Projekt na výstavbu nafukovací haly na plážový volejbal ve sportovním areálu Technické univerzity v

Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A

PEDAGOGICKÁ

Katedra: Tělesné výchovy

Studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Sportovní management

Projekt na výstavbu nafukovací haly na plážový volejbal ve sportovním areálu Technické univerzity v

Liberci

The project for the construction of air-supported structure for beach volleyball at the sports complex of

Technical University of Liberec

Bakalářská práce: 13–FP–KTV– 434

Autor: Podpis:

Martin Vojtíšek

Vedoucí práce: Mgr. Jan Charousek

Konzultant: PaedDr. Jindřich Martinec, Ing. Radovan Kovář Počet

stran grafů obrázků tabulek pramenů příloh

82 0 20 7 17 2 + CD

V Liberci dne: 25. 07. 2013

Čestné prohlášení

Název práce: Projekt na výstavbu nafukovací haly na pláţový volejbal ve sportovním areálu Technické univerzity v Liberci

Jméno a příjmení autora: Martin Vojtíšek

Osobní číslo: P08000576

Byl jsem seznámen s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č.

121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména

§ 60 – školní dílo.

Prohlašuji, ţe má bakalářská práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem.

Beru na vědomí, ţe Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv uţitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Uţiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu vyuţití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne poţadovat úhradu nákladů, které vynaloţila na vytvoření díla, aţ do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s pouţitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem.

Prohlašuji, ţe jsem do informačního systému STAG vloţil elektronickou verzi mé bakalářské práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedl jsem všechny systémem poţadované informace pravdivě.

V Liberci dne: 25. 07. 2013

Martin Vojtíšek

Poděkování

Tímto bych rád poděkoval svým konzultantům. Ing. Radoslavu Kovářovi a PaedDr. Jindřichu Martincovi za jejich přínosné rady a pomoc při psaní této bakalářské práce. Dále bych chtěl velice poděkovat Mgr. Janu Charouskovi, mému vedoucímu práce, za pomoc, připomínky a především vybrání samotného tématu. Veliký vděk také patří mé rodině, která mě celou dobu velice podporovala a dodávala notnou dávku optimismu a energie, bez jejichţ pomoci bych nikdy nemohl studovat vysokou školu.

Anotace:

Tématem mé bakalářské práce je zpracování podkladů pro úspěšný návrh projektu na výstavbu kryté nafukovací haly na pláţový volejbal v Liberci. Celý projekt bude pod záštitou TUL a bude zvaţovat optimální řešení výstavby. Teoretická část se věnuje historii pláţového volejbalu u nás a ve světě, hlavním rozdílům mezi pláţovým volejbalem a klasickým „šestkovým“ volejbalem, ale taktéţ i základním pravidlům. Teoretická část je koncipována takovým způsobem, aby člověk absolutně neznalý v tomto sportu získal základní přehled o pláţovém volejbalu.

V úvodu praktické části si projekt přiblíţíme pomocí marketingové analýzy.

S.W.O.T. analýzou se pokusím zjistit silné a slabé stránky projektu, případné příleţitosti a skryté hrozby. Pokusím se definovat potencionální konkurenci, trh a vhodnou formu propagace. Kvůli finanční analýze bylo kontaktováno několik firem, které se zabývají výstavbou sportovních hal a byly poţádány o výběr nejvhodnějšího typu. Firmy, které se ozvaly, byly následně porovnávány a hledal se nejvhodnější kandidát. U vítězného projektu se zvaţovala cena, výhody oproti konkurenci a především náklady na provoz a návratnost celkových nákladů.

Klíčová slova:

Abstract:

This thesis deals with the preparation of documents for a successful project proposal for a construction of an air-supported structure for beach volleyball in Liberec. The whole project will be under the patronage of Technical university of Liberec and the best solution for the construction will be considered. The theoretical part focuses on the history of beach volleyball not only here in the Czech Republic but also in the world. It also discusses the main differences between beach volleyball and normal volleyball and the basic rules. The theoretical part is written in a way that even an ordinary person could get a basic knowledge about beach volleyball.

At the beginning of the practical part, the project will be outlined by marketing analysis. I will try to find out the weaknesses and strengths of the project, possible opportunities and hidden threats by S.W.O.T. analysis. I will try to define a possible competition, market and a suitable form of promotion. Several companies, which deal with a construction of sport halls, were contacted due to the financial analysis. They were also asked to choose the most suitable type. The companies that had answered were compared. The aim was to find out the best candidate. The price, advantages compared to the rival companies, and mostly the operating costs and the reversibility of total expenses were considered in the winning project.

Keywords:

analysis, financial analyses, marketing mix

7

Obsah

Úvod ... 10

1. Cíle a úkoly práce ... 11

1.1 Hlavní cíl práce ... 11

1.2 Dílčí úkoly ... 11

2. Plážový volejbal jako sport ... 12

2.1 Historie pláţového volejbalu ve světě ... 12

2.2 Pláţový volejbal v ČR ... 15

2.3 Organizace a řízení pláţového volejbalu ... 17

2.3.1 FIVB ... 17

2.3.2 CEV ... 18

2.3.3 ČVS ... 19

2.3.4 ČVS – ABV ... 21

2.4 Soutěţe ... 21

2.4.1 Soutěţe pořádané FIVB ... 21

2.4.2 Soutěţe pořádané CEV ... 22

2.4.3 Soutěţe pořádané ČVS-ABV ... 22

2.5 Charakteristika hry ... 22

2.6 Základní pravidla ... 23

2.6.1 Samotná hra ... 23

2.6.2 Doplňující oficiální pravidla ... 24

2.6.3 Rozměry hřiště ... 25

2.6.4 Anténky ... 26

2.6.5 Síť ... 27

2.6.6 Výška sítě: ... 28

2.6.7 Osvětlení ... 29

2.6.8 Míč ... 29

3. Sportovní hala na plážový volejbal obecně ... 30

3.1 Druhy sportovních hal ... 30

3.1.1 Přetlakové (Nafukovací) haly ... 30

8

3.1.1.1 Provoz ... 30

3.1.1.2 Vytápění ... 30

3.1.1.3 Časové moţnosti vyuţití haly ... 31

3.1.1.4 Ţivotnost ... 31

3.1.1.5 Cena a provozní náklady ... 31

3.1.2 Haly s pevnou konstrukcí ... 31

3.1.2.1 Provoz ... 31

3.1.2.2 Vytápění ... 31

3.1.2.3 Časové moţnosti vyuţití haly ... 32

3.1.2.4 Ţivotnost ... 32

3.1.2.5 Cena a provozní náklady ... 32

3.2 Konstrukce hal ... 33

3.2.1 Konstrukce přetlakové (nafukovací) haly ... 33

3.2.1.1 Obecný popis ... 33

3.2.1.2 Jednotlivé komponenty ... 33

3.2.2 Konstrukce hal s pevnou konstrukcí ... 40

3.2.2.1 Obecný popis ... 40

3.2.2.2 Jednotlivé komponenty ... 41

3.3 Sportovní povrch v hale ... 43

3.3.1 Sloţení sportovní povrchu ... 43

3.3.2 Postup výstavby kurtu ... 44

4. Marketingová analýza ... 45

4.1 SWOT analýza ... 45

4.2 Analýza konkurence ... 49

4.3 Analýza trhu a odhadu poptávky ... 53

4.4 Marketingový mix ... 55

4.4.1 Produkt ... 56

4.4.2 Cena ... 57

9

4.4.3 Místo ... 58

4.4.4 Propagace ... 59

4.4.5 Materiální prostředí ... 61

4.4.6 Lidé ... 61

4.4.7 Proces ... 62

5. Finanční analýza ... 64

5.1 Cenová kalkulace nafukovacích hal ... 64

5.1.1 Nafukovací přetlaková hala Interhall s.r.o. ... 64

5.1.2 Nafukovací přetlaková hala Callipso ProSport s.r.o. ... 65

5.2 Ostatní náklady spojené s postavením haly ... 66

5.3 Odhad ekonomické rentability ... 67

5.4 Porovnání s halou s pevnou konstrukcí ... 70

6. Závěr ... 72

Seznam použité literatury ... 74

Seznam obrázků ... 76

Seznam tabulek ... 77

Seznam zkratek ... 78

Seznam příloh ... 80

10

Úvod

Jako téma mé bakalářské práce jsem si zvolil projekt na výstavbu nafukovací haly na pláţový volejbal ve sportovním areálu Technické univerzity v Liberci. Toto téma jsem si zvolil hned z několika důvodů. Jsem veliký sportovní nadšenec, hrál jsem závodně několik sportů a pláţový volejbal neboli beach volejbal patří mezi mé nejoblíbenější během letního období.

Je to sport nenáročný a můţe si ho zahrát i obyčejný člověk, ke všemu je hřiště na pláţový volejbal často situováno blízko koupališť, takţe je to i zároveň velice populární sport. V posledních letech tento sport silně expanduje a získává si stále více a více fanoušků po celém světě. Problémem tohoto sportu ale je, ţe si ho zkrátka nezahrajete během zimního období. Je velice náročný na vhodné klimatické podmínky, které nejvíce souvisí s tím, zda je slunečno či nikoliv. Ve špatném počasí nemáte zkrátka tak dobrý pocit ze hry. A pokud je zima, prší, fouká vítr či snad dokonce napadne sníh, můţete na něj dočista zapomenout.

Dalším důvodem k práci na tomto projektu a asi i tím hlavním, byl nápad na moţné zrealizování kryté haly na pláţový volejbal přímo na naší Univerzitě. Asi před rokem jsem byl v nafukovací hale v Praze a velice mě to nadchlo. Ten pocit, kdy hrajete pláţový volejbal v zimě v kryté hale, nemá chybu. Ke všemu takovýchto hal je opravdu pomálu a nejbliţší je aţ v jiţ zmíněné Praze.

Liberec má dvě nevýhody, je zde neustále zima, jelikoţ se nachází blízko Jizerských hor a je zde také vysoký počet sráţek, takţe opravdu ryzích slunečných dní tady moc nezaţijete. Hřišť na pláţový volejbal je zde několik, ale kolik dní v roce si na nich zahrajete byste mohli spočítat na prstech obou rukou. Proto si také myslím, ţe tato potenciální moţnost zahrát si pláţový volejbal během zimní sezóny by byla nesmírně lákavá. Hala by byla dostupná studentům TUL či širší veřejnosti. Počítat se také musí se závodními hráči a hráčkami klasického

„šestkového“ volejbalu, kteří tento sport berou jako ideální zpestření.

11

1. Cíle a úkoly práce

1.1 Hlavní cíl práce

Hlavním cílem mé práce je vypracování podkladu projektu pro výstavbu kryté – nafukovací haly na pláţový volejbal a zhodnocení studie proveditelnosti výstavby.

Dalšími z cílů jsou porovnání několika návrhů na výstavbu od dodavatelů a rozhodnutí, který je nejvýhodnější.

Výsledkem mé práce pak bude podrobný popis jak postupovat při výstavbě kryté haly na pláţový volejbal, co je třeba znát, jaké veškeré kroky jsou nutné pro výstavbu, jak bude finančně náročná a jaké budou finanční náklady na provoz.

Práce má nastínit výhody a vyuţití hřiště.

1.2 Dílčí úkoly

Pro dosaţení cíle a předpokládaných výsledků bude třeba především:

1. Vypracování SWOT analýzu samotného projektu výstavby,

2. Porovnání návrhů projektů, porovnání s halami s pevnou konstrukcí, 3. Vypočítání hrubé náklady stavby, zpracovat finanční analýzu projektu, 4. Zpracování marketingové analýzy projektu,

5. Nastínění nákladů na provoz,

6. Vyuţitelnost, konkurenční prostředí, propagace.

12

2. Plážový volejbal jako sport

V teoretické části se budeme zabývat vznikem a vývojem pláţového volejbalu ve světě i u nás, jeho historickými milníky. Dále si pak vysvětlíme základní pravidla a rozdělení soutěţí. Rozebereme z čeho všeho se skládá samotný kurt, jaké by měl mít parametry, jaké je vybavení pro hru.

2.1 Historie plážového volejbalu ve světě

Pláţový volejbal neboli beach volejbal se zrodil cca ve 20. letech minulého století na kalifornských pláţích v USA a jiţ od poloviny 80. let proţívá prudký a hlavně celosvětový rozvoj, díky kterému je v nynější době jeden z nejrozšířenějších sportů. Asi největší zásluhy mají USA a Brazílie, dále se pak nesmí zapomenout na Itálii.

Historici se domnívají, ţe vůbec první, koho napadlo na písečných pláţích bouchat do míče rukama, byli američtí vojáci, kteří si tak zkracovali dlouhou chvíli. Byl to geniální nápad, který se traduje k období po 1. světové válce. Kdy se ale přesně začal hrát volejbal na pláţích, to je vskutku velice obtíţné říci. Byly jiţ zmíněny dvě země – USA a Brazílie. A právě tyto dva státy stojí u zrodu tohoto nádherného sportu.

Vůbec první turnaj se uskuteční roku 1920 v Santa Monice v Kalifornii. Hrálo se podle pravidel klasického volejbalu, tedy šest na šest. Podle toho lze usoudit, ţe pláţový volejbal je vlastně odnoţ volejbalu klasického. O deset let později, přesněji roku 1930, se jiţ hrálo na tom samém místě s konečným počtem 4 hráčů v poli. Tedy dva na dva. A tento nynější koncept moderního pláţového volejbalu je spojován se jménem Paulo „Pablo“ Johnson. Místo ustavičného čekání na zbylé hráče uvedl do ţivota hru se dvěma hráči na kaţdé straně, a tím pláţový volejbal navţdy změnil. Ve 30. letech se pláţový volejbal přesunul na legendární State Beach. Poté uţ přichází na řadu Evropa. První zemí, která přišla na chuť tomuto letnímu sportu, byla Francie. Bezprostředně před 2. Světovou válkou se

13

uskutečnila řada turnajů na pláţích USA i Brazílie. A to jsme se jiţ dostali do roku 1948, kdy byl v toto datum odehrán vůbec první oficiální turnaj na State Beach. A od tohoto roku se zde pořádá turnaj kaţdoročně.

Obrázek 1: Historický obrázek tehdejšího beachvolejbalu 20. let 19. století Zdroj: BVBINFO.COM

V 50. A 60. letech začala být oblíbená hra 2 na 2. Podle informací prof. Zoula Rabella, který v Brazílii postavil první „rete“, jiným názvem hřiště pro pláţový volejbal, byl první turnaj odehrán na slavné pláţi Copacabana v roce 1941, díky podpoře novin „Jurnal des Sports“, které se posléze zapříčinily za oficiální zaloţení mnoha hřišť nejen na Copacabaně, ale i na pláţích Ipanema, Leblan a mnoha dalších, hlavně díky svému silnému mediálnímu vlivu.

1960 – premiéra nejproslulejšího turnaje s názvem „Marathon Beach Open“

v USA.

Na počátku 70. let jsou jiţ první okruhy v USA a Brazílii.

1976 – 1. Světový šampionát v podobě profesionálního sportu v USA v Pacific Palisades. Vítězové Jim Menges a Greg Lee získali slušnou prize money 5 000$.

Byl to jiţ začátek profesionalizace tohoto sportu. Jiţ o 10 let později stoupl počet turnajů na 10 a prize money aţ na 137 000$.

14

1983 – v USA zaloţena Asociace volejbalových profesionálů (AVP). Po čase vznikla dohoda mezi AVP a FIVB, mezinárodní volejbalovou asociací, která organizuje a hlavně řídí soutěţe a turnaje po celém světě. Mimoto zajišťuje také sjednocování pravidel.

V roce 1984, po úspěchu Brazílie na LOH v Los Angeles, zorganizoval Koch Tavares exhibici s názvem „Hollywood volley“, která se uskutečnila v Riu de Janeiru. Akce měla mimořádný úspěch.

1986 – FIVB zaloţila světovou radu pláţového volejbalu.

O 2 roky později, přesněji roku 1988, Tavares ve spolupráci s brazilskou volejbalovou asociací organizuje „Hollywood II“. Exhibice měla opět veliký úspěch, také díky účasti špičkových hráčů. Toto vše inspirovalo Tavarese k zorganizování 1. mistrovství světa v pláţovém volejbale.

To se uskutečnilo roku 1987 na pláţi Ipanema, která je častokrát označována za nejkrásnější pláţ světa. Ipanema se nachází v Riu de Janeiru. Na 1. mistrovství světa mezi sebou soutěţilo 20 dvojic ze 7 zemí světa (USA, Brazílie, Kuba, Japonsko, Itálie, Francie a Argentina). Celý tento turnaj sledovalo 120 000 diváků a ostatní mohli sledovat dění pomocí dvou desítek mezinárodních televizních stanic a 120 akreditovaných novinářů z celého světa. Desetitisícový stadion poznal první šampióny, stali se jimi dva Američané Smith a Stoklas. Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat.

1988 – 2. mistrovství světa v Brazílii, kterého se osobně zúčastnil prezident FIVB Dr. Ruben Acosta. Titul získala americká dvojice Powers – Kiraly. V tomto roce byla také zaloţena speciální světová rada pro pláţový volejbal, původně zaloţená na podporu Světové série králů pláţe, v níţ měli zastoupení obchodní agenti a sportovní delegáti ze zemí, ve kterých se turnaj světové série pořádal. Byla zaloţena také zvláštní rada pro kontrolu a řízení, tzv. Beach Volleyball Concil.

15

1989 – proběhla první Světová série, kaţdým rokem se navyšuje počet pořadatelských zemí.

1991 – na zasedání FIVB byla upřesněna pravidla a kalendář světové série.

1992 – Pláţový volejbal se stal ukázkovým sportem na LOH v Barceloně.

1993 – Pláţový volejbal se stává oficiálním sportem na LOH.

1996 – V australské Atlantě byl poprvé součástí OH, kde zaznamenal obrovský úspěch, všechny vstupenky byly vyprodány jiţ rok předem.

(BEACHVOLLEYBALLCZ.CZ, 2008)

2.2 Plážový volejbal v ČR

U nás se objevuje první hřiště aţ na konci 80. let. S pláţovým volejbalem přišli do styku pouze hráči volejbalové reprezentace při zahraničních zájezdech nebo hráči, kteří hráli v klubech v zahraničí.

Průkopníky pláţového volejbalu u nás a taktéţ stavitelé prvního „rete“ v ČSFR jsou volejbalisté Zbrojovky Brno a její nadšení funkcionáři, zejména potom Ing. Zdeněk Václavík. Díky nim byly v roce 1987 v rekreačním středisku Káčata vybudovány svépomocí dva kurty na pláţový volejbal. Od začátku května do konce srpna zde začali dorostenci a muţi Zbrojovky trénovat a hrát. Jako první v republice uspořádali v tomto roce 1987 dva celostátní turnaje dvojic. V roce 1990 byla odevzdána další písková hřiště veřejnosti v Bratislavě a v Brně, v Odoleně Vodě. Naši závodníci startovali na zahraničních turnajích v Německu a Rakousku.

Na počátku 90. let, přesněji v roce 1991, se uskutečnil 1. ročník okruhu turnajů při Československé republice – Minolta Cup 91. Turnaje v Praze, Brně, Bratislavě, Slavkově a Odoleně Vodě byli velice úspěšné, kvalitně obsazené a i ohlas diváků byl velice příznivý.

16

Roku 1992 byla zaloţena Asociace beach volejbalu při České a Slovenské federaci volejbalu.

V roce 1992 se jiţ konalo 1. mistrovství ČSFR v pláţovém volejbale. Tuto událost si můţe český pláţový volejbal zapsat výrazným písmem do svých análů. Jenom pro doplnění, vyhrála dvojice Palinek – Stejskal.

Tehdejší prezident Asociace beach volejbalu Ing. Milan Purnoch byl nominován do komise beach volejbalu při CEV.

V roce 1995 se Asociace beach volejbalu oficiálně stává součástí Českého volejbalového svazu. V tomto roce byl nakonec poprvé pořádán i v České republice jeden z turnajů seriálu ME. Ve Slavkově byla zprovozněna první hala na pláţový volejbal nejen u nás, ale i ve světě.

Druhá polovina 90. let byla zlatou érou pro český pláţový volejbal. V roce 1996 dvojice Celbová – Dosoudilová a Palinek – Pakosta vítězí na ME. Celbová s Dosoudilovou si svůj veliký triumf na ME zopakovaly znova v roce 1998. T tom samém roce se ve Slavkově uskutečnilo historicky první mezinárodní utkání Česká republika vs. Austrálie.

V roce 1999 duo Dţavoronok – Pakosta na Světové sérii v Tenerife porazili brazilské mistry světa Emanuela s Loilou.

2001 – Celbová s Dosoudilovou získaly 3. místo na MS.

2008 – Přiděleno historicky první pořadatelství turnaje Světové série muţů v České republice.

2010 a 2011 – Přiděleno pořadatelství turnaje Světové série FIVB Swatch Word Tour. Jednalo se o jedinečné turnaje, které se uskutečnily na praţské Štvanici.

Diváci mohli na vlastní oči vidět to nejlepší, co běhá po beachvolejbalových kurtech celého světa.

17

ČR patří k velmi úspěšným zemím pláţového volejbalu, mnoho českých reprezentantů se dostalo mezi mezinárodní elitu v pláţovém volejbale a získalo několik titulů a triumfů ve všech kategoriích. Od počátku 90. let jsou pravidelně pořádána mistrovství republiky, národní poháry, letní poháry, satelity, halové turnaje a exhibice (City beach). Pravidelně se hrají turnajové okruhy Českého poháru. Událostí roku je potom Mistrovství České republiky, které je rozděleno do několika kategorií. Čtyři muţské, čtyři ţenské, junioři, kadeti a nakonec veteráni. (BEACH.CZ, 2011)

2.3 Organizace a řízení plážového volejbalu

Pláţový volejbal má své celosvětové uspořádání a řízení. Následující dvě podkapitoly jsem čerpal z bakalářské práce Kláry Václavíkové „Činnost Beach Clubu jako propagátora a organizátora sportovní akce – Challengeru“ (2010)

2.3.1 FIVB

Nejvyšší orgán světového volejbalu i pláţového volejbalu je FIVB (fédératinon internationale de volleyball) se sídlem ve švýcarském Lausagnne. Tento orgán vznikl roku 1947 v Paříţi a v roce 1984 se přesídlil do města Lausagnne.

Dnešní FIVB:

jedno ze tří nejvyšších celosvětových a mezinárodních sportovních federací, poskytuje vedení pro 500 miliónů hráčů a 33 milióny sportovců s licencí,

má 220 poboček po celém světě, roční průměr televizního publika je 5,4 bilióny diváků.

FIVB je hlavní řídící orgán zodpovědný za všechny formy volejbalu v celosvětové úrovni. Úzce spolupracuje s národními federacemi a se soukromými firmami FIVB, podporujícími a propagujícími volejbalové turnaje a podílejícími se na rozvoji reklamy a zábavy. Vše směřuje k uspokojení diváků a účastníků,

18

kteří jsou pro spokojenost sponzorů důleţití. Mr. Jizhong Wei z Číny se roku 2008 stal třetím prezidentem v historii FIVB. Následoval velmi úspěšného Dr. Rubéna Acostu, který tuto organizaci vedl po celých 24 let

FIVB má tzv. územní dělení neboli konfederace, které zastupují jednotlivý kontinent:

 NORCECA – severní a střední Amerika,

 AVC – Asie,

 CSV – jiţní Amerika,

 CAVB – Afrika,

 CEV – Evropa.

Obrázek 2: Logo FIVB Zdroj: TEAMUSA.ORG

2.3.2 CEV

CEV neboli Confederation Europeenne de volleyball, je jedna z pěti konfederací, která má na starosti veškeré volejbalové aktivity v Evropě. Prezidentem je André Meyer z Lucemburska. CEV je sloţena z 1 prezidenta a pěti víceprezidentů, mezi které patří i zástupce z České republiky Dr. Jan Hronek.

CEV sdruţuje 55 národních federací (2009) včetně Českého Volejbalového svazu.

19 Obrázek 3: Logo CEV

Zdroj: OLD.CEV.LU

2.3.3 ČVS

Český volejbalový svaz je občanským sdruţením se sídlem v Praze. Od roku 2010 se stal novým předsedou ČVS pan Zdeněk Haník, který dlouhá léta působil i jako reprezentační trenér našeho druţstva.

Je zakládajícím členem Mezinárodní volejbalové federace FIVB a evropské volejbalové konfederace CEV

Úkoly ČVS:

vytváří podmínky pro rozvoj všech forem a výkonnostních stupňů volejbalu včetně masového a rekreačního.

Zabezpečuje státní reprezentaci a reprezentaci oddílovou.

Je výhradním majitelem, zřizovatelem a organizátorem volejbalových soutěţí a akcí na území ČR.

Školí, doškoluje a zabezpečuje vzdělávání trenérů a rozhodčích apod.

20 Orgány ČVS:

 konference ČVS,

 výbor,

 správní rada,

 orgány krajských volejbalových svazů,

 orgány okresních volejbalových svazů,

 kontrolní a revizní komise,

 orgány oddílu.

Asociace ČVS:

 Asociace volejbalových oddílů a klubů muţů – AVOK,

 Asociace volejbalových oddílů a klubů ţen,

 Asociace volejbalových deblů,

 Asociace beach volejbalu – ABV.

Český volejbalový svaz vytváří tzv. odbornou komisi, která je schválena pro rok 2010-2013. Jedná se o sportovně-technickou, trenérsko-metodickou, odvolací, registrační a matriční, marketingovou, radu mládeţe, komisi mládeţe, trenérskou radu chlapců a trenérskou radu dívek, rozhodčí apod. Kaţdá komise má určeného svého předsedu, který za ni odpovídá.

Obrázek 4: Logo ČVS Zdroj: FSPS.MUNI.CZ

21 2.3.4 ČVS – ABV

Úkolem Asociace beach volejbalu je zabezpečit rozvoj pláţového volejbalu na území České republiky. Zastupuje zájmy sdruţených členů a zastupuje český pláţový volejbal prostřednictvím ČVS v mezinárodních organizacích. Členem ABV se můţe stát kaţdý člen ČVS. (VÁCLAVÍKOVÁ, 2010)

2.4 Soutěže

2.4.1 Soutěže pořádané FIVB

 Olympijské hry,

 Mistrovství světa (MS), MS u 19, MS u 21,

 Světová série,

 Světový Challenger.

Nejvyšší soutěţí pláţového volejebalu jsou Olympijské hry.

V roce 1992 se pláţový volejbal stal ukázkovým sportem na LOH v Barceloně a o rok později se z něj stal olympijský sport pro muţe i ţeny. Následovaly LOH v Atlantě, v Sydney, v Athénách a v Pekingu. Během pár let si pláţový volejbal vytvořil velmi silnou základnu a nyní je to jeden z nejsledovanějších a divácky nejatraktivnějších sportů na letních olympijských hrách.

V pláţovém volejbale se můţeme setkat s Mistrovstvím světa pro mládeţnickou kategorii - MS do 19 let (MS u 19), MS do 21 let (MS u 21) a Mistrovství světa muţů a ţen.

Dalšími světovými turnaji jsou: Světová série (World tour neboli Open tour) a Světový Challenger.

Všechny tyto soutěţe jsou pod záštitou Světové volejbalové federace FIVB.

22 2.4.2 Soutěže pořádané CEV

 Mistrovství Evropy, ME u 18, ME u 20, ME u 23,

 Evropský Challenger.

Pod hlavičkou Evropské konfederace jsou pořádány tyto turnaje:

Mistrovství Evropy muţů i ţen, ME u 18 a ME u 23. Obě tyto poslední zmiňované akce pořádalo Brno. Navíc CEV organizuje i evropský Challenger.

2.4.3 Soutěže pořádané ČVS-ABV

 Mistrovství České republiky muţů i ţen, MČR u 23 Muţů+Ţen, MČR juniorů, juniorek, MČR ţáků a ţaček,

 Mezinárodní turnaje „A“- 4 turnaje Muţů+Ţen (Samsung),

 Národní turnaje „B“ - turnaje Muţů+Ţen, Krajská kola,

 Český pohár juniorů, juniorek, kadetek, zimní mistrovství Muţů+Ţen.

(VÁCLAVÍKOVÁ, 2010)

2.5 Charakteristika hry

Pláţový volejbal, beach volejbal, nebo také pískový volejbal – pokud se hraje mimo pláţe – je sportovní hra charakteristická soupeřivou činností dvou (v závodní formě dvoučlenných) druţstev, jejichţ hráči prokazují svou převahu nad soupeřem lepší tělesnou kondicí a lepším ovládáním míče k zisku potřebného počtu bodů a setů, a tedy vítězství v utkání.

Střídání herních situací, jejich velká variabilita a rozdílné úkoly hráčů při realizaci herních kombinací, řadí pláţový volejbal mezi hry s velkým emotivním nábojem, coţ ještě více umocňuje přírodní prostředí, ve kterém se zejména velké turnaje a mistrovství konají. Velké mnoţství rozeher v utkání klade mimořádné nároky na spolupráci hráčů. Přerušování a zapojování pozornosti i nutnost bezprostřední

23

reakce na činnost soupeře předpokládají tvořivý proces ve stále se měnících podmínkách. To vše zvyšuje nároky na morálně-volní vlastnosti a kultivaci osobnosti hráče.

Pláţový volejbal je vhodnou rekreační hrou, protoţe uspokojuje potřebu pohybu s niţší energetickou náročností bez škodlivých zdravotních následků, pohybu na čerstvém vzduchu nebo v přírodním prostředí a plní mimo jiné funkci společenskou, regenerační, zábavnou a kompenzační. Z hlediska zdravotního má svá významná pozitiva, která jsou dána samotným charakterem a vlastnostmi písčitého povrchu hřiště a prostředím, v němţ se utkání hrají. Sportovní činnost, pohyb prováděný na pláţi nebo písečných hřištích, má na organizmus hráčů všestranně kladnou odezvu. (ŢĎÁRSKÁ, 2010)

2.6 Základní pravidla

Pláţový volejbal se od klasického volejbalu hraného šesti hráči, liší několika podstatnými rozdíly. Nejen způsobem hry, ale i pravidly. Podle pravidel na českých oficiálních stránkách pláţového volejbalu se jedná o sport hraný dvěma druţstvy o dvou hráčích na pískovém hřišti, které je ke všemu rozděleno sítí. Za mimořádných okolností je moţno pravidla malinko pozměnit, aby byla dostupná pro kaţdého. (ŢĎÁRSKÁ, 2010)

2.6.1 Samotná hra

Účelem hry je poslat míč povoleným způsobem přes síť na zem do pole soupeře a zabránit soupeři udělat totéţ.

Míč je uveden do hry podáním, úderem do míče podávajícím přes síť do pole soupeře. Hra pokračuje aţ do okamţiku, neţ se míč dotkne hřiště nebo letí mimo hřiště nebo se druţstvu nepodaří vrátit míč předepsaným způsobem. Po úderu do míče se hráči mohou libovolně pohybovat a zaujímat libovolné postavení v poli.

V pláţovém volejbalu druţstvo, které vyhrálo rozehru, získá bod a právo podávat.

24

Pokud získá bod druţstvo, které bylo předtím na příjmu, musí dojít ke změně podávajícího hráče. Hráč, který postoupí z postavení 2 (přední-pravý) do postavení 1 (zadní-pravý), bude podávat.

Utkání se hraje na 3 vítězné sety (některé zápasy pouze na 2 vítězné sety), to znamená, pokud má druţstvo 3 sety, vyhrává. Jednotlivé sety se hrají na 25 bodů (kromě 5. setu, ten se hraje pouze na 15 bodů). V případě nerozhodného stavu 24:24 se ve hře pokračuje, dokud není dosaţeno dvoubodového rozdílu.

Druţstvo má právo na tři odbití (a to i po doteku bloku), aby vrátilo míč soupeři.

Takţe druţstvo si můţe na vlastní polovině dvakrát přihrát, ale při třetím dotyku musí míč přes síť. Hraje se tak dlouho, dokud se míč nedotkne hřiště, není "aut"

nebo se druţstvu nepodaří vrátit jej povoleným způsobem.

Druţstvo mající míč na své straně se snaţí, aby při třetím odbití smečovalo (prudký útočný úder) na zem soupeře a tím získalo bod. Pokud druţstvo nezasmečuje, snaţí se zahrát míč do volného místa na soupeřovu stranu hřiště tak, aby mu znepříjemnilo rozehrávku, nebo aby získalo bod za dopad míče na hřiště soupeře. Pokud však toto přehození nebo smeč dopadne mimo soupeřovo hřiště nebo do sítě získává bod a podání soupeř.

Bránící tým, který nemá v drţení míč, můţe blokovat soupeřovu smeč tak, ţe vyskočí těsně u sítě paţemi vztaţenými proti síti. Po doteku bloku má muţstvo stále 3 doteky (odbití). Ve druhém setu začíná podávat druţstvo, které v předchozím setu nepodávalo jako první.

(RSPORT.CZ,2013)

2.6.2 Doplňující oficiální pravidla

 Je povoleno přetlačování míče nad sítí. Rozhodčí v ţádném případě nenařizuje nový míč.

 Mírné potaţení míče při nahrávce je povoleno.

25

 Všichni hráči musí hrát bosí (výjimku – ponoţky či boty povoluje první rozhodčí).

 Kaţdá dvojice má pouze jediný normální oddechový čas během kaţdého setu, který můţe trvat maximálně 30 vteřin. V prvním a druhém se tu je jeden technický oddechový čas, který trvá také 30 vteřin. Provádí se vţdy při třetí změně stran, tedy kdyţ součet dosaţených bodů oběma druţstvy dává 21.

 Přestávka mezi jednotlivými sety je 1 minuta.

 Druţstvo tvoří dva hráči. Během jednoho turnaje respektive zápasu nemohou být vystřídáni. Kaţdé druţstvo má kapitána, který je zaznamenán v zápise o utkání.

 Před zahájením kaţdého zápasu probíhá losování, při kterém si vítěz losu volí z moţností: strana, servis nebo příjem. Před zahájením druhého setu se nelosuje, ale právo výběru z uvedených tří moţností má poraţený z losování před prvním setem. Před případným třetím setem je nový los.

(BEACHVOLEJBAL.COM, 2013)

2.6.3 Rozměry hřiště

Hřiště má rozměry 8x16 m a je tvořeno pouze obrysovými čárami, které jsou poloţeny na písku. Jsou široké 5-8 cm a musí být ostře kontrastní vůči barvě písku. Nejčastěji se volí odolné písky, jejichţ ukotvení je měkké a pruţné Není ţádná střední čára. Minimální vrstva písku je 40 cm. Rozměr kurtu s volnými zónami je potom minimálně 22x12. Pro mezinárodní turnaje potom 26x18 a pro turnaje typu B 24x14.

Rozměry pro hraní v hale musí být tedy alespoň 22x12 a ke všemu se musí splňovat poţadavek, aby nad všemi čárami byl strop 9 m vysoko.

(BEACHVOLEJBAL.COM, 2013)

26 Obrázek 5: Rozměry hřiště na plážový volejbal Zdroj: BEACHVOLLEYBALLCZ.CZ

2.6.4 Anténky

 Délka 1,8 m,

 tloušťka 10 mm,

 80 cm anténky je nad sítí a s bílo červeným šrafováním,

 Umístěny vně kurtu, jsou povaţovány za součást sítě a ohraničují bočně prostor přeletu,

 Vyrobena ze sklolaminátu nebo odolného materiálu, ohebná.

(BEACHVOLEJBAL.COM, 2013)

27 2.6.5 Síť

 Délka 8 – 9,5 m,

 Šířka 100cm (± 3 cm) – kdyţ je pověšená a napnutá,

 Umístěná svisle nad osou ve středu hřiště,

 Je vyrobená ze čtvercových ok o straně aţ 10 cm,

 Na jejím horním i dolním okraji jsou v celé její délce přišité vodorovné pásky o šířce 7-10 cm vyrobené z dvojitého plátna, většinou z tmavomodré nebo pestré barvě,

 Na ocích sítě mohou být barevně zvýrazněni sponzoři.

(BEACHVOLEJBAL.COM, 2013)

Obrázek 6: Rozměry sítě na plážový volejbal Zdroj: POKORNY-SITE.CZ

28 2.6.6 Výška sítě:

Tabulka č. 1: Rozdělení výšky sítě pro kategorie plážového volejbalu

Zdroj: vlastní zpracování

Doplňující informace: Výška sítě na obou koncích musí být stejná a nesmí převýšit stanovenou výsku o více neţ 2 cm.(BEACHVOLEJBAL.COM, 2013)

Muţi a junioři 2,43m

Ţeny a juniorky 2,24m

14-16 let 2,24m

12-14 let 2,12m

Do 12 let 2,00m

29 2.6.7 Osvětlení

Při oficiální mezinárodní soutěţi hrané během noci, musí být osvětlení hrací plochy od 1000 do 1500 luxů. Měří se to před utkáním a to ve výšce 1 m nad hrací plochou. (BEACHVOLEJBAL.COM, 2013)

2.6.8 Míč

Míč musí být kulatý, vyrobený nejlépe z kůţe, umělé kůţe nebo obdobného.

Nesmí pohlcovat vlhkost, utkání mohou být občas hrána za lehkého deště. Uvnitř míče je duše, která je vyrobená z gumy nebo podobného materiálu. Barva by měla být jasná (např. oranţová, ţlutá, bílá, růţová). Míče musí být schváleny předpisem FIVB.

Všechny míče během utkání musejí být jednotné (stejný tlak, váha, obvod a barva).

Obvod: 66 – 68 cm pro mezinárodní soutěţe FIVB.

Váha: 260 – 280 g

Vnitřní tlak: 171 – 221 mbar nebo hPA (0,175 – 0,225 kg/cm) (BEACHVOLEJBAL.COM, 2013)

Obrázek 7: Nejčastější typy profesionálních míčů Zdroj: SPORT.VYSSPA.CZ

30

3. Sportovní hala na plážový volejbal obecně

V této kapitole si řekneme, jak se vůbec taková hala staví a co všechno je potřeba pro zdárné dokončení stavby. Rozlišíme různé druhy hal a jejich vlastnosti.

V neposlední řadě si rozepíšeme postup výstavby písčitého povrchu, který musí být dokončen před samotným postavením haly, a který je časově ještě daleko náročnější.

3.1 Druhy sportovních hal

Máme vesměs dva druhy sportovních hal, nafukovací sportovní haly a haly s pevnou konstrukcí neboli lehké montované haly. Obě se jinak staví, mají rozdílné vlastnosti i materiál. Lehké montované haly jsou taky o nezanedbatelnou částku draţší.

3.1.1 Přetlakové (Nafukovací) haly

3.1.1.1 Provoz

Do přetlakové (nafukovací) haly je nutno neustále vhánět vzduch, aby si hala udrţela potřebný tvar. Je tedy nákladnější na provoz. Většinou se s nafukovací halou počítá pouze během zimních měsíců. Staví se tedy na podzim a na jaře se opět demontuje. S tím je spojena také nutnost místa na uskladnění pláště během jara aţ podzimu.

3.1.1.2 Vytápění

Vytápění nafukovací haly musí být zajištěnou jedině teplým vzduchem, coţ je velice neefektivní, jelikoţ největší teplo se kumuluje pod stropem nafukovací haly. Jedná se tedy o velice neefektivní vytápění, jelikoţ hala je veliká a je zde veliké mnoţství zbytečně vytápěného vzduchu.

31 3.1.1.3 Časové možnosti využití haly

Jak jiţ bylo zmíněno, nafukovací haly se během léta skládají- Pokud by ale provozovatel trval na celoročním provozu, musí počítat, ţe v hale bude veliké vedro. V našem případě to u pláţového volejbalu zase tak nevadí, ale veliký nedluh tkví v tom, ţe v této hale je nemoţnost vyvětrání vzduchu. Coţ značně znepříjemňuje komfort zákazníků.

3.1.1.4 Životnost

Ţivotnost opláštění je díky časté montáţi a demontáţi sníţená. Uvádí se většinou něco v rozmezí 6-8 let. Pokud by se nesundávala, tak se ţivotnost zajisté prodlouţí o několik let.

3.1.1.5 Cena a provozní náklady

Cena je oproti lehkým montovaným halám o dost niţší. Zato náklady na provoz jsou mnohem vyšší.

3.1.2 Haly s pevnou konstrukcí

3.1.2.1 Provoz

Díky pevné konstrukci lehké montované haly není potřeba její tvar udrţovat vháněným teplým vzduchem. Montovaná hala slouţí celoročně. Pokud by ale demontáţ byla opravdu nutná, není to vůbec ţádný problém.

3.1.2.2 Vytápění

Pro vytápění lze pouţít plynové infrazářiče, které pracují na bázi ohřevu pevné hmoty. Oproti topení horkým vzduchem v nafukovacích halách, tak vzniká daleko menší spotřeba energie. Při topení tímto plynovým infrazářičem pak můţeme jednoduše vytápět tu část haly, kterou zrovna potřebujeme. V zásadě by spotřeba energie v této hale měla být zhruba poloviční, ne-li aţ dokonce třetinová.

32 3.1.2.3 Časové možnosti využití haly

Tyto lehké montované haly jsou koncipované především pro celoroční provoz.

Jejich výskyt a vyuţívání je stále častější. Tyto haly mohou být také vybaveny speciální termoizolační vloţkou, která slouţí v zimních obdobích proti mrazu a naopak v teplých letních dnech slouţí jako ochrana proti nadměrnému zahřívání.

Ke všemu jsou haly s pevnou konstrukcí vybaveny bočními odvětrávacími okny, takţe není problém vyvětrat vzduch a pocítit venkovní atmosféru.

3.1.2.4 Životnost

Ţivotnost je veliká a je udávána doba 25 let (Odzkoušeno v praxi).

3.1.2.5 Cena a provozní náklady

Cena lehké montované haly je o dost vyšší, neţ u přetlakových hal, na druhou stranu, náklady na provoz jsou mnohem menší.

(HALY-POLAK.CZ, 2013)

Obrázek 8: Rozdíl mezi nafukovací halou a halou s pevnou konstrukcí Zdroj: SPORTOVNI-STAVBY.CZ

33

3.2 Konstrukce hal

3.2.1 Konstrukce přetlakové (nafukovací) haly

3.2.1.1 Obecný popis

Jak jiţ název napovídá, jedná se o pneumatické konstrukce s vnitřním přetlakem cca 300 Pa. Skládá se ze tří nebo čtyř plášťů. Nové se začínají dělat, s ohledem na stále rostoucí ceny energií, také haly nízkoenergetické. Celá hala se pak skládá z několika částí, které by jedna bez druhé nemohly být.

3.2.1.2 Jednotlivé komponenty

 Nosná síť

Nosná síť je vyrobena z ocelových pozinkovaných lan o průměru 6,3 mm a je přetaţena přes všechny vrstvy folií, tvořící plášť haly. Síť je zakotvená po obvodu haly v odstupech okolo 1,5 m a dává hale poţadovaný tvar. Kromě toho zajišťuje plně přenos statických veličin do spodní stavby a do zeminy. Lana jsou pozinkovaná a umrtvená proti kroucení a zapuštěna v buţírce. Veškeré spojovací prvky sítě jsou vyrobeny z nerezového materiálu. V místě, kde se nachází vchodový objekt do haly, objekt nouzového východu, jakoţ i napojení tepelného agregátu, je síť opatřena obvodovým lanem o průměru 10 mm.

 Zakotvení

Zakotvení haly zajišťuje po celém obvodu budoucí přetlakové haly kotevní systém s odstupem kotev okolo 1,5m. Na základě námi voleného menšího odstupu kotev je moţné přizpůsobit nejen půdorys naší haly téměř kaţdé velikosti hrací plochy, ale i výšku haly a úhel sklonu stěn v úrovni styku haly s terénem. Dle moţností a dle daných podmínek na konkrétní stavbě lze pouţít v zásadě tři typy zakotvení a to:

34

 ocelové trnové kotvící elementy s rozpínacím mechanismem, které jsou beraněny do rostlého terénu v místě realizace

 kotvy instalované do předem vybudovaného betonového obvodového základu (límce) o příčném průřezu cca 400 mm x 600-800 mm (š x v) či betonové desky o síle minimálně 150 mm a s betonem spojené pomocí dvousloţkového materiálu na chemické bázi

 kombinovaný způsob, při kterém je stabilita zakotvení zaloţena na spolupůsobení jednotlivých trnových ocelových kotvících elementů s nově vybudovanými, či stávajícími betonovými konstrukcemi po obvodu sportovní plochy.

Pneumatickým kladivem zaberaněné trnové kotvy se skládají ze čtyřhranného ocelového profilu, rozpínacích prvků a ocelového hrotu a jejich délka je cca 2m.

Odolnost kotev proti vytaţení bývá po jejich instalaci testována kontrolním měřením. Při realizaci zakotvení budou z naší strany pouţity výhradně takové metody a konstrukční prvky, které neumoţní poškození, či dokonce zničení vybudovaných hracích ploch, či stávajících betonových konstrukcí. Do připraveného podzemního kotevního systému, slouţícího pro zachycení tahových sil od nosné ocelové sítě, budou přišroubovány horní elementy, slouţící jako drţáky opěrného trubkového rámu. Vlastní kotvy jsou konstruovány tak, ţe mimo halovou sezónu bude celý nadzemní systém demontován a nebude tak jakkoli negativně ovlivňován letní provoz na sportovišti, kdy je hala sbalena a uskladněna. Kaţdé podzemní zakotvení však s sebou přináší i jistá rizika, spojená s moţným poškozením některých částí podpovrchových vedení inţenýrských sítí, zejména pak těch, jejichţ trasy vedou bezprostředně v úrovni přímé kotevní linie, ale u nichţ se neví, kudy přesně vedou. Po realizaci celého kotevního systému musí být tato případně porušená vedení lokálně opravena.

35 Obrázek 9: Ukotvení haly

Zdroj: ESA.DOME.COM

 Nosná plachta nafukovací haly

Základní nosnou konstrukci tvoří bílá vysoce světlo propustná folie. Tato folie má vynikající optické vlastnosti a vysokou propustnost světla a navíc splňuje veškeré poţadavky po stránce ostatních fyzikálních vlastností, ale současně splňuje i přísná kritéria protipoţární ochrany staveb. Třída reakce na oheň námi pouţívaného materiálu je dle příslušné normy ČSN EN 13501-1 klasifikována v kategorii B. Fólie je svařována z dílčích pruhů na svářecím automatu. Boční části haly a stropní kopule je v bílém provedení. Čelní stěny mohou být do výšky cca 5m vyrobeny z totoţného materiálu bílé, zelené nebo modré barvy, pro zajištění kontrastu hracích míčů. Nad hracím polem jsou speciální technikou přivařeny úchyty pro instalaci osvětlovacích těles.

 Tepelná izolace nafukovací haly

Na nosné folii je osazena tepelná izolace v podobě bublinové folie.

 Ochranná folie haly

Na zateplovací konstrukci je poloţena průsvitná ochranná folie tloušťky 0,2 mm.

Tato krycí folie, lépe krycí ochranný film, má od výrobce pětiletou garancí proti UV záření v extrémních oblastech na celoroční sluneční svit. Svou speciální

36

povrchovou úpravou zamezuje vnějšímu znečištění haly a zaţírání nečistot z ovzduší do povrchu folie. Povrch haly tak zůstává stále relativně čistý. Podle potřeby je výměnou této folie zajištěn vzhled nové haly i po několikaletém provozu.

Obrázek 10: vrstvy plachet Zdroj: ESA-DOME.COM

 Topná jednotka

Vytápění nafukovací haly je zajištěno pomocí přímotopného generátoru teplého vzduchu, který má zároveň i funkci hlavního tlakového ventilátoru (dmychadlo).

Ventilátor je nepřetrţitě v provozu a je poháněn elektrickým motorem.

Konstrukčně je ventilátor přímo napojen na elektromotor bez propojení klínovými řemeny. Jednotka je osazena digitálně řízeným hořákem s modulovanou regulací výkonu. Tepelný výměník je vyroben z nerezové ţáruvzdorné oceli INOX 430, vnější obloţení je z pozinkovaného plechu s povrchovou úpravou, pod kterým je uloţena izolace z minerální vlny. Součástí dodávky technologie je i dodávka a instalace tříplášťového komína pro odvod spalin od plynového spotřebiče. Topná jednotka bude umístěna v blízkosti haly a to dle moţností, provozních a obsluţných poţadavků a zejména pak s ohledem na předpisy poţární ochrany celého sportovního komplexu. Vzduchotechnický agregát bývá instalován v blízkosti haly v ochranném přístřešku s případnými protihlukovými opatřeními, který není standardně součástí dodávky.

37 Obrázek 11: topná jednotka

Zdroj: ESA-DOME.COM

 Náhradní tlakový ventilátor

Náhradní tlakový ventilátor je poháněn naftovým motorem, spojeným s ventilátorem dvojicí klínových řemenů. Tento nezávislý zdroj tlaku se uvádí do provozu při přerušení dodávky elektrického proudu, nebo jiné poruše, která způsobí zastavení dmychadla. Celé zařízení řídí speciální Start - Stop automatika.

Objem zásobní nádrţe je 70 litrů.

 Regulace teploty

Regulace teploty je u vytápění zemním plynem, či propanem řízena automaticky elektronickými čidly, umístěnými v prostoru haly a ve vzduchotechnickém vedení, a dálkovými termostaty, umístěnými v centrálním síťovém rozvaděči.

Samotná regulace je ovládána časovým spínačem, umoţňujícím rozlišit denní a noční provoz, nebo nastavit topná pásma dle potřeby, či dle skutečného obsazení

38

haly. Na základě získaných poznatků vyuţívá s úspěchem náš systém digitálně řízený modulovaný topný cyklus, který je pro přetlakové konstrukce dostatečně přesný a přitom provozně a ekonomicky nejvýhodnější.

 Napojení haly na vzduchový generátor

Napojení haly na vzduchový generátor je provedeno speciálními vzduchotěsnými kanály z pozinkovaného plechu, nebo z kruhového PVC-vedení se spirálovou výztuhou. Zpětné vedení, slouţící pro zajištění cirkulace vzduchu je provedeno ze stejného materiálu, ale o zhruba 40% průtočné ploše.

 Utěsnění haly

Po nafouknutí a dosaţení konečného tvaru pneumatické konstrukce je hala po obvodu utěsněna buď speciálními pískovými pytli, které jsou zarolovány do přesahující nosné plachty a přitlačeny na stěnu ocelové sítě, nebo jiným způsobem, vyuţívajícím obvodové betonové ţlábky s mříţkovými kryty, či jinou speciální metodu s vyuţitím přítlačného a těsnícího rámu. Bez ohledu na zvolený způsob utěsnění je nutné, aby bylo zajištěno dokonalé, bezpečné a přitom montáţně jednoduché a provozně naprosto spolehlivé utěsnění haly.

 Vchod do haly

Pro umoţnění bezpečného vstupu současně východu do a z haly bude mít přetlaková hala dostatečně kapacitní vchodový objekt s přetlakovým vyrovnáním.

39 Obrázek 12: Vchodové přetlakové dveře Zdroj: CPSPORT.EU

 Konstrukce nouzového východu haly

Hala bude pro případ potřeby nouzového úniku vybavena objektem nouzového východu, řešeného jako dveře otevírané ven z haly pomocí panikového uzávěru.

Celá konstrukce je vyrobena z oceli a je ţárově pozinkována.

 Osvětlení

Přímé osvětlení interiéru haly je zajištěno soustavou vanových svítidel (2 x 58 W), které jsou pomocí speciálních úchytů přímo zavěšeny na nosnou plachtu.

Vanová tělesa jsou vybavena odrazovými reflektory pro lepší usměrnění světelného toku. Zapínání a vypínání je řízeno automaticky časovým spínačem, nebo ručně podle potřeby.

40

Obrázek 13: Jasné osvětlení, které prozařuje skrz plachtu Zdroj: QTENIS.CZ

 Ochranná fólie

Bývá dodána v případě antukových hracích povrchů, nebo v případě povrchů, které nelze povaţovat za čisté i ochrannou fólii na zem, která zamezí zašpinění vnitřní strany nosné fólie.

(INTERHALL S.R.O., 2013)

3.2.2 Konstrukce hal s pevnou konstrukcí

3.2.2.1 Obecný popis

Jednoduchá konstrukce a rychlá montáţ jsou základními údaji u těchto hal. Díky této jednoduché ocelové konstrukci lze haly libovolně prodluţovat, zkracovat, zateplovat či jinak modifikovat. Tyto haly lze dokonce velice snadno propojit s jiţ postavenými halami či zděnými objekty.

41 3.2.2.2 Jednotlivé komponenty

 Konstrukce – Nosnou konstrukci se sedlovou střechou tvoří jaklové příhradové rámy, vzájemně propojeny podélnými ztuţidly. Nosné sloupy jsou zhotoveny z plnostěnných profilů, z důvodu úspory vnitřního místa v hale. Vzdálenost nosných rámů je cca 3,0m. Antikorozní úprava konstrukce nátěrovým systémem barvou RAL 7012. Konstrukci je nutné zaloţit na základové pasy nebo patky

Únosnost konstrukce je vypočítána na V. sněhovou oblast nahodilého zatíţení sněhem, přičemţ ve výpočtu je počítáno se stálým přitíţením konstrukce 0,25 KN/m². Toto přitíţení je dimenzováno na osvětlení a vytápění.

Obrázek 14: Konstrukce montované sportovní haly Zdroj: SPORTOVNI-STAVBY.CZ

 Opláštění – opláštění střechy PUR 40, opláštění stěn PUR 40 (PUR 40 = součinitel prostupu tepla 0,59 W/m²K)

42

Jádro je vyrobeno z tvrdé polyuretanové pěny: hustota 40(±3) kg/m³, z obou stran pozinkovaný plech a dodatečné organické povlaky tvoří kvalitní antikorozní ochranu (třída C3). Dále pak velice kvalitní ocel:

S250GD – S280GD+Z275 (konstrukční ocel s hranicí plasticity 250 – 280 MPa a odolností vůči roztahování 330 MPa.

Barevnost opláštění je moţná vybrat z rozsáhlé palety barev (cca 20 odstínů od dodavatele)

 Okapový systém

 Plastové dveře 1,1x2m (nouzové)

 Dveře zateplené 3x3m

 Moţnost na přání instalovat termoizolační vloţku (zateplení)

(POLAK CZ S.R.O., 2013)

Obrázek 15: finální podoba haly s ocelovou konstrukcí Zdroj: HALY-POLAK.CZ

43

3.3 Sportovní povrch v hale

Jelikoţ je projekt na téma pláţový volejbal, musíme tudíţ i zvolit správný podklad, na čem se bude vůbec hrát. A tímto sportovním povrchem nebude nic jiného, neţ hřiště na pláţový volejbal z křemičitého písku.

3.3.1 Složení sportovní povrchu

Písek, hlavní sloţka, musí být tvořen z jemných uvolněných kamínků a zrn křemene o správné hrubosti. Nesmí být, ale příliš hrubý, neboť by mohl způsobit zranění. Naopak nesmí být ani příliš jemný, aby se nelepil na kůţi hráčů a moc neprášil. Doporučuje se křemičitý písek sklářský nebo říční s frakcí, o zrnitosti kolem 0,35. Minimální hloubka by měla být 40 cm. Pod ním by měla být geotextílie, která zabraňuje propadu písku do země a pomáhá odvádět vlhkost z kurtu. Pod touto geotextílií by měla být ještě další vrstva, zhruba 40 - 50 cm široká plocha makadamu nebo hrubšího štěrku. Je to také velice důleţitá sloţka kurtu, protoţe propouští vodu, která prošla geotextílií dále směrem dolu do země.

Zabraňuje tak vytváření kaluţí na hrací ploše. Díky tomu se pak můţe hrát i za deště. (BEACH.CZ, 2011)

Obrázek 16: Průřez hřištěm na beachvolejbalové kurty Zdroj: JIH-SPORTOVNÍSTAVBY.CZ

44 3.3.2 Postup výstavby kurtu

 Provedeme skrývku zeminy do hloubky 80-100 cm na ploše, o určené velikosti kurtu. My jsme zvolili plochu o velikosti 528 m² - 2 kurty vedle sebe o rozměru 22x24m. Musí se počítat, ţe na naší parcele je vesměs betonový povrch, takţe musíme pouţít bagr a sutiny odváţet na skládku.

Bagr se pouţije dále na zarovnání okolního povrchu, aby byla hala v rovině.

 Na celou vyhloubenou plochu kurtu navezeme do výšky 40-50 cm hrubý makadam frakce 90 – 120 mm.

 Vyhloubíme čtyři díry do hloubky 1m, od dolní části skrývky a zabetonujeme do nich 4 trubky, které budou slouţit jako vodící objímky a mají průměr cca 80-150 mm. Horní hrana trubek je na úrovni nasypaného makadamu. Do těchto trubek se budou zasunovat kůly pro upevnění sítě.

Díry by měly být 2 m od bočních lajn. Dále je třeba míti na mysli, ţe vnitřní průměr trub musí být o 5 mm větší neţ vnější průměr kůlu. Díky tomuto systému získáme moţnost rychlé přestavby kurtu např. na pláţový fotbal.

 Po ztuhnutí betonu poloţíme na makadam v celé své ploše geotextílii, která jej oddělí od písku.

 Navezeme písek, který by měl být hluboký minimálně 40 cm.

 Kůly pro upevnění sítě musí mít délku 335 – 365 cm (50 – 80 cm ve vodící objímce + 40 cm písek + 240 cm výška sítě + 5 cm rezerva) Musí mít zaráţky nebo prstence ve výšce 50- 80 cm.

 Po celém obvodu kurtu zasadíme chodníkové obrubníky, které jsou výškově shodné s pískem a okolním rostlým terénem. Tímto zabráníme prorůstání trávy do hřiště a zároveň ohraničíme celé hřiště.

 Můţeme dále oba kurty oplotit, uchytit lajny, přidat empire

(BEACH.CZ, 2011)

45

4. Marketingová analýza

Neţ se dostaneme dál, k samotné marketingové analýze, musíme si nejprve vůbec vytyčit samotný pojem marketing.

Marketing je součástí managementu, jakoţto aplikovaný vědní obor a zahrnuje širokou škálu činností, které jsou zaměřeny na vytváření podmínek pro realizaci směny. A touto směnou se rozumí určitá forma lidské činnosti, díky které lze získat poţadovaný produkt za určitou protihodnotu.

Podle Ph. Kotlera se marketing chápe jako společenský a manaţerský proces, díky kterému získávají lidé to, co potřebují nebo po čem naopak touţí, a to na základě produkce komodit a jejich následné směny za jinou komoditu či rovnou za peníze.

Naopak podle Americké marketingové asociace (AMA) je marketing proces plánování a realizace koncepcí, procesů pro vytváření propagace, tvorby cen a distribuce myšlenek, výrobků a sluţeb, s cílem dosáhnout uspokojení poţadavků jednotlivců a organizací.

Marketingová analýza je velmi zajímavý nástroj, který umoţňuje nahlédnout hlouběji do oblasti marketingu a odhalit věci, které je potřeba zlepšit. Budeme se zabývat analýzou konkurence, trhu, odhadu poptávky a marketingovým mixem.

Začneme ale pravděpodobně jedním z nejdůleţitějších nástrojů marketingové analýzy, SWOT analýzou.

(FORET,M., PROCHÁZKA, VACULÍK, KOPŘIVOVÁ, FORET N., 2001)

4.1 SWOT analýza

SWOT analýza nebo také analýza silných a slabých stránek, příleţitostí a hrozeb je vlastně marketingový nástroj, který identifikuje jak vnitřní, tak i vnější prostředí firmy. (PODEŠVOVÁ, 2010)

46

Pro analýzu vlivu vnitřních faktorů a i pro analýzu vlivu externího okolí na organizaci lze nalézt mnoho přístupů. Jedna z nejúspěšnějších a nejrozšířenějších metod je tzv. metoda SWOT. Je to odvozenina od počátečních písmen anglických slov Strengths (silné stránky), Weaknesess (slabé stránky), Opportunities (příleţitosti) a Threats (nebezpečí, hrozby). Silné stránky S a slabé stránky W jsou faktory vnitřní konkurenceschopnosti. Příleţitosti O a nebezpečí T představují vliv vnějšího prostředí. (RYDVAL, 2012)

Doporučuje se začít analýzou OT – příleţitostí a hrozeb, které přicházejí z vnějšího prostředí firmy, a to jak makroprostředí (obsahuje faktory politicko- právní, ekonomické, sociálně-kulturní, technologické), tak i mikroprostředí (zákazníci, dodavatelé, odběratelé, konkurence, veřejnost). Po důkladně provedené analýze OT následuje analýza SW, která se týká vnitřního prostředí firmy (cíle, systémy, procedury, firemní zdroje, materiální prostředí, firemní kultura, mezilidské vztahy, organizační struktura, kvalita managementu aj.).

(RYDVAL, 2012)

Obrázek 17: SWOT analýza

Zdroj: FILOSOFIE-USPECHU.CZ

Naším záměrem je pomocí této analýzy zjistit slabé a silné stránky projektu výstavby nafukovací haly. Příleţitosti, které se nám naskytnou, ale i naopak hrozby skrývající se v tomto finančně nákladném návrhu.

47

Tabulka č. 2: SWOT analýza haly na plážový volejbal

Silné stránky

S

Slabé stránky

W

 Dobrá dostupnost, zastávka MHD pár minut od haly

 Součást rozsáhlého sportovního areálu KTV

 Blízko velikého parkoviště

 Vícestranné vyuţití pískového hřiště

 Mnoho závodních hráčů volejbalu v Liberci, zejména VK TU Liberec

 Velký počet amatérských hráčů volejbalu v Liberci

 Mnoho studentů KTV se zájmem o sport

 Šatny a sprchy s toaletami kousek od kurtů

 Moţnost ubytování a stravování

 Vrátnice na KTV funguje takřka celý den

 Nenáročnost sportu na počet hráčů a vybavení

 Nenáročnost údrţby

 Nejbliţší hala na pláţový volejbal aţ v Praze

 Celoroční provoz

 Dobré jméno KTV

 Umístění areálu na kraji Liberce

 Draţší pronájem hřiště

 Několik baráků místních obyvatel přímo kousek od haly

 pouze dva kurty

 absence koridoru mezi halou a šatnami

 drahý provoz haly

 Nevyhovující rozměry haly pro oficiální turnaje

 Nevyhovující rozměry haly pro pláţový fotbal

 Drahá realizace projektu

 Nerovnoměrná denní obsazenost kurtu

 Přes léto špatný vzduch a obrovské vedro v hale

 Nevyuţití venkovního kurtu na pláţový volejbal v areálu stadionu s umělým povrchem

48

Příležitosti O

Hrozby T

 Zpopularizování pláţového volejbalu

 Moţnost získání dotace pro stavbu haly

 Moţnost realizace turnajů či kempů

 Moţnost samofinancování haly

 Vybudování oddílu pláţového volejbalu

 Spolupráce s okolními volejbalovými týmy na Liberecku

 Rychlé rozšíření do povědomí mezi volejbalisty

 Nová moţnost zatraktivnit výuku studentům

 Vyuţít halu pro méně známé sporty na písku

 Zkvalitnění trenérů

 Zpestření tréninků VK TU Liberec

 Získání nových sponzorů

 Zacelení mezery na trhu v tomto segmentu

 Vyšší konkurence během letních období v Liberci a jeho okolí

 Hrozba neziskovosti

 Nedostatečný zájem ze strany závodních volejbalistů, zahrát si pláţový volejbal během zimy

 Hrozba horšího obsazování kurtů (dopoledne výuka

studentů, odpoledne - ve špičce boj o rezervace)

 Problém s horším vyhříváním písku během zimy

 Nezájem ze strany veřejnosti

 Velká konkurence jiných sportů (lyţe, běţky, hokej,…)

Zdroj: Vlastní tvorba

49

4.2 Analýza konkurence

Analýza konkurence je důleţitou částí procesu plánování. Firma identifikuje své přímé, nepřímé či potenciální konkurenty. Některé firmy nedávají přílišnou pozornost své konkurenci nebo zase naopak to se sledováním aţ moc přehánějí. Je potřeba najít nějakou rozumnou míru a proto většina firem se snaţí konkurenci monitorovat a okamţitě reagovat na změny. Není cizí, ţe se snaţí kopírovat jejich pohyb.

Analýza konkurentů slouţí firmě:

 k pochopení všech strategií konkurentů. Zejména potom strategiím, které plánují firmy do budoucna;

 k zjištění konkurenční výhody či nevýhody vůči konkurenci;

 k předpovědi, jak nejspíše bude konkurence reagovat na náš marketingový plán;

 k vytvoření takových strategií, díky kterým získá firma konkurenční výhodu do budoucna;

 k zvýšení povědomí o příleţitostech a hrozbách;

 k zjištění návratnosti budoucích investic.

Musíme taktéţ počítat s budoucími konkurenty, kteří produkují výrobky nebo sluţby, které se chovají k našemu produktu jako substitut, který má podobné vlastnosti jako náš produkt a můţe ho nahradit. Rozlišujeme přímé nepřímé a potenciální konkurenty. Přímí konkurenti mají podobný produkt a operují na našem trhu. Naopak potenciální konkurence má sice také podobný výrobek, ale nenachází se na našem trhu. Velkou pozornost si zaslouţí nepřímí konkurenti, kteří se nacházejí na našem trhu, ale mají vcelku odlišný produkt. Ten se ale můţe nakonec díky technologické změně stát i naším přímým konkurentem.

(Blaţková, 2007)

50 Tabulka č. 3: Konkurence v Liberci a okolí

Konkurent Adresa Cena Dodatečné informace

SPORT PARK LIBEREC

Tipsport arena Jeronýmova

570/22 Liberec, 460

07

150 Kč/h kurt

1 venkovní kurt na pláţový volejbal (kvalitní, ale

neoplocený) Otvírací doba:

9:00 – 21:00 (kaţdý den) Krásný a obrovský sportovní

areál, široká paleta dalších sportů

KOUPALIŠTĚ SLUNÍČKO

Dřevařská 308 Liberec 30 - Vratislavice nad Nisou, 463 11

100 Kč/h kurt (v době provozu

koupaliště) 150 Kč/h (v době mimo

provoz koupaliště)

1 venkovní kurt (neoplocený) Otevírací doba:

NE-ČT 9:00 – 19:00 PÁ-SO 9:00 – 20:00 Moţnost osvětlení

Moţnost koupání TENIS

ROCHLICE LIBEREC

Na Ţiţkově 1080, Liberec 6

– Rochlice, 460 06

140 Kč/h kurt

1 venkovní kurt (oplocený) Otevírací doba:

8:00 – 22:00 (kaţdý den)

TJ SOKOL RUPRECHTICE

Staškova 297/13 Liberec 14 –

Ruprechtice 460 13

100 Kč/h kurt Na permanentku hodina 80 Kč

1 venkovní kurt (oplocený) Otevírací doba: Telefonická

domluva

DĚTSKÉ HŘIŠTĚ SMETÁK

Klášterského 1, Liberec 3

460 10

Vstup do areálu 60 Kč na den

dospělý

2 venkovní kurty (neoplocené)

Otevírací doba: 9:00 – 21:00 (kaţdý den)

Veliký areál pro děti a rodiče