DI PLO MOVÁ P RÁC E
BC . VOJTĚ CH VALT R
HEART OF HEL SINKI - CE NTRAL L IBR AR Y, FINL AND
AT ELIE R
ING. ARCH. JIŘ Í BUČE K
ING . ARCH. FILIP HOR ATSCHKE
SE ZNAM PŘ ÍLO H
A .01 LO KACE
A .02 FOTO DO KUME NTACE OKOL NÍ CH STAVE B A .03 L ETECKÝ POHLE D - STÁVAJÍCÍ STAV A .04 SITUACE ŠIRŠÍCH VZ TAHŮ
A .05 POPIS Z ADÁNÍ A SO UVISLOST Í
B .01 PRŮ VO DN Í Z PRÁVA B .02 IN SPI RACE PŘÍRO DO U
B .03 IN SPI RACE FINSKÝM DESIG NE M B .04 SCHÉMATA A NÁVRHOVÉ SKICY
B .05 SITU ACE
B .06 SIT UACE D OPRAVY A POHYB U O SOB B .07 KOMPO Z IČNÍ A PROVOZ N Í SCHÉMATA B .08 PŮD ORYS 1. ÚROVE Ň
B .09 PŮD ORYS 2. ÚROVE Ň B .10 PŮD ORYS 3. ÚROVE Ň B .11 PŮD ORYS 4. ÚROVE Ň B .12 PŮD ORYS 5. ÚROVE Ň B .13 PŮD ORYS 6. ÚROVE Ň B .14 ŘEZ A - A´
B .15 ŘEZ B - B´
B .16 ŘEZ C - C´
B .17 POHL EDY - Z ÁPADN Í , JIŽ NÍ B .18 POHL EDY - VÝCHOD N Í , SE VERNÍ
B .19 DETAIL 1
B .20 DETAIL 2
B .21 ŘEŠEN Í FASÁDY
B .22 VIZ UALI ZACE EXTE RIÉRU B .23 VIZ UALI ZACE INTE RIÉRU
B .24 VIZ UAL IZ ACE INT ERIÉROVÝCH PRVKŮ
LOK ACE
A .01
FI NSKO
HELS INK Y
Fi nsk o Fi nsk oFi nsk o Fi nsk o
ch arakterizováno jako země t isíce jezer a ost rovů. Jezera zde t voří až deset in u u zemní rozl ohy. Kraji na je rovi nn á a nejvyšší m bodem je Halt it unt uri s výškou 1328m.n .m. K romě mnoha jezer t éto kraji ně domi nu jí rozsáh lé severské lesy, kt eré zau jímají až 76 % souše a stále se rozšiřu jí.
Podnebí Fin ska je rozděleno n a severn í a ji žní část. S evern í j e subark ti ck á a ji žní je severn í mírné podnebí. Podnebí je zde si lně ovl ivněn o G ol fským proudem. P očasí je zde, co se t ýká teplot, nestabil ní a v zi mě pru dce kl esá. Něk dy až o n ěkolik desí tek st upň ů za den . Většin a uzemí je v zi mní m období pod sn ěh em a všechn a jezera I more pok ryj e v rstva ledu . Jezera rozmr zají až v d ubnu . Celá čtvr tin a Fi nska l eží za polárn ím k ruh em. D ík y tomu zde mů žeme zaží t pů lnoční sl un ce, v l étě nezapadá 73 dnů a v zi mní m období n ev ych ází celých 5 1 dnů .
Geologický rozvoj : F in sk o j e součástí Bal tského štít u, k terý byl dříve nazýván F en noskan die. Zau jímá cel ý S kan din ávský pol oost rov. N a západě je p řek ryt Sk and inávsk ým pohoří m. N a u zem í F in sk a jsou vět šinou hl ubi nn é vyvřel iny (žu ly) a metamor fovan é h orni ny (ru ly, svor y). Z ajímavostí Fin ska je pozoruh odná odrů da žul y z van á rapak ivi.
Fin sko je vel ice m álo obydl en é na 338 145 K m2 zde ži je 5 350 000 obyvat el . Hlavn ím městem jsou Helsin k y.
Hel si nk y Hel si nk y Hel si nk y Hel si nk y
zal oženy byly 12. červ na 1550 v době, k dy bylo Fi nsko p od Švédsk ým král ovst vím. J menování m jak o hl avní ho města se Helsin k y d očk aly až za ru sk é n advlád y v roce 1812. A t o z dů vodu aby hl avní město bylo blí že ruskému Pet roh radu. N ejvět ší rozk vět Helsin ky zaznamen aly v druh é polovin ě 19. století , kd y se staly n ejprů mysl ovějším měst em v zemi a počtem obyvatelst va dosáh ly 100 000 . V t omto ob dobí byla tak é p ost aven a monu mentá lní evan gelick á katedrál a.
Arch itek toni ck á výstavba byla siln ě ovli vněna západn í evropou . Ve 20. stolet í se sta ly Hel si nk y hlavn ím městem samostat néh o F in sk a. Dr uh á světová vál ka se H el si nk ám téměř vyhl a až na rok 19 44, kdy byly bombardovány sovětsk ým letectvem. Mezi význ ámné udal ost i Hel sinek , mů žeme na psat pořádá ní letn ích olympij sk ých her pro rok 1 952. V dru hé polovin ě 20. století město začal o arch itek tonick y vzk vétat a to dík y arch itek tovi Al varovi Alt ovi, který zde navrh l:
kongresové cen tru m F inl an dia ( dokon čené v roce 1971) , nová bu dova O pery ( 1993 ) Mu zeum mod er níh o um ěn í( 1998) . Zák ladn í geografick é a demografi ck é úda je Helsin ek: Cel ková plocha kata st ru je 686 k m2 z čeh ož al e jen 1 68 se roz kl ádá na pevnin ě a zbytek je vod ní ploch a. V současné d obě ži je v Helsin kách 575 000 lidí . Spolu s okoln ími třemi městy Van taa, Espoo a Kau niai nen t voří ta k zvanou metropolit ní oblast , k de žije jedna pětin a cel kové fi nské populace (1,1 mil ionu ). A s dal ší mi osmi m ěst y dávájí doh roma dy Vel ké Helsin ky, v k teréžto oblasti žij e dok once každý čt vrt ý Fin . Z de také vzn ik á celá třeti na fi nskéh o HD P a sídlí zde 70 % zah raničn ích fi rem operuj ících ve Fin sku .
FOTOD OK UMENTACE OKOL NÍ CH BUDOV
A .02
CIT Y MU SE U M CIT Y MU SE U M CIT Y MU SE U M CIT Y MU SE U M PARL AME NT
PARL AME NTPARL AME NT PARL AME NT KO NG RES OV É CE NTRU M - F INLADIA HAL L
KO NG RES OV É CE NTRU M - F INLADIA HAL LKO NG RES OV É CE NTRU M - F INLADIA HAL L KO NG RES OV É CE NTRU M - F INLADIA HAL L
ADMINIS TRATIV NÍ BUDO UV A S ANOMA ADMINIS TRATIV NÍ BUDO UV A S ANOMA ADMINIS TRATIV NÍ BUDO UV A S ANOMA ADMINIS TRATIV NÍ BUDO UV A S ANOMA MUS IC CENT RE
MUS IC CENT REMUS IC CENT RE MUS IC CENT RE MU ZE U M S OU ČAS NÉH O UMĚ NÍ - K IAS MA
MU ZE U M S OU ČAS NÉH O UMĚ NÍ - K IAS MAMU ZE U M S OU ČAS NÉH O UMĚ NÍ - K IAS MA MU ZE U M S OU ČAS NÉH O UMĚ NÍ - K IAS MA
LETE CK Ý POHL ED NA SOUČAS NÝ STAV
A .03
SITUAC E Š IRŠÍ CH VZTAHŮ
A .04
1:20 000 MĚ ŘÍTKO :
PO HYB PĚ ŠÍC H HLAV NÍ TR ASY DOPR AV Y
HIS TO RICKÉ C E NTRU M MĚ STA
MÍS TO STAVBY
POPIS ZADÁNÍ A S OUV IS LOSTÍ
A .05 1.1 d ůvody s outěže
O potřeb ě nové knihovny v Helsinkác h se mluví už od roku 19 90 v so uv islos ti s novou v ýs ta vbou v obla sti Kamp pi-Tööl önla hti. Ve v eřejné deba tě se d ošlo ke v šeob ecnému konsenz u, že městu chy bí knihov na o dpov ídající jeho měřítku. A že je třeba v ybudov at m ísto d ůstojně o drá žející finskou literá tní kulturu.
Potř eba Centrá lní knihovny je z alož ena na jed né s traně z r ozvo je b lahobytu o byva tel, městské z ástav by a ko nkur enceschopnos ti, na s tra ně dr uhé ze změn, kter é pr oděla l s mysl knihov ny jako takové. Nová knihov na po dpor uje cíle , kter é v ycház ejí z e s tra teg ického plá nu. Ten klade důraz na v ýuku, doved no sti a kultur u, jako zákla d pr osper ity a konk ur enceschopnosti. Na víc pos iluje i inov ativní pr ostře dí z aměř ené na už ivatele, kter ý se pod ílí na v ývoji pr oduktů (tz v. “living lab”). Nov á městská knihovna má př izp ívat k pestr osti městakého živ ota a ož ivova t novou čtvr ť Töölönlahti.
V ro ce 200 6 by la z říz ena komise p ro v ýz kum p roved itelno sti nového kultur ního centra , kter é vz nikne kolem knihovny a ta ké aby p osoudila nejnovějš í IT a multimediální možnos ti. V r oce 200 7 ta to komise př edlož ila z pr ávu, která r ozeb írala mož nosti umís tě ní, financová ní, p ar tners ké spolupr áce a dop oručila v ytvoř ení hlubš í s tud ie. V r oce 20 08 pa k Mik ko Leis ti nav rhl ve z prá vě na zv ané “C entr ální knihov na: Sr dce metrop ole - srd ce Hels inek” nový konc ept “místa setkáv ání info rma cí, dovednos tí a př íběhů” vy tvář ený knihovnou a spolupr acujících p ar tnerů s pod laž ní plochou 2 5. 00 0m2. Jeho p ra covní skupina také na vr hla poz emek ve čtvr ti Töölönlahti jako nejvhod nějš í umís tění nové knihovny a vy pra covala před běž ný p lán pr ojektu, ve které m byl stanoven funkční pro gra m na finálních 10 . 000 m2tak, a by b yly dod rž eny podm ínk y p ovolené v r ámci par cely. Na zá kladě těchto studií r oz hod l star osta H elsinek v z ář í r oku 2 01 1, že na novo u knihovnu bude v yps ána maz inár odní ar chitektonická soutěž .
1.2 pr ovozní cíle
1.2.1 pr ovoz ní p oža dav ky na Městskou knihovnu v H elsinkác h
Pr ovoz knihoven je ve Fins ku dá n zá konem. Pod le Zá kona o knihov nách je hlavním úkol em knihoven “p odpo ra rov ných př ílež itostí občanů k osobnímu vz děláv ání, liter ár ní a kultur ní p ráci, soustav nému r oz voji vědění, osobním a ob čanským z nalostem, inter nacionalis mu a k celoživ otnímu vz dělání”.
Měs tská knihov na v Helsinkách je veř ejná knihovna a navíc i součás t glob ální sítě knihoven. Jako taková stojí na potřeb ě sv obody a r ovnos ti už iva telů, otev řenos ti a s ebevz dělá vání obča nů. H lavním smy slem knihov ny je p odpo ra ob čanské spol ečno sti, umož nění p řís tupu k infor macím a ta ké odp očinku. K tomu nav íc idea “v eřejné knihov ny ” je odedá vna br ána ja ko centr um vš estr anného centr a p ro literatur u a další ch umění.
Ve fins ké ús tavě je z akotveno pr áv o na osobní v zd ělává ní mim o zák ladní vz dělá ní. Veř ejná sp ráv a tedy mus í ka žd ému zajis tit rov nocenné možnosti s př ihlédnutím na jejich konkrétní schop nos ti a p otřeby. P roto js ou zák ladní knihovnické služ by pos kytovány z dar ma a jsou v olně dos tupné kaž dém u.
Z tě chto tez í vy chá zí v ize městské knihovny jako místa , kd e sd ílení vědomos tí, schopností I př íběhů př ispív ají k utvá ření ob čanské sp olečnosti.
Knihovna s e s tá vá “pr ůvod cem ke z dr oji poz nání, p říb ěhů a duchov ního po dněcová ní”
Zá kladní funkce knihov ny js ou:
- z achovat trad iční liter aturu pr o b ud oucí ge ner ace - pod por ovat tvor bu nov ých infor mací a kultur y - nabí zet možnos t d uchov ní s timulace
- po dpo ra s vobo dné vz dělá vání - soustř eďová ní a tř ídění inform ace
- pod por a vyhled ává ní a smy sluplného využ ívání infor ma cí
1.2 .2 z měny v prov ozu knihov en
V po sledních letech do šlo k v ýz namným z měnám v e fung ování finskýc h k nihove n. Stalo se tak s ohlede m ne technol ogické a kultur ní z měny, kter é js ou z vůláš tě patr né v me diálním s větě.
Fy zická for ma z trá cí svůj v ýznam. K nihov ny už nejsou za říz eními určenými hlav ně ke s kladov ání a dis tr ibuci knih a d alších fyzic kých m édií. Díky moder ním te chnolog iím nabíz ejí r ůz norod ý př ístup ke z dr ojům osob ní kultiv ace. K tr adi čním for mám med ií (knihy, nov iny , a ud ioviz uá lní materiá l) nabíz ejí čím dá l častěji “nehmotné” hodnoty, nez áv islé na mís tě ( inter net) či doča sné událos ti (např . V zd ěláva cí pro gra my, před stavení. .. ). Naro zdíl od minulo sti s e nab ídka knihovny pr oměňuje a pulsuje životem. Hla vní je obs ah, niko liv for ma.
Mění s e ale nejen for ma nabíz eného obsa hu, ale i samotní klienti knihov en. Roz dílné živ otní s tyly lid í, multikulturní s polečnost, aktivní s enioř i.. . Kaž dá skupina oby vatel má jiný d ůvod k ná vš těvě knihovny. T ato r ůznor odos t a le je ště z vy šuje výz nam knihov ny ja ko sp ojníku mez i tr ad iční liter ár ní kulturou a mo der ními techno logiemi.
Roz šiř uje se koncept v zd ěláva cího, pr acov ního a volnoča sového pr ostř edí. Díky mo bilním technolog iím s i lid é mohou v ybr at místo pr o studium, prá ci I zá bav u. Čím d ál ča stěji přic há zejí lidé do knihov ny, aby pr acova li na svém vla stním la ptopu a vy už ili ta mní bez dr átové p řip ojení.
Klienti se mění z pa sivních už ivatelů médií k a ktivním úča stníkům a sp olutv ůrcům obsa hu.
Ros te v ýz na m s polupr áce a intrakce mez i klienty. K romě tichých pr ostor je tř eba vy tvoř it ta ké klid ná mís ta pro p ráci s kup in a p ro r ůz ná setkání.
Čím d ál d ůl ežitější je také spo lup rác e knihovny s exter ním i or ganiz acemi (např . jiné měs tské or ga niz ace, nez iskové org aniza ce, výuková centra .. .. )
Jednou z hla vních funkcí fins kých knihoven je také pod pora vir tuálních a inter aktiv ních webov ých s luž eb a jejich ob sahu ve v zta hu k os obnímu vz dělá vání. To pod por uje r ovnos t z úž ením digitální pro pas ti mez i o byva teli a ochra no u údajů př ed odciz ením.
Fyz ické pr ostř edí a osobní střetáv ání jso u ale pr o lid i s tá le d ůlež ité, bez ohled u na všudy př ítonos t dig itá lních technolog ií a r ostoucímu důr azu na indiv idualitu. Jako nekomer ční veř ejný pr ostor má knihovna nez astupitelný v ýzna m ja ko s polečný obý vací pokoj a pr acovna oby vatel města.
Roste růz norodo st nabíz ený ch s luž eb v knihovně. Klienti ji chtějí už ívat r ůznými z působy a trá vit v ní v íce času. S pektrum služ eb, kter é knihov na posk ytuje, se roz šiř uje od finá lníc h pr oduktů ( tiskoviny) k pro storá m a nás trojům pr o v ýuku a tv orb u. Knihovna nabíz í pro stor pr o sebev yjádř ení a spo luúčas t (internetové služ by, ateliér y a pr ostor y pro p rez enta ce, jed nání a skupinové p ráce) . K nihov na pomá há jejím už iva telům s hled áním obsa hu i p oužívá ním sd ělovacích p ros tředků. Mění se i r ole p er sonálu, který je více aktiv ní a vid itelný. Knihovna je otevř ené mís to pr o setkává ní, vý uku a z kušenosti. Je místem, kd e s e z ískáv ají, vy měňují a prod ukují infor mace .
1.2 .3 p rovoz ní p lán nové Centrá lní knihov ny
cen tráln í kn ih ovn a je místem pr o setkáván í lidí a my šlen ek a to z n í dělá sílu pr o ref or mován í společn os ti. Je veř ejný m pros to rem pr o demok ratickou spo lečn ost a z ákla dn ím ka men em p ro r ovn ostář skou spole čno st, kter á ka žd ému z ar uč uje př ílež itost ke s polu u tvář en í této spole čnos ti.
Centrá lní knihov na je součás tí sítě Městské knihov ny v Hels inká ch, jejím ústř edním b odem. Slouž í tak obecně k r ozvo ji knihovnictví ve Finsk u.
Zár ov eň s louží jako knihovna v šem oby vatelům Helsinek. Bud e to největš í veřejná knihovna v aglom eraci a to ja k z hledis ka vy bavení, ta k služe b. Je sp očítá no, ž e ji d enně nav štíví 5 .0 00 náv štěvníku, tedy kolem 1, 5 milionu ročně. K nihovna bude mít dlo uhou otev íra cí dobu. Měla b y být v šed ní d ny otevř ena od 8 .0 0 do 22. 00 a o v íkendech od 1 0. 00 do 2 2. 00 . Vr ácení v ypůjčených knih bude mo žné 2 4 hodin de nně. Je zá rove ň mož né, že i některé dal ší s lužby b ud ou d o b ud oucna př ístupné 24 hodin denně (půjčová ní a vy zve dává ní r eze rv ovaných knih) .
Mimo zá kladních knihovnických služeb (vy hled ává ní ve s bír kách a v ýpůjčka) bud e knihov na na bízet i d alší služ by (mís tno sti pr o výuku, p rá ci a dalš í a kce), do statek klub oven a po dpůr né činnosti pr o b ěžný pr ovoz (ca fé, res ta ur ace).
Udá losti konané v knihovně, stejně jako d ostupnos t pro stor pr o jejich konání, budou z obr aze ny na elektr onických panelech. Některé p ros to r y (ateliér y , d ílny , s kupinové pr acov ny ) se budou muset r ez er vovat s dos tatečným př eds tihem př es inter net neb o na infor mační př epá žce v knihov ně. Některé pr ostor y (pr acov ní s ta nic e v “os obních ka nce lář ích”) mohou být vy už ívá ny kd ykoliv budo u volné.
Nová knihovna bude v yužív at ta nejlep ší technologická řeš ení, s tejně jako nové způso by ší ření ob sahu publika cí. Náv r h budovy musí b ýt př ipr aven na budoucnost – na nové technologie, kter é si dnes ne dokáž emě ani pře dstav it.
Setkání a událo sti
V centr ální knihovně s e bude vž dy něco dít. Díky š iroké nebíd ce kulturních udá lostí bude mít knihovna pevné m ísto mez i os ta tními kultur ními institucemi v o ko lí. Ve sp olup rá ci s pa r tner y se bud ou v pr ostor ách knihovny poř ád at nejr ůznější událos ti ja ko nap říkla d čtenář ské kr ouž ky, vý stav y, pr eze ntač ní akce a akce pr o děti a mlá dež . Na bídne také s na dno př ístupné zá zemí pr o z ačína jící umělce.
Otev řené p ros tor y knihovny mohou fungova t jako “nám ěstí p ro o bčany a událo sti”, jako v ýsta vní pr ostor y vyb avené nejr ůznějš ími techno logiemi neb o ja ko ar éna p ro nejr ůz něj ší ak ce. V lo bby se b ud ou moci pr ezentovat součas ná témata či p rojekty sp olupr acujících institucí, města či nezis kov ých or ganiza cí.
Aktivity se nebudou o mezova t jen na inter iér budov y, a le bud ou expand ovat i do jejího okolí.
Doplňkové služ by
Je důležité živ it nejen duši, ale I tělo a proto bude v knihovně pr ostor pro r estaura ci a kavár nu. Je možné zv ážit i vlo žení veřejné sa uny. K tomu bude v bud ov ě i knihkupectv í.
Sbír ky
Je důležité, aby cir kulace půjčených a vr ácených k nih a osta tního mater iálu byla co nejvíc p lynul á, pr otože centr ální knihov na b ud e nejpop ul ánějším v ýp ůjč ním místem. To mu by měl na pomoc i sam oobsl už ný s ystém. Auto maty na půjčová ní budou umís těny v pro stor u sbír ek.
Rezer v ovaný mater iál bude př pr av en k vyz ved nutí v k tomu ur čených pr os tor ách v hlav ním lob by.
Zapůjčené knihy budo u v ra ceny buď př es automaty v hlavním lob by, k de budou také tř íděny. Neb o, mim o otv íra cí hodiny knihovny, pře s automaty z ab ud ované do v něj ší stěny knihov ny nebo v otevř eném zád veř í. P r o C entrální knihovnu byl vy na lezen koncept “kniž ního ba ru”, který funguje na to mto p rincip u: vr ácený mater iál z e s amoob služných automatů zůstáv á vid itelný p ro osta tní náv štěvníky např íkla d ta k, ž e cir kul uje na d opr avníkovém pás e, než je př ípa dně př esunut z pět d o sb írek knihov ny . Takto je klientům umož něno si vr ácený materi ál r ovnou půjčit, bez ohled u na knihovnu, která jej vla stní. Šetří se tak ča s a v yhne se z bytečnému tra ns por tu nejv yhledáva njě ších mater iálů.
Děti a rod iny
Centrá lní knihovna neb ud e knihovnou jen pro dos pělé, ale pr o celou rod inu, čímž d oplní sk romnou kultur ní nabíd ku v centru H elsinek. B ud e nabíz et aktiv ity a z áž itky p ro vše chny věkové skupiny.
K nihov na b ude us ilovat o pod por u d ětské ra dosti z učení a ob jev ování, p řič emž bude b rát ohled na r ůzná v ývojová stádia d ětí. Čá st knihov ny bude vy hr az ena prá vě dětem ja ko “d ětský svět”. Je ale důlež ité neod dělova t aktiv ity pod le v ěkov ých s kupin (ja ko b ývaj í tr adiční knihov ny roz děleny na dětskou a dos pělou čás t), ale mís to toho budou a ktivity pr o děti I dosp ělé pr opojeny jak jen to b ud e mož né. Nap řík lad v pr ostorá ch knihov ních sbír ek můž e bý t ro zmístěn p řemís titelný nábytek - dětské vozíky - ob sahující a ktivity pro děti. Takto mohou dos pělí pr acova t a z árov eň bý t v neustálém v izuálním kontka tu se sv ými dětmi.
POPIS ZADÁNÍ A S OUV IS LOSTÍ
A .05 Mla dí lidé
mladí lid é použ ívají c elou knihov nu. Nicméně musí b ýt br ány v úvahu jejich spe cifické pož ada vky jako např íkla d slučová ní se do skupin, potřeba př izp ůs obovat s i pros tor p řemís ťová ním ná bytku, p otř eba hla sitých aktivit. P roto budou v ytvoř eny tzv . polotiché pr ostor y, které jim umož ní spolu tr ávit ča s, a ť už odp očinkem, či pr ací ve s kupině. Mohou pr acova t s polečně či sa mi na př . v ka vár ně či saloncích. Jedna z pra coven by měl fungova t jako místo p ro d omácí úkoly, kde bude I d ospělý asis tent, př ipr av en d ěte m s úkoly pom oci. Dále bude v k nihov ně he rna z aměř ená pr áv ě na ml ádež .
Výuka a činnos ti
Knihovna b ude nabí zet pr ostor y pr o kancelář skou p rác i (pr acovny i malé os obní kancelá ře). Dále z de budou ateliér y , d ílny a v yučovací pomůcky z aměř ené na nové komunikační techno logie. Konfere nční mís tnost a mís tnost pr o skup inov ou p rá ci umožní setká vání r ůzným skupiná m obča nů.
Uživa telé b udou mít možnos t v ydá vat sv é vlas tní p rác e (jako hud bu, ob raz y, texty , multimédia , hr y i př edsta vení) a vy stavova t je na síti, nebo je dar ovat d o sbír ek knihovny. Knihovna se kr omě nabíd ky pr ostor u, nás trojů a odbor né pom oci může s ta ra t i o or ganiza ci a d istr ibuci tohoto materiálu. T o je výhod né př edevším pr o nez iskové orga niz ace, r ůzné spolky a dalš í s kup iny (mís tní rá dia a televiz ní s ta nice) s cílem šíř it infor mace a kulturu. K nihovna slouž í ja ko p řenosov é s tudio, kd e se vyr ábí méd ia. “C entr ální knihov na d igitálně” je budoucí viz e platformy , kde jsou i nov ace vy hod nocovány na zá klad ě o bsahu vy tvoř ené ho už ivateli.
Knihovna bude po dpor ovat aktiv ní ob čanský p ostoj nabídko u sv ých p ros tor pr o společ nou pr áci a pr o s chůz ky. Video ko nfer enční sá l nab ízí jak jednotlivcům, tak skupinám konta kt a sp oluprá ci na velké vz dálenos ti.
Knihovna také na plňuje p otř ebu po klidu na bídkou úplně kl idných p ros tor . Zd e s e lid é mo hou soustř edit ma sv é my šlenky ať už sami, č i ve skupinách.
1.2 .4 p rác e a úkoly z aměsta nců knihovny
Centrá lní knihovna bud e v ýukový m centr em pro z aměs tantnce ce lé s ítě měs tské knihovny.
V kni hov ně s amé bude pr acova t cca . 45 z aměs tanců. Hla vní č ást, asi 37 z nich, b ude zam ěstnána ve služ bách klientům. Nav íc z de bude dalších 4 0 z aměstnanců v jiný ch od větvích: spr ávci, údr ž bář i, p racov níci logistiky , p ers onál re staura ce a z aměstnanci sp olupra cujících par tner ů. Zaměs tnanci budou pr acova t na tř i s měny a ta ké b ěhem v íkendů.
1. 2. 5 par tneř i knihovny
Esenciální slož kou fungování knihovny je spolupr áce s exter ními p ar tnery , ať už jd e o prá ci tr valou, či d očasnou. T aké samotní návš těv níci mohou působ it jako poř ad atelé a kcí. K nihovna nabíz í platfor mu: pros tor a pr ostř edky, a je-li třeb a, tak i odbor né znalos ti př i poř ádá ní před stavení a dalších akcí.
Ná rod ní audiov izuá lní ar chiv (K AVA)
Byla nas tíněna tr valá sp oluprá ce s Nár odním a ud ioviz uálním a rchivem (K AVA). Hlav ní náplní KAVA (dř íve Fins ký film ov ý arc hiv ) je uchov áva t kultur u fins ké filmo gra fie, televiz e a r ádia . P lány jsou takové, že K AVA př esune pr ov oz s vého kina, kter é v s ouča snosti síd lí v O rio n cinema thea tre v Hels inká ch, d o kina v nové knihovně. V tomto k ině budou pr omítány tř i filmy za večer , od kla siky p o umělecké filmy, 6 dní v týdnu.
Vstupenky se bud ou prod áva t v klientském centr u v hla vním lob by. KAVA můž e navíc využ ívat i d alší pros tor y knihovny, jako nap říkla d lob by, výs ta vní a v ýukov é p ros tor y .
Me zinár odní kultur ní centr um Caisa
Helsinské kultur ní c entr um plá nuje p řesunout některé s vé činnosti ( na př . p rez enta ce) Mez iná rod ního kultur ního ce ntr a Ca isa d o Centrá lní knihovny. Cílem C aisa je roz voj r ůznor odos ti města p odpor ováním v zá jemné spolupr áce lid í, kteř í př išli z jiných ze mí, p odpor a nez ávis lých kultur níc h aktivit etnick ých menšin a pos kytování infor mací o odliš nýc h kultur ách a finské s polečnosti. C aisa poř ádá koncer ty, festiva ly jíd la, výs ta vy, se miná ře, kur zy a také pěveckou so utěž O ur v ision. Caisa má několik svý ch pro ducentů, kteř í tyto a kce př ipr av ují a z ár ov eň spolupr acují i s jiný mi org anizacemi. P řed stava je taková, že si Ca isa b ud e pr ona jímat některé p ros to ry , ja ko např íklad multifunkční sál, podle jejích potřeb .
Aalto Univ ers ity
Pr oběhla i diskuz e s Aalto univer z itou o dočas ném pr oná jmu někte rých p ros tor knihovny. Aalto Univer sity je nová multid isciplinár ní věd ecká a uměl ecká komunita , která p ůsobí na poli technologickýc h věd ních ob orů, e ko no mie a p růmy slového des ignu. Univer z ita m ůž e využ ívat někter é pr ostor y jako “inter aktivní mís to setkáv ání” mez i univer zitou a veř ejností. Univer zita bude poř áda t vý stavy s tud ents kých pr ací, wor kshop y apo d.
1.3 Městs ké plá nov ání a pr incipy nav rhování městs ké kr ajiny 1.3.1 Součas ná s itua ce ob lasti Töölönlahti
úz emní plán pr o ř ešené územ í
Souč asný úz emní p lán p ro tuto oblas t by l ustav en 27. 2. 200 2. Měs tský blok č.2 01 4 (tedy te n, kter ýje určenpr o ná š p rojekt) je v něm oz na čen jako budov a urč ená pr o komer ci a a dministr ativ u. C elková p odlaž ní ploc ha budov y, která na tomto poz emku bud e stát m á bý t 14 00 0 m2, z čeho ž 80 0m2 j e po d z emí. P ř ízemí je rez er vováno pr o ob chody, ka vár ny, r estaura ce a d alší služby .
Mís to pr o par kování aut je v centr álním pod zemním pa r kov išti, které je po d zem í p rop ojeno s blokem 2 01 4, pro p otřeby zá sobová ní b udovy . V jižní čá sti poz emku je vyhr azena čás t p ro budoucí podz emní silniční tunel.
Okolí
Ob last Tö ölönlahti je mez i ne jcenějšími oblas tmi centra Hels inek. Soused í s mnoha v ýzna mný mi b udovami, jako např íklad s Finský m par la mentem, Finlandi a H all, Muz eem K iasma (s oučas né umění), H elsins kým hud ebním centrem a He lsinský m H lav ním nád ra žím.
Po d louhou dob u z de byly př eklad ové plochy Hlav ního nád raž í. V p r vní fá zi nové výs ta vby by ly dokončeny stav by v oblas ti Kluuvi (K iasm a muzeum, Sa no ma house, ná dra žní hotel Holid ay Inn, autobusové nádr až í El ielina uk io p iazz a a par koviš tě Eliel)
Hels ins ké hud ební centrum byl o d okončeno v květnu roku 20 11 . Stav ba T öölönlahti pod zem ního pa r kov iště ješ tě p rob íhá a bude dokončena v roc e 2 012 . Zde bude pa rková ní I pr o b lok 2 01 4.
Blo ky 2 01 5 a 201 6 budou v nejbliž sí d obě také z as ta věny a js ou na ně v yps ány a rchitektonické s outěž e.
Blo ky 2 01 7 a 201 8 (sever ně od knihov ny ) je určen pro ad ministr ativu a b yty. V ýstav ba pr ávě pr obíhá.
Plá n par ků a ur ba nis tické řešení v oblas ti T öölönlahti vycház í z v ítěz ného ná vr hu ar chite ktů Ar tto-P alo-K aijansinkko-Rossi-T ikka , kter ý se jmenuje
“tajné z ahr ady ” (Secr et g ar dens). B ude postup ně r ealiz ov án mez i roky 2 01 2 až 20 17 .
Dopr a va
Dopr ava v této ob lasti je vedena hlav ně ulicemi Manner he imintie a Tö ölönlahdenkat u. B ude vy budová n pod zem ní tunel, kter ý b ude m imo jiné pr ocház et již ní částí poz emku 2 01 4.
V soulad u s hlavním městský m p lánem je obla st s oučástí městs ké z óny p ro pěší. Je tedy třeb a vz ít v úvahu, ž e chůze je zde nejdůlež itějš ím zp ůs obem dopr av y. Dalším důlež itým dopr avním pr ostř edkem js ou jíz dní kola . Nejdůležitější cyklos tezky ved ou po dél kole jí a ulicí Mannerheimi ntie. Hels ins ký centr ální par k je pr opojen s centr em cyklos te zkou ved ouc í z áp adní čás tí par ku. V roce 2 01 2 bude d okončena nová důležitá tra sa na dř ívějš í koleji vedoucí do př ístavu. Je také z važ ován most neb o tunel v edoucí p řes ž eleznici.
1.3 .2 ř ešené území
Hla vní mě stská knihovna bud e umís tě na na poz emku číslo 20 14 , na pr oti Finském u pa rla mentu. Je d áno p řes né vy mez ení po zemku, a le soutěžící se od něj mo hou lehce od chýlit, pokud z achovají plynulou d opr avu v oblas ti (v četně pěš ích a cyklis tů) a nenar uš í char akter p ar ku.
Vz hledem k pres tižnímu okolí a také s o hled em na měs tskou kr ajinu, so utěž ící musí nav rhnout ar chite ktonicky I funkčně velmi kv alitní budovu, která z ap adne do s vého okolí. B udová má ur čit image a z působ v yuž ívání náměs tí na z áp adní str aně budov y. Měs tská knihovna s e s tane novou s ymb olickou b udovou mezi již s tojícími vý znamný mi b udovam i.
1.3 .3 p rop ojení ř ešeného úz emí s jeho okolím
zá pad ně od knihovny s e nacház í Makasii nip uis to par k a Kans alais tor i námě stí, které s e mír ně svaž ují směr em ke kanál u. Na sl unečné z ápa dní str aně městs kých bloků b ud e umístěna pr omenád a. P r oto budou v p ří zemí b ud ov umístěny ka vár ny, r esta ur ace a dalš í služb y slouž ící návš těnv níkům p ar ku. Je tedy v hodné a by fa sád a kni hov ny by la v par ter u pr osk lená p o z působ u typ ickým pr o a rchitektur u centr a v elkého města. P r o pě ší js ou nejpř iroz enější místa pro vs tup d o knihovny z par ku a na jižním konci budovy .
Na náměs tí př ed budovou ani v budově nesmí b ýt umístěna par koviš tě. Ja k již byl o ře čeno , p ar kování je př esunuto do centr álního pod zem ního pa rkov iště.
1.4 ná roky na pr ovoz ní us poř ádá ní b ud ovy 1.4 .1 obec né nár oky
Architektura nov é knihovny bud e vyhovov at nejvy šší s tandar tům. Stane se symb olicky v ýz namnou budovou, která souz ní se sp olečností. B ud e pohos tinným a za jímav ým mís tem.
K nihovna bude otevře ná do exteriér u ( na př . te ras a ka vár ny ). Bud e funk čně I viz uá lně v interakci s par kem Ma kasiinipuisto. V létě s e funkce knihov ny roz táhno u až d o p ar ku, v zim ě naop ak knihov na d o s ebe par k “vtáhne” ta k, ž e v ýhledy do něj bud ou součá stí inter iér u.
K nihovna bude na vr žena tak, aby její pr ostor y byly otev řené a maximál ně flexib ilní. S možnos tí vy tvář ení “pr ostor ů v p ros to rech” po mocí př enosného náby tku či lehkých ko ns tr ukcí . S ohledem na r ůzné p rovo zy v k nihov ně bude roz dělena na r ůzné akustické zóny (od pro stor bez zv láštních ná roků na akus tiku až p o tiché zóny pr o klid né studium).
K nihov na b ud e př ís tupná v šem věkový m i sociá lním skupi ná m. S ohled em na pohyb ov ě, sluchově i z ra kov ě z nev ýhod ně né (např . Maxim ální vý ška polic na knihy nepř esá hně 15 00 mm, “mluv ící” v ýtahy a pod .)
Je tř eba vz ít v úva hu růz né z působy učení. P roto b ud ou v bud ov ě tiché místa pro indiv iduální s tudium i polotiché pro týmovo u pr áci. B ud e vy bavena př eno sným náb ytkem, aby si klienti mohli p ros tor př izpůs obit d le sv ých potř eb. Rovněž je důležité dbá t na to, a by b ylo v pr ostor u knihov ny r oz místěno d ostatek míst k s ezení růz ného char akter u.
1.4 .2 Hla vní lob by a centr ální veř ejné pr ostor y
Hlav ní loby je viz itkou budov y. Na do bře viditelném m íste je umís těna hlavní infor mační tabule, na kter é bude možné sledova t, ja ké událos ti pr ávě pr obíhají v knihov ně.
Recepce a info-poi nt jsou viditelné od vs tup u. Dá le je v lobby hlav ní klientské centrum (vr acení a půjčování, v ydá vání knihovních ka r tiček atd .), k němu b ud e p ř ipojeno copy-c entr um.
PRŮVO DNÍ ZPRÁVA
B.01
VIZE
Ch ode c, c ykl i sta i pr oj íž děj íc í ř idi č j e upo után do minantní stavbou , která se dy namic ky roz píná nad svým okol í m. Zároveň se v ní př íz račně l ehc e zrc adl í je jí o kol í. Ce lá budova z ář í. Jej í tvar y půs obí os tř e, skor o agre si vn ě. Zvědavo st čl ověka ho nutí k do ty ku, př ic hází blí ž, př ej ede ruko u po l edově hl adkém povrc hu.
Záj em ho nutí po dívat se do vn itř, je ohro me n ko ntrastem me zi vněj ší f or mou a i nte ri ér em, o stré tvary jso u nah raze ny obl ými , ko le m se nac hází kř ivky , k te ré ho ve dou dál budovou, kde obj evuje pro záře ný in spir ují c í pro stor . Je naplně n po ci ty , vj emy. Při cház í chuť tvoř it, z doko nalovat se. Vše potře bné j e po ru ce. Jen zač ít...
IN SPIR ACE
Fins ko j e z emí je ze r, He ls ink y mě stem mo ře, kde j ádr o měs ta pře dstavuj e po lo os trov obkl ope ný mo ře m.
Země pisn á l okac e ur čuj í cí ze mi témě ř do s ubarkti cké ho po dnebí spol u s ve l kým mn ož stvím o kol ní vo dy vy tváří z Hel si nek měs to sevře né podstatnou část r oku sou vi sl ou vr stvou le du, pře ruš eno u pásy nalámanýc h ker po pr ůj ez du lo dí. Do jmy z mí sta dal y popud k vytvoř ení os tř e nal áman é kr y (l e do vc e) z moř ské vo dy , ve kte ré neč istoty a sůl vy tváří shl uky malýc h i ve lký ch bubl in - o ken.
FO RM A
Obje kt vz ni kal so chař ský mi pr inc ipy ubí rání h moty. Po zo hl edně ní důl ež i tý ch o s dan ých tvar em o kol níc h obj ektů doš lo k tvaro vání hm oty tak , aby by l o bj e kt svý mi obvodový mi stěnami o r ie nto ván k př íc ho du pě šíc h i cy kl is tů. Hlavní po hl edo vo u strano u a hl avním vstupe m drž í o su vyty če nou ko ngre sový m ce ntrem Fi nl andia Hal l od finské ho arc hi te kta Al vara Al ta. Tí m navazu je na park Makasi i ni. Z vých odní s trany obj ekt svou stěno u s mí rn ým zal ome ní m s le duje s měr ul i ce TÖ LÖVIKS GATAN . Ho ri z ontáln í změ na hm oty vych áz í z o kol ní ch budov, kde se s eve rn í strana svaž uj e k úr ovni s tř ec h by to vý ch domů a j iž ní k ú rovni budo vy nádr až í . Regul ace daná zadání m udává vý šk u 25m nad ter éne m. Navr že ný obj e kt tuto hrani ci ve svém nej vyš ším bodě mí rn ě př evyšuj e (o 1,5 m) tak, aby by l vy šší než pl án ovaná kac el ářsk á bu dova z a ní m. Avšak s važo vání k o kr aj ům te nto fakt kompe nzu je . Spodní patra naopak ustupuj í , stej ně j ako je část le dovce vyč ní vají c ího nad vodu po demí lána oko l ní vo dou. Bu do va tak re aguj e ne je n na s vůj vn itřn í provoz - stou paj íc í stupně sálů, al e zároveň nabíz í z as třeš ené pro stor y pro ve nkovní ko nce r ty, předs tave ní , pře dnášky , vý stavy , pe rf or mance , par kován í ko l a mno ho dalš íc h.
ARCHIT E KTO NICK É ŘEŠ EN Í
Proj e kt ře ší po žadave k na mul tif unk ční me diaték u s ol ité rní m o bje ktem, umí stě ným na z adan é par ce le 30 x 150 m. Vy boč uj e z ní po uz e mi nim ál ně . Ze z adání pl y ne, ž e o bj e kt by se měl stát nový m s rdce m He l sin ek. T o je o vš em o btí žn é za podmí nky , kdy j e o bklo pen s kle ně ným i kance l ář sk ými budo vami př evyšu jí cí mi h o vý škově i obj emově. Pro to j so u při návr hu po uži ty zákl adn í optic ké pr inc i py . O bje kt se s při bývaj íc ím i patr y roz šiř uje - vz nikají ko nzo ly , o pti cky tak ro ste. Zár ove ň j e vy uži to i podz emní patr o budovy, teré n j e na jí žní a západní s traně skr y t a po mí rn ém s vahu n avazu je hl avn ími vstupy n a bu dovu. T í mto podko pání m a fo rmo u je do saže no dyn am ic kého tvaru, kter ý ne dává budovám v o kol í šanc i . N evzni ká tak je no m sr dce Hel si ne k, al e je ji ch nová iko na vytvář ej íc í pr otipó l bu do vě Al vara A lta (o bě budovy jso u s po j eny os ou par ku).
Plášť budovy j e po kr yt či rý mi ak ry látovými de skam i tl ou šťky 40 mm z vni třní str any potaže nými bí lo u l e sklo u fol i í po pří padě vrs tvou bíl éh o laku (vi z ře šen í fasády). Povrc h tak dí ky dvěm a úrovní m l es ku z í skává h lo ubku a po zo ro vate l e s vádí k doty ku. Obje kt dí ky to muto řeš ení z ísk ává svěž í le dový vz hl ed. V obvo dové m pl ášti
budo vy js ou vytvoře ny s hluk y r ůzně ve lk ých k ruho vý ch o ken, umís tě ním i ve l iko stí o dpo ví dají cí ch vni třní mu vy uži tí di spoz i c, n osné o ce lo vé kons tr ukc i i výhl edům z budovy . Inte ri é r budovy j e ins pi rován finsk ým de si gn em z alo že ný m na č is tý ch je dn oduc hýc h tvare ch. Tvoř í s vo u o bl o stí a po už ití m kř ivek pr oti pó l os tř e nalám an é fas ády .
Střed budo vy j e tvoř en aty pi ck ým atr ie m, k dy o bj e kte m v j eho těž i šti sto upá atri um v ku že lo vi té m tvar u, konč í cí m svě tlí ke m l e movaným l es kl ým akr y látem ve s tř eš e budovy . Smě re m o d hl avní pří stupo vé bu do vy pr oc hází obj ektem dr uhé atri um pror áže jí cí ši kmou s tě nu nad hl avním vstupe m a ve vy šší ch úr ovníc h navazuj e n a dr uhé atri um. Tí m zí skáváme optic kou návazno st pří c hoz íc h na vnitř ní pro stor atr ia budovy . Al e hlavní m plu sem spodní ho světl íku j e, že paprsk y níz ko pol ož e ného s lunc e js ou odraž eny o d ko nstr ukce nad hlavní m vs tupem, po kr y té le skl ý m akr yl áte m, do atr i a bu do vy . A tr iu m se tak dí ky pro svíc ení sl une ční m světl em z vrch u i z e spo du stane z áři vý m jádre m budovy. Ko le m spoj en ých atr ií js ou o saze ny 2,2 m vel ké ko ul e z tvr ze né ho pl as tu , obsahuj í cí oc el ovo u ko nstru kci kotve no u do kon struk ce ko l em atri í. T yto az urové matně le skl é ko ul e ukr ývají pros to rno u var iabi lní se dač ku až pr o dva návštěvník y a stol ek s obraz ovkou a př ipo je ním k i ntern etu i ce l é me diál ní databáz i knih ovny.
UMÍST Ě NÍ O BJE KT U
Nově navr že ný o bje kt je v r ám ci po ž adavku z adavate le umís tě n v sever ní č ásti vy ty če né parc el y. Obj ekt j e umís tě n na styk u os z apuštěné ho pě ší ho / c ykl is tic kého ko ri odu pro cház ej í cí ho j i žně od parl amentní budovy a př íc ho du kol em gal er ie mo de r ního umě ní Kiasm a. Ubrání teré nu z j iho vých odní strany nabíz í vs tu py do dvou rů zný ch úrovní .
DISPO ZIČNÍ Ř EŠE NÍ STAVBY
Hl avn í vstup je umí stěn z ji hovýc hodu n a do minantní os e pří ch odu pěš íc h. Te ré n se k hl avnímu vstupu mí rn ě svažu je se s klo ne m 4%, a kle sá tak o 4,5 m. Ve stej né úr ovn i navazu je vcho d z j ihu , pře d kte rým j e pr os to r pr o stání kol kr ytý ko nstr ukcí budovy. T řetí vcho d z výcho du navaz uje do bu dovy v úr ovni so uč as ného te ré nu.
První tř i úro vn ě sl ouž í z ís kávání i nfo rmac í, z ábavě a s luž bám tak, aby by l umo žně n je ji c h s am ostatný provoz i po uz avře ní samotné me di atéky . V dalš íc h tře ch ú rovní ch s e nac hází samo tn á me diaték a, po sl edn í po dl až í se sní že ný m podhl e de m j e tec hni cké pro umí stěn í VZT.
Z pohl e du návštěvníka: Ješ tě pře d hl avní m vs tu pe m se nabí zí mo žn os t navš tívi t provoz ně samo statno u
res taurac i a ve řej no u saunu nach áz ej í cí s e na le vé s traně hl avní ho vs tu pu . Po vstupu ji ž ním ne bo
ji hovýc ho dním vch ode m se n ávš těvní kovi otevře pr os to rné l obby, k de j so u př í mo pro ti vcho dům umí stě ny
inf or mač ní a rez er vač ní pul ty. V bl í zko sti ji žní ho vc hodu s e nac ház í šatn a s obsl uho u i s am oo bs luž ný mi
skří ňkami a pro stor s vari abi lní m sez ení m, z e kte ré ho se po o tevře ní j iho vý cho dní pros kle nné s tě ny stan e kr yté
hudební s tage ús tí c í do ve nkovní ho pro stor u př ed bu do vo u. Dále z a i nf or mační mi pul ty najde me so ci áln í
zaří z ení (po dobné umís tě ní i v další c h patre ch) samo obsl už né i nfo rmač ní, r ez er vač ní automaty a vn itřn í
vs tu p do re stau race . Do dalš íc h pate r nás l áká rampa se skl on em 14% vi nou cí se ko l em i nf or mač ní ch pu ltů
nebo 4 výtahy umí stěn é na ok raji lo bby . V druh é úro vn i se nacház í vstup z ú rovně u li ce TÖLÖVIKSGATA N,
vedo uc í po dé l vý cho dní strany obj ektu. Také j e zde kavárna a o bcho d s kn ihami . Ve tře tí úr ovni j e umí stěn
gale ri jn í pros to r kol em atri a, k ino sál přes 2 podlaž í pro 300 os ob a mul tif unkč ní divade lní sál. Ve čtvr té úr ovni
začí ná s am otná me diatéka, doc hází ke spo je ní dvo u atr ií , kol em kter ých j sou upevně ny medi ální buňk y.
PRŮVO DNÍ ZPRÁVA
B.01
Od atr ia se r adiálně r ozbí haj í 1,5 m vyso ké po li ce na kni hy a dalš í me di a - vol ný výběr . Ty návštěvní ka naváděj í
svoj í o ri entací do dal šíc h interakti vních, odpo činkových i studij ních pro sto r. Čtvr té patro j e řeše no podobně jako třetí, l iší se v r ozl ož ení doplňkový ch pro sto r podl e r ozvrž ení kons tr ukce a oke nní ch otvor ů. V seve rní části se nac ház ej í veřej né kance lářské pr ostor y, zasedací mí stnos ti , díl ny a uče bny . Pátá úrove ň patří děte m, zábavě, hr ám. Je zde výběr děts ké l iteratury , hrac í prostor tvo řený ve lký mi látko vými pol štář i navaz uje na te rasu s vý hle de m do park u Makasi ni. V tomto podlaží se nac ház í pronaj ímate lná gale ri e a kanc el ář e vedení budovy v seve rovýcho dní č ásti budovy.
Z po hle du zaměstnance: Skl ady, tř ídí cí místno sti pro vr ác ené knihy, IT oddě le ní, mí stnos t úkli do vého ce ntr a a tec hnic ké záze mí j sou umí stěny v první úro vni v s ever ní č ás ti . Do ce ntra této sekc e ústí zásobovací rampa, z e kter é je mo žno pře s nák ladní vý tah obslo uži t všec hny provo zy budovy . Z tř ídí cí mí stnosti s to upá vý tah na kni hy navaz ují cí na i nfo rmační pul ty v r ůznýc h patr ech. Je tak možn o i hned do dat k nihu nenacháze jí cí se ve vol ném výběr u. Te nto pr ostor má samos tatné hygie nic ké záz emí i šatny, sl ouž í tec hnic ké obsl uze obje ktu. Kance lář ský pro stor veden í me di aték y se nachází v páté úrovni v se ver ovýc hodní části budovy. Obsahuje díl ny, sklady ko nfe renč ní mí stnosti , open offic e s odpoč inkovým pros to rem, kuc hyňku s j í de lno u, týmový pros to r, samos tatné hy gi eni cké z áz emí se šatnami. Hlavní výhodo u pro sto ru je pro storn é zaměstnanecké l obby ústíc í na terasu s vý hle de m na park Makasini .
TE CHNICKÉ ŘE ŠEN Í STAVBY
Stavba je z alo že na ve skále , na ž el ez obeto nových pil otech. Ce lá konstr ukce j e o cel ová, mo ntovan á s pro ti po žární úpravo u a opláštění m SD K. O bj ekt je na seve rní a ji žní s tr aně vykonz ol ován. Pri nci pe m no sné ko nstruk ce j e nos ný střed tvoř ený masi vní mi tlus to stěnnými že le zobetono vý mi sl oupy 900mm spoj ený mi vodor ovný mi průvlaky 700mm v ú rovn i podlah - vy tvář í tak s tř edový Vie rendee lův rám, na kter ý j sou napo je ny př íhr adové kons trukc e z e 400mm oce lo výc h prvků pře s dvě úro vně po obvo du a stř edem budo vy . Ty vy náš ej í 27 m severní a 35m ji žní konz ol u. Ce lá kons tr ukce tvoř í do minantní pr vek př iz naný v i nter ie ru budovy. Fasáda budovy j e tvo řen a l esk lý mi pol ymethyl metak ry látový mi de skami na ter čí ch kotvenými do o bvo dové ho dvo ji té ho pláště (viz řeše ní f asády a techni cké detai ly). Skr z o bj ekt stoupaj í dvě žb. j ádra o bsahují cí 4 osobní a 1 nákl adní výtah a úni ková sc hodiš tě .
TZB
Pr ostor y j so u vy tápě ny i chl az eny po dl ahově . Odvětrání centrál ního pro stor u je nucené s ro zvodem VZT v SDK po dhl edec h s mo žno stí v letní ch mě síc ích mechani cky otevř ít panel y ve s tr opním s větlí ku a vytvo ři t tak př iro zené re gul ované větrání . Ce ntrál ní str oj ovna vzduchotec hniky se nac ház í v 7. po dl aží a VZT j e dě le na na tř i okruhy : 1. kino , 2. mul tif unkční sál , 3. zbytek. Zdroj em tepla bude vněj ší dálkové te pl o, po př ípadě geoter mál ní vr ty - techno lo gi e a pro vedení by byl y řeše ny v dal ší ch s tupníc h proj ektu. V druhé úrovni objek tu se nac ház í vý mě níko vá stanic e s mo žno stí samostatné ho vstupu a tec hnic ká mís tnost s náhradním zdro je m e le ktr ic ké ener gi e a ce ntr ál ním ohře vem te pl é vo dy . Pro vzt jso u dí ky plo šnému roz vr že ní par te ru plánovány ze mní výmě níky , pro pře de hřátí i předchl azení vně jší ho vzduchu. Celo u stavbo u pro chází dvě j ádra s instalační mi šac htami, které jso u dime nzovány na ro zvo dy tepla a e nergie .
DOPRAVNÍ ŘEŠ EN Í
Doprava k obj ektu je umo žně na komuni kac í TÖLÖVIKS GATA N vedouc í podél se ver ní a výcho dní strany obje ktu.
Na ní se výcho dně o d stavby nacház í vj ez d do vel kokapaci tního podz emního parkování E LIE L sl ouž íc í i navr žen é medi atéc e. Zhr uba 50 m j ih ový cho dně je zastávka městské hromadné dopravy a na s eve rní straně obje ktu stano vi ště taxi . Po cho zí plo chy kol em o bjek tu jso u ř ešeny beto novými ve lko for mátovými deskami různý ch odstí nů. Z ni ch j sou vyskl ádány pol ygonální plo chy naváděj ící kol emj do ucí k vstupům do j ednotli vých pro vo zů mediatéky , vyz načuj íc í výz namné pro sotor y kol em budo vy , k de s e budo u o de hrávat výs tavy , pře dnášk y atd. Na j iž ní straně obj ektu je z ohl edněn pož adavek na VZT a únikový výcho d plánované ho CIT Y CE NTRE TU NEL. Je zde vyčl eně n pro stor na které m vz nikne po ly go nál ní h mo ta opláštěna PMA - me nší kr a u hlavní ho obje ktu obsahují cí pož adovano u obsl uhu tunel u. T unel ve de podél j iž ní s tr any obj ektu. Po dl e stručný ch sc hémat plánované ho tune lu má vé st těsně po d povr chem. Tento f akt je kvůli es teti ckému a funkč nímu ře šení svaž ují cí ch se po cho zí ch pl och na j iž ní s tr aně vědo měodsunut do poz adí . Samoz řej mě by existoval a řeše ní ko mpromi su, ale z de je upředno stněna vi z e medi atéky .
ZELEŇ A NÁVAZNO ST NA PA RK MAKA SIINI
Pr ostor mez i navr že nou me di até kou, admi nistrativní budo vou Sanoma a Music ce ntre je navazuj íc ím pro dl ouž ení m pl ánované ho par ku MAKAS IINI, obsahuje roz tr oušené stromy posky tuj cí cí stín i podporuj í cí l ini e př ícho du k o bj ektu, je ji ch umís tě ním jso u zohl edněny důl ež ité po hle dy pří cho zí ch na o bj ekt. Na tr avnaté plo še me zi admini strati vni budovou S ANOMA a me diaté kou je vy tvoř en pravidel ný ras tr ovoc ných kvetouc íc h stro mů, vytváře jí cí př íj emný o dpo či nkový pro stor pro z aměstnance budov i pr ocház ejí cí . Záli v TÖ ÖLÖ NLAHTI po kračuj e skrz e park, proc ház í po dko munikací TÖ LÖVIKSGATAN . Do chází k jeh o ro zdvo je ní, kdy j edna l ini e vodní pl oc hy dr ží o su park u a dr uhá míř í k o bje ktu medi atéky . Stává se půs obivým estetic kým do plňkem pod vyhl ídkovou teraso u v objek tu.
PLOCHY A KU BATU RY ST AVBY
zastavěn á pl oc ha: 3 151 m
2obestavění prostor : 89 995 m
3INSPI RAC E PŘÍROD OU A HLE DÁNÍ TVARU
B.02
INSPIR ACE FI NSK ÝM DE SI GNEM
B.03
SCHÉ MATA TVARU A NÁVRH OV É SK I CY
B.04
SKI CA VZ HLED U S NÁVRHE M PRŮ NIKU ATRI Í SKICA PRIN CIPU N OSN É KO NSTRU KCE
ZÁ KL A DNÍ TVA R Z KO SENÍ SPO DNÍ CH PATE R UB RÁNÍ TERÉN U
VYT VO ŘEN Í NÁ B ĚHU HMOT Y
Z KO SE NÍ PL ÁŠTĚ K O KO LN ÍM STAVB ÁM
VYT VO ŘE NÍ ATRIÍ
UMO CNĚN Í PRO SLU NĚN Í
SITUACE
B.05
VLAK OV É NÁDRAŽÍ VLAK OV É NÁDRAŽÍ VLAK OV É NÁDRAŽÍ VLAK OV É NÁDRAŽÍ
PO S TOV NÍ MUZ E UM PO S TOV NÍ MUZ E UM PO S TOV NÍ MUZ E UM PO S TOV NÍ MUZ E UM SANO MA
SANO MA SANO MA SANO MA
KIAS MA KIAS MA KIAS MA KIAS MA PLÁ NOVANÁ ADMIN. BUDO VA
PLÁ NOVANÁ ADMIN. PLÁ NOVANÁ ADMIN. BUDO VABUDO VA PLÁ NOVANÁ ADMIN. BUDO VA BY TOV Ý DŮ M
BY TOV Ý DŮ M BY TOV Ý DŮ M BY TOV Ý DŮ M BY TOV Ý DŮM
BY TOV Ý DŮM BY TOV Ý DŮM BY TOV Ý DŮM BY TOV Ý DŮM
BY TOV Ý DŮM BY TOV Ý DŮM BY TOV Ý DŮM
FINLANDIA HALL FINLANDIA HALL FINLANDIA HALL FINLANDIA HALL
PARLAME NT PARLAME NT PARLAME NT PARLAME NT MUS IC CE NTRE
MUS IC CE NTRE MUS IC CE NTRE MUS IC CE NTRE MAK ASI INI PARK
MAK ASI INI PARKMAK ASI INI PARK MAK ASI INI PARK
20 20 20
20 50505050 100100100100 500500500500
HO TE L HO TE LHO TE L HO TE L
1:2500
MĚ ŘÍTKO 1:2500
VS TUPY DO BU DOV Y ZÁS OBO VÁNÍ BU DOV Y MĚ ŘÍTKO
TTTTÖÖL ÖNL AHTIÖÖL ÖN L A H TIÖÖL ÖN L A H TIÖÖL ÖN L A H TI
1:2500 PO HYB PĚ ŠÍC H CYKLO S TE ZKA VJ E ZD DO PODZ E MNÍCH PARKO VIŠ Ť MĚ ŘÍTKO
SIT UACE D OPRAV Y A POH YBU OS OB
B.06
AU TOBU S OV É NÁDRAŽÍ AU TOBU S OV É NÁDRAŽÍ AU TOBU S OV É NÁDRAŽÍ AU TOBU S OV É NÁDRAŽÍ + PO DZ E MNÍ PARKO VÁNÍ ELI EL + PO DZ E MNÍ PARKO VÁNÍ ELI EL + PO DZ E MNÍ PARKO VÁNÍ ELI EL + PO DZ E MNÍ PARKO VÁNÍ ELI EL
TAX I TAX ITAX I
TAX I ME TROME TROME TROME TRO VLAKO V É NÁDRAŽÍ
VLAKO V É NÁDRAŽÍ VLAKO V É NÁDRAŽÍ VLAKO V É NÁDRAŽÍ
AU TOBU SO V É NÁDR AŽÍ AU TOBU SO V É NÁDR AŽÍAU TOBU SO V É NÁDR AŽÍ AU TOBU SO V É NÁDR AŽÍ
TRAMTRAMTRAMTRAM
BUS BUSBUS BUS
TAX I TAX I TAX I TAX I BUS
BUS BUS BUS
PODZ EMNÍ PAR KOVÁNÍ PODZ EMNÍ PAR KOVÁNÍ PODZ EMNÍ PAR KOVÁNÍ
PODZ EMNÍ PAR KOVÁNÍ TTTTÖÖ LÖ NLAHT IÖÖ LÖ N LA H T IÖÖ LÖ N LA H T IÖÖ LÖ N LA H T I
TRAMTRAMTRAM TRAM
TAX I TAX ITAX I TAX I
TRAM TRAM TRAM TRAM
CITY C
ENTR E TUN
EL CIT
Y C ENTRE
TUN EL CIT
Y C ENTRE
TUN EL CITY C
ENTR E TUN
EL
20 20 20
20 50505050 100100100100 500500500500
SCHE MATI CK É HORI ZONTÁLNÍ ŘE ZY PODL AŽÍ
B.07
V EŘ EJ NÁ S AUNA RE S TAU RACE ZÁZ EMÍ STAGE VE RT IKÁLNÍ KO MUNIK AC E
KAV ÁRNA OBC HO D S K NIHAMI EXPE RIME NTÁLNÍ S TUDIO KINO MU LTIFU NKČNÍ S ÁL
SKLADY A TŘ ÍDĚ NÍ KNIH
LOB BY
VS TU P
VS TUP H YG IE NICKÉ Z ÁZE MÍ
V JE ZD ZÁS O BOVÁNÍ
NÁ VR H OC EL OVÉ N O S NÉ K ON S TR UKCE NÁ VR H OC EL OVÉ N O S NÉ K ON S TR UKCE NÁ VR H OC EL OVÉ N O S NÉ K ON S TR UKCE
NÁ VR H OC EL OVÉ N O S NÉ K ON S TR UKCE 1. ÚR OVEŇ1. ÚR OVEŇ1. ÚR OVEŇ1. ÚR OVEŇ
2. ÚROVEŇ 2. ÚROVEŇ 2. ÚROVEŇ
2. ÚROVEŇ 3. ÚR OVEŇ3. ÚR OVEŇ3. ÚR OVEŇ3. ÚR OVEŇ
GALE RIE LO BBY
VS TUP
SCHE MATI CK É HORI ZONTÁLNÍ ŘE ZY PODL AŽÍ
B.07 CELK OVÝ PO HLED
CELK OVÝ PO HLEDCELK OVÝ PO HLED CELK OVÝ PO HLED
HE RNÍ A PO SL EC HO VÁ MÍSTNO S T SKL AD VJ E ZD ZÁS OBO VÁNÍ
H ER NA TER ASA
GALE RIE
6. ÚROVEŇ 6. ÚROVEŇ 6. ÚROVEŇ 6. ÚROVEŇ
ME DIÁL NÍ BUŇK A V EŘ EJ NÉ KANCE L ÁŘE , DÍL NY A U ČE BNY
4. ÚROVEŇ 4. ÚROVEŇ 4. ÚROVEŇ
4. ÚROVEŇ 5. ÚR OVEŇ5. ÚR OVEŇ5. ÚR OVEŇ5. ÚR OVEŇ INTE RAKTIV NÍ PRO S TO RY
VYV ÝŠ E NÁ S TU DOV NA KINO
NAH RÁV AC Í MÍS TNO STI
INTER AKTIV NÍ PRO STO RY
STU DOV NA
