Pod Čkování
Na prvním místČ bych chtČla podČkovat panu RNDr. Jaroslavu Vávrovi, Ph.D., svému vedoucímu diplomové práce, za jeho odborné vedení, podporu, trpČlivost a pĜínosné konzultace. Ráda bych také podČkovala paní RNDr. Alici Kohoutové, tĜídní uþitelce ZŠ Lesní v Liberci žákĤ 9. A, za vstĜícný pĜístup a þas, který mi vČnovala. Dále mé podČkování patĜí rodinČ za velkou podporu po celou dobu studia a všem blízkým.
Anotace
Diplomová práce na téma „Aplikace vybraného (ekonomického a prostorového) modelu na základní škole“ se zabývá v ýeské republice dosud témČĜ neznámým pojmem – HotellingĤv model. Cílem práce je navrhnout model pro geografické vzdČlávání na ZŠ, ovČĜit model v praxi a souþasnČ ho zaĜadit do RámcovČ vzdČlávacího programu ZŠ. Text diplomové práce je rozdČlen do dvou základních tematických þástí. První þást se vČnuje teoretickému vymezení základních pojmĤ. Nejprve jsou charakterizovány rĤzné ekonomické modely, mezi které patĜí Teorie her, Teorie prĤmyslového rozmístČní a posléze HotellingĤv model a Webrova analýza. Také je v práci popsán HotellingĤv model podle jiného zdroje, též Hotelling v politické sféĜe a nakonec je zde vymezen i RámcovČ vzdČlávací program pro základní vzdČlávání. Druhá þást diplomové práce je zamČĜena na aplikaci vybraného modelu – HotellingĤv model, která se uskuteþnila v rámci terénního cviþení ve spolupráci s žáky 9. tĜídy vybrané základní školy v Liberci. ZávČreþná þást diplomové práce obsahuje vyhodnocení terénního cviþení a zaĜazení modelu do RámcovČ vzdČlávacího programu ZŠ.
Klí þová slova
Teorie her, Teorie prĤmyslového rozmístČní, Hotelling, HotellingĤv model, lineární model, Weber, Webrova analýza, prostorový model, RámcovČ vzdČlávací program ZV, terénní cviþení.
Annotation
The thesis of the topic "The application of the selected model (economic and spatial) in the elementary school" deals with, in The Czech Republic still almost unknown, concept – The Hotelling model. The aim of the thesis is to propose a model for geographic education in the elementary school, to verify the model in practice and in the same time to include it into The Framework Educational Programme for Elementary Education.
The text of the thesis is divided into two thematic parts. The first part deals with the theoretical definition of the basic concepts. First, different economic models including, The theory of games, The theory of an industrial deployment and then The Hotelling model and The Weber´s analysis are characterized. Then The Hotelling model by other sources is described, also The Hotelling in the political sphere and finally The Framework Educational Programme for Basic Education is specified in the thesis.
The second part of the thesis is focused on the application of the selected model – The Hotelling model which took place within a field exercise in cooperation with the 9th grade pupils of an elementary school in Liberec. The final part of the thesis includes the evaluation of the field exercises and the inclusion of the model into The Framework Educational Programme for Elementary Education.
Key words
The theory of the game, The Theory of an industrial deployment, Hotelling, Hotelling model, linear model, Weber, Weber´s analysis, spatial model, The Framework Educational Programme for Elementary Education, field exercises.
7
Obsah
Seznam použitých zkratek a symbolĤ ... 9
Seznam ilustrací ... 10
Seznam tabulek ... 11
Úvod ... 12
1 Formy ekonomických modelĤ ... 14
1. 1 Teorie her ... 14
1. 2 Teorie lokalizace prĤmyslu (teorie prĤmyslové lokality) ... 15
1. 2. 1 Teorie nejmenších nákladĤ ... 16
1. 2. 2 Lokalizaþní teorie vzájemné závislosti ... 20
1. 2. 3 PĜístup zvyšování zisku ... 22
1. 3 Ekonomické zdroje ... 23
2 HotellingĤv model ... 25
2. 1 Princip Hotellingova modelu ... 25
2. 2 HotellingĤv model podle jiného zdroje ... 28
2. 3 VysvČtlení modelu ... 30
2. 4 HotellingĤv model v politické sféĜe ... 31
2. 5 Shrnutí ... 33
3 RámcovČ vzdČlávací program (RVP) ... 35
3. 1 Kurikulární reforma ... 35
3. 2 Systém kurikulárních dokumentĤ ... 36
3. 3 Principy Rámcového vzdČlávacího programu pro základní školy, RVP ZV: ... 38
3. 4 Pojetí a cíle základního vzdČlávání ... 39
4 Navržení modelu pro geografické vzdČlávání na ZŠ... 44
4. 1 Oþekávané výstupy z RVP – ZemČpis (geografie) ... 45
4. 2 Navržení modelu pro geografické vzdČlávání na základní škole... 48
(Transfer poznatkĤ – HotellingĤv model do vzdČlávacího projektu) ... 48
4. 3 PĜíprava projektového dne ... 49
4. 4 PrĤbČh projektového dne ... 52
4. 5 Shrnutí výsledkĤ terénního cviþení ... 55
4. 6 VzdČlávání žákĤ ... 58
8
4. 7 ZávČr šetĜení a urþení bodu zlomu ... 61
4. 8 ZaĜazení modelu do RVP ZV ... 63
4. 9 Projektový den – harmonogram a obsah ... 64
4. 10 Pracovní list ... 65
4. 11 Pracovní list pro vybranou skupinu ... 66
ZávČr ... 67
Seznam použité literatury ... 69
9
Seznam použitých zkratek a symbol Ĥ
þ. þíslo
ýR ýeská republika
Kþ koruny þeské
m metry
min minuty
RBT revidovaná Bloomova taxonomie cílĤ
RVP rámcovČ vzdČlávací program
s sekundy
Sb. Sbírka
SWOT SWOT analýza (Strenghts, Weaknesses, Opportunities, Threats)
ŠVP školní vzdČlávací program
tzv. tak zvaná
ZV základní vzdČlání
paragraf
10
Seznam ilustrací
Obr. 1: WebrĤv lokalizaþní triangl ... 18
Obr. 2: Lokalizaþní triangl ... 19
Obr. 3: Rovina stolu Ĝešení k umístČní firmy ... 20
Obr. 4: HotellingĤv model ... 22
Obr. 5: ZmrzlináĜ A a zmrzlináĜ B na zaþátku ... 26
Obr. 6: Posunutí zmrzlináĜe B ... 27
Obr. 7: Koneþné rozložení zmrzlináĜe A a zmrzlináĜe B ... 27
Obr. 8: Výchozí situace ... 30
Obr. 9: „ZdánlivČ“ optimální situace ... 31
Obr. 10: Rovnovážná situace, equilibrium ... 31
Obr. 11: DowsenĤv model ... 33
Obr. 12: Systém kutikulárních dokumentĤ ... 37
11
Seznam tabulek
Tab. 1: Revidovaná Bloomova taxonomie cílĤ – aplikace Hotellingova modelu ... 47
Tab. 2: Výsledky z pracovního listu u skupiny „obchodníci“ ... 55
Tab. 3: Výsledky z pracovního listu u skupiny „obchodníci“ v rámci nabídky zboží ... 56
Tab. 4: Výsledky z pracovního listu u skupiny „novináĜi“ ... 57
12
Úvod
HotellingĤv model, který je nazýván podle svého autora Harolda Hotellinga již existuje od 30. let 19. století. Ve svČtČ tento pojem není niþím novým, ovšem v ýeské republice se jedná o koncept, který je zcela þerstvý a pro mnoho lidí neznámý. Veškerá dostupná literatura je pouze v anglickém þi nČmeckém jazyce a þeského pĜekladu se zatím daný pojem nedoþkal. Jedná se o koncept, který v sobČ obsahuje souþasnČ ekonomickou oblast a zároveĖ geografii. HotellingĤv model je lineární. Harold Hotelling stanovil velmi zjednodušenou situaci dvou konkurenþních výrobcĤ, kteĜí dodávají stejné zboží rovnomČrnČ svým spotĜebitelĤm podél celé šíĜe lineárního trhu. BČžným pĜíkladem jsou dva konkurenþní zmrzlináĜi, kteĜí prodávají zmrzlinu zákazníkĤm rovnomČrnČ podél pláže.
Za tČchto okolností Harold Hotelling odvodil zdánlivČ nepravdČpodobný závČr, že oba prodejci by mČli skonþit v centru pláže zády k sobČ a každý z nich bude obsluhovat svoji vlastní polovinu trhu.
Na Harolda Hotellinga volnČ navazuje Alfred Weber, který jeho teorii posunul dál, a to z lineární dimenze do prostorové. Jeho závČry jsou známy pod názvem Webrova analýza.
Cílem diplomové práce je teoretické zanalyzování Hotellingova modelu, Webrovy analýzy a dalších možných ekonomicky – geografických modelĤ. Cílem diplomové práce je souþasnČ také navržení geografického modelu pro základní školu (transfer poznatkĤ do vzdČlávacího projektu), který bude vycházet z Hotellingova modelu. To se uskuteþní prostĜednictvím praktického terénního cviþení na vybrané základní škole a spolupráce žákĤ dané ZŠ. Cílem geografického vzdČlávání žákĤ pro základní školu je souþasnČ pĜedání znalostí o HotellingovČ modelu, který pĜedstavuje jednak rozdČlení trhu mezi dva konkurenþní zmrzlináĜe a jednak, v pĜípadČ praktické þásti diplomové práce, urþení spádovosti a bodu zlomu dvou vytipovaných obchodĤ. Cílem prostĜednictvím terénního cviþení je, aby žáci porozumČli a pochopili pojem spádovost a bod zlomu a souþasnČ, aby žáci aplikovali v praxi své nabyté vČdomosti a schopnosti.
13
Žáci skrze plnČní úkolĤ z pracovních listĤ budou rozvíjet a prohlubovat své klíþové kompetence a plnit vzdČlávací cíle.
Teoretická þást diplomové práce je vČnována vymezení hlavních a podstatných pojmĤ, kterými jsou Hotelling, HotellingĤv model, lokalizace prĤmyslu, teorie her, teorie prĤmyslového rozmístČní a Hotelling v politické sféĜe. Dále je v teorii vysvČtlen také RámcovČ vzdČlávací plán – kurikulární reforma, systém kurikulárních dokumentĤ, principy RámcovČ vzdČlávacího plánu ZV a pojetí a cíle základního vzdČlávání Cílem praktické þásti diplomové práce je vymezení spádovosti vybraných konkrétních dvou obchodĤ ve mČstČ Liberec a urþení zlomu, kde dochází k rozdČlení spádovosti neboli zlomu daných dvou obchodĤ. Tento cíl bude výsledkem terénního cviþení žákĤ deváté tĜídy Základní školy Lesní ve mČstČ Liberec prostĜednictvím spoleþné diskuse a závČru.
14
1 Formy ekonomických model Ĥ
V této kapitole jsou teoreticky vymezeny rĤzné formy ekonomických modelĤ, napĜíklad Teorie her, Teorie lokalizace prĤmyslu (Teorie prĤmyslové lokality), mezi které se Ĝadí Teorie nejmenších nákladĤ, Lokalizaþní teorie vzájemné závislosti a PĜístup zvyšování zisku. Další formy ekonomických modelĤ zahrnují HotellingĤv model a Webrovu analýzu.
Mezi Hotellingovým modelem a Webrovou analýzou je velmi znatelný rozdíl. HotellingĤv model je charakterizován v lineárním prostoru, na rozdíl od Webrovy analýzy.
Tato analýza sice vychází z Hotellinga, ale jedná se o prostorový model. V diplomové práci je také popsán HotellingĤv model podle jiného zdroje a též Hotelling v politické sféĜe.
1. 1 Teorie her
Gregory (2000a) charakterizuje teorii her jako teorii vzájemnČ závislého rozhodování, kde si musí jednotlivci (hráþi) zvolit postup (strategii), aniž by tušili strategii dalších hráþĤ, ale mají znalosti o nákladech a výnosech všech možných variant výsledkĤ. Cílem tČchto teorií je urþit pomocí racionálních dĤvodĤ postup pro jakéhokoliv hráþe a dĤsledky, které vyplývají pro kolektiv.
Jeden z nejznámČjších výsledkĤ teorie her a souþasnČ jeden z nejvíce povČdomých vtČlení je VČzĖovo dilema. Tato teorie ukazuje, že individuální racionální volba výroby vede ke kolektivnímu dílþímu optimu. Co se zdá být nejlepší pro jednotlivce z hlediska vzájemnČ závislého rozhodování se pozdČji ukáže, že není nejlepší volbou pro každého.
Zde mĤže existovat i další pohled, a to z hlediska zdánlivČ þistČ racionálního, který je narušený „odmČnami“ pro trestané. (Gregory, 2000a)
Za zakladatele teorie her je považován maćarský matematik John von Neumann, jenž jako první v þlánku O teorii her v roce 1928, formuloval základní pravidla jejího fungování.
(ýVUT, 2014) Ale zavedena byla jako dílþí teorie až v polovinČ roku 1940 s vydáním
15
publikace Teorie her a ekonomického chování od autorĤ Neumanna a Morgensterna.
Z dĤvodĤ obsahu souboru obecných teorémĤ o chování jsou teorie her využívány v ĜadČ dalších oborĤ, mezi nČž patĜí napĜíklad: biologie, politologie, sociologie, filozofie, ekonomie a humánní geografie. (Gregory, 2000a)
Nejjednodušší pĜípad teorie her je striktnČ o dvou konkurentech, tedy s dvČma osobami, neboli hra s nulovým souþtem. Zde není žádný prostor pro kooperaci þi spolupráci, protože existuje pouze vítČz a poražený. V geografii je klasickým pĜíkladem tČchto her odvození Hotellingova modelu. Tento model zahrnuje dva prodejce zmrzliny na protáhlé pláži a každý z nich se musí rozhodnout, kam se umístit, aby rovnomČrnČ obsloužili všechny rekreanty þi zákazníky. S ohledem na tendenci zákazníkĤ vždy nakupovat od prodejce, který je nejblíže, nakonec dojde k tomu, že se budou muset oba dva zmrzlináĜi dostat do stĜedu pláže (lineárního modelu) zády k sobČ. Jedná se o hru s nulovým souþtem, protože pokud se jeden z prodejcĤ zmrzliny (dodavatelĤ) bude pohybovat mimo stĜed smČrem k jednomu konci pláže (lineárního modelu), první z prodejcĤ (dodavatelĤ) okamžitČ ztratí urþité zákazníky a bude tratit na svém prodeji, zatímco druhý z nich bude odpovídajícím zpĤsobem získávat nové zákazníky a prodeje mu porostou. Za takových podmínek je nejlepší strategie Maximin – maximalizovat minimum. To znamená, že každý z prodejcĤ jedná takovým zpĤsobem, který zaruþuje alespoĖ minimální pĜínos bez ohledu na to, jakou strategii þi akci zvolil druhý konkurent. V pĜípadČ Hotellingova modelu stojí Ĝešení Maximin vždy uprostĜed pláže (lineárního modelu), protože i pĜes obsloužení pouze minimálního trhu zajistí prodejcĤm alespoĖ polovinu celkových zákazníkĤ bez ohledu na akci (strategii) druhého prodejce zmrzliny. Jestliže oba dva prodejci – konkurenti – pĜijmou strategii Maximin, rovnováha na pláži (lineárním modelu) bude nastolena.
(Gregory, 2000a)
1. 2 Teorie lokalizace prĤmyslu (teorie prĤmyslové lokality)
Oproti Hotellingovu modelu, který funguje jakožto lineární model, lze v tomto pĜípadČ hovoĜit o modelu, který pracuje na území, v dvojrozmČru. To znamená, že se jedná o posun do plochy. V praxi není podnikatelovo rozhodování o umístČní jeho firmy založeno pouze na dopadech jednotlivých vybraných prĤmyslových faktorĤ, ale je
16
založeno na souhĜe a vyrovnanosti velkého množství úvah. Implicitní a dĤležité pĜi hodnocení bude pĜedevším míra porozumČní jednotlivým typĤm nebo oborĤm prĤmyslu a jejich specifickému souhrnu významných podmínek umístČní v závislosti na druhu firmy þi závodu. Pro vedlejší þinnosti daného celku rozhodování proto existuje ucelený komplex determinantĤ ovlivĖující umístČní. (Gregory, 2009b) Tyto teorie se zaþaly objevovat v první tĜetinČ 20. století. Teorie se vyvinuly a vytĜídily samy prostĜednictvím souhrnu rĤzných pokusĤ definovat jejich základní strukturu.
V ekonomickém svČtČ tehdy dominovaly železnice založené na tČžkém prĤmyslu a pĜedstavy sobČstaþnosti národního prĤmyslu. Tato pĜedstava je plnČ v souladu s globalizovanou ekonomikou, která odráží hospodáĜskou soutČž a sociální rozhodování SvČtové obchodní organizace, nadnárodních organizací nebo Agentury na ochranu životního prostĜedí a další. NicménČ logické systémy a koncepty se postupem þasu rozvinuly a prostorové závČry, kterých bylo dosaženo, jsou stále relevantní pro pochopení dnešního každodenního rozhodování o umístČní v oblasti prĤmyslu. Existují, podle Alfreda Webera, základní tĜi pĜístupy k problému umístČní firmy þi závodu. Jedná se o následující:
1) Teorie nejmenších nákladĤ,
2) Lokalizaþní teorie vzájemné závislosti, 3) PĜístup zvyšování zisku. (Gregory, 2009b)
1. 2. 1 Teorie nejmenších náklad Ĥ
Klasický model teorie umístČní prĤmyslu, Teorie nejmenších nákladĤ, je založen na práci Alfreda Webra (1868 – 1958) a nČkdy je též nazýván Webrova analýza. Tato teorie vysvČtluje rozmístČní výrobního pĜíslušenství, založené na minimalizaci tĜí základních výdajĤ, mezi nČž se Ĝadí:
– relativní náklady na dopravu, – náklady na pracovní sílu,
– aglomeraþní náklady. (Gregory, 2009b)
Aglomerace odkazuje na shlukování výrobních aktivit a lidí z dĤvodu vzájemné výhody.
Shlukování mĤže vytváĜet „aglomeraþní ekonomiku“ prostĜednictvím sdílení prostoru a služeb. MĤže také dojít na duplicitu nákladĤ, jakými jsou napĜíklad vyšší nájemné
17
nebo mzdové úrovnČ. To vše vyplývá z konkurenþní soutČže o tyto zdroje. (Gregory, 2009b)
Weber došel k závČru, že náklady na dopravu hrají hlavní roli v urþení optimálního místa.
To znamená, že optimální umístČní by mČlo být tam, kde náklady na dopravu surovin a hotových výrobkĤ do dané firmy, závodu þi továrny na trh jsou nejmenší, tedy pohybují se na minimální úrovni. Avšak souþasnČ Weber poznamenal, že jestliže zmČny v nákladech na práci nebo aglomeraþních nákladech jsou dostateþné velké, lokalita výhradnČ urþená na základČ nákladĤ na dopravu nemusí být nutnČ ta optimální. (Gregory, 2009b)
Weber proto vytvoĜil pČt výchozích kontrolních pĜedpokladĤ:
1) Plocha þi prostor je relativnČ a zdánlivČ jednotný, jak po stránce fyzické, politické, kulturní, tak po stránce technologické.
2) Výroba zahrnuje jediný druh výrobkĤ, který je dodáván na jediný trh, jehož poloha je známa.
3) Vstupy do výroby zahrnují suroviny z více jak jednoho známého zdroje umístČní.
4) Lidské zdroje jsou neustále k dispozici, ale v místČ lokace je daná práce nemobilní.
5) Dopravní cesty nejsou pevnČ stanovené, ale pĜipojují se na vznik a místo urþení nejkratší cesty. A náklady na dopravu pĜímo odrážejí váhu pĜepravovaného zboží a vzdálenost, na které je zboží pĜesouváno. (Gregory, 2009b)
Vzhledem k tČmto pČti pĜedpokladĤm Weber odvodil Teorii nejmenších nákladĤ prostĜednictvím takzvaného „lokalizaþního trojúhelníku.“ Dané grafické schéma znázorĖuje dĤsledky pevné a nemČnné polohy surovin a trhu. Diagram souþasnČ ukazuje možnost pohybu, která je dána vahou jednotlivých komodit v libovolném smČru na základČ jednotných nákladĤ na jednotku vzdálenosti. (Gregory, 2009b)
Na obrázku 1 je možné spatĜit jednotlivé body S1 a S2 pĜedstavující dva surovinové zdroje pro spotĜebu výrobkĤ v bodČ M. Problémem je lokalizovat optimální místo produkce tak, aby celková výše prĤmČrné vzdálenosti v sobČ zahrnovala montáž materiálu a zároveĖ distribuci produktu v minimální výši. Každý roh z trianglu uplatĖuje svĤj tah – každý z nich je definován náklady na výrobu a mČl by být vybrán jako závodní þi firemní místo.
18
Pokud pĜedpokládáme, že váha materiálu se bČhem výroby sníží na polovinu (tak, že každý výsledný produkt váží stejnČ jako produkt ze surovin), pak by lokalizace buć v bodu S1 nebo v bodČ S2 v diagramu zahrnovala poplatek ve výši 3 dolarĤ nákladĤ na dopravu z dalších materiálních zdrojĤ, plus k tomu je nutné pĜipoþítat ještČ 3 dolary na pĜesun produktu, zboží se tedy dostane na trh v celkových dodacích nákladech – 6 dolarĤ.
V pĜípadČ vybrání trhu jakožto prostoru umístČní a zahrnutí dvou surovinových materiálních zásilek – náklady budou opČt ve výši 6 dolarĤ. (Gregory, 2009b)
Na daném obrázku 1 je tedy zobrazen jeden trh, dva surovinové zdroje a finální produkt, který bČhem výroby ztrácí 50 % své váhy. Produkce mĤže být vhodnČ umístČna v bodČ S1, S2 nebo v bodČ M, neboĢ každá délka úseþky je stejná. (Gregory, 2009b)
Zdroj: Google.com, 2014. Upraveno Obr. 1: WebrĤv lokalizaþní triangl
Cílem Webrovy analýzy Teorie lokalizace nejmenších nákladĤ na dopravu je nalézt právČ toto místo. Lokalizace místa bude s nejvČtší pravdČpodobností pĜipadat na vnitĜní bod uprostĜed trojúhelníku, což je možné oznaþit za jakési tČžištČ. PĜesná pozice vnitĜního bodu bude záviset na vzdálenosti, respektive na váze surovinových vstupĤ, finální váha výsledných produktĤ bude buć materiálnČ, nebo tržnČ orientovaná. (Gregory, 2009b)
Na obrázku 2 je možné spatĜit optimální produkci v bodČ P, tedy uvnitĜ trianglu. PrávČ uprostĜed daného trojúhelníku jsou celkové náklady na dopravu menší než v rozích lokace.
PĜesná poloha bodu P bude záviset na vlastnostech ztrácení („hubnutí“) dvou materiálních
19
zdrojĤ, ovšem pouze v pĜípadČ, pokud se jedná o náklady na dopravu. Bod P by mohl být samozĜejmČ tažen smČrem k materiálu, jehož váha je nejvíce snižována. (Gregory, 2009b)
Zdroj: Google.com, 2014 Obr. 2: Lokalizaþní triangl
Materiální orientace odráží znaþný úbytek hmotnosti v prĤbČhu výrobního procesu:
marketingová orientace to oznaþuje jako hmotnostní pĜírĤstek. Optimální umístČní bodu lze nalézt rĤznými analytickými prostĜedky, ale nejjednodušší je si schéma pĜedstavit pomocí mechanického modelu vah a úseþek. (Gregory, 2009b)
Na obrázku 3: Rovina stolu Ĝešení k umístČní firmy je možné spatĜit mechanický model, navrhovaný Alfredem Webrem, který využívá vah k demonstrování nejmenších nákladových bodĤ, kde se nachází nČkolik zdrojĤ surovin. Je-li povolená váha reprezentována „tahem“ surovin a umístČním trhu, poté se rovnováha nalézá na desce stolu. Daný bod je místo, ve kterém jsou všechny síly v rovnováze a pĜedstavuje bod s nejmenšími náklady firmy. (Gregory, 2009b)
20
Zdroj: Google.com, 2014
Obr. 3: Rovina stolu Ĝešení k umístČní firmy
1. 2. 2 Lokaliza þní teorie vzájemné závislosti
Je-li rozhodnutí o umístČní jedné firmy ovlivnČno urþitým umístČním její konkurence, podmínky místní závislosti existují. Místní závislost ovlivĖuje zpĤsob, ve kterém firmy soutČží s totožnou nákladovou strukturou tak, že samy sobČ zajišĢují urþitý prostor k zabezpeþení svých opatĜení k územnímu monopolu v jejich kombinaci trhu.
V lokalizaþní teorii vzájemné závislosti je problémem analýza variabilních pĜíjmĤ, oproti Webrovu modelu, který je zamČĜen na variabilní náklady. Nejjednodušší pĜípad, který se zabývá rozhodnutím umístČní, je pĜípad dvou soutČžících firem, které dodávají totožné zboží svým zákazníkĤm a které jsou souþasnČ rovnomČrnČ rozložené podél lineárního trhu. Daný model velmi dobĜe zpracoval Harold Hotelling, po kterém nese název HotellingĤv model. Obvykle citovaným pĜípadem jsou dva zmrzlináĜi, kteĜí prodávají stejný druh a znaþku zmrzliny za stejnou cenu podél urþitého úseku pláže a souþasnČ mají jednotný zpĤsob distribuce zákazníkĤm. Všichni zákazníci budou kupovat stejné množství zmrzliny (a zároveĖ prodejci budou oslovovat ty zákazníky, kteĜí budou u nich nejblíže. (Gregory, 2009b)
Obrázek 3 (viz výše) navrhuje, že oba dva prodejci by se mohli eventuálnČ seskupit uprostĜed lineárního trhu (mĤžeme uvažovat – pláž), aby každý z prodejcĤ mohl obsloužit
21
zákazníky na okrajích trhu, a tím pádem získat místní výhodu jediného soutČžícího (konkurenta). (Gregory, 2009b)
To je de facto Ĝešení tohoto prostorového modelu, který sice maximalizuje návrat penČz, ale nezajistí již minimalizaci nákladĤ. Nejnižší celkové náklady umístČní pro každého prodejce by mohlo být ve stĜedu své pĤlky obsluhované pláže. A právČ tam je nejvíce vidČt vynaložené úsilí zákazníkĤ, jejichž kroky míĜí k jednotlivým prodejcĤm a jejich stánkĤm, které je nejmenší (nebo náklady prodejcĤ na distribuci zboží smČrem k zákazníkĤm).
Maximalizovat tržní podíl mĤže jeden z prodávajících tak, že se rozhodne okamžitČ se pĜemístit vedle svého konkurenta na pláži. Nyní první z prodejcĤ získal dominantní
¾ z celé pláže a druhý ovládá pouze ¼. Logická odplata druhého prodejce by mohla být taková, že se pokusí dostat se zpČt na pĤvodní rozložení tržních podílĤ a získat tak zpátky svoji polovinu tržního podílu. Nakonec je umístČní v centru linie na pláži obou prodejcĤ bok po boku nevyhnutelné. A souþasnČ je dosaženo stabilního umístČní, protože ani jeden z prodejcĤ nemĤže získat žádnou výhodu z pĜemisĢování. Ovšem nyní musejí zákazníci pĜekonat vČtší vzdálenost pro uspokojení svých potĜeb, konkrétnČ chutČ na zmrzlinu, než na poþátku. To znamená, že celkové poĜizovací náklady nebo cena dodání (nákup zmrzliny plus vynaložené úsilí) se zvýšila. (Gregory, 2009b)
Ekonom Harold Hotlling (1895-1973), který je spojován s pĜístupem místní závislostí, tuto teorii rozšíĜil o další poznatek. ZávČr zobecnil prohlášením, kterým vysvČtluje prĤmyslovou koncentraci, jež násobí množství prodejcĤ za podmínek stejných výrobních nákladĤ a nepružné poptávce na trhu. Pokud se trh stane citlivým na cenu, prodeje ke vzdálenČjším zákazníkĤm budou odraženy a výrobci budou hledat maximalizaci svých prodejĤ znovu spíš separátnČ než agregátnČ. ZávČrem tedy je, že citlivost ceny (elasticita poptávky) bude podporovat prĤmyslovou rozptýlenost. (Gregory, 2009b)
Na obrázku 4 je možné spatĜit všechna tĜi stádia procesu Hotellingova modelu.
(a) Poþáteþní spoleþné optimální umístČní (b), které minimalizuje celkové náklady na distribuci, se uvolní v okamžiku hledání výhodnČjšího postavení na trhu (c), což nakonec vede ke konkurenþní rovnováze ve stĜedu modelu. K prostorové rozptýlenosti
22
znovu dojde, pokud dva þi více konkurentĤ narazí na elastickou poptávku nebo se na rozdČlení trhu domluví. (Gregory, 2009b)
Zdroj: Google.com, 2014 Obr. 4: HotellingĤv model
1. 2. 3 P Ĝístup zvyšování zisku
Pro mnoho teoretikĤ jsou nejjednodušší a nejrigidnČjší Teorie nejmenších nákladĤ a Lokalizaþní teorie vzájemné závislosti vysvČtlením, která jsou nereálnČ omezující. Tvrdí, že správné umístČní je tam, kde je zisk nejvČtší. Zastánci pĜístupu zvyšování zisku navrhují využívání principu substituce, která uznává, že v mnoha prĤmyslových procesech je možné nahradit klesající množství jednoho vstupu (napĜíklad práce) nárĤstem jiného vstupu nebo zvýšením nákladĤ na dopravu a souþasnČ snížením nájemného.
Díky substituci mĤže poþet rĤzných míst více odpovídat místním výrobním prostorĤm.
Dále zastánci této teorie navrhují celou Ĝadu bodĤ, jež mohou existovat tam, kde se celkové
23
pĜíjmy z podnikání rovnají celkovým nákladĤm na výrobu daného výstupu. Ovšem pouze dva body vymezují prostor s možností realizace zisku. Tato teorie má velmi mnoho spoleþného s teorií „Spatial margin of profitability“ neboli Prostorová míra ziskovosti.
Ziskovost je možné definovat jako rozdíl mezi výnosy a náklady, vþetnČ úrokĤ, daní a provozních výdajĤ. Podle dané definice je prostorová marže ziskovosti þára nebo hranice, která oddČluje ziskové prostory od ztrátových míst. To vymezuje prostorové hranice, ve kterých firmy, spoleþnosti þi zmrzlináĜi mohou dosahovat zisku. (Small Business, 2014) Dané dva body ohraniþují prostorovou marži zisku a definují vČtší plochu, ve kterém je možné realizovat zisk. UmístČní kdekoliv v rámci rozpČtí zajišĢuje vždy urþitý zisk a toleruje jak nedokonalé znalosti, tak osobní (spíše než ekonomické) úvahy. Takové umístČní, které je ménČ optimální, je ještČ pĜijatelné, ponČvadž lokality jsou považované za uspokojivé umístČní. (Gregory, 2009b)
U nČkterých firem mĤže být prostorová marže velmi široká, protože náklady na dopravu a marketing jsou zanedbatelným faktorem. Firmy Ĝíkají a zastávají názor – „footloose“ – který je velmi tČžko pĜeložitelný z anglického jazyka do þeského, ale dal by se interpretovat tak, že nezastávají pozici ani zdroje ani trhu neboli jsou to cestující z místa na místo (snadno pĜemístitelný, volný) – tím se dostáváme k pohybu v prostoru/území. NapĜíklad výroba poþítaþĤ – suroviny na jejich zhotovení a finální produkt (poþítaþ) jsou tak cenné, lehké a kompaktní, že dopravní náklady mají malý vliv na místo, kde výroba probíhá. (Gregory, 2009b)
1. 3 Ekonomické zdroje
Ekonomické zdroje je obor þi odvČtví Ĝízení zdrojĤ, které používá ekonomické nástroje k zabránČní nebo zmírnČní nadmČrného využívání daných pramenĤ. Jak environmentální ekonomika, tak ekonomika zdrojĤ vidí na trhu zbyteþné a nekorigované nadmČrné využívání zdrojĤ a považují ho za velmi nebezpeþné. V souþasné dobČ jsou známy dvČ hlavní tĜídy ekonomických problémĤ, které byly vyvolány. Ekonom Harold Hotelling (1931) za první problém oznaþil – diskontování budoucnosti, ten je zvláštČ použitelný a aplikovatelný na neobnovitelné zdroje, jakými jsou ropa, uhlí þi mČć. Aþkoliv historicky
24
bylo málo využíváno neobnovitelných zdrojĤ k bodu absolutního nedostatku, mnohé z nich byly využity do bodu sociální nouze. (Gregory, 2000a)
Pro ekonomiku zdrojĤ není Ĝešením tČchto problémĤ (jak by se dalo pĜedpokládat) opustit trh, ale opravit ho tak, aby byl co nejvíce šetrný k životnímu prostĜedí. Trh se snaží být navržen tak, aby se upouštČlo od ekologických nevychovancĤ, a naopak byli podporováni ekologicky smýšlející jedinci a zachránci. Toho je dosaženo prostĜednictvím rĤzných tzv. ekonomických nástrojĤ, které oddČlují hospodáĜský rĤst od využívání zdrojĤ/vyþerpání životního prostĜedí. Za prvé, diskontování budoucnosti lze odvrátit vládní intervencí, buć zmČnou úrokových sazeb (danČ), nebo uložením udržitelných politik v rámci jednotlivých odvČtví. Za druhé, spoleþné zdroje – tento problém mĤže být vyĜešen buć privatizací zdrojĤ, nebo jiným uložením vládních zdrojĤ. (Gregory, 2000a)
25
2 Hotelling Ĥv model
Ekonom Harold Hotlling (*1895, +1973) je považován za prĤkopníka v oblasti matematické statistiky a ekonomie ve 20. století. A je také první, kdo je spojován s pĜístupem místní závislostí a tuto teorii rozšíĜil o další poznatek – HotellingĤv model.
(Gregory, 2009b)
HotellingĤv model se zabývá analýzou strategie umístČní dvou firem, které soutČží o území na trhu. Harold Hotelling byl jeden z prvních ekonomĤ, jenž Ĝešil otázku prostorového uspoĜádání dvou konkurenþních firem, a jeho analýza poskytuje výchozí bod pro Ĝadu ilustrativních rozšíĜení. Jeho teorie je použitelná jak v ekonomické sféĜe, tak v geografické, ale souþasnČ se také objevuje i v politické oblasti. Jedná se o lineární model, kde rozhodující roli hrají, jak již bylo Ĝeþeno, pĜedevším podnikatelské subjekty.
(Gregory, 2009b)
2. 1 Princip Hotellingova modelu
Hotelling stanovil velmi zjednodušené situace dvou výrobcĤ konkurenþních výrobkĤ, kteĜí dodávají stejné zboží rovnomČrnČ svým spotĜebitelĤm podél celé šíĜe lineárního trhu.
Obvyklý uþebnicový pĜíklad (i když ne v jeho pĤvodní prezentaci) je o dvou konkurenþních zmrzlináĜích, kteĜí prodávají zmrzlinu zákazníkĤm rovnomČrnČ podél pláže. Za okolností jako jsou tyto Hotelling odvodil zdánlivČ nepravdČpodobný závČr, že oba prodejci by mČli skonþit v centru pláže (lineárního modelu) zády k sobČ, a každý z nich tím pádem obsluhuje svoji vlastní polovinu trhu (viz teorie her). Tento závČr þi poznatek byl rozšíĜen zobecnČním a adaptován na prĤmyslové aglomerace, ovšem pouze za urþitých podmínek. HotellingĤv model je ilustrace užiteþné praxe deduktivní generalizace u prostorové ekonomické analýzy. Hotellingova argumentace a jeho dĤsledky mohou být s ohledem na hospodáĜskou soutČž mezi dvČma firmami (duopol) v prostoru vysvČtleny pomocí schémat (jednotlivých obrázkĤ). Dva výrobci se pĜedhánČjí, aby mohli obsloužit lineární model (v našem pĜípadČ též pláž), jejž reprezentuje vodorovná osa.
Výrobní náklady (c) jsou ve stejné výši po celé délce lineárního modelu (pláže) a výrobek
26
se prodává za cenu p, která odráží náklady na dopravu ke spotĜebiteli (v pĜípadČ zmrzliny je to snaha zákazníkĤ o chĤzi smČrem k místu prodávajícího). (Gregory, 2009b)
Na obrázku 5 se zmrzlináĜ A umístí v centru daného trhu. ZmrzlináĜ B vyhledá urþitou vzdálenost na pravé stranČ. PĜíslušné prodejní plochy jsou rozdČleny v bodČ X, kde dodané ceny jsou stejné, ale v podmínkách nekoneþnČ neelastické poptávky, kdy každý spotĜebitel bude kupovat jednu jednotku produktu v jedné jednotce þasu bez ohledu na cenu.
Zdroj: Gregory, 2009b
Obr. 5: ZmrzlináĜ A a zmrzlináĜ B na zaþátku
ZmrzlináĜ B neztrácí de facto nic pohybem doleva, viz obrázek þ. 6 a souþasnČ se podílí na prodejní ploše A, i pĜestože to vyvolává rostoucí dodávané ceny pro zákazníka na pravé stranČ. ZávČr – stejný jako v textu výše = zmrzlináĜ A a zmrzlináĜ B stojí zády k sobČ.
Což znamená, že zmrzlináĜ B se pĜipojí k zmrzlináĜi A ve stĜedu na trhu (lineárního modelu - pláže), kde ani jeden ze zmrzlináĜĤ nemĤže získat další prodej prostĜednictvím pĜemístČní. (Gregory, 2009b)
27 Zdroj: Gregory, 2009b
Obr. 6: Posunutí zmrzlináĜe B
Tento závČr platí bez ohledu na poþáteþní umístČní prodejcĤ na trhu (lineárním modelu), ovšem za podmínek, že existují okolnosti nekoneþnČ nepružné poptávky. Zavedení úrovnČ citlivosti poptávky na cenČ odradí prodeje vzdálenČjším zákazníkĤm a výrobci, kteĜí se snaží maximalizovat prodeje, se budou pohybovat smČrem od sebe, v tzv. kvartilních pozicích, viz obrázek þ. 7. Z toho vyplývá obecná dedukce, že elasticita poptávky bude stimulovat prĤmyslové rozptýlení. HotellingĤv model je možné aplikovat i v jiných soutČživých situacích, napĜíklad Teorie veĜejné volby. (Gregory, 2009b)
Zdroj: Gregory, 2009b
Obr. 7: Koneþné rozložení zmrzlináĜ A a zmrzlináĜ B
28
Definici Hotellingova modelu nalezneme mimo jiné také v MacmillanovČ slovníku moderní ekonomie. V nČm se autor nezmiĖuje pĜímo o HotellingovČ modelu, ale o HotellingovČ pravidle. Dle výkladu slovníku se jedná o pravidlo, které uvádí podmínku optimálního využívání neobnovitelných zdrojĤ. Jak již bylo výše zmínČno, toto pravidlo jako první v roce 1929 vyslovil a zformuloval Harold Hotelling. (Pearce, 1992)
Dané pravidlo, které ještČ stále zaujímá pĜední místo v ekonomii pĜírodních zdrojĤ, konstatuje, že pĜi optimálním vytČžování zdroje þistá cena (což znamená, prodejní cena mínus tČžební náklady) nevytČžené jednotky zdroje se musí zvyšovat tempem rovným úrokové sazbČ. Uvažovat lze následovnČ. Máme vlastníka zdroje, ten mĤže volit mezi vytČžením jednotky zdroje a investováním pĜíjmĤ pĜi stávající úrokové sazbČ. Nebo má druhou možnost, a to ponechání jednotky zdroje v zemi. S druhou možností je možné souhlasit pouze tehdy, pokud þistá cena roste v míĜe rovné úrokové sazbČ. Poté oba dva zpĤsoby postupĤ zaruþují stejný výnos. Uvedený požadavek lze alternativnČ vyjádĜit též v podobnČ souþasné hodnoty jednotky. Souþasná hodnota jednotky zdroje musí být stejná bez ohledu na to, kdy bude vytČžena. Je nutné si uvČdomit, že Hotellingovo pravidlo platí pouze v pĜípadČ, že se jedná o dokonalou konkurenci a pro spoleþnost, jakožto celek.
V žádném pĜípadČ nemĤže toto pravidlo platit v podmínkách nedokonalé konkurence.
(Pearce, 1992)
2. 2 HotellingĤv model podle jiného zdroje
Pojímání politiky jako prostoru má celkem dlouhou tradici. Jak již bylo výše zmínČno, sahá až do konce 20. let 20. století, kdy v roce 1929 ekonom Harold Hotelling publikoval svoji nejznámČjší knihu – Stability in Competition. Tato kniha se stala základem pro budoucí práce autorĤ, kteĜí se budou vČnovat problematice prostorového modelování.
Tento text od Harolda Hotellinga je vČnován teorii konkurence mezi malými podniky a je de facto studií nákupního chování, nebo spíše umisĢování konkurenþních obchodĤ v rámci územního místního trhu, jenž je ohraniþen prostorem. Cílem prodejcĤ tohoto trhu je dosáhnout co nejlepších výsledkĤ, resp. ziskĤ. (Skachate, 2013)
29
Harold Hotelling se ve svém díle zamČĜil v té dobČ na dosud málo sledovaný rys obchodu.
Všiml si totiž toho, že skupina zákazníkĤ má tendenci nakupovat právČ u jednoho prodejce a ne u jiného, a to i bez vČtšího ohledu na rozdíly v cenČ. Ovšem rozdíly v cenách nesmí být pĜíliš velké. Pokud by totiž prodejce zvýšil cenu najednou pĜíliš, dalo by se pĜedpokládat, že okamžitČ ztratí znaþnou þást svých zákazníkĤ. Pokud však zdraží o nepatrnou þástku, dá se pĜedpokládat, že pokles odbytu nebude tak velký. Mnoho zákazníkĤ bude stále nakupovat u tohoto prodejce i s vČdomím toho, že jinde by možná nakoupili zboží levnČji. Do úvah zákazníka o tom, kde nakupovat zboží, zaþnou vstupovat i jiné než penČžní faktory, napĜíklad:
• zákazník bydlí blíže svému obchodu, než je obchod konkurence,
• prodejce nabízí i další zboží, které v nabídce konkurence chybí,
• cena za dopravu z obchodu k zákazníkovi domĤ je nižší než cena konkurence,
• zákazníkovi vyhovuje zpĤsob prodeje (poradenské služby, pĜíjemný personál),
• zákazník má ke svému prodejci jinou vazbu (pĜíbuzenskou, kamarádskou).
(Skachate, 2013)
Možná je samozĜejmČ kterákoliv libovolná kombinace uvedených dĤvodĤ a jistČ dalších mnoho jich existuje. Na dĤvodu, proþ zákazníci zachovají pĜízeĖ jednomu obchodu, tolik nezáleží. StČžejní je fakt, že samotná cena nabízeného zboží skuteþnČ není tím hlavním ovlivĖujícím faktorem, který by pĜedurþoval spotĜební chování zákazníkĤ. Hotelling ve své práci sledoval umisĢování obchodĤ v rámci jednoho konkrétního trhu. PĜitom si kladl otázku, proþ se vzájemné konkurující si obchody snaží umístit co nejblíže stĜedu daného území (daného trhu). Hotelling si pro zodpovČzení dané otázky vytvoĜil velmi jednoduchý model lineárního trhu (modelu), pro nČhož formuloval následující podmínky. Tyto podmínky jsou v reálném svČtČ jenom tČžko uskuteþnitelné a dosažitelné, pouze pro potĜebu teoretického vysvČtlení tržních interakcí jsou však pĜedstavitelné. A jsou tedy vhodné pro geografické vzdČlávání:
• distribuce zákazníkĤ je naprosto rovnomČrná po celé délce daného trhu (modelu) a geografický stĜed trhu pĤlí i zákaznickou obec,
• poptávka po zboží je nepružná.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že zákazník nakoupí pevnČ dané množství nabízeného zboží právČ od toho prodejce, který mu je geografický nejblíže. Protože tím minimalizuje
30
své náklady na transport zboží z obchodu domĤ. A každý prodejce osloví právČ ty zákazníky, jejichž vzdálenost od jejich obchodu je menší než vzdálenost ke konkurenci.
Podíl na trhu se dá zvyšovat hledáním ideálního umístČní obchodu, což je velmi dĤležitý poznatek pro výuku zemČpisu na základní škole. (Skachate, 2013)
2. 3 VysvČtlení modelu
K vysvČtlení daného modelu se bude uvažovat jednoduchý pĜíklad. Bude se uvažovat o dvou prodejcích napĜíklad zmrzliny na pláži (lineární model). Dle obrázku níže prodejce A ovládá tu þást trhu, která je nalevo od jeho pozice, naopak prodejce B ovládá tu þást trhu, která je napravo od jeho postavení. Vzdálenost mezi obČma prodejci se pak pĤlí a každý z prodejcĤ má své dominantní postavení. V tomto pĜípadČ má prodejce A vČtší podíl na trhu, neboĢ jeho umístČní mu dává výhodu, protože jeho stánek je blíže ke stĜedu trhu než stánek konkurence, prodejce B. (Skachate, 2013)
Zdroj: Skachate, 2013. Upraveno Obr. 8: Výchozí situace
Cílem obou dvou prodejcĤ je maximalizovat zisk, stabilním cílem se zdá být ovládnutí dané poloviny trhu. Z hlediska pohodlí zákazníkĤ (vzdálenosti prodejcĤ) by se mohlo zdát logické, že by se stánky nacházely ve þtvrtinách pláže, obrázek níže, což by obČma prodejcĤm zajistilo splnČní daného cíle. Prodejce A by opČt ovládl trh nalevo od své pozice a prodejce B by zase ovládl trh napravo od své pozice. Trh je tedy v tuto chvíli rozdČlen na dvČ stejné þásti. Ovšem je nutné podotknout, že toto zdánlivČ ideální rozložení je pomČrnČ nestabilní. Nabízí totiž stále jednomu nebo druhému prodejci jednoduchý zpĤsob, jak dosáhnout ještČ vČtšího tržního podílu – pouhým pĜesunutím stánku blíže ke stĜedu, ke konkurenci. Tím de facto získá nadpoloviþní tržní podíl. Takto by se jeden z prodejcĤ mohl posouvat tak dlouho, dokud by nezískal kontrolu nad ¾ trhu. Ovšem to by zase
31
nedopustil druhý prodejce, ten by se samozĜejmČ zaþal také pĜesouvat a manipulovat se svojí pozicí na trhu. Takto by to mohlo vést do nekoneþna. (Skachate, 2013)
Zdroj: Skachate, 2013. Upraveno Obr. 9: „ZdánlivČ“ optimální situace
Z dlouhodobého hlediska je tedy neustálé pĜesouvání prodejcĤ nereálné. Z toho plyne, že oba prodejci budou hledat takové Ĝešení, které maximalizuje jejich zisk, souþasnČ jejich tržní podíl a které bude stabilní. ěešení je jednoduché – umístit oba dva prodejce do stĜedu daného lineárního modelu (pláže), tak aby jejich vzájemná vzdálenost byla minimální.
Je pravdou, že zákazníci budou nuceni vydat se na delší cestu, aby uspokojili své potĜeby, nicménČ prodejcĤm zmizí prostor pro jejich expandování a zĤstanou na místČ. Tato situace pĜináší rovnováhu, equilibrium – viz obrázek níže. (Skachate, 2013)
Zdroj: Skachate, 2013. Upraveno
Obr. 10: Rovnovážná situace, equilibrium
2. 4 HotellingĤv model v politické sféĜe
HotellingĤv model, jak již bylo Ĝeþeno, má široké využití. Jeho principy se mohou též aplikovat na politickou oblast, kdy se voliþi rozhodují mezi dvČma nebo více politickými stranami. Tento model je typický pro Spojené státy americké, kdy se voliþi rozhodují, zda mají volit Demokratickou stranu nebo stranu RepublikánĤ. Americký ekonom Anthony Downs, který je považován za experta v oblasti veĜejné politiky a veĜejné správy, vylepšil HotellingĤv model a použil ho právČ v oblasti politického života – zde se tedy nepohybujeme v reálném prostoru, ale v sociálních vztazích, které jsou v urþitém území.
32
Anthony Downs se pokoušel z pohledu teorie racionální volby a prostorových modelĤ vysvČtlit chování jednotlivých politických stran a zpĤsob, jakým se tyto strany pokoušejí pĜilákat co nejvČtší množství voliþĤ. Podle Downse se tak politické strany chovají velmi obdobnČ jako obchodní spoleþnosti, které soutČží o pĜilákání co nejvČtšího množství poþtu zákazníkĤ (voliþĤ). Anthony Donws tak navázal na prostorový model Harolda Hotellinga.
Donws stejnČ jako Hotelling vychází z jednoduchého modelu dlouhé ulice, ale ten pĜeznaþil na pravo-levou škálu (podle míry vládních intervencí do ekonomiky). Ty vlády, které mají za cíl plnČ kontrolovat trh, by se v tomto modelu umístily na levý okraj, naopak vyznavaþi neregulovatelného trhu poté na pravý konec. (IPM, 2013)
Též ostatní þásti modelu byly pĜeznaþeny – obchody nyní pĜedstavovaly politické strany, ze zákazníkĤ se stali voliþi a z pĤvodní vzdálenosti se stala vzdálenost politická, ideologická. Politické strany i voliþe je poté možné umístit na jednu spoleþnou osu. StejnČ jako v pĜíkladu Hotellinga, kde se dva obchody postupnČ pĜibližovaly ke stĜedu, se i zde budou obČ politické strany postupnČ pĜibližovat ke stĜedu osy. DĤvod je jednoduchý, protože takto se ideologicky pĜiblíží co nejvČtšímu poþtu voliþĤ. Následkem toho je ovšem stírání ideologických rozdílĤ až se nakonec strany stanou velmi podobnými. StejnČ jako v HotelligovČ modelu i zde strany ztrácejí podporu lidí z obou okrajĤ osy, tedy extremistĤ, a to zejména pokud se stanou pĜíliš podobnými a nebude mezi nimi možno rozlišovat a vidČt žádný rozdíl. V jakém konkrétním bodČ se zastaví pĜibližování jednotlivých stran, záleží pĜedevším na tom, kolik extrémistĤ strany posunem ke stĜedu ztratí a kolik umírnČných získají. Odliv extrémistĤ je tím hlavním faktorem, který brání kompletnímu a úplnému ideologickému splynutí obou politických stran. To, jestli se ve spoleþnosti budou vyskytovat dvČ nebo více stran, záleží za prvé: na tvaru distribuce voliþĤ a za druhé:
na volebních pravidlech. VČtšinou se ovšem uvažuje model o dvou politických stranách.
(IMP, 2013)
ZjednodušenČ je možné Ĝíci, že Anthony Downs konstatuje, že pro dvČ strany je nejvýhodnČjší umístit se blíže ke stĜedu, kdy jedna strana ovládne prostor od stĜedu doleva a druhá posléze od stĜedu napravo. Jednotlivé strany tedy podle Downs budou formulovat takový volební program, který bude vyhovovat vČtšinČ voliþĤ. (IMP, 2013)
33 Zdroj: IPM, 2013
Obr. 11: DowsenĤv model
Všechny strany chtČjí samozĜejmČ získat co nejvČtší výhodu a umísĢuji se svou nabídkou ke stĜedu, aby byly schopny oslovit co nejpoþetnČjší skupinu obþanĤ, díky jejichž hlasĤm by mohly vytvoĜit vládu s co nejsilnČjší oporou v parlamentu. (IPM, 2013)
2. 5 Shrnutí
V teoretické þásti bylo vysvČtleno nČkolik ekonomicky – geografických modelĤ, mezi které patĜí Teorie her, Teorie lokalizace prĤmyslu (Teorie prĤmyslové lokality), HotellingĤv model a Webrova analýza. Všechny tyto modely pracují v urþitém prostoru a jsou založeny na vyhledání a získání nejlepšího strategického umístČní pro danou firmu, spoleþnost nebo zmrzlináĜe. SouþasnČ je rozhodování o jejich umístČní a lokalizaci ovlivnČno chováním dalšího ekonomického subjektu, znalostmi o nákladech a výnosech nebo také vstupy, lidskými zdroji þi dopravní náklady.
Pro geografické vzdČlávání pro žáky základní školy autorka diplomové práce zvolila HotellingĤv model. DĤvod výbČru spoþíval pĜedevším v jednoduchosti konceptu, snadném uchopení modelu v praxi a hlavnČ ve snadném pochopení žáky. HotellingĤv model je koncept, který se odehrává v lineární dimenzi a zabývá se analýzou strategie umístČní dvou
34
firem, v tomto pĜípadČ dvou zmrzlináĜĤ, kteĜí soutČží o místo na trhu. SouþasnČ též vymezuje urþitou spádovost území okolo dvou daných obchodĤ, zmrzlináĜĤ þi obchodĤ. Cílem praktické þásti a geografického vzdČlávání je pĜedat žákĤm znalosti z této problematiky a též pĜedání schopností a dovedností z dané oblasti.
35
3 Rámcov Č vzdČlávací program (RVP)
Rámcový vzdČlávací program neboli RVP je možné definovat v rámci školství ýeské republiky jako nejvyšší dosaženou úroveĖ vzdČlání a je vydán Ministerstvem školství, mládeže a tČlovýchovy (MŠMT). RVP ZV je stanoven pro 2. stupeĖ základního vzdČlávání (pro 6. – 9. roþník), i pro odpovídající roþníky šestiletých a osmiletých gymnázií. A právČ pro realizaci základního vzdČlávání byl vydán Rámcový vzdČlávací program pro základní vzdČlávání. (Výzkumný ústav pedagogický, 2013)
V této kapitole je vymezena kurikulární reforma, systém kurikulárních dokumentĤ, principy Rámcového vzdČlávacího programu pro základní školy a také pojetí a cíle základní vzdČlávání.
3. 1 Kurikulární reforma
JeštČ než bude zmínČna definice kurikulární reformy, která byla zahájena vydáním Bílé knihy v roce 2001, je dĤležité si úplnČ na zaþátku definovat význam slova kurikulum.
(Národní ústav pro vzdČlávání, 2011a) Podle Národního ústavu pro vzdČlávání z roku 2011 pojem kurikulum pochází z latinského slova curriculum = bČh, závodní dráha, v pĜeneseném významu pak vyjadĜuje posun po plánované cestČ þi trase. V pedagogice vyjadĜoval tento termín pĤvodnČ pouze uþivo, ale pozdČji se jeho význam rozšiĜoval a mČnil. V souþasné dobČ se uvádí více než stovka definic kurikula, které se vztahují k rĤzným vzdČlávacím koncepcím a jednotlivým výkladĤm autora. V podmínkách ýeské republiky je možné si pod pojmem kurikulum vybavit pĜedevším vzdČlávací programy na úrovni státu a školy. Jedná se o obsahové a organizaþní pĜedpisy, které jsou urþeny hlavnČ pro uþitele ve školách k vedení a Ĝízení uþebního procesu. Souþástí tČchto dokumentĤ jsou zvláštČ cíle vzdČlávání, vzdČlávací obsah, uþební plán, þasové dotace a další, a to vše pro daný typ vzdČlání. Programy jsou realizovány v uþebním prostĜedí, které ovlivĖuje nejen to, co by se žáci mČli nauþit, ale také to, jakým zpĤsobem uþení probíhá. Školní kurikulum se realizuje v interakci a komunikaci mezi žáky a uþiteli a nejen v prostĜedí školy, ale také mimo ni.
36
(Národní ústav pro vzdČlávání, 2011b) Kurikulární reformu, dle Národního ústavu pro vzdČlávání z roku 2011, je možné charakterizovat jako zásadní zmČnu vzdČlávání i vzdČlávací politiky pro zvýšení a zlepšení kvality vzdČlávání a dosažení efektivních výsledkĤ vzdČlávání. Školská reforma probČhla v mnoha vyspČlých zemích a zamČĜila se pĜedevším na zmČny v kurikulu a též na snazší pĜístup ke vzdČlávání a zajištČní rovnosti ve vzdČlávání, na individuální pĜístup k potĜebám vzdČlávaných, na celoživotní proces uþení a uplatnČní absolventu vzdČlávaní na mezinárodním trhu práce. Podstatou kurikulární reformy byla zmČna cílĤ a obsahu vzdČlávání smČrem k utváĜení a rozvoji životních dovedností (klíþových kompetencí) a k pĜípravČ žákĤ pro praktický život.
ZmČnou také prošly procesy Ĝízení vzdČlávání, jeho prĤbČžná diagnostika a zpĤsoby hodnocení dosahování výsledkĤ.
PĜíprava souþasné kurikulární reformy, kterou prošlo školství ýR, zapoþala a probíhala již ve druhé polovinČ 90. let minulého století a vrcholila vznikem Národního programu vzdČlávání v ýR (tzv. Bílé knihy). Samotná zmČna kurikula byla zahájena tvorbou rámcových vzdČlávacích programĤ (RVP) pro pĜedškolní a základní vzdČlávání, které byly schváleny v roce 2004. NejdĜíve byly pilotovány na vybraných mateĜských a základních školách, poté byly pilotáže vyhodnocovány a upravovány, následnČ na tyto RVP navázal postupný vznik RVP pro všechny další vzdČlávací obory. Od roku 2007 zaþaly všechny mateĜské i základní školy v zákonem stanovené dvouleté lhĤtČ pĜipravovat své vlastní školní vzdČlávací programy (ŠVP). VČtšina škol zvolila týmy uþitelĤ, které zpracovaly SWOT analýzu dané školy, zaþaly si podle svých zkušeností dotváĜet obsah vzdČlání, pracovat na postupech a vhodných vyuþovacích metodách, kterými by dosáhly stanových cílĤ. PostupnČ tak zaþaly vznikat ŠVP, ve kterých mohli uþitelé uplatnit nové pĜístupy ke vzdČlávání a své zkušenosti z výuky. (Národní ústav pro vzdČlávání, 2011b)
3. 2 Systém kurikulárních dokumentĤ
V souladu s novými principy kurikulární politiky, zformulovanými v Národním programu rozvoje vzdČlávání v ýeské republice (tzv. Bílá kniha, vydána MŠMT v roce 2001) a zakotvenými v zákonČ þ. 561/2004 Sb. o pĜedškolním, základním, stĜedním, vyšším
37
odborném a jiném vzdČlávání (školský zákon), se do vzdČlávací soustavy zavedl v roce 2007 zcela nový systém kurikulárních dokumentĤ pro vzdČlávání žákĤ od 3 do 19 let. Bílá kniha byla vydána MŠMT v roce 2001. Kurikulární dokumenty jsou vytváĜeny na dvou úrovních, a to na státní a školní úrovni. (Výzkumný ústav pedagogický, 2013)
Zdroj: Výzkumný ústav pedagogický, 2013 Obr. 12: Systém kutikulárních dokumentĤ
(Výzkumný ústav pedagogický, 2013) Podle Výzkumného ústavu pedagogického státní úroveĖ v systému kurikulárních dokumentĤ pĜedstavují Národní program vzdČlávání a rámcové vzdČlávací programy (RVP). Národní program vzdČlávání vymezuje výchozí vzdČlávání jako celek. RVP vymezují závazné rámce vzdČlávání pro jeho jednotlivé etapy – pĜedškolní, základní a stĜední vzdČlávání. Školní úroveĖ reprezentují školní vzdČlávací programy (ŠVP), podle nichž se uskuteþĖuje vzdČlání na jednotlivých a urþitých školách.
Jak Národní program vzdČlávání, tak Rámcové vzdČlávací programy, ale také školní vzdČlávací program jsou veĜejnými dokumenty, které jsou pĜístupné pedagogické i nepedagogické veĜejnosti.
38
3. 3 Principy Rámcového vzdČlávacího programu pro základní školy, RVP ZV:
Výzkumný ústav pedagogický uvádí jednotlivé principy RámcovČ vzdČlávacího programu pro ZV (Výzkumný ústav pedagogický, 2013):
• vymezuje vše, co je spoleþné a nezbytnČ nutné v povinném základním vzdČlávání žákĤ, vþetnČ vzdČlávání v odpovídajících roþnících víceletých stĜedních škol,
• specifikuje jednotlivé úrovnČ klíþových kompetencí, jichž by mČli žáci dosáhnout na konci základního vzdČlávání,
• vymezuje vzdČlávací obsah: oþekávané výstupy a uþivo,
• zaĜazuje jako závaznou souþást základního vzdČlávání prĤĜezová témata,
• umožĖuje modifikaci vzdČlávacího obsahu pro vzdČlávání žákĤ se speciálními vzdČlávacími potĜebami,
• RVP podporuje komplexní pĜístup k realizaci vzdČlávacího obsahu, vþetnČ možnosti jeho vhodného propojování, a pĜedpokládá volbu rĤzných vzdČlávacích postupĤ, odlišných metod, též forem výuky.
Tendence ve vzdČlávání, které navozuje a podporuje Rámcový vzdČlávací program pro základní školy:
• zohledĖovat pĜi dosahování cílĤ základního vzdČlávání možnosti a potĜeby jednotlivých žákĤ,
• uplatĖovat variabilnČjší organizaci a individualizaci výuky podle možností a potĜeb žákĤ a také využívat vnitĜní diferenciaci výuky,
• vytváĜet širší nabídku povinnČ volitelných pĜedmČtĤ,
• vytváĜet pĜíznivé sociální, pracovní i emocionální klima založené na úþinné motivaci, spolupráci a aktivizujících metodách výuky,
• zachovávat co nejdéle ve vzdČlávání pĜirozené heterogenní skupiny žákĤ, oslabit dĤvody k vyþleĖování žákĤ do specializovaných škol,
• zvýraznit úþinnou spolupráci s rodiþi žákĤ. (Výzkumný ústav pedagogický, 2013)
39
Charakteristika základního vzdČlání v podmínkách ýeské republiky
Základní vzdČlávání v ýeské republice, kterým se dosahuje stupnČ základního vzdČlání, se realizuje oborem vzdČlání základní školy. V souladu se školským zákonem je pro realizaci základní vzdČlávání vydán Rámcový vzdČlávací program pro základní vzdČlávání (RVP ZV). Základní vzdČlávání v ýR je spojeno s povinností školní docházky, která þiní dle školského zákona, podle § 36 až § 43 – 9 let. Ve školském zákonČ také nalezneme organizace základního vzdČlávání, hodnocení výsledkĤ vzdČlávání, získání stupnČ vzdČlání a ukonþení ZV. (Výzkumný ústav pedagogický, 2013)
3. 4 Pojetí a cíle základního vzd Člávání
Podle Rámcového vzdČlávacího programu základní vzdČlávání na 2. stupni pomáhá žákĤm získávat dovednosti, vČdomosti a návyky, které jim umožní samostatné uþení a utváĜení takových hodnot a postojĤ, které je vedou k uvážlivému a kultivovanému chování.
SouþasnČ je též smČĜují k zodpovČdnému rozhodování, respektování práv a povinností obþana našeho státu i Evropské unie. Pojetí základního vzdČlávání na 2. stupni je budováno na širokém rozvoji zájmĤ žákĤ, na vyšších uþebních možnostech žákĤ a na provázanosti vzdČlávání a života školy se životem mimo školu. Tohle všechno umožĖuje využít nároþnČjší metody práce i nové zdroje a zpĤsoby poznávání, zadávat komplexnČjší a dlouhodobČjší úkoly þi projekty a pĜenášet na žáky vČtší zodpovČdnost ve vzdČlávání a souþasnČ i v organizaci školy. V prĤbČhu základního vzdČlávání žáci získávají postupnČ takové kvality osobnosti, které jim umožní pokraþovat dále ve studiu, zdokonalovat se ve zvolené profesi a bČhem celého jejich života se dále vzdČlávat.
A podle svých dalších možností aktivnČ se podílet na životČ spoleþnosti. (Výzkumný ústav pedagogický, 2013)
Cíle základního vzdČlávání
Cíle základního vzdČlávání mají žákĤm pomoci utváĜet a postupnČ rozvíjet jednotlivé klíþové kompetence, které mají souþasnČ poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdČlání orientovaného zejména na situace blízké životu a na praktické jednání.
V základním vzdČlávání se proto usiluje o naplĖování následujících cílĤ:
• umožnit žákĤm osvojit si strategie uþení a motivovat je k celoživotnímu uþení,
40
• vést žáky k všestranné, otevĜené a úþinné komunikaci,
• povzbuzovat žáky k tvoĜivému myšlení, logickému uvažování a k Ĝešení problémĤ,
• pĜipravovat žáky na to, aby se projevovali jako svébytné, odpovČdné, svobodné osobnosti a souþasnČ, aby uplatĖovali svá práva a naplĖovali své povinnosti,
• uþit žáky aktivnČ rozvíjet a chránit fyzické, sociální i duševní zdraví a být za nČ odpovČdný,
• vytváĜet u žákĤ potĜebu projevovat pozitivní city v chování, prožívání a v jednání v životních situacích. Rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostĜedí i k pĜírodČ,
• smČĜovat žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, uþit je žít spoleþnČ s ostatními lidmi,
• pomáhat žákĤm poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti a dovednosti v souladu s reálnými možnostmi, také je uplatĖovat spolu s osvojenými vČdomostmi a dovednostmi pĜi rozhodování nejen o vlastní životní orientaci, ale také o profesní orientaci. (Výzkumný pedagogický ústav, 2013)
Klíþové kompetence
Rámcový vzdČlávací program definuje ve svém obsahu také tzv. klíþové kompetence, ty pĜedstavují souhrn vČdomostí, dovedností, schopností, hodnot a postojĤ dĤležitých pro osobní rozvoj a uplatnČní každého þlena spoleþnosti. (Výzkumný pedagogický ústav, 2013)
Velmi dĤležité je všechny tyto kompetence od sebe peþlivČ oddČlit. VČdomost pĜedstavuje soustavu faktĤ a pojmĤ, teorií, které si jednotlivec osvojil prostĜednictvím škol, vzdČlávání vlastního uþení a z jiných zdrojĤ. Je výsledkem žákova poznávání, myšlení, vnímání i životních zkušeností. Pojem vČdomost bývá u nás používán synonymicky s pojmem znalost. DĤležité je, že se utváĜí prostĜednictvím uþení. Naopak dovednost znamená zpĤsobilost þlovČka k provádČní urþité þinnosti, napĜíklad þtení, Ĝešení úloh. Dovednost si subjekt osvojuje zámČrným uþením, ale také spontánnČ. Schopnost je zase individuální potenciál þlovČka k provádČní urþité þinnosti v budoucnosti. Je to možnost, do urþité míry podmínČná vrozenými pĜedpoklady, rozvíjí se v závislosti napĜíklad na sociálním prostĜedí,
41
kvalitní výchovČ nebo vzdČlání. PĜíkladem mĤže být zraková schopnost nebo pohybová schopnost. Hodnota je subjektivní pojetí ocenČní nebo míra dĤležitosti, kterou jedinec pĜisuzuje urþitým vČcem, symbolĤm nebo jevĤm. A je naopak osvojována v procesech socializace. A postoj, ten pĜedstavuje hodnotící vztah zaujímaný jednotlivcem vĤþi jiným subjektĤm nebo okolnímu svČtu. Zahrnuje v sobČ dispozici chovat se a reagovat urþitým relativnČ stabilním zpĤsobem. Postoj je získáván na základČ spontánního uþení v rodinČ nebo v jiných sociálních prostĜedích. (Pedagogický slovník, 2003)
VýbČr a pojetí klíþových kompetencí vychází z hodnot obecnČ pĜijímaných ve spoleþnosti a z obecných pĜedstav o tom, které kompetence jedince pĜispívají nejen k jeho vzdČlání, ale také ke spokojenému a úspČšnému životu a vedou jedince k posilování funkcí obþanské spoleþnosti. Hlavním smyslem a cílem vzdČlávání je vybavit všechny žáky bez rozdílĤ souborem klíþových kompetencí na úrovni, která je pro nČ dosažitelná, pĜipravit je na další stupeĖ vzdČlání a uplatnČní ve spoleþnosti. Osvojování klíþových kompetencí není jednoduchý a krátkodobý proces, ale naopak. Jedná se o dlouhodobý a složitý proces, který má svĤj poþátek v pĜedškolním vzdČlávání, dále pokraþuje v základním, stĜedním vzdČláváním a postupnČ se dotváĜí v prĤbČhu života. ÚroveĖ klíþových kompetencí, které žáci dosáhnou na konci základního vzdČlávání, nelze ještČ považovat za ukonþenou, ale tyto získané klíþové kompetence pĜedstavují neopomenutelný základ žáka pro celoživotní uþení, vstup do života a do pracovního procesu. (Výzkumný pedagogický ústav, 2013)
Je dĤležité si uvČdomit, že klíþové kompetence vedle sebe nestojí samostatnČ a izolovanČ, ale rĤznými zpĤsoby se prolínají, jsou multifunkþní, mají mezipĜedmČtovou podobu a lze je získat vždy jen jako výsledek celkového procesu vzdČlávání. Proto jsou tolik dĤležité a souþasnČ proto musí jejich utváĜení a rozvíjení smČĜovat k veškerému vzdČlávacímu obsahu, aktivitám i þinnostem, které ve škole probíhají. Ve vzdČlávacím obsahu RVP ZV je uþivo chápáno jako prostĜedek k osvojení þinnostnČ zamČĜených oþekávaných výstupĤ, které se postupnČ propojují a vytváĜejí tak podmínky k úþinnému a komplexnímu využívání získaných schopností a dovedností na úrovni klíþových kompetencí.
V základním vzdČlání jsou za klíþové kompetence považovány následující: kompetence
42
k uþení, kompetence k Ĝešení problémĤ, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence obþanské a kompetence pracovní. (Výzkumný pedagogický ústav, 2013)
VzdČlávací oblasti
VzdČlávací obsah základního vzdČlávání je v RVP ZV orientaþnČ rozdČlen celkem do devíti tzv. vzdČlávacích oblastí. Jednotlivé vzdČlávací oblasti jsou tvoĜeny jedním vzdČlávacím oborem nebo více obsahovČ blízkými vzdČlávacími obory, kterými jsou následující:
• Jazyk a jazyková komunikace (ýeský jazyk a literatura, Cizí jazyk),
• Matematika a její aplikace (Matematika a její aplikace),
• Informaþní a komunikaþní technologie (Informaþní a komunikaþní technologie),
• ýlovČk a jeho svČt (ýlovČk a jeho svČt),
• ýlovČk a spoleþnost (DČjepis, Výchova k obþanství),
• ýlovČk a pĜíroda (Fyzika, Chemie, PĜírodopis, ZemČpis),
• UmČní a kultura (Hudební výchova, Výtvarná výchova),
• ýlovČk a zdraví (Výchova ke zdraví, TČlesná výchova),
• ýlovČk a svČt práce (ýlovČk a svČt práce).
Každá vzdČlávací oblast obsahuje na zaþátku charakteristiku, ta vymezuje postavení a význam vzdČlávací oblasti v ZV a charakterizuje vzdČlávací obsah jednotlivých vzdČlávacích oborĤ dané vzdČlávací oblasti. Na ni navazuje cílové zamČĜení vzdČlávací oblasti, ta urþuje to, k þemu je žák prostĜednictvím vzdČlávacího obsahu veden, aby postupnČ dosahoval klíþových kompetencí. Praktické propojení vzdČlávacího obsahu s klíþovými kompetencemi je dáno tak, že si škola na základČ cílového zamČĜení vzdČlávací oblasti stanovuje ve Školním vzdČlávacím programu výchovné a vzdČlávací strategie vyuþovacích pĜedmČtĤ. (Výzkumný pedagogický ústav, 2013)
VzdČlávací obsah jednotlivých oborĤ je tvoĜen oþekávanými výstupy a uþivem. Oþekávané výstupy mají þinnostní povahu, jsou prakticky zamČĜené, využitelné v bČžném životČ a ovČĜitelné. Definují pĜedpokládanou zpĤsobilost využívat osvojené uþivo v praktických situacích a v bČžném životČ. RVP ZV stanovuje oþekávané výstupy jako závazné na konci 9. roþníku základní školy. Uþivo je v RVP ZV strukturováno do jednotlivých tematických
43
okruhĤ a je chápáno jako prostĜedek k dosažení oþekávaných výstupĤ. Uþivo je v RVP ZV vymezené jako doporuþené školám k distribuci a k dalšímu rozpracování do jednotlivých roþníkĤ nebo delších þasových úsekĤ. Na úrovni ŠVP se stává toto uþivo závazným. Obsah jednotlivých vzdČlávacích oborĤ si škola rozþlení do vyuþovacích pĜedmČtĤ a rozpracuje, pĜípadnČ doplní, v uþebních osnovách podle potĜeb, zamČĜení þi zájmĤ a nadání žákĤ tak, aby bylo zaruþené smČĜování k rozvoji klíþových kompetencí. (Výzkumný pedagogický ústav, 2013)
Shrnutí
Souþasné pojetí RámcovČ vzdČlávacího programu pro základní vzdČlávání a klíþové kompetence mají pĜedevším za úkol nauþit žáky ve škole používat již získané vČdomosti k rozhodování, posuzování a k pĜemýšlení. Dnešní žáci jsou jiní než žáci, kteĜí absolvovali ZŠ pĜed pČti þi deseti lety a svČt, do kterého v budoucnu vstoupí, bude také jiný než ten souþasný. Tento svČt od nich bude požadovat zcela odlišné dovednosti než v dnešní dobČ, budou muset Ĝešit neoþekávané situace, spolupracovat s rĤznými lidmi a pracovat se zcela novou technikou. Proto je potĜeba dnešní žáky na takovýto svČt pĜipravit, a proto je potĜeba ona reforma.
Dnešní reforma není zamČĜena na získávání jednotlivých izolovaných informací a znalostí, ale na celistvost celého vyuþovacího procesu. RVP po žácích a souþasnČ po uþitelích žádá, aby postoje, vČdomosti a dovednosti byly ve výuce rozvíjeny souþasnČ.
