Technická univerzita v Liberci
FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ
Katedra: Katedra pedagogiky a psychologie Studijní program: Učitelství pro základní školy
Studijní obor (kombinace) Učitelství pro 2. stupeň ZŠ (anglický jazyk, informatika)
Procvičovací didaktické testy konstruované v autorském systému Macromedia Authorware
v prvním pololetí 9. ročníku ZŠ
Practice didactic tests for the first term of the 9 th year at elementary school created in Macromedia
Authorware
Diplomová práce: 09–FP–KPP–18
Autor: Podpis:
Petr Noha Adresa:
Drahlín 194 261 01, Příbram 1
Vedoucí práce: doc. PaedDr. Jiří Nikl, CSc Konzultant: Mgr. Lenka Jebavá
Počet
stran slov obrázků tabulek pramenů příloh
88 19961 88 10 42 2
V Liberci dne:
Poděkování
Touto cestou bych chtěl poděkovat svému vedoucímu diplomové práce, doc. PaedDr.
Jiřímu Niklovi, Csc., za odborné rady a obětavé vedení při tvorbě této diplomové práce.
Zároveň děkuji mé konzultantce, Mgr. Lence Jebavé, za pomoc při sestavování obsahu procvičovacích aplikací a za odborné konzultace, které se mnou vedla.
V neposlední řadě děkuji svým rodičům za podporu, dobré zázemí a za jejich pevné nervy s mým studiem. Dále děkuji své snoubence, její rodině a všem svým blízkým za všestrannou podporu a pomoc.
Prohlášení
Byl jsem seznámen s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Diplomovou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem.
Datum: 2. prosince 2010
Podpis:
Anotace
V teoretické části diplomové práce je popisován aktuální stav poznatků z problematiky využití počítačů ve výuce, zejména autorského systému Macromedia Authorware (MAW).
Dále je analyzována problematika didaktických testů.
Praktická část diplomové, navazující na teoretickou část práce, zahrnuje popis a v příloze rozsáhlý soubor počítačových didaktických testů z anglického jazyka pro 1. pololetí 9. ročníku ZŠ, včetně popisu jejich didaktických specifik.
Klíčová slova: didaktické testy, autorský systém Macromedia Authorware, počítačové didaktické procvičovací testy, základní škola, výuka anglického jazyka, domácí příprava žáků
Abstract (annotation)
In the theoretical part of the diploma thesis there is a description of the actual state of knowledge about the usage of computers in Education. The main focus is on the usage of the authoring system Macromedia Authorware. As the following there is analysed the issue of didactic tests.
Practical part of the diploma thesis relates to the theoretical part. It involves the description (including the didactic specification) and large collection of computer didactic practice tests for the 1st half of the year 9 at the basic school (age 14–15). The collection of the tests is in the attachment.
Key words: didactic tests, authoring system Macromedia Authorware, computer didactic practice tests, basic school (secondary school in UK), English language teaching, homework assignments
Vorwort (die Annotation)
Der theoretische Teil dieser Diplomarbeit enthält eine Beschreibung des aktuellen Kenntnisstands des Gebrauchs von Computen im Bildungsbereich. Der Fokus liegt hierbei auf der Verwendung des Autorensystems "Macromedia Authorware". Im Folgenden wird die Frage nach didaktischen Tests amalysiert.
Der praktische Teil dieser Diplomarbeit bezieht sich auf den theoretischen. Er beinhaltet die Beschreibung (unter Einbezug der didaktischen Spezifikation) und die Sammlung von computerdidaktischen Anwenungstests für die erste Hälfte des neunten Schuljahres der Weiterführenden Schule/Sekundarschulen (Alter 14–15). Die Sammlung der Tests befindet sich im Anhang.
Obsah
1 Úvod...9
1.1 Zdůvodnění aktuálnosti zvolené problematiky...9
1.2 Zdůvodnění volby tématu...10
1.3 Cíle a metody zpracování diplomové práce...11
Teoretická část...13
2 Informační a komunikační technologie ve škole...13
2.1 Implementace ICT do škol...13
2.2 Výpočetní technika v mimovzdělávacích aktivitách...15
2.3 Výpočetní technika ve vzdělávacích aktivitách...17
3 Autorský systém – nástroj konstrukce didaktického software...20
3.1 Autorský systém Macromedia Authorware ...22
3.1.1 Vlastnosti souboru...23
3.1.2 Průběhová osa...24
3.1.3 Stavební prvky Authorware...24
3.1.4 Ikony ...25
3.1.5 Zarovnání grafických objektů...26
3.1.6 Práce s texty...27
3.1.7 Ikony...28
4 Didaktické testy...36
4.1 Klasifikace didaktických testů...37
4.2 Vlastnosti didaktických testů...45
4.3 Tvorba didaktických testů...48
5 Výuka anglického jazyka z hlediska kurikulárních dokumentů...50
5.1 Začlenění výuky anglického jazyka v kontextu RVP pro 2. stupeň ZV...50
5.2 Výuka anglického jazyka v kontextu ŠVP ZŠ Barvířská...52
5.3 Časově tematický plán učiva anglického jazyka v 9. ročníku ZŠ Barvířská...53
Praktická část...54
6 Procvičovací didaktické testy z anglického jazyka pro 1. pol. 9. ročníku ZŠ Barvířská, Liberec...54
6.1 Přehled didaktických testů ve vztahu k učivu časově tematického plánu...54
6.2 Všeobecná charakteristika procvičovacích didaktických testů...55
6.2.1 Charakteristika společných vlastností testových položek...56
6.2.2 Charakteristika procvičovacích testů slovní zásoby...59
6.2.3 Charakteristika procvičovacích testů znalostí mluvnice...63
6.2.4 Charakteristika procvičovacích testů sluchové diskriminace...66
6.2.5 Charakteristika procvičovacích testů čtení...67
6.3 Charakteristiky souboru procvičovacích didaktických testů...68
6.3.1 Revision 1_R...68
6.3.2 Jobs_V...69
6.3.3 Present Tenses_G...69
6.3.4 Stative Verbs_G...70
6.3.5 I want to be_V...70
6.3.6 Ideal job_S...71
6.3.7 Clothes_V...71
6.3.8 Present Perfect_G...72
6.3.9 Pair of_V...72
6.3.10 Persuading_G...73
6.3.12 N. Compounds_V...74
6.3.13 Iceman_S...74
6.3.14 Everyday Things_G...75
6.3.15 Inventions_S...75
6.3.16 Past_G...76
6.3.17 Revision 2_R...76
6.3.18 Food_V...77
6.3.19 Modal Verbs_G...77
6.3.20 Problems_V...78
6.3.21 Healthy Eater_G...78
6.3.22 Nutrit. Expert_S...79
6.3.23 Body Parts_V...79
6.3.24 At Doctor’s_G...80
6.3.25 The UK_S...80
6.3.26 Crossword_V...81
7 Závěr...82
8 Seznam použité literatury...83
9 Přílohy...86
9.1 Klávesové zkratky pro Macromedia Authorware...86
9.2 CD–ROM...87
9.2.1 Textová část diplomové práce...87
9.2.2 Soubor počítačových didaktických procvičovacích testů ...87
Seznam použitých zkratek
zkratka význam
AJ anglický jazyk
aj. a jiné
apod. a podobně
atd. a tak dále
FPHP Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická ICT informační a komunikační technologie
MAW Macromedia Authorware
např. například
PC osobní počítač
pozn. poznámka
RVP Rámcový vzdělávací program
s. strana
ŠVP Školní vzdělávací program
tj. to je
TUL Technická univerzita v Liberci
tzn. to znamená
tzv. takzvaně
ZŠ základní škola
ZV základní vzdělávání
1 Úvod
1.1 Zdůvodnění aktuálnosti zvolené problematiky
Podle J. Zounka [40] je v koncepci současné společnosti významný přístup jednotlivců k informacím prostřednictvím ICT a dovednosti s tím spojené. Podle autora musí být člověk současné doby schopný rozhodovat o důležitosti informací a kriticky třídit jejich obrovské množství. Důležitou se stává schopnost transformovat získané informace ve znalosti či vědění. Důraz je kladen na myšlenkovou činnost člověka.
J. Zounek [38, s. 12] cituje A. Veselého (In Veselý, A. Knowledge-Driven Development.
Conceptual Framework and Its Application to the Czech Republic. Praha: CESES FSV UK, 2003. ISBN 80-239-1749-3.): „ICT jsou ve společnosti vědění chápány jako jedinečný nástroj podporující reprodukci vědění a komunikaci mezi lidmi.“
O. Šlechta [38] uvádí využití počítačů a výpočetní techniky v lékařštví. Zde se počítače používají pro diagnostiku nemocí a jejich výzkum. Další využití počítačů v tomto oboru je tvorba databází pacientů. Postupně dochází k rozšiřování databáze pacientů a jejich chorobopisů. V budoucnu by se měla, podle výše uvedeného autora, využitelnost této datábáze zvýšit použitím elektromagnetických karet při identifikaci a autentifikaci pacientů. Výpočetní technika se používá i při automatizaci analýz léčiv, inteligentním dávkování léčiv nebo pro minimálně invazivní chirurgii.
T. Dosoudil [10] shrnuje nezbytnost využití výpočetní techniky v rozličných odvětvích lidské činnosti. Počítače podle něj slouží k inovaci a zkvalitnění jednotlivých oborů.
Například v hospodářství počítače slouží k lepší prognostice vývoje trhu a obchodu. Stejně jako Šlechta zmiňuje, že v medicíně se využívají k přesnější diagnostice nemocí a k vytváření databáze pacientů i jejich chorobopisů. Dodává, že v této oblasti podněcují pokrok na výzkumném poli. Slouží ke vzájemné komunikaci mezi odborníky a sdílení poznatků mezi nimi, nejen v lékařství, ale i v ostatních odvětvích lidské činnosti.
T. Dosoudil dále uvádí, že protože se počítače používají téměř ve všech oblastech průmyslu, vzniká i potřeba práce s počítači na pedagogické půdě. Je podle něj nutné seznámit žáky s jejich funkcí a připravit je na život v informatické společnosti.
P. Sak [34] píše o velkém technologickém rozvoji na konci minulého století. Důsledkem
i domácností. S ní je podle výše uvedeného autora spojena schopnost technologie využívat.
P. Sak [34, s. 45] přímo uvádí: „Bez této schopnosti jsou nové technologie jen hromádkou železa.“ V posledním desetiletí podle autora přibyla ke čtenářské gramotnosti i gramotnost informační a počítačová.
K tématu se v kapitole 7 posledně uvedené knihy vyjadřují i spoluatoři V. Richtr a H. Nová (In SAK, P. a kol. Člověk a vzdělání v informační společnosti. 1. vydání. Praha:
Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-230-0. Kapitola 7: Vliv informačních technologií na činnost knihoven, s. 223–247.), Autoři uvádějí důležitost informačních technologií v činnosti knihoven. Zde se podle nich používají počítače k automatizaci knihovnických procesů či digitalizaci tištěných materiálů.
Dalším využitím je podle výše uvedených autorů sdílená katalogizace. Uživatelé knihovny mohou z domova vyhledávat dostupné knihy v databázi, prodlužovat své objednávky, či zřizovat mimoknihovní výpůjčky. Knihovny také nabízejí veřejný přístup k Internetu a další služby související s ICT jako jsou tisk, kopírování apod. Využití ICT zefektivňuje a zrychluje procesy související se zpracováním, správou a zpřístupňováním knihovních fondů.
Problematice využití výpočetní techniky v oblasti školství a konkrétně ve vzdělávání je věnována kapitola 2 diplomové práce.
1.2 Zdůvodnění volby tématu
Můj vztah k tématu diplomové práce předurčila zejména potřeba tvorby domácích procvičovacích úkolů pro žáky 2. stupně základní školy Barvířská v Liberci. Procvičovací úkoly jsem chtěl využít při praktiku ve druhém a třetím ročníku mého studia FPHP TUL.
Má vedoucí učitelka v té době připravovala a kopírovala texty pro domácí přípravu žáků.
Napadlo mne, že by bylo výhodné procvičovací úlohy vytvořit na počítači. Forma procvičovacích úloh v digitální podobě by ulevila životnímu prostředí eliminací potřeby tisku úloh na papír. Zřejmá byla také výhoda v podobě okamžité zpětné vazby pro žáka při řešení testu.
Zprvu jsem začal s tvorbou úloh pro e-learningový systému Moodle v programu HotPotatoes. Na kurzech doc. J. Nikla jsem se však dozvěděl, že jeho diplomanti vytvářejí soubory procvičovacích testů pro žáky základních škol. Rozhodl jsem se do skupiny
zapojit a pomoci tak vytvořit ucelený systém procvičovacích aplikací – testů. Vytvářený systém testů podle mého názoru ulehčí práci mnoha učitelům a hlavně zefektivní domácí přípravu žáků.
Výše uvedenou skutečnost jsem si ověřil později i v praxi. Se svou cvičnou učitelkou jsem ve školním roce 2008–2009 zkoušel využít mnou vytvořené procvičovací testy pro žáky 9. ročníku ZŠ Barvířská, Liberec. Použití testů se projevilo brzy po jejich zařazení do výuky. Žáci dosahovali lepších výsledků při písemných cvičeních, která s učitelkou pravidelně absolvují.
Procvičovací testy byly vždy zaměřeny na učební látku, jejíž osvojení mělo být následně prověřeno písemným cvičením. Žáci byli s tímto faktem seznámeni a bylo jim také zdůrazňováno, že pokud využijí procvičovacích testů doma, mají vyšší šanci získat lepší hodnocení z písemného cvičení. Žákům bylo zároveň předem řečeno, že úlohy v procvičovacích testech budou obdobného charakteru se stejným zaměřením na určitý gramatický jev. Žáci dále předem věděli, že procvičovací úlohy se od písemného opakovacího cvičení budou lišit částečně použitou slovní zásobou a variantami zadaných úloh.
Jak následná docházka na kurzy doc. J. Nikla, tak i osobní zkušenost mne přesvědčila o výhodách vytvoření souboru počítačových procvičovacích testů. V mém případě se jedalo o testy z anglického jazyka. Jejich vytvoření je přínosné nejen pro žáky, ale i učitele.
Proč jsem se rozhodl pro vytvoření právě počítačových procvičovacích testů? Přesvědčila mne zkušenost z praxe, kde jsem pozoroval, že žáci dávají přednost práci s počítačem. Je pro ně motivující a podporuje je v samostatném vzdělávání. Na hodinách anglického jazyka jsem viděl, že děti při hodinách v učebně informatiky s mými testy pracovali samostatněji, a nevyžadovali bezprostřední kontrolu učitelem. Podle mého míňení vyšší samostatnost způsobovala nepřetržitá zpětná vazba, kterou žákům počítačová aplikace poskytovala. Stále viděli výstupy své práce a měli přehled o aktuálních výsledcích.
1.3 Cíle a metody zpracování diplomové práce
Diplomová práce zahrnuje teoretickou a praktickou část.
didaktických testů. Součástí teoretické části bude dále odborný překlad a didaktická transformace vymezené části anglického návodu autorského systému MAW. Návod není v současnosti dostupný v českém jazyce a je tedy hůře využitelný pro kolegy, kteří nejsou v anglickém jazyce na dostatečné úrovni.
V rámci praktické části budu charakterizovat rozsáhlý soubor počítačových didaktických procvičovacích aplikací – testů pro samostatnou přípravu žáků 9. ročníku ZŠ Barvířská, Liberec. Testy budou využité v domácí přípravě žáků na vyučování a ve specifické přípravě žáků handicapovaných (nemocných, nedostatečně připravených ze školních výukových jednotek, integrovaných atp.).
Mým osobním příspěvkem bude:
• Přeložit, zredukovat a didakticky transformovat informační materiál o autorském systému Macromedia Authorware. Zmiňovaný materiál je vydán pouze v anglickém jazyce a je tedy nedostupný řadě zájemců o tuto tematiku.
• Shrnout poznatky o didaktickém testování s akcentem na východisko z hlediska pojetí angličtinářky L. Bubeníkové.
• Vytvořit rozsáhlý soubor procvičovacích didaktických aplikací v autorském systému Macromedia Authorware v. 6.5 pro samostatnou práci žáků v 1. pololetí 9. ročníku na ZŠ Barvířská, Liberec, využitelných v domácí přípravě žáků.
Metody přiměřené daným cílům:
• Metoda analýzy a komparace odborných textů.
• Metoda překladu, minimalizace a didaktické transformace anglického odborného textu.
• Metoda didaktické analýzy vzdělávacích cílů a učiva 9. ročníku ZŠ Barvířská, Liberec.
• Metoda konstrukce souboru didaktických procvičovacích testů pro samostatnou práci žáků 9. ročníků na základní škole.
• Metoda převodu procvičovacích didaktických testů do počítačových procvičovacích aplikací vytvořených v Macromedia Authorware.
Teoretická část
2 Informační a komunikační technologie ve škole
Ve škole nacházejí informační a komunikační technologie (ICT) široké pole uplatnění.
Použití nacházejí jak v oblasti adminitrativy, tak i v komunikaci všech aktérů vzdělávacího procesu. V rozhodující míře hraje ICT svou roli ve vzdělávacích i mimovzdělávacích aktivitách.
2.1 Implementace ICT do škol
J. Zounek [40] píše o mnoha významných změnách, kterými naše společnost, a tedy i školství prošly v posledních letech. Jednou z největších změn je podle autora rychlý rozvoj v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). ICT sehrávají v životě škol velmi důležitou roli. Využívají se ve všech oblastech fungování školy, od výuky přes komunikaci ve škole, až po její řízení. ICT ovlivňují celkově kulturu školy. Pokud se školy mají stát místem, kde žáci budou získávat klíčové kompetence potřebné pro život v současné společnosti, budou se muset prostředky ICT stát běžnou součástí všech oblastí fungování školy i činnosti všech aktérů školního vzdělávání.
J. Zounek [40] identifikuje prioritní oblasti, na něž klade důraz Evropská unie:
• Infrastruktura a vybavení vzdělávacích institucí. Zahrnuje např. přístup škol, učitelů a žáků k internetu.
• Propojení vzdělávacích institucí jako je např. připojení škol k výzkumným sítím nebo univerzitám.
• Vývoj kvalitních multimediálních vzdělávacích zdrojů. Příkladem je vytváření e-learningových programů pro vzdělávání žáků, rodičů i učitelů
• Vzdělávání učitelů např. v dovednostech začlenění ICT do výuky, do odborného vzdělávání atp.
• Všichni absolventi různých typů škol si mají během své školní docházky osvojit práci s ICT.
O. Neumajer [27] tvrdí, že dodnes u mnohých učitelů přetrvává jakási averze k zavádění počítačů do výuky. Učitelé s nimi podle autora mají negativní zkušenosti z dob minulých.
Negativní přístup k ICT pochází převážně z období, kdy převládalo přesvědčení, že i běžný
vznikla představa počítače jako složitého technického zařízení, kterému širší veřejnost příliš nerozumí. V současnosti platí zejména pro učitele nad 55 let.
J. Zounek [40] také popisuje implementaci ICT do života škol jako komplikovaný proces.
Je nutné propojit potřeby a očekávání několika subjektů. O otázkách role ICT ve škole nerozhodují pouze školské instituce, ale i další účastníci z politické a privátní sféry. Ti mají různorodé představy o využití ICT ve škole. Zde mohou nastat rozpory a nedorozumění mezi jednotlivými subjekty, nejhůře i odmítnutím inovací ve školské praxi.
Formování představ, názorů a očekávání aktérů školního vzdělávání ve spojení s ICT ovlivňují podle J. Zounka také média. V současné době nejsou jen zdrojem zábavy. Stávají se významným zdrojem informací a dokáží formovat myšlenky a názory jedince. Dalším důležitým zdrojem informací z oblasti techniky jsou podle výše uvedeného autora populárně-vědecky orientované časopisy a periodika. Umožňují pedagogickým pracovníkům rozvíjet své znalosti v oboru. Své využití nabízejí i elektronická média.
Přinášejí nové možnosti v informovanosti a téměř neustále aktualizování a dostupnost zpráv kdykoliv.
Základním dokumentem pro využití informačních technologií ve vzdělávání v České republice je Státní informační politika – Cesta k informační společnosti (SIP) [25].
Uvádí základní priority české státní informační politiky. Na prvním místě uvádí tzv. informační gramotnost. Jeden z nejdůležitějších cílů je podle dokumentu ovládnutí práce s informacemi za použití ICT.
Narůstající význam ICT popisuje i dokument české vzdělávací politiky – Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (Bílá kniha) [23, s. 91], zde se píše:
„V souladu se státní informační politikou bude podporován rozvoj kompetencí žáků na všech stupních škol efektivně využivat prostředků informačních a komunikačních technologií při vzdělávání i v pracovním a osobním životě. Školám budou vytvořeny podmínky, aby mohly využívat ICT k modernizaci metod a forem výuky, včetně podpory rozvoje kompetencí učitelů v této oblasti“
Podle M. Černochové [8] se počítače používají ve většině podniků a institucí. Umožňují komunikaci s okolním světem. Slouží především jako zdroj informací. Jejich vývoj jde stále dopředu. Přináší nové technické možnosti a využití. Proto se autorka zaměřuje
na problematiku využívání ICT ve vzdělávání. Počítače jsou dle M. Černochové [8] pro vzdělávání vhodné nejen z důvodu jeho zkvalitnění a zefektivnění, ale i urychlení. Výše uvedená autorka píše, že pokud chceme děti připravovat pro život, musíme je učit zacházet s počítači, neboť počítače jsou součástí každodenního života. Autorka rozpracovává problematiku využití výpočetní technologie ke zefektivnění a zkvalitnění učení žáků ve smyslu jejich přípravy na setkání se s mimoškolní realitou, jejíž jsou počítače nedílnou součástí.
P. Stránský [37] píše, stejně jako M. Černochová, o vhodnosti využívání počítače v procesu osvojování učiva. Odůvodňuje to tím, že se jedná o technický prostředek, který se dnes již úplnou samozřejmostí využívá v různých odvětvích hospodářství. Počítač se stává zcela přirozenou součástí našich dovedností.
I V. Rambousek [33] uvádí, že jelikož jsou počítače součástí většiny institucí a využívají se k tvorbě a šíření kulturních informací, musí s nimi pracovat také škola. Měla by učit žáky, jak zpracovávat informace poskytované skrze Internet. Stejně jako počítače využívat jako prostředek výuky.
E. Mazák [22] zmiňuje kromě již napsaného, že počítač se nabízí jako učitelův „kolega“
ve třídě. Učiteli pomáhá zaměstnáváním dítěte smysluplnou činností. Autor vypracoval názornou tabulku funkcí počítače ve vyučování, viz „tab. 1“.
J. Vrba [39] též uvádí vhodnost využití počítače z výše uvedených důvodů. Dodává, že využití počítače ve výuce žáky motivuje. Funguje jako výborná didaktická pomůcka.
Umožňuje využití názorných ukázek a prezentaci vyučované látky.
2.2 Výpočetní technika v mimovzdělávacích aktivitách
J. Zounek [40] zmiňuje, že informační technologie se nazačleňují jen do oblasti
Tabulka 1: Role počítače ve výchovně vzdělávacím procesu
Funkce Uplatňuje se v:
předmět výuky předměty ICT
prostředek pro podporu a řízení výuky téměř všechny předměty
pracovní nástroj budoucího odborníka odborné předměty
a k administrativní práci. Zmíněné využití vede k zefektivnění chodu školy.
Podle J. Zounka [40] se první počítače objevovaly právě v ředitelnách a kancelářích administrativních pracovníků. Ředitelé využívají ICT pro svou práci nejdelší dobu. Proto by měli patřit k nejzkušenějším uživatelům ve školním prostředí. Ředitelé škol podle výše uvedeného autora nesou zodpovědnost za implementaci ICT do škol. Jejich úkolem je dobře vybrat ze široké a často nepřehledné nabídky různých technologií. Musí zajistit nákup nového vybavení, chod školní sítě, či vybrat ICT koordinátora. Dále jsou zodpovědní za vzdělávání učitelů, efektivní využívání finančních zdrojů atp. Autor zjišťoval dotazníkem, k čemu ředitelů škol ve své řídící činnosti nejčastěji využívají ICT.
Shromážděné údaje, viz „tab. 2“.
Pět nejčastěji volených odpovědí zároveň reflektuje všechny základní činnosti ředitele školy.
V současné době je ve škole nasazován informační systém založený na ICT. Podle J. Zounka [40] ředitelé nekomunikují s rodiči, neboť komunikaci zajišťují samotní učitelé. Informovanost rodičům obstarává i informační systém.
Novodobé technologie podle výše uvedeného autora umožňují učitelům nové možnosti komunikace. Poskytují možnost spolupráce nejen uvnitř školy, ale také s jejím okolím a subjekty školského systému. Umožňují spolupráci s kolegy z jiných škol, konzultace s odborníky, s dodavateli vybavení škol, se zřizovatelem. Dalším využitím ICT je prezentace školy na webových stránkách. Prezentovány mohou být informace o projektech, mimoškolní činnosti a jiné údaje pro rodiče a veřejnost. Díky ICT se školy otevírají svému okolí a jsou pro něj přístupnější.
Tabulka 2: K čemu využívají ředitelé ve své řídící práci ICT
Položka Počet voleb Procenta
Psaní dokumentů 124 92,50%
Zpracování ekonomické agendy školy 115 85,80%
Komunikace se zřizovatelem, školskými orgány 111 82,80%
Vedení personální agendy pracovníků školy 71 53,00%
Vyhodnocování pedagogických výsledků práce školy 49 36,60%
Důležitou roli, co se týče integrace ICT, by měl podle J. Zounka [40] hrát tzv. koordinátor ICT. Má klíčovou roli při zavádění ICT do škol, jak po stránce odborné, tak metodické.
Jeho úkolem by mělo být pomáhat svým kolegům. Měl by být v úzkém kontaktu s vedením školy a spolupracovat při integraci ICT do života školy jako celku. Má pomáhat při odstraňování bariér k inovacím. Jeho role je silně oslabena, pokud je omezena pouze na technické záležitosti, např. na opravy počítačů atd.
2.3 Výpočetní technika ve vzdělávacích aktivitách
Diplomová práce se týká tvorby počítačových didaktických materiálů pro podporu výuky anglického jazyka. Proto zmíním, co o použití výpočetní techniky ve výuce, zejména anglického jazyka, píší čeští a zahraniční autoři.
J. Zounek [40] vysvětluje, že v minulosti byl ústřední postavou ve vzdělání učitel.
Postupem času se středem stal žák. Pedagog se dostal do role rádce a průvodce. V současné době již není jediným zdrojem poznání. Dalším významným zdrojem poznatků se stává ICT. Přeměna nutí učitele přehodnotit své pojetí výuky, ale také svého dalšího sebevzdělávání. Nasazování ICT do výuky může vést k nejistotě učitele. Ta může vyústit až k vytvoření odporu proti technologiím. K překlenutí bariér je zapotřebí čas a energie jednotlivých vyučujících, ale zároveň podpora od vedení školy.
Je třeba vést diskusi o ICT i o negativních dopadech, které může mít. V diskusi by měly být brány v potaz praktické zkušenosti všech učitelů, což vytváří základ pro zvyšování jejich sebevědomí v práci s ICT. Autor dále shrnuje myšlenku P. Brucka (In Bruck, P. The Wave. Text and Study Aids. Stuttgart: Klett, 2000. ISBN 31-25772-80-X.). Svůj význam v procesu má i přítomnost skeptiků, protože dokáží upozornit na problematické části. Při hledání odpovědí na sporné otázky často dochází k odhalení i skrytých hledisek implementace ICT.
G. Petty [31] souhlasí se Zounkem v názoru, že učitelé mohou počítač ve výuce vnímat skepticky. Důležitým argumentem pro užívání počítačů ve výuce je podle něho skutečnost, že v „opravdovém světě“ jsou počítače běžně a široce používány. Od žáků se bude v jejich práci očekávat znalost obsluhy počítače.
J. Zounek [40] se dále zaměřuje na vývoj počítačů, který umožnil tvorbu multimediálních
technologický vývoj na přelomu 80. a 90. let. Podle J. Zounka [40] byla předtím tvorba výukových materiálů umožněna pouze specialistům v oblasti ICT. Další vývoj nastal v 90. letech minulého století. Ve velké míře se rozšiřuje připojení k Internetu. Dochází k zavádění Internetu do škol. Spojení počítačů a komunikačních technologií přináší do školního vzdělávání nové možnosti.
J. Scrivener [35] uvádí, že využití počítačů v hodinách anglického jazyka je rozhodně žádoucí z důvodu motivace žáků. Učitel by se ale měl vždy zamyslet, zda je použití počítačů vhodné pro probíranou látku. Práce na počítači by se měla prolínat s prací v kolektivu, aby nedocházelo k ochuzování sociálních vazeb. Důležité je také udržování kontaktu žáka se skutečným světem. Při častém využivání počítače ve výuce se také snižuje jeho motivační schopnost, neboť se stane pro žáky rutinou.
O využití počítače ve výuce se zmiňuje i I. Maley [20]. Píše, že počítač slouží k umožnění komunikace mezi studenty celého světa. Počítač a zejména Internet je podle něj výborným a levným nástrojem pro procvičení komunikace v cizím jazyce. Autor uvádí, že počítač otevírá nové možnosti komunikace s žáky ostatních zemí. Globální komunikaci by bez něj nebylo možné uskutečnit a počítač tak otevírá třídě žáků celý svět. Výše uvedený autor dodává, že by se ale rozhodně mělo zvážit jakou dobu žáci prací na počítači mají strávit.
Stejně jako Gavin píše, že pokud by žáci trávili na počítači příliš času, stala by se tato práce pro ně příliš všední a nebyla by natolik efektivní.
G. Dudeney [11] rozebírá problematiku využití Internetu a počítačů při zkvalitňování komunikativních dovedností žáků v cizím jazyce. Uvádí, že jelikož se Internet stává komunikačním médiem v lidské společnosti, měl by být využit i k výuce komunikace mezi žáky různých zemí. Počítač může dle autora například sloužit k naučení a korekci výslovnosti žáků. Výslovnost může být opravována programem, který analyzuje za pomoci mikrofonu výslovnost žáka. Tuto vlastnost mohou mít i námi vytvářené procvičovací testy.
Z důvodu nedokonalosti porovnání výslovnosti formou grafického zobrazení dat ji nevyužíváme.
E. Mazák [22] jako další funkce počítače ve škole přidává tzv. pomocné činnosti jakou jsou : využití počítače k přípravě výuky, k jejímu rozvrhování, při psaní učebních materiálů či hodnocení výuky. ICT podle výše uvedeného autora může ve školním prostředí plnit i úlohu prezentační a konzultační.
Diplomová práce se zabývá využitím autorského systému Macromedia Authorware ve výuce anglického jazyka. Proto naznačím v následující kapitole problematiku využití autorských systémů ve vztahu ke vzdělávacím aktivitám.
3 Autorský systém – nástroj konstrukce didaktického software
J. Nikl [30] charakterizuje autorské systémy jako nástroje, které nabízejí vysoký uživatelský komfort. Dále podle uvedeného autora poskytují záruku vysoké kvality výstupních produktů v očekávaném směru. J. Nikl píše, že existuje množství kvalitních učitelů základních, středních i vysokých škol, kteří by rádi zúročili své odborné a pedagogické zkušenosti při tvorbě didaktických aplikací. Nedisponují ale schopnostmi programátora, aby byli způsobilí vytvořit takové aplikace bez pomoci autorských systémů.
B. Brdička [4], stejně jako J. Nikl, vyzdvihuje skutečnost, že autorské systémy jako nástroj slouží pro autory neznalé počítačů a programování. Na druhou stranu upozorňuje, že ne všechny nápady může v některých autorských systémech autor realizovat. To je podle něj dáno právě jednoduchostí tvorby programů oproti jejich tvorbě pomocí programovacích jazyků.
J. Preclík [32] navíc zmiňuje, že autorské systémy zkracují dobu tvorby výukových programů až o 7/8 v porovnání s dobou potřebnou k vývoji výukového programu pomocí klasického programovacího jazyka.
B. Brdička [5] zdůrazňuje následující výhody použití autorského systému Macromedia Authorware při tvorbě didaktických aplikací:
• Přívětivé autorské prostředí
Grafické prostředí umožňuje vytvářet rozsáhlé didaktické počítačové aplikace i uživatelům, kteří nejsou technicky založení. Tedy i učitelům s různými aprobacemi.
• Intuitivní práce s textem
Program podporuje všechny funkce, se kterými se lze setkat v textových editorech, jako např. úpravu velikosti písma, změnu jeho barev, využití rozdílných fontů, stylů, zarážek, centrování aj.
• Kvalitní grafika
Grafické motivy lze importovat z předem vytvořených souborů. Je možné je i dále upravovat přímo v programu. Lze pracovat současně rastrovou i vektorovou grafikou.
• Rozsáhlé možnosti animace
Program umožňuje animaci libovolných objektů v několika vrstvách současně.
Dále nabízí možnost tvorby ozvučených interaktivních aplikací.
• Interaktivní režimy
Vytvořené aplikace mohou vést se žákem „dialog“. Samozřejmostí jsou vnitřní i vnější zpětnovazební informace, které podávají žákovy zpětnou vazbu o jeho výkonu.
• Větvení aplikace
Ve vytvořených aplikacích je možné zobrazovat žákovi otázky v závislosti na kvalitě jeho odpovědí. Nenáročným způsobem je možné vytvářet lineární i větvené didaktické aplikace.
• Proměnné a funkce
Dle potřeby se mohou využít libovolné uživatelské proměnné. Toho lze využít k následné analýze a využití dat (např. při vyhodnocení žákových odpovědí).
• Práce s vnějšími programy
Lze volat jakékoliv vnější programy a využít možnost předávání dat.
• Práce s modely
Zřejmě největší výhodou programu je možnost dosazovat do připravených modelů pouze obsah konkrétního učiva. Další využití vytvořených aplikací a jejich častí předpokládáme i u úloh vytvořených jako součást této DP.
• Autodokumentace
Program umožňuje automaticky vygenerovat úplnou dokumentaci k aplikaci včetně jejího strukturogramu.
B. Brdička [5] sumarizuje výhody autorského systému Macromedia Authorware. Podle něj je vytvoření didaktické aplikace v autorském systému nesrovnatelně snazší a rychlejší než tvorba didaktické aplikace v klasickém programovacím jazyce. Zároveň uvádí, že tvorba aplikací v tomto systému vyžaduje od tvůrce přípravu a nácvik specifických dovedností.
Kvalitní aplikaci však podle něj nevytvoří člověk bez pedagogicko psychologické přípravy.
Podle J. Nikla [29] je Macromedia Authorware jedním z nejdokonalejších a nejpropracovanějších autorských systémů. Proto v něm J. Nikl učí své studenty, stejně jako učitele z praxe, vytvářet kvalitní, didaktické, počítačové, procvičovací aplikace.
Následující kapitola je popisem tohoto autorského systému. Měla by, nejen pro studenty J. Nikla, ale i pro ostatní zájemce o tvorbu počítačových didaktických programů, sloužit jako návod pro práci s tímto systémem.
3.1 Autorský systém Macromedia Authorware
Pro popis autorského systému jsem využil obě své specializace – anglický jazyk a informatiku. Předkládám základní myšlenky, u nás dosud neznámé a nepřeložené anglické publikace s názvem Macromedia Authorware 6.5 – Training Notes od B. Davise [9].
Jak uvádí B. Davis, rozložení obslužných prvků programu Macromedia Authorware (dále jen MAW), viz „obr. 1“, je stejné jako v ostaních programech operačního systému Windows. V horní části je hlavní nabídka. Pod ní se nachází standardní panel nástrojů v podobě ikon, na kterém jsou navíc přidané ikony pro obsluhu běhu programu. Vlevo v pracovním prostoru se nachází knihovna ikon pro tvorbu aplikace. Po najetí myší nad některou z ikon se zobrazí její popis.
Poslední tlačítko na pravé straně je tlačítko nápovědy. Po jeho stlačení lze vybrat jakoukoli položku v programu. Po kliknutí na ni se zobrazí popis funkce dané ikony. V souladu s ostatními programy pro Windows se po stisku klávesy ‘F1’ zobrazí nápověda programu.
Obrázek 1: Hlavní obrazovka Authorware
Hlavní nabídka Panel nástrojů
Knihovna ikon
Pracovní prostor Pracovní okno
Následující kapitola popisuje postup nastavení nového souboru.
3.1.1 Vlastnosti souboru
Podle B. Davise [9] tvorba každé aplikace začíná nastavením položky Vlastnosti souboru (Properties), viz „obr. 2“: Modify / File / Properties
Zobrazí se okno s vlastnostmi souboru, viz „obr. 3“.
V předlohách J. Nikla je užito bílé pozadí. Pokud je třeba použít jinou barvu, klikne se na barevné pole u položky Pozadí (Background).
Vzhledem k aktuálnímu nejnižšímu používanému rozlišení obrazovky na školách (r. 2010) se v předlohách doc. J. Nikla používá rozlišení 1024x768px. Pokud si je autor jist, že aplikace poběží pouze na počítači s vyšším rozlišením, může zde nastavit rozlišení vyšší, což mu umožní využít větší plochu při tvorbě aplikace.
Vždy je nutné zatrhnout tlačítko Vystředit na obrazovku (Center on Screen). Ostatní položky je vhodné ponechat v základním nastavení.
V dalších dvou kapitolách je vysvětlen základní princip práce s MAW při tvorbě aplikace.
Tvorba nové aplikace je založena na umisťování stavebních prvků – ikon na průběhovou osu.
Obrázek 2: Výběr nastavení vlastností souboru
Obrázek 3: Okno vlastností souboru
3.1.2 Průběhová osa
Při spuštění nové aplikace Authorware se zobrazí prázdné okno označené popiskem Bez názvu (Untitled). Nazývá se pracovní okno, viz „obr. 4“.
V pracovním okně vlevo se nachází svislá úsečka nazvaná průběhová osa (flow line). Na ni se umisťují ikony z knihovny ikon, viz „obr. 4“ vlevo. Každá ikona charakterizuje objekt.
Z jednotlivých objektů skládáme aplikaci.
Důležitý je také popisek Úroveň 1 (Level 1) uvnitř pracovního prostoru. Označuje úroveň pracovního okna. Pokud je zobrazeno v pracovním prostoru více oken, označení identifikuje, které okno zobrazuje objekt vnořený do jiného objektu v aplikaci.
Ikony aplikace na průběhové ose mohou být umístěny buď za sebou nebo se mohou vkládat vedle sebe, viz „obr. 6“. Vznikne stromová struktura. Jednotlivé objekty mohou mít v sobě umístěny další podobjekty. Podobjekty se zobrazí po kliknutí na ikonu nadřazeného objektu.
3.1.3 Stavební prvky Authorware
Základním stavebním prvkem MAW je ikona. Z ikon sestavujeme strukturogram vytvářeného programu, který je podobný vývojovému diagramu. Všechny ikony se po umístění na průběhovou osu musí naplnit konkrétním obsahem, jak je uvedeno dále.
V následujícím textu uvedu přehled ikon, které jsou využívány v předlohách doc. Nikla a zároveň k nim bude přidán jejich popis a nastavení.
Obrázek 5: Ikony za sebou a vedle sebe Obrázek 4: Knihovna ikon a pracovní okno s průběhovou osou
Průběhová osa Knihovna ikon
3.1.4 Ikony
Pro vytvářenou aplikaci je nezbytné jedinečné pojmenování jednotlivých ikon, obvykle podle funkce ikony v aplikaci, může být např. „Pozadí“. Bez jedinečného pojmenování nebudou ikony v některých situacích pracovat.
Prezentační okno (Display)
Slouží pro vkládání textu i obrazů do aplikací. Vložíme ji na průběhovou osu přetažením.
Okamžitě přepíšeme její název a potvrdíme klávesou Enter.
K vložení obsahu do kterékoli ikony je nutné na ni dvakrát kliknout. Otevře se okno pro úpravu obsahu ikony. Do prezentačního okna se umisťují nástroje pro tvorbu grafiky, viz „obr. 6“.
Mezi nástroji grafiky jsou např.: ikony pro vložení textu, vložení úsečky pod úhlem 45°, vložení úsečky s libovolným úhlem, vložení elipsy / kruhu, obdélníku / čtverce, obdélníku se zaoblenými rohy a mnohoúhelníku.
Dvojklikem na ikonu nástroje, viz „obr. 6“ se zobrazí jeho vlastnosti. Je možné změnit například tloušťku čáry, barevnou výplň u plošných obrazců, atp. Jednotlivé prvky se opět vkládají přetažením z panelu nástrojů do prezentačního okna.
Stiskem klávesové zkratku 'Ctrl' + 'K' se zobrazí paleta barev. Paleta barev umožňuje změnu barvy grafických i textových prvků.
Druhy průhlednosti prvků
Klávesová zkratka 'Ctrl' + 'M' zobrazí paletu průhlednosti prvků, viz „obr. 7“ vlevo.
Na obrázku je znázorněn příklad zobrazení textu při výběru stylů pozadí. Zobrazeny jsou příklady s dvěma druhy pozadí: Průhledné (Opaque) a Neprůhledné (Transparent).
Obrázek 6: Nástroje grafiky
3.1.5 Zarovnání grafických objektů
Jednotlivé grafické objekty lze vybrat jednotlivě kliknutím myší na objekt. Je možné vybrat několik objektů najednou výběrem myši za současného držení klávesy „Shift“.
Pro zarovnání objektů (svisle / vodorovně) se využívá zvláštní panel nástrojů, viz „obr. 8“, který můžete vyvolat stiskem klávesové zkratky
„Ctrl + Alt + K“.
Při postupném vkládání objektů se objekty postupně ukládají do vyšší vrstvy.
To znamená, že pokud se nejprve vloží např. odélník a v dalším kroku text, je možné text přetáhnout na místo obdélníku a text bude stále viditelný.
Pokud by byl nejprve vložen text a následně obrazec, byl by text umístěný ve vrstvě pod obrazcem.
Důležitou položkou v okně vlastností objektu, viz „obr. 9“, je položka s návem Zabránit automatickému smazání (Prevent Automatic Erase).
Pokud je tato položka zatržena, objekty se nemažou v situacích, kdy by došlo k automatickému smazání.
To se využije, například pokud je na pozadí grafika, kterou je třeba mít ve
vytvářené aplikaci po celou dobu jejího běhu.
Druhá záložka okna nastavení vlastností objektu nese název Zobrazení (Display), viz „obr. 9“. Nachází se v ní důležitá volba Přesunutelný (Movable). Tato volba slouží k nastavení možnosti přesunu objektu ve spuštěné aplikaci. Pokud se nenastaví na Never, žáci při vyplňování testu budou moci přesouvat jednotlivé objekty po obrazovce.
Obrázek 8: Panel nástrojů – Zarovnání
Obrázek 9: Okno vlastností objektu – záložka Display
3.1.6 Práce s texty
Nejsnažším způsobem vložení textu je výběrem ikony z panelu nástrojů grafiky, viz „obr. 10“
vpravo.
Změna barvy
Stiskem kláves „Ctrl + K se zobrazí okno palety barev, viz „obr. 10“ vlevo.
V horní části je umístěna paleta barev a ve spodní se nachází zobrazení aktuálně nastavené barvy
objektu. Vpravo od něj se nastavuje, zda bude barva použita na pozadí objektu, nebo na objekt samotný.
Styly
Nastavení stylů, viz „obr. 11“, zobrazíme tak, že na hlavním panelu v menu otevřeme Text a v něm položku Upravit styly (Define Styles).
Standardně je využit styl s názvem [Default Style], který nelze smazat. Styly ovlivňují věškeré texty, ke kterým jsou přiřazeny, pokud bychom tedy změnili nastavení stylu Default Style, změníme tím všechny texty, které už v naší aplikaci máme umístěné.
Textům se může přiřadit některý z přednastavených
stylů, nebo je možné si vytvořit vlastní styl a přiřadit mu libovolný název.
Styly se dají použít pro tvorbu odkazů. Ty po kliknutí na odkaz přemístí uživatele aplikace na místo, které se v odkazu nastaví.
Po výběru stylu Odkaz (Hyperlink) se zobrazí nabídka, viz „obr.
12“, kde je možné vybrat na co odkaz reaguje. Může to být na“
Kliknutí myši (Single Click), Dvojklik (Double Click), či po přejetí kurzoru nad odkazem (Cursor Within).
Obrázek 10: Paleta barev a panel nástrojů grafiky
Obrázek 11: Okno úpravy stylů
Dále je možné v nastavení stylu Odkaz (Hyperlink) vybrat ikonu kurzoru myši po najetí nad odkaz.
Poslední volba, Cíl odkazu (Navigate), slouží pro nastavení, kam má odkaz uživatele přemístit. K tomu slouží ikona Nasměrování (Navigation), která se umístí do oblasti, kam má odkaz směřovat.
V následujícím textu budou popsané prvky, z kterých se sestavují jednotlivé procvičovací testy – ikony.
3.1.7 Ikony
Ikony jsou základem systému vytváření aplikací. Jejich sestavováním na průběhovou osu je vytvářena obdoba strukturogramu.
Ikona vymazání (Erase)
Pro vymazání objektů za běhu programu slouží ikona Vymazat (Erase). Ikona slouží k odstranění libovolné, již spuštěné ikony zobrazení. Pokud není ikona takto smazána, zobrazovala by se až do konce programu.
Po umístění ikony vymazání na průběhovou osu a následném běhu programu v autorském režimu, se program zastaví při dosažení ikony Vymazání. Současně se objeví okno s nastavením ikony, viz „obr. 13“.
Zde se vybírá, které ikony zobrazení se mají odstranit. Vymazávané ikony se vyberou kliknutím myši na zobrazovanou oblast. Pokud je potřeba aby se některá část v ikoně zobrazení nesmazala, je potřeba tuto část umístit do jiné ikony zobrazení.
Při otevření záložky Ikony (Icons) v okně pro nastavení ikony mazání, se zobrazí seznam ikon, které mají být touto ikonou vymazány. V záložce jsou dva seznamy ikon, jeden Ikony ke smazání (Icons to Erase) a druhý Ikony, které se nevymažou (Icons to Preserve). Zde je opět důležité jedinečné pojmenování ikon použitých v programu. Pojmenování ikon se zobrazuje v seznamech pro vymazání.
Obrázek 13: Nastavení Ikony vymazání
Při smázání ikon je možné použít různých efektů (Transition) – například postupné odmazání shora atd. – toto není v předlohách použito z důvodu zbytečného rozptylování žáka.
Ikona zastavení běhu programu (Pause)
Ikona zastavení běhu aplikace je v MAW označovaná jako „Pause“ nebo „Wait“. Slouží k zastavení běhu programu v uživatelském režimu. Při zastavení běhu programu se v levém horním rohu zobrazí tlačítko Pokračovat (Continue) a jeho stiskem program pokračuje.
Pokud je třeba tlačítko přemístit do jiného umístění, provede se to v autorském režimu stiskem kombinace kláves Ctrl + P, dojde k zobrazení tlačítka Pokračovat a je možné jej myší přemístit.
Dvojitým kliknutím na tlačítko se zobrazí menu, ve kterém je možné nastavit vlastnosti zastavení programu. Je zde možné nastavit pokračování programu buď: po stisku libovolné klávesy (Key Press), stiskem tlačítka myši (Mouse Button) nebo po uplynutí nastaveného času (Period of Time). Při nastavení odpočtu času je možné nechat zobrazit hodiny s odpočtem, které se zobrazí žákovi při běhu programu.
Interakční ikona (Interaction)
Popisovaná ikona je bez pochyb nejdůležitější, neboť zajišťuje vzájemnou interakci mezi vytvořeným programem a žákem. V ikoně se nachází velké množství typů interakčních prvků. Interakční prvky je možné mezi sebou vzájemně kombinovat a vytvořit tak program podle našich představ.
V následujícím přehledu bude výčet prvků, které se objevují v předlohách doc. J. Nikla.
Tlačítka (Buttons) – Tlačítka je možné použít v úlohách, kde je potřeba nechat žáka vybrat jednu správnou z několika nabízených možností. Je zde možné vybrat typ Několikanásobný výběr (Multiple Choices), u kterého je správných možností více.
Oblast výběru (Hot Spot) – Je neviditelná oblast, kterou je nutné nastavit při tvorbě programu. Kliknutím myši na oblast žák spustí přednastavenou událost. V úloze může být nastaveno několik aktivních oblastí. Dané oblasti mohou mít pouze obdélníkový tvar. Není tedy vhodné je umisťovat na tvarově složitější objekty. Žák by mohl kliknout „mimo“
Aktivní objekt (Hot Object) – Může být jakýkoli objekt, který je umístěn v ikoně zobrazení. Označení aktivního objektu se provede pomocí výběru daného objektu tlačítkem myši. Kliknutím žáka na označený objekt dojde ke spuštění přednastavené činnosti.
Cílová oblast (Target Area) – Vyznačením popisované oblasti se vytvoří prostor, do kterého má žák přetáhnout požadované správné řešení. Je možné tak vytvořit úlohy, kdy například žák přiřazuje popisky k obrázku či naopak.
Vložení textu (Text Entry) – Slouží pro tvorbu úloh, ve kterých je třeba, aby žák zadal odpověď slovně, pomocí klávesnice. Žákem zadaný text bude porovnán s textem, který je zadán při tvorbě programu, a vyhodnotí jej jako správnou či špatnou odpověď. Pokud je správných odpovědí více, je nutné je oddělit svislou čarou viz „|”. Program rozlišuje mezi velkými a malými písmeny, je tedy nutné do správné odpovědi uvést všechny možné varianty. Pro překlad anglického slova dog by bylo nutné při tvorbě programu zadat následující správné možnosti – „pes|Pes|PES“.
Stisk klávesy (Key Press) – Po zadání dané klávesy v autorském módu se bude její stisk při běhu programu považovat za správnou odpověď. Opět je možné zadat více správných odpovědí, které se oddělují svislou čarou. Je vhodné počítat s tím, že žák může stisknout jak malé písmeno, tak i velké.
Počet pokusů (Tries Limit) – Slouží k nastavení maximálního počtu pokusů, které má žák na zodpovězení otázky. Po vyčerpání nastavených pokusů aplikace Authorware automaticky spustí možnost vybranou v položce Možnosti (Options).
Časový odpočet (Time Limit) – Student bude mít na řešení otázky pouze nastavený časový limit.
Všechny výše zmíněné ikony je možné kombinovat.
Použité ikony vidíme v autorském režimu ve vodorovné řadě a jejich názvy jsou vypsány ve sloupci vpravo od časové osy, viz „obr. 14“. U interakčních
ikon je možné nastavit výstup jako je ukončení Obrázek 14: Interakční ikony na časové ose
programu, cyklus a další. Nejrychlejší změna výstupu ikony se provede současným stiskem klávesy „Ctrl“ a dvojklikem na šipku pod ikonou.
V následujícím textu budou podrobněji popsány často používané ikony v předlohách.
V úlohách doc. J. Nikla se nejčastěji objevují ikony „Tlačítka“, „Vložení textu“, „Aktivní oblast“, „Aktivní objekt“ a „Oblast výběru“, protože právě ty jsou nezbytné pro tvorbu testů. Na základě jmen použitých ikon jsou následně klasifikovány vytvořené testy.
Tlačítka (Buttons) – Je možné využívat připravené vzory, nebo si vytvořit tlačítka s vlastním vzhledem (např. s obrázkem).
Dvojklikem na tlačítko se vyvolá okno nastavení tlačítka, viz „obr. 15“. Je zde možné nastavit velikost tlačítka v poli Velikost (Size) či jeho Umístění (Location). Obě tyto položky se vztahují ke svislé ose „X“ a vodorovné ose „Y“
a zadávají se v pixelech (jeden pixel je jeden světelný bod na obrazovce).
V záložce Popisek (Label) se nastavuje popisek tlačítka, který bude na tlačítku zobrazen v uživatelském režimu.
V poli Klávesy (Key(s)) se zadává klávesa, kterou je možné stisknout namísto kliknutí myši. Uvedená možnost je důležitá, pokud se ví, že test bude vypracovávat dítě se špatným zrakem či se sníženou motorickou schopností omezující jeho práci s myší. Při použití více kláves je třeba klávesy při zadávání oddělovat svislou čarou ( |, OR, nebo).
V záložce Odezva (Response), viz „obr. 16“, se vybírají možnosti reakce tlačítka na stisk.
Zatržením pole Rozsah působnosti (Scope) zůstává tlačítko zobrazené po celou dobu běhu aplikace. Využívá se například
Obrázek 15: Okno nastavení tlačítka
V poli Akce (Branch) se nastaví funkce, která se má vykonat po stisku tlačítka.
Na výběr jsou možnosti: Opakovaný pokus (Try Again), Pokračovat další položkou map ikony (Continue), Ukončit prováděnou funkci a pokračovat další ikonou na časové ose (Exit Interaction) a poslední Návrat na předchozí pozici po kliknutí na libovolný objekt v map ikoně (Return). Poslední zmíněná možnost se zobrazuje pouze pokud je zatržené pole Stálé zobrazení (Scope – Perpetual).
Pole Vyhodnocení (Status) umožňuje nastavit tlačítku buď hodnotu Správná odpověď (Correct Response), Špatná odpověď (Wrong Response), nebo Nehodnoceno (Not Judged).
Vložení textu (Text Entry) – Umožňuje žákovi zadat text do počítače. Využívá se k zadání žákova jména, nebo k odpovědi na otázky testu.
Po dvojitém kliknutí na ikonu Vložení textu se zobrazí okno s nastavením, viz „obr. 17“.
Každá interakční ikona Vložení textu se musí nastavit samostatně.
Do prvního okna vepíšeme text správného řešení úkolu. Většinou do něj vepisujeme požadovanou odpověd na testovou otázku, viz „obr. 18“.
Počítač odpověď vždy vyhodnotí doslovně a to včetně malých a velkých písmen. Pokud je třeba, aby mohl žák zapsat odpověď velkými i malými písmeny, je třeba vyplnit všechny možnosti a oddělit je svislou čarou, viz „obr. 18“.
Oblast výběru (Hot Spot) – Žák vybírá správnou odpověď kliknutím myši kdekoliv v aplikaci. Správnou odpovědí může být
libovolný text nebo obrazový objekt.
Narozdíl od prvku Vložení textu není v uživatelském režimu viditelná.
Nejjednodušším způsobem úpravy je zastavení programu v místě, kde se Oblast
Obrázek 17: Okno s nastavením Text Entry
Obrázek 19: Oblast Hot Spot Obrázek 18: Otázka s polem Text Entry
výběru nachází. Stiskem klávesové zkratky „Ctrl + P“ se zobrazí ohraničení, které je možné upravit, viz „obr. 19“ na předchozí straně. Popisovaný prvek je vždy obdélníkového tvaru a pokud je třeba označit složitější tvar, je třeba použít prvek „Horký“ objekt.
Aktivní objekt (Hot Object) – Při použití ikony Aktivní objekt se MAW zeptá, který objekt bude tzv. aktivní. Jeho označení se provede kliknutím myši na objekt u kterého je potřeba nastavit interakci. Nastavení pro tento typ jsou stejná jako u ikony Tlačítka.
Cílová oblast (Target Area) – Ikona slouží pro vytvoření úloh, ve kterých má žák přetáhnout objekt na určené místo.
Pokud MAW dojde na časové ose k místu, kam byla vložena tato ikona, zeptá se na označení objektu, který se má přiřadit k cílové oblasti. Označení objektu proběhne kliknutím myši na požadovaný objekt, viz „obr. 20“.
V uvedeném příkladu, viz „obr. 21“, jsou tři objekty a čtyři cílové oblasti. Authorware se na přiřazení objektu k cílové oblasti zeptá čtyřikrát.
Poté, co se myší označí první požadovaný objekt, authorware nad něj umístí cílovou oblast
s označením Area1, viz „obr. 21“. Po tomto kroku je možné přesunout objekt i cílovou oblast na požadované umístění, tedy na místo, kam má žák přetahovat správnou odpověď.
U ikony Cílová oblast se dále nastavuje chování objektu po přetažení do cílové oblasti.
Záložka Po přetažení (On Drop), viz „obr. 22“, nabízí následující možnosti: Ponechat na místě, kam jej žák přetáhnul (Leave at Destination), Přesunout na původní umístění (Put Back)
Obrázek 20: Přiřazení cílové oblasti
Obrázek 21: Časová osa s Target Area
Obrázek 22: Reakce na umístění objektu
Každé cílové oblasti je možné přiřadit pouze jeden prvek, čtvrtá oblast slouží k nastavení oblasti nesprávné odpovědi (žák přetáhne objekt mimo určenou oblast správné odpovědi).
Nastavení oblasti pro nesprávnou odpověď se provede zatržením pole Pracuj s celou oblastí (Catch All Area). Současně v poli Interakce (Interaction) musí být vybrána poslední možnost Přijmout jakýkoliv objekt (Accept Any Object) – tato volba zajistí, že uvnitř oblasti mohou být další oblasti pro správné odpovědi.
V posledním kroku roztáhneme oblast nesprávné odpovědi na celou plochu uživatelského rozhraní. Popsané nastavení zajistí, že pokud žák přetáhne objekt mimo oblasti se správnými odpověďmi, Authorware objekt vrátí na jeho původní umístění.
Stisk klávesy (Key Press) – Tato volba umožní žákovi odpovědět pomocí stisku nastavené klávesy. Toho se využívá například pokud žák odpovídá na otázky „Jaké i / y se píše ve větě: ...“ a podobných úlohách. Pokud je tato interakční ikona použita, je vhodné na to žáka upozornit krátkým textem, aby věděl, jak má odpovídat.
Opět se musí vzít v úvahu, že žák může odpověď zadat malými i velkými písmeny, a tento případ se stejně jako u Vložit text, řeší oddělením možných správných odpovědí svislou čarou, viz „obr. 23“.
Kontejner (Map) – Jestliže je test tvořen více ikonami, je možné je sloučit z důvodu přehlednosti do jedné. Ke sloučení ikon slouží právě ikona Kontejner. Pro sloučení ikon je nutné označit myší ikony, které chceme seskupit. Samotné sloučení se provede klávesovou zkratkou „Ctrl“ + „G“. K zobrazení obsahu Kontejneru je nutné na něj dvakrát kliknout.
Pokud je potřeba seskupení ikon zrušit, provede se to vybráním kontejneru myší a stiskem klávesové zkratky „Shift“ + „Ctrl“ + „G“. Důležité je si uvědomit že při smazání Kontejneru se maže i celý jeho obsah.
Ozvučení (Sound) – Ikona je využita k ozvučení úloh. V předlohách je použita k ohlášení chyby nebo naopak správné odpověďi. V předlohách určených pro procvičování cizých jazyků je využita přímo jako výukový materiál. Využívá se k nácviku žákovi správné výslovnosti na základě odposlechu přehrávaného slova.
Obrázek 23: Keypress – zadání správné odpovědi
Začátek a zastavení (Start and Stop) – Neslouží ke tvorbě aplikací samotných, ale používají se k nastavení počátečního a koncového místa na časové ose odkud a kam má program proběhnout. Toho se využívá k nalezení a odtranění chyb, neboť není třeba nechat proběhnout celou aplikaci, ale jen problematickou část v ní.
Pro určení místa začátku a konce běhu aplikace je nutné ikony přetáhnout myší na požadovaná místa. Pokud je třeba nechat proběhnout opět celou aplikaci, ikony se odstraní z časové osy dvojklikem na prázné místo v panelu knihovny ikon, odkud byly ikony umístěny na časovou osu.
Výše popisovaný autorský systém Macromedia Authorware budu používat ke konstrukci aplikací, které mají charakter didaktických testů. Proto se v následující kapitole budu zabývat teorií didaktických testů.
4 Didaktické testy
Protože v praktické části budu popisovat konstrukci procvičovacích testů, v teoretické části analyzuji problematikou testů a testování. Budu vycházet z teorie L. Bubeníkové [6]
z knihy Teorie a praxe jazykového testování, neboť kniha není dostatečně známá mezi učiteli anglického jazyka. Autorka rozebírá problematiku jazykového testování na základě rozboru literatury dalších autorů.
L. Bubeníková [6] reprodukuje názor Frolíkové (In Frolíková, Z. Testy ve vyučování cizím jazykům. Sborník aktuální problémy, Praha 1971.), že test je možné definovat jako jistý typ zkoušky, u které jsou pro všechny zkoušené osoby stejné úkoly. Jejich hodnocení má přesně stanovená pravidla. Test nemůže nahradit tradiční formu procvičování znalostí žáka, tedy ústní zkoušení. Může ji však doplnit. Obě formy hodnocení mají podle autorky v procesu vyučování své místo.
Při rozboru problematiky testování uvádí L. Bubeníková [6] i myšlenku A. Daviese (In Davies, A. Language testing papers, skripta. Edinburgh, 1968.), že test je objektivnější, má vyšší spolehlivost a zaměřuje se na vzdělávací cíl přesněji než ústní zkouška. Jeho nejdůležitějším rysem je objektivita, jež vychází ze statisticky zpracovaných kvantitativních údajů. Jako další výhodu testování spatřuje autorka v hromadném zadání.
Dochází k časové úspoře pro žáky i zkoušejícího. Výsledky žáků je možné srovnat i pokud se test zadává s odstupem času. Výhodou může být i anonymita žáků. Učitel tak není ovlivněn subjektivním dojmem ze žáka, ale hodnotí pouze jeho znalosti.
Zásadní nevýhodou je podle L. Bubeníkové [6] absence osobního kontaktu s testovaným.
Podle J. Skalkové [36] je didaktický test postup, kterým určuje buď učitel, nebo sám žák, pokud možno objektivně a spolehlivě, výsledky učení a dosažení naplánovaných cílů.
Stejně jako L. Bubeníková vyzvihuje, že oproti ústní zkoušce je test více objektivní.
Výsledky testů se následně vyhodnocují k použití pro další postup vzdělávání.
J. Mareš a kol. [21] definují didaktický test jako krátkou písemnou zkoušku. Na rozdíl od předchozích autorů píší, že žák v testu odpovídá výběrem z nabídnutých variant odpovědí. To není podle L. Bubeníkové pravda a k testům podle ní patří jak testy s vázanou, tak i s volnou odpovědí. Uvedená klasifikace bude dále analyzována v kapitole 4.1: Klasifikace didaktických testů.
4.1 Klasifikace didaktických testů
Klasifikaci testů s přihlédnutím k výuce cizího jazyka přebírá L. Bubeníková [6] od P. Robinsona (In Robinson, P. Towards a basic procedure in the composition of second language tests. IRAL, 1970.). Rozděluje testy do pěti skupin:
• Testy schopností – mají za úkol odhalit problémy, se kterými se žák setká při budoucím studiu. Zkoumají žákovy předpoklady pro následující studium.
• Diagnostické testy – odhalují specifické chyby žáků a podávají přehled naučeného
• Rozmísťovací testy – poskytují možnost třídit žáky podle jejich úrovně dané oblasti do homogenních skupin
• Predikční testy – zjišťují schopnosti využití cizího jazyka v reálných situacích
• Výukové testy – jsou zařazeny do dvou kategorií, tj. testy průběžné a závěrečné Pro kritéria členění testů používá různá hlediska. Např. charakteristiku testového výkonu, dokonalost přípravy, povahu žákovy činnosti, časové zařazení do výuky, míru objektivity při skórování a další.
P. Byčkovský [7] vytvořil přehlednou tabulku třídění testů, viz „tab. 3“
Tabulka 3: Třídění didaktických testů
Klasifikační hledisko Testy
Měřená charakteristika výkonu rychlosti, úrovně
Dokonalost přípravy a vybavení testu standardizované, kvazistandardizované, nestandardizované Povaha činnosti testovaného kognitivní,
psychomotorické Míra specifičnosti učení zjišťovaného testem výsledku výuky,
studijních předpokladů
Interpretace výkonu rozlišující (relativního výkonu), ověřující (absolutního výkonu)
Časové zařazení do výuky vstupní,
průběžné (formativní), výstupní (sumativní)
Tematický rozsah monotematické,
polytematické
Míra objektivity skórování objektivně skórovatelné, subjektivně skórovatelné
