Posudek diplomové práce Bc. Mirky Baklíkové
Obnova těžební krajiny Karvinska
zpracované v zimním semestru 2017 - 2018 Zadání diplomové práce a komentář k úkolu
Rozsáhlé území mezi Karvinou a Havířovem je posledních 150 let poznamenáno intenzivní
průmyslovým využitím, zejména těžbou uhlí. Původní ráz krajiny zmizel, stejně tak zaniklo osídlení, systém cest, vše bylo podřízeno těžbě. V posledním desetiletí dochází k postupnému zavírání dolů, krajina zůstává opuštěná s osamělými stavbami důlních komplexů, těžních věží, kališť a dopravní infrastruktury, která ztratila svůj význam. Celé území postupně zarůstá náletovou zelení a ztrácí charakter kulturní krajiny.
Úkolem práce je najít míru architektonických, urbanistických a krajinářských zásahů, které dají krajině nový charakter, přinesou jí nové využití a organizaci území.
Komentář k řešení
Diplomantka si vybrala vlastní téma, krajinu mezi Karvinou a Havířovem dobře zná, stejně tak si uvědomuje její problémy a ve své práci se pokouší nalézt principy a zásady, které by mohly toto zdevastované a neosobní území kultivovat, vnést do něj nový život a přitom vzkřísit novou interpretací některé vrstvy její paměti.
Práce má tři poměrně obsáhlé části, které na sebe logicky navazují a doplňují se. Struktura
projektu se odvíjí od obecných analytických rozborů, podstatných pro definování vlastního přístupu k problematice, k návrhu principů urbanistického a krajinného řešení až po architektonický detail spočívající v konverzi bývalého dolu Gabriela.
Analytická část se soustředí na zmapování celého území, rozbor stávajících území, jejich
charakteristiku, napojení na dopravní strukturu, mapuje rekultivované části, historický vývoj území a jeho osídlení, dopady na území způsobené důlní činností, hledá a nalézá jednotlivé vrstvy otisknuté v území, mnohdy překryté a téměř ztracené. Na základě této zevrubné analýzy
pojmenovává pozitiva a negativa stávajícího stavu a tyto poznatky jsou podkladem pro koncept a vlastní návrh. Tato studijní část práce byla pro diplomantku zásadní, aby si formulovala cíle, které by práce měla přinést, kladla si otázky, na které chce hledat odpovědi.
Druhá část práce se zaměřuje na urbanistické a krajinářské řešení. Základním principem autorčina přístupu je chápání krajiny jako soustavy vrstev vzniklých v průběhu času, postupně se
překrývajících, ale jejich otisky zůstávají v území ukryty a mohou být částečně znovu objeveny, odkryty.. Motto jejího přístupu je v uvedeno v záhlaví celé práce “Krajina jako palimpset“. Území nově definuje z hlediska krajinné struktury (lesy, pole, louky, vodní plochy a toky), dále z hlediska rytmu dne a noci, práce a volného času, z hlediska paměti míst a jejich zpřístupnění, oživení a nového využití. Jasně definuje vstupy do území a nový systém propojení cestami, kde nově zavádí čtyři typy cest, cyklostezky, cesty vláčkem po těžebních areálech, pamětní cesty a vodní cesty podél vodních toků. Každá z těchto cest má specifický charakter, ale současně se i vzájemně prolínají a v těchto místech vznikají přirozená nová centra. V detailu je potom zpracovaná pamětní cesta starou Karvinou. Stopy původní vesnice a domů jsou zřetelné osazením ovocných stromů v jejich hranicích, zaniklá dělnická kolonie je nově vytýčena průseky a cestami v lese, obnoveny jsou původní aleje. Zřetelnosti tohoto řešení by prospělo ještě více doprovodných kreseb a jasnějšího rozlišení v situaci.
Třetí část je věnována novému návštěvnickému centru, srdci celého území. Jedná se o konverzi zaniklého dolu Gabriela. Impozantní budova strojovny a dvou těžních věží v krajině tvoří
jedinečnou dominantu, která své okolí ovládá a láká k návštěvě. Znovu je požit princip palimpsetu, jednotlivé vrstvy architektonických prvků se překrývají, prolínají, ale přitom jsou zřejmé. Původní stavby slouží jako obálka pro nově uvnitř umístěné prostory s novou funkcí a výsledný dojem je založen právě na symbióze starého a nového. Nově vložené prvky vytvářejí dynamickou
prostorovou hru různých měřítek a přitom neustále je přítomna původní stavby a její konstrukce.
Vlastní náplň umožňuje různé aktivity, je zde kavárna, přednáškový sál, výukové prostory, výstavní prostory a v těžních věžích prostory pro workshopy, minimální ubytování pro jejich účastníky a
jedna je věž je navržena jako vyhlídková.
Dispoziční řešení je detailně propracované, stejně tak jsou zřetelné principy konstrukce vložených hmot, jasný materiálový kontrast mezi původními konstrukcemi a novými působí přesvědčivě.
Předložená dokumentace ve formátu A3 je dobře a přehledně zpracovaná, grafická část práce má velmi dobrou úroveň a jasně dokumentuje autorčin záměr. Snad jen v některých případech, zejména u situací, by grafika nových zásahů měla být výraznější, aby návrh byl zřetelný na první pohled. Vizualizace dobře vypovídají o prostorovém řešení, vztahu k okolí i o atmosféře interiérů.
Průvodní a technická zpráva podrobně popisují principy řešení a podstatu konceptu.
Diplomantka pracovala na projektu soustavně, velmi odpovědně a s úžasným zaujetím. Diplomní projekt odevzdala v požadovaném rozsahu, kvalitě a termínu. Autorka zvládla náročné zadání, téma přesvědčivě zpracovala, práce má jasný koncept, vyhraněný architektonický projev, velmi dobře řeší urbanistické a provozní vazby a přináší mnoho podnětných návrhů k diskuzi nad danou problematikou.
Diplomní projekt Mirky Baklíkové splňuje požadavky zadání diplomové práce, práci s potěšením přijímám k obhajobě a navrhuji ohodnocení známkou:
A – výborně
V Liberci 04. 02. 2018 doc.Ing.arch.akad.arch. Jan Hendrych vedoucí diplomové práce
