Návrh general layoutu výrobní haly ve firmě BOS Klášterec nad Ohří

(1)

Ladislav Šámal

Návrh general layoutu výrobní haly ve firm ě BOS Klášterec nad Oh ř í

Diplomová práce

2008

(2)

Katedravýrobních systémů

Technická univerzita v Liberci

Studijní program: M 2301 Strojní inženýrství

Obor: Výrobní systémy

Zaměření: Pružné výrobní systémy pro strojírenskou výrobu

Návrh general layoutu výrobní haly ve firm ě BOS Klášterec nad Oh ř í

KVS – VS – 186 Ladislav Šámal

Vedoucí práce: Doc. Dr. Ing. František Manlig Konzultant: Ing. Jan Vavruška

Rozsah práce

Počet stran: 61 Počet příloh: 7 Počet obrázků: 26 Počet tabulek: 11 Počet grafů: 10

Označení D. P.: KVS - VS - 186 V Liberci 23. 5. 2008

(3)

TÉMA: Návrh general layoutu výrobní haly ve firmě BOS Klášterec nad Ohří

ANOTACE:

Tato diplomová práce se zabývá návrhem general layoutu výrobní haly ve firmě BOS Klášterec nad Ohří za účelem uspořádání stávající výroby a vytvoření prostoru pro nové projekty.

Dále popisuje optimalizaci výrobní buňky Volvo P28 ABR za účelem jeho začlenění do nového general layoutu. Dále popisuje vytvoření mapy hodnotového toku pro odhalení skrytého plýtvání a rezerv ve formě úzkých míst.

THEME: General layout of the faktory building in the company BOS Klášterec nad Ohří

ANNOTATION:

This graduation theses deal with general layout of the factory building in the company BOS Klášterec nad Ohří in order to organize the current production and formation of the space for the new projects.

Secondly it describes the optimizing of the production cell Volvo P28 ABR in order to its integration into the new general layout. The graduation these also describe the creation of the value flow map to reveal the hidden waste and reserves in form of bottlenecks.

Desetinné třídění:

Klíčová slova: general layout, layout, Mapování hodnotového toku Zpracovatel: TU v Liberci

Dokončeno: 2008 Archivní označení zprávy:

(4)

Pod ě kování

Na tomto místě bych velice rád poděkoval panu Doc.Dr.Ing Františku

Manligovi a Ing. Janu Vavruškovi za odborné konzultace a za pomoc při vzniku této diplomové práce.

Dále děkuji vedení a zaměstnancům firmy BOS Automotive Products s.r.o. za umožnění vypracování této diplomové práce a také všem ostatním, kteří svou

pomocí přispěli k jejímu dokončení.

(5)

Prohlášení

Byl jsem seznámen s tím, že na mou diplomovou práci se pln ě vztahuje zákon č . 121/2000 o právu autorském, zejména § 60 (školní dílo) a § 35 (o nevýd ě le č ném užití díla k vnit ř ním pot ř ebám školy).

Beru na v ě domí, že TUL má právo na uzav ř ení licen č ní smlouvy o užití mé práce a prohlašuji, že souhlasím s p ř ípadným užitím mé práce (prodej, zap ů j č ení apod.).

Jsem si v ě dom toho, že užít své diplomové práce č i poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem TUL, která má právo ode mne požadovat p ř im ěř ený p ř ísp ě vek na úhradu náklad ů , vynaložených univerzitou na vyhotovení díla (až do jejich skute č né výše).

Jméno a p ř íjmení: Ladislav Šámal

Adresa: Smržov 47

Č eský Dub

463 43

……….. ………

Datum Podpis

(6)

Místop ř ísežné prohlášení

„Místop ř ísežn ě prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatn ě s použitím uvedené literatury pod vedením vedoucího diplomové práce."

V Liberci, dne 23. 5. 2008 ………

(7)

Katedravýrobních systémů - 6 -

1. Obsah

1. Obsah ... 6

2. Teoretická část ... 9

2.1. DMAIC ... 9

2.2. Tvorba LAYOUTU ... 9

2.3. Teorie U - buňky ... 14

2.4. 5S ... 15

2.5. ABC Analýza ... 16

2.6. Plýtvání ... 17

2.7. Mapování hodnotového toku (VSM) ... 20

2.8. Závěr teoretické části ... 22

3. Úvod do praktické části ... 23

3.1 Stručně o firmě ... 23

3.1.1. Název a logo firmy ... 23

3.1.2. Produkty ... 23

3.2. Cíle diplomové práce ... 24

4. Stávající general LAYOUT ... 25

4.1. Stávající General LAYOUT + seznámení s výrobou ... 25

4.2. Produktivní / neproduktivní plochy ... 28

4.3. ABC analýzy ... 29

4.3.1. ABC Analýza objemu výroby (Ks/rok) ... 29

4.3.2. ABC Analýza obratu ... 30

4.4. Spaghetti diagram ... 31

4.5. Výpočet stávajících manipulačních tras ... 33

5. Návrhy general LAYOUTU ... 35

5.1. Návrh číslo 1 ... 35

5.1.1. Výpočet délek manipulačních tras ... 35

5.1.2. Vyhodnocení varianty 1 ... 37

6. Vyhodnocení navržených variant ... 44

6.1. Grafické srovnání variant ... 44

6.2. Rozhodovací matice ... 45

7. Finální návrh LAYOUTU ... 46

7.1. Výpočet délek manipulačních tras ... 46

7.2. Vyhodnocení finální varianty... 48

(8)

8. Volvo P28 ABR ... 49

8.1. Seznámení s výrobou ... 49

8.2. Definice problému ... 49

9. Redukce výrobní plochy ... 50

9.1. Mikrolayout pracoviště ... 50

9.2. Návrhy pro uskladnění prázdných beden ... 51

9.3. Vyhodnocení návrhů ... 52

10. VSM Volvo P28 ABR ... 52

10.1. Výroba Volvo P28 ABR ... 52

10.2. Takt výroby Volvo P28 ABR ... 54

10.3. Rozpad kusovníku ... 55

10.4. Mapa hodnotového toku Volvo P28 ABR ... 56

10.5. Vázaný kapitál ve skladu – hlavní díly ... 56

10.6. Vyhodnocení VSM ... 58

11. Závěr ... 59

12. Seznam obrázků ... 60

13. Seznam tabulek ... 60

14. Seznam grafů ... 61

15. Literatura ... 61

(9)

Použité zkratky:

DMAIC Define, Measure, Analyse, Improve, Control (definuj, měř, analyzuj, zlepši, řiď)

VA Value Added

NVA Non Value Added

VA-index Value Added Index time

VSM Value Stream Mapping

(mapování hodnotového toku) OEE Overall Equipment Effectiveness

(celková efektivita zařízení) SMED Single Minute Exchange of Dies

ABR Abdeckrollo

TGN Treinngitternetz

TGR Treinngitterrollo

(10)

2. Teoretická č ást

2.1. DMAIC

Je základní model zlepšování. V souvislosti s rozvojem neustálého zlepšování, zvyšování úrovně kvality, bezpečnosti, ochranou životního prostředí vznikla metoda DMAIC. Jedná se vlastně o zdokonalený PDCA cyklus. Kvalita je obor, kde cyklus zaznamenal hlavní rozvoj a použití v praxi. Nestačil již novým nárokům, a proto došlo ke vzniku metody DMAIC. Metoda definuje 5 fází pro úspěšné zavedení změny nebo řízení projektu určeného ke zlepšování.

a) Define - Problém, který se má řešit, je nutné nejprve definovat a popsat. Určit jeho dopady na zákazníka i očekávané přínosy projektu. Výsledkem této fáze jsou srozumitelně a pevně definované cíle. [3, 4]

b) Measure - Zlepšování se má provádět po malých krůčkách, kterých se má

dosáhnout a které vedou ke splnění daných cílů. Tyto krůčky musí být měřitelné, aby bylo možné odlišit domněnky od skutečnosti. [3, 4]

c) Analyze - Zjištěné informace je potřeba podrobně analyzovat a zjistit skutečný potenciál pro zlepšení. Hledají se příčiny problémů. [3, 4]

d) Improve - Každý problém má nějakou příčinu, jejímž odstraněním se nastaví nové parametry procesu a dojde k jeho optimalizaci. Vše se dělá pro zvýšení spokojenosti externího či interního zákazníka. [3, 4]

e) Control - Řízení znamená monitorování implementovaných zlepšení za účelem udržení přínosů a zajištění nápravných opatření. Smyslem této fáze je zavedení, standardizace zlepšení produktu či procesu. Také je

samozřejmě důležité přesvědčit se, zda jsou opatření řádně

uplatňovány a jsou součástí běžných každodenních činností. [3, 4]

Metodu je možné využít pro jakékoliv řešení problému nebo zavedení nových změn, dosažení lepších předem stanovených výsledků nebo spokojenosti zákazníka. Fáze DMAIC je možné opakovat, jejich opakováním se roztáčí spirála postupného

zlepšování a dosahování lepších a lepších výsledků. [3, 4]

2.2. Tvorba LAYOUTU

Navrhování layoutu výrobního systému je důležitou úlohou při transformaci obecných výsledků měření do konkrétního prostorového uspořádání výrobního systému.

Výsledkem této fáze projektu je poměrně mnoho variant řešení. To je způsobeno na jedné straně velkým počtem různých faktorů a kritérii, které se zde musí zohlednit, a na druhé straně velkým počtem možných řešení. Optimální variantu dostaneme na základě důkladného přehodnocení všech navrhovaných řešení.

(11)

Katedravýrobních systémů - 10 - Při navrhování layoutu je důležité dodržet následující požadavky:

- minimální dopravní náklady – nízké náklady na dopravu v závislosti na přepravovaném množství a dráze

- pružnost layoutu – možnost změn v budoucnosti

- minimální plochy potřebné pro zásobníky strojů – optimální využití systému - minimální takt výrobního úkolu

- nízké zásoby – nízká vázanost kapitálu - přehlednost struktur uspořádání pracovišť - přímý materiálový tok

- nízké náklady spojené s instalací systému

- přímá návaznost a optimální rozměry dopravních cest

Při tvorbě layoutu je tedy nutné zohlednit řadu aspektů:

- výrobně technické a provozní hledisko - hledisko materiálového toku a logistiky - infrastrukturu, zásobování a odvoz odpadu - strukturu ploch a prostorů

- bezpečnost a ochranu zdraví pracujících

Postup při navrhování layoutu

Je to obtížná fáze projektu, což je způsobeno velkým počtem různých faktorů, které se musejí zohlednit.

Postup můžeme obecněji rozdělit do následujících kroků:

a) Příprava údajů

- technologické postupy

- velikost výrobních ploch a manipulačních prostředků, pracovišť, dopravních cest - dopravní matice

- okrajové podmínky (rozměry dílny, zatížení podlahy apod.)

(12)

Katedravýrobních systémů - 11 - b) Návrh layoutu celé haly

Zkompletují se zde údaje o tvarech jednotlivých buněk (výrobních linek, skladů …), umístění vstupních a výstupních míst, materiálová návaznost dílčích oddílů a jejich vzájemné propojení. Dle všech těchto podmínek se navrhne několik variant

a zhodnotí se, která je pro náš případ nejlepší.

Obr. 1. Materiálové toky celkového layoutu, vlevo před, vpravo po zlepšení

b) Návrh layoutu výrobní buňky

V tomto kroku se musí pracoviště uspořádat v rámci výrobní linky s ohledem na technologické podmínky, materiálový tok, sériovost, pohyb operátorů, stavební a technická omezení. Pro tento účel se používá více tvarů layoutu. Uspořádání koresponduje s časovými studiemi, kde je nutné některá pracoviště slučovat nebo naopak rozšiřovat.

d) Rozmístění úzkých míst

Zde je zapotřebí věnovat zvláštní pozornost maximálnímu využití úzkého místa.

V systému platí, že se vyprodukuje pouze to, co projde úzkým místem.

Metody pro návrh LAYOUTU

[7]

1. Prioritní Metody (metody dominantního toku)

Upřednostňování určitého výrobního zařízení zpravidla na základě intenzity materiálového toku.

2. Grafické a schématické metody

Standardní grafické znázornění jednotlivých variant. Pro svoji jednoduchost a názornost jsou používány nejčastěji. Například Spaghetti diagram (viz obr. 1.) nebo Sankeyův diagram.

(13)

Katedravýrobních systémů - 12 - 3. Matematické metody

- Optimalizační exaktní zkoumání všech možných variant

- Sub optimalizační zkoumají pouze určitou část (podmnožinu) řešení, výsledné řešení se blíží optimu

- Stochastické provádějí se náhodné výběry, mezi nimiž je s dostatečnou pravděpodobností alespoň jedno dobré řešení

4. Simulační metody

Simulace je efektivní nástroj při projektování layoutu, protože umožňuje získat poznatky o chování systému bez existence reálného systému. Lze takto ušetřit vysoké náklady, které by vznikly odhalením chyb až po realizaci projektu. Simulace napomáhá i při analýze existujících systémů, u kterých není možné přerušit provoz, ale které je nutno zdokonalit. Simulace sleduje výrobní systém a jeho chování komplexně a dynamicky ve formě statistiky a animace. [5]

Výsledky simulace:

- výrobní výkon (počet kusů / doba simulace) - takt systému

- čas čekání výrobku před operací - velikost zásob

- využití zdrojů (zařízení, operátorů)

- čas poruch, počet poruch v časovém intervalu - čas blokování zařízení

- čas nečinnosti zařízení (při čekání na práci) - čas preventivní údržby

- nákladové ukazatele - návratnost investic

- virtuální 3D model systému [5]

Obr. 2. Příklady simulačních výsledků [5]

(14)

Katedravýrobních systémů - 13 - Rozdělení layoutů výrobních systémů: [7]

1. Technologické uspořádání

Spočívá v seskupování stejných či podobných strojů, podle technologické příbuznosti (dílna s obráběcími stroji…). Používá se u kusové a sériové výroby.

Výhody: dobře se organizuje práce, není návaznost jednotlivých prací, snazší údržba, jednoduše se řeší nepřítomnost pracovníka nebo porucha stroje.

Nevýhody: je horší přehled o rozpracované výrobě a výrobní proces je dlouhý vzhledem k přesunům rozpracované výroby mezi dílnami.

2. Předmětné uspořádání

Seskupování různorodých strojů podle technologického postupu dané výroby (dělící zařízení – soustružení – frézování – broušení). Používá se při hromadné a sériové výrobě.

Výhody: výrobek se zpracovává v jedné dílně od začátku do konce, krátký výrobní proces, nižší náklady na přepravu v rámci podniku.

Nevýhody: těžko se mění výrobní program, těžko se organizuje práce, především když chybí pracovník nebo je porouchaný stroj, potom vznikají prostoje.

Obr. 3. Možná uspořádání layoutu výrobní linky

přímočarý

L-tvar

U-tvar

kruhový

E-tvar

rozvětvující se sbíhající se

uzlový tvar

maticový tvar

Jednoduché tvary Komplexní tvary

(15)

2.3. Teorie U - bu ň ky

Cílem zavedení U - buněk je dosáhnutí plynulého toku materiálu, který je řízen požadavky zákazníka. Vytvořením produktové organizace je totiž možné podstatně zvýšit flexibilitu, redukovat manipulaci a zjednodušit způsob dílenského řízení výroby.

Kritéria pro zařazení produktu do U - buňky: [2, 3]

- skupiny výrobků musí sdílet stejné výrobní zařízení - dostatečná opakovatelnost

- mobilita zařízení – kolečka, rychlospojky ….

- flexibilní pracovníci

Pravidla pro stavbu layoutu U - buňky: [2, 3]

- kontrola by měla byt součástí každé operace, operátor vyrábí a současně kontroluje

- eliminace veškerého plýtvání

- co nejmenší potřeba rozpracované výroby - operátoři výroby by měli vykonávat jen pohyby,

které přidávají hodnotu výslednému produktu - operátoři musí být rovnoměrně vytíženi dle taktu

výroby, aby se eliminovalo čekání - zásobování buňky vždy z vnější části

- uspořádat zařízení tak, aby body, kde pracovník Obr. 4. U - Buňka [2]

začíná a končí, byly co nejblíže - lidé se pohybují uvnitř, kde nesmí mít žádné překážky v pohybu

- pohyb materiálu je postupný od začátku ke konci a nesmí se křížit ani vracet - umístit materiál tak, aby se minimalizovala manipulace

Přínosy zavedení U – buněk [2, 3]

- redukce zásob a rozpracované výroby

- schopnost rychlejší reakce na požadavky zákazníka a spolehlivost dodávek - redukce manipulačních činností

- jednodušší řízení

- lepší využití strojů, lidských zdrojů a výrobních prostorů - jednodušší a efektivnější oceňování a sledování nákladů - jednodušší analýza a měření práce

- efektivnější plánování a řízení výroby - zlepšení kvality

- jednodušší a rychlejší start nové výroby - flexibilnější a jednodušší přemístění strojů

- lepší komunikace mezi operátory a vzájemné zaškolení - umožňuje obsluhu více operací jedním pracovníkem - redukuje potřebnou podlahovou plochu

(16)

2.4. 5S

Metodika 5S pochází z Japonska. Zkratka 5S vyjadřuje počáteční písmena

jednotlivých kroků této metodiky. Separovat (Seiri), Systematizovat (Seiton), Stále čistit (Seisto), Standardizovat (Seiketsu) a Sebedisciplína (Shitsuke).

Obr. 5. Etapy 5S Cílem této metody je:

Zjednodušit a usnadnit práci, zvýšit její bezpečnost.

Poskytnout vše, co je potřeba na pracovišti a v pracovní zóně.

Zvýšit kvalitu (správné uspořádání nástrojů a materiálu snižuje počet chyb).

Snížit náklady (žádné hledání dílů, odstraňuje vše, co je nepotřebné).

Zvyšuje reaktivitu (Podporuje rychlou přípravu, pružnost, jednoduchost).

1) Separovat (Seiri): Znamená odstranění pohybů, úkonů, zásob, nástrojů a materiálu bez přidané hodnoty. Pro toto označení se používají červené kartičky a dotazník, do kterého se

zapisuje, zda předmět bude odstraněn, nebo přemístěn do skladu.

2) Systematizovat (Seiton): Soustavné umísťování VŠECH předmětů na stálá, jim určená místa.

3) Stále čistit (Seisto): Znamená stále udržování pracoviště a podnik v čistotě a pořádku.

4) Standardizovat (Seiketsu): Znamená vytvořit jednoduché a jednotné systémy tak, aby je všichni pochopili a uplatňovali.

5) Sebedisciplína (Shitsuke): Podporovaní standardizace, vytvoření správných pracovních návyků. Dodržování předchozích pravidel.

Implementace těchto pěti základních pravidel přinese rychlé zlepšení podmínek na jednotlivých pracovištích, zlepší efektivitu práce a zviditelní problémy.

Separovat Systematizovat Čistit Standardizovat

SEBEDISCIPLÍNA

(17)

2.5. ABC Analýza

Je jeden ze základních ukazatelů řízení zásob. Vychází z principu, že jen několik málo faktorů podstatně ovlivňuje výsledný problém. Základním principem ABC analýzy je skutečnost, kterou popisuje tzv. Paretovo pravidlo. Tedy, že: „osmdesát procent všech důsledků způsobuje jen asi 20% příčin ".

Základem ABC analýzy je rozdělení výrobního programu do třech reprezentativních výrobkových skupin podle procentuelního podílu na celkové hodnotě zvoleného parametru. Například když analyzujeme výrobní program podniku, tak zjistíme, že 75% ročního obratu tvoří jen malá skupina výrobků (např. 10%) a na druhé straně rozsáhlá skupina výrobků (např. 70%), která se však na celkovém obratu firmy podílí jen nepatrně. [3]

Když podrobíme výrobní program podniku takovéto analýze, je většinou možné rozdělit výrobky do 3 základních skupin: [3]

A - Významné výrobky (10% výrobků, 75% obratu).

Patří sem položky s největším podílem na obratu. Jim je věnovaná největší pozornost. Při jejich nákupu je potřebný detailní průzkum dodacích

podmínek (kvalita, cena …). Objednává se v kratších časových intervalech, protože i nepatrné snížení stavu zásob má výrazný vliv na snížení nákladů na skladování.

B - Méně "významné" výrobky (20% výrobků, 15% obratu)

Patří sem položky se střední výškou obratu. Pozornost se zde nevěnuje jednotlivým výrobkům, ale obvykle se zde tvoří tzv. výrobkové skupiny.

Velikost zásob se může určovat analyticky, ale většinou postačí statistický odhad. Objednává se v delších časových intervalech, protože zvýšení průměrné úrovně zásob u této skupiny položek nemá až takový výrazný vliv na výšku nákladů na skladování.

C - "Nevýznamné" výrobky (70% výrobků, 10% obratu)

Do této skupiny patří nízko obratové položky. Objednávané jsou až na základě přímého požadavku.

ABC analýza se využívá i při rozboru výrobních zásob, kde sledovaným parametrem není obrat, ale průměrná množství zásob jednotlivých položek v hodnotovém

vyjádření. Z hlediska takovéto ABC analýzy získáme následující tři skupiny: [3]

A - Položky s největším podílem na celkových zásobách. Z hlediska redukce zásob představují největší potenciál pro zlepšení.

B - Položky s průměrnou výškou zásob a průměrným potenciálem pro zlepšení.

C - Do této skupiny patří položky s nízkou zásobou ve skladě. U těchto položek je obvykle potenciál pro jejich zlepšení nulový.

Přínosy ABC Analýzy: Přehled o tom, které položky nejvíc přispívají

k hospodárnému výsledku firmy, a tedy jsou pro nás nejdůležitější. Musí jim být proto věnována největší pozornost a pro jejich řízení musí být použity nejpreciznější

systémy.

(18)

Katedravýrobních systémů - 17 - Oblast použití:

ABC analýza je jednou ze základních analýz výrobního programu při projektování výrobního systému. Proto se používá pro: [3]

- změnu organizační struktury (snaha o buňkovou výrobu, modulární, fraktálový podnik, změnu layoutu …)

- snížení zásob

- snížení výrobních nákladů - změnu systému řízení - zvýšení kvality …

Ale nepoužívá se jen pro finální výrobky, má široké možnosti uplatnění i při rozboru nakupovaných komponentů a materiálů, nebo při rozboru zásob.

- skladování (uložení položek ve skladě v závislosti na jejich obratovosti) - náklady (rozložení nákladových položek podle jejich podílu na celkových

nákladech) - zákaznický servis

- výroba (klasifikace příčin prostojů podle jejich početnosti a délky trvání) - údržba (klasifikace podle početnosti jednotlivých typů nebo příčin poruch) - kvalita (Paretova analýza příčin zmetkovosti)

2.6. Plýtvání

Jako první definoval slovo plýtvání Henry Ford již roku 1913. A to jako:

„ Obvykle peníze vložené do surovin, nebo do zásob hotových výrobků jsou považovány za živé peníze. Jsou to sice peníze v obchodě, to je pravda, ale mít zásobu surovin, nebo hotových výrobků přesahující požadavky je PLÝTVÁNÍ, které jako každé jiné plýtvání má za následek zvýšení cen a nižší mzdy.“

Hlavní druhy plýtvání v průmyslové praxi vycházející ze sedmi druhů plýtvání dle Taichy Ohna jsou:

1) Nadvýroba: - Větší výroba statků a zboží, než jakou může spotřebovat trh.

- Projevuje se tím, že masa zboží, která nenalézá odbyt, přeplňuje trh a ceny klesají.

- Znamená provádění aktivit, které se tržně nezhodnotí. Tento druh označil T. Ohno za "kořen všeho zla", protože nadvýroba je spojena s dalšími druhy plýtvání, jako jsou např. zbytečné pohyby,

manipulace …

Tento druh plýtvání je spojen s nadbytečnými náklady:

- na odebíranou energii - na nadbytečné pracovníky

(19)

Katedravýrobních systémů - 18 - - na zbytečné budovy a plochy

- na zbytečné stroje a manipulační prostředky [1]

2) Čekání: - Je druh plýtvání, kdy operátor výroby například musí čekat na dodání materiálu, nebo tehdy, jestliže pracovník stojí a pouze pozoruje chod stroje při opracovávání výrobku, přičemž by mohl obsluhovat další stroj.

Čekání prodlužuje průběžnou dobu, což je kritický parametr štíhlé výroby. [1]

3) Zbytečná manipulace:

- Souhrn nadbytečných operací spočívajících převážně v přepravě

materiálu, nakládce a vykládce, jeho skladování, balení a vážení, měření jeho množství, jakož i v technologických manipulacích a úklidových pracích bezprostředně souvisejících s výrobním procesem. Tento druh plýtvání zahrnuje jednak makro plýtvání, ve formě zbytečné manipulace a přepravy z důvodu špatného layoutu podniku, a současně i mikro plýtvání, ve smyslu přenášení dílu a výrobků v teritoriu pracoviště. [1]

4) Složitý (špatný postup):

- Je postup výroby, který není nejhospodárnější a dochází při něm tedy ke zbytečné manipulaci i k nadbytečným pohybům, proto je tento druh plýtvání velmi důležitý a významně se promítá do celkové ceny výrobku.

Tento typ plýtvání se vyskytuje například tam, "kde děláme navíc něco", co zákazník nepotřebuje. [1]

5) Nadbytečné zásoby:

- Zásoby hotových výrobků v podniku, jejichž množství je větší, než je schopen odběratel plynule odkupovat. Tento druh plýtvání je spjat s udržováním a správou nepotřebných surovin, dílů a rozpracované výroby. Tyto projevy můžeme najít zejména tam, kde výroba není dostatečně spjata s rytmem trhu. Příčinou tohoto plýtvání je fakt, že aktuální skutečné potřeby zákazníků se výrazně liší od předpokladů. [1]

6) Zbytečné pohyby:

- Všechny pohyby, co nepřidávají hodnotu finálnímu výrobku nebo za které není zákazník ochoten zaplatit. Zbytečné pohyby vykonávají lidé i stroje. Zbytečné pohyby lidí mají souvislost s utvářením lidské práce a s ergonomií. Špatné ergonomické řešení negativně ovlivňuje

produktivitu, kvalitu i bezpečnost práce. Produktivita trpí tam, kde existuje zbytečné přecházení, nahýbání, čí otáčení. Kvalita je nižší tam, kde se člověk musí natahovat, aby provedl pracovní úkon či zkontroloval výrobek. Ve strojní podobě to může být například v situaci, kdy výchozí

(20)

Katedravýrobních systémů - 19 - poloha svářecího robotu je zbytečně daleko od místa sváru, nebo jsou svářence daleko od sebe. [1]

7) Zmetky a vady: - Jsou výrobky, které splňují předpokládané užitné vlastnosti jen částečně, nebo vůbec ne. Tento druh plýtvání je spojen

s existencí a nápravou neshodných sestav, dílůči polotovarů. Zahrnuje materiál, čas i energii vloženu do provedení oprav.

Zvyšuje náklady, za kterých dosahujeme hodnotu pro zákazníka.

Cesta k eliminaci tohoto plýtvání vede přes aplikaci nástrojů pro plánování a řízení jakosti. Největší efekt má potom naplňování filozofie předcházení chybám formou metody Poka-Yoke. [1]

8) Nevyužití schopností lidí:

- Tento druh plýtvání existuje tam, kde není zajištěno dostatečné využití schopností pracovníků zaměstnavatelem, kde je rozpojen "řetězec" mezi podnikem a zákazníkem, kde neexistují "toky znalostí a know-how" mezi jednotlivými úseky podniku apod. Toto nevyužívání znalostí a know-how může mít horizontální i vertikální směr, může být trvalým nebo dočasným jevem. Vždy ale brzdí tok myšlenek, zpomaluje tvorbu námětů na zlepšení, vytváří frustraci i demotivaci a dává tak příležitost k promarnění šance zlepšit hodnotové toky nejen na pracovišti či v lokální úrovni jednoho podniku, ale i v rámci globálního hodnotového toku mezi podniky. [1]

Přidávání hodnoty

Plýtvání

Obr. 6. Plýtvání vs. přidávání hodnoty [1]

Činitelé ovlivňující plýtvání: - technická úroveň podniku - organizace práce v podniku - hospodářské a právní normy

VA

(21)

Katedravýrobních systémů - 20 - - průzkum trhu a jeho využití

- dodací lhůty, pohotovost a disciplína dodavatelů - úvěrová a finanční politika státu

- stav zásob na celostátní úrovni - kvalifikace pracovní síly

2.7. Mapování hodnotového toku (VSM)

Zmapování hodnotového toku obsahuje všechny kroky materiálového a informačního toku produktu na cestě od objednávky až k dodání zákazníkovi. Je zásadní analýzou štíhlé transformace, která odhalí procesní kroky, které přinášejí hodnotu pro

zákazníka. Ty, které nepřinášejí, se pak odstraňují aplikací různých metod štíhlé transformace.

Záměrem mapování hodnotového toku je následovat cestu materiálu od zákazníka k dodavateli a zakreslit obrázkové reprezentanty každého procesu v materiálovém a informačním toku.Na základě vizualizace dat (současný stav) se pak hledá největší přidaná hodnota v toku materiálu a informací a dochází k přetvoření současného stavu na stav budoucí. VSM se používá při:

- zavádění nové výroby - plánování změn u výrobku

- návrhu nových výrobních procesů - novém způsobu rozvržení výroby…

VSM se však může použít i při obyčejné analýze současného stavu, bez plánování změn, což nám pomůže odhalit skryté plýtvání a rezervy ve formě úzkých míst, které se doposud jen tušily. [1,2]

Postup při tvorbě VSM:

Obr. 7. Postup při tvorbě VSM Stanovení rodiny

výrobků

Mapa současného hodnotového toku

Mapa budoucího hodnotového toku

Akční plán

(22)

Katedravýrobních systémů - 21 - 1) Stanovení rodiny výrobků: - identifikace požadované skupiny výrobků na konci

hodnotového toku

- vyznačení kolik různých hotových výrobků obsahuje jedna skupina, jaké množství požaduje zákazník a jak často

2) Zakreslení současného stavu:

- začíná se požadavky zákazníka (měsíční požadavek, počet pracovních dní, počet směn, počet výrobků za den)

- dalším krokem je zakreslení základních výrobních procesů - materiálový tok je kreslen zleva doprava (od vstupu k výstupu) - v poslední části se vyznačí samotný informační tok

3) Základní značky VSM: [1, 2, 6]

- zákazník

- proces údaje: C/T … takt pracoviště C/O … výměna nástroje OEE … celk. ef. zařízení VA - ind. … využití operátorů Počet operátorů

Počet směn Dávka

Kvalita, ztráty …

- sklady rozpracované výroby

(obsahují počet kusů ve skladu a dobu, po kterou mohou zásobovat) - doprava (způsob a frekvence dopravy)

- materiálový tok pohyb mat. ve výrobě pohyb výrobků, polotovarů - informační tok ruční

elektronický

- časová osa (popisuje časy přidávající a nepřidávající hodnotu)

(23)

Katedravýrobních systémů - 22 - 4) Příklad VSM

Obr. 8. Příklad VSM [6]

5) Výstup z VSM [2]

- z časové osy musíme sečíst všechny časy, které přidávají hodnotu výrobku a všechny časy, kdy byl materiál skladován. Jejich vzájemný poměr je tzv.

6) Přínosy VSM [2]

- umožní nám vidět nejen proces, ale celý tok

- jsou vidět souvislosti mezi tokem materiálu a informací - umožňuje vidět víc než plýtvání, ukazuje jeho zdroje

2.8. Záv ě r teoretické č ásti

Cílem této části diplomové práce bylo shrnout potřebné metody pro

vypracování mého zadání diplomové práce. Tyto metody se neustále vyvíjí, a proto je důležité, je znovu a znovu přizpůsobovat požadavkům, strategiím a vizím

jednotlivých firem.

(24)

3. Úvod do praktické č ásti

3.1 Stru č n ě o firm ě

3.1.1. Název a logo firmy

BOS Automotive Products CZ s.r.o

Obr. 9. Logo firmy BOS

3.1.2. Produkty

Firma BOS se zabývá především výrobou roletek zavazadlového prostoru, kde spolupracuje již při vývoji s automobilovými firmami. Dále jsou to sluneční roletky, různé vaky, bezpečnostní přepážky a v neposlední řadě konzole do zadního sedadla (chladničky, vaky na lyže atd.). Všechny výrobky splňují ta nejpřísnější kritéria, která automobilový průmysl vyžaduje. Ačkoli se výroba rozjela teprve v roce 2000, získává továrna řadu mezinárodních ocenění a důstojné místo na trhu, o čemž nejlépe svědčí obrat v roce 2003 - 360 mil. euro. Na tomto úspěchu se podílí 3200 stálých

pracovníků. V České republice se pobočka firmy nachází v západočeském kraji ve městě Klášterec nad Ohří. Hlavními odběrateli jsou různé automobilky, které si mezi sebou rozdělují produkci v poměru dle Grafu 1.

Graf 1. Rozdělení výroby [2]

(25)

3.2. Cíle diplomové práce

Prvním cílem mé diplomové práce je optimalizace general layoutu výrobní haly ve firmě BOS automative s.r.o. v Klášterci nad Ohří tak, aby vznikl volný prostor pro nové projekty o rozloze 120 m² a celkovou reorganizaci výrobních hnízd tak, aby se zkrátily transportní vzdálenosti u nejdůležitějších výrobků, které musí mít co nejpřímější cestu mezi vstupem a výstupem materiálu (viz Obr. 10.). Dále poukázat na výrobní buňky, které jsou zbytečně rozsáhlé, nebo zastaralé a navrhnout změnu k lepšímu.

Obr. 10. Tok materiálu

Dalším cílem je implementace vybraného výrobního hnízda Volvo P28 ABR do navrženého layoutu tak, aby se zmenšila výrobní plocha ze stávajících 71,25 m² na 47,5 m² (tedy o 33%). Vytvořit mapu hodnotového toku tohoto hnízda a analyzovat současný stav, což odhalí skryté plýtvání a rezervy ve formě

úzkých míst, které se doposud jen tušily.

"nejdůležitější" projekty

"méně důležité" projekty

"nedůležité" projekty

(26)

4. Stávající general LAYOUT

Z důvodu úspory místa a zkrácení transportních cest jsem měl za úkol změnu general layoutu výrobní haly ve firmě BOS automative s.r.o. v Klášterci nad Ohří.

Z počátku bylo potřeba seznámit se se stávajícím stavem výroby, sehnat si podklady o druzích výrobků, velikosti přepravních boxů a hlavně počtu vyráběných kusů za měsíc.

4.1. Stávající General LAYOUT + seznámení s výrobou

Obr. 11. Stávající general layout [2]

a) Volvo P28 TGN: Zde se vyrábí skládací síť pro Volvo, která dělí

zavazadlový prostor od prostoru pro posádku automobilu.

Má za úkol krytí zavazadlového prostoru a ochranu posádky před úrazem.

b) P12: Výroba náhradních dílů, rolety zavazadlového prostoru pro automobil Volvo.

c) HF Radyne: Svářečka, na které se vyrábí flapy a topy pro ABR L319 a Volvo P28 ABR.

(27)

Katedravýrobních systémů - 26 - d) TGR L322: Zde se vyrábí rolovací síť pro Land Rover, která dělí

zavazadlový prostor od prostoru pro posádku automobilu. Má za úkol krytí zavazadlového prostoru a ochranu posádky před úrazem.

e) KBR X400: Je kombinovaná síť, která dělí zavazadlový prostor od prostoru pro posádku s roletou zavazadlového prostoru (určená pro visuelní krytí nákladu).

f) Volvo P28 ABR: Výroba rolety zavazadlového prostoru pro automobil Volvo XC90, která je určena pro visuelní krytí nákladu.

g) TGN Q7 Audi: Zde se vyrábí rolovací síť pro Audi Q7, která dělí

zavazadlový prostor od prostoru pro posádku automobilu.

Má za úkol krytí zavazadlového prostoru a ochranu posádky před úrazem.

h) Cutter: Vystřihuje koženku pro audi Q7, Jaguár, Land Rover, Seat, Volvo, Škodu a pro vaky co se vyrábí v prvním patře + sítě pro audi Q7.

(28)

Katedravýrobních systémů - 27 - i) ABR L319: Výroba rolety zavazadlového prostoru pro automobil Land

Rover, která je určena pro visuelní krytí nákladu.

j) Škoda 252 ABR: Výroba rolety zavazadlového prostoru pro starou Škodu Fabii, která je určena pro visuelní krytí nákladu.

k) ABR A05: Výroba rolety zavazadlového prostoru pro novou Škodu Fabii, která je určena pro visuelní krytí nákladu.

l) Seat 352 ABR: Výroba rolety zavazadlového prostoru pro automobil Seat, která je určena pro visuelní krytí nákladu.

m) Škoda 352 ABR: Výroba rolety zavazadlového prostoru pro Škodu Oktávii, která je určena pro visuelní krytí nákladu.

n) A4, C5, W10: Balení náhradních dílů.

o) HaWa C6 + DC: Zde dochází k přebalování rámečků a jejich označování.

(29)

4.2. Produktivní / neproduktivní plochy

Pro seznámení se se současnou výrobou jsme zvolili nástroj VA/NVA, ze kterého je dobře vidět, kolik je ploch v hale, které jsou opravdu využity pro výrobu a které jsou vlastně jen zbytečným plýtváním a je možno je zredukovat. Dále se zjistilo, jaké U- buňky jsou zbytečně prostorné a je možná jejich reorganizace. Plochy jsem dělil na produktivní (všechny plochy potřebné pro výrobu jako stroje, stoly, obslužné

prostory…), neproduktivní (odkládací stoly, místa pro krabice, sklady, nezastavěné plochy…) a transportní plochy, které jsou potřebné pro zásobování jednotlivých pracovišť handlery.

Produktivní plochy……… zelená barva Neproduktivní plochy………… červená barva Transportní plochy……… modrá barva Nové projekty………. růžová barva

Obr. 12. Produktivní / neproduktivní plochy

(30)

Katedravýrobních systémů - 29 - Vyhodnocení:

Graf 2. Produktivní / neproduktivní plochy

Z přiloženého grafu je vidět, že až 24% plochy výrobní haly je zařazeno mezi neproduktivní plochy, a proto je zde veliký potenciál pro zlepšení. Například v U-buňce Volvo P28 ABR je přes polovinu neproduktivních ploch, které jsou zastavěny náhradními krabicemi, do kterých se balí hotové výrobky. Dále se velmi červená buňka A4,C5,W10 ve které se vyrábějí náhradní díly, které se balí samostatně do krabic, s čímž bude problém něco jiného udělat. Další místo pro budoucí zlepšení vidím v buňce Volvo P28 TGN, kde na jednom kraji je jen nepořádek nesouvisející s výrobou. Buňky HaWa C6 a HaWa DC jsou zbytečně obrovské na to, že se v nich vyrábí jen jednou týdně, proto by bylo dobré jejich sloučení. Dále je nutná redukce pracoviště Volvo P12, kde je potřebná výrobní plocha asi jen 50% součastného místa.

4.3. ABC analýzy

4.3.1. ABC Analýza objemu výroby (Ks/rok)

Graf 3. Objem výroby

(31)

"Významné" pracoviště "Méně významné" pracoviště

"Nevýznamné" pracoviště

Proj.Description PRG pcs 2007 pcs 2008 pcs 2009 Modul SE 352 und SK 352 ABR 289 324 250 000 250 000

Land Rover-TGR L322 TGR 135 199 4 000 4 000

Skoda 352 ABR (Oktavia) ABR 99 002 85 000 85 000

Skoda 252 ABR (Fabia) ABR 96 112 2 000 2 000

Land Rover-TGR L322 Receiver TGR 71 970 80 000 40 000 Land Rover-ABR L319 Sw ABR 52 182 60 000 60 000

Volvo P28 ABR Gr ABR 50 770 45 000 20 000

Volvo P28 TGN Sw TGN 49 741 40 000 20 000

Seat 352 ABR (Toledo) ABR 48 227 40 000 40 000

TGN Audi Q7 TGN 33 067 0 0

A4-Skoda 351 ABR ABR 11 972 1 000 0

Land Rover TGR L322 Cl TGR 10 114 10 000 10 000

Volvo P28 ABR Sw ABR 2 548 1 500 1 000

Land Rover-ABR L319 E1 ET ABR 2 422 2 000 2 000

Jaguar-KBR X400 Cp ABR 2 180 2 500 2 500

C5-Audi ABR ABR 2 060 1 200 800

Volvo P12 ABR Ob ET ABR 1 872 1 500 1 000

Volvo P28 TGN Sw ET TGN 1 180 40 000 20 000

Skoda A05(Fabia) ABR 935 80 000 80 000

Land Rover-TGR L322 S4 TGR 620 800 800

W10-Audi ABR ABR 0 0 0

Tab. 1. Objem výroby

4.3.2. ABC Analýza obratu

Graf 4. Obrat výroby

ABC analýzu obratu jsem mohl udělat jen v procentuelním vyjádření z důvodu interního řádu firmy, ale pro účely této diplomové práce je to postačující.

(32)

Katedravýrobních systémů - 31 - Vyhodnocení:

Největší objem výroby má modul SE 352 und SK 352, což je velmi malý díl, který se nachází v ABC analýze obratu na posledním místě, proto pro nás není tento díl zajímavý. Výhledově jsou pro nás důležité díly Škoda 352 ABR, Škoda 252 ABR, Land Rover TGR L322, ABR L319, Volvo ABR P28, Volvo TGN P28, Seat 352 ABR a TGN Audi Q7. Toto pracoviště zrovna začíná, ale výhledově má mít objem výroby podobný jako v roce 2007. V roce 2008 začne výroba nové škody Fabia A05, pro kterou se bude muset nechat volný prostor. Tyto buňky se musí umístit tak, aby byly co nejkratší zásobovací trasy, a musíme také ponechat jejich vazby na okolní stanoviště.

4.4. Spaghetti diagram

Tento diagram se používá pro znázornění jednotlivých zásobovacích tras v layoutu a jeho největší předností je optické znázornění počtu cest za časový úsek, v tomto případě je to za jeden pracovní den.

Obr. 13. Spaghetti diagram - stávající stav (viz příloha 1) Legenda: Kazety

Balík koženky Výstřižky z koženky Balík sítě

Výstřižky ze sítě Předstřižená kůže Svařená kůže Hotové výrobky

(33)

Katedravýrobních systémů - 32 - Frekvence zásobování

a) polotovary: 1) Rolety Seat 352 ABR……… 9 x 30 Ks 2) Rolety Volvo ABR P28………….….… 6 x 40 Ks 3) Rolety ABR L319……… 6 x 32 Ks 4) Kazety pro ABR L319……… 3 x 72 Ks 5) Kazety Škoda 252 ABR….………6 x 64 Ks 6) Kazety Seat 352 ABR……… 2 x 168 Ks 7) Kazety Škoda 352 ABR………….……3 x 168 Ks 8) Kazety Volvo ABR P28………. 3 x 81 Ks 9) Balík sítě Stanzen………. 2 x 3 Ks 10) Výstř. z koženky Seat + Q7….…….. 1 x 180 Ks 11) výstřižky ze sítě L 322………. 1 x 180 Ks 12) Balík koženky……… 1 x 3 Ks

b) hotové výrobky: 1) Cutter……….. 1 x za den 2) Volvo ABR P28……….. 6 x za den 3) TGN Audi Q7………. 3 x za den 4) ABR L319………... 5 x za den 5) A4,C5, W10……… 4 x za den 6) Škoda 252 ABR………. 14 x za den 7) Seat 352 ABR……… 9 x za den 8) Škoda 352 ABR………. 18 x za den 9) TGR L322………... 6 x za den

KBR X400………... 1 x za den 10) Volvo TGN P28……… 3 x za den 11) Volvo ABR P12……… 1x za den 12) HAWA C6 + DC……….. 1x za den

Vazby buněk: a) Svářečka HF Radyne zásobuje Topy a Flapy U-buňky ABR L319 a Volvo ABR P28, proto by se měla zachovat jejich svázanost b) Součástí buňky Škoda 352 je svářečka na Topy, která zásobuje

toto pracoviště a zároveň i U-buňku Seat 352 ABR, kde je

poměrně vysoká frekvence zásobování, a proto musí být umístěny co nejblíže k sobě.

c) Cutter zásobuje koženkou buňku TGN Audi Q7 a Seat 352 ABR.

d) Svářečka, která je součástí buňky Škoda 252 zásobuje i

pracoviště A4, C5, W10, ale protože to jsou jen náhradní díly, tak je frekvence zásobování jen asi 3x týdně.

e) Svářečka Radyne zásobuje Topy i buňku TGR L322 a KBR X400.

Možnosti zmenšení buněk: a) Výrobní buňka P12 je jen na náhradní díly kterých se vyrábí stále míň, a proto je zde možnost zmenšení až na 1/2.

b) Na pracovišti A4, C5, W10 se vyrábí také jen náhradní díly, a proto se zde naskytuje možnost redukce na menší plochu.

(34)

Katedravýrobních systémů - 33 - c) Pracoviště HaWA DC se může spojit s buňkou HaWa

C6, protože vše slouží k přebalování a značení rámečků.

Nové projekty: Škoda Fabia A05………. začátek produkce říjen 2007 (objem výroby jako Škoda 252 ABR) A0 Ladeboden ……… začátek produkce srpen 2007

4.5. Výpo č et stávajících manipula č ních tras

Název pracoviště Vstup, Výstup Počet cest Délka transportu [mm]

ŠKODA 352 Kazety 3 57613,5

Kůže 1 33092,5

Sklad 18 605430

Celkový transport: 696136 [mm]

SAET 352 ABR Výstřižky do skladu 1 1085

Ze skladu na lis 1 48282,5

Z lisu do buňky 1 33092,5

Kazety ze sup. 9 73237,5

Výstřižky do skladu 2 43400

Sklad 9 351540

Celkový transport: 550637,5 [mm]

ŠKODA 252 Koženka 1 12477,5

1 22242,5

Kazety 6 257145

Sklad 14 789880

HaWa C6, DC Koženka na lis 1 8137,5

1 18445

Rolety z lisu 2 56854

Sklad 4 58590

ABR L319 Koženka ze skladu 1 42315

Rolety na L R. 6 33852

Kazety 3 0

Sklad 5 119350

VOLVO P28 TGN Sítě ze skladu 1 62387,5

Sklad 3 164377,5

(35)

VOLVO P28 ABR Koženkla na svářečku 1 29078

1 34720

Kazety 3 149730

Rolety ze svářečky 12 69006

Sklad 6 240870

KBR X400 Kůže ze skladu 1 39060

Rolety ze svářečky 1 47197,5

Kazety 1 64015

Sklad 1 40470,5

TGR L322 Síť ze skladu 1 62387,5

Nařezaná síť 1 32007,5

Sklad 6 242823

TGN Q7 Audi Koženka na Cutter 1 1085

Výstřižky do buňky 1 28427

Sklad 3 78120

ŠKODA A05 Koženkla 1 12477,5

1 22242,5

Kazety 6 203376

Sklad 14 583814

Celková manipulace 4988,1 [m]

Tab. 2. Transport stávající varianta

(36)

5. Návrhy general LAYOUTU

5.1. Návrh č íslo 1

Obr. 14. Spaghetti diagram - varianta 1(viz příloha 2) 5.1.1. Výpočet délek manipulačních tras

ŠKODA 352 Kazety 3 57613,5

Kůže 1 33092,5

Sklad 18 605430

SAET 352 ABR Koženka cutter 1 1085

Výstřižky do skladu 1 48282,5

Ze skladu na lis 1 3092,2

Z lisu do buňky 9 199710

Kazety ze sup. 2 47550

Sklad 9 413685

(37)

Katedravýrobních systémů - 36 - Název pracoviště Vstup, Výstup Počet cest Délka transportu [mm]

ŠKODA 252 Koženka 1 23458

1 32017

Kazety 6 242505

Sklad 14 432705

HaWa C6, DC Koženka na lis 1 23458

1 32017

Sklad 4 197808

ABR L319 Koženka ze skladu 1 30907,5

Kazety 3 0

Sklad 5 213975

1 42795

Kazety 3 156915

Sklad 6 133140

Sklad 3 164377,5

KBR X400 Kůže ze skladu 1 32492,5

Kazety 1 64015

Sklad 1 40470,5

(nezměněno) Nařezaná síť 1 32007,5

Sklad 6 242823

(nezměněno) Výstřižky do buňky 1 28427

Sklad 3 78120

(38)

ŠKODA A05 Koženkla 1 23458

1 32017

Kazety 6 261525

Sklad 14 321755

Celková manipulace 4542,1 [m]

Ušetřeno 446 [m]

Ušetřeno 8,9 [%]

Ušetřená plocha na nové projekty 125,13 [m²]

Tab. 3. Transport varianta 1

5.1.2. Vyhodnocení varianty 1

Provedené změny: - Svářečka HF Radyne byla pootočena o 180°.

- ABR L319 byla umístěna na místo Volva ABR P28.

- Volvo ABR P28 je na stávajícím místě ABR L319.

- A4, C5, W10 byla umístěna na místo Škody 252 ABR.

- Výrobní buňka Škoda 252 ABR byla zrcadlově obráena a posunuta na místo Seatu 352 ABR a Škody Fábie A05.

- P12 jsem umístil místo buňky DC a tuto buňku jsem spojil s buňkou, Hawa C6.

- Škoda A05 byla umístěna na místo pracoviště A4, C5, W10.

- Buňka Seat 352 ABR byla pootočena o 270° a posunuta na místo buňky Škoda 252 ABR.

Výhody: - Snížení transportních cest buňky Škoda 252 ABR o 351 m za den.

- Zůstalo provázání výrobních hnízd: svářečka HF Radyne, Volvo P28 ABR i ABR L319.

- Výrobní hnízdo Škoda A05 je nový projekt, který má velkou životnost a je proto strategicky umístěn nejblíže ke skladu, takže se ušetřilo na denním transportu 405 m.

- Vznikla nová plocha na projekty o rozloze 125,13 m².

- Odstraněním nepotřebných součástí z buňky TGN P28 vzniklo místo pro nové projekty.

Nevýhody: - Velký zásah do celého layoutu, nutný zásah do již zavedených výrobních buněk, z čehož vyplývá nové zaučení operátorů a hlavně odbourání již zažitých postupů výroby.

- Výrobní hnízda se úplně nepřekrývají, nejsou tedy stejnoměrné

transportní uličky a úplně na sebe nenavazují, což bude problém hlavně pro handlery.

(39)

5.2. Návrh č íslo 2

Obr. 15. Spaghetti diagram - varianta 2 (viz příloha 3)

5.2.1. Výpočet délek manipulačních tras

ŠKODA 352 Kazety 3 65772

Kůže 1 22707

Sklad 18 761076

SAET 352 ABR Koženka na cutter 1 1085

Výstřižky do skladu 1 48282,5

Ze skladu na lis 1 22707

Z lisu do buňky 9 147987

Kazety ze sup. 2 81432

Sklad 9 235369,8

ŠKODA 252 Koženka 1 20358

1 28971

Kazety 6 93960

Sklad 14 493290

(40)

Katedravýrobních systémů - 39 - Název pracoviště Vstup, Výstup Počet cest Délka transportu [mm]

HaWa C6, DC Koženka na lis 1 20358

1 28971

Sklad 4 93960

ABR L319 Koženka ze skladu 1 44631

Kazety 3 0

Sklad 5 162081

1 32886

Kazety 3 124497

Sklad 6 227383,2

Sklad 3 164377,5

KBR X400 Kůže ze skladu 1 46980

Kazety 1 64015

Sklad 1 40470,5

(nezměněno) Nařezaná síť 1 32007,5

Sklad 6 242823

(nezměněno) Výstřižky do buňky 1 28427

Sklad 3 78120

ŠKODA A05 Koženkla 1 47550

1 50720

Kazety 6 237750

Sklad 14 421610