"SFÈM QFWOâDI LPOUSPM QSP PSJFOUBǏOÓ CǔI
%JQMPNPWÈ QSÈDF
4UVEJKOÓ QSPHSBN / o .BUFNBUJLB
4UVEJKOÓ PCPSZ 5 o 6ǏJUFMTUWÓ UǔMFTOÏ WâDIPWZ QSP TUVQFǪ [ÈLMBEOÓ ÝLPMZ
5 o 6ǏJUFMTUWÓ NBUFNBUJLZ QSP TUDzFEOÓ ÝLPMZ
"VUPS QSÈDF #D 1FUSB 1BWMPWDPWÈ 7FEPVDÓ QSÈDF 1I%S +BSPTMBW ,VQS 1I%
-JCFSFD
Technická univerzita v Liberci
Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická
Akademický rok: 2017/2018
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE
(PROJEKTU, UMĚLECKÉHO DÍLA, UMĚLECKÉHO VÝKONU)
Jméno a příjmení: Bc. Petra Pavlovcová Osobní číslo: P16000535
Studijní program: N1101 Matematika
Studijní obory: Učitelství matematiky pro střední školy
Učitelství tělesné výchovy pro 2. stupeň základní školy Název tématu: Areál pevných kontrol pro orientační běh
Zadávající katedra: Katedra tělesné výchovy
Zásady pro vypracování:
Analýza současného stavu. Anketní šetření na základních a středních školách. Návrh na vy- tvoření areálu pevných kontrol.
Rozsah grafických prací:
Rozsah pracovní zprávy:
Forma zpracování diplomové práce: tištěná/elektronická Seznam odborné literatury:
DVOŘÁK, F., SÝKORA, 8., 1980. Orientační hry a závody, orientační běh.
Praha: Státní pedagogické nakladatelství. HNIZDIL, J.,KIRCHNER, J., 2005.
Orientační sporty: běh, běh na lyžích, radiový, horská kola, potápění. 1. vyd.
Praha: Grada. ISBN 80-247-1058-7. KOČ, B., 1980. Škola orientačního běhu.
2.vyd. Praha: Olympia. MÁDLE, P., et al., 2010. Metodický dopis JAK NA TO? KRÁTKÁ TRAŤ (MIDDLE). 1. vyd. Praha: Český svaz orientačních sportů. VILÍMOVÁ, V., 2009. Didaktika tělesné výchovy. 2. vyd. Brno:
Masarykova universita. ISBN 978-80-210-4936-9.
Vedoucí diplomové práce: PhDr. Jaroslav Kupr, Ph.D.
Katedra tělesné výchovy
Datum zadání diplomové práce: 15. prosince 2017 Termín odevzdání diplomové práce: 30. dubna 2018
V Liberci dne 18. prosince 2017
•rrrt
\-,
vedou
iom„hD
í katedry
1SPIMÈÝFOÓ
#ZMB KTFN TF[OÈNFOB T UÓN äF OB NPV EJQMPNPWPV QSÈDJ TF QMOǔ W[UB
IVKF [ÈLPO Ǐ 4C P QSÈWV BVUPSTLÏN [FKNÏOB f o ÝLPMOÓ EÓMP
#FSV OB WǔEPNÓ äF 5FDIOJDLÈ VOJWFS[JUB W -JCFSDJ 56- OF[BTBIVKF EP NâDI BVUPSTLâDI QSÈW VäJUÓN NÏ EJQMPNPWÏ QSÈDF QSP WOJUDzOÓ QPUDzFCV 56-
6äJKJMJ EJQMPNPWPV QSÈDJ OFCP QPTLZUOVMJ MJDFODJ L KFKÓNV WZVäJUÓ KTFN TJ WǔEPNB QPWJOOPTUJ JOGPSNPWBU P UÏUP TLVUFǏOPTUJ 56- W UPN
UP QDzÓQBEǔ NÈ 56- QSÈWP PEF NOF QPäBEPWBU ÞISBEV OÈLMBEǾ LUFSÏ WZOBMPäJMB OB WZUWPDzFOÓ EÓMB Bä EP KFKJDI TLVUFǏOÏ WâÝF
%JQMPNPWPV QSÈDJ KTFN WZQSBDPWBMB TBNPTUBUOǔ T QPVäJUÓN VWFEFOÏ MJUFSBUVSZ B OB [ÈLMBEǔ LPO[VMUBDÓ T WFEPVDÓN NÏ EJQMPNPWÏ QSÈDF B LPO[VMUBOUFN
4PVǏBTOǔ ǏFTUOǔ QSPIMBÝVKJ äF UJÝUǔOÈ WFS[F QSÈDF TF TIPEVKF T FMFL
USPOJDLPV WFS[Ó WMPäFOPV EP *4 45"(
%BUVN
1PEQJT
Poděkování
Touto cestou bych ráda poděkovala PhDr. Jaroslavu Kuprovi, Ph.D. za odborné vedení, ochotu, trpělivost a cenné rady, které vedly k úspěšnému dokončení diplomové práce. Dále děkuji oddílu Slavia Liberec orienteering za poskytnutí mapových podkladů pro orientační běh a především Marii Podrábské, za podporu a pomoc při vytváření návrhu areálu pevných kontrol pro orientační běh.
V neposlední řadě děkuji všem učitelům tělesné výchovy na základních a středních školách v Liberci, kteří vyplnili jim určené ankety. Bez jejich spolupráce by tato diplomová práce nemohla vzniknout.
Areál pevných kontrol pro orientační běh
Petra Pavlovcová DP – 2018 Vedoucí DP: PhDr. Jaroslav Kupr, Ph.D.
Anotace
Cílem diplomové práce je vytvoření návrhu Areálu pevných kontrol pro orientační běh v Liberci. Práce se věnuje charakteristice orientačního běhu a jeho využití ve výuce v rámci RVP. Součástí práce je anketní šetření mezi učiteli TV na ZŠ a SŠ a analýza současného stavu areálů pevných kontrol pro orientační běh. Šetření se účastnilo 38 učitelů ze ZŠ a 20 učitelů ze SŠ. Na základě výsledků anketního šetření a analýzy současného stavu areálů pevných kontrol byl vytvořen návrh na areál pevných kontrol pro orientační běh v Liberci. Návrh obsahuje výběr prostoru a umístění kontrolních stanovišť, časový harmonogram, finanční rozpočet a propagaci areálu.
Realizace výstavby areálu je uskutečňována v průběhu roku 2018 v prostoru Zoologické zahrady v Liberci a v lesním prostoru na mapě Žulák.
Klíčová slova:
areál pevných kontrol pro orientační běh, orientační běh, RVP, ZOO Liberec, ŽulákThe area of fixed controls for orienteering
Annotation
The aim of this diploma thesis is to create a design of the Land Control Center for Orienteering in Liberec. The thesis deals with the characteristics of orienteering and its use in teaching within RVP. Part of the thesis is an inquiry among teachers of PE at elementary and secondary schools and analysis of the current state of the fixed control areas for orienteering. The survey was attended by 38 teachers from elementary schools and 20 teachers from secondary schools. On the basis of the results of the survey and the analysis of the current state of the fixed control complexes, a proposal was made for the area of solid controls for orienteering in Liberec. The proposal includes a selection of space and the control posts, a timetable, a financial budget, and a site promotion. The construction of the complex is being realized during the year 2018 in the ZOO in Liberec and in the forest area on the map Žulák.
Key words:
area of fixed controls for orienteering, orienteering, RVP, ZOO Liberec, Žulák
7
OBSAH
Úvod ... 12
1 Cíl práce ... 14
2 Orientační běh ... 15
2.1 Charakteristika orientačního běhu ... 15
2.2 Historie orientačního běhu ... 15
2.3 Vývoj orientačního běhu v České republice ... 16
2.4 Druhy orientačního běhu ... 17
2.4.1 Pěší orientační běh... 17
2.4.2 Orientační běh na horských kolech ... 20
2.4.3 Lyžařský orientační běh ... 20
2.4.4 Orientační běh pro pohybově handicapované osoby ... 20
2.4.5 Rádiový orientační běh ... 21
2.4.6 Rogaining a horský orientační běh ... 21
2.4.7 Další druhy ... 21
2.5 Mapa a popisy kontrol ... 22
2.5.1 Mapa ... 22
2.5.2 Vznik nové mapy... 23
2.5.3 Revize staré mapy ... 24
2.5.4 Mapový klíč ... 24
2.5.5 Trať ... 24
2.5.6 Popisy kontrol... 25
2.6 Výstroj a výzbroj orientačního běžce ... 27
2.6.1 Buzola ... 27
2.6.2 Čip ... 28
2.6.3 Popisník ... 29
2.6.4 Výstroj orientačního běžce ... 29
2.7 Významné organizace a jejich činnost ... 29
2.7.1 Mezinárodní federace orientačního běhu ... 29
8
2.7.2 Český svaz orientačních sportů ... 30
2.8 Komise rozvoje orientačního běhu a její projekty ... 31
2.8.1 Instruktor OB ... 31
2.8.2 OBjev OB – Školní výukové mapy ... 31
2.8.3 OBjev OB – Areál pevných kontrol ... 32
2.8.4 Dny orientace v přírodě ... 32
2.8.5 Přebor škol ... 33
2.9 Světový den orientačního běhu ... 34
2.10 Orientační běh do škol ... 34
3 Orientační běh v rámci Rámcového vzdělávacího programu ... 36
4 Areály pevných kontrol v České republice ... 39
4.1 APK Novoborské kufrování ... 41
4.2 APK Doksy ... 42
4.3 APK Zabolka ... 44
4.4 APK Šetřilovsko... 45
4.5 APK Velká Poustka... 46
5 Anketní šetření ... 48
5.1 Metodika anketního šetření ... 48
5.2 Charakteristika souboru ... 50
5.3 Výsledky anketního šetření a diskuze ... 50
5.4 Závěry anketního šetření ... 57
6 Návrh areálu pevných kontrol ... 59
6.1 Oslovení oddílu orientačního běhu ... 59
6.2 Výběr prostoru ... 60
6.3 Časový harmonogram ... 67
6.4 Finanční rozpočet ... 69
6.5 Povolení... 71
6.6 Výběr kontrol ... 71
6.7 Tvorba popisů kontrol ... 72
6.8 Výdejní místa map ... 73
6.9 Návrh a výroba kontrol ... 74
6.10 Informační tabule ... 75
6.11 Zasazení ... 78
6.12 Web ... 78
7 Závěry ... 80
9
8 Použité zdroje ... 82 9 Přílohy ... 85
10 Seznam obrázků
Obrázek č. 1: Trať pro OB ... 25
Obrázek č. 2: Kontrola ... 25
Obrázek č. 3: Popisy kontrol ... 26
Obrázek č. 4: Palcová buzola ... 28
Obrázek č. 5: Označení kontroly v Novém Boru ... 41
Obrázek č. 6: Informační tabule v Novém Boru ... 42
Obrázek č. 7: Informační tabule v Doksech ... 43
Obrázek č. 8: Označení kontroly v Doksech ... 44
Obrázek č. 9: Označení kontroly v Jenišovicích ... 45
Obrázek č. 10: Označení kontroly ve Studenci ... 47
Obrázek č. 11: Základní školy v Liberci ... 48
Obrázek č. 12: Střední školy v Liberci ... 49
Obrázek č. 13: Prostor mapy Kunratická ... 61
Obrázek č. 14: Prostor mapy Králův háj ... 61
Obrázek č. 15: Prostor mapy Harcovské koleje ... 62
Obrázek č. 16: Prostor mapy Technická univerzita v Liberci... 63
Obrázek č. 17: Prostor mapy ZOO Liberec ... 64
Obrázek č. 18: Prostor mapy Palouček ... 64
Obrázek č. 19: Prostor mapy Karlinka+ ... 65
Obrázek č. 20: Prostor mapy Císařský kámen ... 66
Obrázek č. 21: Prostor mapy Žulák ... 67
Obrázek č. 22: Návrh kontroly pro APK ... 75
Seznam grafů Graf č. 1: Areály pevných kontrol v krajích ČR ... 40
Graf č. 2: Délka učitelské praxe ... 50
Graf č. 3: Zkušenost učitelů s orientačním během ... 51
Graf č. 4: Vedení výuky OB v rámci TV nebo sportovního kurzu ... 52
Graf č. 5: Důvody nevedení výuky OB v rámci TV a sportovních kurzů ... 53
Graf č. 6: Důvody proč se učitelé se žáky neúčastní přeboru škol v OB ... 54
Graf č. 7: Zdroj získávání informací o OB a jeho výuce ... 55
Graf č. 8: Využití APK ve výuce TV ... 55
Graf č. 9: Zájem o internetové stránky o OB a využitelnosti APK ... 56
11 Seznam tabulek
Tabulka č. 1: Věkové kategorie ... 20 Tabulka č. 2: Vysvětlivky k popisům kontrol ... 27 Tabulka č. 3: Finanční rozpočet na výrobu kontrol ... 70
Seznam použitých zkratek a symbolů APK Areál pevných kontrol
ČR Česká republika
ČSOS Český svaz orientačních sportů CHKO Chráněná krajinná oblast
IOF International orienteering federation, v českém jazyce mezinárodní federace orientačního běhu
ISOM International Specification for Orienteering Maps ISSOM International Specification for Sprint Orienteering Maps KROB Komise rozvoje orientačního běhu
LODM Letní olympiáda dětí a mládeže
OB Orientační běh
MHD Městská hromadná doprava RVP Rámcový vzdělávací program
RVP ZV Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělání ŠVP Školní vzdělávací program
TV Tělesná výchova
ZŠ Základní škola
SŠ Střední škola
12
ÚVOD
Orientační běh je neolympijský sport vhodný pro všechny věkové kategorie.
Maďarská závodnice Sarlota Monspart, mistryně světa z roku 1972, popsala orientační běh tímto citátem: „Jsi-li výjimečně pohybově nadaný, staň se olympionikem. Jsi-li mentální genius, staň se profesionálním šachistou. Jsi-li průměrný člověk, jakým se sama cítím, můžeš být úspěšným orientačním běžcem.“ I dle tohoto citátu orientační běh spojuje mentální a fyzické předpoklady sportovce.
V současné době jsou na člověka v jeho životě kladeny vysoké především psychické nároky. Orientační běh může být vhodnou možností úniku do přírody před působením civilizace. Člověk se pohybuje vlastním tempem v přírodním prostředí, nejčastěji v lese sám jen s mapou a buzolou. Orientační běh je sport vytrvalostního charakteru, tudíž je vhodnou prevencí řady civilizačních onemocnění. Tohoto sportu se mohou účastnit závodníci všech věkových kategorií, od malých dětí závodících s jejich rodiči až po lidi s vysokým věkem. Proto je tento sport ve většině případů sportem rodinným (Vilímová 2009).
Po celé České republice vznikají od roku 2010 areály pevných kontrol pro orientační běh. Tyto areály umožňují široké veřejnosti i různým organizovaným skupinám vyzkoušet si bezplatně orientační běh. Výhodou je jejich umístění v terénu nastálo a možnost jejich využití kdykoliv. Součástí areálu pevných kontrol jsou i místa, kde si zájemci mohou zdarma vyzvednout mapu.
Město Liberec má ideální polohu pro aktivní odpočinek, kterého zde využívají místní obyvatelé, ale i návštěvníci města. Areál pevných kontrol by rozšířil nabídku outdoorových aktivit ve městě. APK je určen jak pro aktivní sportovce, tak i pro méně sportovně zaměřenou veřejnost. Kontroly je možné hledat samostatně nebo ve skupinách, chůzí nebo během.
Tato diplomová práce navazuje na bakalářskou práci, jejíž součástí bylo vytvoření příručky pro výuku orientačního běhu na základních školách. Areál pevných kontrol pro OB v Liberci by měl učitelům usnadnit přípravu výuky orientačního běhu.
Učitelé si budou moci mapu se všemi kontrolami stáhnout z internetu a vytisknout požadovaný počet. Poté se již nemusí starat o rozmístění kontrol do terénu a po výuce opět o jejich uklizení. Součástí diplomové práce je i zjištění zájmu učitelů tělesné
13
výchovy na základních a středních školách o areál pevných kontrol pro orientační běh v Liberci.
Díky areálu pevných kontrol může každý poznat krásy orientačního běhu a to částečně přispívá k jeho rozvoji a získávání nových členů. Snahou je, aby každý žák nebo student ze všech libereckých škol, alespoň jednou navštívil areál pevných kontrol v rámci tělesné výchovy, sportovního kurzu nebo projektových dnů a seznámil se se základy orientačního běhu.
14
1 CÍL PRÁCE
Hlavním cílem diplomové práce je navrhnout areál pevných kontrol pro orientační běh v Liberci.
Dílčí úkoly:
1. Charakteristika orientačního běhu.
2. Využití orientačního běhu v rámci RVP.
3. Areály pevných kontrol v České republice.
4. Anketní šetření mezi učiteli tělesné výchovy na základních a středních školách v Liberci.
5. Vyhodnocení anket.
6. Vytvoření návrhu areálu pevných kontrol v Liberci.
15
2 ORIENTAČNÍ BĚH
2.1 Charakteristika orientačního běhu
Přesná charakteristika orientačního běhu je napsána v Pravidlech orientačního běhu pro rok 2018, která jsou platná od 1. února 2010. Definice orientačního běhu zní takto: „Orientační běh je sport, jehož podstatou je spojení vlastního pohybu s orientací v neznámém terénu. Závodníci při něm za pomocí mapy a buzoly absolvují závodní trať určenou startem, kontrolami a cílem. Závodník se během svého výkonu pohybuje vlastními silami libovolně terénem, omezen může být přikázanými povinnými úseky a zakázanými prostory. Cílem sportovního výkonu závodníka je absolvovat určenou závodní trať v co nejkratším čase“ (ČSOS 2018a).
2.2 Historie orientačního běhu
Za kolébku orientačního běhu je považována Skandinávie. Orientační běh tu vzniká již na konci 19. století. Speciální geografické podmínky, nepřehledný terén rovinatých částí Skandinávie, rozsáhlé zalesnění, nespočetné množství jezírek a bažinek s řídkým osídlením a malou sítí komunikací nutila zdejší obyvatele k vytvoření dobrého orientačního smyslu (Vojtíšek 1978).
Když se k orientačnímu smyslu přidala mapa a buzola, tak už byl jen krok ke vzniku nového sportu. 13. května 1897 byl v norském Bergenu odstartován první závod v orientačním běhu. V následujících letech se rozvíjely hlavně zimní neboli lyžařské orientační běhy, pro něž byly ve Skandinávii výborné podmínky. V roce 1903 byl ve Stockholmu pořádán závod, ze kterého se dochoval rozpis. V tomto rozpise jsou některé zajímavé formulace, které jsou shodné s moderním pojetím tohoto sportu: start byl intervalový, vítězí ten, kdo proběhne všemi kontrolami v co nejkratším čase, v cíli je kontrola průkazu, ale oproti současnosti trať měřila asi 20 km (Koč 1975).
Rok 1919 je popisován jako masový rozvoj orientačního běhu, kdy se na startu závodu pořádaného švédským atletickým svazem objevilo 220 závodníků. V dalších letech se šíří orientační běh v severských zemích a v roce 1932 bylo uspořádáno první mezinárodní utkání mezi Norskem a Švédskem. Po druhé světové válce se orientace podle mapy a buzoly šíří všemi směry a dostává se i do USA (Vojtíšek 1978).
16
Ve Skandinávii byl orientační běh od počátku samostatnou sportovní disciplínou, zatímco ve světě se rozvíjí postupným osamostatňováním z některých sportovních svazů, nebo postupným oddělením z turistiky. Některé země přímo přejímají systém OB s jeho organizací, metodikou a pravidly ze severu. V zemích se samostatným vývojem orientačního běhu dochází ke vzniku odlišných pravidel.
V roce 1961 byla založena mezinárodní federace orientačního běhu (IOF neboli international orienteering federation), která přispěla k sjednocení pravidel ve všech zemích. Československo je jednou ze zakládajících zemí IOF. Úkolem IOF bylo rozšiřování OB ve světě a získávání dalších členských států, propracování jednotlivých mezinárodních pravidel a podporovat vzájemnou výměnu tréninkových zkušeností.
První mistrovství Evropy (ME) bylo uspořádáno v září 1962 v Lötten v Norsku a v roce 1966 se konalo první mistrovství světa (MS) v Lepolami ve Finsku (Dvořák & Sýkora 1980).
S postupem času docházelo ke zkvalitňování map od černobílých a vojenských k barevným a čím dál detailnějším. Zakreslováním chybějících údolíček a komunikací do map byla cesta k vlastní tvorbě map pro OB. Rozvoj a především dostupnost počítačové techniky proniká do všech oblastí OB. Program pro kreslení map, díky kterému jsou mapy kvalitnější, využívají mapaři z řad orientačních běžců. Stavitelé využívají programy pro stavbu tratí a při závodech jsou využity programy pro zpracování výsledků. Velký pokrok v OB nastal také s příchodem nové techniky ke kontrole průchodu kontrolami. Nejprve to byl norský systém RENGLY (později EMIT) a poté přišla německá firma SPORTident se systémem, který se v současnosti využívá u nás v České republice i v mnoha dalších zemích (Žemlík 2000).
2.3 Vývoj orientačního běhu v České republice
Počátky orientačního běhu v České republice jsou datovány od roku 1950. Jeho vývoj byl značně odlišný od vývoje ve Skandinávii. Vývoj začal z užité turistické orientace a poté přes sportovní orientaci došlo ke vzniku orientačního sportu v rámci turistiky. První orientační závod v ČSR se konal 20. října 1950 v Chřibech. Startovalo se ve tříčlenných hlídkách se zátěží a závodu předcházely písemné zkoušky. Soutěžní řád byl v průběhu upravován. První mistrovství Československa v OB se konalo v Jihlavě 2. 9. 1950. V roce 1960 jsou zrušeny zkoušky, tříčlenné hlídky se mění na dvoučlenné a poté v roce 1963 v kategorii dospělých na jednotlivce a postupně klesá
17
i povinná zátěž, která je v roce 1961 zrušena. Čistý čas se stává jediným rozhodujícím kritériem pro vítězství (Dvořák & Sýkora 1980).
V roce 1968 vznikl samostatný svaz orientačního sportu a rok poté byl založen Československý svaz OB, v současnosti to je Český svaz orientačních sportů (ČSOS).
ČSOS zaštiťuje orientační běh (OB), orientační závody na horských kolech (MTBO), lyžařský orientační běh (LOB) a trail orienteering (Trail-O). V následujících letech dochází k propagaci orientačního běhu, pořádají se různé náborové akce a vychází první propagační skládanka „Umíte se orientovat?“. Začal vycházet oficiální časopis našeho OB „Orientační běh“ jehož redaktorem byl Břetislav Koč. V polovině 70. let se ustálila struktura soutěží. Systém soutěží byl členěn na celostátní „A“ závody, národní „B“
závody a okresní „C“ závody. Dříve se mistrovství konaly na úrovni ČSR a SSR z nichž se postupovalo na Mistrovství ČSSR. Ustanovení „Tréninkových středisek mládeže“
přispělo k výraznému posunu v rozvoji OB (Žemlík 2000).
2.4 Druhy orientačního běhu
Pojem orientační sporty zahrnuje kromě klasického pěšího běhu i další disciplíny. Mezi orientační sporty řadíme všechny činnosti, při kterých jde o přesun terénem za pomocí mapy a buzoly a výraznou roli hraje závodníkova orientace. Patří sem všechny závody, které probíhají pokud možno v neznámém terénu a cílem je najít všechna kontrolní stanoviště v co nejkratším čase (Vojtíšek 1978).
2.4.1 Pěší orientační běh
Pěší neboli klasický orientační běh je základní disciplínou, ze které se postupně vyvinula řada dalších disciplín a odvětví. Samotný pěší orientační běh má mnoho variant, které jsou závislé na dálce závodní trati nebo na počtu etap (Hnízdil & Kirchner 2005).
Jednotlivé typy závodů jsou podle Pravidel orientačního běhu (ČSOS 2018a) definovány podle následujících hledisek:
Podle délky tratí můžeme závody rozdělit na závod na klasické, dlouhé (ultra long dictance), krátké trati, závod ve sprintu nebo závod jiné délky kam se řadí například zkrácená trať. Definice jednotlivých druhů závodů jsou napsány v Soutěžním řádu soutěží sekce OB ČSOS.
18
• Závod na klasické trati (long distance)
V závodě na klasické trati by měli vítězové dosáhnout času 65-90 min.
Délka trati není dána, protože je ovlivněna typem terénu, ve kterém se závod zrovna pořádá. Tato disciplína má za úkol prověřit všechny orientační techniky a fyzickou odolnost. Mapa pro závodníky hlavních kategorií má měřítko 1 : 15 000 a závodníci ostatních kategorií mají mapu s měřítkem 1 : 10 000 nebo 1 : 15 000. Při závodě na klasické trati jsou zásadní volby postupů včetně několika dlouhých úseků a odhad závodního tempa. Kontroly mohou být různé technické obtížnosti (ČSOS 2018b).
• Závod na krátké trati (middle distance)
Vítězné časy v hlavních kategoriích by se měly pohybovat kolem 35 minut. Krátká trať vyžaduje skloubení rychlosti s přesnou orientační technikou po celou dobu závodu. O výsledku mohou rozhodnout i malé chyby. Mezi kontrolami jsou kratší a středně dlouhé volby postupů a jejich hledání je technicky velmi obtížné. Mapa pro tento druh závodu má předepsané měřítko 1:10 000 (Mádle 2010).
• Závod ve sprintu (sprint)
Závody ve sprintu probíhají ve velmi vysoké rychlosti a je potřeba rychlého rozhodování. Vítězné časy by se měly pohybovat kolem 12 až 15 minut. Kontroly by měly být technicky jednoduché, tzn., že jejich nalezení musí být jasné pomocí jasně čitelné mapy a jednoznačných popisů. Kontrola musí být viditelná, jakmile je viditelné místo popsané popisy a mapou. Volby postupů jsou charakteristické svou obtížností a vyžadují vysokou koncentraci. Využívají se mapy se speciálním mapovým klíčem pro sprint v měřítku 1 : 5 000 nebo 1: 4 000. Terén by měl být členitý, na rozdíl od ostatních disciplín se pro sprinty využívají hlavně parky a zastavěné oblasti (Mádle 2009).
Další hledisko dělení klasického OB je podle denní doby konání závodu. V této kategorii dělíme závody na denní a noční. Denní závod musí probíhat za denního světla, první závodník může odstartovat nejdříve 1 hodinu po východu slunce a poslední tak, aby jeho časový limit na závod vypršel nejméně jednu hodinu před západem slunce.
U nočních závodů jsou kritéria opačná. První závodník smí vystartovat nejdříve
19
1 hodinu po západu slunce a limit posledního startujícího závodníka musí vypršet alespoň 90 minut před východem slunce. V severských státech existují štafety, kdy první úseky startují za tmy a poslední dobíhají za světla, takovéto typy závodů se nazývají kombinované (ČSOS 2018a).
Podle soutěžícího subjektu se závody dělí na závody jednotlivců a závody štafet nebo družstev. V závodě jednotlivců soutěží závodníci ze stejných i různých oddílů nezávisle na sobě v dané věkové kategorii. Závody štafet jsou soutěží týmů dvou a více členů, kteří závodí na jednotlivých úsecích štafety v předem předepsaném pořadí bezprostředně za sebou. Nejčastěji se běhají 3 členné klubové štafety (ČSOS 2018a).
Závod jednorázový a závod etapový je rozdělen podle časového pořadu.
Jednorázový závod je takový závod, kdy výkon běžce probíhá v nepřerušeném časovém intervalu. Etapové závody jsou složeny z několika etap, které následují v krátkém čase po sobě, obvykle to je několik dní následujících po sobě. Z těchto etap je většinou vytvořen jediný celkový výsledek podle předem daných kritérií (ČSOS 2018a).
Dělení dle pořadí, ve kterém se procházejí kontroly je následující. Závod s pevným pořadím kontrol, ve kterém musí běžec absolvovat kontroly v předepsaném pořadí. Závody, které pořádá ČSOS jsou téměř vždy právě s pevným pořadím kontrol.
Závod s volným pořadím kontrol je takový, kdy si závodník sám volí, v jaké pořadí dané kontroly absolvuje. Pokud jsou do závodu s pevným pořadím kontrol vloženy úseky s volným pořadím kontrol pak je tento závod kombinovaný (ČSOS 2018a).
Orientační běh je ideální sport pro celé rodiny. V orientačním běhu mohou závodit všichni od malých děti až po staré lidi. Nezáleží na věku ani na pohlaví. Mužské kategorie se označují písmenem „H“, ženské kategorie písmenem „D“. Číslice uvedená za jedním z těchto písmen označuje věkové omezení závodníků, kteří smí v dané kategorii startovat. Žákovské a dorostenecké kategorie jsou po 2 letech a číslice do 21 označuje nejvyšší povolený věk. Veteránské kategorie jsou považovány od kategorie s číslicí 35 a jsou po 5 letech. Číslice větší než 21 označuje nejnižší povolený věk závodníka v kategorii. Kategorie D21 a H21 nejsou věkově nijak omezeny. Všechny zmíněné kategorie můžeme vidět v tabulce č. 1. Pro malé děti s rodiči a pro začínající děti jsou určeny kategorie HDR, D10L a H10L jejichž trať je v terénu označena fáborky. Kategorie označené písmenem P mohou využít příchozí, kteří se chtějí
20
orientační běh zkusit. Na větších závodech pak mohou být kategorie rozděleny do podkategorií, které se označují písmeny E, A, B, C, D (ČSOS 2018a).
2.4.2 Orientační běh na horských kolech
Mountain bike orienteering (MTBO) neboli orientační závody na horských kolech je celkem mladé sportovní odvětví, které vzniklo jako jedna z forem orientačního běhu. Orientační závod na horském kole je sport, který spojuje jízdu na horském kole s orientací v neznámém terénu podle mapy. Závodníci musí označit všechny kontroly v předepsaném pořadí a v co nekratším čase, mezi kontrolami se smějí pohybovat pouze po cestách a pěšinkách. Jízda terénem mimo cesty je zakázána z důvodu ochrany přírody. Pokud se chce závodník pohybovat mimo cestu, musí své kolo nést. Mapu si závodník minutu před startem vloží do držáků (mapníku) s otočnou deskou, který má připevněný na řidítkách (Hnízdil & Kirchner 2005).
2.4.3 Lyžařský orientační běh
Lyžařská varianta orientačního běhu má zkratku LOB. Propojení běžeckého lyžování s orientací je podstatou lyžařského orientačního běhu. Lyžař se pohybuje v terénu na lyžích s pomocí mapy a buzoly. Závodník má mapu umístěnou ve speciálním obalu, který si upevní na hruď. V mapě jsou znázorněny zelenou barvou lyžařské cesty, po kterých se závodník může pohybovat. Kvalita stopy je v mapě znázorněna různým stylem čáry. Plná čára znázorňuje cestu upravenou rolbou a tečkovaná čára cestu prošlapanou od jiných lyžařů. Vítězí ten, kdo objede danou trať v co nekratším čase (Hnízdil & Kirchner 2005).
2.4.4 Orientační běh pro pohybově handicapované osoby
Trail-o nebo také trail orienteering je název orientační disciplíny vyvinuté pro lidi s omezenou hybností, která je zaměřena na čtení a správnou interpretaci mapy.
Závodit mohou lidé na mechanickém i elektrickém vozíku, s berlemi či s asistentem při pohybu. Závodník obdrží mapu s vyznačenou tratí, ale každá kontrola značí
Tabulka č. 1: Věkové kategorie
Zdroj: Hnízdil & Kirchner (2005)
21
stanoviště, z kterého je vidět shluk až šesti lampionů. Závodník musí určit, který z lampionů odpovídá popisu kontroly a poloze středu kolečka na mapě, po celou dobu musí zůstávat na cestě. V tomto závodě nejde o nejrychlejší čas, ale o přesnou identifikaci kontrol. Většina závodů je otevřena i lidem bez handicapu (Trail orienteering 2018).
2.4.5 Rádiový orientační běh
Rádiový orientační běh (ROB) byl před lety soutěž radioamatérů známá jako
„hon na lišku“. Dnes je to sportovní odvětví orientačního běhu s pevnými pravidly.
Podstatou tohoto sportu je pomocí přijímače a mapy najít ve volném pořadí daný počet vysílačů a co v nejkratším čase přiběhnout do cíle. V mapě má závodník zakreslen pouze start a cíl. Polohu kontrol musí závodník určit pomocí přijímače jejím co nejpřesnějším zaměřením. Jednotlivé kontroly postupně vysílají signál, který umožňuje kontrolu zaměřit. ROB si na rozdíl od klasického orientačního běhu vystačí s pěti kontrolami (ARDF 2007).
2.4.6 Rogaining a horský orientační běh
Extrémně dlouhý orientační závod s volným pořadím kontrol trvající 24 hodin.
Je to závod s velkým množstvím kontrol (50–70). V závislosti na vzdálenosti a obtížnosti se k nim dostat jsou kontroly různě obodovány. Pro pořadí v cíli je rozhodující počet získaných bodů a pak až čas. Při překročení časového limitu se získané body odčítají. Pro rogaining se využívají náročné terény s maximálním zalesněním a mapy jsou většinou v měřítku 1 : 50 000. Soutěží vždy dvoučlenné až pětičlenné týmy ve třech kategoriích (muži, ženy a mix). Členové jednoho týmu se po celou dobu závodu nesmí od sebe vzdálit více než 20 m.
Horský orientační běh (HROB) je kombinací klasického orientačního běhu s rogainingem. HROB má předem dané pevné pořadí kontrol, které musejí všichni závodníci orazit. Závodí se ve dvojicích, většinou dva dny po sobě a tratě jsou 20 až 30 kilometrů dlouhé. Česká asociace rogainingu (ČAR) u nás sdružuje rogaining a horský orientační běh (Hnízdil & Kirchner 2005).
2.4.7 Další druhy
Méně rozšířená jsou i další odvětví orientačního běhu, která jsou charakteristická způsobem pohybu na trati. Například orientační potápění (OP) nebo automobilové
22
orientační soutěže (AOS), kde se závodních pohybuje v automobilu za pomocí mapy (Hnízdil & Kirchner 2005).
2.5 Mapa a popisy kontrol
2.5.1 Mapa
Mapa pro orientační běh musí být na rozdíl od turistické mapy velmi podrobná.
Mapa musí obsahovat všechny objekty, které jsou ve skutečnosti i za běhu zřetelné.
Také musí obsahovat všechny objekty a útvary, které by mohli ovlivnit volbu postupů a čtení mapy. Pro orientační běžce jsou důležité terénní a skalní tvary, rychlost postupu porostem neboli průběžnost, vodopis a síť pěšin a cest. Mapy pro orientační běh mají velké měřítko a jsou to topografické mapy (Bednařík 2000).
Všechny mapy, které se využívají na závodech, jsou tvořeny podle mezinárodní normy Mapy pro orientační běh, ve které jsou definovány předpisy pro tvorbu oficiálních map. Tento závazný předpis vznikl překladem dokumentu s názvem International Specification for Orienteering Maps – ISOM vydaného IOF v roce 2000.
Od roku 2018 se používá nový mapový klíč ISOM 2017, který se připravoval několik let a ve kterém došlo k několika zajímavým změnám oproti mapovému klíči ISOM 2000. Závazný předpis s názvem Mapy pro orientační sprint vznikl jako překlad dokumentu International Specification for Sprint Orienteeting Maps – ISSOM byl vytvořen v roce 2006 a jsou v něm pravidla pro tvorbu orientačních map pro disciplínu sprint.
Jednou z nejdůležitějších částí mapy nejen pro OB jsou vrstevnice, které znázorňují tvar terénu. Jejich správné použití slouží k vykreslení trojrozměrného prostoru, jednotlivých terénních tvarů, strmosti svahů a výškových rozdílů. Mapa by měla obsahovat všechny útvary, které jsou ve skutečnosti zřetelné a významné pro orientaci, a současně musí být mapa přehledná, čitelná a přesná. Každá mapa také musí obsahovat magnetické poledníky, které musí být rovnoběžné s okrajem mapy (Bednařík 2000).
Jako většina map i mapy pro OB jsou barevné a každá barva zastupuje část životního prostředí. Vegetace se značí bílou, žlutou a zelenou barvou. Otevřené plochy jako jsou louky nebo paseky jsou značeny žlutě, hustší části lesa označuje zelená barva.
Čím je zelená tmavší, tím hůř je les průchodný. Bílá barva na mapě znázorňuje vysoký
23
dobře průchodný les. Veškeré vodstvo je na mapě vykresleno pomocí modré barvy.
Černá barva znázorňuje komunikace, skály a objekty vytvořené člověkem jako jsou budovy, posedy nebo krmelce. Všechny terénní tvary jsou na mapě zaznamenány pomocí hnědé barvy, kterou se kreslí vrstevnice, ale také jámy, kupky a rýhy (Hnízdil & Kirchner 2005).
2.5.2 Vznik nové mapy
Jak vznikají nové mapy, popisuje ve své příručce Tvorba map pro OB Zdeněk Lenhart (2000). Po volbě vhodného prostoru pro orientační závody je potřeba sehnat nejvhodnější podklad či jich několik nakombinovat. Kvalitní podklady usnadňují práci a ovlivňují kvalitu výsledné mapy. Jako podklady se používají Základní mapy 1: 10 000, Státní mapy odvození 1 : 5 000 a ortofotomapy. Ortofotomapa je nezkreslená fotografická mapa vytvořena z leteckých snímků a umístěna do souřadnicového systému. Všechny podklady se upraví do vhodného měřítka, ideálně dvojnásobnému oproti výsledné mapě a připevní nebo nalepí na desku. Přes podklad se položí speciální folie a po okrajích pevně přilepí. Na folii se kreslí barevnými mikrotužkami, kterým nevadí vlhkost ani déšť.
Další práce na mapě pokračuje už v terénu, kde by se měl mapař nejprve seznámit s terénem a poté následuje zaměření a nakreslení kostry celé mapy, základní polohové sítě. Kostrou může být síť základních linií, především cest nebo hustá síť zaměřených bodů. Následuje zjištění výšek na základní síti, pokud nejsou k dispozici dobré podklady. Posledním krokem práce v terénu je plošní mapování jednotlivých ok základní sítě. Oka jsou ohraničena jednotlivými liniemi a mapař musí zmapovat všechny detaily uvnitř ok přesným měřením a určováním polohy. Důležité je pečlivé zaměření kostry mapy, aby následné plošné mapování odpovídalo a nedocházelo k nežádoucím deformacím mapy.
V tuto chvíli je potřeba převést ruční originál do elektronické podoby. Téměř všechny mapy pro OB jsou kresleny v programu OCAD. Lesní originál se naskenuje a systematicky překresluje v OCADu. Mapa musí odpovídat kritériím aktuálního mapového klíče IOF. Na závěr se na mapu přidají magnetické poledníky, soutiskové křížky, tiráž, texty, reklamní loga a mapa může jít do tisku (Lenhart 2000).
24 2.5.3 Revize staré mapy
Revize mapy je asi čtyřikrát rychlejší než mapování nové mapy. Při revizi mapy dochází k obnově starší mapy nebo ke kontrole nové mapy před tiskem. Pokud je mapa jeden nebo dva roky stará, tak se zreviduje, ale pokud je mapa mnohem starší většinou se použije jako podklad a zmapuje se znovu.
Podklady pro revizi se připraví stejným způsobem jako pro mapování, ale při revizi se na folii zaznamenávají jen změny v mapě. Například nové objekty jako jsou posedy nebo krmelce, změny porostů a jejich průběžnosti nebo zánik prvků, které už ve skutečnosti nenajdeme a tyto změny se poté provedou v OCADu v původní mapě (Lenhart 2000).
2.5.4 Mapový klíč
Každá mapa pro orientační běh je vytvořena pomocí mapového klíče. Mapový klíč obsahuje symboly a barvy, které reprezentují skutečné objekty. V současnosti se v orientačním běhu využívají dva mapové klíče ISOM 2017 pro krátkou trať, klasickou trať a štafety a ISSOM 2007 pro sprint. Mapový klíč je určený pravidly Mezinárodní federace orientačního běhu, a proto jsou mapy po celém světě mapovány podle stejných pravidel. V mapovém klíči jsou popsány rozměry symbolů na mapě a k nim definovány útvary ve skutečnosti, pro které může být daný symbol na mapě použit (Došla 2010).
2.5.5 Trať
Na mapě je trať vyznačena červenofialovou barvou a je složena ze startu, kontrol a cíle. Start je označen trojúhelníkem, kontroly kolečkem o průměru 5 až 6 mm a cíl dvojitým kolečkem o průměru 5 mm a 7 mm. Jednotlivé kontroly jsou postupně očíslovány a spojeny přímkami Ukázková trať je na obrázku č. 1. V daném pořadí musí závodník kontroly najít a načíst do svého čipu. Pokud běžec pořadí nedodrží, nebo některou z kontrol vynechá, bude v cíli diskvalifikován. Trasu mezi kontrolami si volí závodník sám, kromě povinných postupů, které jsou v mapě i v terénu označeny a pro závodníka jsou povinné (Hnízdil & Kirchner 2005).
25
Obrázek č. 1: Trať pro OB
V terénu je každá kontrola označena kovovým stojanem ve tvaru písmene „T“
s kleštěmi, kontrolní SI jednotkou a s číselným kódem. Na obrázku č. 2 je kontrola s kódem 100. Na stojanu je zavěšen oranžovobílý, trojboký, látkový „lampion“
s rozměry stran 30 x 30 cm. Číselný kód je na kontrole uveden, aby si závodník mohl zkontrolovat, zda našel správnou kontrolu. Každá závodní kategorie má jinou trať a z toho důvodu je v lese více kontrol, než má závodník zakreslených ve své mapě (Došla 2010).
Obrázek č. 2: Kontrola 2.5.6 Popisy kontrol
Popis kontrol slouží k upřesnění umístění jednotlivých kontrol. Závodník v mapě vidí, u jakého objektu se kontrola nachází, ale z mapy už nedokáže vyčíst její přesné umístění. Neví, z jaké strany objektu bude kontrola umístěna nebo jakou velikost bude mít daný útvar. Popisy kontrol si závodník vyzvedne na shromaždišti před startem závodu (Hnízdil & Kirchner 2005).
26
Podobně jako mapy obsahují značky z mapového klíče vydaného IOF, tak i popisy kontrol musí splňovat pravidla, která jsou uvedena v příručce Mezinárodních popisů kontrol přeložené z originálu International Specification for Control Description vydaného IOF. Popisy kontrol by měly být stručné, jednoznačné a ve všech částech světa tvořeny podle stejných pravidel. Každé značce na mapě je přiřazen tzv. piktogram, který tuto značku charakterizuje v popisech kontrol.
Všechna pravidla pro tvorbu popisů kontrol jsou uvedena v příručce Mezinárodní popisy kontrol (2018). Struktura popisů je jasně dána viz obrázek č. 3.
V záhlaví musí být název závodu, kategorie, pro kterou jsou popisy určeny, délka tratě a její převýšení. Pod záhlavím následuje umístění startu a poté popis jednotlivých kontrol.
Popis kontroly je rozdělen do osmi sloupců a každý sloupec popisuje danou vlastnost umístění kontroly. Význam jednotlivých sloupců je uveden v tabulce č. 2.
V popisech kontrol může být vřazen řádek se zvláštními pokyny informujícími o povinném úseku mezi dvěma kontrolami. V posledním řádku je označen způsob značení a vzdálenost z poslední kontroly do cíle.
Každá kontrola je vždy popsána následujícím způsobem. Číslo kontroly je ve sloupci A, čísla kontrol musí být v pořadí, v jakém je má závodník absolvovat.
Sloupec B obsahuje kód kontroly, který je větší než 30 a menší než číslo 600 a musí být shodný s kódem na stojanu kontroly. Sloupec C se vyplňuje v případě, že v kroužku označujícím kontrolu je více podobných objektů. Symbol označující objekt ve středu kroužku na mapě je zaznamenán do políčka ve sloupci D. Další sloupec obsahuje
Obrázek č. 3: Popisy kontrol
27
upřesňující informace o objektu, například zarostlý objekt, nebo spadlý objekt (posed, plot). Ve sloupci F je zaznamenána velikost objektu, který je v mapě vyjádřen bodovou značkou nebo křížení cest. Ve sloupci G je zakresleno, z jaké strany objektu je lampion umístěn a poslední sloupec je pro další informace pro závodníka. Nejčastěji je zde označena občerstvovací stanice nebo rádiová kontrola (ČSOS 2018c).
2.6 Výstroj a výzbroj orientačního běžce
2.6.1 Buzola
Pro zorientování mapy v terénu je nezbytná buzola. Buzola je jednoduchý přístroj, jehož hlavní částí je magnetická střelka, která směřuje k magnetickému pólu země. Světové strany jsou na buzole většinou označeny počátečními písmeny z jejich anglických názvů. Pro orientační běh se využívají dva druhy buzol, deskové a palcové.
Desková buzola se pomocí šňůrky připevní k zápěstí a závodník ji drží přiloženou na mapě. Skládá se z průhledné podložky a otočného průhledného kotouče s úhlovou stupnicí, která slouží k určení azimutu. Uvnitř otočného kolečka je v kapalině umístěna střelka. Součástí podložky deskové buzoly bývá lupa, která umožňuje lepší čtení mapy, na hraně buzoly může být pravítko v různých měřítcích. Palcové buzoly se připevňují pomocí gumičky na palec a také jsou ve stálém kontaktu s mapou. Otočný kotouč nemusí mít úhlovou stupnici, ale může být rozdělen na různě barevné úseky jako je na obrázku č. 4, které slouží k udržení směru v terénu (Došla 2010).
Tabulka č. 2: Vysvětlivky k popisům kontrol
Zdroj: ČSOS (2018c)
28
Buzolu používáme buď k orientaci mapy, nebo k určení směru běhu. Mapu zorientujeme na sever tak, že na ní přiložíme buzolu a otáčíme s nimi současně, dokud není střelka buzoly rovnoběžná se severojižními čarami. Severní polovina střelky musí směřovat k severu mapy. Závodník by se měl snažit mít mapu správně zorientovanou po celou dobu závodu. Při určování směru běhu se využívá azimut. Azimut je definován jako úhel mezi severním směrem a směrem pohybu (Koč 1975).
2.6.2 Čip
V České republice se k zaznamenávání průchodu kontrolami používá elektronický systém SPORTident. Z tohoto důvodu je nezbytnou součástí závodníkovy výbavy čip, který si připevní pomocí gumičky na libovolný prst. Každá kontrola je vybavena SI jednotkou, do které se čip vloží a tím se do něj zaznamená nalezení dané kontroly. Po doběhu do cíle si každý závodních musí svůj čip vyčíst vložením do vyčítací SI jednotky. Vyčítací jednotka je připojena k počítači, při vyčtení čipu dochází k nahrání informací z čipu do počítače a závodník dostane lísteček s výsledným časem, mezičasy a průběžným pořadím (Došla 2010; Hnízdil & Kirchner 2005).
V současné době se začíná v České republice používat čip AIR plus, který na trh uvedl zhruba před rokem a půl SPORTident. Čip AIR plus neboli SIAC je bezdotykový čip, při jehož použití není nutné ho zasunout do krabičky. Čip má v sobě vyměnitelnou baterii, díky níž se stává aktivním zařízením. K oražení kontroly dojde v okamžiky, kdy se závodník přiblíží na určitou vzdálenost, která je u každé kontroly jiná, ale většinou je to 0,6 metru. Při oražení se v čipu rozsvítí led dioda a čip pípne (SPORTident 2018).
Obrázek č. 4: Palcová buzola
29 2.6.3 Popisník
Popisníkem nazývají orientační běžci obal, do kterého si vkládají popisy a pomocí gumových pásků si ho připevní na předloktí. Takto připevněné popisy má běžec celý závod „po ruce“ a může se na ně kdykoliv podívat a zkontrolovat číslo kódu nalezené kontroly. Někteří závodníci popisník nepoužívají a popisy si na předloktí upevňují pomocí izolepy. Při štafetách jsou popisy vytištěny pouze na mapě a popisník není potřeba (Voborníková 2016).
2.6.4 Výstroj orientačního běžce
Za výstroj orientačního běžce považujeme to, co si závodník oblékne na sebe.
Za nejdůležitější část jsou považovány boty, protože závodníci běhají ve speciálních botách. Obuv pro orientační běh je speciálně přizpůsobena pro běh v terénu. Podrážka boty má špunty, podobné jako u fotbalových kopaček, ale špunty jsou menší a je jich na podrážce více. Některé boty jsou ještě vybaveny hřeby, což jsou kovové hroty zapuštěné do špuntů, které zabraňují uklouznutí třeba v prudkém svahu (Hnízdil 2018).
Podle pravidel pro OB může pořadatel předepsat omezení běžeckého oblečení a obutí. Většinou je doporučeno zakrytí dolních částí nohou buď podkolenkami pro OB, které mají vyztuženou část zakrývající holeně nebo tzv. prorážečkami což jsou speciální chrániče na holeně.
Místo trička oblékají orientační běžci oddílové dresy, které jsou ušity v klubových barvách z vhodného materiálu pro běh. Dres i kalhoty by měly být prodyšné a odolné proti roztrhání, i když tomu se samozřejmě orientační běžec v lese mezi různými klacky a trnitými šlahouny od ostružin nevyhne. Na hlavu si většina závodníků nasazuje čelenku, která zabraňuje stékání potu do očí (Koč 1980).
2.7 Významné organizace a jejich činnost
V orientačním běhu jsou pro naše potřeby významné dvě organizace.
Mezinárodní federace orientačního běhu a Český svaz orientačních sportů, kterým se budeme dále věnovat.
2.7.1 Mezinárodní federace orientačního běhu
Mezinárodní federace orientačního běhu (International Orienteering Federation) dále už jen IOF sdružuje národní svazy orientačních sportů. IOF má na starost čtyři
30
orientační disciplíny: pěší orientační běh, lyžařský orientační běh, orientační běh na horských kolech a orientační běh pro handicapované. Mezinárodní federace orientačního běhu byla založena v roce 1961 v Kodani a má sídlo ve Švédsku.
V současné době IOF sdružuje 71 národních svazů (IOF 2018).
Mezi hlavní cíle IOF patří šíření všech disciplín orientačního běhu, podpora jeho rozvoje a vytvoření a udržení atraktivního programu světových soutěží. Vize IOF je, aby byl orientační běh globálním sportem a byl zahrnut do programu olympijských i paralympijských her (IOF 2018).
2.7.2 Český svaz orientačních sportů
Český svaz orientačních sportů dále ČSOS sdružuje stejně jako IOF sportovce z odvětví pěšího orientačního běhu, lyžařského orientačního běhu, orientačního běhu na horských kolech a Trail-O. ČSOS zahrnuje přes 215 klubů s více než 13 800 členy.
ČSOS byl jedním ze zakládajících členů IOF v roce 1961. Naši reprezentanti patří ve světovém orientačním běhu mezi nejúspěšnější sportovce. Doposud v pěším OB získali naši reprezentanti na světových šampionátech dohromady 27 medailí z toho pět zlatých, devět stříbrných a třináct bronzových (ČSOS 2018d).
Mezi hlavní soutěže ČSOS patří mistrovství ČR na klasické trati, krátké trati, ve sprintu, štafetách, sprintových štafetách, štafetách klubů a nočním OB. Hlavní dlouhodobou soutěží pro muže a ženy je Český pohár pro mládež žebříček A. Český pohár štafet a Česká liga klubů mají v soutěžích také významné postavení (ČSOS 2018b).
Kromě rozvoje všech orientačních sportů v ČR plní ČSOS další hlavní úkoly.
Organizuje a řídí soutěže v OB, LOB a MTBO. Jmenuje a zabezpečuje reprezentaci ČR v OB, LOB a MTBO ve všech věkových kategoriích a pečuje o výchovu mládeže.
Vydává pravidla OB, LOB a MTBO platná v ČR. Pořádá náborové akce, vypracovává a popularizuje metodiku OB, LOB a MTBO a připravuje rozhodčí, trenéry a kartografy.
Vyvíjí geodetickou a kartografickou činnost pro potřeby orientačních sportů (ČSOS 2018d).
Valná hromada ČSOS je nejvyšším orgánem ČSOS. Organizační struktura ČSOS je složena z jednotlivých sekcí, pobočných spolků, kterými jsou krajské svazy a Tréninková střediska mládeže (TSM). My se dále budeme věnovat sekci OB, ve které je zřízeno pět komisí. Komise reprezentace se stará o činnost juniorské a seniorské
31
reprezentace v orientačním běhu. Komise talentované mládeže se věnuje mládeži do dorosteneckého věku. Patří sem TSM, sportovní centra mládeže (SCM) a dorostenecká reprezentace OB. Soutěžní komise připravuje a řídí celostátní soutěže v OB. Přípravu a další vzdělávání trenérů a rozhodčích orientačního běhu zajišťuje Metodická komise. Poslední, pro tuto práci nejdůležitější, komise s názvem Komise rozvoje se stará o šíření orientačního běhu mezi širokou veřejnost, školy a další sportovní svazy (ČSOS 2018d).
2.8 Komise rozvoje orientačního běhu a její projekty
Komise rozvoje OB má na starost šíření orientačního běhu v dalších sférách.
Jejím úkolem je navrhování systému rozvoje OB, organizace Přeboru škol v OB, metodicky a organizačně zajišťuje Projekt Objev OB, který zahrnuje dva projekty:
projekt Výukových map a projekt Pevných kontrol. Metodicky a organizačně zajišťuje Dny orientace v přírodě, ve spolupráci s Asociací školních sportovních klubů ČR a školení instruktorů OB. Ve spolupráci s oblastmi vytváří kalendář veřejných závodů v OB a metodicky pomáhá klubům s organizací náborových akcí (ČSOS 2018d).
2.8.1 Instruktor OB
Ve spolupráci Asociace školních sportovních klubů ČR a Českého svazu orientačních sportů se pořádají kvalifikační kurzy pro pedagogické pracovníky s názvem Instruktor školního orientačního běhu. Kurz se především věnuje organizaci akcí v orientačním běhu přímo ve škole, metodice nácviku jednotlivých dovedností jako je práce s buzolou nebo porozumění mapě a poté závodu. Účastníci se také dozvědí o zařazení OB do výukových programů do oblasti vzdělávání pro zdraví a základů orientace v předmětu zeměpis. Úspěšní absolventi získají licenci Instruktor školního orientačního běhu, která je potřeba pro vedení sportovních kurzů, zájezdů a k výuce OB ve školách. Tato licence má platnost 5 let (Skyvová 2008a).
2.8.2 OBjev OB – Školní výukové mapy
Projekt školní výukové mapy je jedna ze dvou částí projektu Objev OB. Projekt je podporován MŠMT ČR a na realizaci se podílí tiskárna ŽAKET. Cílem tohoto projektu je vytvoření určitého počtu výukových map, které by měly využívat především základní a střední školy. Žáci by se měli zúčastnit průpravných orientačních cvičení
32
a poté si své znalosti a dovednosti osvojit a zdokonalit během závodu v orientačním běhu uspořádaném přímo pro ně (Skyvová 2008b).
Mapy, které jsou připraveny a financovány z projektu Výukových map (2018) jsou určeny především pro školní akce nebo nábor nových členů. Oddíl zajistí přípravu mapových podkladů. Ideální je, aby ve zvoleném prostoru byla nějaká škola, které bude mapa nabídnuta. Přihlášením do projektu se oddíl zavazuje, že na vydané mapě uspořádá alespoň dvě orientační akce pro mládež, ať už výukové, cvičné nebo propagační. ČSOS má na starost zpracování mapových podkladů a tisk map v počtu 1000 kusů, oddíl má také nárok na finanční příspěvek ve výši 2000 Kč na vytvoření a přípravu mapových podkladů. Tento projekt mohou také využít pořadatelé závodů Přeboru škol a realizátoři Areálu pevných kontrol (ČSOS 2018e).
2.8.3 OBjev OB – Areál pevných kontrol
Druhou částí projektu Objev OB zaměřeného na školní mládež a širokou veřejnost je projekt Areál pevných kontrol (APK). Díky tomuto projektu vznikají areály pevných kontrol po celé České republice. Areály pevných kontrol vybudovávají a spravují kluby ČSOS. Do konce roku 2017 bylo na území ČR vybudováno 42 APK (Skyvová 2017).
Více o projektu Areály pevných kontrol v kapitole Areály pevných kontrol v České republice.
2.8.4 Dny orientace v přírodě
Dny orientace v přírodě se pořádají již od roku 2009 a jsou určeny především školní mládeži a široké veřejnosti. Oddíly orientačního běhu pořádají jednoduchý orientační závod v blízkém okolí školy nejlépe v lesoparku či sportovním areálu.
Pro tyto akce mohou být využity mapy vydané v rámci projektu Výukové mapy s tratí postavenou s ohledem na zkušenosti a věk účastníků, kterým je akce určena. Pořádající oddíl by měl předem promyslet propagaci připravované akce, a co nabídne případným zájemcům o OB. Akce Dnů orientace v přírodě se dělí na jarní (do 31. 8.) a podzimní (do 31. 12.) část. ČSOS přispívá maximálně 2 000 Kč na akci (Skyvová 2009).
33 2.8.5 Přebor škol
Přebor škol je náborová akce pro školní kolektivy s možností postupu až do celostátního finále, která se pořádá již od roku 1999. Celostátnímu finále předchází okresní a krajská kola. V okresních kolech může v družstvu školy startovat neomezený počet žáků a v krajském kole a republikovém finále může v družstvu každé školy startovat maximálně pět běžců. Krajského kola se můžou účastnit družstva ze všech škol, i pokud se neúčastnili okresního kola (KROB 2018).
V každé kategorii mohou startovat žáci příslušného ročníku a určeného data narození a obě tyto podmínky musí být splněny současně. Oproti závodům v orientačním běhu, závodníci v přeboru škol nesmějí startovat ve vyšší věkové kategorii. Pro přebor škol je vypsáno pět věkových kategorií a každé je rozdělena na dívky a chlapce. Kategorie mladší děti D3 a H3 je určena pro 1. až 3. ročník ZŠ, v kategoriích starších dětí D5 a H5 soutěží žáci 4. a 5. ročníků ZŠ. Tyto kategorie postupují jen do krajského kola. Jako jedno družstvo se hodnotí kategorie D7 a D9 respektive H7 a H9, které jsou určeny pro žáky 6. a 7. ročníků ZŠ nebo primy a sekundy osmiletých gymnázií respektive pro žáky 8. a 9. tříd ZŠ, tercie a kvarty osmiletých gymnázií nebo primy a sekundy šestiletých gymnázií. V kategorie studentů DS a HS závodí studenti 1. až 4. ročníku SŠ, kvinty až oktávy osmiletých gymnázií a tercie až sexty šestiletých gymnázií které jsou hodnoceny jako nejstarší družstvo (KROB 2018).
Ve všech kategoriích se do soutěže družstev bodují vždy dva nejlepší závodníci z družstva. Bodování je ve všech soutěžích stejné, vítěz kategorie získá tolik bodů, kolik se v dané kategorii účastnilo družstev × 2, žák umístěný na druhém místě získává o jeden bod míň. Nebodující závodníci družstva bod nezískávají, tudíž je zaručeno, že bodují všechna družstva. Vítězové v jednotlivých kategoriích se vyhlašují zvlášť (KROB 2018).
V roce 2018 se s největší pravděpodobností ve všech krajích České republiky uskuteční krajské finále Přeboru škol v orientačním běhu. ČSOS nabízí pořadatelům podporu při zpracování mapových podkladů a při tisku map v rámci projektu Výukové mapy. Na uspořádání jednotlivých akcí v Přeboru škol v orientačním běhu je určen příspěvek pro pořadatele na základě vystavené faktury. Při uspořádání celostátního finále může být příspěvek až ve výší 10 000Kč, 5 000 Kč při uspořádání krajského kola a 3 000 Kč při uspořádání okresního kola (ČSOS 2018e).
34
2.9 Světový den orientačního běhu
World Orienteering day (WOD), v České republice Světový den orientačního běhu se uskutečnil poprvé 11. 5. 2016 a byl velmi úspěšný. V 75 státech z celého světa navštívilo připravené orientační akce více než 250 000 účastníků. Cílem Mezinárodní federace orientačního běhu je pořádání World Orienteering Day každý rok ve stejný den na co nejvíce místech světa tak, aby se orientační běh zviditelnil, byl dostupný všem a přilákal nové orientační běžce. Také je snaha o to, aby se orientační běh dostal i do dalších zemí světa. Jednotlivé akce pořádají kluby všech národních federací, které zkontaktují alespoň jednu školu v jejich okolí. Na oficiálních stránkách World Orienteering Day (WOD 2018), jsou volně ke stažení materiály, průkazky, plakáty, loga, diplomy a propagační materiály vydány IOF (WOD 2018).
Podruhé se World Orienteering Day konal ve středu 24. 5. 2017. Tento ročník byl ještě úspěšnější než předchozí. Přišlo přes 288 000 účastníků ze 79 zemí celého světa, což byl světový rekord v počtu závodníků v orientačním běhu během jednoho dne. Nejvíce účastníků bylo v Turecku, poté v Norsku a ve Švédsku. Česká republika se umístila s počtem účastníků na šestém místě (WOD 2018).
Cíl, kterého chce dosáhnout IOF je 500 000 účastníků na 5 000 místech ve 100 různých zemích. Třetí ročník Světového dne orientačního běhu, jehož pořádání zajišťuje a řídí mezinárodní federace OB ve spolupráci s jednotlivými národními federacemi, byl stanoven na středu 23. 5. 2018. Český svaz orientačních sportů podpoří pořadatele akcí WOD 2018 v České republice zajištěním tisku účastnických diplomů, speciálních pohlednic World Orienteering Day a brožur OBjev OB a také finančním příspěvkem ve výši až 2 000 Kč po zaslání informací o uspořádání akce (ČSOS 2018e).
2.10 Orientační běh do škol
Kromě školení pedagogických pracovníků v rámci projektu Instruktor orientačního běhu nabízí ČSOS od roku 2015 projekt Orientační běh do škol. Cílem projektu je podpořit pořadatele akcí pro školy a školní mládež a nabídnout orientační běh více školám i v místech, kde přímo nepůsobí žádný oddíl orientačního běhu.
Je snaha zvýšit zájem o konání školních orientačních akcí. Úkolem projektu je seznámit žáky i učitele ve školách s orientačním během a motivovat tyto skupiny k provozování orientačního běhu aktivně v jejich volném čase. Součástí projektu je zajištění výukové lekce OB, seznámení a práce s mapou přímo v rámci výuky. Tyto aktivity jsou zahrnuty
35
v rámcovém vzdělávacím programu a tento projekt nabízí žákům možnost trochu akčnější výuky. Výuka probíhá v rozsahu 2 až 3 vyučovacích hodin, během nichž žáci dostanou krátkou teoretickou přednášku, zúčastní se praktických ukázek využití teorie v terénu a absolvují jednoduchý závod v areálu či blízkém okolí školy (Bořánková & Skyvová 2017).
V okolí školy může být vybudován jednoduchý Areál pevných kontrol.
Orientační běh se do škol může propagovat různým způsobem a každý klub tomuto projektu přistupuje individuálně s přihlédnutím k místním podmínkám. Komise rozvoje orientačního běhu doporučuje jako vhodnou pomůcku pro propagaci orientačního běhu novou publikace s názvem Orientační běh do škol – Zábavný a výchovný OB od Görana Anderssona, která byla z originálu přeložena do češtiny a upravena pro použití v ČR (ČSOS 2018e).
36
3 ORIENTAČNÍ BĚH V RÁMCI RÁMCOVÉHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU
Celá tato kapitola je napsána na základě informací získaný z dokumentu s názvem Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (MŠMT 2017), který je dostupný na stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a je platný od 1. 9. 2017.
Národní program vzdělávání tzv. Bílá kniha je Rámcovému vzdělávacímu programu nadřazen a vymezuje vzdělávání jako celek. Rámcový vzdělávací program (RVP) vymezuje závazné rámce vzdělávání v jednotlivých etapách – předškolní, základní a střední vzdělávání. My se dále budeme zabývat jen Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV). RVP ZV byl schválen 31. 8. 2005 a od 1. 9. 2007 všechny základní školy vyučují podle Školních vzdělávacích programů (ŠVP), které si školy vytvořily v souladu s RVP ZV. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání procházel úpravami a v současné době je platná nová upravené verze od 1 9. 2017.
RVP ZV je závazný dokument pro tvorbu Školního vzdělávacího programu.
ŠVP vytvářejí pedagogičtí pracovníci každé školy a schvaluje a vydává ho ředitel školy.
Obsah vzdělávání v ŠVP může být uspořádán do předmětů nebo podobných ucelených částí učiva. V RVP ZV najdeme učivo členěno do vzdělávacích oblastí. Pomocí ŠVP mohou školy profilovat svoji školu, formulovat vlastní představy o podobě vzdělávání a učit kreativně.
Obsah RVP ZV je členěn do čtyř částí označených velkými tiskacími písmeny.
První část obsahuje vymezení RVP ZV v systému kurikulárních dokumentů. V druhé části je popsána charakteristika základního vzdělávání. Třetí část dokumentu je věnována cílům základního vzdělávání, klíčovým kompetencím, vzdělávacím oblastem a průřezovým tématům. Čtvrtá a zároveň poslední část se zabývá vzděláváním žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a mimořádně nadanými žáky.
Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti.
Mluvíme o kompetencích k učení a k řešení problémů, kompetenci komunikativní, sociální a personální, kompetenci občanské a pracovní, které se vzájemně prolínají a k jejich utváření a rozvíjení musí směřovat a přispívat všechny školní aktivity
37
a činnosti. Osobnostní a sociální výchova, výchova demokratického občana, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, environmentální výchova a mediální výchova jsou průřezová témata reprezentující aktuální problémy současného světa stávající se významnou součástí základního vzdělávání.
V RVP ZV je popsáno devět vzdělávacích oblastí, do kterých je rozdělen vzdělávací obsah. Každá ze vzdělávacích oblastí je tvořena jedním nebo více obsahově blízkými vzdělávacími obory. My se budeme věnovat vzdělávací oblasti Člověk a zdraví tvořenou vzdělávacími obory výchova ke zdraví a tělesná výchova.
Vzdělávací obor tělesná výchova dělí učivo pro 2. stupeň základní školy do tří skupin podle druhu činností na činnosti ovlivňující zdraví, činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovednosti a činnosti podporující učení.
Činnosti, které ovlivňují zdraví
• význam pohybu pro zdraví – pohybový režim dětí,
• příprava organismu – před pohybovou činností, po zátěži,
• zdravotně zaměřené činnosti – správné držení těla, zdravotně zaměřená cvičení a relaxační cvičení,
• rozvoj různých forem rychlosti, vytrvalosti, síly, pohyblivosti, koordinace pohybu,
• hygiena při TV – vhodné obutí a oblečení,
• bezpečnost při pohybových činnostech.
Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností
• pohybové hry – netradiční pohybové hry a aktivity,
• základy gymnastiky – průpravná cvičení, akrobacie, cvičení s náčiním a na nářadí,
• rytmické a kondiční formy cvičen pro děti – cvičení s rytmickým doprovodem nebo hudbou,
• průpravné úpolové sporty,
• základy atletiky – běh, skoky a hody,
• základy sportovních her – průpravné hry, herní činnosti jednotlivce, spolupráce ve hře,
