Genderové role v zaměstnání

Genderové role v zaměstnání

Bakalářská práce

Studijní program: B1301 – Geografie

Studijní obory: 6107R023 – Humanitní studia se zaměřením na vzdělávání

7504R181 – Geografie se zaměřením na vzdělávání (dvouoborové) Autor práce: Veronika Čížková

Vedoucí práce: PhDr. Lenka Václavíková, Ph.D.

Liberec 2016

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

Poděkování

Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce PhDr. Lence Václavíkové Helšusové, Ph.D. za ochotu, trpělivost, dobré rady a čas věnovaný při vedení této práce. Poděkování patří také mé rodině, za povzbudivá slova a podporu během tvorby práce, zejména za podporu během celého studia.

Anotace

Bakalářská práce se zabývá genderovými rolemi v zaměstnání v České republice.

Jednotlivé kapitoly popisují postavení žen na pracovním trhu. Na postavení žen na pracovním trhu má vliv vzdělání a následný výběr zaměstnání. Cílem je zjistit příčiny diferenciace z hlediska genderových rolí na pracovním trhu. V práci je poukázáno na mezinárodní instituce a organizace, které ovlivňují pracovní trh České republiky.

Klíčová slova

gender, genderové stereotypy, rovné příležitosti žen, genderová segregace, diskriminace, trh práce, vzdělání

Annotation

This Bachelor thesis deals with gender roles in respect of employment in the Czech Republic. The individual chapters describe the status of women in the labour market.

Education and subsequent choice of employment have the influence on the status of women in the labour market. The aim is to identify the causes of differentiation in terms of gender roles in the labour market. The thesis highlights international institutions and organizations that affect the labour market in the Czech Republic.

Keywords

gender, gender stereotypes, equal opportunities for women, gender segregation, discrimination, labour market, education

8

Obsah

Seznam obrázků ... 9

Seznam tabulek ... 10

Seznam použitých zkratek ... 11

Úvod ... 12

1. Základní teoretický rámec genderového tématu ... 13

1.1 Genderové role ... 13

1.2 Genderové stereotypy ... 15

1.3 Rovné příležitosti ... 16

1.4 Genderová segregace ... 17

1.4.1 Typy segregací ... 18

2. Ženy na pracovním trhu ... 21

2.1 Diskriminace žen na trhu práce ... 22

2.2 Struktura a obsazování pozic ... 24

2.2.1 Genderový mainstreaming ... 26

2.2.2 Prostředky otevírající rovné příležitosti na pracovním trhu ... 28

2.3 Obory a profese ... 29

2.3.1 Role vzdělání v zaměstnání ... 31

2.3.2 Platové nerovnosti na pracovních pozicích ... 35

2.4 Mezinárodní instituce ... 39

2.4.1 Norské fondy ... 42

2.4.2 Evropská unie ... 43

2.4.3 Fondy Evropské unie ... 45

2.4.4 Realizace rovných příležitostí EU v ČR ... 47

Závěr ... 49

Seznam použitých zdrojů ... 51

Zdroje obrázků ... 56

9

Seznam obrázků

Obr. 1 Vývoj průměrné mzdy podle pohlaví v letech 2010-2013 ... 37 Obr. 2 Počty učitelů a učitelek na jednotlivých typech škol podle pohlaví ve školním roce 2013/2014 ... 39

10

Seznam tabulek

Tab. 1 Hlavní třídy klasifikace CZ-ISCO ... 30 Tab. 2 Počet vyučujících na ZŠ, celkem učitelek ve školním roce 2015/2016 ... 38 Tab. 3 Mezinárodní srovnání průměrné roční mzdy žen a mužů (EUR) ... 41

11

Seznam použitých zkratek

AV ČR Akademie věd České republiky CZ- ISCO Klasifikační systém zaměstnání

ČR Česká republika

ČSÚ Český statistický úřad

EU Evropská unie

EHP Evropský hospodářský prostor EHS Evropské hospodářské společenství

ESF Evropský sociální fond

GPV Gender Pay Gap

MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí NATO Severoatlantická aliance

OP Operační program

OSN Organizace spojených národů USA Spojené státy americké

VOŠ Vyšší odborná škola

VŠ Vysoká škola

12

Úvod

Tématem této bakalářské práce jsou genderové role v zaměstnání. Téma jsem si zvolila, protože je mi blízké. Téma se mě přímo týká, jsem žena a v budoucnu po dokončení vysoké školy se budu ucházet o pracovní místo, je tedy možné, že genderovým stereotypům budu čelit i osobně. Ráda bych se uplatnila po vystudování vysoké školy ve školství. Genderové role v zaměstnání je velmi aktuální téma současné společnosti. Stále narážíme na problémy s nepříliš vyhovujícími platovými podmínkami, nedůvěrou k ženám a jejich pracovním kvalitám, možnostem a schopnostem. Často kolem sebe slýchávám a pozoruji tyto střety. Navzdory všem zákonům, které v České republice předepisují rovné příležitosti pro muže a ženy, se setkáváme s tímto jevem pouze v rovině teoretické. Rovnost šancí a nediskriminaci máme uložené v legislativě, i díky Evropské unii a dalším mezinárodním organizacím, i přes tato opatření se stále setkáváme s genderovými stereotypy v praxi.

Pod pojmem genderové role v zaměstnání se nám vybaví to, že jinak je pohlíženo na ženy v zaměstnání a jinak je pohlíženo na muže v zaměstnání. V dnešní době by gender v zaměstnání neměl hrát významnou roli, bohužel tomu tak není.

V této práci objasním základní pojmy a uvedu, jaký zaujímají vztah vzhledem ke genderovým rolím v zaměstnání. Dále pak uvedu, jaké pozice ženy zaujímají na pracovním trhu a proč ženy jsou diskriminovány. Popíši strukturu a obsazování pozic kde podkapitolou je genderový mainstreaming, který popisuje metodu prosazování genderové rovnosti. Jedna z podkapitol se věnuje roli vzdělávání pro budoucí zaměstnání. Na tuto kapitolu navazují platové nerovnosti v zaměstnání, zde jsou uvedeny pro příklad grafy, které poskytuje Český statistický úřad online. Na genderové role a rovné příležitosti se podíváme také z hlediska České republiky v Evropské unii.

Klíčový je Evropský sociální fond. Programy z fondů by měly napomoci vytvářet rovný přístup k ženám v zaměstnání a umožnit tak slaďování zaměstnání a rodinného života.

13

1. Základní teoretický rámec genderového tématu

Jeden z hlavních pojmů, se kterým se v průběhu této práce budeme setkávat, je slovo gender. Gender chápeme jako pojem multiplicitní. Gender odkazuje na sociální rozdíly, mezi muži a ženami, které jsou kulturně a sociálně podmíněné, konstruované, tj. mohou se v čase měnit a různí se jak, v rámci jedné kultury, tak mezi kulturami.

Závaznost těchto rozdílů není tedy neměnným, přirozeným stavem, ale dočasným stupněm vývoje sociálních vztahů mezi ženami a muži.¹

Pojem gender označuje sociální aspekty pohlaví, nikoli biologické. Lidé se nerodí jako muži a ženy, ale musí se naučit jako muži a ženy jednat. Ve společnosti existuje řada vzorců chování, které jsou považovány společností za typicky mužské nebo ženské.²

Koncept genderu v sociologii je fenoménem sociální struktury, je zažíván muži a ženami jako existující sociální řád a je prožíván jako základ individuálních identit. Je považován za něco neměnného a přirozeně daného. Gender je každodenně vnímán jako nezměnitelná struktura, muži i ženy uskutečňují své role podle stanovených pravidel a koncepce maskulinních a femininních rolí společnosti. Feminita a maskulinita je soubor získaných charakteristik, které jsou postupně osvojovány odlišnou socializací.

Cílem genderových studií je zdůraznit sociální konstrukci maskulinity a feminity.

Člověk si v rámci rané socializace osvojí vzorce odlišných skupin pohlaví. Díky nim jsou mužům a ženám připisovány odlišné role.³

1.1 Genderové role

Genderové role jsou „soubor předpisů a norem očekávaných v jednání a chování žen a mužů, které jsou předávány a zachovávány procesem socializace a které jsou do značné míry stereotypně vymezeny k čemuž přispívá i fakt, že jsou vnímány jako biologicky dané.” ⁴ Nikoho nepřekvapí, uvidí-li ženu oblečenou v kalhotách, přesto by

1 Gender, rovné příležitosti, výzkum, Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2000, 1/2000, ISSN 1213-0028. s. 2.

2JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. Vyd. 2. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-269-0.

3KŘÍŽKOVÁ, Alena. Životní strategie žen a mužů v řízení (a) podnikání. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2007., ISBN 978-80-7330-125-5. s. 20-21

4 Gender, rovné příležitosti, výzkum, Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2000, 1/2000, ISSN 1213-0028. s. 2.

14

někdo čekal, že žena bude oblečená v dámských šatech. Většina lidí bude pravděpodobně očekávat, že je povahově spíše pasivní, závislá a citově založená a že se rozpláče snadněji než muž. U ženy převládá pečovatelský přístup, smyl pro romantiku, starost o vlastní zevnějšek a nepříliš velká technická zdatnost. Jde-li však o muže, pak lidé očekávají, že nosí kalhoty. U muže předpokládají nezávislost, tendence se prosazovat a schopnost ovládat své city. Muže vnímá společnost jako ambiciózního a soupeřivého, zaujatého vlastním studiem, prací nebo sportovními aktivitami, a také technicky zdatného.⁵

Skrze sociální učení se jedinec učí vzorcům chování na základě interakce s vnějším prostředím. Obvykle rozlišujeme dva typy sociálního učení- posilování a identifikaci.

Posilování můžeme také vyjádřit jako podmiňování či modelování. Jedná se o rozšiřování souboru chování na základě reakcí jiných osob na aktuální projev učícího se jedince. Nezbytným předpokladem tohoto procesu je, že jedince, který se učí, považuje reagující osoby za významné. Druhým typem sociálního učení je nápodoba a identifikace. Hlavním společným znakem je vztahování k druhé osobě jako ke vzoru, rozdílná je však hloubka vztahu. Identifikace je plné ztotožnění a touha být jinému člověku podobný, zatímco nápodoba se týká pouze určité stránky, která je oceňována.

Za vzor obvykle bývá osoba, k níž máme vřelý vztah. V procesu genderové socializace dochází k identifikaci s osobami, jež jsou ve stejné genderové kategorii. Od těchto osob se dítě učí genderově přiléhavým projevům.⁶

Tyto teorie sociálního učení jsou v souladu s teorií sociálních rolí. Okolí reaguje na chování jedince v závislosti na vlastním očekávání, jak by se měl jedinec, který zastává určitou sociální pozici projevovat. Východiskem je tedy představa o sociální roli, která je spojena s konkrétním jedincem. Genderové role jsou určitým případem sociálních rolí. Jedná se o očekávané chování od osob, které jsou vnímány jako žena či muž.

Pokud se jedinec vymyká genderovým rolím, jsou reakce okolí většinou negativní, odmítavé. Z teorie sociálního učení však vyplývá, že výskyt negativních reakcí na toto chování se postupně snižuje. Od povědomí genderových rolí se odvíjí rekce okolí na

5RENZETTI, Claire M. a Daniel J. CURRAN. Ženy, muži a společnost. Praha: Karolinum, 2003., ISBN 80-246-0525-2. s.20

6SMETÁČKOVÁ, Irena. Genderové představy a vztahy: sociální a kognitivní aspekty vývoje maskulinity a femininity v průběhu základní školy. Praha: Sociologické nakladatelství, 2016., ISBN 978-80-7419-229- 6. s. 62.

15

projevy dívek a chlapců. Na uspořádání společnosti pak záleží, nakolik je sociální učení zaměřeno na osvojování si sociálních rolí.⁷

1.2 Genderové stereotypy

Pojem stereotyp v sociálních vědách je soubor stabilních představ o konkrétním objektu, které ovlivňují způsob, jakým je hodnocen. Objektem bývá obvykle určitá sociální kategorie, například osoby s konkrétním společným znakem, který je snadno na první pohled rozeznatelný, tj. barva pleti, věk či gender. Představy jsou aplikovány na všechny příslušníky dané sociální kategorie. Důsledkem toho je přehlížení individuálních specifik jedince. Stereotyp funguje jako paměťová kategorie, která pomáhá jedinci vnímanou realitu uvozovat do souvislostí s dřívějšími znalostmi a zkušenostmi.⁸

Genderové stereotypy můžeme definovat jako tradiční a často diskriminační představy o typicky ženských a mužských vlastnostech, o rolích a pozicích mužů a žen ve společnosti.⁹ Genderové stereotypy jsou platné univerzálně, neboť se předpokládá, že charakteristiky tvořící genderový stereotyp sdílí všichni příslušníci ženského či mužského pohlaví.¹⁰

Genderové stereotypy nevnímají pouze dospělí lidé, používají je ve svých představách o typicky ženských a mužských vlastnostech, už i žáci osmých tříd. To potvrdil i výzkum, který probíhal v roce 2010 na téma genderové stereotypy, sledoval názory žáků osmých tříd a jim odpovídajících tříd víceletých gymnázií. Typický muž je dívkami i chlapci považován za zručného, odvážného a společenského, nikoli však citlivého. Typická žena představuje pro dívky i chlapce opačné vlastnosti než považují u muže. Nejvíce rozvinuté oblastí u ženy jsou dle výzkumu citlivost a starostlivost.

Typická žena dále velmi dbá na svůj vzhled, zároveň však nepůsobí příliš odvážně

7 SMETÁČKOVÁ, Irena. Genderové představy a vztahy: sociální a kognitivní aspekty vývoje maskulinity a femininity v průběhu základní školy. Praha: Sociologické nakladatelství, 2016., ISBN 978-80-7419-229- 6. s. 64.

8SMETÁČKOVÁ, Irena. Genderové představy a vztahy: sociální a kognitivní aspekty vývoje maskulinity a femininity v průběhu základní školy. Praha: Sociologické nakladatelství, 2016., ISBN 978-80-7419-229- 6. s. 47.

9 HARNACHOVÁ M., HARATICKÁ M., KRČKOVÁ A., PÁVEK P., Genderové stereotypy [online].

[cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://www.socioweb.cz/index.php@disp=temata&shw=352&lst=120.html 10 RENZETTI, Claire M. a Daniel J. CURRAN. Ženy, muži a společnost. Praha: Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0525-2. s. 21.

16

a téměř vůbec agresivně. Součástí výzkumu byla i otázka, jaké známky měli respondenti skutečně na vysvědčení. Předpokládaným výsledkem bylo, že v některých předmětech budou lepší dívky a v některých budou dominantní chlapci, tento předpoklad nebyl správný. Ukázalo se, že respondenti o sobě smýšlejí genderově stereotypně- v „mužských” dovednostech (matematika, informatika, tělocvik) jsou podle nich lepší chlapci a naopak v „ženských” (český jazyk, výtvarná výchova) jsou lepší chlapci. Výsledky výzkumu však ukázaly, že žádné „mužské” a „ženské”

předměty nejsou. Zajímavostí je, že 33 % dívek, které měly z matematiky jedničku, se domnívá, že jsou chlapci v tomto předmětu lepší. Podobně 58 % dívek, které z informatiky mají jedničku myslí, že jsou chlapci v informatice lepší. Dále přes 70 % chlapců s jedničkou z výtvarné výchovy uvádí, že dívky v tomto předmětu jsou lepší.

Tyto názory na zdatnost v jednotlivých školních předmětech nemusejí mnohdy vycházet z vlastní zkušenosti a mohl by to být právě stereotyp, který ovlivňuje jejich úsudky.

Sledovaná skupina dětí vnímá genderové stereotypy. Z výzkumu vyplynulo, že původ odlišných názorů na muže a ženu se utváří v rodinách dětí a částečně i ve školách.¹¹

1.3 Rovné příležitosti

Dalším klíčovým bodem této práce je pojem rovné příležitosti. Vysvětleme si proto pojem rovnost. Rovnost dle Drexlerové nelze chápat jako naprostou totožnost či stejnost, ale jako určité rovné příležitosti a šance jednotlivců, kteří jsou ve srovnatelném postavení. Obecně můžeme chápat rovnost jako stav, v němž mají všichni lidé stejná práva a privilegia, požívají stejné ochrany a závazky ke stejným povinnostem. Rovnost tvoří jeden ze základních stavebních kamenů demokratické společnosti. Rovnost můžeme rozdělit do čtyř základních typů- rovnost formální, rovnost materiální, rovnost příležitostí a rovnost výsledků. ¹² Rovné příležitosti pro muže a ženy jsou konceptem, který nám říká, že všechny lidské bytosti mohou svobodně rozvíjet své schopnosti a využívat příležitosti bez omezení, které by představovaly genderové role nebo

11HARNACHOVÁ M., HARATICKÁ M., KRČKOVÁ A., PÁVEK P., Genderové stereotypy [online].

[cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://www.socioweb.cz/index.php@disp=temata&shw=352&lst=120.html

12 DREXLEROVÁ, Jana. Průvodce antidiskriminačním zákonem z hlediska pracovněprávních vztahů.

Praha: BMSS-Start, 2009. ISBN 978-80-86140-57-5. s. 5.

17

jakékoli zábrany pro účast na sociálním, ekonomickém či politickém životě na základě pohlaví.¹³

1.4 Genderová segregace

Segregace je jednou z příčin genderových nerovností, nejviditelnější nerovnosti jsou nerovnosti mzdové. Důsledkem genderové segregace je, že zaměstnání nejsou genderově neutrální. Rozdělování žen a mužů do pozic, zaměstnání a oborů na trhu práce je prováděno na základě genderových stereotypů. Genderová segregace je procesem, který má vliv i na jiné genderové struktury společnosti.¹⁴ Hlavní příčinou segregace je umisťování žen a mužů do odlišných zaměstnaneckých rolí buď vlastní volbou, nebo nátlakem.¹⁵

Linda Sokáčová uvádí, že firmy mají za cíl zvýšit podíl žen v managementu či překonat zakotvené genderové stereotypy ve firemní kultuře a získat tak talentované zaměstnance a zaměstnankyně. Zmíněné genderové stereotypy mají za důsledek to, že přisuzují ženám a mužům určité vlastnosti a omezují okruh schopných a talentovaných osob, které mohou zastávat určité pozice.¹⁶

Genderová segregace trhu práce je dlouhodobý globální jev, vyznačuje se tím, že ženy a muži pracují v různých zaměstnáních, sektorech, pozicích nebo za různých pracovních a smluvních podmínek. Pro trh práce to tedy znamená, že segregace představuje genderovou dělbu placené práce, to má za důsledek rozdělení sektorů, zaměstnání a pracovních pozic na ty, kde dominují muži, a na ty, kde dominují ženy.

V závislosti na těchto sektorech můžeme vymezit tzv. integrovanou oblast, kde podíl mužů a žen je zhruba vyrovnaný. Segregace práce je spjatá s genderovou strukturou společnosti, je jednou z hlavních forem genderových nerovností v práci. Segregace má negativní dopad na trh práce. Tento jev je jedním z hlavních činitelů rozdílů mezd mezi

13 Gender, rovné příležitosti, výzkum, Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2000, 1/2000, ISSN 1213-0028., s. 5.

14 KŘÍŽKOVÁ, Alena a Zdeněk SLOBODA. Genderová segregace českého trhu práce: kvantitativní a kvalitativní obraz. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2009., ISBN 978-80-7330-165-1., s. 35.

15 KŘÍŽKOVÁ, Alena a Zdeněk SLOBODA. Genderová segregace českého trhu práce: kvantitativní a kvalitativní obraz. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2009., ISBN 978-80-7330-165-1., s. 31.

16 VELÍŠKOVÁ, Hana. Rovné šance jako konkurenční výhoda: [příručka pro personalisty a liniové manažery zodpovědné za řízení a rozvoj lidských zdrojů]. Praha: Česká společnost pro rozvoj lidských zdrojů, 2007., ISBN 978-80-86520-19-3., s. 15.

18

muži a ženami, jelikož jednotlivé zaměstnání a pozice mají různé mzdové úrovně.

Dalším negativním efektem je fungování a výkonnost na trhu práce, protože není efektivně využíván individuální potenciál pracovníků a pracovnic, jelikož využívání jejich schopností je často podmíněno genderovými stereotypy. Dle Křížkové segregace brání trhu práce reagovat na změny, snižuje tak pružnost nabídky a poptávky na trhu práce. V neposlední řade má segregace negativní vliv na to, jak muži vidí ženy a jak ženy vidí samy sebe. Segregace posiluje genderové stereotypy, které působí nejen na to, jak nás vidí okolí, ale zejména na to, jak své postavení vnímáme my sami. Genderová segregace se dělí do dvou rovin, jedná se o segregaci vertikální a segregaci horizontální.¹⁷

1.4.1 Typy segregací

Vertikální segregaci definujeme jako disproporční zastoupení žen nebo mužů na různých příčkách zaměstnanecké hierarchie, ve vedoucích pozicích, ve středním managementu, v pozicích vyžadující určitou míru odpovědnosti.¹⁸ Znamená to tedy koncentraci žen a mužů na odlišných stupních zaměstnání ve smyslu úrovně odpovědnosti a pozice.¹⁹ V tomto vymezení segregace se setkáváme s pojmem skleněný strop. Skleněný strop představuje bariéru, na kterou ženy narážejí při svém profesním postupu. V důsledku toho ženy jen zřídka dosahují nejvyšších politických, ekonomických, akademických a profesních pozic. Skleněný strop znemožňuje buď přímo přístup na tyto pozice, nebo k cestám, které přístup otevírají. Strop je pomyslná hranice, kam je ženám umožněn postup ve své kariéře ve vertikalitě. Výraz "skleněný"

mataforicky vyjadřuje, že žena díky svým dosavadním dosaženým profesním kvalitám pouze dohlédne. Usiluje-li však žena již o tuto pozici a začne vyvíjet snahu se k této pozici postoupit, narazí na neviditelnou překážku v podobě snah namířených proti postupu na vrcholovou pozici. ²⁰ Tuto segregaci mohu pozorovat přímo na vysokých

17 KŘÍŽKOVÁ, Alena a Zdeněk SLOBODA. Genderová segregace českého trhu práce: kvantitativní a kvalitativní obraz. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2009., ISBN 978-80-7330-165-1., s. 13-14.

18 VALENTOVÁ, Marie, Iva ŠMÍDOVÁ a Tomáš KATRNÁK. Genderová segregace trhu práce v kontextu segregace vzdělanostní: mezinárodní srovnání [online]. In:2007 [cit. 2016-05-1]. Dostupné z:

http://www.genderonline.cz/uploads/4f65927f9219ae00c4b73e6f9b0dc7612fba3c88_genderove- segregace-trhu-prace.pdf

19 Gender, rovné příležitosti, výzkum, Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2000, 2- 3/2000, ISSN 1213-0028, s. 2.

20 Gender: Základní pojmy. Český statistický úřad [online]. [cit. 2016-05-1]. Dostupné z:

https://www.czso.cz/csu/gender/gender_pojmy

19

školách. Na příklad v roce 2009 se pohyboval v rozhodovacích orgánech vysokých škol podíl žen 21 %. V roce 2011 žena vedla pouze 12 ústavů z celkového počtu 62. Zatímco na pozici lektorek na vysokých školách jsou ženy zastoupeny v nadpoloviční většině, docentek je na veřejných školách pouze 23 % a profesorek jen 13 %.²¹

Horizontální segregace se vyznačuje tím, že je vysoká koncentrace mužů nebo žen v určitém sektoru trhu práce nebo v určitých povoláních. Silně horizontálně segregovaný trh lze tedy považovat takový, kde se vyskytuje mnoho jasně separovaných, tzv. typicky mužských a typicky ženských povolání nebo sektorů.²² Možnosti žen jsou omezenější než možnosti mužů. Tento typ segregace je často doprovázen odlišným finančním ohodnocením jednotlivých zaměstnání a sektorů.²³ Ženy častěji obsazují obory, jako jsou humanitní a sociální vědy, koncentrují se především ve vládním či neziskové sektoru. Údaje z roku 2009 nám dokazují, že žen v neziskových organizacích je 38,3 % a ve vládním sektoru 36,9 %. Ve vysokoškolském sektoru tvoří ženy celkem 33,2 % všech výzkumných pracovníků.

Z hlediska sektorů působí ženy nejméně v podnikatelské sféře a to pouze 15 %. ²⁴

Desegregace trhu práce je termín, který označuje možnosti, jak omezit nebo odstranit horizontální i vertikální segregaci pracovního trhu.²⁵ Křížková ve své publikaci uvádí, že rostou politiky s cílem desegregace. Nejčastěji se jedná o snahu motivovat dívky ke vstupu do technických oborů studia. Problém dle Křížkové je v méně se zaměřujících politik na chlapce a mužskou část populace a jejich následný vstup do žen dominovaných zaměstnání. Pro toto úskalí se jeví řešení v motivaci ke vstupu do „atypických” oborů, protože to se týká jak mužů, tak i žen. Na úrovni těchto politik zaměstnanosti je možné se zaměřit na další vzdělávání a školení.²⁶

21 Genderová rovnost ve vědě. Gender a věda [online]. [cit. 2016-05-1]. Dostupné z:

http://www.genderaveda.cz/menime-vedu/gender-ve-vede/10821083-zeny-ve-vede-v-cislech/vertikalni- segregace

22 VALENTOVÁ, Marie, Iva ŠMÍDOVÁ a Tomáš KATRNÁK. Genderová segregace trhu práce v kontextu segregace vzdělanostní: mezinárodní srovnání [online]. In:2007 [cit. 2016-05-1]. Dostupné z:

http://www.genderonline.cz/uploads/4f65927f9219ae00c4b73e6f9b0dc7612fba3c88_genderove- segregace-trhu-prace.pdf

23 Gender, rovné příležitosti, výzkum, Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2000, 2- 3/2000., ISSN 1213-0028., s. 2.

24 Genderová rovnost ve vědě. Gender a věda [online]. [cit. 2016-05-2]. Dostupné z:

http://www.genderaveda.cz/menime-vedu/gender-ve-vede/10821083-zeny-ve-vede-v- cislech/horizontalni-segregace

25 Gender: Základní pojmy. Český statistický úřad [online]. [cit. 2016-05-2]. Dostupné z:

https://www.czso.cz/csu/gender/gender_pojmy

26 KŘÍŽKOVÁ, Alena a Zdeněk SLOBODA. Genderová segregace českého trhu práce: kvantitativní a kvalitativní obraz. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2009., ISBN 978-80-7330-165-1., s. 39.

20

Důsledkem pracovní segregace podle pohlaví je omezování pracovní možnosti. To se týká mužů i žen. Z výše uvedených faktů ale vyplývá, že více jsou znevýhodněny ženy. Důvodem je, že "ženská práce" má negativní asociace. V obecné rovině lidé pokládají mnoho ženských zaměstnání, jako je například knihovnice, učitelka na základních a mateřských školách, prodavačka, za nudné a monotónní. Dalším předpokladem je, že ženské práce nedisponují samostatností, nevyžadují potřebnou kvalifikaci a také inteligenci. Ženská zaměstnání obvykle nabízejí i mnohem méně odměn v podobě platu, mobility, výhod a prestiže. Rosabeth Moss kanter zkoumala, jak pracovní segregace podle pohlaví ovlivňuje pracovní možnosti lidem, kteří získali zaměstnání v oblastech asociovaných s opačným pohlavím. Tento problém analyzovala jako tzv. tokenismu. Kanter říká, že s tokeny je zacházeno, jako s reprezentanty vlastní kategorie, většinou pouze jako se symboly než s individualitami. Kvůli neobvyklosti v dané pozici jsou tokenové častěji kontrolováni, tím se na ně vytváří silný tlak, aby práci odvedli úspěšně, což většinou vytváří vysoce stresové pracovní prostředí.²⁷

27 RENZETTI, Claire M. a Daniel J. CURRAN. Ženy, muži a společnost. Praha: Karolinum, 2003., ISBN 80-246-0525-2., s. 281.

21

2. Ženy na pracovním trhu

Kapitola se zaměřuje na pozice, které zaujímají ženy na pracovním trhu, dále pak na prostředky otevírající rovné příležitosti pro ženy na pracovním trhu. Poslední podkapitola se zabývá Evropskou unií a její rolí. Pracovní trh můžeme rozdělit ze dvou hledisek. Prvním hlediskem je struktura a obsazování pozic. Druhým hlediskem, kterým můžeme nahlížet na strukturu pracovního trhu, je profese a obory.

Na začátku této kapitoly je důležité si objasnit některé ekonomické pojmy.

Všechny tzv. osoby starší patnáct let jsou ekonomicky aktivním obyvatelstvem.

Můžeme užít i označení pracovní síla ekonomiky nebo práceschopné obyvatelstvo.

Souhrn všech zaměstnaných a nezaměstnaných osob nazýváme právě termínem ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Zaměstnaní lidé mají placené zaměstnání nebo se sebezaměstnávají, mezi zaměstnané patří i lidé, kteří jsou v práci dočasně nepřítomni.

Naproti tomu jsou nezaměstnaní, kteří se stávají nezaměstnanými tím, že nejsou v žádném placeném zaměstnání a sebezaměstnání, jsou registrovaní na úřadu práce a jsou připraveni k nástupu do zaměstnání nejdéle do čtrnácti dnů.²⁸ Všechny tyto procesy se uskutečňují na trhu práce. Trh práce je místo, kde se střetává tržní poptávka po práci s nabídkou práce.²⁹

Na pracovním trhu klasifikujeme několik druhů nezaměstnanosti. Frikční nezaměstnanost je přechodná, způsobena hledáním vhodnějšího pracovního místa.

Poskytování podpor v nezaměstnanosti prodlouží logicky čas hledání nového místa.

Strukturální nezaměstnanost znamená ztrátu zaměstnání z důvodu rozpadu podniků vyrábějících nežádoucí produkty. Mění se tak poptávka po práci, tato nezaměstnanost může být způsobena i nahrazením lidské práce moderní technikou. Sezónní nezaměstnanost vzniká kvůli sezónním změnám v nabídce práce, je závislá na ročním období. Cyklická nezaměstnanost vzniká, je-li celková poptávka po práci nízká, nezaměstnanost roste v celé ekonomice. Přirozená míra nezaměstnanosti odpovídá součtu sezónní, strukturální a frikční nezaměstnanosti, nastává při nulové cyklické nezaměstnanosti. Dalšími typy nezaměstnanosti je neúplná nezaměstnanost a nepravá

28 NEDOMLELOVÁ, Iva a Aleš KOCOUREK. Makroekonomie I: repetitorium pro distanční a kombinované formy studia. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2009., ISBN 978-80-7372-469-6., s. 91.

29 KRAFT, Jiří, Pavla BEDNÁŘOVÁ a Aleš KOCOUREK. Mikroekonomie II. Vyd. 2., upr. Liberec:

Technická univerzita v Liberci, 2013., ISBN 978-80-7372-992-9., s. 135.

22

nezaměstnanost. Neúplná nezaměstnanost je stav, kdy pracovníci musí přijmout práci na snížený úvazek, nebo takovou práci, která není v souladu s jejich schopnostmi a kvalifikací. Formy zkrácených zaměstnaneckých úvazků nabývají rozšíření v zemích EU a USA. Posledním zmiňovaným typem nezaměstnanosti je nepravá nezaměstnanost.

Tato nezaměstnanost je vytvářena osobami, které jsou zaregistrované na příslušném úřadu práce a čerpají podporu v nezaměstnání, ale tato skupina osob pracuje nelegálně nebo se práci nesnaží vůbec najít.

V současnosti z hlediska genderové perspektivy je na českém trhu práce ekonomická aktivita žen nižší než u mužů. Hlavním důvodem ekonomické neaktivity žen je jejich péče o rodinu a domácnost. Tímto břemenem je žena značně znevýhodněna na trhu práce. Z výsledků analýz, které zveřejnil Český statistický úřad, vyplývá, že podíl zaměstnaných žen od roku 2004 stále roste. Možnosti žen najít si adekvátní zaměstnání se odvíjí od jejich vzdělání, rodinné situace, věku. To platí samozřejmě i pro muže, zde je však počet faktorů výrazně nižší. ³⁰

2.1 Diskriminace žen na trhu práce

Pojem diskriminace je běžně používaný termín v mnoha oblastech, ne vždy je však zcela zřejmé, jaké jednání označuje. V té nejobecnější rovině, pojem diskriminace můžeme nahradit slovním spojením nerovné zacházení. Diskriminace je jednání, které spočívá v rozdílném zacházení z určitého důvodu ve stejné situaci, pokud pro toto jednání není důvod, který se dá ospravedlnit. Potom je takové jednání v rozporu se zákonem. Za diskriminaci je považováno také obtěžování, sexuální obtěžování, pronásledování, pokyn k diskriminaci a navádění k diskriminaci.³¹

Genderovou diskriminaci na základě pohlaví dělíme na diskriminaci přímou a nepřímou. Přímou diskriminací rozumíme takové jednání, kdy se s osobou zachází méně příznivě, než se zacházelo nebo zachází s jinou osobou v totožné situaci. Za diskriminaci z hlediska genderu se pokládá i diskriminace z důvodu těhotenství, mateřství nebo pohlavní identifikace. Nepřímou diskriminací rozumíme takové jednání, kdy na základě neutrálního ustanovení, zvyklosti nebo kritéria byly znevýhodněny

30 ŘEHOŘOVÁ, Pavla, Eva ŠTICHHAUEROVÁ a Jindřich JOKL. Genderová problematika v praxi:

komparace vyspělých tržních ekonomik a ČR: monografie. Liberec: Technická univerzita, 2010., ISBN 978-80-7372-651-5., s. 14.

31 DREXLEROVÁ, Jana. Průvodce antidiskriminačním zákonem z hlediska pracovněprávních vztahů.

Praha: BMSS-Start, 2009., ISBN 978-80-86140-57-5., s. 9.

23

osoby totožného pohlaví v porovnání s osobami opačného pohlaví, jestliže takové ustanovení jsou objektivně odůvodněny legitimním cílem a prostředky k dosažení uvedeného cíle nezbytně nutné.³²

Diskriminace žen má kořeny v historii, kde nerovné zacházení s ženami bylo předurčeno společností a tradicemi. Od té doby se mnohé věci změnily, problematika je však neustále aktuální tématem a to především v oblasti pracovního trhu, kde se projevuje v nižších mzdách a odměnách, v diskriminaci při náboru do zaměstnání, v neadekvátních pracovních podmínkách nebo prostřednictvím sexuálního obtěžování.

Zaměstnavatelé v řadě situací upřednostňují při pracovním náboru muže a tím pádem diskriminují ženy na základě již zmíněných stereotypů, že jsou ženy méně produktivní, jelikož musí pečovat o děti nebo teprve otěhotní. Typickým projevem diskriminace ženy při přijímacím pohovoru jsou otázky ohledně mateřství. Stereotypy, podle kterých se zaměstnavatelé řídí, se nemusejí zakládat na pravdě. Diskriminace žen vychází také z horizontální a vertikální segregace trhu, jak jsem zmínila už výše v kapitole.³³

Zákon o zaměstnanosti §4/2 říká, že při uplatňování práva na zaměstnání je zakázána nepřímá i přímá diskriminace a to z důvodu genderu, rasového nebo etnického původu, sexuální orientace, národnosti, rodu, jazyka, státního občanství, sociálního původu, zdravotního stavu, věku, náboženství či víry, majetku, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině, členství a činnosti v politických stranách nebo politických hnutí, politického nebo jiného myšlení, v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů. Mezi formy diskriminace se řadí i jednání zahrnující podněcování k diskriminaci.³⁴

Zákon o zaměstnanosti vytváří podmínky pro vstup při rekvalifikaci lidí, hmotné zabezpečení při rekvalifikaci a před nástupem do zaměstnání. Úřady práce při rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání v daném území vycházejí z aktuálního nedostatku profesí na trhu práce a z profesní struktury nově vznikajících pracovních míst.

Rekvalifikaci chápeme jako získávání nové kvalifikace nebo rozšíření stávající

32 Gender: základní pojmy. Český statistický úřad [online]. [cit. 2016-06-5]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/gender/gender_pojmy

33 ŘEHOŘOVÁ, Pavla, Eva ŠTICHHAUEROVÁ a Jindřich JOKL. Genderová problematika v praxi:

komparace vyspělých tržních ekonomik a ČR: monografie. Liberec: Technická univerzita, 2010., ISBN 978-80-7372-651-5., s. 17.

34 Gender: základní pojmy. Český statistický úřad [online]. [cit. 2016-06-5]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/gender/gender_pojmy

24

kvalifikace uchazeče o zaměstnání. Rozsah a obsah rekvalifikace záleží na dosavadní kvalifikaci, zdravotním stavu, schopnosti a zkušenosti fyzické osoby, které se rekvalifikace bude týkat. Do rekvalifikace mohou být zařazeni uchazeči o zaměstnání a zájemci o zaměstnání. ³⁵

Genderové nerovnosti na českém trhu práce, i přes zavedenou legislativu, která zakazuje diskriminaci, nemizí. Zdá se, že se dokonce prohlubují. Zároveň se tak upozorňuje a zvyšuje povědomí o existenci diskriminaci žen a jejich nižší šance v české populaci. Ženy si sami uvědomují, že pozice v zaměstnání s muži není vyrovnaná.

Výzkumy v posledních letech uvádějí, že 40 % žen v České republice, zažily diskriminaci v zaměstnání, nadpoloviční většina z důvodu pohlaví.³⁶

2.2 Struktura a obsazování pozic

Do této podkapitoly patří vertikální segregace trhu zmíněná již v podkapitole 1.4.1, tedy zastoupení žen a mužů v různých úrovních zaměstnání, co se týká pozic. Struktura pracovních pozic úzce souvisí také s genderovými stereotypy, kterým se podrobněji věnuje kapitola 1.2. K tomu, aby ženy mohly zastávat vyšší pozice, mohou napomoci pružné pracovní doby, které mohou vyřešit různé nečekané situace, které žena musí řešit, například stav, kdy se žena musí postarat o dítě.

V období industrializace byla striktně oddělena sféra práce a sféra domácnosti.

Ženy ze středních vrstev zůstávaly v domácnosti a byly podporovány mzdou pracujících mužů. Díky přesvědčení, že ekonomické zajištění nízkých vrstev mělo dvojí příjem- ze zaměstnání ženy a zaměstnání muže jedné domácnosti, došlo k ospravedlnění nízkého platu u ženy. Ženy z vysokých a středních vrstev do práce nechodily, neboť se jim přisuzovala péče o domácnost a mužům zase placená práce. Právě tento systém dělby práce měl vliv na vytváření struktury zaměstnání.³⁷

Vývoj zaměstnanosti žen v českém kontextu se od západních zemí lišil. Tyto rozdíly byly nastaveny zejména různými společenskopolitickými poměry. V 50. letech

35 Rekvalifikace podle zákona o zaměstnanosti. Mzdová praxe [online]. [cit. 2016-06-25]. Dostupné z: http://www.mzdovapraxe.cz/archiv/dokument/doc-d998v974-rekvalifikace-podle-zakona-o-

zamestnanosti/?search_query=$issue=3I6

36 KŘÍŽKOVÁ, Alena. Životní strategie žen a mužů v řízení (a) podnikání. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2007. Sociologické disertace. ISBN 978-80-7330-125-5., s. 39.

37 KŘÍŽKOVÁ, Alena. Pracovní dráhy žen v České republice. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2011. ISBN 978-80-7419-054-4., s. 20.

25

se české ženy začínají pomalu prosazovat na trh práce. Ženy zaujímají především nižší pracovní pozice v odvětví zemědělství a průmyslu. V 60. letech se objevují i na pozicích administrativy a služeb a v 70. letech přichází generace vzdělaných žen středně a vysoce, která zaujímá pozice jim odpovídající kvalifikaci. V následných 90. letech se ženy vypracovaly v podnikatelské sféře a tím se změnil dosavadní status ženy jako 'pouhé' pečovatelky o rodinu.³⁸ Výše zmíněné trendy proměnily ženskou pracovní sílu na trhu práce.

V dnešní době převažuje práce českých žen zejména v terciálním sektoru a ve službách. Zaměstnání pro většinu žen znamená zejména finanční nezávislost a zároveň možnost se spolupodílet na finančním zabezpečení své rodiny. Ženy, které vystudují vysokou školu a déle pracují v zaměstnání, které vyžaduje vysokoškolské vzdělání, jsou považovány za kariérově orientované. Ve skutečnosti je tato představa mylná. Ženám se staví do cesty model řízení, který selektuje ženy mimo informační kanály. Při výběru pracovníků se uplatňují postupy, které vycházejí z mužských představ stereotypů o ženách, muži ve vedoucích pozicích vnímají ženy jako manželky, matky a přítelkyně.

Muži ve vedoucích pozicích si podvědomě vybírají někoho, kdo jejich funkci jednou zastoupí, proto pracovník-muž nemůže být zastoupen pracovnicí-ženou, snížila by se tak významnost pracovní pozice. Ženy, které kombinují práci s rodinou, nejsou schopny obstát nárokům týkajícím se mobility, časové investice či neformálních schůzek. Ženy doplácejí na to, že se většina z nich se chová tak, jak muži očekávají a jak to předkládá stereotyp ženských rolí. Různorodost pracovních drah žen je slabá.³⁹

Ve vývoji zaměstnanosti hraje roli i generační aspekt. S každou novou generací zaměstnaných žen přicházela odlišnost od generace svých matek. Ženy během vývoje zlepšily svou vzdělanostní strukturu a kvalifikaci, přizpůsobily svým požadavkům pracovní prostor.⁴⁰

38 ŘEHOŘOVÁ, Pavla, Eva ŠTICHHAUEROVÁ a Jindřich JOKL. Genderová problematika v praxi:

komparace vyspělých tržních ekonomik a ČR: monografie. Liberec: Technická univerzita, 2010., ISBN 978-80-7372-651-5., s. 10.

39 ČERMÁKOVÁ, Marie a Hana MAŘÍKOVÁ. Proměny současné české rodiny: (rodina-gender- stratifikace). Praha: Sociologické nakladatelství, 2000., ISBN 80-85850-93-1., s. 87.

40 Tamtéž, s. 88.

26 2.2.1 Genderový mainstreaming

Genderový mainstreaming je pojem, který označuje metodu prosazování genderové rovnosti. Tento koncept se poprvé objevil v mezinárodních textech v roce 1985 pod záštitou OSN v souvislosti s diskusí uvnitř Komise pro postavení žen o úloze žen v rozvoji. Je považován za prostředek podpory úlohy žen v oblasti rozvoje, zároveň je také považován jako prostředek integrace ženských hodnot do rozvojové činnosti. ⁴¹ Gender mainstreaming je jedním z nástrojů, který slouží k odstranění nerovnosti. Hlavní podstata spočívá v tom, že před přijetím jakéhokoli rozhodnutí je provedena analýza a následné vyhodnocení jeho dopadu na ženy a muže.⁴² Princip rovnosti pohlaví byl zařazen mezi základní cíle Evropských společenství. To dává za povinnost všem členským státům aplikovat metodu genderového mainstreamingu ve všech činnostech v rámci Společenství. Česká republika přijala tzv. Asociační dohodu, která zavazovala ČR k tomu, že bude využívat metody a prostředky k dosažení rovnosti mezi ženami a muži. Pro vládu se tak stal genderový mainstreaming legitimní nástroj k prosazování genderové rovnosti.⁴³

V souvislosti v genderovým mainstreamingem uvádí Český statistický úřad také pojem genderový budgeting. Což znamená rozpočtování z hlediska rovných příležitostí žen a mužů a je uplatněním mainstreamingu v rozpočtovém procesu. Jedná se o hodnocení rozpočtů z hlediska genderu, při čemž se na úrovni rozpočtového procesu bere ohled s cílem prosazování rovnosti mužů a žen v procesu rozpočtování veřejných finančních prostředků. Jde o princip přerozdělování finančních prostředků a sestavování veřejných rozpočtů, při čemž je použita genderová analýza při posuzování jejich dopadu na ženy a muže. Jde tedy o spravedlivější přerozdělování finančních prostředků z hlediska rovného přístupu k čerpání finančních zdrojů na zabezpečování potřeb a zájmů žen a mužů.⁴⁴

Nezbytným předpokladem k zvládnutí gender mainstreaming je účast žen v politickém a veřejném životě a procesech rozhodování. Je důležité, aby do veřejného a politického života vstupovalo více žen. Pokud ženy nebudou aktivně zapojeny do

41 NOVÁKOVÁ, Jolana. Gender mainstreaming. Praha: MPSV, 2002. ISBN 80-86552-35-7., s 29.

42 FERRAROVÁ, Eva. Příručka pro implementaci rovných příležitostí žen a mužů a principů gender mainstreamingu ve veřejné správě v České republice. Praha: Gender Studies, 2007. ISBN 976-80-86520- 03-2., s. 5.

43 NOVÁKOVÁ, Jolana. Gender mainstreaming. Praha: MPSV, 2002. ISBN 80-86552-35-7., s. 3.

44Gender: základní pojmy. Český statistický úřad [online]. [cit. 2016-05-25]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/gender/gender_pojmy

27

veřejného a politického života a obecně do rozhodovacích procesů, lze obtížně získávat politickou vůli k provádění genderového mainstreamingu. Důležité je zejména, aby se ženy aktivně zapojovaly do rozhodovacích procesů, a tím zajistily, zohlednění různorodých hodnot, zájmů a životních zkušeností žen.⁴⁵

Jak to tedy vypadá v praxi s aplikací genderového mainstreamingu. V zemích Evropské unie existují obvykle na větším úřadu veřejné správy osoby, oddělení nebo odbor, který se zabývá implementací hledisek rovnosti žen a mužů do práce a politiky samotného úřadu. Farrarová uvádí v příručce jako příklad, jak funguje v tomto směru vídeňský magistrát.

Vídeňský magistrát má podobnou strukturu jako pražský, vídeňský má však o jeden obor navíc, a to Frauenbüro, který znamená oddělení pro ženy nebo také ženská kancelář. Frauenbüro má zhruba 35 zaměstnanců a zaměstnankyň a zabývá se vedením genderových statistik, vytvářením a zpětnou kontrolou opatřením zaměřených na vyrovnávání šancí mužů a žen na úřadu, a to zejména v oblasti slaďování rodinného a pracovního života. Dále pak se zabývá přípravou vzdělání zaměstnanců a zaměstnankyň v oblasti rovných příležitostí a genderu. Směrem k občanům a občankám Vídně poskytuje Frauenbüro právní poradnu pro otázky nerovnosti a diskriminace na pracovním trhu (nerovné mzdy, nepřijetí do práce z důvodu pohlaví, nerovný přístup k vyšším pozicím). Úřad zajišťuje také právní poradny pro problémy související s domácím násilím, se sociální situací, pro ženy cizinky. Dalším bodem je propagace Vídně jako města genderově citlivého a vyrovnaného, jako organizaci konferencí a workshopů na téma rovných příležitostí žen a mužů.⁴⁶ Frauenbüro je velmi důležité oddělení magistrátu, vnáší do veřejné správy pozitiva, která by naplňovala mnohé nedostatky v oblasti pracovního trhu České republiky. Pokud by takové oddělení vzniklo i v České republice, vytvořilo by nové pracovní pozice, oddělení by propagovalo rovné příležitosti.

45 NOVÁKOVÁ, Jolana. Gender mainstreaming. Praha: MPSV, 2002., ISBN 80-86552-35-7., s. 42.

46 FERRAROVÁ, Eva. Příručka pro implementaci rovných příležitostí žen a mužů a principů gender mainstreamingu ve veřejné správě v České republice. Praha: Gender Studies, 2007. ISBN 976-80-86520- 03-2., s. 5.

28

2.2.2 Prostředky otevírající rovné příležitosti na pracovním trhu

Jak efektivně předcházet nerovnostem na pracovním trhu, je stále diskutovaná otázka. Zaměstnavatelé i zaměstnanci jsou pod tlakem genderových stereotypů, nejvíce pak jsou ohroženy ženy.

Vzhledem k nabídce a poptávce na pracovním trhu je zájem zaměstnavatelů o ženskou pracovní sílu menší než zájem o mužskou pracovní sílu. Problémy vyplývají z vlivu rodiny (mateřství) a segregací trhu práce dle pohlaví. Nejvíce jsou ženy omezeny na pracovním trhu díky menší a časové flexibilitě, proto příslušné úřady práce nacházejí více pracovních pozic vhodných pro muže, než pro jejich protějšky.⁴⁷

Dosažení rovných příležitostí pro ženy a muže na trhu práce může ovlivnit nabídka flexibilních podmínek v zaměstnání. Stále častěji se vyskytuje pojem slaďování osobního a pracovního života. Zaměstnavatelé na trhu práce začali tento pojem chápat jako konkurenční výhodu na trhu práce. Pokud se zaměstnavatelé přizpůsobí individuální situaci zaměstnance, mohou tak pro sebe získat daleko více schopných a úspěšných odborníků a odbornic. Na pracovním trhu existuje řada lidí, kteří se vzhledem k aktuální životní situaci nemohou účastnit schématu pevné pracovní doby.

Nejvíce se situace týká matek na mateřské dovolené. Flexibilní pracovní podmínky zahrnují možné úpravy, například pružná pracovní doba, zkrácená pracovní doba, částečné úvazky, projektové úvazky, práce z domova, teleworking, sdílení pracovní funkce, což znamená, že se střádají dva lidé v jednom pracovním úvazku. Nevýhodou tohoto sytému je problém s důvěrou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Někteří vedoucí se obávají, zda jejich pracovníci skutečně doma věnují čas svým pracovním povinnostem. Dalším negativem je náročná a složitá koordinace a organizace práce.

Naopak pozitivem tohoto systému je zanedbatelná investice do uspořádání pracovní doby a dobrý start pro ženy, které se navrací na svá místa po mateřské dovolené.

Pracovní pozice na trhu práce by se tak staly pro ženy dostupnější díky zmiňovaným možnostem.⁴⁸

47 ŘEHOŘOVÁ, Pavla, Eva ŠTICHHAUEROVÁ a Jindřich JOKL. Genderová problematika v praxi:

komparace vyspělých tržních ekonomik a ČR: monografie. Liberec: Technická univerzita, 2010., ISBN 978-80-7372-651-5., s. 16.

48 VELÍŠKOVÁ, Hana. Rovné šance jako konkurenční výhoda: příručka pro personalisty a liniové manažery zodpovědné za řízení a rozvoj lidských zdrojů. Praha: Česká společnost pro rozvoj lidských zdrojů, 2007., ISBN 978-80-86520-19-3., s. 16.

29

Výše zmíněnou pružnost pracovní doby můžeme rozlišit na pozitivní flexibilitu a negativní flexibilitu. Pozitivní flexibilita znamená, že je pružná pracovní doba, při které není zcela přesně stanoven začátek a konec pracovní doby, kdy zaměstnanec je na svém pracovním místě. Na druhé straně negativní flexibilita znamená, že se zaměstnanec musí zcela přizpůsobit požadavkům zaměstnavatele. V publikaci Souvislosti proměn pracovního trhu a soukromého, rodinného a partnerského života, uvádí autorka analýzu, z které je patrné, že v České republice převažuje neflexibilní pracovní doba. Celkem 58 % respondentů má pevně daný začátek i konec pracovní doby, 14 % zaměstnanců má možnost zasahovat do své pracovní doby a 19 % pracujících je povinno plně se přizpůsobit potřebám svého zaměstnavatele. Výsledky z pohledu genderu nám ukazují, že více flexibilní pracovní dobu mají muži než ženy. Na flexibilitu pracovní doby má vliv také dosažené nejvyšší vzdělání. Lidé s vyšším vzděláním jsou ve výhodnější pozici. Zatímco lidé s nízkou úrovní vzdělání se musejí z hlediska pracovní doby přizpůsobovat potřebám svého zaměstnavatele. Z toho tedy vyplývá, že vyšší míra pozitivní flexibility, možnost spoluorganizovat pracovní dobu, náleží lidem v řídících pozicích a lidem s vyšší kvalifikací a vzděláním.⁴⁹ Tyto řídící pozice však zastávají stále častěji muži.

2.3 Obory a profese

Struktura trhu práce z hlediska oborů a profesí znamená dělení podle klasifikace zaměstnání. Tabulka níže znázorňuje hlavní třídy klasifikace CZ-ISCO zveřejněné Českým statistickým úřadem. V oblasti oborů a profesí můžeme naleznout genderové stereotypy, na jejichž základě se také staví horizontální genderová segregace. Jedince předurčují často fyzické a psychické vlastnosti k určitému druhu práce a do jisté míry tyto vlastnosti ovlivnit nelze. Lze ale zatraktivnit některé obory a profese, jak pro muže tak ženy. Na tuto strukturu má již vliv proces vzdělávání a výsledné vzdělání. S tím souvisí i následná feminizace, tedy převaha žen nad muži v určitém odvětví na pracovním trhu.

49 DUDOVÁ, Radka. Souvislosti proměn pracovního trhu a soukromého, rodinného a partnerského života. Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2007., ISBN 978-80-7330-119-4., s. 40-41.

30 Tab. 1 Hlavní třídy klasifikace CZ-ISCO

1. Zákonodárci 2. Specialisté

3. Techničtí a odborní pracovníci 4. Úředníci

5. Pracovníci ve službách a prodeji

6. Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství

7. Řemeslníci a opraváři

8. Obsluha strojů a zařízení, montéři 9. Pomocníci a nekvalifikovaní pracovníci 10. Zaměstnanci v ozbrojených silách

(Zdroj: Trh práce a pohyb za prací. Český statistický úřad [online]. [cit. 2016-06-5]. Dostupné z:

https://www.czso.cz/csu/czso/101362-09-2000___2008-5_2_trh_prace_a_pohyb_za_praci)

Charakter trhu práce na daném území určuje charakteristiky pracovní síly. Složení obyvatel podle stupně vzdělání by mělo odpovídat požadavkům existující ekonomiky na daném území. Jestliže na takovém území je nesoulad mezi nabízenou pracovní silou a silou poptávky, pak se zvyšuje počet nezaměstnaných v určitých skupinách.⁵⁰ V těchto oblastí profesí a oborů nalézáme genderové stereotypy. Trh práce je možné charakterizovat jako rozdělený podle genderu, ženské práci je přisuzována nižší hodnota, ženy jsou strukturálně znevýhodněny, a proto nemají rovnocenný přístup k řídícím pozicím a prestižním zaměstnáním. To má za následek existující feminizaci oborů a pozic, kde jsou převážně ženy, proto jsou stereotypně ženské charakteristiky aplikovány na celý obor nebo pozici.⁵¹ Na strukturu trhu práce a rovnost příležitostí má vliv proces vzdělávání. V praxi můžeme pozorovat převahu učitelek nad učiteli, zdravotních sester, prodavaček a dalších zaměstnání, kde převažují většinou ženy. Na tuto situaci má vliv odměňování, motivací pro ženu, která je na mateřské dovolené je výše platu muže, který zabezpečí rodinu více jeho platem, plat muže je vyšší než plat ženy.

50Trh práce. Český statistický úřad [online]. [cit. 2016-06-05]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/101362-09-2000___2008-5_2_trh_prace_a_pohyb_za_praci

51KŘÍŽKOVÁ, Alena. Životní strategie žen a mužů v řízení (a) podnikání. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2007., s. 28., ISBN 978-80-7330-125-5., s. 28.

31 2.3.1 Role vzdělání v zaměstnání

Dosažené vzdělání ovlivňuje možnosti zaměstnání. Podkapitola se věnuje tomu, co je hlavní prostředkem, které žáky ovlivňuje při volbě dalšího vzdělávání. Právě volba vzdělávání, které si žáci škol volí, vytváří již zmiňovanou horizontální segregaci trhu práce.

Možnost vzdělávat se nebylo pro dívky od počátku dostupné. Teprve v sedmdesátých letech 18. století byly první pokusy o instituciální vzdělávání dívek.

V roce 1774 byl vydán Všeobecný školní řád a tím byla zavedena povinná školní docházka. Bylo stanoveno, že součástí hlavních škol budou zřízeny dívčí školy, které budou mít zejména zaměření na základní vzdělání a výuku ruční práce. Ruční práce zaujímaly v rozvrhu žen největší prostor, následovalo tzv. trivium (čtení, psaní a počty).

Na rozvoj počtu škol pro díky měly zejména zásluhu školské reformy z konce 18. století.⁵²

Tradičním předpokladem je, že čím vyšší vzdělání je dosaženo, tím vyšší je šance na výhodné postavení na trhu práce a vyšší mzdové ohodnocení. Výraznější vliv vzdělání na následnou vyšší mzdu je silnější u mužů, než u žen. Rozdíl mezi platem žen a platem mužů se zvyšujícím vzděláním a prestiží povolání zvětšuje. Obecně tedy říct, že pozice žen na trhu práce se slučuje s nižší mzdou a naopak vysokým ohrožením aktuální pozice a nezaměstnaností. Autorky knihy „S genderem na trh: Rozhodování dalším vzděláním patnáctiletých“ uvádějí, že muži s maturitním vzděláním dosáhnou v průměru na vyšší mzdu než ženy s vyšším odborným vzděláním nebo bakalářským titulem. A dále muži s vyšší odbornou školou nebo bakalářským titulem mají vyšší průměrnou mzdu než ženy vysokoškolsky vzdělané s magisterským diplomem.⁵³ Chlapce při volbě budoucího povolání odrazuje zejména výše mzdy. Tento fakt znamená, že za vyučení s maturitou se dosáhne vyšší mzdy než za dívčí bakalářský diplom. To má za následek nezájem chlapců o dosažení vzdělání zakončeného maturitní zkouškou. Jedná se tak o diskriminaci tzv. ženských oborů, které přinášejí nižší zisky,

52BAHENSKÁ, Marie. Počátky emancipace žen v Čechách: dívčí vzdělávání a ženské spolky v Praze v 19. století. Praha: Libri, 2005., ISBN 80-7277-241-4., s. 9.

53JARKOVSKÁ, Lucie, Kateřina LIŠKOVÁ a Iva ŠMÍDOVÁ. S genderem na trh: rozhodování o dalším vzdělání patnáctiletých. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2010., ISBN 978-80-7419-030-8., s.

21.

32

i přes dosažení vyššího vzdělání. Bylo by pak nelogické, kdyby chlapci vstupovali do těchto oborů, museli by akceptovat nižší zisk i nižší status vykonávané profese.⁵⁴

Rozhodující vliv má také genderové symbolické rozdělení, které působí normativně, aniž by si uvědomovali, tak se dívky a chlapci snaží vyhovět genderovým normám. V oborech, které jsou připisovány ženám, jsou vyžadovány vlastnosti, které souvisí s péčí a reprodukcí. Dalším rozhodujícím faktorem může být samotné působení stereotypů ze strany kantorů a dalších pedagogických pracovníků, kteří svými stereotypními předsudky mohou ovlivňovat žáky a žákyně. Několik výzkumů dokazuje, že vzdělávací systémy reprodukují konvenční genderové orientace.⁵⁵ Tyto systémy mají svůj původ v rodinném zázemí a také ve společnosti, která na ně klade nároky. Před nástupem dětí do školy, jsou nejvíce ovlivňovány výchovou svých rodičů. Rodiče své děti mohou ovlivňovat svým chováním, názory, vírou. Často se stává, že rodiče mají jisté vzdělání a povolání a chtějí, aby jejich potomek vykonával práci stejnou jako oni.

Proto jsou žáci často ovlivňovány svou rodinou a blízkým okolím při volbě svého vzdělání a povolání. Autorky uvádějí, že dcery, které mají matku vzdělanou a v zaměstnání, vnímají svou genderovou roli méně tradičně než dcery žen v domácnostech či méně vzdělaných matek.⁵⁶

Stereotypní chování vůči žákům a žákyním se projevují tím, že učitelé a učitelky vyvolávají častěji chlapce. Chlapcům obvykle podávají těžší otázky a dávají jim kvalitnější zpětnou vazbu. Chlapci jsou také frekventovaněji chváleni za jejich intelektuální odpovědi. Naproti tomu dívky jsou chváleny za svojí pilnost, upravený zevnějšek a způsobnost. Dívky dosahují lepšího hodnocení ve škole než chlapci.

Výzkum, který provedl Sociologický ústav AV ČR, ukázal, že známky dívek jsou často devalvovány vyučujícími. Dívky bývají v průměru hodnoceny lepšími známkami, ale výsledky jsou stereotypně zpochybňovány tím, že se dívky učí látku zpaměti a nepochopí podstatu a logiku učiva. Dívky tak dostávají i přes dobré známy od vyučujících rozpornou zpětnou vazbu. Dívkám jsou zpochybňovány jejich výkony

54 JARKOVSKÁ, Lucie, Kateřina LIŠKOVÁ a Iva ŠMÍDOVÁ. S genderem na trh: rozhodování o dalším vzdělání patnáctiletých. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2010., ISBN 978-80-7419-030-8., s. 27.

55JARKOVSKÁ, Lucie, Kateřina LIŠKOVÁ a Iva ŠMÍDOVÁ. S genderem na trh: rozhodování o dalším vzdělání patnáctiletých. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2010., ISBN 978-80-7419-030-8., s. 21.

56 JARKOVSKÁ, Lucie, Kateřina LIŠKOVÁ a Iva ŠMÍDOVÁ. S genderem na trh: rozhodování o dalším vzdělání patnáctiletých. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2010., ISBN 978-80-7419-030-8., s. 45