PODNIKATELSKÁ SPECIFIKA TURECKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ Z HLEDISKA PŘÍPADNÉHO ČLENSTVÍ TURECKA V EVROPSKÉ UNII

(1)

PODNIKATELSKÁ SPECIFIKA TURECKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ Z HLEDISKA PŘÍPADNÉHO

ČLENSTVÍ TURECKA V EVROPSKÉ UNII

Diplomová práce

Studijní program: N6208 – Ekonomika a management Studijní obor: 6208T085 – Podniková ekonomika Autor práce: Bc. Lukáš Navrátil

Vedoucí práce: Ing. Aleš Kocourek, Ph.D.

(2)

Prohlášení

Byl jsem seznámen s tím, že na mou diplomovou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tom- to případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Diplomovou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé diplomové práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

(3)

(4)

(5)

Poděkování

Na tomto místě bych chtěl poděkovat Ing. Alešovi Kocourkovi, Ph.D. za pomoc, odborné vedení a rady při zpracování této diplomové práce.

(6)

Anotace

Diplomová práce „Podnikatelská specifika tureckého hospodářství z hlediska případného členství Turecka v Evropské unii“ se věnuje analýze podnikatelského prostředí v Turecku a aspektům, které by ho ovlivnily při vstupu Turecka do EU. Práce zkoumá moţnosti vstupu podniku z Evropské unie na turecký trh, ovlivňující faktory a jak by se tyto moţnosti změnily právě vstupem do EU. Teoretická část popisuje formy vstupu na zahraniční trh, charakterizuje podnikatelské prostředí a nastiňuje průběh vstupu země do Evropské unie. Praktická část se věnuje charakterizaci turecké ekonomiky, podnikatelského i kulturního prostředí a konkrétním moţnostem vstupu podniku z Evropské unie na turecký trh. Studie ve třetí části práce zkoumá dopady vstupu Turecka do Evropské unie na podnikatelské prostředí Turecka.

Klíčová slova

export, investice, podnikatelské prostředí, Turecko, vnitřní trh, vstup do Evropské unie, vstup na nové trhy, zahraniční spolupráce

(7)

Annotation

Entrepreneurial Specifics of the Turkish Economy in Terms of Eventual Turkish Membership in the European Union

Diploma thesis “Entrepreneurial Specifics of the Turkish Economy in Terms of Eventual Turkish Membership in the European Union” analyses the business environment in Turkey and aspects, which would influence it after the accession of Turkey into the EU. The work explores the possibility for a company from the European Union to penetrate the Turkish market, influencing factors and how would these options change after the entrance of Turkey into the EU. The theoretical part describes the forms of entry into foreign markets, defining factors of the business environment, and presents the course of accession to the European Union. The practical part is devoted to the characterization of the Turkish economy, business and cultural environment, as well as specifics of entry of a company from the European Union to the Turkish market. A study in the third part examines the impact of Turkey's accession to the European Union on the business environment in Turkey.

Key Words

export, investment, business environment, Turkey, the internal market, the EU accession, entry into new markets, international cooperation

(8)

Obsah

Seznam obrázků ... 10

Seznam tabulek ... 11

Úvod ... 12

1. Způsoby vstupu na zahraniční trh a ovlivňující aspekty ... 14

1.1 Vývozní a dovozní operace ... 14

1.2 Formy nenáročné na kapitálové investice ... 16

1.3 Přímé zahraniční investice ... 17

1.4 Hodnocení jednotlivých aspektů podnikatelského prostředí ... 18

1.5 Kulturní odlišnosti - Geert Hofstedovi kulturní dimenze ... 23

1.6 Proces přijímaní státu do Evropské unie ... 26

2. Charakteristika podnikatelského prostředí Turecka a analýza vstupu firem na turecký trh ... 28

2.1 Ekonomická charakteristika země ... 28

2.2 Analýza jednotlivých aspektů důleţitých při vstupu na turecký trh ... 37

2.3 Průzkum trhu ... 44

2.4 Vstup na turecký trh z pohledu podniku Evropské unie ... 47

2.5 Vstup na turecký trh z českého pohledu ... 51

2.6 Kulturní odlišnosti v Turecku ... 53

2.7 Existující spolupráce ekonomik Turecka, Evropské unie a České republiky ... 57

3. Vstup Turecka do EU: dopady na podnikovou sféru ... 61

3.1 Vývoj vztahů EU a Turecka ... 62

3.2 Dopad vstupu do EU na turecké podnikatelské prostředí ... 68

3.3 Přijímání zákonů a předpisů Evropské unie ... 73

3.4 Lidský potenciál tureckého hospodářství ... 73

3.5 Hrozby pro Evropskou unii ... 77

3.6 Argumentace ke vstupu Turecka do Evropské unie ... 78

Závěr ... 80

Seznam použité literatury ... 82

Seznam příloh ... 90

(9)

Seznam zkratek

CE Evropská shoda (Conformité Européenne) ČEB Česká exportní banka

EMU Evropská měnová unie (Economic and Monetary Union)

FAO Organizace spojených národů pro výţivu a zemědělství (UN Food and Agriculture Organization)

FDI Přímé zahraniční investice (Foreign direct investment) GDP Hrubý domácí produkt (Gross Domestic Product) GNP Hrubý národní produkt (Gross National Product)

IAEA Mezinárodní agentura pro atomovou energii (International Atomic Energy Agency)

ILO Mezinárodní organizace práce (International Labour Organization) IMF Mezinárodní měnový fond (International Monetary Fund)

IPA Nástroj pro asistenci před vstupem (Instrument for Pre-Accession Assistance) ISIS Islámský stát v Iráku a Sýrii (Islamic State of Iraq and Syria), nebo také pouze

IS (Islámský stát)

MNC Nadnárodní společnost (Multinational corporation)

OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organization for Economic Cooperation and Development)

TL Turecká lira (Turkish Lira) TUL Technická univerzita v Liberci

UFRAD Národní asociace franchisingu (Ulusal Franchise Derneği) UN Organizace spojených národů (United Nations)

USA Spojené státy Americké (United States of America) VaV Výzkum a vývoj

(10)

Seznam obrázků

Obrázek 1: Růst HDP v ekonomikách Turecka, ČR a EU ... 31

Obrázek 2: Vývoj míry inflace v Turecku, Eurozóně a ČR ... 32

Obrázek 3: Vývoj státního dluhu k HDP v Turecku, Eurozóně a ČR ... 33

Obrázek 4: Vývoj nezaměstnanosti v Turecku, Eurozóně a ČR ... 34

Obrázek 5: Magický pětiúhelník pro Turecko, ČR a EU ... 35

Obrázek 6: Pozice Turecka v jednotlivých oblastech dle hodnocení Světovou bankou ... 38

Obrázek 8: Kulturní dimenze v Turecku a České republice ... 54

Obrázek 10: Demografická dynamika ve srovnání: Turecko proti některým státům EU (mil.) ... 74

Obrázek 11: Vývoj poměru potencionální pracovní síly (15-64 let) k celkovému obyvatelstvu ... 76

(11)

Seznam tabulek

Tabulka 1: Výše sazby daně z příjmu FO ... 41

Tabulka 2: Příklad některých sazeb spotřební daně ... 42

Tabulka 3: Vývoj FDI v letech 2002 aţ 2007 ... 50

Tabulka 4: Vývoj FDI v letech 2008 aţ 2013 ... 50

Tabulka 5: Vývoj FDI z České republiky v letech 2002 aţ 2013... 51

Tabulka 6: Vývoj zahraničního obchodu ČR a Turecka v letech 2009 aţ 2014 v tis. Kč ... 58

Tabulka 7: Základní sloţky finanční pomoci Turecku od Evropské unie (Eura) ... 60

Tabulka 8: Finanční transfery v případě vstupu Turecka do EU (v miliardách Eur) ... 72

Tabulka 9: Výdaje na vzdělávací instituce a procento populace s vyšším sekundárním vzděláním ... 78

(12)

Úvod

Konkurence na světových trzích se neustále zvyšuje a pro podniky je ţivotně důleţité penetrovat nové zahraniční trhy. Při vstupu na nové teritorium je však velmi důleţitý výběr vhodné země, příprava v podobě analýzy podnikatelského prostředí, včetně zjištění kulturních odlišností a výběru vhodné metody proniknutí na trh. Stabilní hospodářskou situaci, zásadní pro nově vstupující podniky, pak můţe zabezpečit vstup země do mezinárodního společenství, například do Evropské unie, která funguje jako určitá garance a podpora všech členských států.

Cílem této diplomové práce je zhodnotit pomocí vhodných metod podnikatelské prostředí v Turecku a analyzovat jednotlivé způsoby vstupu evropských firem na turecký trh. Práce by tedy měla podat ucelený pohled na turecké podnikatelské prostředí a pomoci k rozhodnutím, zda a jakým způsobem by podnik na trh mohl vstoupit. Turecký trh vykazuje odlišné vlastnosti neţ klasické trhy v Evropě v oblasti ekonomiky, politiky i kultury, a proto se práce zabývá identifikací těchto rozdílností a dává podniku moţnost lépe se připravit před vstupem na turecký trh a na jeho lokální specifika.

Druhým cílem práce je zhodnotit vhodnost vstupu Turecka do Evropské unie s ohledem na ekonomické dopady na podnikatelské prostředí. Tento předpoklad je adekvátními prostředky zkoumán z pohledu Unie i Turecka, a práce tak nabízí objektivní a komplexní odpověď na tuto zásadní a v současné době mimořádně aktuální otázku. Existuje mnoho faktorů, které naznačují, ţe Turecko se jiţ stalo ideální kandidátem pro vstup, ale na druhou stranu se země zdá příliš odlišná od klasických evropských států, coţ můţe vytvářet zásadní překáţky. Neobvyklé nejsou ani názory, ţe Turecko by nikdy nemělo vstoupit do Unie, aby nenarušilo vnitřní rovnováhu, a mělo by zůstat pouze v pozici obchodního partnera.

Práce je rozdělena do tří kapitol. První je věnována teoretických východiskům pro následně zpracované analýzy. Rozebírá jednotlivé způsoby vstupu na zahraniční trh, aspekty ovlivňující rozhodování podniků a dále kulturní a sociální rozdílnosti, které mají na podnikatelské prostředí dopad. V závěru této kapitoly je teoreticky rozebrán vstup země

(13)

Druhá kapitola nejprve charakterizuje ekonomickou situaci Turecka, stručně popisuje vývoj země v novém tisíciletí a nastiňuje perspektivy země v blízké budoucnosti. Hlavní část kapitoly je věnována praktickému rozpracování scénářů moţných vstupů podniku na turecký trh a rozebírá aspekty ovlivňující rozhodnutí podniku o vhodnosti Turecka jako potenciálního nového trhu. Závěrečná část kapitoly popisuje kulturní specifika podnikatelského prostředí země.

Třetí kapitola se zabývá vstupem Turecka do Evropské unie a zaměřuje se na důsledky, které by tento krok měl pro podnikovou sféru v obou oblastech. Vstup do celku těchto rozměrů znamená pro zemi radikální změny, kdy je ovlivněna ekonomická, politická i sociální sféra. Také pro Unii by přijmutí tak velkého a lidnatého státu znamenalo historický krok v rozšíření o silně muslimskou zemi nacházející se navíc z velké části v Asii.

(14)

1. Způsoby vstupu na zahraniční trh a ovlivňující aspekty

Ke kaţdému úspěšnému podniku v dnešním globalizovaném světě patří rozšiřování na zahraniční trhy. Kaţdý trh má však svá specifika a omezení, a proto by měl hledat nejvhodnější cesty pro své výrobky, výrobu a sluţby.

Existuje hned několik způsobů jak vstoupit na zahraniční trh. Tyto způsoby se liší zejména mírou závazků, rizika, kontroly, zisků a kapitálové náročnosti. Kaţdý způsob má svojí určitou charakteristiku a vhodnost a tyto vlastnosti jsou rozebrány v této kapitole. Dále jsou zde nastíněny některé moţnosti hodnocení podnikatelských prostředí a jejich kulturních odlišností.

„Firmy se musí rozhodnout, jakým způsobem vstoupit na zvolené trhy - zda prostřednictvím vývozu, joint venture podniku, přímé investice, nebo jinak. Často se stává, že začne jako exportér, postupně se propracuje ke společnému podnikání a nakonec začne na zahraničních trzích investovat přímo. Domácí i mezinárodní firmy však k prvnímu průniku na zahraničí trh stále častěji využívají joint venturing či dokonce přímé investice.

Při vývozu vstupuje firma na zahraniční trh prostřednictvím mezinárodních marketingových zprostředkovatelů (nepřímý vývoz) nebo vlastního vývozního oddělení, pobočky, obchodního zástupce nebo agentů (přímý vývoz).“¹

1.1 Vývozní a dovozní operace

Zboţí vyrobené v jedné zemi se prodává k přímému pouţití nebo k dalšímu prodeji jedné nebo více společnostem v zahraničí. Mnoho malých firem se specializuje na pomoc společnostem získat přístup na zahraniční trhy prostřednictvím exportu. Zahraniční prodejce můţe být velmi uţitečný, ale musí být pečlivě hodnocen z hlediska kompatibility a moţné integrity navrhovaného partnera.²

1 KOTLER, P. Moderní marketing: 4. evropské vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1545-2.

2 DUBRIN, A. Essentials of management. 9. ed. Mason, OH: South-Western, 2010. ISBN 0538478233.

(15)

1.1.1 Přímý vývoz

Přímý vývoz se nejčastěji vyuţívá při vývozu průmyslových výrobků a výrobních zařízení.

Vývozce má kontrolu nad zahraničním marketingovým plánem (určení ceny, reklamy, distribučních kanálů, poskytovaném servisu), dále má urychlenou zpětnou vazbu na trzích a od odběratelů a můţe tak rychleji reagovat. Na druhou stranu s přímým vývozem přichází vyšší počáteční náklady a častá neznalost zahraničních trhů.³

1.1.2 Obchodní zastoupení

„Smlouvou o obchodním zastoupení se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě pro zastoupeného vyvíjet činnost směřující k uzavírání určitého druhu smluv nebo sjednávat a uzavírat obchody jménem zastoupeného a na jeho účet.“⁴

1.1.3 Piggyback

Piggyback nastává, kdyţ jeden výrobce pouţívá své zahraniční distribuční kanály k prodeji výrobků jiné společnosti, vedle jeho vlastních.⁵

1.1.4 Exportní aliance

„Pro malé a střední podniky může být výhodná účast v tzv. exportní alianci. Aliancí se rozumí sdružení firem z příbuzného oboru, jejichž produkty či služby se vzájemně doplňují a jejichž cílem je společné prosazení a působení na zahraničních trzích. Právní forma aliance záleží na zvyklostech a právním řádu země původu. Sdružení vývozců obvykle

3 WALTER, I. and T. MURRAY. Handbook of international management. New York: Wiley, 1988, 1 v.

ISBN 0-471-60647-x.

4 Česko. Zákon č. 513/1991 Sb., ze dne 5. listopadu 1991 o smlouvě o obchodním zastoupení.

5 ALBAUM, G., E. DUERR and J. STRANDSKOV. International marketing and export management. 5.

ed. Harlow: Prentice-Hall, 2005. ISBN 0273686348.

(16)

přebírá funkci vývozního oddělení (provádí výzkum zahraničních trhů, zpracovává nabídky, vyřizuje objednávky, zajištuje mezinárodní logistiku, sleduje výběrová řízení) a zastupuje své členy v zahraničí.“⁶

1.2 Formy nenáročné na kapitálové investice

Střední cesta, kdy podnik jiţ určitým způsobem přímo vstupuje na zahraniční trh a vkládá do něj nové investice, ty ale nepředstavují vysoké nároky z hlediska objemu finančních prostředků.

1.2.1 Licenční obchody

„Licence jsou jednou z často používaných forem vstupů na zahraniční trhy. Termín označuje povolení, svolení k činnosti, která je jinak zakázána. V oblasti práv k nehmotným statkům se pojem licence využívá k vyjádření svolení k užití nehmotného statku jinou osobou, např. při výrobě podle vynálezu chráněného patentem. U toho je doba platnosti průmyslového vlastnictví 20 let od podání přihlášky.“⁷

1.2.2 Franchising

„Franchising je vertikálně - kooperativně organizovaný odbytový systém právně samostatných podnikatelů na bázi smluvních dlouhodobých závazků.“⁸ V dnešní době stále více rozšířený koncept zaloţení podnikání, který stojí zejména na jménu, reklamě a připravených procedurách vlastníka značky, který za určitou částku a často i za procento

6 MACHKOVÁ, H., E. ČERNOHLÁVKOVÁ a A. SATO. Mezinárodní obchodní operace. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-4874-0.

7 MACHKOVÁ, H. Mezinárodní marketing. 2. rozš. a přepracované vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 802471678x.

8 ŘEZNÍČKOVÁ, M. Franchising: podnikání pod cizím jménem. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009. ISBN 978-80-7400-174-1.

(17)

ze zisku, propůjčuje tyto prvky obchodnímu partnerovi. Ten ztrácí valnou část rozhodovacích práv, ale získává zaběhlé jméno a odpadá mu tak sloţitá příprava spojená se zaloţením nového podniku s novou značkou.

1.3 Přímé zahraniční investice

Přímé zahraniční investice, často označovány zkratkou FDI, jsou definovány jako vynaloţené investice na získání trvalého podílu v podnicích působících mimo hospodářství investora. Strany FDI se skládají z mateřského podniku a zahraniční přidruţené společnosti, strany společně tvoří nadnárodní společnosti (MNC). Aby bylo moţné kvalifikovat investici jako FDI musí poskytnout mateřské společnosti moţnost kontroly nad jeho zahraničními pobočkami. OSN definuje kontrolu v tomto případě jako drţení 10 nebo více procent kmenových akcií v akciových společnostech, nebo hlasovací práva v ostatních. Niţší majetkové podíly jsou známy jako portfoliové investice. FDI hrají mimořádnou roli v globálním businessu a pomáhají k urychlení jeho růstu. Investice mohou zajistit společnostem nové trhy, marketingové kanály, levnější výrobní zařízení, přístup k novým technologiím, produktům, dovednostem a financování. Pro hostitelské země, nebo zahraniční podnik, který přijímá investice, můţe slouţit jako zdroj nových technologií, kapitálu, procesů, produktů, organizačních technologií a manaţerských dovedností, a jako takový můţe poskytnout silný impuls k ekonomickému rozvoji.⁹

1.3.1 Joint venture

„Joint venture je forma strategické aliance, která představuje nižší stupeň integrace a spolupráce než sloučení. Zahrnuje dohodu mezi dvěma či více firmami o společné výrobě produktu či o službách na základě společného vlastnictví a společného řízení. Typické je spojení nadnárodní společnosti s lokální firmou a vytvoření vlastní dceřiné společnosti.

Tato strategie je vhodná pro rychlou expanzi na nové trhy pomocí prostředků lokální

9 BLAINE, H. Foreign direct investment. New York: Nova Science Publishers, 2009.

ISBN 9781604569216.

(18)

firmy, která má často vytvořenou distribuci, odběratelskou síť a zná místní prostředí.

Výhodou je vytvoření silné konkurenceschopné společnosti, která má jistotu působení v cizí zemi, rozdělení know-how s nižšími náklady než při 100% vlastnictví místního podniku.“¹⁰

1.3.2 Fúze a akvizice

Fúze a akvizice nastávají, pokud se dvě a více společnosti spojí dohromady a vytvoří novou společnost. Vlastnosti mají však odlišné. Při fúzi se spojí většinou podobně velké společnosti, které vyuţijí svých zdrojů a fungují jako společný celek. Akcionáři, nebo vlastníci obou společností mají podíl na vlastnictví nové společnosti a manaţeři zůstávají na svých pozicích. Na druhou stranu při akvizici nastává převzetí jedné společnosti druhou, tudíţ kupující společnost přebírá vlastnickou i výkonnou moc od druhé společnosti.¹¹

1.3.3 Investice na zelené louce

„Často označováno z anglického Greenfield investice, jsou nově založené a postavené podniky. Investice na zelené louce mohou mít oproti akvizicím pro hostitelskou zemi určité výhody. Obvykle přinášejí do země více kapitálu, více nových moderních technologií, zvyšují konkurenci na trhu a jsou větším přínosem z hlediska tvorby pracovních míst.“¹²

1.4 Hodnocení jednotlivých aspektů podnikatelského prostředí

Kaţdoročně Světová banka provádí průzkum 189 světových ekonomik, které jsou hodnoceny dle snadnosti podnikání, od 1-189. Ověřuje, jak snadné nebo obtíţné je pro místní podnikatele otevření a spuštění malé aţ středně velké firmy při dodrţování příslušných předpisů. Měří a sleduje změny v předpisech, které mají vliv na 10 oblastí

10 ŠTRACH, P. Mezinárodní management. Praha: Grada publishing, 2009. ISBN 978-80-247-2987-9.

11 COYLE, B. Mergers and acquisitions. Library ed. Chicago: Fitzroy Dearborn, 2000. ISBN 1888998806.

12 MACHKOVÁ, H. Mezinárodní marketing: nové trendy a reflexe změn ve světě. 3. vyd. Praha: Grada, 2009. ISBN 9788024729862.

(19)

v ţivotním cyklu podniku: zahájení podnikání, získání stavebního povolení, zavedení elektřiny, registrace majetku, získání úvěru, protekce minoritních investorů, placení daní, obchodování přes hranice, vymáhání smluv a řešení úpadku. Kaţdý ukazatel má v celkovém výpočtu stejnou váhu a vzniká tak prostý průměr všech indikátorů. Veškeré ukazatele jsou dále hodnoceny jednotlivě. Vzdálenost od hranice udává skóre, které je uvedena na stupnici 0-100, kde 0 znamená nejhorší výkon a 100 maximální hranici.¹³

1.4.1 Zahájení podnikání

Před vlastním zahájením podnikání je potřeba si v kaţdé zemi projít byrokratickým bludištěm, které často zabere velké mnoţství času, ale také finančních prostředků.

Formální zápis společnosti má mnoho okamţitých výhod pro firmu, podnikatele ale i zaměstnance. Zaregistrované právnické osoby mohou přeţít jejich zakladatele. Potřebné prostředky často spojí i několik akcionářů a díky společnému úsilí mohou zaloţit společnost. Formálně registrované firmy mají přístup ke sluţbám a institucím, od soudů k bankám, či moţnosti vstupu na nové trhy, které představují nové moţnosti podnikání.

Zároveň také zaměstnanci zaloţených společností mohou těţit z právní ochrany stanovené zákonem. Další výhoda je pro společnosti s ručením omezeným, kdy se omezuje finanční odpovědnost majitelů společnosti na jejich investice, a osobní majetek vlastníků zpravidla není ohroţen. Tam, kde se vlády snaţí nastavit registraci jednoduše, více podnikatelů zakládá podniky ve formálním sektoru a vytváří více kvalitních pracovních míst a více daňových příjmů pro vládu.¹⁴

13 THE WORLD BANK. Ease of Doing Business in Turkey [online]. 2015 [vid. 2015-02-22]. Dostupné z:

http://www.doingbusiness.org/data/exploreeconomies/turkey/#starting-a-business.

14 THE WORLD BANK. Economy profile 2015: Turkey [online]. Washington,DC: The International Bank for Reconstruction and Development, 2015 [vid. 2014-02-22]. ISBN 978-1-4648-0352-9 Dostupné z:

http://www.doingbusiness.org/data/exploreeconomies/turkey/~/media/giawb/doing%20business/

documents/profiles/country/TUR.pdf?ver=2.

(20)

1.4.2 Získání stavebního povolení

Regulace stavebních povolení je zásadní pro ochranu veřejnosti, ale musí být efektivní, aby se zabránilo nadměrnému omezování v odvětví, které hraje důleţitou roli v kaţdé ekonomice. Mnoho stavitelů můţe odradit, pokud je dodrţování stavebních předpisů příliš nákladné a časové náročné. Poté často přichází na řadu úplatky inspekci nebo prostě nezákonné stavby, coţ vede k nebezpečné konstrukci, která staví veřejnou bezpečnosti v ohroţení. Pro všechny je výhodné, pokud jsou předpisy nastaveny jednoduše, přímočaře a levně.

Ukazatel Doing Business zaznamenává postupy, čas a náklady potřebný k získání všech potřebných souhlasů k vybudování skladu v ekonomicky největším městě v zemi, připojení jej k základním inţenýrským sítím a zaregistrování.¹⁵

1.4.3 Zavedení elektřiny

Přístup ke spolehlivé a cenově dostupné elektrické energii je ţivotně důleţitý pro podniky.

Z důvodu slabé dodávky elektřiny musí mnoho firem v rozvojových ekonomikách spoléhat na vlastní napájení, často za neúměrně vysokou cenu. Pro hodnocení Světová banka shromaţďuje veškeré potřebné informace k získání trvalého připojení a dodávky elektřiny, stejně jako čas a náklady na jejich dokončení. Tyto postupy zahrnují aplikace a smlouvy s elektroenergetiky a závěrečné kontroly připojení.¹⁶

15 THE WORLD BANK. Economy profile 2015: Turkey [online]. Washington,DC: The International Bank for Reconstruction and Development, 2015. [vid. 2014-02-22]. ISBN 978-1-4648-0352-9 Dostupné z:

16 Tamtéţ.

(21)

1.4.4 Získání úvěru

Indikátor získání úvěru měří hloubku práv dluţníků a věřitelů prostřednictvím zákonů, rozsah a dostupnost informací o úvěrech distribuovaných úvěrovými registry, počet jedinců a firem uvedených ve veřejném a soukromém úvěrovém registru jako procento dospělé populace.¹⁷

1.4.5 Protekce minoritních investorů

Ochrana minoritních investorů je důleţitá pro schopnost firem získat potřebný kapitál na růst, inovovat, diverzifikovat a konkurovat. Efektivní předpisy definují transakce přesně, podporují jasné a účinné zpřístupnění poţadavků, vyţadují účast akcionářů na zásadních rozhodnutích společnosti a detailně nastavují standardy odpovědnosti pro firemní pracovníky. Světová banka hodnotí opatření na ochranu minoritních investorů ze střetu zájmů prostřednictvím jednoho souboru ukazatelů. Mezi ukazatele patří schopnost menšinových akcionářů ţalovat zúčastněné ředitele, kteří by mohli škodit transakcemi s třetími osobami. Výsledkem by mohly být dostupné opravné prostředky (uhrazení škody, pokuty, trest odnětí svobody, odstoupení od transakce). Dále hodnotí přístup k firemním dokumentům, práva a role akcionářů ve významných firemních rozhodnutích, ochranu akcionářů ze strany státu a rozsah práv akcionářů.¹⁸

1.4.6 Placení daní a daňový systém

Daně jsou pro chod země nezbytné, výše daňových sazeb musí být pečlivě zvoleny a je třeba vyhnout se zbytečným sloţitostem v daňových pravidlech. Podniky v ekonomikách, které hodnotí Světová banka nejlépe, mají tendenci vnímat daňové sazby a daňovou správu

18 Tamtéţ.

(22)

jako menší překáţky pro podnikání. Světová banka měří daně a povinné příspěvky, které středně velký podnik musí zaplatit v daném roce, jakoţ i administrativní zátěţe spojené s placení daní a příspěvků. Informace jsou také sestaveny dle počtu plateb, které podnikatel musí provést, počtu hodin strávených přípravou, evidencí a placením a dle procenta svých zisků, které musí zaplatit na daních.¹⁹

1.4.7 Přeshraniční obchod

V dnešním globalizovaném světě je čím dál zásadnější zjednodušování obchodu mezi jednotlivými ekonomikami. Nadměrné poţadavky na dokumenty, zatěţující celní postupy, neefektivní přístavní provoz a nedostatečná infrastruktura vedou k dodatečným nákladům a zpoţdění pro vývozce a dovozce a sniţují obchodní potenciál. Ukazatel měří čas a náklady, spojené s exportem a importem standardní zásilky zboţí pomocí námořní dopravy, a počet dokumentů nutných k dokončení transakce.²⁰

1.4.8 Vymáhání smluv

Soudy jsou nezbytné pro podnikatele, protoţe interpretují pravidla trhu a chrání hospodářská práva. Efektivnější a transparentnější soudy podporují nové obchodní vztahy, protoţe podniky vědí, ţe se mohou spolehnout na soudy, pokud nový zákazník nezaplatí.

Zrychlování soudních řízení je nezbytné pro malé podniky, které mohou ztratit prostředky potřebné k setrvání v podnikání, zatímco čekají na výsledek dlouhého soudního sporu.

V této kategorii se hodnotí obtíţnost vymáhání obchodních smluv, ta je dána časem,

(23)

náklady, a počtem procedur potřebných od okamţiku, kdy ţalobce podá ţalobu, aţ do skutečného zaplacení.²¹

1.4.9 Řešení úpadku

Fungující bankrotní systém pracuje jako filtr zajišťující přeţití ekonomicky efektivních firem a přerozděluje neefektivní zdroje. Rychlé a levné úpadkové řízení můţe vést k normálnímu provozu podniků a zvýšit návratnost věřitelům. Také zlepšením insolvenčního řízení se můţe usnadnit a zrychlit přístup k financím a tím zlepšit růst a udrţitelnost v ekonomice celkově. Světová banka studuje v této kategorii čas, náklady a výsledek insolvenčního řízení týkajícího se domácích právnických subjektů. Tyto proměnné se pouţívají k výpočtu míry návratnosti, která je zachycena jako podíl z dluhu na vykompenzovaný věřitelům prostřednictvím reorganizace, likvidace nebo vynucením dluhu. K zjištění současné hodnoty částky získané věřiteli, Světová banka pouţívá úrokové sazby z úvěrů od Mezinárodního měnového fondu, doplněny o údaje z centrálních bank a Economist Intelligence Unit.²²

1.5 Kulturní odlišnosti - Geert Hofstedovi kulturní dimenze

„Kultura je neviditelnou dimenzí mezinárodních vztahů na všech úrovních. Kultura je souhrnem znalostí, hodnot, víry, umění, zvyků, jazyka a dalších atributů osvojených člověkem, členem společnosti. Kultura může být definována jako chování člověka, příslušné používání konkrétních materiálních objektů odrážejících jeho chování - jde tedy

http://www.doingbusiness.org/data/exploreeconomies/turkey/~/media/giawb/

doing%20business/documents/profiles/country/TUR.pdf?ver=2.

(24)

o jazyk, hodnoty, ideály, zvyky, kódy, instituce, nástroje, techniky, způsob a postoj k práci, přístup k času, umělecká díla, architekturu, rituály, slavnosti, svátky atp.“²³

Profesor Geert Hofstede provedl jednu z nejkomplexnějších studií, jak jsou hodnoty na pracovišti ovlivněny kulturou. Analyzoval rozsáhlou databázi zaměstnaneckých hodnot shromáţděných v rámci IBM v letech 1967 a 1973. Vytvořil tak hodnoty, které odlišují kultury jednotlivých zemí od sebe, a rozdělil je statisticky do šesti skupin. Tyto skupiny jsou: Odstup od moci, Individualismus/kolektivismus, Muţský/ţenský princip, Obava z nejistoty, Časová orientace, Shovívavost.

1.5.1 Odstup od moci

Tento rozměr se zabývá tím, ţe všichni jedinci si ve společnostech nejsou rovny, vyjadřuje postoj kultury ve vztahu k těmto nerovnostem mezi lidmi. Odstup od moci je definován jako rozsah, v jakém niţší sloţky orgánů a organizací v rámci jedné země očekávají a přijímají, ţe moc je distribuována nerovnoměrně.²⁴

1.5.2 Individualismus/kolektivismus

„Individualistické společnosti obvykle necítí příliš závazků v rámci rodiny, zatímco ty kolektivistické vytvářejí velmi soudržné skupiny. Tato dimenze vyjadřuje stupeň integrování členů společenství do skupin. Je velmi silně korelována s výší hrubého domácího produktu na osobu - čím vyšší životní úroveň je v zemi dosahována, k tím vyšší úrovni individualismu mají členové daného společenství tendenci směřovat.“²⁵

24 THE HOFSTEDE CENTER, Turkey in comparison with Czech Republic [online]. 2015 [vid. 2015-03- 17]. Dostupné z: http://geert-hofstede.com/turkey.html.

(25)

1.5.3 Mužský/ženský princip

„V mužských společnostech jsou muži asertivní, houževnatí a spojení s materiálním úspěchem, zatímco ženy jsou skromné, jemné a zajímají se o kvalitu života. V ženských společnostech jsou muži i ženy spojeni jednotným úsilím o kvalitu života. Distribuce rolí jednotlivých pohlaví v daném společenství je jednou z klíčových kulturních otázek.“²⁶

1.5.4 Obava z nejistoty

Obava z nejistoty je určuje, jak se společnost zabývá tím, ţe budoucnost nemůţe být nikdy známa dopředu. Jak řeší dilema mezi moţností snaţit se kontrolovat budoucnost, nebo ji ponechat náhodě. Tato nejednoznačnost s sebou přináší úzkost a různé kultury se naučily s touto úzkostí vypořádat různými způsoby. Rozsah, v jakém se členové kultury cítí ohroţeni nejednoznačností či neznámostí situací a vytvářejí si přesvědčení a instituce, které se tomu snaţí zabránit, se odráţí v hodnotě obavy z nejistoty.²⁷

1.5.5 Časová orientace

Tato dimenze popisuje, jak kaţdá společnost musí udrţovat některé odkazy s vlastní minulostí a zároveň se zabývá výzvami současnosti a budoucnosti, kdy společnosti upřednostňují tyto dva existenciální cíle odlišně. Normativní společnosti, které jsou hodnoceny nízko v této dimenzi, se raději přikloní k časem prověřeným tradicím a normám, přičemţ hledí na společenské změny s podezřením. Společnosti, jejichţ kultury jsou hodnoceny vysoko, jsou dlouhodobě orientované společnosti a přikládají větší

27 Tamtéţ.

(26)

význam budoucnosti. Zaujímají pragmatický přístup: podporují šetrnost a úsilí v oblasti moderního vzdělávání jako způsob, jak se připravit na budoucnost.²⁸

1.6 Proces přijímaní státu do Evropské unie

Proces vstupu země do EU (přistoupení) se v zásadě skládá ze 3 fází:

1. Kdyţ je země dostatečně připravena, stane oficiálním kandidátem na členství, ale nemusí to nutně znamenat, ţe byla otevřena formální jednání.

2. Kandidát se přesune k formálnímu jednání o členství, coţ je proces, který zahrnuje přijetí zavedeného práva EU. Dále provádí soudní, administrativní, ekonomické a jiné reformy nezbytné ke splnění podmínek pro vstup, známých jako přístupová kritéria.

3. Kdyţ jsou jednání a doprovodné reformy dokončeny ke spokojenosti obou stran, můţe země vstoupit do EU.²⁹

1.6.1 Jednání o členství

Jednání o členství můţe začít, pokud se všechny vlády EU dohodnou, ve formě jednomyslného rozhodnutí Rady EU, na rámci či mandátu pro jednání s kandidátskou zemí. Jednání se uskuteční mezi ministry a velvyslanci vlád EU a kandidátské země v takzvané mezivládní konferenci.

Nejprve Evropská komise provádí důkladné přezkoumání, takzvaný screening, všech kapitol a společně s kandidátskou zemí a určí, jak dobře je země připravena. Zjištění podle kapitol jsou prezentována Evropskou komisí členským státům ve formě zprávy

29 EUROPEAN COMMISSION. Enlargement policy: Steps towards joining [online]. Brusells: 2015 [vid.

2015/03/29] Dostupné z: http://ec.europa.eu/enlargement/policy/steps-towards-joining/index_en.htm.

(27)

o screeningu. Závěr této zprávy je buď doporučení Evropské komise k otevření jednání přímo, nebo upozornění, ţe některé okolnosti musí být nejprve splněny.

Předtím, neţ jednání mohou začít, kandidátská země musí předloţit své stanovisko a EU musí přijmout společný postoj. U většiny kapitol EU stanoví referenční kritéria, která je třeba splnit kandidátskou zemí, aby mohla kapitola být povaţována za uzavřenou. Tempo jednání pak závisí na rychlosti reforem a sbliţování s právními předpisy EU v dané zemi.³⁰

1.6.2 Závěrečná jednání

Jednání o jednotlivých kapitolách nemůţe být uzavřeno, dokud kaţdá vláda členské země EU není spokojena s pokrokem kandidáta v této oblasti. A celý proces vyjednávání můţe být uzavřen definitivně, pokud jsou všechny kapitoly úspěšně uzavřeny.

Dále je sepsána přístupová smlouva. Jedná se o dokument, který upravuje členství země v EU. Obsahuje podrobné podmínky členství, všechna přechodná opatření a lhůty, jakoţ i podrobnosti o finančních podmínkách a případné ochranné doloţky.

Tato smlouva je platná pokud získá podporu Rady EU, Evropské komise a Evropského parlamentu, je podepsána kandidátskou zemí a zástupci všech stávajících zemí EU, a je ratifikována kandidátskou zemí a kaţdou jednotlivou zemí EU v souladu s jejich ústavními předpisy (parlamentní hlasování, referenda, atd.)

Jakmile se smlouva stává platnou, kandidát získává status přistupující země. To znamená, ţe se stát stane plnoprávným členem Evropské unie ke dni stanovenému ve smlouvě. Do té doby funguje ve zvláštním reţimu, kdy se můţe vyjádřit k přípravě návrhů EU a stojí v pozici aktivního člena v orgánech a agenturách EU (je oprávněna mluvit, ale nehlasuje).³¹

30 EUROPEAN COMMISSION. Enlargement policy: Steps towards joining [online]. 2015 [vid.

2015/03/29] Dostupné z: http://ec.europa.eu/enlargement/policy/steps-towards-joining/index_en.htm.

31 Tamtéţ.

(28)

2. Charakteristika podnikatelského prostředí Turecka a analýza vstupu firem na turecký trh

Díky nejrůznějším příleţitostem můţe být velmi prospěšné podnikání v Turecku pro ty, kteří jsou dobře připraveni. Turecko je velká, rychle se rozvíjející země, a díky jednání o přistoupení k EU mohou vznikat významné příleţitosti pro evropské společnosti v širokém spektru odvětví. Ve skutečnosti je jiţ země v Evropě sedmou a ve světě sedmnáctou největší ekonomikou. Faktory jako nedávný vysoký hospodářský růst, talentovaná, mladá pracovní síla a zeměpisná poloha, která je ideální jako hlavní centrum pro regionální přístup na ostatní trhy, vytvářejí z Turecka velmi atraktivní destinaci pro obchod a investice. Podnikatelské prostředí je trochu odlišné, neţ kdekoliv jinde.

V Turecku se dá nalézt stejná konkurenceschopnost, touha po vysoké kvalitě a chuť k obchodu. Jako na kaţdém novém trhu i v Turecku platí, ţe pokud chcete být úspěšní a plně realizovat svůj potenciál, je velmi důleţité pochopit kulturu a fungování obchodu v dané zemi a lokalitě. Na druhou stranu lze v Turecku nalézt odlišnou mentalitu, zejména v rámci obchodu.³²

2.1 Ekonomická charakteristika země

Turecko, oficiálním názvem Turecká republika, je bezesporu velmi úzce geograficky, ekonomicky, ale i politicky spojeno s celým evropským kontinentem.

Turecko je unikátní svojí mezikontinentální polohou, rozkládá se zčásti v Evropě a zčásti v Asii. Asijská část se nachází na poloostrově nazvaném Malá Asie (v Turecku pouţívaný název Anatolie) a představuje přibliţně 97 % rozlohy země. Evropská část se nachází v jihovýchodní části Balkánského poloostrova. Jednotlivé kontinentální části jsou rozděleny průlivy Bospor a Dardanely.

32 INTERNATIONAL MARKET ADVISOR. Doing Business in Turkey, 2015 [online]. Derbyshire: IMA, 2015 [vid. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.turkey.doingbusinessguide.co.uk.

(29)

2.1.1 Historie Turecké republiky

Historie Turecka je velmi dlouhá a bohatá, počínaje několik tisíc let před naším letopočtem, přes úspěšná období Alexandra Velikého, Byzantské, či Osmanské říše. Celá historie země od doby reformace Atatürkem aţ po nové tisíciletí je shrnuta v Příloze A, zaměřené na novodobou historii Turecké republiky. Ukazuje, jakým způsobem se Turecko transformovalo z upadající Osmanské říše do moderní země se silným, dynamickým hospodářstvím a stabilním politickým zázemím.

2.1.2 Ekonomika v novém tisíciletí

Do třetího tisíciletí ovšem Turecko i přes významnou informační a finanční pomoc od IMF nevstoupilo v nejlepší ekonomické kondici. Vládě se nedařilo dostat ekonomiku z komplikací. Aţ v roce 2002 byla zvolena nová vláda, která měla plnou politickou důvěru země a znovu nastavila nové záchranné stabilizační plány. Plány byly zaměřeny zejména na sníţení výdajů ze státního rozpočtu a také obsahovaly měnové reformy, neboť nestálá měna stále představovala zásadní problém pro domácí ekonomiku, i pro zahraniční investory. Inflace se na začátku tisíciletí stále pohybovala kolem 50 %.

Ve spolupráci s Tureckou centrální bankou se podařilo vládě většinu cílů plánu splnit.

Inflace v roce 2004 klesla na 10 % a od tohoto roku se jí podařilo udrţet na této hladině.

Také HDP začal významně růst, kdy v roce 2004 s 9% růstem patřilo Turecko k nejrychleji rostoucím ekonomikám světa. Stabilní růst byl zaznamenán aţ do chvíle, kdy i na Turecko dopadla celosvětová hospodářská krize v roce 2009.³³

2.1.3 Současná ekonomická situace

Současné hospodářství v Turecku je stabilizované a vykazuje pouze podobné výkyvy, jako jsou vidět v ostatních vyspělých zemích. Podle Světové banky se v roce 2013 Turecko

33 THE WORLD BANK GROUP. World Development Indicator [online]. 2015 [vid. 2015/01/13] Dostupné z: http://databank.worldbank.org/data/views/reports/tableview.aspx.

(30)

zařadilo na 17. místo na světě dle velikosti HDP. Česká republika se v tomto seznamu nachází na 50. místě. Větší vypovídací hodnotu má ale HDP na obyvatele, kde se Turecko nachází na 59. místě s 19 020 vyprodukovaných dolarů za rok jedním obyvatelem. Česká republika v tomto ţebříčku zastává 36. pozici s 28 770 dolary HDP na obyvatele. Jak je vidět, turecká ekonomika má stále nevyuţitý potenciál a stále není na úrovni nejvyspělejších států světa.

K objektivnějšímu pohledu na ekonomiku jsou jednotlivé makroekonomické ukazatele porovnány také s ekonomikou Evropské unie (či Eurozóny) a České republiky. Komparace napomáhá k ujasnění zásadních charakteristických rozdílů jednotlivých ekonomik a na druhou stranu podobností, které jsou často vidět mezi světovými ekonomikami.

2.1.4 Porovnání vývoje HDP

Z níţe uvedeného grafu lze vyvodit jednoduché závěry. Vývojová křivku vcelku kopíruje vývoj ČR a EU a lze si také všimnout velkého nárůstu po světové ekonomické krizi v roce 2009. Tento efekt byl zapříčiněn zejména velmi expanzivní monetární politikou, kterou prováděla Turecká centrální banka. Od této politiky po dvou letech upustila a investoři se obávali přehřátí turecké ekonomiky a růst HDP zpomalil o 6 procentních bodů. Je vidět, ţe Turecko postupně dohání evropské státy, ale stejně jako jinde v Evropě i v Turecku existují silné geografické rozdíly. Rozdíl mezi nejvyspělejší oblastí Istanbulu a kurdskou oblastí na východě země je astronomický. V nejchudších oblastech východního Turecka lidé ţijí na pokraji chudoby s vysokou mírou nezaměstnanosti. Nyní také tento geografický rozdíl podtrhují válečné operace na jihovýchodě země a milióny přistěhovalců z okolních států, postiţených válkou.

(31)

Obrázek 1: Růst HDP v ekonomikách Turecka, ČR a EU

ZDROJ: EUROSTAT.Real GDP growth rate [online]. 2015 [vid. 2015/01/13] Dostupné z:

http://ec.europa.eu/eurostat/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tipsna10&plugin=1.

Vlastní.

2.1.5 Inflace

Jak uţ bylo zmíněno, Turecko zaţívalo velké inflační problémy na přelomu tisíciletí. Po měnové reformě v roce 2005 se vládě a centrální bance podařilo inflaci ustálit a jiţ neznamenala pro zemi zásadní problém, i kdyţ se stále pohybovala kolem deseti procent.

Pro porovnání míry inflace je pouţit ukazatel HICP. Harmonizované indexy spotřebitelských cen (HICP) jsou určeny pro mezinárodní srovnání inflace spotřebitelských cen. HICP je pouţíván například Evropskou centrální bankou pro sledování inflace v hospodářské a měnové unii a pro posouzení konvergence inflace, jak je poţadováno v souladu s článkem 121 Smlouvy o Amsterdamu.³⁴

34 EUROSTAT. HICP - inflation rate - Annual average rate of change (%)[online]., Eurostat [vid. 2014-01- 15]. Dostupný z: http://ec.europa.eu/eurostat/tgm/web/table/description.jsp.

-6,0 -4,0 -2,0 0,0 2,0 4,0 6,0 8,0 10,0

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Růs t HD P (%)

Turecko ČR EU

(32)

Obrázek 2: Vývoj míry inflace v Turecku, Eurozóně a ČR

ZDROJ: EUROSTAT.HICP - inflation rate [online]. 2015 [vid. 2015/01/13] Dostupné z:

http://ec.europa.eu/eurostat/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tec00118&plugin=1.

Vlastní.

2.1.6 Státní dluh

V minulosti se Turecko potýkalo často s příliš vysokým státním dluhem, zejména v obdobích silné expanzivní politiky. V posledních letech však tendence vlády směřuje k restriktivní politice se snahou o kaţdoroční relativní sniţování dluhu v poměru k HDP.

Klesající tendence je zapříčiněna především relativně rychlejším růstem HDP neţ státního dluhu. V porovnání se světovými ekonomikami turecký státní dluh nepředstavuje pro zemi takové problémy, jaké lze vidět v krizí zasaţeném Řecku či Itálii, kde dluh přesahuje 130 % HDP. Poměr dluhu k HDP v Turecku byl 36,2 % v roce 2013, byl tak pod úrovní maastrichtského kritéria (60 %) a Turecko také překonalo 25 zemí EU.³⁵

35 REPUBLIC OF TURKEY MINISTRY OF ECONOMY. Economy outlook 2014 [online]. 2014 [vid.

2014-01-13]. Dostupné z: http://www.economy.gov.tr/files/Economic_Outlook.pdf.

0 2 4 6 8 10 12

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Míra inflace (%)

Turecko Eurozóna ČR

(33)

Obrázek 3: Vývoj státního dluhu k HDP v Turecku, Eurozóně a ČR

Zdroj: EUROSTAT. General government gross debt [online]. 2015 [vid. 2015/01/13] Dostupné z:

http://ec.europa.eu/eurostat/tgm/refreshTableAction.do?tab=table&plugin=1&pcode=teina225&language=en.

Vlastní.

2.1.7 Nezaměstnanost

Počet nezaměstnaných osob ve věku od 15 let v Turecku v říjnu 2014 nepatrně převyšoval 3 milióny osob. Míra nezaměstnanosti dosáhla na 10,4 %. V Turecku stále existuje relativně významná disparita mezi nezaměstnaností muţů a ţen. Míra nezaměstnanosti muţské populace byla 9,1 % a 13,3 % u ţen. Data jsou však lehce zavádějící, protoţe kultura v Turecku je odlišná a muţ by měl být schopný se postarat o svoji ţenu. Proto mnoho ţen není zaregistrováno jako nezaměstnané, coţ lze vidět na ukazateli zaměstnanosti, kdy zaměstnanost všech občanů Turecka byla 45,7 %, avšak zaměstnanost muţů byla 65 % a ţen pouze 26,8 %.³⁶ Na rozdíl od Turecka, v Evropské unii se tato disparita téměř vytratila, kdy rozdíl v nezaměstnanosti podle pohlaví byl pouze dvě

36 TURKSTAT. Labour Force Statistics, 2014 [online]. Turkish Statistical Institute, 2014 [vid. 2015-01- 30]. Dostupné z: http://www.turkstat.gov.tr/HbGetirHTML.do?id=18632.

0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Státní dluh k HDP (%)

(34)

desetiny procenta v druhém pololetí roku 2013, 10,6 % u muţské populace, respektive 10,8 u ţenské.³⁷

Následující graf zobrazuje vývoj nezaměstnanosti v ekonomice ČR, Turecka a celkově jako průměr v Eurozóně. Na Turecku je vidět silný dopad hospodářské krize, ale také rychlé vzpamatování. Oproti tomu Eurozóna vykazuje stále rostoucí trend, který ukazuje současné problémy. Česká republika také byla zasaţena světovou hospodářskou krizí, ale i přes tento negativní vliv si stále drţí relativně nízkou úroveň kolem 7 procent.

Obrázek 4: Vývoj nezaměstnanosti v Turecku, Eurozóně a ČR

Zdroj: EUROSTAT. Unemployment rate [online]. 2015 [vid. 2015/01/13] Dostupné z: http://ec.europa.eu/

eurostat/tgm/refreshTableAction.do?tab=table&plugin=1&pcode=teina225&language=en. Vlastní.

2.1.8 Magický pětiúhelník

Následující graf názorně zobrazuje celkovou ekonomickou situaci celku. Kdy čím dále od středu se jednotlivý faktor nachází, tím lepších výsledků země dosahují a potom tedy větší obsah jednotlivých pětiúhelníků znamená lepší ekonomickou situaci země. Všechny hodnoty jsou také porovnány se stavem, který se předpokládá jako ideální.

37 EUROSTAT. Unemployment statistic [online]. 2014 [vid. 2015-01-30]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/

eurostat/statistics-explained/index.php/Unemployment_statistics.

0 2 4 6 8 10 12 14

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Nezaměstnanost (%)

(35)

Obrázek 5: Magický pětiúhelník pro Turecko, ČR a EU

Zdroj: EUROSTAT. Database [online]. 2015 [vid. 2015/01/13] Dostupné z: http://ec.europa.eu/eurostat/

tgm/refreshTableAction.do?tab=table&plugin=1&pcode=teina225&language=en. Vlastní.

2.1.9 Hodnocení možného vývoje turecké ekonomiky do budoucna

Turecko má stále značný prostor pro rozvoj ve všech oblastech hospodářství. Podle dosavadního vývoje je patrné, ţe se země stále přibliţuje nejvyspělejších oblastem světa.

Tento fakt by byl samozřejmě výrazně ovlivněn vstupem Turecka do Evropské unie, avšak v nejbliţších letech je tento vstup velice nepravděpodobný.

Hlavním cílem podle tureckého Ministerstva pro rozvoj je pro následující roky posílit makroekonomickou a finanční stabilitu, zrychlit růst produkce a zároveň neustále sniţovat deficit zahraničně-obchodní bilance a dosáhnout inflačního cíle. I přes zlepšení americké ekonomiky v poslední době, dopad globální finanční krize stále pokračuje v EU a v rozvojových zemích, a tím se i oţivení v globální ekonomice zpomaluje. Je vidět

-15 -10 -5 0 5 Růst HDP

Nezaměstnanost

Státní dluh k HDP Obchodní bilance

Inflace Turecko

ČR EU Ideální 1 9 7 5

45

0 -6

1,8 4,9

0 1,4 2 7,5

89

35

(36)

zpřísnění měnové politiky v USA a uvolnění v EU. Politický vývoj v zemích na jih a východ Turecka se objevuje jako geopoliticky rizikový faktor.³⁸

Právě politický vývoj na hranicích země znamená pro Turecko skutečnou hrozbu, ale na druhou stranu také nové moţnosti. Boje Islámského státu se sice nedostaly na vlastní území Turecka a také turecká armáda přímo do bojů nezasahuje. Je však potřeba vzít v potaz, ţe Kurdové jsou jedním z hlavních momentálních cílů a imaginární hranice této ztracené země se rozkládá jak na tureckém, tak na syrském, iráckém a íránském území. Od začátku konfliktu v roce 2011 přijalo Turecko více neţ milión utečenců zejména ze Sýrie.³⁹

Velkou otázkou je, jestli turecká armáda vstoupí do konfliktu. Příkladem můţe být město Kobani, které leţí doslova na turecko-syrské hranici, kdy je očividné, ţe moţnost vstupu Turecka do otevřené války je výrazná. Situace v kurdské oblasti na tureckém území také nikdy nebyla zcela vyřešena. V největším kurdském městě Diyarbakir je moţné vidět obrněné transportéry, vojáky v plné zbroji a neustálé napětí. Také nezaměstnanost v tomto městě dosahuje v průměru 40 % a bída je všudypřítomná.

Vojenský konflikt by samozřejmě znamenal značné problémy. Od obrovských státních výdajů na financování vlastního konfliktu, přes odliv pracovní síly do bojů, po zvýšení strachu zahraničních investorů, kteří by se rozhodovali, zda vstoupit na turecký trh.

Dalším výrazným faktorem ovlivňujícím vývoj Turecka je nedávno zvolený prezident Recep Tayyip Erdoğan. Stejně jako v České republice, i v Turecku proběhla historicky první přímá volba prezidenta, kterou právě Erdoğan vyhrál. Díky faktu, ţe je také předsedou vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje, má velký prostor pro vlastní iniciativu. Erdoğan se snaţí změnit ústavní právo, aby prezident získal moc výkonnou.

38 REPUBLIC OF TURKEY MINISTRY OF DEVELOPMENT. Medium term programme (2015 – 2017), 2014 [online]. 2014 [vid. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.mod.gov.tr/Lists/

MediumTermPrograms/Attachments/11/Medium-Term%20Programme%202015-2017.pdf.

39 SÁEZ, A. Kurdish refugees struggle to adapt to hard conditions in the camps in Suru, 2014, [online].

2014 [vid. 2015-01-30]. Dostupné z: http://syrianrefugees.eu/?page_id=80.

(37)

Také věří ve změnu Turecka na asertivní stát, kde by převaţoval sunnitský islám⁴⁰. Avšak ke změně ústavy by Erdoğan a jeho strana museli vyhrát několik významných voleb s velkou převahou.

Banka HCBC vydala v roce 2012 dokument, ve kterém prognózuje ekonomickou situaci na světových trzích a předpovídá moţné umístění jednotlivých ekonomik v roce 2050 dle současného vývoje. Turecko by podle banky obsadilo 12. pozici v ţebříčku ekonomik dle velikosti. Země by se tedy teoreticky měla dostat před Španělsko, Jiţní Koreu, Austrálii a Argentinu. Ekonomové banky předpokládají stabilní růst země, která by postupně měla čím dál tím více vyuţívat svůj potenciál, vycházející ze silných ekonomických základů a výhodné geografické polohy.

2.2 Analýza jednotlivých aspektů důležitých při vstupu na turecký trh

Světová banka uvádí, ţe Turecku z hlediska snadnosti podnikání v roce 2015 náleţí 55.

místo ze 189 hodnocených ekonomik. Oproti roku 2014 si Turecko pohoršilo o 4 pozice a to zejména z důvodu zhoršení v oblasti registrace u tureckých úřadů.⁴¹ Česká republika se v tomto ţebříčku umístila v roce 2015 na 44. pozici.⁴² Vedoucími ekonomikami v tomto ohledu jsou státy západní Evropy a Severní Ameriky.

Následující graf zachycuje postavení Turecka v jednotlivých oblastech hodnocení dle Světové banky. U kaţdé kategorie je zobrazena pozice, na které se Turecko nachází v rámci 189 hodnocených ekonomik. Tím pádem čím dále od středu grafu se kategorie nachází, tím lépe je na tom turecko v dané oblasti. Na první pohled je vidět, ţe nejlépe zvládnutá oblast v Turecku je ochrana minoritních investorů, kde dokonce stojí na

40 Sunnitský islám je nejrozšířenější větev islámu na světě a odlišuje se od od sí'itského islámu a dalších ve volbě následovníka po proroku Mohammedovi

41 THE WORLD BANK. Ease of Doing Business in Turkey. [online]. 2015 [vid. 2015-02-22]. Dostupné z:

42 THE WORLD BANK. Ease of Doing Business in Czech Republic [online]. 2015 [vid. 2015-02-22].

http://www.doingbusiness.org/data/exploreeconomies/czech-republic.

(38)

13. místě v celosvětovém hodnocení. Dále je relativně dobře hodnocena oblast zavedení elektřiny pro nové podnikatele, právní oblast vymáhání smluv a placení daní s registrací majetku. V těchto oblastech by nově vstupující podnikatelé neměli nalézt sloţité překáţky v porovnání s vyspělými státy světa.

Na druhou stranu nejsloţitější a nejnákladnější můţe být pro podnikatele získání stavebního povolení a také v oblasti řešení úpadku je země aţ v druhé stovce v rámci hodnocených zemí. Veškeré kategorie jsou detailně rozebrány v další části práce. Jsou to klíčové oblasti při zakládání podnikaní v nové zemi a mají silný dopad při rozhodování podnikatele, na který trh chce v budoucnu vstoupit.

Obrázek 6: Pozice Turecka v jednotlivých oblastech dle hodnocení Světovou bankou

WORLD BANK. Doing business 2015: Going beyond efficiency: Economy profile 2015 - Turkey. 12th edition. Washington, DC: The International Bank for Reconstruction and Development, 2015. ISBN 978-1-4648-0351-2. Vlastní.

2.2.1 Zahájení podnikání

V oblasti zahájení podnikání stojí Turecko v mezinárodním ţebříčku na 79. pozici ze všech

1 21 41 61 81 101 121 141 161 181

Zahájení podnikání (79)

Získání stavebního povolení (136)

Zavedení elektřiny (34)

Registrace majetku (56)

Získání úvěru (89)

Protekce minoritních investorů (13) Placení daní (56)

Obchodování přes hranice (90) Vymáhání smluv (38)

Řešení úpadku (109)

(39)

posouzení, jak snadné je pro podnikatele v Turecku začít podnikat. Česká republika je v tomto ţebříčku dokonce aţ na 110. pozici. V Turecku základní proces zahájení podnikání, které obsahuje registraci do jednotlivých systémů, notářské ověření dokumentů a sloţení základního kapitálu, zabere přibliţně 6,5 dne a stojí přibliţně 16,4 % příjmu per capita.⁴³ Na rozdíl v České republice stejný proces zabere přibliţně 19 dní a stojí 8 % příjmu per capita.⁴⁴

Vlády po celém světě se snaţí proces zaloţení společnosti kaţdoročně zjednodušovat.

Snaţí se vyuţívat zejména moderních technologií, díky kterým je proces mnohem rychlejší a přehlednější. Také pomocí sníţení poplatků a minimálního základního kapitálu se můţe vláda snaţit přilákat více subjektů k zaloţení společnosti právě v dané lokalitě. Turecko se v posledních letech vydávalo oběma směry, kdy v roce 2012 eliminovalo notářské poplatky za stanovy a ostatní podobné dokumenty, avšak v 2013 zvýšilo minimální základní kapitál u s.r.o. a v roce 2014 zvýšilo registrační poplatky.⁴⁵

2.2.2 Získání stavebního povolení

Turecko stojí v tomto hodnocení na velmi špatném 136. místě v rámci hodnocených ekonomik. Oproti průměru OECD zajištění povolení zabírá příliš dlouhou dobu v rámci mnoha úkonů, které stojí procentuálně více peněz. Podle údajů shromáţděných Světovou

44 THE WORLD BANK. Ease of Doing Business in Czech Republic [online]. 2015 [vid. 2015-02-22].

Dostupné z: http://www.doingbusiness.org/data/exploreeconomies/czech-republic.

http://www.doingbusiness.org/data/exploreeconomies/turkey/~/media/giawb/

doing%20business/documents/profiles/country/TUR.pdf?ver=2.