Posudek diplomové práce
Zuzany Štrosové
Serlachius Museum, Mänttä, Finsko zpracovanou v letním semestru 2010/2011
Zadání diplomové práce
Město Mäntta leží v jižní části Finska, zhruba 250 km severně od Helsinek, či asi 80 km severoseverovýchodně od Tampere. Zakladatel galerie Gösta Serlachius – zahájil provoz galerie v průmyslového města Mäntta v roce 1945.
V sedmdesátých letech dvacátého století jeho syn Ralph Erik Serlachius galerii přemisťuje do rezidence Joenemiho panství. Dvoupodlažní stavba s prudce svažitou valbovou střechou byla postavena v roce 1900 na severním pobřeží jezera Malesjärvi, vzdáleného asi tři kilometry od centra města Männttä.
Pozemek galerie je v podstatě poloostrov o rozloze 4,5 ha, vymezený z jihu jezerem, ze severu a západu pak do jezera se vlévajícím potokem. Přístup na poloostrov je možná jednak po pevnině z východu a také po mostě ze
severovýchodu.
Většina poloostrova pokrývá lesopark, výrazně geometricky upravený v prodloužené ose rezidence v návaznosti na jezero. Břeh potok při severovýchodu je přírodně zarostlý. V přibližném geometrickém centru
poloostrova se nachází objekt stávající galerie Gösta. V okolí rezidence jsou od západu k severu volně rozmístěny drobné objekty podružného provozu.
pro turisty a návštěvníky hor, vytvoření prostoru pro pořádání pouti, duchovních obřadů a setkání.
Průběh práce
Diplomantka pracovala na úkolu samostatně a zodpovědně a odevzdala práci v požadované kvalitě a rozsahu.
Komentář k řešení
Koncept nového muzea diplomantky vychází ze založení stávající částí – domu Joenniemi Manor, které zahrnuje dnes stálé sbírky a který se stane součástí nově vzniklého muzea.
Autorka využívá danou situaci pro nově koncipovaný vztah nové muzeum – Manor – park – jezero. Projekt těží ze současné osy, kterou svým přístupem jednoznačně posiluje.
Součástí řešeného pásu je prostor před Joenniemi Manor, který se stane vstupní exteriérovou částí do nového komplexu. Návrh nové části se rozpadá na dvojici objektů – lapidárního výstavního a expresivního servisního. V prostoru mezi nimi vzniká společné atrium, které prochází celou stavbou ve směru hlavní osy a přebírá funkci tradičního centrálního prostoru muzea, v tomto případě zároveň otevřeného do krajiny.
Hlavní hmota výstavních prostorů je jednoduchý hranol, kromě hlavního sálu proměnné výstavy se světlou výškou 9 metrů jsou integrovány i víceúčelový přednáškový sál, v patře najdeme další prostory stálých i proměnných výstav.
Hmota servisní a kancelářské části je dynamická, komunikuje s hlavní hmotou přes centrální atrium. Servisní část zahrnuje v přízemí pokladnu s recepcí, muzeumshop, šatnu, toalety a v závěru dvojúrovňovou restauraci. V prvním patře najdeme administrativu muzea s komorní knihovnou. Suterén zahrnuje archivy, depozitáře, skladové zázemí, techniku.¨
Pozitivně hodnotím velmi dobrou úroveň půdorysného řešení i splnění všech podstatných požadavků soutěžního zadání, včetně možného propojení z prostoru foyeru podzemní chodbou do stávajícího Joenniemi Manor.
Řešení fasád- výstavní hranol z broušeného a pohledového betonu, servisní část obložena světlým bíle mořeným dřevem – je možné řešení, ale návrh
nedosahuje kvality hmotového a dispozičního řešení. Kladem práce je rozbor místa, rozsah původní technické zprávy a dobrá grafická prezentace.
Obsah a rozsah odevzdávaného elaborátu
Diplomová práce má všechny náležitosti je úplná a kvalitně zpracovaná.
Hodnocení
Přijímám diplomovou práci Zuzany Štrosové k obhajobě, práce splňuje
podmínky diplomového zadání, je odpovědně a komplexně zpracovaná, proto navrhuji známku
B – Výborně mínus
V Liberci 18.6.2011 Ing. arch. Jiří Buček
vedoucí diplomové práce
