turistická cesta.
V letním období slouží tok Smědé před železničním mostem u Černous ke koupání místních občanů. Dochází zde tak k rozšlapávání odkrytých štěrkopísčitých náplavů.
Tok Smědé je v jarním období využíván ke kanoistice, avšak bez zásadnějších negativních dopadů na přírodní prostředí.
Rybní Dubák – umělá vodní plocha cca 500 let starý rybník o současné rozloze asi 8 ha, s rozsáhlým litorálem a přírodními břehy, cca 800 m dlouhá zemní hráz s věkovitými duby. Je součástí přírodní rezervace Meandry Smědé a nachází se poblíž Černous. Je významným hnízdištěm vodního ptactva.
Jezioro Witka – nachází se bezprostředně za českou hranic u polských sousedů.
Oblíbené místo pro milovníky plavání, vodních radovánek nebo rybáře. Ideální je jezero
také k výletům pěšky nebo na kolech, vede k němu totiž celá řada cyklostezek už z Česka.(Příroda Frýdlantska 2010, s. 63) [4]., (Řeháček 2009, s. 42 ) [5].
2.1.3 Povodně
Řeka Smědá je jedno z nejvodnatějších povodí v České republice. Kombinace relativně malého povodí a vydatnosti odtoku zejména v letních obdobích vede k náhlým povodním, kterými je v posledních desetiletích „proslulá“ zejména obec Višňová a celé široce rozevřené údolí s nivami od Vísky až po Černousy.
Povodně byly postrachem obyvatelstva obcí roztroušených na břehu Smědé a jejích přítoků odjakživa. Větrovská kronika uvádí povodeň už z roku 1442. Velké vody se na Frýdlantsku objevily v letech 1562, 1570, 1651, 1673, 1675. Povodně způsobovaly značné škody na majetku, na dobytku, polích, ničily lávky a mosty, často i domy.
Nebylo málo ani utonulých lidí. Tři dny se měla držet velká hladina roku 1688. Velká potopa roku 1702 strhla všechny mosty. Mimořádně velké povodně byly zaznamenány v letech 1858 (o této povodni napsal František K.Hudský z Lomnice nad Popelkou kramářskou píseň, která se dlouhá léta zpívala na trzích) a 1888. Památná byla povodeň koncem července 1897, kdy byl dne 29. července zaznamenán na Nové Louce u Bedřichova středoevropský srážkový rekord 345 mm za jediný den. Z poválečného období je zaznamenána povodeň 3.-4. července 1958, kdy voda ve Frýdlantě dosáhla výše 360 cm a rozlila se, podemlela železniční násep, který se propadl pod projíždějícím osobním vlakem. Do Smědé se zřítila lokomotiva, ve které zahynul topič a strojvedoucí se svým vnukem, kterého vzal proti předpisům na projížďku za dobré vysvědčení. Mezi Předlánci a Višňovou se řeka rozlila do šíře celého kilometru. Do Višňové byl přístup pouze z polského území. Smědá se rozvodňuje dodnes, v posledních letech snad stále častěji. Větší povodeň byla 14. srpna 2002. K ničivé povodni došlo 7. srpna 2010. Byly zničeny mosty, lávky, domy. Tentokrát byl proud tak silný že unášel vše co mu stálo v cestě. Následky byly katastrofální.
Povodně na Smědé přicházejí obvykle v létě a jsou způsobeny přívalovými dešti, jejichž vydatnost není jizerskohorská krajina schopna zadržet a absorbovat. Poslední dobou se situace poněkud zlepšuje díky zalesňování rozsáhlých holin v povodí Smědé a protipovodňové ochraně na dolním toku řeky.(Příroda Frýdlantska, 2010, s. 71) [4], (Řeháček 2009, s. 36) [5].
2.2 Přírodní meandry
Meandr je pravidelný obloukovitý zákrut říčního koryta, způsobený boční erozí.
Název pochází od jména maloasijské řeky Maiandros, dnes Büyük Menderes v Turecku, pro jejíž dolní tok jsou zákruty charakteristické. Řeka při svém průtoku krajinou na jedné straně vymílá své břehy, na druhé straně usazuje vymleté částice.
2.2.1 Typy meandrů
Meandry bývají dvojího typu a to meandry zakleslé (zákrut celého údolí) a meandry volné (obloukovitý zákrut říčního koryta v údolní nivě). Rozdíl mezi prostým říčním zákrutem a meandrem bývá stanoven normativně, obvykle se udává, že středový úhel oblouku musí být větší než 180°. Břehy meandrů se nazývají jesepní (vnitřní břeh) a výsepní (vnější břeh). Někdy může dojít k protnutí šíje meandru a vzniku okrouhlíku. Následným zahloubením říčního koryta se může meandr zcela oddělit od říčního toku a vznikne mrtvé rameno řeky, meandrové jezero.
Zakleslé meandry vznikají v místech, kde řeka vytváří hluboké údolí v tvrdých horninách, kde nemůže snadno své
koryto přemístit a zařezává se stále hlouběji. Při jejich vzniku se uplatňuje hloubková i boční eroze.
Tyto podmínky jsou většinou na horním a středním toku řeky. Vznik zakleslých meandrů není zcela
jasný. Můžeme si představit divokou řeku, která má sílu hloubit zákruty v tvrdých podložích.
Volné meandry se vyskytují v písčitohlinitých soudržných náplavech, kde vodní tok může boční erozí přesouvat koryto. Meandr
má vnitřní mírnější břeh, kde probíhá akumulace, a vnější vyšší a příkřejší břeh. Tento typ meandrů se vytváří v náplavových rovinách středních a dolních toků řek. V těchto místech dochází ke zpomalení rychlosti vodního toku a dochází k usazování unášeného materiálu.
Meander of the River Cuckmere in Southern England (WIKIPEDIA – otevřená encyklopedie, 2012)[19].
Uvac canyon meander, Serbia (WIKIPEDIA – otevřená encyklopedie, 2012)[18].
Volné meandry jsou charakteristické svou proměnlivostí - řeka neustále zvolna přemisťuje svůj tok a z opuštěných meandrů se stávají slepá ramena.
2.2.2 Vznik a život meandru
Meandry vznikají činností vodních toků. Ta zahrnuje tři vzájemně související procesy - erozi, transport a akumulaci. Velikost meandru je přímo úměrná vodnosti toku. Na vznik meandru má vliv Coriolisova síla (působení odstředivé síly na tělesa na rotujícím podkladu), která v tomto případě způsobuje, že na severní polokouli u řek tekoucích ze severu na jih je více vymílán západní břeh, u řek tekoucích z jihu je to východní břeh. Na jižní polokouli je to přesně naopak.
Na počátku je relativně rovný tok řeky. Tekoucí voda s sebou nese drobné sedimenty, které se na pomalejším toku usazují a tvoří bariery (jesení břeh). Proud řeky se jim musí vyhnout , tím se změní proudění a voda narazí na protější břeh (výsypní břeh), kde dochází k vymílání (boční erozi). Tím dochází k tomu, že se břeh dostane do zákruty. Postupem času se tok řeky začne klikatit až vytvoří oblouk. Ten není spojitý, vymílá vnější stranu meandru a zanáší vnitřní část.
Dochází k postupnému zužování pásu země a časem se řece podaří koryto propojit. Vznikne tak relativně rovný tok řeky s ostrůvkem. Vodní tok kolem ostrůvku je minimálně využíván, je zde minimální proud, který nemá sílu odnášet sedimenty a tak dochází k zanesení koryta a vzniku slepého a následně mrtvého ramene.
Mrtvé rameno nemá svůj vlastní přítok, je odkázáno na dešťovou a spodní vodu nebo na vodu, která sem přeteče při zvýšené vodní hladině řeky. (WIKIPEDIA – otevřená encyklopedie ,2012) [17])
2.2.3 Meandry řeky Smědé
Řeka Smědá na středním a dolním toku v údolní vine meandruje v ohromných zákrutech v lukách a ve zbytcích lužních lesů. Unikátně jsou zde dochované rozpadající se hliněné břehy, štěrkopískové náplavy a slepá ramena řeky. Na leteckých snímcích jsou dobře patrné stále ještě existující vyschlé meandry a další zbytky původního toku
Vznik a život meandru (WIKIPEDIA – otevřená encyklopedie, 2012)[20].
Smědé. Při řece se nachází rybník Dubák, který údajně vznikl vyhloubením a přehrazením slepého ramene Smědé v místě soutoku řeky s bezejmenným pravostranným přítokem. (Příroda Frýdlantska, 2010, s. 63) [4]
2.3 Chráněné lokality
Ochranu přírody v České republice zabezpečuje zákon 114/1992 Sb.
ZÁKON České národní rady ze dne 19. února 1992 o ochraně přírody a krajiny
2.3.1 Vymezení pojmů podle zákona 114/1992 Sb.
§ 1
Účel zákona
Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství 1a) v České republice soustavu NATURA 2000. Přitom je nutno zohlednit hospodářské, sociální a kulturní potřeby obyvatel a regionální a místní poměry.
§ 2
Ochrana přírody a krajiny
(1) Ochranou přírody a krajiny se podle tohoto zákona rozumí dále vymezená péče státu a fyzických i právnických osob o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny
Meandr řeky Smědé
a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické nálezy a geologické celky, péče o ekologické systémy a krajinné celky, jakož i péče o vzhled a přístupnost krajiny.
§ 3
k) ekosystém je funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase,
fa) zvláště chráněná část přírody je velmi významná nebo jedinečná část živé či neživé přírody; může jí být část krajiny, geologický útvar, strom, živočich, rostlina a nerost, vyhlášený ke zvláštní ochraně státním orgánem podle části třetí nebo čtvrté tohoto zákona,
§ 5
Obecná ochrana rostlin a živočichů
(1) Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí. Při porušení těchto podmínek ochrany je orgán ochrany přírody oprávněn zakázat nebo omezit rušivou činnost.
§ 33
Přírodní rezervace
(1) Menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky.
(2) Nezastavěné pozemky na území přírodních rezervací, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, lze zcizit jen se souhlasem ministerstva životního prostředí. Tím nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci. (Zákon č. 114/1992 Sb)[13].,
2.3.2 Přírodní rezervace
Přírodní rezervace (zkratka PR) je kategorií ochrany maloplošných území, která poskytuje ochranu unikátním přírodním ekosystémům se vzácnými a ohroženými organismy nebo anorganickými fenomény v regionálním měřítku.
Přírodní rezervace jsou vyhlašovány primárně pro ochranu menších území, v nichž jde o ochranu vzácného a regionálně významného biotopu (např. rašeliniště), případně o ochranu většího počtu vzácných druhů rostlin nebo živočichů. Některá území, která by logicky patřila do této kategorie, byla ovšem vyhlášena jako přírodní památka, proto se rozdíly mezi těmito dvěma kategoriemi často stírají. Nejstarší přírodní rezervace je Žofínský prales v ČR.
Přírodní rezervaci vyhlašují vyhláškou krajské úřady, správa chráněné krajinné oblasti, správa národního parku nebo statutární město. Základní ochranné podmínky jsou definovány v paragrafech 33 a 34 zákona o ochraně přírody a krajiny (114/1992 Sb.) a mohou být dále upřesněny zřizovacím předpisem. Status přírodní rezervace má ke konci roku 2011 v ČR 802 území. (ochrana přírody, 2012)[16].
Tabule používaná k označení přírodní rezervace
označení PR PR Meandry Smědé
(Mapy.cz,2011)[30].
2.3.3 Přírodní rezervace Meandry Smědé
Přírodní rezervace Meandry Smědé se nachází v okrese Liberec mezi obcemi Višňová a Černo usy (katastrální území -Andělka, Boleslav, Předvolánce) v nadmořské výšce 220-250 m. Rezervaci spravuje Krajský úřad Libereckého kraje.
Základní identifikační a popisné údaje: (Plán péče pro PR Meandry Smědé 2007- 2016)
Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN: 1944, přírodní rezervace, Meandry Smědé, IV – řízená rezervace
Platný právní předpis o vyhlášení ZCHÚ: vydal: OÚ Liberec, číslo: Nařízení ač.
2/98 dne: 20. 5. 1998
Územně-správní členění, překryv s jinými CHÚ, NATURA 2000:
kraj: Liberecký
obec s rozšířenou působností: Frýdlant v Čechách obec: Višňová, Černousy
katastrální území: Andělka, Předvolánce, Boleslav, Černousy národní park: –
chráněná krajinná oblast: – jiný typ chráněného území: – NATURA 2000
ptačí oblast: –
evropsky významná lokalita: CZ-0513256 Smědá1 (celé území PR kromě svahového lesa)
Vymezení území podle současného stavu KN:
Přírodní rezervace byla geometricky zaměřena v ar. 1997, v ar. 1998 bylo provedeno pruhové
značení a instalace devíti hraničních tabulí se státním znakem.
Předmětem ochrany je zde populace vranky obecné a zaklínat rohaté, zvažováno je rozšíření předmětu ochrany na mihuli potoční. Jde tedy (formálně) o lokalitu s výhradně zoologickým motivem ochrany. Z evropsky významných přírodních stanovišť (biotopů) se v území vyskytují především hercynské dubohabřiny (habitat 9170 „dubohabřiny
asociace Galio-Carpinetum“), které zaujímají svah nad pravým okrajem nivy. Většina nelesních biotopů v nivě mezi přírodní stanoviště soustavy Natura 2000 nepatří.
Dle zřizovacího výnosu (nařízení OkÚ v Liberci č. 2/96) činí výměra přírodní rezervace 137 ha, dle geodetického zaměření z r. 1997 přesně 137,0419 ha. Po součtu všech dotčených parcel, resp. jejich částí byla zjištěna hodnota o něco vyšší – 137,8179 ha. Ochranné pásmo je vymezeno pouze na nevelké ploše při jv. okraji území, v šířce 6 m od pravého břehu Smědé, o výměře 0,13 ha. (KRAJ – LBC, 2012)[32]
Předmět ochrany
Střední, nížinná část toku řeky Smědé s přirozeným charakterem říčního koryta s četnými vyvíjejícími se meandry, slepými rameny a tůněmi.
Biotopy, jejichž existence je podmíněna činností nezpevněného meandrujícího toku, zejména písčité říční náplavy, vysoké hlinité břehy, vodní, bažinné a nivní nelesní ekosystémy.
Rybník Dubák jako regionálně významná ornitologická lokalita a lokalita s aktuálně ověřeným výskytem dalších vzácných vodních a mokřadních druhů rostlin a živočichů.
Svahový dubohabrový a dubolipový háj s bohatým bylinným podrostem jako ukázka teplomilného typu lesa Frýdlantské pahorkatiny.
Mimořádně vysoká koncentrace zákonem chráněných nebo jinak vzácných druhů (včetně reliktů nebo v rámci ČR ojedinělých nálezů ze skupiny bezobratlých živočichů), vázaných na uvedené biotopy.
Území je součástí navržené evropsky významné lokality Smědá, která kromě stávající rezervace zahrnuje též celý tok řeky Smědé v úseku mezi Frýdlantem a polskou státní hranicí. Lokalita je vyhlášena k ochraně ryby vranky obecné a vážky klínatky rohaté. (Liberecký kraj, 2012)[33].
Rostliny a živočichové
Druhová diverzita je v nivě Smědé a jejím okolí nejvyšší na Liberecku. V podrostu dubolipového háje roste lilie zlatohlavá, pižmovka obecná, plicník lékařský, plicník tmavý aj. Mokřady u Dubáku jsou lokalitou chráněného ďáblíku bahenního a ostřice šáchorovité. V rybníce Dubáku a jeho okolí se dále ještě vyskytuje rdest alpský, rdest tupolistý, rdest vláskovitý, skřípinec jezerní, skřípina kořenující, bublinatka jižní.
Z živočichů to je skokan skřehotavý, skokan štíhlý, skokan hnědý, ropucha obecná, čolek obecný, čolek velký, blatnice skvrnitá, rosnička zelená, užovka obojková, slepýš křehký, ještěrka obecná, ještěrka živorodá, potápka rudokrká, chřástal vodní, jeřáb popelavý, volavka popelavá, vodouš kropenatý, moták pochop, rákosník velký, vážka jednoskvrnná.
V údolí Smědé bylo zjištěno velké množství vzácných živočichů z nich nejméně 40 je zákonem chráněno. Z obratlovců je to například vydra říční, z četných zástupců zde hnízdících chráněných druhů ptáků např. bekasína otavní, sýček obecný, nebo ledňáček říční. Ve vodách Smědé žije silná populace mihule potoční, mník jednovousý, střevle potoční nebo vranka obecná. K nejvzácnějším bezobratlým patří pavouk slíďák, vázaný na štěrkopískové náplavy. (KRAJ – LBC, 2012)[32].
2.4 Soustava NATURA 2000
Soustava chráněných území evropského významu
2.4.1 Vymezení pojmů podle zákona 114/1992 Sb.
§ 3
o) evropsky významná lokalita je lokalita vyžadující zvláštní územní ochranu1e) a splňující podmínky podle § 45a odst. 1, která 1. byla zařazena do seznamu lokalit nacházejících se na území České republiky vybraných na základě kritérií stanovených právními předpisy Evropských společenství1e) a vyžadujících územní ochranu (dále jen
"národní seznam"), a to až do doby jejího zařazení do seznamu lokalit významných pro Evropská společenství (dále jen "evropský seznam"), 2. splňuje podmínky pro zařazení do národního seznamu, ale nebyla tam zařazena, a vyskytuje se na ní prioritní typ přírodního stanoviště nebo prioritní druh, a o jejímž zařazení do evropského seznamu se s Evropskou komisí (dále jen "Komise") jedná, a to až do doby, kdy se o zařazení nebo nezařazení lokality dohodne Česká republika s Komisí nebo do rozhodnutí Rady Evropské unie (dále jen "sporná lokalita"), nebo 3. byla zařazena do evropského seznamu,
p) NATURA 2000 1e) je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě
umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je NATURA 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které požívají smluvní ochranu (§ 39) nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území (§ 14). (Zákon č. 114/1992 Sb) [13]
2.4.2 Co je soustava NATURA 2000
NATURA 2000 je soustava chráněných území, které vytvářejí na svém území podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast (endemické). Vytvoření soustavy NATURA 2000 ukládají dva nejdůležitější právní předpisy EU na ochranu přírody:
1) směrnice 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků
2) směrnice 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin
Směrnice ve svých přílohách vyjmenovávají, pro které druhy rostlin, živočichů a typy přírodních stanovišť mají být lokality soustavy NATURA 2000 vymezeny. Tyto druhy či typy přírodních stanovišť mohou být označené jako "prioritní" (hvězdička před názvem). Pro prioritní druhy a typy přírodních stanovišť platí přísnější kritéria ochrany než pro ostatní, neprioritní.
Požadavky obou směrnic jsou implementovány do národní legislativy zejména prostřednictvím zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Na základě směrnice o ptácích jsou vyhlašovány ptačí oblasti – PO za účelem ochrany ptáků a podle směrnice o stanovištích evropsky významné lokality – EVL za účelem ochrany přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
(NATURA 2000, 2012)[29].
Dohromady ptačí oblasti a evropsky významné lokality tvoří soustavu chráněných území NATURA 2000.
Výběr druhů chráněných živočichů a rostlin se u soustavy NATURA 2000 vztahuje na druhy ohrožené v měřítku celé Evropské unie (na rozdíl od ochrany přírody v ČR).
Některé z těchto druhů jsou chráněny národní legislativou, jiné však nepodléhají zákonné ochraně, protože jsou na našem území poměrně hojné a rozšířené (např. čolek velký nebo datel černý). Přesto máme povinnost zajistit jejich účinnou ochranu.
NATURA 2000 na rozdíl od české legislativy kromě druhů chrání i vybraná přírodní stanoviště. To znamená, že například květnatá bučina je chráněna nejen proto, že se v ní vyskytují význačné druhy rostlin a živočichů, ale také proto, že je jako ohrožený typ prostředí významnou hodnotou sama o sobě a má být zachována pro příští generace.
Protože v rámci soustavy NATURA 2000 jsou chráněny druhy a stanoviště, které jsou v naší přírodě přítomny jen díky lidské činnosti, není cílem v těchto chráněných územích zcela vyloučit vliv člověka. Naopak, vhodný management těchto lokalit je nutný pro jejich udržení. Zakázány jsou jen takové činnosti, které mají negativní vliv.
Ovšem veškeré plány a projekty, které nějakým způsobem mohou významně ovlivnit ptačí oblasti nebo evropsky významné lokality, podléhají samostatnému posuzování vlivů projektů z hlediska zachování předmětu ochrany. Vytvoření soustavy NATURA 2000 se tak dotýká především vlastníků a uživatelů pozemků, obcí, zájmových organizací a skupin.
Zařazení do soustavy Natura 2000 umožňuje finanční zajištění ze státního rozpočtu a z některých fondů EU na šetrné hospodaření, které umožní zachování předmětů ochrany (druhy rostlin, živočichů a typy stanovišť).
Za celkovou přípravu soustavy NATURA 2000 zodpovídá Ministerstvo životního prostředí, které pověřilo přípravou odborných podkladů Agenturu ochrany přírody a krajiny. Ptačí oblasti a evropsky významné lokality vyhlašuje vláda ČR (platná nařízení vlády).
NATURA 2000 chrání na území celé EU 253 nejohroženějších typů přirozených stanovišť, 200 druhů živočichů, 434 druhů rostlin a zvláště také 181 druhů ptáků. Z toho se v České republice vyskytuje 58 typů přírodních stanovišť, 55 druhů živočichů, 16 druhů rostlin a 65 druhů ptáků pro které jsou vyhlašována území soustavy NATURA 2000. (NATURA 2000, 2012)[29].
2.4.3 Evropsky významná lokalita CZ0513256 - Smědá
Přírodní rezervace Meandry Smědé(celé území PR kromě svahového lesa) je součástí významné evropské lokality NATURA 2000 CZ0513256 Smědá.
Příloha nařízení vlády (NATURA 2000, 2012) Evropsky významná lokalita Smědá
Kód lokality: CZ0513256 Biogeografická oblast: kontinentální Rozloha lokality: 142,4326 ha Navrhovaná kategorie
zvláště chráněného území: PR
Mapa lokality CZ0513256:
Druhy:
klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia) mihule potoční (Lampetra planeri) vranka obecná (Cottus gobio)
Kraj:
Liberecký kraj Katastrální území:
Andělka, Boleslav, Černousy, Frýdlant, Kunratice u Frýdlantu, Poustka u Frýdlantu, Předlánce, Ves, Víska u Frýdlantu, Višňová u Frýdlantu
Tato lokalita zahrnuje tok řeky Smědé v úseku dlouhém asi 23 km od Frýdlantu v Čechách po státní hranici s Polskem.
Nejhodnotnější část, dlouhá zhruba 5 km, se nachází v PR Meandry Smědé, mezi mostem v Zadních Předláncích a železničním mostem poblíž rybníka Dubák jižně od Černous. (NATURA 2000, 2012)[29].
Mapa lokality Smědá (NATURA 2000, 2012)[30]
Předmět ochrany v EU
Tok s mozaikou přirozených lesních nivních, mokřadních a vodních společenstev.
V úsecích bez regulace v zátočinách vysoké stržené břehy často bez bylinné vegetace.
Niva řeky bývá 1- 2x do roka zaplavovaná.
Je to jedna z mála lokalit vážky klínatky rohaté (Ophiogomphus cecilia) v Libereckém kraji a s velmi početným výskytem mihule potoční (Lampetra planeri), zejména v úseku PR a vranky obecné (Cottus gobio). Dále zde bylo zjištěno dalších 15 druhů ryb, z chráněných druhů velmi početná populace střevle potoční (Phoxinus phoxinus) a mník jednovousý (Lota lota). Nejcennější úsek toku se nachází v PR (vyhlášena v r. 1998).
Klínatka rohatá: Vyloučit regulaci přirozených úseků toku – a to především zpevňováním břehů (gabiony, kamenným záhozem, kamennou rovnaninou) a zachovat břehové porosty. Podle možností do budoucna revitalizovat nevhodně upravené části lokality (odstranění opevnění toku, obnova a péče o břehové porosty). Snižovat znečišťování vodních toků a zamezovat nasazování většího množství dravých ryb.
Mihule potoční: Vyloučit technické úpravy koryta (zahlubování, zpevňování i narovnávání koryta) vedoucí k vytvoření jednotvárného proudění. Zamezit těžbě jemného sedimentu. Snižovat znečišťování vodních toků a nevysazovat větší množství dravých ryb, které by způsobily predační tlak na mihuli.
Vranka obecná: Ochrana vranky obecné je v přímé souvislosti s trvalou kontrolou čistoty vod a se zamezením pro tento druh nevhodných technických zásahů do koryt toků a jejich substrátů. Je třeba vyvarovat se především zahlubování a zpevňování koryt, a také těžbě štěrkových sedimentů. Části lokality poškozené nevhodnými úpravami uvádět do přírodě bližšího stavu (především tvorbou rozmanitého dnového substrátu s převahou omletých kamenů a štěrku). Důsledně dodržovat předepsaný průtokový režim při odběru vody z toku a uchovat v toku klid v průběhu března až dubna, kdy dochází k rozmnožování a vývoji raných stadií vranek. Nesmí docházet k výstavbě nepřekonatelných migračních bariér a tvorbě vzdutí, jež by zabraly plochu stávajících proudných úseků. Z rybářského pohledu je možné ponechat stávající hospodaření zohledňující potřeby a ekologii vranek (rozmnožování, predační tlak). (NATURA 2000, 2012)[29].
2.5 Projektové vyučování
Projektové vyučování je komplexní vyučovací metoda. Je založena na propojení praxe a teorie. Žáci jsou vedeni k řešení problémů. Zkušenost získávají praktickou činností a experimentováním. Učí se přemýšlet v souvislostech a systematicky řešit daný úkol. Jsou motivováni k samostatné práci, hledání, objevování, týmové spolupráci a komunikaci. Projekty vyžadují delší souvislý čas, propojení oborů a témat, používání různých informačních zdrojů, jiný způsob organizace a hodnocení. Při projektovém vyučování žáci poznávají nejen náš svět, ale také sami sebe a své možnosti. (Průcha, Walterová, Mareš 1995)[8].
2.5.1 Historie projektového vyučování
Snaha seskupovat učivo do větších celků a přiblížit vyučování životu se objevila již v 17. století v Itálii a Francii. Byly to tzv. „progetti“ nebo „projets“, které byly součástí zkoušky na akademiích umění a architektury. Tyto projekty byly chápány jako metoda, která přiblíží teorii praxi.
Jan Amos Komenský (1592 – 1670), poslední biskup Jednoty bratrské, český teolog, filosof, pedagog a spisovatel ve svém díle Schola ludus (Škola hrou) vyzdvihuje osobnost dítěte. Upozorňuje na vnitřní potenciály dítěte a možnost jeho rozvoje.
Poukazuje na významnou roli dítěte v procesu učení. V evropském prostředí byl prvním, kdo zdůraznil důležitost hry a vyslovil se proti specializaci a mechanizaci učení.
Projektové vyučování se zrodilo koncem 19. století. Vycházelo z kritiky tzv.
herbartovské školy, která byla tehdejším modelem vyučování v Evropě i Americe. Žák seděl a poslouchal učitele, který vykládal u tabule. Přirozená aktivita dítěte byla potlačována, protože převládal názor, že tato aktivita brání dítěti v pozornosti. Nebylo zřejmé, zda žák převážně teoretickým poznatkům rozumí a zda je umí použít. Johan Friedrich Herbart (1776 – 1841). „Škola musí být místem klidu, pozornosti a kázně“.
Mezi velké kritiky herbartovské školy patřila Ellen Keyová (1849 – 1936), švédská spisovatelka, pedagožka, představitelka pedocentrismu, která nazvala 20. století
„stoletím dítěte“. Zaměřila se na dítě, jeho zvídavost a přirozenou aktivitu.
Hnutí, které přineslo do pedagogického myšlení tento obrat se nazývá reformní pedagogika. Ta ovlivnila pedagogické myšlení i praxi škol v celé Evropě a zásadně změnila školu v USA. Toto hnutí se opíralo o myšlenky Jeana-Jacquese Rousseaua (1712 – 1778), Johanna Heinricha Pestalozziho (1746 – 1827) a Friedricha Fröbela (1782 – 1852). Základní metodou byly pracovní činnosti, které měly rozvíjet myšlení dětí, podporovat jejich přirozenou aktivitu a samostatnost.
První projektové vyučování se objevilo v USA pod vlivem pragmatické pedagogiky, především v díle amerického pedagoga a psychologa Johna Deweye (1859 – 1952), který v roce 1918 napsal první ucelenou studii o projektovém vyučování.
Projekty měly pomoci vychovávat aktivního občana demokratické společnosti – formovat charakter a posilovat vědomí vlastní zodpovědnosti žáka.
Jedním z hlavních důvodů, proč na začátku minulého století začali pedagogové uvažovat o potřebnosti změn v pojetí výuky, byly změny, které nastaly vlivem vědeckotechnické revoluce. Hledala se jiná uspořádání vzdělávacího obsahu. Místo předmětů se objevila témata, problémy, samostatné úkoly. V amerických školách učební projekty nahradily osnování podle předmětů. V Evropě se hledal určitý kompromis, učitelé vytvářeli projekty v rámci jednotlivých předmětů nebo skupin předmětů.
(Tomková, Kašová, Dvořáková, 2009) [9].
2.5.2 Projektové vyučování v českých školách
Na počátku 20.století se školství u nás zcela orientovalo na herbartovskou filosofii a psychologii. Školní vyučování probíhalo formálně, pedantsky, byly přehlíženy potřeby a zájmy žáka.
Ve třicátých letech 20.století českou pedagogiku silně ovlivnil pragmatismus, který přišel z USA. Objevují se první snahy o volnější a svobodnější školu. Významným představitelem pragmatické pedagogiky byl Václav Příhoda (1889 – 1979) český pedagog zabývající se pedagogikou, didaktikou a psychologií. Byl ovlivněn pobytem v USA, kde se seznámil s novými metodami a jejich využitím v pedagogice a psychologii. Usiloval o vybudování jednotné vnitřně diferencované školy, ve které by byly rozpracovány metody pracovní školy na základě individuální a samostatné činnosti žáků. Podle Příhody je úlohou projektů přirozeně podávat učivo dětem jako celky,
postupovat od celku k částem. Projekty využívají jak jednopředmětových tak i mezipředmětových vztahů.
Učitelé v českých školách hledali vhodná témata pro projektové vyučování v rámci svého předmětu. Ve dvacátých a třicátých letech 20.století probíhalo projektové vyučování hlavně na obecných a měšťanských školách. Žáci se učili obecné pojmy na jevech, které mohli pozorovat ve svém okolí. Například pozorovali nejbližší řeku a přílety ptáků. Podle J.A.komenského zásada poznávání od nejbližšího ke vzdálenému.
Šlo však o činnost žáka a jeho vlastní objevování tzv. „samoučení“. Žáci měli získat teoretické vědomosti a praktické zkušenosti na základě individuální praxe. Projekty, které často vyplynuly z momentální situace ve třídě se označovaly jako spontánní projekty. Vedly k mimořádné aktivitě dětí, na druhé straně jim chyběla systematičnost a posloupnost. Žáci někdy řešili problémy, které nemohli ve svém věku pochopit, unikala jim podstata, přestože daný problém viděli v širokých souvislostech. Proto se začaly uplatňovat projekty, jež připravil učitel, který žáky motivoval, aby úkol řešený v projektu vzali za svůj. Žáci si mohli vybrat konkrétní otázky, způsob řešení a tempo práce.
Projektové vyučování se znovu v české škole objevilo až v devadesátých letec 20.století. Zpočátku nenavazovalo na reformní pedagogiku, ale vycházelo z potřeb učitelů. Možnost zařazovat projekty do učebních plánů narážela na značné problémy.
K zlepšení došlo vydáním vzdělávacích programů Obecná škola a Národní škola, které umožnily úpravu učebních plánů a rozvrhu hodin. Po uzákonění rámcových vzdělávacích programů (RVP) a tvorby školních vzdělávacích programů (ŠVP) se staly projekty prostředkem k naplnění současných vzdělávacích cílů.
K nejvýznamnějším propagátorům projektů patřila v té době Jitka Kašová, tehdy ředitelka ZŠ v Obříství. Její publikace, která se věnuje projektům, se nazývá Škola trochu jinak – projektové vyučování v teorii a praxi. Tato publikace se stala vzorem pro mnohé školy, které teprve hledaly cestu k projektům.
Dalším autorem, který se zabývá problematikou projektů, je Josef Valenta, který spolu s ostatními autory vydal publikaci Pohledy. Projektová metoda ve škole a za školou (1993).
Teoretickému zpracování projektů se od roku 1995 věnují např. Jarmila Skalková, Josef Maňák, Oldřich Šimoník, Hana Grecmanová, Jana Coufalová.
Inovační školou v oblasti zavádění projektové metody se stala škola v Ivančicích- Řeznovicích. (KURZY PRO UČITELE -metodická příručka pdf)[31].
2.5.3 Projektové vyučování
Podle Průchy (Průcha 1995, s.266)[8]. se slovo vyučování v běžném významu užívá k označení toho, co se odehrává každodenně ve školních třídách ve vyučovací hodině.
V didaktických teoriích označuje toto slovo pouze činnosti, které realizuje učitel jako součást výuky. V obecných didaktických teoriích se výukou rozumí systém, který zahrnuje nejenom proces vyučování, ale také cíle výuky, obsah výuky, podmínky, determinanty a prostředky výuky, typy výuky, vlastní vzdělávací proces a výsledky výuky.
Projektové učení podle Skalkové (Skalková 1999, s.217)[6]. je založeno na řešení komplexních teoretických nebo praktických problémů na základě aktivní činnosti žáků, se kterou se ztotožňují a kterou prožívají. Koncepční východiska projektového vyučování jsou orientována především na pojem zkušenosti žáka. Projektové vyučování vychází z předpokladu, že nelze od sebe odtrhávat poznání a činnost, práci hlavy a práci rukou.
Valenta (Valenta 1993, s.8)[7]. uvádí, že projektové vyučování je cílená učební činnost, která je promyšlená a organizovaná, intelektová (teoretická) i ryze praktická, vyhovující potřebám a zájmům žáků, ale též pedagogickému rozhodnutí učitele (případné dohodě obou stran), koncentrovaná kolem určité základní ideje, zaměřená prakticky a směřující k upotřebitelnosti v životě, přinášející změny v celku osobnosti žáka (zvláštní cestou zkušenosti), činností, za niž žák (žáci) přejímá (přejímají) odpovědnost.
Jaký je rozdíl mezi tradičním a projektovým vyučováním? Tradiční přístup se orientuje na znalosti, vyučování je pasivní, je řízeno učitelem. Je více zaměřen na zvládnutí obsahu učiva, méně na rozvoj dovedností. Žáci jsou hodnoceni na základě správné odpovědi a omezeně využívají jiné zdroje než učebnice. Metoda projektového vyučování spojuje teorii s praxí a směřuje k použití v životě. Zpracovává komplexní
zadání, je zaměřena na problémy, které mohou být řešeny mnoha způsoby. Integruje všechny čtyři dovednosti – čtení, psaní, poslech a mluvení. Je koncentrována kolem základního tématu. Žák se učí prostřednictvím zážitků, které pak uplatňuje ve svém životě. Rozvíjí pracovní a studijní návyky, přebírá zodpovědnost za vlastní učení, učí se dokončovat práci a nebát se dělat chyby, tím se rozvíjí jeho sebedůvěra. Projektové vyučování ovlivňuje osobnost komplexně, umožňuje žákům pracovat v týmu, rozvíjet tak mezilidské vztahy a pocit zodpovědnosti. Učitel vystupuje především v roli poradce, partnera. Je důležité zaznamenávání průběhu – procesu učení. Výstupem projektu jako výsledek zkoumání je finální produkt. Projektová metoda z výše uvedených důvodů posiluje motivací žáků a učí je důležitým životním dovednostem – spolupracovat, diskutovat, formulovat názory, řešit problémy, tvořit, hledat informace atd. (Tomková, Kašová, Dvořáková, 2009) [9].
Vztah mezi tematickou výukou a projektem:
Rozlišujeme mezi tématickým a projektovým vyučováním. Tématické vyučování vychází z určeného tématu, které může integrovat různé vyučovací předměty.
Z hlavního tématu vycházejí různá podtémata, která se mohou realizovat v jednotlivých předmětech. Projektové vyučování je úkolem žáka. Směřuje od motivace, mapování, třídění přes řešení k produktu projektu a jeho následné reflexi. Produkt určuje celkový proces a závěrečný výsledek. Projektové vyučování může vycházet z jednoho předmětu, ale obvykle integruje poznatky z různých předmětů.
Tématickou výuku a výuku v projektech můžeme vzájemně kombinovat. Tématické vyučování může spočívat ve sbírání informací a podkladů pro projektové vyučování.
Tématická výuka Projekt
Téma
3.podtéma
2.podtéma 1.podtéma
5.podtéma
4.podtéma
Motivace mapování
třídění
řešení
reflexe Produkt projektu
Motivace žáka
Důležitou podmínkou projektového vyučování je vnitřní motivace žáka (vlastní přijetí úkolu, touha vyřešit daný problém). Projekty plánuje většinou učitel, hledá témata, která jsou žákům blízká a promýšlí úkoly. Čím silnější je žákova vnitřní motivace a čím silnější pocit spoluúčasti na projektu žák prožívá, tím je projekt z hlediska vyučování účinnější.
Smysluplnost úkolu podporuje motivaci aktivní účasti žáka na projektu. U projektů je významná jejich emocionální stránka, žákovo prožívání. Z toho důvodu je dobré zařazovat prvky dramatické výchovy a simulační hry.
Vynikající motivací bývá konečný produkt. Žáci mohou vytvořit internetové stránky, časopis, film, naučnou stezku, zorganizovat výstavu, jet na výlet nebo absolvovat výměnný pobyt v zahraničí. Žáky motivují především obtížné úkoly, které odpovídají činnostem a problémům ve skutečných podmínkách.
Kvalitu zpracování projektu též posiluje jeho veřejná prezentace na společensky či kulturně významných místech např. v muzeu nebo na zámku. Prožitek úspěchu z projektového vyučování zlepšuje vztah žáků ke škole a někdy i jejich prospěch.
Hodnocení projektu
Do hodnocení se maximálně zapojuje sám žák, hodnotí nejen výsledky, ale i průběh projektu. Učitel může pro hodnocení připravit otázky, hodnotící archy, dotazníky.
Hodnotí se nově osvojené vědomosti, dovednosti a klíčové kompetence. Reflektují se postoje a sociální dovednosti. Žáci mohou v reflexi vyjádřit své prožitky a pocity, poděkovat spolužákům za spolupráci, vyjádřit co se nového dozvěděli o sobě a o druhých atd. (Tomková, Kašová, Dvořáková, 2009) [9].
Projekty a jejich místo v dnešní škole
V současné praxi se realizuje projektové vyučování v různém rozsahu. Drobnější projekty se uskutečňují v rámci jednotlivých předmětů, širší projekty umožňují překonávat hranice mezi jednotlivými předměty. Za nejrozvinutější formu se pokládají projekty organizované dlouhodobě například v projektovém týdnu, který se připravuje a uskutečňuje obvykle několikrát za rok.
S novým kurikulárním dokumentem RVP ZV, který se stal pro základní školy závazným od 1. 9. 2007, se otevírají široká uplatnění právě projektové metodě. Tato metoda klade důraz na činnostní pojetí vyučování, aktivní podíl žáka na vlastním vzdělávání, řešení úkolů, které vycházejí z přirozených životních situací. Zdůrazňovány jsou sociální a komunikativní dovednosti. Především se klade důraz na uplatňování individuálního přístupu žáka.
Současné tendence směřují k tomu, aby se pojetí vzdělávání více individualizovalo a diferencovalo na úrovni žáků i na úrovni jednotlivých vzdělávacích zařízení. Jsou vyvolány velkou řadou změn, které se ve velké míře projevují po celém světě. Jsou to např. rychlý socioekonomický vývoj, změny charakteru práce a vědy, snadná dostupnost informací, globalizace, měnící se situace dětí a mládeže. (KURZY PRO UČITELE -metodická příručka pdf)[31].
3 Metodika práce
3.1 Popis projektu
3.1.1 Cíl projektu:
Hlavním cílem projektu je naučit se poznávat přírodu, umět se rozhlédnout, dlouhodobě sledovat a zaznamenávat změny během ročních období. Naučit se znát obyvatele meandrů řeky Smědé. Pomocí klíčů a atlasů umět zařadit živočichy a rostliny.
Osvojit si pojmy přírodní společenstva, ekosystém apod. Objevit přírodu jako zdroj zajímavých informací.
Důraz je kladen na vlastní zkušenost, prožitek a bezprostřední kontakt s přírodou, na osvojování si ekologického myšlení a nekonzumního způsobu života a také na spoluodpovědnost člověka za stav životního. (Horká, 2005)[3].
Projekt je zaměřený na zvýšení povědomí o ochraně přírody a nutnosti ochrany životního prostředí.
Je rozdělen do 4 dílů, které zahrnují jednotlivá roční období.
Podzim (Hledáme tajné místo, Barevné meandry Smědé, Meandry ve škole,) Zima (Krmítka pro ptáčky, Stopy ve sněhu, Kry na řece)
Jaro (Jarní úklid, Na zemi, U vody a ve vodě, Jarní exkurse na rybník Dubák) Léto (Čapí příběh, Letní výprava na rybník Dubák, Prezentace a film)
Děti budou sledovat, objevovat, hrát hry a hlavně tvořit, experimentovat a používat výtvarné techniky. Součástí projektu je celoroční sledování čápů, kteří hnízdí na komíně tělocvičny.
3.1.2 Cílová skupina
Projekt je určen žákům 1. stupně základní školy, věková skupina 6 – 12 let. Téma koresponduje s učivem 1. stupně ZŠ. Základní ekosystémy, popis změn v přírodě během roku, cílené pozorování přírodnin, orientace v atlase hub, rostlin a živočichů, vztah organismů a neživé přírody, činnost člověka a její vliv na životní prostředí.
3.1.3 Plánovaná časová dotace
Žáci budou sledovat meandry Smědé v průběhu jednoho školního roku. Především v hodinách přírodovědy a vlastivědy. Meandry budeme navštěvovat i během jiných předmětů. Toto rozvržení lze měnit dle potřeby.
3.1.4 Klíčové kompetence
Žáci rozvíjí své klíčové kompetence k učení, k řešení problémů, komunikativní, občanské, pracovní, sociální a personální. Mít kompetenci znamená, že žák je vybaven souborem vědomostí, dovedností a postojů. Díky tomu je schopen zvládnout různé úkoly a situace.
Kompetence k učení - Důraz je kladen na práci s textem, na vyhledávání informací a na jejich zpracování. Žáci využívají poznatky z různých vzdělávacích oblastí, čímž si na určité jevy vytvářejí komplexnější pohled. Žáci se naučí vyhledávat a třídit informace na základě jejich pochopení, používat obecně užívané termíny, znaky a symboly, samostatně pozorovat a experimentovat, získané výsledky porovnávat a vyhodnocovat.
Kompetence k řešení problémů – V projektu jsou uplatňovány prvky činnostního učení; žáci jsou vedeni pomocí problémových úloh k tomu, aby navrhovali adekvátní možnosti řešení. Žáci se naučí vyhledávat informace vhodné k řešení problému, využívat získané vědomosti k objevování různých variant řešení, samostatně řešit problémy, volit vhodné způsoby řešení a využívat k tomu vlastní úsudek a zkušenost.
Žáci budou výsledky své práce prezentovat v multimediální učebně.
Kompetence komunikativní – Žáci jsou vedeni k tomu, aby se výstižně a kultivovaně vyjadřovali v ústním i písemném projevu, rozuměli různým typům textů a záznamů, obrázkových materiálů, naučili se naslouchat promluvám jiných lidí, porozumět jim, vhodně na ně reagovat, obhájit svůj názor a vhodně argumentovat.
Naučí se využívat informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem, využívat získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných ke kvalitní spolupráci s ostatními lidmi.
Kompetence sociální a personální – Během projektu budou žáci vedeni k tomu, aby byly schopni pracovat v týmu, utvářet příjemnou atmosféru v týmu, umět poskytnout
pomoc nebo o ni požádat. Žáci se naučí diskutovat v malé i velké skupině, spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, respektovat různá hlediska a čerpat z toho poučení, oceňovat zkušenosti druhých lidí, vytvořit si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jejich důvěru a samostatný rozvoj.
Kompetence občanské – Důraz je kladen na enviromentální výchovu, která prolíná jednotlivými oddíly projektu.
Kompetence pracovní - Tato kompetence se v projektu rozvíjí ve všech oddílech spolu s pracovními činnostmi. Zaměřujeme se na dosažení zručnosti žáků při práci s různými materiály, provádění činností a pokusů, udržování pořádku na pracovním místě, systém v ukládání pomůcek a nářadí; důležité je dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví. (Janáčková, 2009))[10]
3.1.5 Návaznost na RVP ZV (vzdělávací oblasti a průřezová témata) Člověk a jeho svět – Rozmanitost přírody, Místo kde žijeme
Matematika a její aplikace – Vztahy a práce s daty
Informační a komunikační technologie - Vyhledávání informací, Zpracování a využití informací
Jazyk a jazyková komunikace – Literární výchova Umění a kultura – Výtvarná výchova, hudební výchova Člověk a zdraví – Tělesná výchova
Člověk a svět práce – Výroba krmítek pro ptáky
Enviromentální výchova – Vztah člověka a prostředí, Základní podmínky života Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – Evropa a svět nás zajímá Osobnostní a sociální výchova – Osobnostní a sociální rozvoj, Rozvoj schopností poznávání
Etická výchova – Komunikace (ZŠ VIŠŇOVÁ – ŠVP dokument pdf. [37])
3.1.6 Metody
Slovní metody, vedoucí ke zprostředkovanému poznání skutečnosti - vyprávění, rozhovor, vysvětlování, popis, didaktické hry, narativní pantomima.
Metody práce s textem – práce s učebnicí, atlasy, pracovními listy, populárně naučnou a odbornou literaturou, klíči, encyklopediemi a internetem.
Metody manipulace s přírodninami – pokusy, práce s přírodninami.
Metody přímého a smyslového poznávání věcí a jevů – pozorování, demonstrace.
(Janáčková, 2009))[10]
Český jazyk – popis krajiny, čapí příběh, narativní pantomima.
Matematika – měření, odhad délky.
Člověk a svět práce – ekologické aktivity, sběr odpadků, výroba krmítek, zdobení květináčů, sázení semen.
Vlastivěda – práce s mapou, orientace v přírodě, měřítko mapy, pracovní list.
Přírodověda – pozorování, práce s učebnicí, atlasy, klíči a encyklopediemi.
Prvouka – vyprávění, vysvětlování, práce s učebnicí, pozorování.
Informatika – vyhledávání informací, tvorba prezentace a filmu.
Tělesná výchova – pohybové aktivity a didaktické hry.
Hudební výchova – naslouchání, zvuky v přírodě.
Výtvarná výchova – výtvarný přepis přírodnin, využití přírodnin ve výtvarném projevu.
3.1.7 Motivace
Žáci jsou motivováni výstupním produktem projektu (film,prezentace), pobytem v přírodě, skupinovou prací, hrami, narativní pantomimou a dílčími výstupy – výstavy, prezentace, fotografie.
3.1.8 Řešení projektu:
Sběr informací - informace v literatuře a na internetu.
Exkurse - přírodní rezervace Meandry Smědé, Dubový rybník.
Vlastní objevování a zkoumání.
Práce ve skupinách
Výstavy dílčích výstupů – plakáty, výtvarná díla Prezentace dílčích výstupů – fotografie, prezentace
