0QUJNBMJ[BDF PTPCOÓDI OÈLMBEǾ PCDIPEOÓ LPSQPSBDF

(1)

0QUJNBMJ[BDF PTPCOÓDI OÈLMBEǾ PCDIPEOÓ LPSQPSBDF

#BLBMÈǲTLÈ QSÈDF

4UVEJKOÓ QSPHSBN # o &LPOPNJLB B NBOBHFNFOU 4UVEJKOÓ PCPS 3 o 1PEOJLPWÈ FLPOPNJLB

"VUPS QSÈDF +BOB +ÈOPÝÓLPWÈ

7FEPVDÓ QSÈDF *OH .BSUJOB ƎFSOÓLPWÈ 1I%

-JCFSFD

(2)

#BDIFMPS UIFTJT

4UVEZ QSPHSBNNF # o &DPOPNJDT BOE .BOBHFNFOU 4UVEZ CSBODI 3 o #VTJOFTT "ENJOJTUSBUJPO

"VUIPS +BOB +ÈOPÝÓLPWÈ

4VQFSWJTPS *OH .BSUJOB ƎFSOÓLPWÈ 1I%

-JCFSFD

(3)

(4)

(5)

1SPIMÈÝFOÓ

#ZMB KTFN TF[OÈNFOB T UÓN äF OB NPV CBLBMÈǲTLPV QSÈDJ TF QMOǔ W[UB

IVKF [ÈLPO Ǐ 4C P QSÈWV BVUPSTLÏN [FKNÏOB f o ÝLPMOÓ EÓMP

#FSV OB WǔEPNÓ äF 5FDIOJDLÈ VOJWFS[JUB W -JCFSDJ 56- OF[BTBIVKF EP NâDI BVUPSTLâDI QSÈW VäJUÓN NÏ CBLBMÈǲTLÏ QSÈDF QSP WOJUǲOÓ QPUǲFCV 56-

6äJKJMJ CBLBMÈǲTLPV QSÈDJ OFCP QPTLZUOVMJ MJDFODJ L KFKÓNV WZVäJUÓ KTFN TJ WǔEPNB QPWJOOPTUJ JOGPSNPWBU P UÏUP TLVUFǏOPTUJ 56- W UPNUP QǲÓ

QBEǔ NÈ 56- QSÈWP PEF NOF QPäBEPWBU ÞISBEV OÈLMBEǾ LUFSÏ WZOB

MPäJMB OB WZUWPǲFOÓ EÓMB Bä EP KFKJDI TLVUFǏOÏ WâÝF

#BLBMÈǲTLPV QSÈDJ KTFN WZQSBDPWBMB TBNPTUBUOǔ T QPVäJUÓN VWFEFOÏ MJUFSBUVSZ B OB [ÈLMBEǔ LPO[VMUBDÓ T WFEPVDÓN NÏ CBLBMÈǲTLÏ QSÈDF B LPO[VMUBOUFN

4PVǏBTOǔ ǏFTUOǔ QSPIMBÝVKJ äF UJÝUǔOÈ WFS[F QSÈDF TF TIPEVKF T FMFL

USPOJDLPV WFS[Ó WMPäFOPV EP *4 45"(

%BUVN

1PEQJT

(6)

Anotace

Bakalářská práce se zabývá analýzou osobních nákladů v obchodní korporaci. Tyto náklady vznikají v souvislosti s využitím lidského kapitálu. Práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části jsou uvedeny základní pojmy související s využitím lidských zdrojů pro výkon závislé práce. Praktická část je zaměřena na analýzu osobních nákladů ve vybrané společnosti Medsix s.r.o. a doporučení jejich případné optimalizace.

Předmětem práce bylo též vyhodnocení přínosů a rizik, které by souvisely s využitím nelegálních optimalizačních metod. V závěru práce jsou zhodnoceny výsledky zkoumání a jsou navržena možná řešení, která by měla vést k legální optimalizaci osobních nákladů vybrané korporace.

Klíčová slova

Závislá práce, osobní náklady, zaměstnanec, švarcsystém, daň z příjmů fyzických osob, daňová optimalizace , obchodní korporace

Annotation

This Bachelor Thesis deals with an analysis of personnel costs in a business corporation.

These costs arise from the use of human capital. This work consists of a theoretical and a practical part. In the theoretical part the basic terms related to the use of human resouces for dependent work are presented. The practical part is focused on analyzing the personnel costs in a selected corporation Medsix s.r.o., and recommending their possible optimization. The subject of this work was also evaluating the benefits and risks that would be related to the use of illegal optimization methods. In the final part of the thesis, the result of the research are evaluated, and possible solution are proposed, which should lead to legal optimization of the personnel costs of the selected corporation.

Keywords

Staff, staff costs, employee, švarcsystém, individual income tax, tax optimalization, corporation

(7)

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé práce Ing. Martině Černíkové, Ph.D., za výběr téma, díky kterému jsem mohla blíže nahlédnout do problematiky využívání lidských zdrojů. Dále za její vstřícnost a poskytnutý čas. Též bych ráda poděkovala vedení spol. Medsix s.r.o. za jejich souhlas s použitím firemních materiálů.

(8)

8

Obsah

Seznam obrázků ... 9

Seznam tabulek ... 10

Seznam použitých zkratek ... 11

Úvod ... 12

1. Teoretická východiska... 14

1.1. Obchodní korporace ... 14

1.2. Osobní náklady ... 15

1.3. Závislá práce ... 16

1.4. Závislá činnost ... 16

1.5. Pracovněprávní vztah ... 17

1.6. Pracovní poměr ... 17

1.7. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr ... 19

1.8. Nelegální práce ... 20

1.9. Zaměstnanecké benefity ... 21

2. Nájem pracovní síly ... 27

2.1. Legislativní východiska ... 27

2.2. Zastřený stav - švarcsystém ... 28

3. Lidský kapitál v prostředí korporace ... 37

3.1. Osobní náklady u společnosti Medsix s.r.o. ... 38

(9)

9

4. Osobní náklady ve společnosti ... 41

4.1. Způsoby snížení nákladů ve společnosti MEDSIX s.r.o. ... 41

Závěr ... 46

Seznam použité literatury ... 47

Seznam obrázků

Obrázek 1: Obchodní korporace dle Občanského zákoníku ... 14

Obrázek 2: Hierarchie pracovníků firmy Medsix s.r.o. ... 37

Obrázek 3: Podklady pro zaúčtování měsíčních mezd do účetnitví ... 39

(10)

10

Seznam tabulek

Tabulka 1: Osobní náklady v soustavě účetnictví ... 15

Tabulka 2: Historický přehled výše minimální mzdy... 19

Tabulka 3: Zaměstnanecké benefity dle formy zdanění skupina 1 ... 22

Tabulka 8: Ekonomické aspekty švarcystému ... 31

Tabulka 9: Odvodové povinnosti závislé práce a v outsourcingu ... 32

Tabulka 10: Sociální aspekty závislé práce vs. outsourcingu ... 33

Tabulka 11 : Možné postihy za přestupky pro fyzickou osobu ... 34

Tabulka 12: Možné postihy za přestupky pro právnickou osobu ... 35

Tabulka 13: Podíl osobních nákladů na celkových nákladech společnosti v tis. Kč ... 40

Tabulka 14: Srovnání zdanění u zaměstnance a OSVČ s roční příjem 300.000 Kč*... 43

Tabulka 15: Srovnání zdanění u zaměstnance a OSVČ s roční příjem 120.000 Kč*... 44

(11)

11

Seznam použitých zkratek

NOZ zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník (nový)

OSVČ osoba samostatně výdělečně činná

p.p. pozdějších předpisů

povinné odvody součet povinných částek zahrnujících daň, pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení

ÚS Ústavní soud

zákon o zaměstnanosti Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění p.p.

ZDzP Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p.p.

ZOK Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění p.p.

ZP Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění p.p.

(12)

12

Úvod

Obchodní korporace je definována Zákonem o obchodních korporacích (dále ZOK). Jde o všechny formy obchodních společností, jako je např. společnost s ručením omezeným, veřejná obchodní spol. a družstva. Práce je dále více zaměřena na obchodní společnosti, jejichž hlavní činností je výkon podnikatelské aktivity. Cílem těchto aktivit je zajištění dlouhodobé a stabilní existence společnosti a jejího rozvoje, vytvoření kvalitního zázemí pro své pracovníky a maximalizace zisku. Sledování nákladů je tedy jeden z důležitých faktorů ekonomického řízení společnosti.

Osobní náklady nezřídka zaujímají velký podíl na celkových nákladech společnosti. Jsou tedy častým předmětem sledování a snahy o jejich optimalizaci. Výši celkových osobních nákladů nejvíce ovlivňují povinné odvody na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění (dále povinné odvody). Některé formy výkonu závislé činnosti povinným odvodům nepodléhají, proto je jejich volba častým optimalizačním cílem. Přílišná snaha k „ušetření“

nákladů ovšem může vést k chybné strategii, při které hrozí porušení legislativních pravidel. Zkoumání rizik spojených s nevhodně zvolenou formou využití lidského kapitálu je též předmětem této práce.

Cílem této práce je pomocí analýzy provedené u vybrané společnosti MEDSIX s.r.o. zjistit, zda firma řádně a v dostatečné míře využívá všech možných prostředků pro optimalizaci osobních nákladů, které jsou v souladu s platnou legislativou a zda naopak nevyužívá některé z rizikových metod, např. švarcystém. Zjištěné výsledky byly poskytnuty vedení analyzované společnosti k případnému využití.

Pro zpracování teoretické části byla využita odborná literatura zabývající se problematikou osobních nákladů, daňové a účetní zákony a informace z internetových zdrojů. V praktické části byly použity materiály a data firmy Medsix s.r.o., získané z mzdové a účetní agendy. Pro výpočty byl použit softwarový program ProServis a mzdový modul Účto 2016 od firmy Tichý & spol.

V prvních dvou kapitolách se práce zaměřuje na vymezení základních pojmů, které se týkají osobních nákladů. Jsou zde vysvětleny odborné termíny týkající se zaměstnávání pracovníků. Též jsou zde vysvětleny další možné formy využití lidského, jako je např.

(13)

13

outsourcing. V třetí kapitole je provedena personální analýza obchodní společnosti Medsix s.r.o. a je zde podrobněji prozkoumána skladba osobních nákladů společnosti. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na různé druhy optimalizačních nástrojů, které snižují osobní náklady, a které firma MEDSIX s.r.o. v současné době využívá. Závěr kapitoly se zabývá nebezpečím rizik, které mohou nastat v případě chybně nastavených pravidel při využívání pracovní síly.

(14)

14

1. Teoretická východiska

Tato teoretická část práce je zam nákladů a závislé práce. Dále vysv osobních nákladů, které jsou v souladu s

1.1. Obchodní korporace

Obchodní korporace je právnick jako činnost hlavní nebo dopl

NOZ. Struktura obchodních korporací

Obrázek 1: Obchodní korporace

Zdroj: Vlastní zpracování (§1 Zákona o obchodních korporacích)

Z obrázku je patrné, že nabídka možných forem obchodních korporací je v legislativě poměrně široká, což

Obchodní korporace

Obchodní společnosti

Družstva

Teoretická východiska

ást práce je zaměřena na definici pojmů, které se týkají oblasti osobních é práce. Dále vysvětluje různé optimalizační metody pro snižování , které jsou v souladu s legislativou České republiky.

Obchodní korporace

právnická osoba, která uskutečňuje ekonomickou

hlavní nebo doplňkovou v případě družstev. Její ustanovení a vznik upravuje obchodních korporací je zobrazena na Obrázku 1.

: Obchodní korporace dle Občanského zákoníku (§1 Zákona o obchodních korporacích)

obrázku je patrné, že nabídka možných forem obchodních korporací je v široká, což činí podnikatelské prostředí komfortnějším.

Obchodní čnosti

Tuzemské

Osobní

Ve

Kapitálové

Evropské

Evropská společnost

Evropské hospodářské

zájmové sdružení Družstva

Družstvo Evropská družstevní společnost

, které se týkají oblasti osobních ní metody pro snižování

uje ekonomickou činnost, a to buď Její ustanovení a vznik upravuje

obrázku je patrné, že nabídka možných forem obchodních korporací je v české ějším.

Veřejná obchodní společnost Komanditní

společnost Společnost s

ručením omezeným

Akciová společnost

(15)

15

1.2. Osobní náklady

Osobní náklady jsou náklady vynakládané na pracovní sílu, tj. výkon závislé práce. Jde o skupinu nákladů, které mají významný vliv na podnik. (Popesko, 2009, s. 24). Tvoří souhrn hrubých mezd, nákladů na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, odměn orgánů společnosti a ostatních osobních nákladů. (Fotr, 2005, s. 89). Tyto náklady se zachycují na účtové třídě 5 - osobní náklady, konkrétně na účtové skupině 52. Jejich obsahová náplň je uvedena v Tabulce 1.

Tabulka 1: Osobní náklady v soustavě účetnictví

Účet Název Náplň účtu

521 Mzdové náklady

náklady na veškeré požitky zaměstnanců ze závislé činnosti a náhrady mzdy za dočasnou pracovní neschopnost zaměstnanců

522 Příjmy společníků a členů družstva ze závislé činnosti

náklady na veškeré požitky zaměstnanců ze závislé činnosti a náhrady mzdy za dočasnou pracovní neschopnost orgánů společnosti a družstev 523 Odměny členům orgánů

společnosti a družstva odměny pro členy orgánů společnosti a družstva

524 Zákonné sociální pojištění

náklady z titulu zákonné povinnosti zaměstnavatele plnit z titulu sociálního pojištění a veřejného

zdravotního pojištění

525 Ostatní sociální pojištění

náklady na povinné úrazové pojištění zaměstnanců podle jiného právního předpisu a náklady z titulu dobrovolného plnění sociálního pojištění

527 Zákonné sociální náklady

náklady podle §24 odst.2 písm. j) ZDP, pokud se na příslušnou účetní jednotku vztahují podle jiného právního předpisu včetně přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb

528 Ostatní sociální náklady nemá obsahové vymezení, lze použít pro ostatní případy

Zdroj: Vlastní zpracování (Opatření čj. 281/89 759/2001, který se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro podnikatele)

(16)

16

Do účtové skupiny osobních nákladů spadá účtování o peněžních částkách vynaložených na tzv. závislou práci, a to buď prostřednictvím pracovního poměru nebo dohod konaných mimo pracovní poměr.

1.3. Závislá práce

Definice závislé práce nalezneme v ZP §2 a §3 takto: „Závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně“.

Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě. Závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy. Základními pracovněprávními vztahy podle tohoto zákona jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. (Dušek, 2016, s. 51)

1.4. Závislá činnost

Další právní norma týkající se problematiky zdaňování mezd je Zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále ZDzP). Zde je závislá činnost vymezena podrobněji než v ZP.

Přesnou definici najdeme v §6 ZDzP, kde jsou příjmy ze závislé činnosti definovány jako:

− příjmy z pracovněprávního, služebního nebo členského poměru,

− příjmy z funkčních požitků (funkční plat, odměna za výkon funkce),

− příjmy za práci člena družstva, společníka spol. s r.o. a komanditní společnosti,

− odměny člena orgánu právnické osoby a likvidátora,

− příjmy plynoucí v souvislosti s výkonem činnosti i od jiného plátce.

„Z výčtu zřetelně plyne, že závislá práce v pojetí ZP je pouze podmnožinou závislé činnosti z pohledu daní z příjmů.“ ( Bulla, 2015, s. 220)

(17)

17

1.5. Pracovněprávní vztah

Pracovněprávní vztahy jsou upraveny v §1 - §5 ZP. Vznikají mezi zaměstnavateli a zaměstnanci při výkonu závislé práce. Mohou vznikat též vztahy kolektivní povahy, tj.

mezi zaměstnavatelem a kolektivem zaměstnanců - odborovými organizacemi.

Zaměstnancem může být pouze fyzická osoba. Zaměstnavatelem může být jakýkoliv podnikatelský subjekt, tj. fyzická osoba - např. živnostník nebo právnická osoba, tj.

obchodní korporace, družstva, státní podniky, stát prostřednictvím organizační složky státu, územní samosprávní celek, občanská sdružení, neziskové organizace, politické strany aj. Tento vztah může být vykonáván na základě pracovní smlouvy (pracovní poměr) nebo na základě dohod konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti).

1.6. Pracovní poměr

Jedním ze základních pracovněprávních vztahů je pracovní poměr, který je velmi podrobně upraven v §30 - §73a části II ZP. Vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce. Lze jej rozlišovat podle různých hledisek. Nejznámější je dělení na pracovní poměr na dobu určitou, kde je omezena platnost smlouvy a na dobu neurčitou, kdy není dopředu znám termín ukončení smluvního vztahu. (Neščáková, s. 80)

Pracovní smlouva musí mít písemnou formu. Jedná se o dokument, který upřesňuje podmínky pracovního vztahu. Změny v pracovní smlouvě lze provést pouze písemným dodatkem, který podléhá souhlasu obou smluvních stran. Mezi povinné náležitosti pracovní smlouvy patří dle ZP:

− druh práce,

− místo výkonu práce,

− den nástupu do práce.

Pracovní smlouva zpravidla obsahuje další informace, jako je např.:

− pracovní úvazek a jeho rozvržení,

(18)

18

− délka dovolené a její stanovení,

− výpovědní či zkušební doba,

− odkaz na mzdový výměr, výplatní termín a způsob výplaty,

− zaměstnanecké bonusy aj.

Výše mzdy nepatří mezi povinné náležitosti pracovní smlouvy, ačkoliv se jedná o jeden z nejdůležitějších faktorů pracovního poměru. Pokud mzdu neupravuje pracovní ani kolektivní smlouva, určuje se tzv. mzdovým výměrem. Tento dokument je výhodný pro zaměstnavatele, protože se jedná o jednostranný akt, bez nutnosti kontrasignace zaměstnancem. Zaměstnavatel tedy může měnit výši mzdy bez souhlasu zaměstnance pouhým písemným oznámením. Změnu nelze provádět zpětně a zaměstnavatel je povinen dodržovat ustanovení o zaručené mzdě.

Skončení pracovního poměru upravuje §42 a násl. ZP. Pracovní poměr může být dle ZP rozvázán pouze dle striktně stanovených podmínek a přesně definovanými způsoby, a to:

− dohodou,

− výpovědí,

− okamžitým zrušením,

− zrušením ve zkušební době.

V případech, kdy se jednalo o pracovní poměr na dobu určitou, skončí tento uplynutím sjednané doby.

Na výši odměny za vykonanou práci se vztahuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb, kde je stanovena výše minimální mzdy, která se v průběhu let průběžně mění. Tyto změny jsou uvedeny v Tabulce 2. Dále tato vyhláška upravuje tzv. zaručenou mzdu, která je odstupňovaná podle obtížnosti profese, které jsou rozděleny do osmi skupin. Vědomí o

„zaručené mzdě“ není mezi širokou veřejností příliš rozšířeno a její nedodržení bývá jedním z vážných prohřešků, kterých se zpravidla menších společnosti při zaměstnávání pracovníků dopouštějí.

(19)

19

Tabulka 2: Historický přehled výše minimální mzdy

Rok Minimální mzda Poznámka

2000 4 000 Kč

2001 5 000 Kč

2002 5 700 Kč

2003 6 200 Kč

2004 6 700 Kč

2005 7 185 Kč

2006 7 570 Kč

2006 7 955 Kč Platnost od července

2007 8 000 Kč

2008 8 000 Kč

2009 8 000 Kč

2010 8 000 Kč

2011 8 000 Kč

2012 8 000 Kč

2013 8 000 Kč

2013 8 500 Kč Platnost od srpna

2014 8 500 Kč

2015 9 200 Kč

2016 9 900 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování (údaje z Českého statistického úřadu)

Ve výše uvedené tabulce je možno vidět, že v období mezi lety 2007 až 2013 nebyla minimální mzda navýšena. Jednalo se o poměrně dlouhé období, téměř sedm let, přihlédneme-li k faktu, že v předchozích letech se minimální mzda zvyšovala meziročně.

1.7. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Jedná se o další z pracovně právních vztahů, které jsou určeny pro výkon závislé práce.

Právní vztahy vzniklé uzavřením dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti (§74 až §77 ZP). Pro volbu tohoto druhu zaměstnání je důležitý předpokládaný rozsah požadované práce. Dohody musí být uzavřeny písemně. Mohou být uzavřeny na dobu určitou nebo neurčitou. (Šikýř, 2016, s. 113)

− Dohoda o provedení práce - rozsah práce nesmí v úhrnu u jednoho zaměstnavatele přesáhnout 300 hodin v kalendářním roce. Nepřesáhne-li měsíční odměna limit Kč

(20)

20

10.000, nevstupuje do vyměřovacího základu pro zdravotní pojištění a sociální zabezpečení a podléhá pouze dani z příjmů fyzických osob.

− Dohoda o pracovní činnosti - rozsah práce nesmí přesáhnout v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Průměr se počítá za dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za kalendářní rok. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu a měsíční odměna je nižší než Kč 2500, opět tento příjem nepodléhá odvodům zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení. Výpovědní lhůta činí 15 dní a nevzniká nárok na odstupné dle ZP.

Vykonávání činností na základě těchto dohod je využíváno pro krátkodobé práce např.

sezónní či drobné výpomoci. Dále při zaměstnávání brigádníků či pracovníků konajících činnost na velmi malý úvazek. Zaměstnavatel není vázán několikaměsíčními výpovědními lhůtami. Zaměstnancům nevzniká nárok na dovolenou či odstupné. Absence odvodů pojistného z hrubých mezd činí tento způsob výkonu práce jedním z nejlevnějších, a proto je spolu s výhodou flexibility společnostmi často využíván.

1.8. Nelegální práce

Další právní norma, která úzce souvisí se závislou prací je je Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Tento zákon v §5 odst. e) definuje nelegální práci v bodě č. 1 jako: „výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah“.

„1. výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah, nebo 2. pokud fyzická osoba-cizinec vykonává práci v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li podle tohoto zákona vyžadováno, nebo v rozporu s povolením k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání ve zvláštních případech (dále jen "zelená karta") vydaným podle zvláštního právního předpisu; to neplatí v případě převedení na jinou práci podle § 41 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, 3. pokud fyzická osoba-cizinec vykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu“ (zákon o zaměstnanosti )

Nelegální prací je též tzv. švarcystém, který je podrobněji popsán v kapitole 2.

(21)

21

1.9. Zaměstnanecké benefity

Zaměstnaneckými benefity se rozumí různá plnění, která poskytuje zaměstnavatel svým zaměstnancům nad rámec sjednané mzdy. Tato plnění mají peněžní nebo nepeněžní formu. Poskytování benefitů by mělo zaměstnance motivovat k vyšší loajalitě vůči zaměstnavateli, též je to jeden z významných rozhodovacích faktorů pro zaměstnance, kteří zvažují vícero pracovních nabídek. (Macháček, 2010, s. 1)

Mezi nejčastější zaměstnanecké benefity poskytované zaměstnancům patří:

− příspěvek na stravování (stravenky, vlastní závodní jídelna),

− příspěvky na odborný rozvoj (prohlubování a zvyšování kvalifikace),

− příspěvky na rekreaci (tuzemskou i zahraniční),

− příspěvky na sportovní a kulturní využití,

− příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem,

− příspěvky na soukromé životní pojištění,

− příspěvky na zdraví (nákup vitamínů, očkování, masáže, rehabilitace, fitness),

− zvýhodněné firemní půjčky,

− prodej firemních výrobků nebo služeb za zvýhodněné ceny,

− poskytování nealkoholických nápojů na pracovišti,

− bezplatné poskytnutí firemního majetku i pro soukromé účely (automobil, telefon),

− poskytnutí bezplatného ubytování,

− opční akciové programy pro manažery,

− firemní školky atd. (Macháček, 2010, s. 2).

Poskytované zaměstnanecké benefity mají různé formy zdanění jak u zaměstnance, tak u zaměstnavatele. Přehled těchto forem zdanění je rozdělen do následujících tabulek, v členění do skupin podle výhodnosti varianty.

Optimální jsou takové zaměstnanecké benefity, které jsou na straně zaměstnance osvobozené od daně z příjmů a nezahrnují se do vyměřovacích základů pro povinné odvody a zaměstnavatel je může uplatnit jako náklad, který snižuje základ daně.

(Macháček, 2010, s. 3). Tyto nejoptimálnější benefity jsou uvedeny v Tabulce 3.

(22)

22

Tabulka 3: Zaměstnanecké benefity dle formy zdanění skupina 1

DRUH PLNĚNÍ ZAMĚSTNANEC ZAMĚSTNAVATEL

zdanění ust. ZDzP zdanění ust. ZDzP Příspěvek na penzijní

připojištění se státním

příspěvkem, penzijní pojištění a soukromé životní pojištění zaměstnance do 30 tis. Kč ročně (pro rok 2016)

osvobozeno § 6/9 p) daňový

náklad § 24/2 p)

Odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele včetně rekvalifikace - nepeněžní plnění

osvobozeno § 6/9 a) daňový

náklad § 24/2 j) 3.

Stravování zaměstnanců (např.

stravenky) v limitu podle ZDzP - nepeněžní plnění

osvobozeno §6/9 b daňový

náklad § 24/2 j) 4.

Příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a praktické přípravy

osvobozeno § 6/9 l) daňový

náklad § 24/2 zu) Náhrada mzdy v limitu podle

zákoníku práce § 192 osvobozeno § 6/9 t) daňový

náklad § 24/2 p) Přechodné ubytování -

nepeněžní plnění do 3,5 tis.

měsíčně (obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště)

osvobozeno § 6/9 i) daňový

náklad § 24/2 j) 5*

* práva vyplývající z kolektivní, pracovní či jiné smlouvy nebo vnitřního předpisu

Zdroj: Vlastní zpracování (GOLÁŇ, Tomáš. Zaměstnanecké benefity [online]. [cit. 2017-05-01].

Dostupné z: http://www.golan.cz/zamestnanecke-benefity)

Ve skupině jedna, kterou lze nalézt v Tabulce 3, jsou uvedeny náklady, které jsou definovány v §24 ZDzP a zároveň jsou uvedeny mezi osvobozenými příjmy pro zaměstnance v §6 ZDzP. Jde o nejoptimálnější variantu z hlediska zdanění příjmů. Stejný princip platí též pro osobní náklady, které jsou daňovým nákladem pro zaměstnavatele a zároveň nejsou předmětem daně u zaměstnance viz Tabulka 4. Jedná se o spíše o náklady na eliminaci dopadu výkonu práce na zdraví či majetek pracovníka, např. čistící prostředky nebo výdaje na opotřebení vlastního nářadí.

(23)

23

Tabulka 4: Zaměstnanecké benefity dle formy zdanění skupina 2 DRUH PLNĚNÍ

ZAMĚSTNANEC ZAMĚSTNAVATEL zdanění ust.

ZDzP zdanění ust. ZDzP

Hodnota mycích, čistících a dezinfekčních prostředků

není předmět daně

§ 6/7 b), paušál podle ZDP § 6/8

daňový

náklad § 24/2 x) Hodnota ochranných nápojů

poskytovaných v rozsahu stanoveném (např. zákoník práce § 104), pitná voda

§ 6/7 b), paušál podle ZDP § 6/8

daňový

náklad § 24/2 p) Náhrady za opotřebení vlastního

nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce

§ 6/7 d) daňový náklad

Cestovní náhrady v limitu podle zákoníku práce

není předmětem

daně § 6/7 a) daňový

náklad § 24/2 k) Zdroj: Vlastní zpracování (GOLÁŇ, Tomáš. Zaměstnanecké benefity [online]. [cit. 2017-05-01].

V případě plnění uvedených v Tabulce 4 nejde přímo o dodatkový příjem pro zaměstnance, ale spíše se jedná o druh kompenzace. Proto jsou tyto druhy benefitů v ZDzP definovány jako plnění, která nejsou předmětem daně a nikoliv jako osvobozené příjmy.

Další skupinou benefitů jsou plnění, která pro zaměstnavatele představují daňový náklad, ale u zaměstnance již představují zdanitelný příjem, který též spadá do vyměřovacího základu pro povinné odvody. Druhy plnění jsou uvedeny v Tabulce 5.

(24)

24

ZDzP zdanění ust. ZDzP Poskytnutí firemního vozidla k

soukromým účelům zdanitelný

příjem § 6/6 daňový

náklad Příspěvek na penzijní připojištění se

státním příspěvkem, penzijní pojištění a soukromé životní pojištění

zaměstnance nad 30 tis. Kč ročně**

zdanitelný příjem

daňový

náklad § 24/2 p) Doprava zaměstnanců do a ze

zaměstnání zajištěná zaměstnavatelem

daňový

náklad § 24/2 j) 5.

Cestovní náhrady nad limit zákoníku práce

daňový

náklad § 24/2 zh) Prodej výrobků nebo poskytnutí

služby za cenu nižší, než je obvyklá zdanitelný

příjem § 6/3 daňový

náklad Náhrada mzdy za první tři dny

pracovní neschopnosti

daňový náklad Členský příspěvek zaplacený za

zákonné členství zaměstnance

daňový náklad

§24/2 d) 3., § 24/2

p) Přechodné ubytování - nepeněžní

plnění nad 3,5 tis. měsíčně

zdanitelný

příjem daňový § 24/2 j)

5*

* práva vyplývající z kolektivní, pracovní či jiné smlouvy nebo vnitřního předpisu

** stav platný v roce 2016

Typ benefitů uvedených v Tabulce 5 již není z hlediska zdanění příliš nejoptimálnější formou. Mají stejný režim zdanění a povinných odvodů jako mzda.

Benefity uvedené uvedené ve skupině 4 (viz Tabulka 6) jsou pro optimalizaci nákladů využitelné již minimálně. Jde o plnění, která jsou nedaňovým nákladem zaměstnavatele.

Na straně zaměstnance jsou ovšem považovaná za osvobozená, a to od daně i povinných odvodů. Úsporu lze tedy spatřovat pouze v rozdílu sazeb, kdy se sice odvede daň z příjmů právnických osob ve výši 19% ze základu daně, ale ušetří se na povinných odvodech, které nákladově činí 34% z vyměřovacího základu.

(25)

25

ZDzP zdanění ust. ZDzP Přechodné ubytování - nepeněžní

plnění do 3,5 tis. měsíčně (obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště)

osvobozeno § 6/9 i) nedaňový §25/1 k) náklad*

Zvýhodněné půjčky na bytové účely a překlenutí tíživé finanční situace - poskytnuté z fondů, resp. nedaňových nákladů

osvobozeno § 6/9 o) nedaňový náklad Sportovní akce a kulturní pořady -

nepeněžní plnění poskytnuté z fondů, resp. nedaňových nákladů

osvobozeno § 6/9 d) nedaňový

náklad §25/1 h) 1.

Využití zdravotnických, rekreačních, vzdělávacích sportovních a

tělovýchovných zařízení - nepeněžní plnění poskytnuté z fondů, resp.

nedaňových nákladů

osvobozeno § 6/9 d) nedaňový

náklad § 25/1 h) 2.

Dary do výše 2 tis. ročně - nepeněžní plnění poskytnuté z fondů, resp.

nedaňových nákladů

osvobozeno § 6/9 g) nedaňový

náklad § 25/1 j) Příspěvek na rekreaci do 20 tis. Kč -

nepeněžní plnění poskytnuté z fondů,

resp. nedaňových nákladů osvobozeno § 6/9 d) nedaňový

náklad §25/1 h) 1.

Odborný rozvoj zaměstnanců nesouvisející s předmětem činnosti zaměstnavatele - nepeněžní plnění poskytnuté z fondů, resp. nedaňových nákladů

osvobozeno nedaňový

náklad § 25/1 h) 2.

Stravování zaměstnanců (např. formou stravenek) nad limit podle ZDP - nepeněžní plnění

osvobozeno nedaňový

náklad § 25/1 j) Nealkoholické nápoje spotřebované na

pracovišti - nepeněžní plnění

poskytnuté z fondů, resp. nedaňových nákladů

osvobozeno § 6/9 c) nedaňový

náklad § 25/1 zm)

* práva nevyplývající z kolektivní, pracovní či jiné smlouvy nebo vnitřního předpisu

(26)

26

Benefity uvedené v Tabulce 6 jsou pro firmu nedaňovým nákladem. Jde tedy o benefity spíše motivačního charakteru například při náboru nových či udržení stávajících vysoce kvalifikovaných zaměstnanců než o optimalizační formu kompenzace mzdy.

Poslední skupina benefitů je uvedena v Tabulce 7. Jde o plnění, která nejsou pro zaměstnavatele daňovým nákladem a u zaměstnance vstupují do zdanitelného příjmu a vyměřovacího základu.

ZDzP zdanění ust. ZDzP Členský příspěvek zaplacený za

dobrovolné členství zaměstnance zdanitelný

příjem nedaňový

náklad Pojistné hrazené za člena statutárního

orgánu a dalšího orgánu právnické osoby a za jednatele společnosti s ručením omezeným z titulu

odpovědnosti za škodu způsobenou společnosti při výkonu funkce

zdanitelný

příjem nedaňový

náklad §25/1 d)

Přechodné ubytování - nepeněžní plnění nad 3,5 tis. měsíčně

nedaňový náklad

§25/1 k) náklad*

Nepeněžní dary nad 2 tis. ročně a

peněžní dary zdanitelný

příjem nedaňový

náklad § 25/1 j) Příspěvek na rekreaci nad 20 tis. Kč -

nepeněžní plnění poskytnuté z fondů, resp. nedaňových nákladů

nedaňový

náklad §25/1 h) 1.

Úhrada předplatního kupónu

(jízdenek) na cesty do/ze zaměstnání zdanitelný

příjem nedaňový

náklad

* práva nevyplývající z kolektivní, pracovní či jiné smlouvy nebo vnitřního předpisu

Tyto benefity, které jsou uvedeny v poslední skupině č. 5 v Tabulce 7, mají vyšší odvodovou zátěž než poskytnutí peněžní odměny formou běžné mzdy. Pro optimalizaci osobních nákladů je proto nelze považovat za vhodnou formou plnění. Opět jde spíše o nadstandardní motivační složku pracovníků.

(27)

27

2. Nájem pracovní síly

Každá korporace vykonává mnoho činností a procesů, z nichž některé činnosti jsou pro všechny typy těchto subjektů společné. Jak uvádí Dvořáček (2010), jde například o platební styk, nákup nebo služby zákazníkům. Jiné služby jsou ale specifické např. výroba v hutním podniku či testování léků ve farmaceutickém průmyslu. Tyto služby či procesy lze zabezpečit z vlastních nebo externích zdrojů a organizace se rozhoduje, který z modelů je pro ni nejoptimálnější. (Dvořáček, 2010)

2.1. Legislativní východiska

Dvořáček rozděluje způsoby zabezpečení zdrojů takto:

− dělej (použití vlastního personálu a investic),

− nakup (využití vnějších zdrojů - tj. outsourcing),

− spolupracuj (podoba konsorcií a společných podniků),

− konkuruj (vyčlenění činnosti mimo rámec organizace, jako samostatnou subjekt).

Toto strategické řízení musí být prováděno citlivě a s rozvahou. Je nutné definovat, které služby se vyplatí nakoupit a které provádět prostřednictvím svých pracovníků, a to nejen s ohledem na celkovou úsporu nákladů, ale též v souvislosti s obchodním tajemstvím firmy či zachováním postavení na trhu. (Dvořáček, 2010)

− Outsourcing - zkratka složená ze 3 slov Outside Resource using, což v doslovném překladu znamená „používání vnějších zdrojů“. Jde o proces rozhodování, zda společnost pro své výrobní procesy využije zdroje vlastní nebo vnější. (Martocchio, 2012, s. 216)

− Offshoring je mezinárodní outsourcing. Využívá legislativních rozdílů mezi různými zeměmi a často je spojován s tzv. „daňovými ráji“. Doslovný překlad znamená „mimo pobřeží“. (Dvořáček, 2010, s. 5)

(28)

28

V důsledku příznivých daňových kombinací a úlev u OSVČ začal být nájem pracovní síly ve větší míře zneužíván, což vedlo ke snižování odvodů do státního rozpočtu a též k menší ochraně pracovníků, kteří jako podnikatelé nepožívali ochrany ZP. Tyto důvody mimo jiné vedly ke změně legislativy a přísné definici závislé práce, jejíž výkon je nyní povolen výhradně formou závislé činnosti.

Outsourcing by měl být používán pro činnosti specifické či nahodilé, které se nevyplatí pokrývat vlastními zdroji. (Martocchio, 2012)

2.2. Zastřený stav - švarcsystém

Zakladatelem tohoto způsobu využití pracovní síly byl Miroslav Švarc, vyučený truhlář.

Ve svých dvaačtyřiceti letech se v roce 1989 pustil do podnikání. Založil stavební firmu, která se rychle stala konkurencí pro stávající giganty na trhu. „Ano, já vlastně systém zaměstnávání na smlouvu o dílo nevymyslel. To nebyl žádný můj vynález, jen jsem po revoluci stále pokračoval v tom, k čemu jsem byl nucen ještě za předchozího režimu“

(Štětka, článek Ten, který rozjel švarcsystém a skončil na dlažbě).

Pomocí levnější najaté pracovní síly, díky které šetřil vstupní náklady, se podnikatel Švarc přes cenovou konkurenci snadno dostával ke stavebním zakázkám. Vzhledem ke způsobu jednoduchého najímání pracovní síly byla jeho firma flexibilnější než konkurence.

V období ekonomické prosperity také významně sponzoroval český fotbalový tým. Jako podnikatel měl vazby na stávající politické strany, hlavně k Občanské demokratické straně, která se vždy historicky přikláněla k podpoře podnikatelské prostředí.

Po zákazu švarcsystému v roce 1993 byl Miroslav Švarc za tento způsob využívání lidských zdrojů opakovaně pokutován. V roce 1994 byl obviněn z trestného činu zpronevěry dávek sociálního zabezpečení a po kratší vazbě byl nepodmínečně odsouzen.

Později docházelo k legislativním úpravám ZZ, které nepřímo uvolnily pravidla pro nájem pracovní síly, čímž došlo k pomalému návratu k obchodně právním vztahům i při výkonu závislé práce.

(29)

29

2.2.1. Specifikace a legislativní východiska švarcystému

Pojem „švarcystém“ není v české legislativě přímo definován. Tento hovorový výraz se rozšířil mezi širokou veřejnost a je nyní běžně používán. Jde o zastřený pracovněprávní vztah mezi korporací (v roli objednatele) a fyzickou osobou (v roli dodavatele), který je nahrazen vztahem obchodněprávním. Prameny práva pro specifikaci tohoto nelegálního pracovního vztahu jsou vybraná ustanovení ZP a zákona o zaměstnanosti. Existuje několik kritérií, podle kterých lze nelegální způsob výkonu práce mezi OSVČ a plátcem definovat:

− OSVČ má ve vztahu k plátci příjmů obdobné postavení jako zaměstnanec,

− plátce přímo či nepřímo ukládá úkoly, řídí a kontroluje jejich provedení a nese plnou odpovědnost v souvislosti s vykonanou činností,

− odměna za práci je vypočítávána obdobně jako při výpočtu mzdy např. na základě délky odpracované doby,

− OSVČ k při výkonu činnosti používá materiál, pracovní pomůcky a stroje, které jsou majetkem korporace,

− jde o dlouhodobý nebo soustavný výkon činnosti, resp. OSVČ tuto činnost vykonává pouze pro jednoho plátce. (Dušek, 2016)

2.2.2. Výhody švarcystému z pohledu optimalizace nákladů

Zastřený pracovněprávní vztah nabízí několik výhod, a to administrativní nenáročnost a finanční úsporu na povinných odvodech, omezení nákladů na zaměstnanecké benefity a flexibilitu pracovní síly. Při nájmu pracovní síly dochází k obchodně právnímu vztahu s dodavatelem služeb. Lze jej uzavřít např. dle smlouvy o poskytování služeb a smlouva se řídí obecným ustanovením NOZ. Mezi obvyklé náležitosti této smlouvy patří: předmět smlouvy, vymezení poskytovaných služeb, odměna poskytovatele a platební podmínky, trvání smlouvy, práva a povinnosti smluvních stran atd. Jde o administrativně nenáročný dvoustranný akt. Dodavatel musí disponovat živnostenským oprávněním pro danou činnost. Odměna za provedené práce bývá zpravidla vyplácena na základě dodavatelské faktury. Tyto daňové doklady je plátce daně z přidané hodnoty povinen uchovávat 10 let

(30)

30

(Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ), neplátce 5 let (Zák. č. 563/1991 Sb., o účetnictví). Dodavatel služby ručí za její včasné a řádné dodání.

Oproti tomu vznik, průběh a ukončení pracovního poměru provází náročná administrativní agenda, do které např. patří: pracovní smlouva, zaměstnanecký dotazník, zápočtový list z předchozího zaměstnání, mzdový výměr, roční mzdový list, evidenční list důchodového zabezpečení, potvrzení o sražených zálohách, výplatní pásky, prohlášení k dani, měsíční přehledy na Okresní správu sociálního zabezpečení a vybrané zdravotní pojišťovny, roční vyúčtování srážkové daně, roční vyúčtování zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, výpověď atd.

Mzdová agenda podléhá archivaci dle Zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a činí 30 let. Zaměstnavatel podléhá pravidelným kontrolám sociálního pojištění a namátkovým kontrolám zdravotního pojištění. Je dále povinen zajišťovat zaměstnancům lékařské prohlídky, pracovní oblečení, pracovní pomůcky a mnoho dalších povinností vyplývajících z pracovně právního vztahu. Využití švarcystému tedy klade velmi nízké nároky na byrokratické úkony.

Odměna za provedenou práci, vyplacená OSVČ na základě faktury, nepodléhá ze strany korporace dalším povinným odvodům. Výjimku tvoří odměny pro zahraniční osoby, kde je potřeba provést srážku daně buď dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění nebo dle příslušných ust. ZDzP. Z hlediska nákladů ovšem tato daň není relevantní, neboť ovlivní pouze způsob placení dodavatelské faktury. Povinné odvody sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění a platbu daně si OSVČ vypořádává sama. Výraznou optimalizaci povinných odvodů lze dosáhnout využitím výdajových paušálů neboli výpočtu výdajů procentem dle ZDzP.

OSVČ v pozici dodavatele nemá nárok na žádnou alternativu zaměstnaneckých benefitů.

Odměny nad rámec vykonaných prací jsou zahrnuty v obchodní smlouvě případně jsou upraveny dodatkem. Stejné pravidlo platí pro ukončení spolupráce, výpovědní lhůta event.

jiná ustanovení jsou předem dány smlouvou. Neexistuje automatický nárok na odstupné či zákonný zákaz výpovědi. Výhody a nevýhody švarcystému záleží na aspektu, který je sledován. Jsou podrobněji uvedeny v Tabulce 8 dle ekonomického aspektu, v Tabulce 9

(31)

31

dle výše povinných odvodů

a

v Tabulce 10 dle sociálních aspektů.

Tabulka 8: Ekonomické aspekty švarcystému

Ekonomické aspekty Zaměstnanec Živnostník - OSVČ

Zajišťování práce (včetně PR a marketingu)

Ne – povinnost plnit pokyny zaměstnavatele, který zajišťuje zakázky

Ano – práci a zakázky si zajišťuje sám a plně nese podnikatelské riziko Náklady spojené

s výkonem práce (pracovní a ochranné pomůcky) včetně administrativy

Ne – práce je vykonávána na náklady zaměstnavatele

Ano náklady nese podnikatel resp. jsou promítnuty do ceny výrobku/služby Odpovědnost za

dodržování právních předpisů ( k předmětu podnikání) a odvodů

Ne Ano

Minimální mzda Ano Ne

Splatnost odměny

Nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce.

Dle smlouvy, maximálně tříměsíční splatnost.

Při insolvenci existuje speciální systém úhrady zajištěný Úřadem práce pro max. 3 měsíční mzdy

Není li odměna uhrazena, lze ji vymáhat soudně

Výpovědní doba – ochrana při skončení smluvního vztahu

Zpravidla 2 měsíce při skončení pracovního poměru, případný nárok na odstupné

Není zákonný nárok, lze sjednat

Příplatky

Ano – zákonný nárok – typicky práce přesčas, práce ve svátek, v neděli, noční práce,

Ne – nutno zahrnout do celkové sjednané odměny

Cestovní náhrady Ano – zákonný nárok Ne – nutno sjednat

Odpovědnost za škodu Omezená na čtyřapůlnásobek průměrného měsíčního výdělku

Neomezená – ručí celým svým majetkem

Zdroj: Hospodářská komora České republiky: Exkluzivní srovnání: Zaměstnanec vs. živnostník [online]. [cit. 2016-09-02]. Dostupné z: http://www.komora.cz/zamestnanecvszivnostnik.aspx

(32)

32

Tabulka 9: Odvodové povinnosti závislé práce a v outsourcingu

Povinnosti Zaměstnanec Živnostník - OSVČ

Daň z příjmů

15% - sazba ze superhrubé mzdy

15%

20,1% - sazba přepočtená na hrubou mzdu

Zdravotní pojištění a

Pojistné na sociální zabezpečení

4,5% + 9% zaměstnavatel ZP 6,5% + 25% zaměstnavatel SZ

13,5% z vyměřovacího základu, minimální měsíční záloha pro rok 2015: 1 797 Kč;

Veškeré pojistné odvádí zaměstnavatel, a to nejméně ve výši připadající na minimální mzdu;

29,2% (nezahrnuje případné pojistné 2,3% na dobrovolné nemocenské pojištění) z vyměřovacího základu, minimální měsíční záloha pro rok 2015: 1 943 Kč;

vyměřovací základ odpovídá hrubé mzdě

vyměřovací základ odpovídá polovině základu daně z příjmů

Uplatnění nákladů

Ne – náklady na výkon práce nese zaměstnavatel

Ano – možnost zvolit paušál daný zákonem, anebo uplatnit skutečně vynaložené výdaje

Sleva na dani na

poplatníka Ano Ano

Sleva na dani na

dítě Ano Ne, pokud uplatňuje výdajový paušál

Administrativní povinnosti

Ne, pouze ve výjimečných situacích podává daňové přiznání, jinak veškeré

povinnosti plní zaměstnavatel

Ano (přihlášky, oznámení změn, hlášení údajů, podání přehledu, informování o jiných podáních)

Zdroj: Hospodářská komora České republiky: Exkluzivní srovnání: Zaměstnanec vs. živnostník [online]. [cit. 2016-09-02]. Dostupné z: http://www.komora.cz/zamestnanecvszivnostnik.aspx

(33)

33

Tabulka 10: Sociální aspekty závislé práce vs. outsourcingu

Sociální aspekty Zaměstnanec Živnostník - OSVČ

Zvláštní právní

ochrana Ano dle zákoníku práce Ne

Maximální délka pracovní doby

Ano – max. 12 hodin denně, 40 hodin týdně a povinné přestávky / doby odpočinku

Ne – stanovuje si sám

Možnost rozvržení pracovní doby

Ne – rozvrh stanovuje

zaměstnavatel Ano

Nadřízenost x podřízenost – zadávání pokynů

Ano – povinnost plnit úkoly zadané nadřízeným

zaměstnancem

Ne – podniká dle vlastního podnikatelského uvážení, svým jménem a na vlastní odpovědnost a na své riziko

Osobní výkon práce Ano (nesmí za sebe poslat zástupce)

Ne - může pověřit třetí osobu (například v době nemoci) Úraz / nemoc

z povolání Nárok na odškodnění / dávky Bez zákonného nároku – lze sjednat komerční pojištění

Dovolená Ze zákona 4 týdny placené

dovolené Bez nároku na placenou dovolenou

Benefity Dle nabídky zaměstnavatele Bez nároku Nárok na dávky

v nemocenské

Ano ze zákona je vyplácena od 4. dne nemoci náhrada mzdy, (do 14 dne nemoci ji hradí zaměstnavatel od 15 dne stát)

Ano, pokud se dobrovolně přihlásil do systému, jinak bez nároku.

Nárok na státní dávky až od 15.

dne nemoci při pracovních

neschopnosti

Nárok na ošetřování nemocného člena rodiny

Ano – dávka ze státního rozpočtu na dobu 9 kalendářních dnů

Ne

Zaměstnávání mezi manželi

Nelze uzavřít pracovněprávní

vztah mezi manželi Manželé mohou společně podnikat Zdroj: Hospodářská komora České republiky: Exkluzivní srovnání: Zaměstnanec vs. živnostník [online]. [cit. 2016-09-2]. Dostupné z: http://www.komora.cz/zamestnanecvszivnostnik.aspx

(34)

34

Ze všech tří výše uvedených tabulek je zřejmé, že výhody outsourcingu převažují na straně zaměstnavatele. Společnost se zbavuje odpovědnosti a snižuje si osobní náklady, zatímco se pracovník zbavuje ochrany, které by mu jinak poskytoval ZP.

2.2.3. Právní aspekty nelegálního nájmu pracovní síly

Až do roku 2011 byl švarcystém považován za „šedou zónu“ ekonomiky. Chyběla konkrétní zákonná úprava, neexistovaly sankce za jeho využívání. Stal se oblíbenou formou obchodní spolupráce, zvláště v kombinaci s výdaji procentem z příjmů u OSVČ.

Od 1.1.2012 nabyly účinnosti změny v zákoně o zaměstnanosti a ZP, čímž došlo k přesnému vymezení nelegální práce a nelegálního zaměstnávání a stanovení velmi vysokých sankcí za jejich porušení. Sankce byly stanoveny pro obě strany smluvního vztahu a jsou upřesněny v zákoně o zaměstnanosti. (viz Tabulka 11 s možnými pokutami pro fyzickou osobu a viz Tabulka 12 s možnými pokutami pro právnické osoby )

Tabulka 11 : Možné postihy za přestupky pro fyzickou osobu

Způsob porušení zákona o zaměstnanosti (§140) Pokuta až do výše

a) poruší zákaz diskriminace nebo nezajistí rovné zacházení podle

tohoto zákona 1 000 000 Kč

b) zprostředkuje zaměstnání bez povolení 2 000 000 Kč

c) vykonává nelegální práci 100 000 Kč

d) umožní výkon nelegální práce podle par. 5 písm. e) bodu 1 nebo 2 5 000 000 Kč e) nesplní oznamovací povinnost podle par. 87 100 000 Kč f) umožní výkon nelegální práce podle par. 5 písm. e) bodu 3 5 000 000 Kč g) jako osoba, která se zdržuje na pracovišti kontrolované osoby a koná

práci, neprokáže svou totožnost podle §132 200000 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování (zákon o zaměstnanosti)

(35)

35

Tabulka 12: Možné postihy za přestupky pro právnickou osobu

Způsob porušení zákona o zaměstnanosti (§140) Pokuta až do výše

a) poruší zákaz diskriminace nebo nezajistí rovné zacházení

podle tohoto zákona 1 000 000 Kč

b) zprostředkuje zaměstnání bez povolení nebo jiným způsobem poruší při zprostředkování zaměstnání tento zákon nebo

dobré mravy

2 000 000 Kč

c) umožní výkon nelegální práce podle par. 5 písm. e) bodu

1 nebo 2 10 000 000 Kč

d) nesplní oznamovací povinnost podle tohoto zákona nebo

nevede evidenci v tomto zákoně stanovenou 100 000 Kč

e) umožní výkon nelegální práce podle par. 5 písm. e) bodu 3 10 000 000 Kč nejméně však 50 000 Kč*

Zdroj: Vlastní zpracování (zákon o zaměstnanosti)

* dle nezávislých právních výkladů v současné době minimální hranice stanovena není

Sankce za porušení povinnosti při výkonu závislé práce jsou velmi vysoké a pro některé menší firmy by mohly být i likvidační. Proto je velmi nutné dbát na příslušná ustanovení ZZ a možným pokutám se tak vyhnout.

„Novelou, provedenou zákonem č. 136/2014 Sb., měl zákonodárce v úmyslu snížit s účinností od 1.1.2015 dolní hranici pokuty dle § 140 odst. 4 písm. f) z 250 000 Kč na 50 000 Kč. Důvodová zpráva to odůvodnila likvidačním charakterem původní částky a překročením preventivního charakteru smyslu minimální hranice pokuty. Novela chtěla technicky vzato pouze nahradit částku 250 000 Kč částkou 50 000 Kč. V průběhu legislativního procesu přijímání této změny, však Ústavní soud svým nálezem publikovaným pod č. 219/2014 Sb. s účinností od 20.10.2014 zrušil slova "nejméně však ve výši 250 000 Kč". Vzhledem k tomu už tak k 1.1.2015 nebylo co novelou nahradit. Částka 250 000 Kč včetně uvozujících slov „nejméně však ve výši“ už v zákoně nebyla, protože Ústavní soud zrušil celou tuto větu. Přestože se objevují odborné názory, které informují veřejnost, že minimální hranice je nyní 50 000 Kč, není tomu tak. Pokuta za umožnění výkonu nelegální práce má tak v současné době pouze maximální hranici, která je 10 000

(36)

36

000 Kč. Kontrolní orgány tak mají širší prostor pro správní uvážení při ukládání pokut v situacích, kdy je společenská nebezpečnost konkrétního správního deliktu velice nízká.“

(Vych, 2015)

Pro výkon závislé práce je dle ZP nařízeno využívat pouze pracovníky formou závislé činnosti. Toto ustanovení bylo rozsudkem 6 Afs 85/2014-39 Nejvyšším soudem upřesněno a byly definovány tři typy forem, které mohou fyzické osoby vůči objednateli provádět. A to nezávislé (např. soudní exekutor), závislé (pokladní supermarketu) a obojetné (zedník, kadeřnice a další drobná řemesla). Pokud budou nezávislé a obojetné činnosti prováděny na základě obchodně právního vztahu, nebude se jednat o švarcsystém. Nesmí se ovšem jednat o zastřený stav, tj. kdy formální stav neodpovídá stavu skutečnému. (Fučík, online)

(37)

37

3. Lidský kapitál v

Předmětem této kapitoly je analýza využití lidských zdroj Společnost MEDSIX s.r.o. byla založena dne

je společnost s ručením omezeným. V došlo ke snížení společník

k dalšímu prodeji obchodních podíl společníka, a to právnickou osobu.

− Pronájem a správa vlastních nebo pronajatých nemovitostí

− Specializovaná ambulantní zdravotní pé Právní forma „společnost s

zakládajících společníků. Název firmy MEDSIX s.r.o. byl zvolen tak, aby evokoval základní podnikatelskou činnost, tj. provoz nestátního zdravotnického za

uveden ve firemním logu, které také nazna struktura společnosti je uvedena na

Obrázek 2: Hierarchie pracovník

Zdroj: Vlastní zpracování (účetní agenda firmy Medsix s.r.o.)

Na obrázku je dobře vidě

rehabilitace a rentgenové pracovišt Samostatný

lékař RTG

Vedoucí RTG laborant

RTG laborantky

Lidský kapitál v prostředí korporace

tem této kapitoly je analýza využití lidských zdrojů v prostředí vybrané firmy.

s.r.o. byla založena dne 23. 1. 1995 sedmi společ

ením omezeným. V roce 2008 došlo k prodeji obchodních podíl čníků na 2 osoby, z toho 1 řídící. V roce 2015

dalšímu prodeji obchodních podílů. V současné době má firma pouze jednoho , a to právnickou osobu. Předmět podnikání jsou tyto činnosti:

Pronájem a správa vlastních nebo pronajatých nemovitostí, Specializovaná ambulantní zdravotní péče.

nost s ručením omezeným“ byla zvolena s ohledem na vyšší po ů. Název firmy MEDSIX s.r.o. byl zvolen tak, aby evokoval základní podnikatelskou činnost, tj. provoz nestátního zdravotnického za

logu, které také naznačuje propojení se zdravotnictvím.

nosti je uvedena na Obrázku 2.

: Hierarchie pracovníků firmy Medsix s.r.o.

Zdroj: Vlastní zpracování (účetní agenda firmy Medsix s.r.o.)

e vidět struktura dle zaměření odbornosti, a to stomatochirurgie, rehabilitace a rentgenové pracoviště.

Jednatel

asistentka

Vedoucí RTG laborant

RTG laborantky

Vedoucí RHB

RHB fyzioterapeutky

Samostantý léka

Zdravotní sestry

í korporace

prostředí vybrané firmy.

1995 sedmi společníky. Právní forma prodeji obchodních podílů, čímž roce 2015 a 2017 došlo má firma pouze jednoho

innosti:

ohledem na vyšší počet . Název firmy MEDSIX s.r.o. byl zvolen tak, aby evokoval innost, tj. provoz nestátního zdravotnického zařízení. Je též dravotnictvím. Organizační

ení odbornosti, a to stomatochirurgie, Samostantý lékař

STOM

Zdravotní sestry

(38)

38

3.1. Osobní náklady u společnosti Medsix s.r.o.

Hlavní činností obchodní společnosti je provádění služeb. Odměny za lidskou práci tvoří téměř polovinu celkových nákladů firmy. Firma tyto náklady průběžně sleduje a vyhodnocuje. Společnost eviduje 18 kmenových zaměstnanců, z toho 1 na rodičovské dovolené. Její vnitřní struktura je rozdělena do 5 středisek, z nichž tři poskytují ambulantní zdravotní péči, jedno středisko zajišťuje ekonomický servis a jedno středisko souvisí s činností nájmu a pronájmu. Pro každé středisko je vedena zvláštní účetní analytická evidence, kde se vyhodnocují samostatné výsledky hospodaření. Středisku Budova není přidělen žádný pracovník, neboť jde o firmu s více než dvacetiletou historií a toto středisko je již plně zautomatizováno.

Ve mzdové evidenci za zdaňovací období prosinec 2015 se nacházelo 24 pracovníků, kteří byli zařazeni do kategorií výkonu závislé činnosti takto:

− HPP - hlavní pracovní poměr (14 zaměstnanců),

− DPČ - dohoda o pracovní činnosti (3 zaměstnanci),

− DPP - dohoda o provedení práce (1 zaměstnanec, + 6 nepravidelných výpomocí).

Prosinec a letní měsíce se vyznačují vyšším výskytem čerpání dovolené. V těchto měsících dochází k nárůstu nepravidelných výpomocí jako záskok za uvolněné pracovníky. Pro účtování osobních nákladů jsou využity účty 521, 524 a 527 směrné účtové osnovy, v dělení na analytiky a dále na střediska.

V účetnictví se nachází faktury za poskytnutí účetních služeb, zachycené na nákladovém účtu 518 směrné účtové osnovy. Jde o obchodně právní vztah s fyzickou osobou, tedy OSVČ. Účetní poskytuje služby ze své kanceláře, účetnictví zpracovává na svém vlastním počítači a používá svůj software a režijní materiál typu papír, šanony apod. Nemá stanovenou pracovní dobu, ručí za správnost poskytnutých služeb. Tato činnosti je poskytována formou outsourcingu a nevykazuje znaky švarcystému. Vypracování mezd je poměrně složitá záležitost. V dnešní době se proto předpokládá užití specializovaného účetního programu. U firmy MEDSIX s.r.o. se jedná o program Účto 2016 od firmy Tichý & spol. Tento software je sice určen pro vedení daňové evidence, ale má vysoce sofistikované provedení mzdového modulu, proto ho dodavatelská účetní kancelář používá

(39)

39

a přenos do účetnictví provádí ručně jednorázovým interním dokladem, jehož podkladem je vzorová mzdová sestava viz Obrázek 3.

ZAÚČTOVÁNÍ MEZD V ÚČETNICTVÍ

firma: Medsix s.r.o. Jablonec nad Nisou období: 01.10.2015 až 31.10.2015

filtr: všichni

Měsíc Položka -1- Částka Příklad zaúčtování --- 2016/10 hrubé mzdy 339.148 521 / 331 zdravotní poj. zaměstnavatel 27.657 + 524 200 / 336 200 sociální poj. zaměstnavatel 76.822 524 100 / 336 100 refundace náhrad za dobu nemoci 0 521 / 336 100 443.627 *

odvody z mezd:

zdravotní poj. zaměstnanci 14.372 + 331 / 336 200 VZP sociální poj. zaměstnanci 19.979 331 / 336 000 OSSZ záloha na daň 62.895 331 / 342 001 FÚ sleva na dani 27.636 342 100 / 331 daňový bonus 1.117 342 100 / 331 srážková daň 3.732 331 / 342 102 129.731 *

placení:

zaměstnanci - čisté mzdy 266.923

zdravotní pojištění 42.029 + 336 200 / 221 10005 OSSZ - sociální pojištění 96.801 336 100 / 221 10006 FÚ - záloha na daň 34.142 342 100 / 221 10007 FÚ - srážková daň 3.732 342 200 / 221 443.627 *

ostatní:

srážky ze mzdy 7710 331 / 335 zaměstnanci - dobírka mezd 259.213 * 331 / 221

Měsíc Účet MD Dal --- 2016/10 521 339.148

524 200 27.657 524 100 76.822 0

336 200 42.029 336 100 96.801 342 001 34.142 342 002 3.732 0 331 266.923 --- 443.627 443.627 *

--- zdravotní pojišťovna --- kód zdr.poj. zaměstnanci zaměstnavatel 10001 VoZP ČR 201 0 0 0 10002 VZP ČR 111 26.587 8.864 17.723 10003 Oborová ZP 207 6.730 2.604 4.126 10004 ZP MV ČR 211 8.712 2.904 5.808 42.029 14.372 27.657*

Obrázek 3: Podklady pro zaúčtování měsíčních mezd do účetnitví

Zpracování: Vlastní (za pomoci programu Účto 2016 od firmy Tichý & spol.)

(40)

40

3.1.1. Složení osobních nákladů společnosti Medsix s.r.o.

Osobní náklady společnosti jsou zachyceny na následujících analytických účtech a v závorce je uvedena jejich náplň:

− 521 001 Mzdové náklady (hrubé mzdy),

− 521 002 Mzdy - DPP (hrubé mzdy z dohod o provedení práce),

− 524 100 Sociální pojištění (pojistné na sociální zabezpečení hrazené zaměstnavatelem),

− 524 101 Náhrada za nemoc (náhrady za nemoc 4.-15. den),

− 524 200 Zdravotní pojištění (pojistné na zdravotní pojištění hrazené zaměstnavat.),

− 527 001 Zák.soc.nákl. - stravování 55% (stravenky Ticket Restaurant),

− 527 300 Zák.soc.nákl. - ostatní (příspěvek na životní pojištění a penzijní připojištění, zákonné pojištění zaměstnanců Kooperativa).

Ze struktury použitých účtů je patrné, že jednatel pracuje bez nároku na odměnu, neboť účet 522 není použit. Místo analytického účtu 527.300 by dle obsahové náplně účtů bylo možné použít též účet 525 směrné účtové osnovy. Bylo by to vhodné např. z hlediska rychlejší analýzy a kontroly limitů pro daňovou účinnost účtovaných nákladů.

Odměny za lidskou práci tvoří ve firmě MEDSIX s.r.o. téměř polovinu celkových nákladů firmy. Meziročně je lze porovnat v Tabulce 13.

Tabulka 13: Podíl osobních nákladů na celkových nákladech společnosti v tis. Kč

Text 2012 2013 2014 2015

Osobní náklady 4 709 4 454 4 514 5 050

Celkové náklady 9 738 9 848 9 331 10 280

% podíl 48% 45% 48% 49%

Zpracování: Vlastní (z účetních dokumentů firmy Medsix)

Z tabulky je patrné, že osobní náklady u sledované firmy tvoří významný podíl na celkových nákladech a jsou v relativně stabilní výši. V roce 2015 došlo k rozšíření střediska o pracovní pozici stomatochirurg, proto došlo k cca 11% nárůstu osobních nákladů.