Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ

Technická univerzita v Liberci

FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ

Katedra: Geografie

Studijní program: Geografie

Studijní obor: Aplikovaná geografie

GEOMETRICKÉ A GRAFICKÉ INTERPRETACE LINIOVÝCH JEVŮ V NÁVAZNOSTI NA VENKOVSKOU TURISTIKU

(MODELOVÉ ÚZEMÍ LIBERECKÝ KRAJ)

GEOMETRIC A GRAPHICAL INTERPRETATION OF LINEAR PHENOMEN IN RELATION TO RULAL TOURISM

(MODEL THE LIBEREC REGION) Bakalářská práce: 2012-FP-KGE- 012

Autor: Podpis:

Lenka STURMOVÁ _________________

Vedoucí práce: doc. RNDr. Branislav Nižnanský, CSc.

Počet

stran grafů obrázků tabulek pramenů příloh

76 9 10 3 24 6

V Liberci dne 26.4 2012

- 4 -

Čestné prohlášení

Název práce: Geometrické a grafické interpretace liniových jevů v návaznosti na venkovskou turistiku

Jméno a příjmení autora: Lenka Sturmová

Osobní číslo: P09000186

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č.

121/2000Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 60 – školní dílo.

Prohlašuji, že má bakalářská práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem.

Prohlašuji, že jsem do informačního systému STAG vložila elektronickou verzi mébakalářské práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedla jsem všechny systémem požadované informace pravdivě.

V Liberci dne: __________________________________

Lenka STURMOVÁ

- 5 -

Poděkování

Poděkování patří především vedoucímu bakalářské práce doc. RNDr. Branislavu Nižnanskému, CSc. za odborné konzultace, které mi poskytoval po celý průběh tvorby této bakalářské práce. Dále bych také ráda poděkovala Mgr. Evě Hornové za poskytnuté materiály a zkušené rady. Poděkování patří také Gabriele Pekárkové za podporu.

- 6 -

GEOMETRICKÉ A GRAFICKÉ INTERPRETACE LINIOVÝCH JEVŮ V NÁVAZNOSTI NA VENKOVSKOU TURISTIKU

Anotace

Bakalářská práce je zaměřena na geometrické a grafické interpretace liniových jevu v návaznosti na venkovskou turistiku se zaměřením na hipotrasy a in-line trasy. Práce je řešena v 5 základních částech. První dvě části obsahují vymezení a charakteristiku Libereckého kraje a dále charakteristiku lokalizačních a realizačních předpokladů cestovního ruchu. Další dvě části jsou věnovány vymezení venkovní turistiky a její návaznosti na hipotrasy a in-line trasy v krajině. Poslední část obsahuje problematiku geometrických a grafických interpretací liniových jevu, jejímž výsledkem bude několik mapových výstupů.

Kličová slova: liniové jevy, venkovská turistika, hipostezky, in – line stezky

- 7 -

Annotation

The bachelor thesis is aimed to the geometrical and graphical interpretation of the linear phenomena in relation to the tourism to the rural tourism focusing on the hipotracks and in-line routes. The thesis is divided into 5 basic parts. The first two parts contain the definition and characteristics of the Liberec Region and also characterization of localization and implementation preconditions tourism. Other two parts are devoted to the definition of the tourism in the countryside and its relation to Horsetracks and in-line routes in the region. The last part contains problems of geometrical and graphical interpretations of the linear phenomena resulting a several map outputs.

Keywords: linear phenomena, rural tourism, horsetracks, in-line routes

- 8 - Obsah

Úvod ... - 14 -

1 Vymezení a vybrané charakteristiky Libereckého kraje ... - 15 -

1.2 Hydrologická charakteristika ... - 18 -

1.3 Pedologická charakteristika ... - 20 -

1.4 Geomorfologická charakteristika ... - 21 -

1.5 Geologická charakteristika ... - 22 -

1.6 Chráněná území ... - 22 -

1.7 Dopravní infrastruktura ... - 23 -

2 Vybrané problémy geografie cestovního ruchu ... - 25 -

2.1 Lokalizační faktory ... - 26 -

2.1.1 Přírodní lokalizační faktory v Libereckém kraji ... - 27 -

2.1.2 Lokalizační podmínky společenské ... - 27 -

2.1.4 Lokalizační předpoklady společenské v Libereckém kraji ... - 28 -

2.2 Realizační předpoklady ... - 28 -

2.2.1 Komunikační (dopravní) předpoklady ... - 29 -

2.2.2 Materiálně-technická základna cestovního ruchu ... - 29 -

2.3 Cestovní ruch v Libereckém kraji ... - 30 -

3 Venkovská turistika ... - 31 -

3.1 Vymezení pojmu venkovská turistika ... - 31 -

3.1.1 Hlavní formy venkovského turismu: ... - 33 -

3.1.2 Venkovská turistika v ČR ... - 33 -

3.1.3 Venkovská turistika v Libereckém kraji ... - 34 -

3.2 Hipoturistika ... - 35 -

3.2.1 Vymezení pojmu ... - 35 -

3.2.2 Klíčové pojmy ... - 36 -

3.2.3 Značení hipotras ... - 38 -

3.3 Hipotrasy a jezdecké stanice v Libereckém kraji ... - 39 -

3.3.1 Úseky páteřní hipotrasy... - 41 -

4 In- line stezky ... - 45 -

4.1 Charakteristika in – line bruslení ... - 45 -

- 9 -

4.2 In – line stezky ... - 45 -

4.2.1 In- line stezky pravidla a značení ... - 46 -

4.3 Cyklostezky a in – line stezky v ČR ... - 47 -

4.3.1 Doprovodné akce ... - 47 -

4.3.2 In – line stezky v Libereckém kraji ... - 49 -

4.3.3 Jablonec nad Nisou – přehrada ... - 50 -

4.3.4 In – line dráha Sport park Liberec ... - 50 -

4.3.5 Cyklostezka a in-line stezka Česká Lípa - Vlčí Důl ... - 51 -

4.3.6 Cyklostezka a in-line stezka Varhany ... - 52 -

4.3.7 In-line trasa Hradčany – Kuřivody ... - 53 -

4.3.8 In-line trasa Letiště Hradčany u Mimoně ... - 54 -

4.3.9 In-line trasa Turnov - Dolánky - Bartošova Pec ... - 54 -

4.3.10 Mimoňské lesy – Skelná Huť ... - 55 -

4.3.11 In-line trasa vodní nádrž Desná – Souš ... - 56 -

4.3.12 In-line stezka Čapí Dvory ... - 57 -

5 Liniové jevy ... - 58 -

5.1 Liniové (čárové) znaky ... - 60 -

5.1.2 Klasifikace liniových znaků podle povahy jevu ... - 60 -

5.1.3 Parametry liniových znaků ... - 61 -

5.2 Izolinie (izočáry) ... - 62 -

5.3 Vektrová reprezentace prostorových objektů ... - 63 -

5.3.1 Liniové jevy v Gis ... - 63 -

5.3.2 Generalizace linií ... - 63 -

5.3 Dopravné síť... - 65 -

5.3.1 Vlastnosti dopravní sítě ... - 65 -

Deviatilita dopravní sítě ... - 65 -

Konektivita dopravní sítě ... - 65 -

6 Závěr ... - 66 -

7 Zdroje ... - 68 -

8 Seznam příloh ... - 70 -

- 10 -

Seznam zkratek a označení

Lb – Liberecký kraj

MAS – Místní akční skupina MHD- městská hromadná doprava CHKO – Chráněná krajinná oblast

- 11 -

Seznam obrázků

Obrázek 1: Administrativní členění Libereckého kraje ... - 16 -

Obrázek 2: Významné vodní toky Libereckého kraje ... - 18 -

Obrázek 3: Úvaziště ... - 37 -

Obrázek 4: Značení jezdeckých stezek ... - 39 -

Obrázek 5: Značení jezdeckých stezek ... - 39 -

Obrázek 6: Značení in – line stezek ... - 46 -

Obrázek 7: Značení in – line stezek ... - 46 -

Obrázek 8: Cyklostezka a in-line stezka Varhany ... - 52 -

Obrázek 9: Vlastnosti liniových jevů ... - 62 -

Obrázek 10: Generalizace ... - 64 -

- 12 -

Seznam tabulek

Tabulka 1: Významné vodní toky Libereckého kraje ... - 19 - Tabulka 2: Seznam jezdeckých stezek v Libereckém kraji ... - 40 - Tabulka 3: Vybrané stezky v Libereckém kraji ... - 49 -

- 13 -

Seznam grafů

Graf 1: Profil trasy prvního navrženého úseku páteřní hipotrasy ... - 42 -

Graf 2: Profil trasy Jablonecká přehrada ... - 50 -

Graf 3: Profil trasy Česká Lípa – Vlčí Důl ... - 51 -

Graf 4: Profil trasy in-line stezky Varhany ... - 53 -

Graf 5: Profil trasy Hradčany – Kuřivody ... - 53 -

Graf 6 : Profil trasy Turnov- Dolánky – Bartošova Pec ... - 54 -

Graf 7: Profil trasy Mimoňské lesy – Skelná Huť ... - 55 -

Graf 8: Profil trasy Desná – Souš ... - 56 -

Graf 9: Profil trasy Čapí Dvory ... - 57 -

- 14 -

Úvod

V současné době je velkým trendem, stěhováni obyvatelstva do velkých měst.

To má ale za následek, že přicházejí o denní kontakt s přírodou. Stále více lidí žijících ve městech se to snaží vynahradit tím, že vyhledávají volnočasové aktivity v přírodním prostředí jako způsob „útěku“ z každodenního shonu.

Venkovská turistika je v posledních letech na velkém vzestupu. Je to nový dobře se rozvíjející druh cestovního ruchu. Jedná se o aktivity v krajině.

Z pohledu práce se jedná hlavně o hipotrasy, cyklotrasy a in – line trasy, které lidé využívají pro trávení volného času.

Hlavním cílem práce je zjistit geografické a prostorové návaznosti liniových jevů v závislosti na venkovskou turistiku zaměřenou na hipotrasy (vyznačení hipostanic a úvazišť) a potenciální in-line trasy v Libereckém kraji. Pro realizaci tohoto cíle bude nutné vymezit a analyzovat linii in-line tras a hipotras na území Libereckého kraje.

Dále bude také zjišťováno, kolik se na území nachází hipostezek a in - line stezek, jaká je jejich návaznost na hipostanice. Jak probíhá realizace a budování nových stezek a také jejich interpretace v mapách. Možnosti dalšího využití těchto jevů a také zda se v jejich okolí nachází přírodní nebo kulturní zajímavosti.

Práce je rozdělena do pěti základních částí, ve kterých jsou postupně rozebrány geografické charakteristiky, lokalizační a realizační faktory a venkovská turistika. Poslední část práce se zabývá liniovými jevy a jejich interpretací v mapách, které mají za výsledek 6 mapových posterů, na nichž jsou zaznamenány linie in – line tras a hipotras a vyznačené hipostanice.

- 15 -

1 Vymezení a vybrané charakteristiky Libereckého kraje

Liberecký kraj je tvořen okresy Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily. Od 1. 1. 2003 se na jeho území nachází 10 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (obce III. stupně) a v rámci nich 21 územních obvodů pověřených obcí (obce II. stupně).

Kraj leží na severu České republiky. Severním okrajem, v délce 20 km, tvoří státní hranici se Spolkovou republikou Německo, na kterou navazuje 130 km dlouhá hranice s Polskem. Východní část kraje sousedí s Královéhradeckým krajem, na jihu přiléhá ke Středočeskému kraji a na západě ke kraji Ústeckému.

Do území Libereckého kraje zasahuje i Euroregion Neisse-Nisa-Nysa.

Tvoří ho tři hraniční oblasti nacházející se na území, kde se stýkají hranice České republiky, Spolkové republiky Německo a Polské republiky. Území Libereckého kraje je tak nedílnou součástí Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, který byl ustaven v roce 1991.

- 16 -

Obrázek 1: Administrativní členění Libereckého kraje

Zdroje dat: Lenka Sturmová, vytvořeno v ArcGIS 10.0, zdroj dat: ArcČR 500 (ARCDATA PRAHA, s.r.o)

- 17 - 1.1 Klimatická charakteristika

Podle Mackovčin P., Sedláček M. a Kuncová J., (2002) klimatickou charakteristiku určuje v libereckém regionu jeho poloha, na rozhraní vlivu Atlantského oceánu na západě a rozsáhlého kontinentu na východě a to v mírně vlhkém klimatickém pásu mírných šířek s převládajícím západním prouděním vzduchu. Vzduch mírných šířek je ojediněle a krátkodobě nahrazován chladnějším vzduchem ze severu nebo teplejším vzduchem ze Středomoří.

Z regionálního faktoru ovlivňuje podnebí Liberecka absolutní nadmořská výška jednotlivých míst a převažuje orientace hlavních horských hřbetů ze severozápadu na jihovýchod, tedy ve směru převažujícího proudění vzduchu.

Relativní výškový rozdíl mezi jednotlivými lokalitami regionu je v extrémních případech větší než 1000 m a velmi zřetelně se odráží v rozptylu hodnot většiny meteorologických prvku, nejvíce teploty vzduchu a atmosférických srážek. Počasí libereckého regionu určuje po celý rok výrazná cyklonální činnost na polární frontě, které spolu s ostatními klimatotvornými faktory způsobuje značnou proměnlivost počasí. Pestrost tvarů a pokryvu zemského povrchu a rozdílnost nadmořských výšek zařazuje liberecký region do mírně teplé (MT) a chladné (CH) klimatické oblasti. Západní a jižní části kraje leží (podle E. Ouitta, 1971) v mírně teplé klimatické oblasti a vysoko položené části regionu, jako Ještědsko – kozákovský hřbet, Jizerských hor a západní Krkonoše, patří do chladné klimatické oblasti. Průměrná roční teplota vzduchu se v libereckém regionu pohybuje v rozmezí od 2 C (Harrachov) do 8,2 C (Frýdlant). Nejvyšší průměrné roční teploty se vyskytují v širší oblasti mezi Hrádkem nad Nisou a Frýdlantem, v jižní části regionu v pásu od České Lípy k Turnovu a v okolí Semil. Nejnižší průměrné roční teploty vzduchu mají vysokohorské polohy Jizerských hor a Krkonoše.

- 18 - 1.2 Hydrologická charakteristika

Z hydrologického hlediska se region dělí do tří rozdílných oblastí.

Západní část odvodňuje řeka Ploučnice, východní a jižní část území řeka Jizera, obě náležejí do povodí Labe a tedy k úmoří Severního moře. Severní území odvodňuje Lužická Nisa a Smědá (Smědava), která patří do povodí Odry a tudíž k úmoří Baltského moře. Evropské rozvodí prochází po vrcholu Lužických hor a téměř kopíruje státní hranici s Německem. Jižně od Hrádku nad Nisou přechází po Ještědském hřbetu, jižně od Jablonce nad Nisou směřuje do Polska. Na naše území se vrací až v Krkonoších.

Obrázek 2: Významné vodní toky Libereckého kraje

Zdroj dat: Český hydrometerologický ústav: hydrologie. [online]. Dostupné z:http://portal.chmi.cz/portal/dt?action=content&provider=JSPTabContainer

- 19 -

Na území Libereckého kraje se rozkládá řada vodních ploch, na řece Ploučnici se nacházejí Dolanský (44 ha), Holanský (25 ha) a Nohavice (18 ha).

Další významnou vodní plochou na území je Máchovo jezero, jeho současná plocha měří 284 ha, objem vody činí 6,3 mil. m³. Další velké rybníky se nacházejí u Hamru a Stráže pod Ralskem. Jsou to rybníky Hamerský (50 ha) a Horká – Stráž pod Ralskem (70 ha). Na horním povodí řeky Jizery byly vybudovány významné vodní plochy - Josefův Důl (plocha 150 ha, celkový objem vody 23,25 mil. m³) na Kamenici a Souš (plocha 102 ha a 7,84 mil. m³) na Černé Desné. Obě slouží k zásobování pitnou vodou pro oblasti Liberec, Jablonec a okolí. V povodí Lužické Nisy v oblasti Jizerských hor byly již na počátku 20. stol. vybudovány vodní nádrže s ochrannou protipovodňovou funkcí. Na Černé Nise to byly nádrže Bedřichov a Rudolfov a na Harcovském potoce nádrž Harcov.¹

Tabulka 1: Významné vodní toky Libereckého kraje Vodní plocha Rozloha vodní plochy

Máchovo jezero 284 ha

Josefův důl 150 ha

Novozámecký rybník 128 ha

Souš 102 ha

Břehyňský rybník 90 ha

Horecký rybník 73 ha

Hamerský rybník 50 ha

Dolanský rybník 44 ha

Bedřichov 42 ha

Mšeno 42 ha

1 Český hydrometerologický ústav: hydrologie. [online]. Dostupné z:

http://portal.chmi.cz/portal/dt?action=content&provider=JSPTabContainer

- 20 - 1.3 Pedologická charakteristika

Půdní poměry Libereckého kraje jsou neobyčejně pestré, neboť odrážejí různorodost horninového podloží, geomorfologie terénu a klimatických charakteristik.

Podle Mackovčin P., Sedláček M. a Kuncová J. (2002) mají litozemě na území kraje velmi ostrůvkovité a v úhrnu zanedbatelné rozšíření, s těžištěm výskytu v pískovcových skalních městech, na výrazných vrcholech (často na podloží neovulkanitů) a na terénních hranách. Představují extrémní typ prostředí, na nějž se váže specifická biota, často s vysokým reliktním potenciálem.

Regozem (RM) je iniciální půdou na nezpevněných sedimentech. V území se vyvíjí maloplošně na navátých píscích, popř. terasových štěrkopíscích.

Regozem (drnovou půdu) najdeme východně od Mimoně a jižně od Hradčanských rybníků.

Ranker (RN) je nevyvinutou půdou A-C typu na hrubých horninových rozpadech. Nacházíme jej ve výrazně svažitých terénech, zejména na neovulkanických vrších (ale i na jiných substrátech), s těžištěm výskytu v Lužických horách a Ralské pahorkatině. V menší míře se rankery vyskytují v Ještědském hřbetu a v Podkrkonoší (Kozákově, Tábor, Kumburk, Jíva aj.).

Rendzina (RA) je obdobou rankeru na karbonátových horninách. Najdeme ji na Ještědském hřbetu a Železnobrodském Podkrkonoší, odlehlý výskyt je na Vápenném vrchu u Raspenavy.

Luvizemě jsou charakteristické půdy méně členitých pahorkatin, zejména na Českolipsku, ale i v Žitavské pánvi, ve Frýdlantské pahorkatině a v okolí Turnova.

Kambizem (KM), neboli hnědá půda, je vůbec nejčastějším půdním typem Libereckého kraje i podstatné části České republiky. Vyvíjí se na zvětralinách pevných hornin, ale i na nezpevněných sedimentech.

- 21 -

V Libereckém kraji je mapována na glacifluviálních sedimentech, (Frýdlantsko, Hrádecko), terasových sedimentech (povodí Ploučnice) a zvětralinách permokarbonu, popř. svorů a fylitů (Podkrkonoší).

Podzol kambizemní (rezivá půda, kryptopodzol) je vyvinut v nižších horských polohách, mezi stupněm dystrické kambizemě a typického podzolu, tj. cca mezi (600) 700-900 m. Je hlavní půdní jednotkou Jizerských hor a vyšších poloh Ještědského hřbetu, vegetačně mu odpovídají horské smrkové bučiny.

Podzol aretický se vyvíjí na zvětralinách křemenných pískovců, často hrubozrnně zvětrávajících v podmínkách humidního klimatu. Má značné rozšíření v Dokské pahorkatině a v Lužických horách.

Pseudogleje mají v Libereckém kraji velké rozšíření, především v Českolipské kotlině, zčásti v Žitavské pánvi a ve Frýdlantském výběžku.

Fluvizem (FM) je vývojově mladá půda s jednoduchou stratigrafií, již tvoří hluboký nivní A horizont, nasedající na recentní fluviální sedimenty.

Fluvizemě se nacházejí v rovinatých nivách, v nichž dochází, popř. donedávna docházelo k periodickému rozlivu toků. Najdeme je mj. na Ploučnici, Lužické Nise, Smědé, relativně velkoplošně pak na Jizeře pod Turnovem.

1.4 Geomorfologická charakteristika

Z hlediska geomorfologického členění podle Demka (1987) se území Libereckého kraje nachází na rozhraní tří geomorfologických soustav (subprovincií). Severní až východní část kraje zaujímá Krkonošsko-jesenická soustava (dříve zvaná Sudetská), která zahrnuje geomorfologické celky Lužické hory, Ještědsko-kozákovský hřbet, Žitavská pánev, Frýdlantská pahorkatina, Jizerské hory, Krkonoše a Podkrkonoší. Jižní části kraje, především na Českolipsku, zaujímá soustava Česká tabule s geomorfologickými celky Ralská pahorkatina, Jičínská pahorkatina a Jizerská

- 22 -

tabule. Západně od Nového Boru a České Lípy zasahuje na území kraje Ještědsko - Krušnohorská soustava, zastoupená zde Českým středohořím.

Rozhraní Krkonošské podsoustavy a České tabule tvoří lužická porucha v linii Nový Bor – Cvikov–Jitrava – Hodkovice n. M.– Kozákov – Rovensko pod Troskami. Rozhraní České tabule a Krušnohorské subprovincie prochází po linii Nový Bor–Stružnice – jz. okraj České Lípy – Blíževedly – Úštěk.

1.5 Geologická charakteristika

Podle Mackovčin P., Sedláček M. a Kuncová J. (2002) území Libereckého kraje tvoří regionálně – geologické jednotky tří strukturních pater Českého masívu – z předplatformních lugická oblast, dále limnický permokarbon a z platformních jednotek Česká křídová pánev, terciér a kvartér.

V surovinové základně Libereckého kraje dominují kvalitní sklářské a slévárenské písky. Již v minulosti byl kraj významný těžbou a zpracováním dekoračních a stavebních kamenů (např. liberecká žula, železnobrodské pokrývačské břidlice, kvalitní čediče a křemence aj.). V současné době je lomová činnost zaměřena na těžbu písků, štěrkopísků a drceného kameniva. Do okresu Semily zasahují zásoby černého uhlí z Podkrkonošské pánve.

1.6 Chráněná území

Území Libereckého kraje patří z přírodovědeckého hlediska k významným regionům a vyznačuje se velkou pestrostí přírodních ekosystémů, vysokou koncentrací chráněných území a botanicky a zoologicky významných lokalit. V Libereckém kraji se nachází 5 chráněných krajinných oblastí (České středohoří, Jizerské hory, Lužické hory, Český ráj, Kokořínsko), najdeme zde také 8 národních přírodních rezervací, 8 národních přírodních památek, 35 přírodních rezervací, 61 přírodních památek.

- 23 -

Z pohledu hipostezek je tato kapitola velice důležitá. Hipostezky mohou vést chráněným územím pouze za zvláštních podmínek. Povolení může vydat pouze Správa parku po konzultaci s odborníky, pokud nevede přes chráněná místa, kde žijí zvláště chráněné druhy živočichů a kde by pohyb koní mohl jejich život nežádoucím způsobem narušit.

1.7 Dopravní infrastruktura

Podle Syrovátkové, J., (2011) je dopravní infrastruktura pro přepravu v kraji velice důležitá, pokud se jedná o dostupnost na stanovená místa. Dopravu lze rozdělit na dopravu dálkovou a lokální. Na území Libereckého kraje se vyskytují tři druhy dopravy. Jedná se o silniční, železniční a leteckou. Pro potřeby kraje je nejdůležitější doprava silniční. Liberecký kraj se nachází mezi dvěma dálničními tahy: D8 (Praha – Ústí nad Labem – státní hranice s Německem – Drážďany) a D11 (Praha – Hradec Králové – Náchod – státní hranice s Polskem). Další významné komunikace jsou dvě rychlostní komunikace R 10 a R35. Celé území kraje pokrývá síť silnic I. – III. třídy. Ty však lze hodnotit jako kapacitně a technicky nevyhovující. Neodpovídají nárokům dálkové a plošně rozprostřené regionální dopravě.

V kraji také funguje veřejná osobní doprava, která je zajištěna mnohými dopravními systémy a dopravci (zpravidla se jedná o železnici nebo autobus).

V současné době, se Liberecký kraj snaží o zavádění integrovaného dopravního systému, který je velice důležitý pro dopravu v kraji. Zjednodušil by se způsob dopravy pro jedince bez vlastního dopravního prostředku. Velký rozdíl panuje mezi městy a venkovem. Co se týče železniční dopravy v kraji, jsou hlavním přepravcem České dráhy. V silniční dopravě není situace již tak jednoznačná.

V kraji zajištuje dopravu několik přepravců, mezi nejvýznamnější patří ČSAD Liberec, a.s., ČSAD Jablonec nad Nisou, a.s., ČSAD Semily, a.s. a ČSAD BUS Ústí nad Labem.

- 24 -

Železniční doprava je na území Libereckého kraje prostoupena poměrně hustou sítí železničních tratí. Celková provozní délka tratí činí 543 km, z toho je 9 celostátních a 8 regionálních tratí. Železniční síť započala v Libereckém kraji již v roce 1859, kdy byla zprovozněna trať Pardubice – Hradec Králové – Jaroměř – Stará Paka – Semily – Železný Brod – Turnov – Liberec – Hrádek nad Nisou – Zittau. Tato trasa vznikla z důvodu vytvoření přímého spojení německých zemí a severních Čech s Vídní. V současnosti v porovnání s ostatními kraji není železniční doprava v Libereckém kraji nijak významná.

Kraj není napojen na tzv. národní železniční koridory a tratě nejsou ani elektrizovány ani zdvojkolejněny. Všechny železniční tratě byly postaveny do roku 1914 a od té doby neprošly žádnou významnou modernizací. Do roku 2030 by se však situace měla zlepšit díky projekt LIBRAIL, který by měl stanovit způsob modernizace jednotlivých tratí v regionu do roku 2030. V každém větším městě funguje také městská hromadná doprava, která je označována jako ekologičtější varianta dopravy. MHD má hlavní význam v omezení automobilů ve městech a převážně v transportu osob dojíždějících za zaměstnáním, do škol, úřadů a za zdravotnickou péčí.

Poslední druhem dopravy v Libereckém kraji je doprava letecká. Tato doprava se dá označit za dopravu doplňkovou. Nejvýznamnějším letištěm v kraji je letiště Liberec, které má sice statut mezinárodního letiště, ale jeho provoz je dočasně pozastaven. V dnešní době slouží především ke sportovním a soukromým účelům. Další letiště, které nalezneme na území kraje, jsou

„letiště Hodkovice nad Mohelkou“ a „letiště Česká Lípa-Lada“.

- 25 -

2 Vybrané problémy geografie cestovního ruchu

Vymezení a definování cestovního ruchu není vůbec jednoduchá záležitost. Samotným pojmem se zabývá velké množství autorů. Každý autor popisuje cestovní ruch jinou definicí. Jednotliví autoři mají jiný pohled na zkoumanou oblast. Pro práci byly použity definice různých autorů k vymezení samotného pojmu.

Klasická a základní definice je od autorů Hunziker W., Kraft.K. (1942), kteří uvádějí, že cestovní ruch je souhrn označení vztahů a jevů, které vznikají na základě cesty a pobytu místně cizích osob, pokud se pobytem nesleduje trvalé usazení a není s ním spojená výdělečná činnost. Na tuto základní definic navázala řada autoru

Podle Indrová, L., a kol. (2007) cestovní ruch zaujímá v současné době významné místo v životní úrovni obyvatelstva hospodářsky vyspělých států světa. Umožňuje poznávání lidí a nových kultur, reprodukci pracovní síly, je významným faktorem rozvoje ekonomiky. Cestovní ruch je poměrně mladý obor, který má multidisciplinární charakter a propojuje různé ekonomické sektory. Často bývá odborníky označován jako fenomén 21. století

Podle Páskové, M., Zelenky, J., (2002) za cestovní ruch jsou pokládány

„aktivity osob cestujících do míst mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech ne déle než jeden rok za účelem trávení volného času, služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa) či jiným účelem.“

Podle Galvasové, I., a kol., (2008) typy cestovního ruchu lze charakterizovat jako soubor aktivit cestovního ruchu mající konkrétní podobu a určitý svébytný charakter. Odvíjí se od motivace účastníků a od druhů cestovního ruchu, jimž jsou podřaditelné, ale jsou již obvykle spojeny s menším okruhem typických činností. Typy cestovního ruchu jsou již přímo

- 26 -

využitelné při tvorbě produktů cestovního ruchu a lze s nimi svázat přímé kroky k jejich rozvoji. Typy cestovního ruchu tak mají veliký význam zejména pro samotné nalákání návštěvníků do daného území. Jak lze vidět z následujících příkladů, lze vytvářet velmi specifické typy cestovního ruchu, stejně jako jednotlivé typy zobecňovat do šíře pojatých skupin.

2.1 Lokalizační faktory

Lokalizační faktory podle Kiralové, A., (2003) mohou být přírodního i společenského charakteru a sehrávají důležitou roli při samotné realizaci cestovního ruchu. Představují soubor podmínek, které jsou významným vnějším motivačním činitelem a předurčují funkční využití konkrétní oblasti na základě přírodních možností, kvalitě a povaze společenských podmínek a atraktivit. V souvislosti s přírodním prostředím jde hlavně o geomorfologický, klimatický, hydrologický a biologický potenciál oblasti. Kulturně-historický potenciál destinace tvoří uměle vytvořené složky, které zahrnují takové atraktivity cestovního ruchu, které svou hodnotou přitahují určitý okruh návštěvníků. Jednotlivé komponenty ovlivňují lokalizaci cestovního ruchu společně, pouze výjimečně působí samostatně. Ve vztahu k cestovnímu ruchu mají však lokalizační faktory svým způsobem druhotný význam. Poskytují jen určité možnosti, o jejichž využití rozhodují z hlediska cestovního ruchu selektivní a realizační podmínky.

Podle Mariota, P., (1983) se lokalizační faktory cestovního ruchu dělí na dvě základní skupiny. První skupinou jsou lokalizační předpoklady přírodní, druhou skupinou jsou lokalizační předpoklady kulturní. Mezi lokalizační podmínky přírodní pro rozvoj např. pěší turistiky, cykloturistiky a lyžování se řadí svažitost. Dalšími přírodními lokalizačními podmínkami jsou lesy, chráněné krajinné oblasti, národní parky a vodní plochy. Při posuzování přírodních lokalizačních podmínek je nezbytné zohlednit i klimatické podmínky (srážky, průměrná roční teplota).

- 27 -

2.1.1 Přírodní lokalizační faktory v Libereckém kraji

Liberecký kraj patří mezi kraje s největším procentem lesů v České republice. Lesy zabírají plochu 34 %. Území kraje patří z přírodovědeckého hlediska k významným regionům a vyznačuje se velkou pestrostí přírodních ekosystémů a vysokou koncentrací chráněných území, což je více popsáno v kapitole 1.6.

Z pohledu práce je také velice důležitý povrch a půdy. Tak jako u lidí i u koní je povrch důležitý a může výraznou měrou ovlivnit jejich zdraví a pohodlí.

Podle Špičákové, M., (2011) tvrdý povrch šetří šlachy - šlachový aparát je nejméně namáhaný, ale dlouhotrvající vliv může poškodit klouby. Měkký nebo dokonce hluboký povrch sice šetří klouby, ale namáhá šlachy, může dojít k okulhání koně a jeho následnému vyřazení z provozu. Pružný povrch, kde se jedná o hlinitopísčité půdy, je pro koně nejlepší. Horninové prostředí je podrobně rozepsáno v kapitole 1.3

2.1.2 Lokalizační podmínky společenské

Podle Machalové, J., Vajčnerové, I., Ryglové, K. (2010) lokalizační podmínky společenské můžeme rozlišovat jako kulturně-historické, kulturní zařízení a sportovně-zábavní. Mezi kulturně-historické lokalizační podmínky společenské se řadí např. hrady a zámky, dále pak zříceniny, muzea, památky UNESCO, skanzeny a mlýny.

Do lokalizačních podmínek společenských dále patří kulturní zařízení, jako jsou divadla, galerie, kulturní domy a kina.

Posledním typem lokalizačních podmínek společenských jsou sportovní a zábavní podmínky. Ty zahrnují aquaparky, golfová hřiště, lázně, rozhledny,

- 28 -

ZOO, zahrady, turistické známky, střelnice, squash, sportovní centra, solné jeskyně, ski-areály, přístavy, paragliding, motocyklová závodiště, lanová centra, koňské stáje, in-line dráhy, FIT centra, bowling a další.

2.1.4 Lokalizační předpoklady společenské v Libereckém kraji

Liberecký kraj patří mezi kraje s bohatou kulturní a historickou tradicí.

Na území kraje se nachází celá řada stavebních památek a kulturních zařízení.

Řada kulturních institucí překračuje regionální význam. Patří mezi ně Oblastní galerie v Liberci, Krajská vědecká knihovna v Liberci, Severočeské muzeum v Liberci a Divadlo F. X. Šaldy. Další významné kulturní instituce, které stojí za zmínku, jsou Muzeum Českého ráje v Turnově s významnými mineralogickými sbírkami nebo Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.

Do kulturního dědictví Libereckého kraje patří četné kulturně historické památky. V současné době se na území Libereckého kraje nachází více než 3 100 evidovaných objektů. Do kategorie národní kulturní památky patří hrad Bezděz, zámek Sychrov, Lemberk, Frýdlant, Hrubý Rohozec a zřícenina hradu Trosky. Tyto historické objekty patří mezi 15 nemovitých památek kraje zpřístupněných návštěvníkům za vstupné. ²

2.2 Realizační předpoklady

Podle Mariota. P (1983) z komplexu předpokladů cestovního ruchu, které slouží jako východisko pro analýzu jejich vlivů na utváření a určování úlohy krajinné struktury, patří k této skupině komunikační předpoklady a materiálně technická - základna cestovního ruchu. Určit pozici a úlohu skupiny

2 PONIKELSKÝ, Petr. Strategie Libereckého kraje: Strategie rozvoje. Strategie Libereckého kraje [online]. 2011. Dostupné z: http://www.kraj-lbc.cz/public/strategie

- 29 -

realizačních předpokladu mezi ostatními předpoklady cestovního ruchu je při posuzování analyzovaného komplexu předpokladů snad nejtěžší problém.

2.2.1 Komunikační (dopravní) předpoklady

Do skupiny komunikačních realizačních předpokladů se řadí síť komunikací a jejich dostupnost.

V Libereckém kraji je dostačující silniční síť. Podrobněji vše o dopravní obslužnosti v Libereckém kraji je popsáno v kapitole 1.7. K dopravě k jednotlivým hipostanicím a in – line trasám je využíváno zejména zmiňovaných silnic a železničních tratí.

2.2.2 Materiálně-technická základna cestovního ruchu

Podle Petrů., Z. (1998) pro zabezpečení služeb uspokojujících potřeby účastníků cestovního ruchu jsou nezbytné určité věcné prostředky, které tvoří materiálně-technickou základnu cestovního ruchu.

Materiálně-technická základna má význam:

- pro funkční využití potenciálu krajiny pro cestovní ruch, který je cílem účastí na cestovním ruchu

- pro tvorbu a realizaci zboží a služeb účastníkům cestovního ruchu, čímž se vytvářejí určité materiální předpoklady pro zajištění účasti na cestovním ruchu.

Podle Syrovátkové, J., (2011) v Libereckém kraji se v průběhu roku ubytuje v průměru 650 000 lidí.Kraj dokáže svým návštěvníkům nabídnout sportovní a kulturní vyžití ve všech ročních obdobích, přesto jsou rozdíly v počtu hostů hromadných ubytovacích zařízení v jednotlivých čtvrtletích roku zřetelné.

Nejvíce hostů přijíždí v průběhu prázdninových měsíců července a srpna. V tomto období je návštěvnost dlouhodobě nejvyšší. Hosté nacházejí možnosti

- 30 -

ubytování v horských chatách, v privátních pokojích rodinných domů, v penzionech i hotelech.

2.3 Cestovní ruch v Libereckém kraji

Česká republika se z pohledu cestovního ruchu dělí na turistické regiony. Území Libereckého kraje spadá do tří turistických regionů (Český sever, Český ráj, Krkonoše). Český sever patří k nejvýznamnějším oblastem cestovního ruchu v České republice. V regionu jsou výborné podmínky jak pro letní tak zimní formy. Několik oblastí regionu patří k nejnavštěvovanějším v republice. Jedná se o Jizerské hory, část Krkonoš, Máchovo jezero a skalní města. V Libereckém kraji jsou výborné podmínky pro aktivní dovolenou. Je zde velké množství cyklotras, in – line tras a turistických tras, které se nacházejí po celém území kraje. Přírodní podmínky umožnují horolezení ve skalních městech, vodní sporty na Máchově jezeře, lyžařské a běžkařské trasy v Jizerských horách.

Velmi dobrou možnost vyžití zde najdou i turisté, kteří touží spíš po kultuře a poznání. V kraji se nachází velké množství historických objektů za všechny lze jmenovat – Bezděz, Sychrov, Trosky. Liberecký kraj je také znám díky sklářskému řemeslu. Tradici několikaleté výroby skla a bižuterie zachycují sklářská muzea v Kamenickém Šenově, Novém Boru, Železném Brodě a Jablonci nad Nisou. Kdo netouží po ruchu velkoměsta, může navštívit agrofarmy a hipofarmy, kterých je v kraji velké množství. Obsahem další kapitoly je vymezení venkovního cestovního ruchu a jeho forem.Konkrétně se jedná o hipotrasy a in – line trasy.

- 31 -

3 Venkovská turistika

Venkovní turistika je v poslední době velký fenomén. Stále více lidí se začíná zajímat o tento druh cestovního ruchu. Dala by se to přirovnat k trendu návratu k přírodě. Velké množství lidí se snaží propagovat zdraví životní styl a tím zvyšovat svůj pobyt v přírodě. Díky tomu vyhledávají nové možnosti trávení volného času. Ať už návštěvou agrofarem, venkovských statků, jezdeckých farem, procházkami přírodou nebo projížďkou na kole či in- line bruslích.

3.1 Vymezení pojmu venkovská turistika

Venkovský turismu je provozovaný hlavně v zemědělských oblastech.

Poprvé byl tento typ turistiky uveden jako alternativní forma turismu v USA v 60. letech 20. Venkovskou turistiku můžeme definovat jako cestování do otevřených oblastí s počtem obyvatel menším než 10 tisíc, oblastí, jež jsou využívány zejména pro zemědělství, lesnictví a ochranu přírodního dědictví.

Jeho rozvoj souvisí s rozvojem venkova, budováním turistických tras a cyklostezek, s rozvojem farem a alternativního zemědělství. Zahrnuje různé formy šetrného cestovního ruchu, kam můžeme zařadit agroturistiku, ekoagroturistiku, ekoturistiku.³

Venkovská turistika má pozitivní vliv na rozvoj venkova. Jsou to oblasti se silným vztahem k tradičním zvyklostem, ohleduplnosti k přírodě a téměř rodinným zázemím. Ubytování je řešeno formou soukromých usedlostí,

3 Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. Praha : 2007 . Venkovský cestovní ruch. Dostupné z WWW: <http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=68c498e0-3dbb-4f2d-

9c8bc336435253b7>.)

- 32 -

domů či chat a stravuje se v hostincích či blízkém okolí, přičemž hlavní složkou jsou produkty vlastní výroby a používání otevřeného ohně.

Hlavní předností je, že se rozvíjí ve spojení s místním obyvatelstvem a okolní krajinou a ukazuje celkový obraz venkovského prostředí, ekonomiky a historie. Tyto předpoklady, které má Česká republika vynikající by měly přinést na venkov nové pracovní příležitosti, rozvojový kapitál, kulturní a ekonomické změny a pozitivní a potřebné vztahy mezi soukromým a veřejným sektorem.⁴

Podle Galvasové, I., (2008) obecně však lze říci, že celkový potenciál rozvoje venkovské turistiky v České republice je velmi vysoký a to zejména díky rozdrobené sídelní struktuře a většinou zachovalé kulturní krajině. Přesto již dominují některá území, která vzala rozvoj venkovského cestovního ruchu vážně a kde je již cíleně nabízeno víc. Jsou to zejména jižní Čechy (hipoturistika, agroturistika, kulturně-historické památky), střední Čechy (blízkost největšího zdroje městského obyvatelstva v ČR – Praha) nebo jižní Morava (dominantní celorepublikový unikát – vinařství). Rozvoj aktivit venkovského cestovního ruchu je ale především alternativou proti využívání nabídek např. v současnosti již přetížených středisek CR, vůči městské turistice nebo „uspěchanému“ životnímu stylu městského života. Provozování venkovského cestovního ruchu je také hlavně jedna z cest pro diverzifikaci podnikatelských činností, které se odehrávají na venkově a pro udržení a následné přilákání obyvatel do venkovského prostoru.

4 Synergie ve venkovském prostoru: rozvojový rámec venkova. [online]. [cit. 2012-04-25].

Dostupné z: http://www.garep.cz/publikace/synergie4-Synergie.pdf

- 33 - 3.1.1 Hlavní formy venkovského turismu:

Podle Prskavcové, M., (2011) se venkovní cestovní ruch dělí na formy:

1. Agroturistika, rozvíjí se v zemědělských oblastech.

2. Zemědělský turismus, rozvíjející se ve farmářských oblastech.

3. Naturalistický (přírodovědecká) turismus, rozvíjí se v „přírodě“, zaměřuje se na získávání znalostí o přírodě.

4. Turismus s pozorováním fauny a flory, rozvíjí se v oblastech, které se vyznačují bohatou biodiverzitou (mokřady, ekosystémy se specifickou faunou atd.).

5. Pěší turistika, pěší trasy v přírodě.

6. Venkovský sportovní turismus, jízda na koni, cyklistika, rafting atd.

7. Turismus se zaměřením na exkurze a pamětihodnosti, pokud se výlety pořádají ve venkovských oblastech.

8. Dobrodružný turismus, boj o přežití, výpravy do nepřístupných oblastí, pěší túry v kaňonech, lesích, pouštích a v divoké přírodě.

9. Formy kulturního turismu, zdravotní turistika, vzdělávací turismus, náboženský

turismus, relaxační turistika, pokud se organizuje ve venkovské oblasti.

10. Ekoturistika.

3.1.2 Venkovská turistika v ČR

Sílící zájem občanů ČR i zájemců ze zahraničí o pohodovou a finančně nenáročnou dovolenou v soukromí tvoří v současné době značný potenciál pro vznik drobných ubytovacích zařízení ve venkovském prostoru. V ČR se venkovskou turistikou zabývá více než tisíc podnikatelů s celkovou kapacitou

- 34 -

několika desítek tisíc lůžek. To v praxi znamená, že trh u nás ještě není zcela nasycen. Například v sousedním Rakousku činí lůžková kapacita zhruba 500 000 míst.

I když, je situace v ČR od Rakouska díky množství privátních chat a chalup odlišná, přesto lze očekávat ještě další růst poptávky. V roce 2005 využilo agroturistických nabídek v ČR podle Evropského centra pro ekoagroturistiku 4 000 cizinců.⁵

3.1.3 Venkovská turistika v Libereckém kraji

Venkovská turistika je v dnešní době jednou z nejatraktivnějších forem rekreace. V Libereckém kraji se zvyšuje počet lidí, kteří vyhledávají možnost strávit dovolenou na farmách nebo v zemědělských usedlostech. Velké množství lidí přitahuje možnost trávit svůj volný čas v souladu s přírodou.

Samostatnou skupinou návštěvníku jsou rodiny s dětmi. Rodiče chtějí přiblížit svým dětem život na venkově.

V Libereckém kraji je také velký počet hipostanic, které většinou fungují jako agrofarmy. Takto zaměřené farmy většinou chovají i další hospodářská zvířata. Před několika lety Liberecký kraj evidoval jen necelou desítku takto orientovaných farem, v dnešní době je jich téměř dvojnásobek a jejich počet se díky zájmu veřejnosti zvyšuje. Jsou rozšířené po celém území kraje.

5 Asociace soukromého zemědělství ČR: venkovská turistika. [online]. 2012. vyd. [cit. 2012- 04-21]. Dostupné z: http://www.asz.cz/cs/aktualne-z-asociace/venkovska-turistika-

agroturistikaekoagroturistika.html

- 35 -

V celém kraji také přibývají ekofarmy a centra zaměřená na ekologickou výchovu. Ekofarmy se nacházejí v Horní Branné, Pěnčíně u Jablonce a v Roztokách u Jilemnice. Nabízejí svým návštěvníkům ukázky tradičních řemesel, ochutnávku a prodej bioproduktů.

3.2 Hipoturistika 3.2.1 Vymezení pojmu

Hipoturistika a s ní související infrastruktura jezdeckých tras a objektů je nová, dynamicky se rozvíjející forma rekreace, kterou lze obohatit o možnosti trávení volného času všech skupin obyvatel v souladu s přírodou.

Jedná se o kombinaci rekreace a jízdy na koni. Rekreací rozumíme aktivní trávení volného času. Jeho velikou výhodou je, že se jedná o aktivitu vhodnou a dostupnou pro lidi všech životních stylů, pro muže i ženy, děti i dospělé, ale také pro postižené občany.

Jezdecká turistika patří k tzv. měkké turistice, která se snaží při svém provozování harmonizovat potřeby turistů a místního obyvatelstva, neničit přírodu a kulturní unikátnost místa. Podle toho se většinou jedná o malé skupiny jezdců, maximálně 10 koní ve skupině.

Rozlišujeme v ní tři charakteristické složky

1. Technickou, která spočívá v tréninku a drezúře koní a zdokonalování vztahu člověk – kůň, důraz je kladen na výcvik koně a jeho výkonost.

2. Pohybovou neboli sportovní, jejíž základem je pohyb jako volnočasová aktivita

- 36 -

3. Poznávací, která má za úkol zprostředkovat jezdci zážitek z navštívených míst či zprostředkovat známý „ pohled na svět z koňského hřbetu“

3.2.2 Klíčové pojmy

Podle Andrlové, M., (2008) z klíčových pojmu hipoturistiky můžeme vybrat tyto jevy.

Páteřní stezka

Základním prvkem sítě hipostezek jsou páteřní stezky. Ty zpravidla vedou přes celou zemi, případně územím kraje, ve dvou základních směrech, horizontálním a vertikálním. Jejich význam je nadnárodní, jelikož se na hranicích napojují na již vybudované nebo předpokládané hlavní hipostezky v jiných regionech a zemích. Cílem těchto stezek je do budoucna propojit celou Evropu.

Regionální cesty

Jsou jezdecké stezky, které spojující buď jednotlivé páteřní trasy s lokálními centry hipoturistiky nebo propojují jednotlivé linie páteřní sítě. Mají strategický regionální význam, doplňují turistické možnosti a dotvářejí význam oblasti pro rekreační využití. Snaží se v jezdci vyvolat zájem o daný region a dopřát mu možnost pobytu v přírodě.

- 37 - Stanice

Jedná se o specifické zařízení sloužící jak jezdcům, tak koním. Jejich provozovateli jsou nejčastěji soukromníci a mají komerční charakter. Svou roli hrají zejména na páteřních hipostezkách nebo jako výchoziště pro lokální jezdecké okruhy, které také často spravují.

Úvaziště

Je objekt na jezdecké stezce, sloužící ke krátkodobému přivázání koně.

Nejčastěji je budován na vhodném místě, kterým můžou být například místa určená k odpočinku, jako jsou přístřešky, lavičky, altánky, tábořiště, místa na koupání, brody či „stání“ restaurací, obchodů, ale také u pamětihodností.

Obrázek 3: Úvaziště

- 38 - 3.2.3 Značení hipotras

Směrové značky a tabule

Oficiální celorepubliková metodika značení jezdeckých tras byla vytvořena klubem českých turistů (Kerumová – Markvart, 2003) a určuje přesná pravidla a parametry značení.

Mimo oficiální značení jsou směrovky k soukromým podnikatelským cílům. Jejich umístění na trase je však žádoucí. Iniciace a povolování je v kompetenci zřizovatele stezky a pro přehlednost je vhodné, aby se jednalo o směrovky shodného formátu se směrovkami pro pásové značení trasy. Tyto tabulky budou obsahovat text s cílovým místem a budou doplněny o piktogramy, které budou podávat informace o tom, co v cílovém místě nalezneme.

Informační panely

Poskytují jezdci i ostatním návštěvníkům více informací o stezce, případně síti tras v lokalitě. Jejich umístění je žádoucí na těchto místech. Na východiště tras, křížení páteřní trasy s lokálními okruhy, kulturní a přírodní zajímavosti, památky a body panoramatického rozhledu

Značení

Podle Špičákové H., (2010) pro značení stezek je využita metodika značení turistických tras používané Klubem českých turistů. Vyznačení jezdecké stezky se provádí značkami malovanými nejlépe písmomalířskými barvami na kmeny stromů, telegrafní sloupy a jiná vhodná místa

- 39 - Obrázek 4: Značení jezdeckých stezek

Obrázek 5: Značení jezdeckých stezek

3.3 Hipotrasy a jezdecké stanice v Libereckém kraji

Hipoturistika je v poslední době velký fenomén. Jedná se o poměrně novou formu cestovního ruchu. V Libereckém kraji je tento druh cestovního ruchu na úplném začátku. Díky zvýšenému zajmu o hipoturistiku jsou budovány a navrhovány nové stezky. Stezky v Libereckém kraji navrhuje občanské sdružení Jezdecké stezky Libereckého kraje ve spolupráci s jednotlivými stanicemi. Zásadní problém při budování tras je získávání povolení pro vjezd na soukromý pozemek a získávání financí. S trasami úzce souvisí hipostanice, které by měly jednotlivé stezky propojovat. Stanice jsou důležitou součástí pro vznik nových tras. Většina stanic se nezabývá pouze chovem koní a produkcí vlastních výrobků, ale i hipoterapií. Dále se snaží

- 40 -

přiblížit návštěvníkům život na farmě, možnost si vše vyzkoušet a zapojit se do chodu farmy

Tabulka 2: Seznam jezdeckých stezek v Libereckém kraji Seznam jezdeckých stanic v Libereckém kraji

Číslo Název stanice Místo

1 Buřany - Kašparka Jablonec nad Jizerou 2 Jezdecká stanice Čikvásky Čikvásky

3 Agro - Z. Pension Albrechtice v J.h

4 Ranč Kocanda Mříčná

5 Dobrá Voda Jablonec nad Nisou

6 Prašný dvůr Machnín

7 Ranč U Jelena Hejnice

8 Dvůr Hlaváč Černousy

9 Dolní Oldřiš Bulovka

10 Statek u kaštanu Osečná

11 Sedmihorky Sedmihorky

12 Ranč šutr Sychrov

13 Farma Fortel Jidřichovice p. Smrkem

14 Pension Selský dvůr Raspenava Raspenava

15 Žijící skanzen Jidřichovice p. Smrkem 16 Ludvíkov Horse & Holiday Ludvíkov

17 Ranč na Kamenici Železnice

Zdroj dat: Jezdecké stezky Libereckého kraje: Jezdecké stanice. [online]. 2011.

Dostupné z: http://www.jslk.wbs.cz/Jezdecke-stanice-.html

Velký problém Libereckého kraje je, že zatím není jediná schválená hipostezka. Několik stezek bylo však již navrženo. Základem pro vybudování sítě hipotras v Libereckém kraji je navržení páteřní stezky. Mělo by se jednat o páteřní trasu, která by vedla celým Libereckým krajem a napojovala by se na sousední trasy v Královehradeckém, Středočeském a Ústeckém kraji.

Navrhovaná páteřní stezka by měla být dlouhá 110 km. Na stezce by mělo být 7 koňských farem. Měla by vést od města Železnice v Královehradeckém kraji

- 41 -

až po obec Ves, na hranicích s Polskou republikou. Samotná trasa by měla být kvůli velké délce rozdělena na 4 úseky. V první část navržené hipotrasy a s ní související hipostanice jsou znázorněny v příloze 1.

3.3.1 Úseky páteřní hipotrasy

3.3.1.1. Úsek od obce Ves (hranice s Polskem) – k městu Hejnice

Úsek, dlouhý přibližně 30 km, který spadá pod působnost MAS Frýdlantsko, spojuje jezdecké stanice Dvůr Hlaváč, Ludvíkov Horse & Holiday a stanici U Jelena.

V současné době se jedná o jediný úsek páteřní trasy, kde je navržena jeho trasa a je vyznačena v mapě.

Zajímavosti v okolí: Roubené chalupy v Dolní Řasnici, Obří sud v Lázních Libverda, Římskokatolická bazilika Navštívení Panny Marie v Hejnicích.

Dvůr Hlaváč

Dvůr Hlaváč nabízí ubytování ve venkovském prostředí uprostřed krásné přírody regionu Frýdlantsko. Jedná se o nově zrekonstruovaný statek s ubytováním v historických prostorách. Dvůr Hlaváč je ekofarma s chovem koní a venkovského zvířectva a nachází se v obci Černousy.

- 42 -

Graf 1: Profil trasy prvního navrženého úseku páteřní hipotrasy

Ludvíkov Horse & Holiday

Ranč se nachází v blízkosti Ludvíkova. Hlavní zaměření je na chov koní a s tím spojenou turistikou. Zajímavostí ranče je chov Islandského koně.

U Jelena

Ranč u Jelena patří mezi menší jezdecké stanice. Nachází se v blízkosti města Hejnice. Je dobře vybaven pro odpočinek koní, kteří se pohybují na stezce při kratších či delších výletech.

0 100 200 300 400 500 600

1km 2km 3km 4km 5km 6km 7km 8km 9km 10km 11km 12km

nadmořská výška v m.

Výškový profil trasy

- 43 - 3.3.1.2. Úsek Hejnice – Buřany

Jedná se o úsek dlouhý 35 km. Velká část trasy vede územím CHKO Jizerské hory. Trasa spojuje jezdeckou stanici U Jelena a stanici Kašparka.

Zajímavosti v okolí: CHKO Jizerské hory, centrum Jizerských hor – Smědava.

Stanici Kašparka

Nachází se nedaleko města Jablonec nad Jizerou. Kašparka je nejlepší stanice na jezdeckých stezkách Libereckého kraje. Nabízí vyjížďky na koních pro 2 – 3 osoby.

3.3.1.3. Úsek Buřany- Čikvásky

Tento úsek, dlouhý cca 30 km, spadá pod působnost MAS „Přijďte pobejt“

oblast Jilemnicka.

Trasa spojuje jezdecké stanice Kašparka, Ranč Kocanda a stanici Čikvásky.

Zajímavosti v okolí: Poniklá – roubené chalupy, Čikvásky – Hlubůčkova studánka, Mříčná – tvrz Smiřično: archeologické naleziště.

Ranč Kocanda

Ranč se nachází v obci Mříčná. Zabývají se chovem koní jak pro potěšení a zábavu, tak pro léčebné účinky. Majitelé se také snaží o vytváření a napojování jezdeckých stezek v Libereckém kraji

Stanice Čikvásky

Stanice je v obci Čikvásky cca 5km od města Semily. Nabízí zde ustájení koní a ubytování jezdců. Hlavní zaměření stanice je na hiporehabilitaci. Při léčbě je zde k dispozici odborný lékař, psycholog a také psychiatr.

- 44 - 3.3.1.4 Úsek Čikvásky- Železnice

Poslední úsek páteřní trasy je dlouhý cca 10 km a spadá pod působnost MAS Brána do Českého ráje. Propojuje stanice Čikvásky a Ranč Na Kamenci.

Zajímavosti v okolí: Košťálov - Kovářův mlýn: malé chráněné území, Zřícenina hradu Bradlec, Dobové stavby město Železnice.

Ranč Na Kamenci

Leží v blízkosti města Železnice. Jedná se westernový ranč. Hlavní zaměřeni je na chov koní a jejich ustájení. Nabízejí ubytování všech typů - od spaní pod stanem, po pohodlně zařízené pokoje. Ranč pořádá během roku velké množství kulturních akcí. ⁶⁷

6 Jezdecké stezky Libereckého kraje: Jezdecké stanice. [online]. 2011 [cit. 2012-04-21].

Dostupné z: http://www.jslk.wbs.cz/Jezdecke-stanice-.html

7 Vysokoškolské kvalifikační práce: Hipoturistika v Českém rájí a v Libereckém kraji [online].

24.5.2011 [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://theses.cz/id/m2vgg3/. Bakalářská práce.

Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce ak. mal. Vladimír Netolička.

- 45 -

4 In- line stezky

4.1 Charakteristika in – line bruslení

In – line bruslení je poměrně mladý, dobře se rozvíjející sport. Jedná se o velice zábavnou a zdraví prospěšnou aktivitu. Je rozšířen po celém světě a díky své nenáročnosti se mu věnuje stále více lidí všech věkových kategorii. In – line bruslení je možné také provozovat jako druh regenerace po zranění nebo pro zlepšení fyzické kondice. Tento sport je také vhodný pro trávení volného času a aktivního odpočinku pro celé rodiny s dětmi. Dalším pozitivem je, že se dá provozovat v přírodě, což je pro většinu lidí, žijících ve městě, velkým lákadlem. Velké množství lidí také hledí na finanční stránku věci. In - line sport patří mezi ty méně náročné. Jedinou investicí je nákup kolečkových bruslí a chráničů. V každém větším městě nebo v okolí je v dnešní době aspoň část přístupné cyklostezky nebo přímo in- line stezky. Tento sport patří mezi ty méně časově náročné, což vyhovuje dnešnímu trendu.

4.2 In – line stezky

Na in – line stezkách platí jako na všech jiných pozemních komunikacích, pravidla provozu. Stejně jako každý řidič automobilu, tak cyklista či bruslař by měl dodržovat pravidla bezpečnosti na cestě nebo stezce.

Je to důležité z hlediska bezpečnosti a plynulosti jízdy. In – line bruslení by mělo být provozováno jen na stezkách tomu určených. Jedná se o cyklostezky, in – line stezky a jiné trasy k těmto účelům připravené. Stezek v posledních letech přibývá, ale stále to nedostačuje poptávce.

- 46 - 4.2.1 In- line stezky pravidla a značení

Udržované in- line/cyklostezky náleží stejným dílem cyklistům i in-line bruslařům. Obě tyto skupiny mají stejná práva a povinnosti. Nemůžou si dělat nároky na stezky větší než skupina druhá. Proto by se měly navzájem respektovat a uznávat, aby nedošlo ke zbytečným komplikacím, zraněním a zpomalení provozu na stezce. Stezka pro chodce a cyklisty

Stezka je rozlišena značkou, se kterou se můžeme setkat ve dvou variantách. „Varianta C9a oznamuje, že stezka je společná pro chodce i cyklisty. Varianta C 10a říká, kterým, pruhem se mají pohybovat cyklisté, a který chodci.“

Obrázek 6: Značení in – line stezek

Obrázek 7: Značení in – line stezek

- 47 -

Podle Mišičková a kol., (2009). „Bruslař je povinen užít pouze pruh vyznačený pro chodce. Pruh pro cyklisty smí využít jen v momentě předjíždění. Nesmí však při tomto momentu ohrozit jedoucí cyklisty“.

4.3 Cyklostezky a in – line stezky v ČR

Není možné přesně, určit jako délku tvoří samotné in- line stezky.

Z důvodu, že jsou in-line stezky a cyklostezky využívány dohromady. Proto jsem zde uveden údaj za cyklostezky. K 1. 1. 2010 bylo na území ČR napočítáno celkem 1 601 km cyklostezek, z čehož 221 km jsou stezky vybudované v roce 2009. Oproti roku 2008 činí tedy navýšení více jak 16 %.

Nejrozsáhlejší síť cyklostezek se v rámci ČR nachází na území hlavního města Praha (168 km) a také ve Zlínském kraji (166 km). Po těchto dvou následuje kraj Olomoucký s délkou 158 km, kraj Moravskoslezský (148 km), Pardubický kraj (144 km), kraj Středočeský (137 km), Královéhradecký (129 km) a kraj Jihomoravský se 128 km, který jako poslední má celkovou délku cyklostezek ještě nad 100 km. V ČR podle průzkumu jezdí na in-line bruslích až 420 tisíc lidí a v loňském roce bylo prodáno 360 tisíc párů bruslí.⁸

4.3.1 Doprovodné akce

In-line bruslení v Česku zrodilo i největší seriál in-line závodů ve střední Evropě a jeden z největších na světě vůbec. Nestlé LifeInLine Tour letos běží pátým rokem po celé zemi a také na Slovensku. Rok od roku se zvyšuje počet jeho účastníků. Není výjimkou, když na jednotlivý závod přijde kolem 800 účastníků. Za rok jich pořádají v obou zemích dohromady dvanáct. I nejmenší závodníci dostávají na nohy čipy, které jim měří přesný čas, a na trati

8 Cestování.idnes: po česku. [online]. 2009 [cit. 2012-04-21]. Dostupné z:

http://cestovani.idnes.cz/video-cesi-ujizdeji-na-in-line-bruslich-na-stezkach-je-tlacenice-ps0- /igcechy.aspx?c=A090422_124041_igcechy_ptp

- 48 -

i v cíli občerstvení jako při slavných světových maratonech. Navíc se chodí bavit celé rodiny.⁹

9 Cyklotoulky: cyklostezky na území ČR. [online]. 2011 [cit. 2012-04-21]. Dostupné z:

http://www.cyklotoulky.cz/clanky/clanky-display/cyklostezky/ceskarepublika/cyklostezky-na- uzemi-cr/00255/

- 49 - 4.3.2 In – line stezky v Libereckém kraji

Celý Liberecký kraj je protkaný velkým množství sítí in – line stezek. V celém kraji se nachází celkem 26 značených in- line stezek. Do této práce bylo vybráno 10 nejlépe hodnocených stezek z pohledu návštěvníků. Nejkvalitnější je stezka Varhany.

Tabulka 3: Vybrané stezky v Libereckém kraji

Vybrané stezky v Libereckém kraji

číslo název stezky místo délka Obtížnost

1 Jablonec n. N. - přehrada

Jablonec nad

Nisou 1,5 km Začátečník 2 Víceúčelová sportovní dráha Liberec 1,3 km Začátečník 3 Česká Lípa - Vlčí Důl Česká Lípa 5 km Začátečník 4 Stezka Varhany Česká Lípa 8 km Pokročilý

5 Hradčany - Kuřivody Mimoň 5 km Začátečník

6 Letiště Hradčany Mimoň 5 km Začátečník

7

Turnov - Dolánky - Bartošova

Pec Turnov 4,5 km Pokročilý

8 Mimoňské lesy - Skelná Huť Mimoň 15 km Pokročilý 9 Stezka Desná – Souš Liberec 2,6 km Začátečník 10 Stezka Čapí Dvory Česká Lípa 2 km Pokročilý Zdroj dat: Liberecký kraj: Cestou necestou. [online]. 2012. Dostupné z:

http://www.liberecky-kraj.cz/dr-cs/s-in-line-brusle/

- 50 -

4.3 Charakteristika in - line tras

4.3.3 Jablonec nad Nisou – přehrada

Jedna se o trasu, která vede kolem vodní nádrže Mšeno. Její délka je 1,5 km a je vhodná i pro začínající in-line bruslaře z důvodu minimálního převýšení. Trasa vede po velice kvalitní asfaltové silnici, kde je vyznačený pruh pro bruslaře.

Graf 2: Profil trasy Jablonecká přehrada

4.3.4 In – line dráha Sport park Liberec

Roku 2009 byla dokončena rekonstrukce nové víceúčelové dráhy v Liberci. Trasa je dlouhá 1,3 km a je vhodná pro začínající in-line bruslaře.

Celkově se rozšířilo sportovní vyžití v areálu.

504 506 508 510 512 514 516 518 520 522 524

0km 0,5km 1km 1,5km 2km

Nadmořská výška v m.

Profil trasy Jablonecká přehrada