Technická univerzita v Liberci Hospodá ská fakulta
Studijní program: N 6208 Ekonomika a management Studijní obor: Podniková ekonomika
Analýza funkcí a nástroj m nové politiky centrální banky v dvoustup ovém a t ístup ovém systému, p ípad NB a její vstup do eurozóny
Analysis of the central bank monetary policy functions and instruments in the two- stage and three-stage banking system; The Czech National Bank and its access to
the Eurozone
DP-HF-KFÚ-2009-34
MONIKA KREJ OVÁ
Vedoucí práce: Ing. Ivana Šimíková, Ph.D.
Konzultant: Ing. Zbyn k Beran, Skanska
Po et stran: 123 Po et p íloh: 0 Datum odevzdání: 22. kv tna 2009
PROHLÁŠENÍ
Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se pln vztahuje zákon . 121/2000 Sb., O právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na v domí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnit ní pot ebu TUL.
Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si v doma povinnosti informovat o této skute nosti TUL; v tomto p ípad má TUL právo ode mne požadovat úhradu náklad , které vynaložila na vytvo ení díla, až do jejich skute né výše.
Po p ti letech si mohu tuto práci vyžádat v Univerzitní knihovn TUL, kde je uložena a tím výše uvedená omezení v i mé osob kon í.
Diplomovou práci jsem vypracovala samostatn s použitím uvedené literatury a na základ konzultace s vedoucím diplomové práce a konzultantem
V Liberci Podpis ……….
POD KOVÁNÍ
P edevším bych cht la pod kovat paní Ing. Ivan Šimíkové, Ph.D., za odborné vedení a cenné rady, které mi poskytla a v neposlední ad za motivaci k co nejlepšímu výkonu. Mé pod kování pat í také mému konzultantovi panu Ing. Zby ku Beranovi a samoz ejm mým rodi m, kte í m podporovali nejen v tomto náro ném roce, ale b hem celého mého studia.
ANOTACE
Téma týkající se eské národní banky a jejího vstupu do eurozóny jsem si zvolila p edevším pro jeho aktuálnost. Hlavním cílem mé práce bylo posoudit, jak by se zm nilo postavení eské národní banky po p ijetí spole né m ny euro a jaké výhody nebo nevýhody jednotná m na p inese.
V prvních kapitolách se zabývám charakteristikou vývoje centrálního bankovnictví, dále jsem se zam ila na funkce a nástroje centrální banky ve dvoustup ovém bankovním systému, teorii devizového kurzu a na vývoj m nové integrace v Evrop .
V praktické ásti se soust edím na funkce a nástroje eské národní banky ve dvoustup ovém bankovním systému a na t ístup ový systém, jehož vrcholným subjektem v Evrop je Evropská centrální banka. V záv ru jsem uvedla zm ny, které eské národní bance nastanou po vstupu do m nové unie.
ANNOTATION
I have chosen the theme regarding the Czech National Bank and its access to the Eurozone especially for its current issue. The main goal of my theses was to review how the status of the Czech National Bank would change following adoption of common currency – euro, including the review of potencial advantages and disadvantages such change will bring about.
In the early chapters I deal with the development of central banking. Furthermore, I am focused on functions and instruments of central bank in two-stage banking system, on the theory of the exchange-rate and on the development of monetary integration within Europe.
In the practically oriented part of my theses I try to concentrate on functions and instruments of the Czech National Bank in two-stage banking system. Moreover, I describe three-stage banking system with the European Central Bank as its supreme body. In the concluding chapter I have listed the changes that will occur within the Czech National Bank following accession to the monetary union.
KLÍ OVÁ SLOVA KEYWORDS
Bankovní sektor Banking sector
Centrální banka Central bank
eská národní banka Czech National Bank
Devizový kurz Currency exchange rate
Dvoustup ový bankovní systém Two-stage banking system Ekonomická integrace Economic integration
Euro Euro
Eurosystém Eurosystem
Eurozóna Eurozone
Evropská unie European Union
Evropská centrální banka European Central Bank Evropská m nová unie European Monetary Union
Evropský systém centrálních bank European System of Central Banks Funkce centrální banky Central bank funktions
M nová politika Monetary policy
Nástroje m nové politiky Monetary policy instruments T ístup ový bankovní systém Three-stage banking system
OBSAH:
ÚVOD………………….14
1 HISTORIE VZNIKU CENTRÁLNÍHO BANKOVNICTVÍ…….………..…15
1.1 Centrální bankovnictví v echách od Rakousko-Uherska po sou asnost…...…16
1.1.1 Jednostup ový bankovní systém……….……….…18
1.2 Bankovní sektor a bankovní systém………..……………...19
1.2.1 T i podoby bankovního systému……………..…….………….20
2. FUNKCE CENTRÁLNÍ BANKY VE DVOUSTUP OVÉM SYSTÉMU………...21
2.1 Emisní funkce centrální banky……….…………...22
2.2 Provád ní m nové politiky………….….………..…22
2.2.1 Vzájemný vztah vnit ní (cenové) a vn jší (kurzové) stability………..…………….…24
2.2.2 Expanzivní a restriktivní m nová politika……….………..25
2.2.3 M nové agregáty a m nová báze………..………..……….………33
2.3 Centrální banka ve funkci banky bank …….……………….……….…………35
2.4 Centrální banka jako banka státu……….……….……….37
3. NÁSTROJE M NOVÉ POLITIKY VE DVOUSTUP OVÉM BANKOVNÍM SYSTÉMU………….…….…….………....…….41
3.1 Nep ímé nástroje………..……….…….….…..……42
3.1.1 Operace na volném trhu……….…..……………..…43
3.1.2 Diskontní nástroje………………………………...…………..44
3.1.3 Kurzové intervence………..…45
3.2 P ímé nástroje………………………….………………....46
3.2.1 Pravidla likvidity………………………..………46
3.2.2 Limity úv r bank………………………………………………..…47
3.2.3 Limity úrokových sazeb z poskytovaných úv r ………………………..……….48
3.2.4 Povinné vklady (PMR)………...…..…48
3.2.5 Doporu ení, výzvy, tzv. gentlemanské dohody…………………………………..……49
4. TEORIE DEVIZOVÉHO KURZU……….………..…...52
4.1 Charakteristika devizového trhu …………………….………………..….52
4.2 Subjekty devizového trhu………….…………………53
4.3 Druhy devizových operací………….…………...54
4.4 Charakteristika m nového kurzu……………….…………………..………..…57
4.4.1 Typy m nových kurz ……….…….……….58
4.5 Faktory ovliv ující pohyb m nového kurzu………………..…………………..……60
4.5.1 Faktory ovliv ující devizový kurz v krátkém období…………….……..…………….61
4.5.2 Faktory ovliv ující devizový kurz v dlouhém období……………….……..………….63
4.6 Základní teorie devizových kurz ………………….…….…….……...…..66
5. EKONOMICKÁ INTEGRACE………...……….70
5.1 Historické fáze integra ního procesu……….….………70
5.2 M nová unie………..72
5.2.1 Etapy m nové unie………..……….74
6. NÁSTROJE A CÍLE NB VE DVOUSTUP OVÉM BANKOVNÍM SYSTÉMU……….…………..82
6.1 Základní charakteristika NB……….……….…..82
6.1.1 Organiza ní uspo ádání NB………………….……….83
6.2 Cíle eské národní banky……….……..…….83
6.3 M nová politika NB……….……….….84
6.3.1 Cílování inflace………………….……….…………..84
6.3.2 Nástroje m nové politiky NB………………….…..………..85
7. NÁSTROJE A CÍLE ECB JAKO VRCHOLNÉHO ORGÁNU V T ÍSTUP OVÉM BANKOVNÍM SYSTÉMU………..……….….…….89
7.1 Evropský systém centrálních bank…………………….…...……..89
7.2 Základní charakteristika ECB………………….……..…..90
7.3 Cíle a úkoly ECB……….………..…92
7.4 M nová politika a její nástroje………………………….………………93
7.4.1 Operace na volném trhu……….………………………...94
7.4.2 Stálé facility………….……….…..……..………95
7.4.3 Povinné minimální rezervy………………….…………….….…….95
8. NÁSTROJE A CÍLE „DEUTSCHE BUNDESBANK“ – CENTRÁLNÍ BANKY N MECKA …………..……..………….96
8.1 Základní charakteristika „Deutsche Bundesbank“……….…….….………96
8.2 Cíle a úkoly „Deutsche Bundesbank“……….………98
8.3 M nová politika a její nástroje………….………...……98
9. NB JAKO LEN EVROPSKÉ M NOVÉ UNIE……..………….………101
9.1 Náklady související se vstupem do m nové unie…………….………………..101
9.2 Postavení NB ve dvoustup ovém a t ístup ovém bankovním systému………..104
9.2.1 Shrnutí výhod a nevýhod m nové unie………….………..………….…111
ZÁV R…………………………………………………………..114
Seznam literatury……….……116
SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL A ZKRATEK:
atd. a tak dále bank. bankovní BP platební bilance CB centrální banka
CP cenné papíry
CZK zkratka koruny eské cca p ibližn
. íslo
NB eská národní banka
R eská republika
SÚ eský statistický ú ad DEM zkratka n mecké marky ECB Evropská centrální banka
EHS Evropské hospodá ské spole enství EMI Evropský m nový institut
EMS Evropský m nový systém EMU Evropská m nová unie EP Evropský parlament ER zna ka ceny deviz
ERM II. European Exchange Rate Mechanism II (Evropský mechanismus sm nných kurz )
ES Evropské spole enství
ESCB Evropský systém centrálních bank ESUO Evropské spole enství uhlí a oceli
EU Evropská unie
EUR zkratka m ny euro
Euroatom Evropské spole enství pro atomovou energii HDP hrubý domácí produkt
HICP harmonizovaný index spot ebitelských cen HMU Hospodá ská a m nová unie
hosp hospodá ský (á)
i úroková sazba
MB m nová báze
MEX monetární expanze
MMF Mezinárodní m nový fond
MP m nová politika
MRE monetární restrikce nap . nap íklad
OB obchodní banka
OTC over the counter
PMR povinné minimální rezervy pop . pop ípad
pozn. poznámka
Q ozna ení množství
referen . referen ní resp. respektive
s. strana
SB S Státní banka eskoslovenská stol. století
tj. to je
tzn. to znamená tzv. tak zvaný (á) úrok. úrokový (á)
USA Spojené státy americké USD zkratka amerického dolaru VF výrobní faktor
Y produkce, produkt
zahrani . zahrani ní
SEZNAM TABULEK:
Tab. . 1 - Sklon k ivky IS Tab. . 2 - Sklon k ivky LM
Tab. . 3 - Obecné vymezení m nových agregát Tab. . 4 - Rozd lení m nových agregát NB
Tab. . 5 - Nástroje m nové politiky podle dopadu na bankovní systém Tab. . 6 - Výhody vyplývající z operací na volném trhu
Tab. . 7 - Obecné rozd lení nástroj
Tab. . 8 - Souhrnný p ehled nástroj m nové politiky Tab. . 9 - initelé mající vliv na devizový kurz
Tab. . 10 - initelé s vlivem na poptávku a nabídku zahrani ní m ny Tab. . 11 - Fáze integrace
Tab. . 12 - lenské státy EU Tab. . 13 - Státy s ú astí v ERM II
Tab. . 14 - P epo ítací koeficienty bývalých národních m n len eurozóny k euru Tab. . 15 - Infla ní cíl eské republiky
Tab. . 16 - Sazby nástroj m nové politiky NB
Tab. . 17 - Porovnání funkcí a nástroj NB a Deutsche Bundesbank Tab. . 18 - NB ve dvou- a t ístup ovém bankovním systému
SEZNAM OBRÁZK :
Obr. . 1 - Zem eurozóny
Obr. . 2 - Hlavní pr elí úst edního sídla NB v Praze Obr. . 3 - Budova ECB ve Frankfurtu nad Mohanem Obr. . 4 - Symbol eura poblíž budovy Eurotower (vpravo) Obr. . 5 - Úst ední sídlo „Deutsche Bundesbank“
Obr. . 6 - Sídelní m sta „Deutsche Bundesbank“
SEZNAM GRAF :
Graf . 1 - K ivka IS Graf . 2 - K ivka LM
Graf . 3 - Všeobecná rovnováha na trhu IS-LM Graf . 4 - Klasický p ípad (MEX)
Graf . 5 - Past likvidity (MEX)
Graf . 6 - Vertikální k ivka IS (MEX) Graf . 7 - Rovnováha na devizovém trhu Graf . 8 - Zvýšení poptávky po devizách Graf . 9 - Zvýšení nabídky deviz
Graf . 10 - Inflace v eurozón
Graf . 11 - Poptávkový šok v domácí ekonomice Graf . 12 - Poptávkový šok v zahrani í
SEZNAM SCHÉMAT:
Schéma . 1 – Typy m nových kurz Schéma . 2 – Typy kurzových intervencí Schéma . 3 – Pr b h repo operace
Schéma . 4 – Evropský systém centrálních bank Schéma . 5 – Dvoustup ový bankovní systém Schéma . 6 – T ístup ový bankovní systém
ÚVOD
Cílem mé diplomové práce je odvodit, jak by se zm nilo postavení eské národní banky po vstupu do EMU a p ijetí spole né m ny euro. Téma vstupu eské republiky do m nové unie je velice široké, protože zasahuje do mnoha r zných oblastí. Ve své práci se však budu soust edit na to, jak se zm ní postavení NB p i p echodu z dvoustup ového do t ístup ového bankovního systému.
Diplomovou práci zahajuji popisem historického vývoje centrálního bankovnictví od dob Rakouska-Uherska až po sou asnost a uvádím charakteristiku jedno-, dvou- a t ístup ového bankovního systému. Druhá a t etí kapitola podrobn vysv tluje funkce a nástroje centrálních bank ve dvoustup ovém systému. V kapitole tvrté jsem se zabývám teorií devizového kurzu, uvádím typy kurz a faktory zp sobující zm ny kurzu v krátkém i dlouhém období. V páté kapitole se soust edím na fáze integra ního procesu a jednotlivé etapy m nové unie.
Praktická ást za íná šestou kapitolou, ve které uvádím informace o m nové politice realizované eskou národní bankou a jejích nástrojích p ed vstupem do EMU. Následující kapitola je zam ena na postavení ECB v m nové unii, její m novou politiku a nástroje.
V osmé kapitole jsem si zvolila Deutsche Bundesbank jako zástupce lenské centrální banky EMU a vysv tluji její m novou politiku, z ehož v poslední deváté kapitole odvodím, jak se zm ní práv postavení a m nová politika eské národní banky po vstupu do m nové unie.
Ohledn p ijetí eura a vstupu do Evropské m nové unie existuje mnoho argument pro i proti, proto má tento zásadní krok jak své p íznivce, tak i odp rce. Jako asi nejznám jšího odp rce vstupu R do EMU a euroskeptika bych uvedla sou asného prezidenta eské republiky pana Václava Klause.
1 HISTORIE VZNIKU CENTRÁLNÍHO BANKOVNICTVÍ
V tšina zemí s tržní ekonomikou se opírá o dvoustup ovou bankovní soustavu, která se skládá ze sít obchodních bank a jedné centrální banky. To, že v ur ité zemi existuje centrální banka, nemusí vždy automaticky znamenat také existenci dvoustup ového bankovního systému, ale je tomu tak v drtivé v tšin p ípad .
První zmínky o centrálním bankovnictví se objevily ve druhé polovin 17. století.
Z po átku nebyly d vody vzniku prvních centrálních bank ist ekonomické, jak bychom asi dnes ekali. Byly zakládány nap íklad proto, aby kryly náklady války, tzn. panovník si od dané banky p j oval p edevším na vále né výdaje. [11]
P vodn vznikaly centrální banky p em nou stávající obchodní banky v banku, která byla pov ena státem pro vykonávání speciálních inností. Takové banky m ly výsadní pravomoc emitovat hotové peníze, spravovat státní pokladnu. Jejich další funkcí bylo
ízení státního dluhu a byly oprávn ny také k vedení ú t státu. [11]
První centrální banka v historii byla založena ve Švédsku roku 1656. V té dob to byla soukromá obchodní banka, jež nesla název Rikets Standers Bank. Švédská banka p sobila jako obchodní banka až do roku 1697, kdy byla švédským panovníkem pov ena k výkonu funkcí centrální banky, v té dob už došlo ke zm n jejího názvu na Sveriges Riksbank.
Mezi její úkoly pat ila regulace vydaných bankovek a vedení vládních ú t , dále mohla emitovat bankovky, avšak ne jako jediná banka v zemi, jak jsme v sou asnosti zvyklí.
Pravomoce k emisi bankovek m ly i jiné soukromé banky. Až v 19. století byla Sveriges Riksbank jediným emitentem bankovek ve Švédsku. Na po átku 20. století p estala rovn ž fungovat jako obchodní banka a za ala se v novat výhradn centrálnímu bankovnictví.
[11, 22]
Jako první specializovaná centrální banka na sv t vznikla roku 1694 centrální banka Anglie pod názvem Bank of England. Byla založena na p ání anglického panovníka Viléma III., Oranžského, který pot eboval získat peníze na své vále né výdaje. Již n kolik m síc po svém založení emitovala banka vlastní bankovky. [11]
1.1 Centrální bankovnictví v echách od Rakousko-Uherska po sou asnost
a) Rakousko-Uhersko
Na území ech, tzn. Rakousko-Uherské monarchie byla jako první centrální banka založena Privilegovaná Rakouská národní banka. Banka vzniklá roku 1816 m la právní formu akciové spole nosti. P vodn m lo povolení k emisi hotovostních pen z krom centrální banky také ministerstvo financí. [11]
Roku 1878 došlo k p em n centrální banky na Rakousko-Uherskou banku, která byla stále ješt podrobena kontrole ze strany vlády.
b) eskoslovenská republika 1918 – 1939
B hem m nové odluky provedené roku 1919 došlo ke stažení pen z v Rakousko-Uhersku a byla zavedena nová m na - eskoslovenská koruna. Veškeré stažené bankovky byly okolkovány a do ob hu bylo op t vráceno pouze 50% z jejich celkového objemu. V období 1919-1926 zastával funkci CB Bankovní ú ad ministerstva financí, který spravoval pen žní ob h v zemi, vedl ú et státního dluhu a zabýval se zlatými rezervami státu. [11]
Národní banka eskoslovenská byla založena roku 1926, k tomuto datu zárove ztratil své pravomoci Bankovní ú ad. Národní banka eskoslovenská byla z ízena jako akciová spole nost, kde t etinu akcií vlastnil stát. Banka provád la samoz ejm m novou politiku, m la právo emise bankovek. Mezi její povinnosti se o t i roky pozd ji p idalo udržování kursu koruny v i zahrani ním m nám na základ zlatého obsahu. Bankovky byly povinn kryty zlatem ve výši 25% jejich hodnoty. [11, 22]
Z nástroj m nové politiky se používaly p edevším diskontní nástroje, které byly postupn stále ve v tším rozsahu nahrazovány operacemi na volném trhu, byly obchodovány p evážn prvot ídní státní obligace. [11]
eskoslovenská koruna pat ila v tomto období k nejstabiln jším, a proto také k velmi žádaným m nám v Evrop . innost banky byla N meckem p erušena 16. b ezna 1939, nebo se schylovalo ke 2. sv tové válce.
c) Protektorát 1939-1945
Ve zhruba šestiletém období protektorátu byla centrální banka nesoucí název Národní banka pro echy a Moravu pln pod ízena N mecku. V jejím ele stál íšský zmocn nec, dalším ob živem se vedle eskoslovenské koruny stala íšská marka. [11]
Za protektorátu nedocházelo k žádnému pozitivními rozvoji, p edvále né zlaté zásoby eskoslovenska byly N meckem zni eny a eskoslovenská koruna se propadala a stále více znehodnocovala. Existovalo pouze jediné východisko, jak z této situace, což bylo zvít zit nad N meckem ve válce. [11]
d) eskoslovenská republika 1945-1960
Národní banka eskoslovenská svoji innost znovu zahájila 1. ervna 1945. Po vále ném období, kdy soub žn s eskoslovenskou korunou platila na území ech i íšská marka, byla op t zavedena eskoslovenská koruna jako jediné platidlo na území.
Po p evzetí moci v únoru 1948 nastal p echod na centráln plánovanou ekonomiku, což s sebou neslo požadavek ízení emisní i úv rové politiky z jednoho centra. Proto byla 1. dubna 1950 založena Státní banka eskoslovenská. [11]
T i roky po vzniku Státní banky eskoslovenské, 1. ervna 1953 byla provedena pen žní reforma, jejímž cílem bylo umožnit p echod ekonomiky na „socialistický“ systém.
Reforma m la výrazný negativní vliv, nebo kv li ní došlo ke znehodnocení veškerých úspor. Fyzickým osobám byly peníze do výše 300 K s vym n ny v pom ru 5:1 a zbytek v pom ru 50:1. Také vklady v bankách byly velmi drasticky p epo ítány, a to vklady do hodnoty 5000 K s pom rem 5:1 a vklady nad 50000 K s dokonce pom rem 30:1. Rovn ž mzdy a d chody byly sníženy vlivem p epo tu v pom ru 5:1. [11]
V povále ném období probíhala také striktní centralizace bankovního systému.
Bezprost edn po válce, roku 1945, se na našem území nacházely krom akciové centrální banky ješt další bankovní instituce, nap . soukromé banké ské domy, poštovní spo itelny, úv rová družstva a akciové obchodní banky. [11]
Akciová centrální banka, soukromé banké ské domy i obchodní banky byly v pr b hu centralizace znárodn ny. Po roce 1948 z staly po znárod ování pouze dv banky – Živnostenská banka a Slovenská Tatrabanka. O dva roky pozd ji byla ukon ena innost úv rových družstev a komunální spo itelny a místo nich vznikla nová Státní spo itelna.
Centralizace a rušení obchodních bank vedlo ke vzniku jednostup ového bankovního systému na území eskoslovenska. [11, 22]
1.1.1 Jednostup ový bankovní systém
Vrcholným orgánem v bankovním systému se stala SB S, která nejen kontrolovala, ale i ídila ostatní banky. Banky, které p ed centralizací fungovaly jako samostatné subjekty, klesly do postavení pobo ek nad azené Státní banky eskoslovenské. [11]
Jednostup ová bankovní soustava byla v R až do ledna 1990. Protože zde existoval centralistický typ ekonomického systému, banky stály až v druhé ad . Dominantní roli hrála státní monobanka, která v sob spojovala pln ní úkol centrální banky s inností komer ní banky a to i v etn devizové banky. Banka sama odpovídala za sestavení a realizaci tzv. m nového plánu, který byl ur ující i pro všechny existující pen žní ústavy, které p ijímaly vklady a poskytovaly úv ry. [11]
e) eskoslovenská socialistická republika 1960-1989
Hlavní roli v eskoslovenském bankovnictví zastávala i nadále Státní banka eskoslovenská, která byla pov ena ízením ostatních bank v esloslovensku, což je odsunulo do pozice pouhých pobo ek Státní banky eskoslovenské. [11, 22]
M nová politika je uskute ována prost ednictvím n kolika typ plán , které odpovídají práv režimu centráln plánované ekonomiky. Jedná se nap íklad o plán pokladní, úv rový, pozd ji také devizový a m nový. [11, 22]
V druhé polovin 80. let 20. stol. se za ala p ipravovat bankovní reforma, která m la vyústit ve funk ní dvoustup ový bankovní systém.
f) eská a Slovenská federativní republika 1990-1992
Reforma bankovnictví byla uskute n na 1. ledna 1990. B hem ní byla Státní banka eskoslovenská rozd lena na t i samostatné subjekty. Na již d íve fungující Státní banku eskoslovenskou a nov byly vytvo eny dv obchodní banky – Komer ní banka Praha a Všeobecná úv rová banka Bratislava. [11, 22]
g) eská republika
1. ledna 1993 bylo rozd leno eskoslovensko na dva státy – eskou republiku a Slovenskou republiku, zárove s tímto odd lením muselo p ijít rozd lení Státní banky eskoslovenské. V eské republice byla založena 1. ledna 1993 eská národní banka, op t nastala m nová odluka a místo eskoslovenské koruny vznikla koruna eská. [11, 22]
1.2 Bankovní sektor a bankovní systém
St žejní složkou bankovního sektoru je banka. Bankovní sektor v ur itém stát je tvo en bankami, jejich dce innými spole nostmi, orgány bankovního dohledu, státními institucemi i bankovními klienty. V bankovním sektoru jsou zahrnuty veškeré banky a jejich vztahy s ostatními ekonomickými subjekty (podniky, domácnostmi). [25]
Bankovní systém p edstavuje ur itý zp sob uspo ádání bankovního sektoru. Bankovní systém zahrnuje centrální banku, ostatní banky p sobící na území daného státu, jejich
vzájemné vztahy a vazby s okolními subjekty, které jsou regulovány pomocí zákon a norem. [25]
1.2.1 T i podoby bankovního systému
Jednostup ový
Jednostup ová forma bankovního systému existovala p edevším v centráln plánovaných ekonomikách. Na území eské republiky fungoval jednostup ový bankovní systém až do ledna 1990. Nejvyšším orgánem v bankovnictví byla Státní banka eskoslovenská (SB S), která byla nad azena ostatním komer ním bankám na území. SB S zastávala dnešní funkce centrální banky i komer ních bank. [11, 21, 45]
Dvoustup ový
Po roce 1990, kdy došlo k p echodu na tržní ekonomiku, se R vrátila op t k dvoustup ovému bankovnímu systému, který v sou asné dob zahrnuje centrální banku a veškeré obchodní banky na území státu. Základním znakem dvoustup ového bankovního systému je odd lené centrální a obchodní bankovnictví. Obchodní banky sice spadají pod kontrolu CB, ale na rozdíl od jednostup ového bankovního systému mohou o své innosti samostatn rozhodovat. Obchodní banky podnikají s pen zi za ú elem dosažení zisku, p i emž jsou ze strany CB pouze regulovány prost ednictvím norem a na ízení. [11, 21, 45]
T ístup ový
T ístup ová forma bankovního systému na evropském kontinent souvisí se vstupem do m nové unie a p ijetím m ny euro. Pak se p vodn dvoustup ový bankovní systém skládající se z CB a obchodních bank, rozší í o ECB, která bude nad azeným orgánem pro všechny centrální banky nacházející se na území m nové unie.
2. FUNKCE CENTRÁLNÍ BANKY VE DVOUSTUP OVÉM SYSTÉMU
Funkce i postavení centrálních bank se od doby jejich vzniku m nily. Na po átku byly centrální banky zakládány, aby plnily funkci banky státu. Povolení k emisi hotovostních pen z m ly krom CB státu i ostatní obchodní banky. Postupem asu vznikla pot eba v tší kontroly emise ob živa, a proto se jediným emitentem stala práv centrální banka, což vedlo k jejímu osamostatn ní a získání p evahy nad obchodními bankami. [11, 25]
Pro dvoustup ový bankovní systém je charakteristické odd lení centrálního a obchodního bankovnictví. Tímto uspo ádáním se vyzna ují sou asné tržní ekonomiky. P ed rokem 1989, v dob centráln plánované ekonomiky, fungoval v echách jednostup ový bankovní systém s jedinou bankou, která provád la v tšinu operací.
Funkce centrálních bank lze rozd lit do dvou základních skupin, a to na funkce makroekonomické a mikroekonomické. [22]
a) Makroekonomické funkce
Mezi makroekonomické funkce se adí funkce centrální banky související s m novou politikou – emise hotovostních bankovek a mincí, provád ní m nové politiky a operace s devizovými prost edky. [22]
b) Mikroekonomické funkce
Pod kategorii mikroekonomické funkce spadá regulace a dohled bankovního systému, funkce banka bank i banka státu a v neposlední ad reprezentace státu v domácí zemi i v zahrani í v záležitostech m nové politiky. Mezi povinnosti centrální banky pat í také zastupování státu na jednáních v mezinárodních institucích. [22]
2.1 Emisní funkce centrální banky
Mezi základní innosti CB se adí emise bankovek a mincí. Emisní funkce dává centrální bance jedine né právo emitovat hotovost v bankovkách a mincích. S funkcí centrální banky, jako emitenta je svázána ada dalších povinností. Centrální banka spravuje emitované zásoby hotovosti, stará se o organizaci dodávek ob živa od výrobc do pen žního ob hu. CB je zodpov dná také za tisk bankovek a ražbu mincí, dále provádí dozor nad hotovostí, která ješt nep ešla do ob hu. Uskute uje rovn ž vým nu poškozených bankovek a stanovuje metody odebírání pad laných pen z. [11, 22]
CB slouží nejen jako emitent hotovostních pen z – bankovek a mincí, ale v mnohem v tší mí e vydává bezhotovostní peníze tím, že poskytuje úv ry. CB nem že poskytnout úv r komukoli, ale je povinna ídit se Zákonem o centrální bance, v n mž je p esn dáno, jakým subjekt m, na jak dlouho a za jakých podmínek m že úv r poskytnout. [11, 25]
Pravomoci k emisi bezhotovostních pen žních prost edk mají i klasické obchodní banky.
CB emituje bezhotovostní peníze za ú elem dosažení a udržení m nové stability, tzn. emisi bezhotovostních pen z používá jako nástroj regulace množství pen z v ob hu. [11]
2.2 Provád ní m nové politiky
S emisní funkcí popsanou v p edchozí podkapitole úzce souvisí provád ní m nové politiky centrální bankou.
M nová politika je p edstavována pravidly, metodami a zásadami, které vyhlašuje centrální banka, aby mohla regulovat a kontrolovat platební, zú tovací, úv rové, i devizové operace provád né obchodními bankami i jinými nebankovními subjekty. [11]
Podstata m nové politiky je použitím nástroj MP ovliv ovat množství pen z v ob hu a tak dosáhnout m nové rovnováhy v tržní ekonomice. Pod pojmem m nová rovnováha se rozumí, že nabídka pen z je rovna poptávce po pen zích. [22]
M nová rovnováha, neboli m nová stabilita se d lí na dv ásti:
Vnit ní m nová stabilita = cenová
Vn jší stabilita = kurzová
Zdroj: [25], zpracování vlastní
P i utvá ení m nové stability se nabídka pen z považuje za veli inu danou centrální bankou na základ jejího rozhodnutí. Oproti tomu poptávku po pen zích ovliv uje celá ada ekonomických faktor , nap . úrove nominálních pen žních d chod , náklady držby pen z, výše úrokových sazeb, i asový nesoulad mezi p íjmy a výdaji rozli ných sektor tržní ekonomiky. [11]
Použije-li CB n které z nástroj MP, m že tak ovlivnit velikost pen žní zásoby, výši úrokových sazeb, m nový kurz a cenovou stabilitu. Díl í cíle p i dosahování cenové stability jsou nízká úrove inflace, dlouhodobý ekonomický r st a podpora zam stnanosti.
Cíle m nové politiky se lení do n kolika kategorií:
a) Opera ní cíle
- tržní krátkodobá úroková míra, - limity na objem úv r ,
- limity na úrokové míry úv r a vklad klient .
transmisní
b) Zprost edkující cíle mechanismus
- pen žní agregát, m nové politiky
- m nový kurz,
- tržní dlouhodobá úroková míra. Strategie
m nové politiky c) Kone né cíle
- cenová stabilita.
Zp sob, jakým opera ní cíl p sobí na kone ný cíl p i provád ní m nové politiky, se nazývá transmisní mechanismus m nové politiky. [8]
2.2.1 Vzájemný vztah vnit ní (cenové) a vn jší (kurzové) stability
Základní úlohy m nové politiky NB uvádí § 2 zákona . 6/1993 Sb., o eské národní bance. Hlavním cílem, jehož spln ní je nutné zajistit, je stabilita kupní síly domácí m ny.
Tato m nová stabilita se skládá z vnit ní a vn jší m nové stability. Vn jší m nová stabilita se týká stability m nového kurzu, zatímco vnit ní stabilitou se rozumí dosažení stability domácí cenové hladiny. [21]
Významným cílem m nové politiky CB je tedy zajistit stabilitu domácí cenové hladiny, avšak v ekonomice existuje mnoho dalších problém , které je zapot ebí ešit. Nap íklad dosáhnout rovnováhy platební bilance, zajistit hospodá ský r st, „plnou“ zam stnanost nebo docílit stabilního m nového kurzu. [21]
Pokud by si však CB zvolila krom stability domácí m nové hladiny ješt jiný cíl nebo více dalších cíl , bylo by velmi obtížné provád t m novou politiku tak, aby vedla k pln ní všech stanovených cíl . Na základ zkušeností bylo prokázáno, že není možné realizovat takový typ m nové politiky, aby pln ní n kterého z cíl nebylo ohroženo. [21]
Jako p íklad bych uvedla snahu o snížení inflace:
Bude-li CB usilovat o snížení inflace, provede to zvýšením úrokových sazeb. Vyšší úrokové sazby než jsou v zahrani í p ilákají do domácí zem zahrani ní investory, což znamená p íliv zahrani ního kapitálu do domácí ekonomiky. To povede k v tší poptávce po domácí m n a její apreciaci. Bude-li dalším cílem CB stabilita m nového kurzu, kterou bude zajiš ovat prost ednictvím devizových intervencí, pak si bude sama CB znemož ovat pln ní základního cíle – stability cenové hladiny. [13, 21]
„Pokud si centrální banka volí více než jeden cíl, vždy bude riskovat, že alespo v krátkém období n který ze zvolených cíl nebude plnit. Tato skute nost m že vést k podrývání kredibility centrální banky.“ [21, s. 446]
Provádí-li však CB m novou politiku s jediným cílem, kterým je zachování stabilní cenové hladiny, pak si spln ním tohoto cíle vytvá í vhodné podmínky pro dosažení dalších cíl hospodá ské politiky v dlouhém období. [21]
2.2.2 Expanzivní a restriktivní m nová politika
Tyto dva typy m nové politiky volí CB dle toho, jakým sm rem chce m nit opera ní cíl.
a) Monetární expanze
P i expanzivní m nové politice zvyšuje centrální banka množství pen žních prost edk v ob hu, nebo jejím hlavním cílem je stimulovat r st ekonomiky, tj. zvyšovat zam stnanost a zlepšovat platební bilanci. [13]
Monetární expanzi zahájí centrální banka snížením krátkodobých tržních úrokových m r.
Na základ toho vzroste ochota obchodních bank ohledn poskytování úv r svým klient m a také klienti mají v úmyslu zvyšovat objem úv r , které žádají od bank.
Následkem toho veškeré ekonomické subjekty více utrácejí, protože díky nižším úrokovým mírám se jim snížily náklady na úv ry. [8]
Centrální banka má více možností, jak docílit stimulace produkce. Mezi nej ast jší zp sob p i podpo e r stu ekonomiky monetární expanzí pat í nákup obligací centrální bankou, ímž se dostane do ob hu více pen z. R stu množství pen z v ob hu dosáhne banka také, pokud by snížila diskontní sazby nebo povinné rezervy, které musí obchodní banky držet u centrální banky. [13]
V okamžiku, kdy už se úrokové míry dostate n snížily a došlo k odpovídající stimulaci ekonomiky, ukon uje centrální banka monetární expanzi a zahajuje restriktivní m novou politiku. [8]
Graficky se ú innost monetární politiky zachycuje v modelu IS-LM, který vychází z následujících p edpoklad :
Fixní ceny, tzn. veškeré zm ny reálného d chodu znamenají stejnou zm nu v nominálním d chodu
Zásoba kapitálu je dostate ná – umož uje vyrobit takové množství produkce, které je v ekonomice poptáváno
Dostate ná nabídka práce, p i které je možno vyrobit poptávané množství produkce Ekonomika je uzav ená – abstrahuje se od zahrani ního obchodu
Centrální banka kontroluje a ovliv uje nabídku pen žních prost edk [13]
Základní charakteristika k ivek IS a LM
K ivka IS p edstavuje rovnováhu na trhu zboží a služeb p i r zných kombinacích úrokové sazby a d chodu. K ivka IS má negativní sklon, tzn. ím nižší je úroková sazba, tím více roste poptávka a zvyšuje se úrove produkce. [13]
Graf . 1- K ivka IS
Zdroj: [13, s. 49]
Veškeré body ležící na k ivce LM znamenají rovnováhu na trhu pen z a ostatních finan ních aktiv. Z pozitivního sklonu k ivky LM vyplývá, že s r stem d chodu se zvyšuje poptávka po pen zích, a proto roste i úroková sazba. [13]
Graf . 2 – K ivka LM Zdroj: [13, s. 60]
Sklon k ivek IS a LM
Sklon k ivky IS je dán t mito faktory – velikostí výdajového multiplikátoru a citlivostí poptávky po autonomních výdajích na úrokovou sazbu (b).
Rovnice, které souvisí s k ivkou IS:
K ivka poptávky po plánovaných autonomních výdajích (A)
(1)
Z této rovnice vyplývá, že poptávka po plánovaných autonomních výdajích je závislá na úrokové sazb (i) a velkou roli hraje rovn ž parametr (b) – tzn. citlivost poptávky po autonomních výdajích na úrokovou sazbu.
Rovnice citlivosti plánovaných autonomních výdaj na úrokovou sazbu(b)
(2)
Rovnice jednoduchého výdajového multiplikátoru ( )
(3)
Rovnice k ivky IS
(4)
Zdroj: [13], zpracování vlastní
Tab. . 1 – Sklon k ivky IS
Parametr b Parametr K ivka IS
Roven 0 Roven nule Vertikální
Malý Malý Strmá
Velký Velký Plochá
Roven nekone nu Roven nekone nu Horizontální
Zdroj: [13, s. 50], zpracování vlastní
Sklon k ivky LM závisí na následujících dvou faktorech, na citlivosti poptávky po pen zích na d chod (k) a citlivosti poptávky po pen zích na úrokovou sazbu (h).
Tab. . 2 – Sklon k ivky LM
Parametr h Parametr k K ivka LM Roven nule Roven nekone nu Vertikální
Malý Velký Strmá
Velký Malý Plochá
Roven nekone nu Roven nule Horizontální
Zdroj: [13, s. 61], zpracování vlastní
Rovnice, které charakterizují k ivku LM
Citlivost poptávky po reálných pen žních z statcích na d chod (k)
(5)
Citlivost poptávky po reálných pen žních z statcích na úrokovou sazbu (h)
(6)
Poptávka po reálných pen žních z statcích (L)
(7)
Rovnice k ivky LM ve vyjád ení pro úrokovou sazbu (i)
(8)
Zdroj: [13], zpracování vlastní
Všeobecná rovnováha, tzn. rovnováha na obou trzích nastává v pr se íku k ivek IS a LM, který je v grafu . 3 znázorn n bodem E0.
Graf . 3 – Všeobecná rovnováha na trhu IS-LM Zdroj: [13, s. 65]
P i monetární expanzi mohou teoreticky nastat t i základní p ípady, podle toho, v jaké situaci se nachází daná ekonomika.
Klasický p ípad
Graf . 4 znázor uje monetární expanzi v tzv. klasickém p ípad . P i monetární expanzi roste množství pen z v ob hu, což jsem vysv tlila již d íve. Následkem toho dochází k posunu k ivky LM v modelu IS-LM sm rem vpravo a nahoru.
V klasickém p ípad je k ivka LM vertikální, protože poptávka po pen zích je úpln necitlivá na úrokovou sazbu. Expanzivní monetární politika je v této situaci maximáln ú inná. [13]
Graf . 4 – Klasický p ípad Zdroj: [13 , s. 79 ]
Past likvidity
V pasti likvidity, kterou p edstavuje graf . 5, je naopak monetární expanze úpln neú inná. K ivka LM je horizontální, protože poptávka po pen zích je maximáln citlivá na zm nu úrokové sazby. Dojde-li ke zvýšení nabídky reálných pen žních z statk , nem že se p i vysoké citlivosti poptávky na úrokovou sazbu zvýšit d chod. Je tomu tak proto, že nerovnováha na trhu pen z, která nastala po zvýšení nabídky pen žních
prost edk , je obnovena skoro minimální zm nou úrokové sazby. Je-li k ivka LM horizontální, pak ji žádná zm na nabídky reálných pen žních z statk neovlivní. Nedojde- li ke zm n úrokové sazby, pak se nezm ní ani poptávka po autonomních výdajích, ani agregátní poptávka a rovn ž velikost d chodu z stane beze zm ny. [13]
P i úrokové mí e, která z stává stabilní, je ve ejnost ochotna držet jakékoliv množství nabízených pen z.. Investo i o ekávají pokles cen obligací a r st úrokové sazby, protože v sou asné situaci se pohybují ceny obligací p íliš vysoko a naopak úrokové sazby jsou velmi nízké. [13]
Graf . 5 – Past likvidity Zdroj: [13, s.74]
Je-li k ivka LM velmi plochá, i horizontální, pak monetární expanze provád ná centrální bankou, má nulový ú inek, tzn. neovlivní velikost produkce ani úrokovou sazbu. [13]
Vertikální k ivka IS
Je-li k ivka IS, která charakterizuje trh zboží a služeb vertikální, je monetární expanze také neú inná. Situaci s vertikální k ivkou IS zachycuje graf . 6. Tento p ípad s sebou nese nulovou citlivost poptávky po autonomních výdajích na úrokovou sazbu. MEX má za následek op t posun k ivky LM sm rem vpravo. Protože je však poptávka po autonomních výdajích naprosto necitlivá na úrokovou sazbu, ke zm n d chodu nedojde. Nižší úroková sazba nemotivuje investory k dalším investicím a ani spot ebitelé nezvyšují svou spot ebu, proto z stává d chod na p vodní úrovni. [13]
Graf . 6 – Vertikální k ivka IS Zdroj: [13, s. 81]
b) Monetární restrikce
Provádí-li centrální autorita restriktivní m novou politiku, snaží se jí zbrzdit p eh átou ekonomiku a tlumit infla ní tlaky zp sobené nadm rnou poptávkou. Proto centrální banka snižuje množství pen z v ob hu, aby poklesla i poptávka, ehož op t docílí zm nou výše úrokových sazeb. [13]
V tomto p ípad centrální banka úrokové sazby zvýší, na což reagují banky sníženou ochotou poskytovat klient m další úv ry a rovn ž zájem klient o nové úv ry opadne.
Nižší zájem o úv ry vede k tomu, že ekonomické subjekty, a už podniky, i domácnosti tolik neutrácejí a tím dochází ke zpomalování p ílišného r stu ekonomiky. [8]
K restriktivní politice p istupuje CB p edevším v dobách, kdy hrozí nežádoucí inflace.
Restrikci lze použít, jsou-li úrokové sazby velmi nízké a CB pot ebuje zpomalit až p íliš rychlý r st ekonomiky. Opadnou-li obavy z inflace, CB od restrikce upouští a vrací se op t ke stimulaci hospodá ského r stu pomocí expanzivní m nové politiky. [8]
V p ípad monetární restrikce dojde v grafickém vyjád ení op t k posunu k ivky LM, ale opa ným sm rem, než tomu bylo u monetární expanze. Tzn. monetární restrikce zp sobí posun k ivky LM sm rem vlevo nahoru.
I p i monetární restrikci jsou k ivky v modelu IS-LM dány stejnými faktory jako tomu bylo u monetární expanze. Proto mohou nastat také již zmín né extrémní p ípady, které jsem graficky znázornila pro monetární expanzi – tj. klasický p ípad, past likvidity a vertikální k ivka IS, proto tyto jevy popíšu pouze krátce, nebo se jedná pouze o jejich opak.
2.2.3 M nové agregáty a m nová báze
Základní povinností centrální banky je zajiš ování m nové stability, proto má CB k dispozici r zné nástroje m nové politiky, kterými ídí pen žní ob h. Aby mohla CB snadn ji ovliv ovat množství pen z v ob hu, t ídí jednotlivé druhy pen žních prost edk do skupin, tzv. m nových agregát podle stupn jejich likvidity. Na základ velikosti ukazatel , pak zjistí, zda je v ob hu vyhovující, nadbyte né nebo nedostate né množství pen z a podle toho pak provádí m novou politiku. [25]
Obecné charakteristiky m nových agregát
Pen žní agregáty se ozna ují velkým písmenem M s íslicí 0 – 4
Agregáty se adí podle stupn likvidity, tzn. dle toho jak rychle a snadno je možné daný agregát p em nit na platební prost edky
ím nižším íslem je m nový agregát ozna en, tím vyšší má likviditu
Agregát s vyšším íslem vždy obsahuje p edcházející agregát plus další složku, která je již mén likvidní než p edchozí agregát
V m nových agregátech jsou obsaženy pouze pen žní prost edky, které jsou drženy rezidenty, nebo se p edpokládá, že pouze peníze rezident mohou mít vliv na domácí cenovou hladinu (inflaci)
Pen žní agregáty s vyšším íslem bývají stabiln jší než agregáty s íslem nižším, protože agregáty s vyšším íslem jsou mén ovlivn ny p evody mezi r znými složkami pen z
M nové agregáty v r zných zemích se od sebe mohou zna n lišit [8]
Tab. . 3 - Obecné vymezení m nových agregát
Agregát Agregát obsahuje
M1 Hotovostní ob živo (bankovky a mince) v rukách nebankovních subjekt Vklady domácích nebank. subjekt v domácích bankách v domácí m n
M2 M1
+ Termínované vklady dom. nebank. subjekt v dom. bankách v dom. m n + Ostatní závazky dom. bank k domácím nebank. subjekt m v domácí m n
M3 M2
+ Vklady domácích nebankovních subjekt v dom. bankách v zahr. m nách
M4 M3
+ Vklady domácích nebankovních subjekt v dom. nebankovních institucích
Zdroj: [22, s. 87], zpracování vlastní
Pozn: M1 = pen žní zásoba (money stock)
M4 = peníze v nejširším vymezení (broad money)
Tab. . 4 - Rozd lení m nových agregát NB
Agregát Agregát zahrnuje M1 Emitované ob živo
Jednodenní vklady
M2 M1
+ vklady s dohodnutou splatností do 2 let + vklady s výpov dní lh tou do 3 m síc
M3 M2
+ repo operace
+ akcie / podílové listy fond pen žního trhu + emitované dluhové cenné papíry do 2 let Zdroj: [49], zpracování vlastní
Definice m nové báze: „M nová báze je tzv. operativní kritérium m nové politiky centrální banky, jejímž prost ednictvím centrální banka ovliv uje velikost m nových agregát .“ [25, s. 21]
Z definice vyplývá, že prost ednictvím MB mohou centrální banky ovliv ovat m nové agregáty. V m nové bázi jsou obsaženy nejlikvidn jší pen žní prost edky, jejichž množství m že CB ovlivnit pomocí nástroj m nové politiky. Protože je CB jediným emitentem hotovostních pen z a má výrazný vliv i na množství rezerv bank, které pat í také do MB, dochází tak k ovliv ování pen z v ob hu práv prost ednictvím m nové báze. [21, 25]
M nová báze = ob živo + celkové rezervy bank Celkové rezervy bank = Povinné minimální rezervy
+ volné rezervy u centrální banky
+ hotovostní rezervy v pokladnách bank [25, s. 22]
2.3 Centrální banka ve funkci banky bank
Jako hlavní charakteristiku, kterou se vyzna uje centrální banka ve funkci banky bank lze uvést nad azenost centrální banky nad ostatními komer ními bankami na území daného státu. Aby mohla centrální banka provád t m novou politiku a bankovní regulaci a dohled, musí mezi ní a druhým stupn m bankovního systému existovat úzký vztah. Centrální banka má pravomoc zasahovat do innosti komer ních bank pomocí nep ímých nebo i p ímých nástroj m nové politiky, což vedlo k postupnému rozvoji centrální banky ve funkci banky bank. [22, 25]
Funkce banky bank zahrnuje následující funkce
Bankovní regulace a dohled
Definice bankovní regulace a dohledu: „Funkce centrální banky jako regulátora a dohlížitele nad bankovní soustavou v daném stát spo ívá v tvorb základních právních
norem upravujících bankovní podnikání, které jsou zam eny na obez etné chování bank, na dodržování kritérií bezpe nosti a stability bankovního systému a ochrany zájm klient bank, jakož i prost edk klienty bance sv ených.“ [11, s.18]
Podstata bankovní regulace spo ívá ve stanovení pravidel innosti bank, jejichž dodržování pak centrální banka jako bankovní dohlížitel kontroluje. [25]
Bankovní dohled je definován zákonem o centrální bance, zákonem o bankách a dalšími zákony vztahujícími se k innosti bank. V rámci bankovního dohledu posuzuje centrální banka žádosti o ud lení licence bankám a má pravomoc ud lení licence schválit nebo i zamítnout. V souvislosti s tím samoz ejm centrální banka kontroluje, zda komer ní banky dodržují zákony a pravidla vztahující se k bankovní innosti. V p ípad porušování n kterého z pravidel centrální banka nejd íve stanoví opat ení k náprav , dále m že uložit dané bance pokutu a v nejhorším p ípad dochází až k odebrání bankovní licence, tzn.
banka, která tak vážn pravidla porušovala, p estane existovat jako banka. [11]
P íjímání vklad od bank
Centrální banka p ijímá bezhotovostní vklady od domácích i zahrani ních bank v domácí m n i v zahrani ních m nách. Tyto vklady se zobrazují v bilanci centrální banky na stran pasiv, nebo p edstavují závazky centrální banky v i komer ním bankám. [22]
Poskytování úv r bankám
Centrální banka m že obchodním bankám poskytovat také r zné typy úv r . V bilanci centrální banky se objevují úv ry poskytnuté jiným bankám na stran aktiv, protože znamenají pohledávky v i obchodním bankám. [22]
Organizátor mezibankovního platebního styku
Mezi další povinnosti centrální banky pat í zajiš ování plynulého chodu mezibankovního styku, což p ispívá k efektivnímu fungování ekonomiky státu. Centrální banka provádí
mezibankovní platební styk v tšinou na ú tech s povinnými minimálními rezervami, které mají komer ní banky otev eny u centrální banky. [25]
V itel poslední instance
Pokud nastane u n které z obchodních bank úpadek a na trhu již neexistuje nikdo, kdo by dané bance pomohl p j kou, ujme se tohoto úkolu CB. Banka si mohla p ivodit problémy s likviditou vlivem rizikových obchod , které provád la nebo také nedodržováním pravidel stanovených centrální bankou. Dostane-li se do takové situace jedna banka, mohou se problémy s likviditou rychle rozší it i na další banky, proto se jí snaží centrální banka co nejrychleji pomoci, aby udržela stabilitu v bankovním sektoru. [25]
2.4 Centrální banka jako banka státu
V minulosti byly centrální banky zakládány, aby panovník m kryly vále né výdaje, proto lze funkci centrální banky jako banky státu pokládat za její nejstarší funkci. V sou asné dob je nápl této funkce pon kud jiná a úv rování vlády je výslovn zakázáno. [25]
Z funkce centrální banky jako banky státu vyplývají pro centrální banku tyto povinnosti:
Správa státní pokladny
V souvislosti s pokladním pln ním státního rozpo tu vede centrální banka ú ty obsahující p íjmy a výdaje a uskute uje jejich platby a inkasa. V rámci státního rozpo tu byla vytvo ena zvláštní instituce s názvem státní pokladna, do které proudí všechny finan ní prost edky týkající se státního rozpo tu. Ve státní pokladn se shromaž ují p íjmy z vybraných daní a poplatk a p íjmy z innosti státních podnik . Naopak ze státní pokladny proudí výdaje ob an m ve form sociálních dávek a penzí, výdaje podporující
innost p ísp vkových organizací a dotace do r zných odv tví. [11, 25]
Zabezpe ování krytí státního rozpo tu
K dalším povinnostem centrální banky se adí zajiš ování krytí státního rozpo tu. Tuto innost m že vykonávat centrální banka, jako nap . NB v p ípad R, ale není tomu tak vždy. Krytí státního rozpo tu m že mít na starost také Ministerstvo financí. [25]
P i správ státní pokladny vidí CB jistý nesoulad mezi p íjmy a výdaji státu. Centrální banka má za úkol zabezpe it plynulý chod státního rozpo tu, ehož dosáhne, pokud na pen žní trh umístí krátkodobé CP emitované Ministerstvem financí. Splatnost t chto cenných papír se pohybuje okolo t í m síc . P íjmy, které obdrží z prodeje cenných papír (státních pokladni ních poukázek) použije k pokrytí výdaj státního rozpo tu.
Cenné papíry neemituje centrální banka, ale Ministerstvo financí. CB nenese zodpov dnost za splacení pokladni ních poukázek, ale je pouze pov ena k uskute n ní prodeje. [22, 25]
ízení státního dluhu
V tšina vysp lých tržních ekonomik se nachází v deficitu, který bývá financován z emise státních cenných papír . Státní dluh je vlastn sou tem deficit státních rozpo t z jednotlivých let, krom toho zahrnuje ješt dluhovou službu. Dluhová služba p edstavuje náklady spojené se státním dluhem, p edevším splátky p ijatých úv r nebo úhrady náklad vyplývajících z emitovaných dluhopis . Státní dluh má dlouhodobý charakter, proto bývá pokrýván st edn dobými nebo dlouhodobými státními dluhopisy. [22, 25]
V rámci ízení státního dluhu se centrální banka zabývá nejen jeho správou, ale hlídá také splatnost státních dluhopis a okamžik, kdy mají být splátky uhrazeny další emisí dluhopis . Centrální banka je pouze v roli správce a zprost edkovatele prodeje cenných papír sloužících k pokrytí státního dluhu. Státní dluhopisy, stejn jako státní pokladni ní poukázky v p edešlém p ípad vydává op t Ministerstvo financí. [25]
Správa devizových rezerv státu
K úkol m centrální banky m že pat it i správa devizových rezerv státu. Devizové rezervy se ukládají do sejfu centrální banky, odd len od ostatního majetku banky. Centrální banka je nejv tším vlastníkem devizových rezerv, proto má s jejich správou i ochranou nejv tší zkušenosti a je zárove jejich nejvhodn jším správcem. [25]
Další povinností centrální banky je starat se, aby si jí sv ené devizové prost edky udržely stabilní hodnotu a nedošlo k jejich znehodnocení. Centrální banka m že na základ pot eb státu provád t operace s devizovými prost edky, nap . ást devizových rezerv prodá, aby mohl být z p íjm z prodeje rezerv pokryt státní deficit. Centrální banka uskute uje také platby lenských poplatk do nejr zn jších mezinárodních institucí, nap . do Mezinárodního m nového fondu. [25]
Reprezentace státu p i jednáních v mezinárodních m nových institucích
Hlavní úkoly centrální banky jako reprezentanta státu se liší, jedná-li se o domácí zemi nebo o zahrani í.
Centrální banka má povinnost informovat domácí ve ejnost o uskute ované m nové politice a m novém vývoji zem . Ve vztahu k zahrani í p sobí centrální banka také jako mluv í vlády v záležitostech m nové politiky a zastupuje domácí stát na jednáních mezinárodních m nových institucí. [11, 22]
Funkce reprezentanta státu je také úzce propojena s m novou politikou, nebo kvalitní a v asn zve ejn né informace mají významný vliv na d v ryhodnost banky v o ích ve ejnosti a zárove p ízniv ovliv ují ú innost m nové politiky. [22]
Centrální banka získává informace p edevším z p ehled , které pravideln vydávají statistické ú ady. Centrální banka si zjiš uje r zné údaje, nap . vývoj agregátní cenové hladiny, hrubého domácího produktu, dále pot ebuje znát zm ny ve složkách státního rozpo tu a platební bilance. Mezi další veli iny, které centrální banka musí znát pat í ješt
produktivita práce, míra nezam stnanosti, míra inflace, vývoj pr myslové produkce a samoz ejm vývoj na kapitálovém trhu atd. [22]
Informace o zmín ných a dalších veli inách neshromaž uje centrální banka pouze pomocí statistického ú adu, ale spolupracuje s r znými mezinárodními institucemi bankovního i nebankovního charakteru. [22]
Centrální banka musí mít samoz ejm p ehled o tom, jak funguje druhý stupe bankovního systému. Všechny banky inné v daném stát mají povinnost zasílat údaje týkající se jejich hospoda ení, tzn. bilanci banky a výkaz zisk a ztrát. [22]
Dalším zdrojem informací CB je externí audit provád ný externími auditory bank. [22]
3. NÁSTROJE M NOVÉ POLITIKY VE DVOUSTUP OVÉM BANKOVNÍM SYSTÉMU
Centrální banky p istupují k použití n kterého nástroje m nové politiky, je-li pot eba regulovat množství pen z v ob hu. Tyto nástroje slouží rovn ž k zajišt ní a udržení cenové stability. [25]
Nástroje m nové politiky, které centrální banky využívají lze lenit z r zných pohled .
D lení nástroj m nové politiky:
permanentní Podle etnosti využívání
výjime n používané
operativní Z hlediska rychlosti použití
neoperativní
zam ené na regulaci operativního kritéria (krátkodobá úroková míra)
Na základ cíle použití zam ené na regulaci zprost edkujícího kritéria (m nové agregáty, domácí m nový kurz)
zam ené na podporu stability bank
nástroje krátkodobé Z hlediska asu
nástroje dlouhodobé
bankovní subjekty
nebankovní subjekty Z hlediska subjektu, na který nástroj p sobí
domácí subjekty
zahrani ní subjekty
nep ímé V závislosti na dopadu na bankovní systém
p ímé
Zdroj: [11, 22], zpracování vlastní
len ní nástroj v závislosti na dopadu na bankovní systém, uvedené na posledním míst , pat í mezi nej ast jší zp soby klasifikace m nov politických nástroj .
Tab. . 5 - Nástroje m nové politiky podle dopadu na bankovní systém
P ímé nástroje Nep ímé nástroje
Pravidla likvidity Operace na volném trhu
Limity úv r bank Diskontní nástroje
Limity úrok. sazeb z poskytovaných úv r Kurzové intervence Povinné minimální rezervy --- Doporu ení, výzvy (gentlemanské dohody) ---
Zdroj: [25], zpracování vlastní
3.1 Nep ímé nástroje
Základním rysem nep ímých nástroj je jejich plošné p sobení na celý bankovní sektor.
Tyto nástroje nemají vliv na samostatnost rozhodování jednotlivých obchodních bank.
Nep ímé p sobení t chto nástroj s sebou nese sice jejich nižší ú innost, ale banky jsou ochotny jejich existenci o to více akceptovat. [11, 22]
Nep ímé nástroje m nové politiky se ozna ují také jako tržní, z ehož lze odvodit, že jsou používány mnohem ast ji, než nástroje p ímé. [22]
3.1.1 Operace na volném trhu
Operace na volném trhu lze definovat jako: „ Nákupy nebo prodeje cenných papír centrální bankou ve vztahu k obchodním a dalším domácím bankám v domácí m n s hlavním cílem regulace m nové báze nebo krátkodobé úrokové míry.“ [22, s. 278]
V p ípad operací na volném trhu dochází k obchodu mezi dv ma subjekty, z nichž jedním je centrální banka a druhým domací obchodní banka. Tento nástroj, pomocí n hož reguluje centrální banka likviditu a zdroje úv r obchodních bank, se vyzna uje velkou pružností.
[11, 22]
Podstata operací na volném trhu spo ívá v regulaci m nové báze. Centrální banka nakupuje, i prodává cenné papíry obchodním bankám, chce-li ovlivnit množství pen z v ob hu (m novou bázi). Má-li centrální autorita v úmyslu snížit m novou bázi, pak bude prodávat cenné papíry ostatním obchodním bankám. Nákoupí-li obchodní banka cenné papíry od centrální banky, zp sobí to snížení množství pen z v ob hu, protože touto operací došlo k od erpání pen žních prost edk obchodní banky a k jejich p ipsání na ú et centrální banky. V opa ném p ípad , požaduje-li centrální autorita zvýšení množství pen z v ob hu, bude od obchodních bank cenné papíry nakupovat. [11, 25]
Centrální banka obchoduje s vysoce kvalitními cennými papíry, které obsahují minimální riziko. Takovými cennými papíry jsou p edevším státní dluhopisy vydávané vládou. Na volném trhu lze obchodovat také s krátkodobými dohodami o zp tném odkupu nebo s bankovními akcepty. [11, 22, 25]
Operace na volném trhu se lení dle toho, jakým zp sobem ovliv ují množství pen z v ob hu. V závislosti na tom rozeznáváme t i odlišné typy operací na volném trhu - p ímé operace, repo operace a switch operace. [21]
Tab. . 6 - Výhody vyplývající z operací na volném trhu
1. operace na volném trhu vychází z rozhodnutí centrální banky, proto má nad t mito operacemi centrální banka plnou kontrolu
2. každá obchodní banka má možnost svobod se rozhodnout, zda se do obchodování na volném trhu zapojí
3. jeden z nejpružn jších nástroj centrální banky
4. operací na volném trhu se v bec netýká administrativní zpožd ní, nebo centrální banka dá p ímo pokyn svému obchodníku s cennými papíry, který transakci uskute ní s okamžitou platností
Zdroj: [11], zpracování vlastní
3.1.2 Diskontní nástroje
Definice diskontních nástroj : „Úrokové sazby a další podmínky úv r poskytovaných centrální bankou obchodním a dalším domácím bankám v domácí m n , stanovené za ú elem regulace operativních kritérií v m novém a úv rovém transmisním mechanismu.“
[22, s. 290]
Diskontní nástroje jsou historicky nejstarší nástroje, které se za aly využívat v rámci m nové politiky centrální banky. Nyní už CB od použití t chto nástroj upoušt jí. [22]
Do skupiny diskontních nástroj lze za adit r zné typy úv r , které poskytuje centrální banka obchodním bankám – nap . diskontní úv r, reeskontní úv r, lombardní úv r, pak také úrokové sazby ze zmín ných úv r a vyhlašování úrok z cenných papír , které jsou obchodovány b hem operací na volném trhu. [22, 25]
3.1.3 Kurzové intervence
Kurzové intervence lze definovat takto: „Ovliv ování vztahu mezi nabídkou a poptávkou na devizových trzích, s cílem ovliv ovat vývoj m nového kurzu domácí m ny.“ [22, s. 302]
Dalším nástrojem MP, který pat í do kategorie nep ímých se nazývá kurzové intervence.
Hlavní funkcí tohoto nástroje není p ímo ovliv ování množství pen z v ob hu, ale slouží v první ad k regulaci m nového kurzu domácí m ny v i m nám zahrani ním. Negativním efektem p i použití kurzových intervencí se m že stát zm na pen žní zásoby. [21, 25]
Devizový kurz je utvá en na základ úrokových sazeb. Jsou-li domácí úrokové míry vyšší než sv tové, dojde k p ílivu zahrani ního kapitálu do zem . To zp sobí r st poptávky po domácí m n a zárove vzroste i devizový kurz. Z toho plyne, že p i vysokých úrokových sazbách bude více pen z v ob hu. Tím m že dojít k ohrožení m nové stability, proto centrální banka p istupuje k regulaci m nového kurzu. [25]
P i regulaci devizového kurzu existují dv možnosti, centrální banka ho m že ovliv ovat bu p ímo nebo nep ímo. [25]
a) Nep ímé kurzové intervence
K ovliv ování m nového kurzu dochází prost ednictvím zm ny úrokových sazeb centrální banky. Zvýší-li banka úrokové sazby, p iláká to do domácí zem zahrani ní kapitál. V p ípad poklesu úrokových sazeb, dojde k odlivu kapitálu ze zem , zvýšení nabídky domácí m ny na devizových trzích a to povede k poklesu m nového kurzu domácí m ny.
[13, 21, 25]
b) P ímé kurzové intervence
Tento typ kurzových intervencí se vyzna uje p ímou regulací m nového kurzu. Centrální banka provádí na devizovém trhu nákup nebo prodej domácí m ny za zahrani ní m ny. V
