Obsah Seznam obrázků

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

(6)

(7)

(8)

8

Obsah

Seznam obrázků ... 10

Seznam tabulek ... 11

Seznam použitých zkratek ... 12

ÚVOD ... 13

1 Stanovení cílů ... 14

2 Charakteristika Jednoty bratrské a vybraných církví ... 15

2.1 Jednota bratrská ... 15

2.1.1 Historie Jednoty bratrské ... 16

2.1.2 Současnost Jednoty Bratrské ... 18

2.1.3 Historie podnikání Jednoty bratrské ... 20

2.2 Církev bratrská ... 22

2.3 Římskokatolická církev ... 23

2.4 Křesťanské sbory ... 23

2.5 Evangelická církev metodistická ... 23

3 Podnikání církví v cestovním ruchu ... 25

3.1 Specifické formy cestovního ruchu ... 25

3.2 Sociální podnikání církví ... 26

4 Podnikání sborů Jednoty bratrské ... 27

4.1 Hlavní záměr podnikání ... 27

4.2 Podpora podnikání ... 27

4.2.1 Financování církve ... 28

4.2.2 Symbolická finanční podpora ... 28

4.3 Personální vedení podnikání sborů ... 28

4.4 Právní formy podnikání sborů JB ... 29

4.5 Příklady podnikání sborů JB ... 30

4.6 Sbor JB Praha – Campus Dobřív ... 30

4.7 Sbor JB Chrastava – Bétel bistro ... 31

4.8 Sbor JB Nové Město pod Smrkem – Jcamp ... 33

4.9 Sbor JB Semily – Občerstvení U Mostu ... 35

4.10 Sbor JB Hejnice – Chalupa Pod nosem ... 36

5 Podnikání ostatních církví ... 38

5.1 Církev bratrská – Ubytování Velká Lhota ... 38

5.2 Církev bratrská – ubytování Poutní dům Engedi ... 39

5.3 Římskokatolická církev – Fara – turistická ubytovna ... 40

(9)

9

5.4 Křesťanské sbory – Chata na Nivách ... 40

5.5 Evangelická církev metodistická – Správa budov ... 41

6 Dotazníkové šetření ... 43

7 Návrhy a doporučení v rozšíření podnikání církví ... 48

ZÁVĚR ... 53

Zdroje ... 55

Internetové zdroje ... 56

Interní materiály Jednoty bratrské ... 59

Bibliografie ... 60

Seznam příloh ... 61

(10)

10

Seznam obrázků

Obr. 1: Struktura Jednoty bratrské. ... 16

Obr. 2: Mapa sborů Jednoty bratrské v ČR ... 19

Obr. 3: Nejčastější segment zákazníků podnikání sborů JB ... 43

Obr. 4: Nejčastější segment zákazníků podnikání ostatních církví ... 43

Obr. 5: DPH sborů JB ... 44

Obr. 6: DPH ostatních církví ... 44

Obr. 7: Obraty církevních zařízení za rok 2015, 2016, 2017 v tis. Kč ... 44

Obr. 8: Míra zapojení členů sborů do podnikání v JB u ostatních církví ... 46

Obr. 9: Míra zapojení členů sborů do podnikání u ostatních církví ... 46

(11)

11

Seznam tabulek

Tab. 1: Propagace podnikání sborů JB ... 45

Tab. 2: Propagace podnikání ostatních církví ... 45

Tab. 3: Počet zaměstnanců v podnikání v JB ... 47

Tab. 4: Počet zaměstnanců v podnikání u ostatních církví ... 47

(12)

12

Seznam použitých zkratek

CB Církev bratrská

CR Cestovní ruch

DPČ dohoda o pracovní činnosti DPP dohoda o provedení práce ECM Evangelická církev metodistická

FO fyzická osoba

JB Jednota bratrská

KS Křesťanské sbory

NMpS Nové Město pod Smrkem

(13)

13

ÚVOD

Bakalářská práce je zaměřená na téma podnikání církví se specializací na cestovní ruch.

Hlavním důvodem výběru tohoto tématu byla především malá informovanost společnosti o podnikání církví. Autorka bakalářské práce je sama členem sboru Jednoty bratrské v Liberci, kde měla možnost setkat se s pojmem podnikání církví a prohloubit si znalosti v této oblasti.

Práce bude rozdělena na teoretickou a praktickou část. Nejdříve bude definována Jednota bratrská včetně její historie a ostatní vybrané církve, jako je Církev bratrská, Římskokatolická církev, Křesťanské sbory a Evangelická církev metodistická. V teoretické části budou uvedeny definice podnikání a sociálního podnikání se zaměřením na cestovní ruch.

V praktické části se práce zaměří na činnosti konkrétních sborů ve vybraných církvích.

Zaměří se na míru zapojení členů církve do podnikání. U sborů Jednoty bratrské bude též detailně popsán hlavní důvod a záměr podnikání a to, jakým způsobem se tyto činnosti podporují.

Součástí práce bude grafické porovnání a zkoumání týkající se 10 vybraných subjektů, které prostřednictvím dotazníku odpovídaly na otázky, které se týkaly segmentu zákazníků, daně z přidané hodnoty, ekonomických obratů, způsobů propagace, míry zapojení členů sborů a jejich zaměstnanců do podnikání.

V závěru budou shrnuty veškeré návrhy a doporučení pro ostatní církve, které by chtěly začít podnikat v oblasti cestovního ruchu.

(14)

14

1 Stanovení cílů

Hlavním cílem bakalářské práce bude zmonitorování situace týkající se podnikání církví v České republice v oblasti cestovního ruchu, a to jak z historického hlediska, tak i v současnosti.

Prvním dílčím cílem bude seznámení se s aktuální situací podnikání jak sborů Jednoty bratrské, tak i ostatních vybraných církví a zjištění případných rozdílů v jejich pohledu na toto téma.

Druhý dílčím cílem bude na základě realizovaného dotazníkového šetření vypracovat doporučení a návrhy pro podnikání církví v oblasti cestovního ruchu.

(15)

15

2 Charakteristika Jednoty bratrské a vybraných církví

Křesťanství, jakožto nejrozšířenější světové náboženství, se pojí s pojmem církev a náboženské skupiny. Každá církev, ale i samotný křesťan, vnímá tento pojem odlišně a přikládá tomu jiný důraz a odlišnou důležitost (Nešpor, Vojtíšek, 2015, s. 12).

Slovo „církev“ je přeložené z řečtiny ze slova ekklésia jako shromáždění. Shromáždění se týká Božího lidu, který uvěřil v Ježíše Krista. Řídí se Biblí, která samotná také církev označuje a popisuje (Bůh křesťanství, © 2016), (Syrovátková, 2011, s. 11).

Podle Zákona č. 3 /2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech je církev dobrovolné společenství osob s vlastními orgány, předpisy a projevy víry. Církve jsou speciální nevládní organizace (Morávková, Sociální podnik jako neziskový subjekt, 2012, s. 50).

V příloze C je uveden seznam církví a náboženských společností, které jsou v České republice registrované dle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech.

2.1 Jednota bratrská

Jednota bratrská (dále také jako JB) je ve světě známá pod názvem UNITAS FRATRUM, Iglésie Morava nebo Moravská církev. Je členem Ekumenické rady církví, České biblické společnosti a spolupracuje i s jinými křesťanskými organizacemi. Je protestantskou a reformační církví. Její fungování je založené na presbyterně-synodálním zřízení, které pracuje s nadsborovou službou. Tato služba vede každý jednotlivý sbor k jeho samostatnosti, avšak jednota církve je zároveň stále udržována.

Mezi důležitou součást Jednoty patří Synod, který je nejvyšším orgánem Jednoty bratrské.

Ten volí Radu Jednoty bratrské a taktéž její biskupy, jimiž jsou aktuálně Mgr. Evald Rucký Th.D. Ep. Fr., Petr Krásný Th.M. Ep. Fr. a ThMgr. Jan Klas Ep. Fr.

(16)

16 Na obr. 1 je uvedena struktura Jednoty bratrské.

Obr. 1: Struktura Jednoty bratrské.

2.1.1 Historie Jednoty bratrské

Historie Jednoty bratrské je rozdělena do několika časových úseků: Stará Jednota bratrská, Obnovená Jednota bratrská, Jednota bratrská po návratu do Čech, Jednota po roce 1989 a současnost Jednoty bratrské.

Stará Jednota bratrská

Stará Jednota bratrská vznikla tehdy, když končily velké náboženské a společenské proměny v Čechách – v době husitství. Mistr Jan Hus hrál v této době zásadní roli. Jednota byla v roce 1457 založena vlivem Petra Chelčického v Kunvaldu. Rostla v Čechách i na Moravě. Kladla důraz na praktický křesťanský život, který se ukazuje na každodenním životě člověka s Bohem.

(17)

17

Od začátku byla postavená na řádu, kázni a vykazatelném životě ve sboru. Začínala již pastýřská péče, bohoslužebné úkony a funkce Úzké rady, křest odkládaný do dospělosti a večeře Páně. Prvním biskupem byl Matěj z Kunvaldu.

Církev nebyla oblíbená, zažila mnohé pronásledování a odsouzení z různých stran.

Svobodu zažívala na začátku 17. století, avšak po prohrané bitvě na Bílé hoře bylo velmi mnoho reformačních církví, včetně Jednoty bratrské, zrušeno. Valná většina členů odešla do exilu, někteří zůstávali doma a v tajnosti si drželi svou víru, povzbuzovali se z Písma a tajně se setkávali.

Důležitou osobou v historii Jednoty bratrské z této doby byl Jan Amos Komenský, narozený v Uherském Brodě roku 1592. Byl českým biskupem zvoleným v Lešně (Knouse, 2008, s. 348), (Jednota bratrská, © 2012), (Říčan, 1957, s. 37, 38, 39, 311, 314).

Obnovená Jednota bratrská

Moravané se na přelomu let 1722 až 1727 přesunuli do Saska spolu s Christianem Davidem na panství Hraběte Mikuláše Ludvíka Zinzendorfa. Vznikla tu pod jejich vedením osada nesoucí název Herrnhut, v českém překladu Ochranov.

Zde pobývali lidé z různých církví. Nebylo jednoduché je sjednotit a zachovat, ale postupně došli k vzájemné pokoře a smíření, kdy se museli shodnout i na jistém řádu.

Později, v roce 1732, byli již vysláni první misionáři na ostrov sv. Tomáše. Jednota bratrská se však rozhodla věnovat své veškeré misijní úsilím různým oblastem, a to především těm, které si nenárokovala žádná z evropských církví. Proto Jednota vysílala své misionáře do Grónska, Jižní Afriky, Surinamu a Pobaltí (Sláma Petr, 2015), (Jednota bratrská, © 2012), (Říčan, 1957, s. 400).

Jednota Bratrská po návratu do Čech

Po obnovené Jednotě bratrské tato církev znova začala fungovat v „zemi Otců“, tedy v Čechách, po císařském ediktu, který byl vydán v roce 1861. Začaly znovu vznikat nové sbory, kdy prvním byl sbor v Potštejně, další pak v Dubé u České Lípy. Toto období před první světovou válkou bylo znakem vývoje práce v sociální oblasti a v oblasti starání se o sirotky v sirotčincích. Sbory byly jak české, tak německé.

(18)

18 Po roce 1935 však byla Jednota rozdělena na dvě autonomní části, a to na okrsek český a německý. S odsunem Němců po druhé světové válce německá strana zanikla.

Pro Jednotu pak nastal důležitý okamžik, kdy se stala státem uznanou církví. To bylo 30. března 1880 oznámené rakouským ministerstvem rakouského kultu a vyučování.

Nejdříve se však musela nazývat „Evangelická církev bratrská“ a „Ochranovská církev bratrská“. Název, pod kterým je tato církev známá dnes, Jednota bratrská, byl povolen až vyhláškou ministerstva školství a národní osvěty dne 31. 7. 1921. V roce 1946 byl poté ordinován první biskup obnovené Jednoty bratrské v Československu, Václav Vančura.

Další důležitou událostí bylo setkání generálního synodu konané 5. 9. 1957 v Bethlehemu, kdy byla Jednota bratrská prohlášená za českou samostatnou provincii ve svazku UNITAS FRATRUM (Vacovský, 1996), (Jednota bratrská, © 2012).

Jednota Bratrská po roce 1989

Doba po roce 1989 měla na církev velký vliv, odehrály se některé změny a otevřely se dveře novým možnostem. Postupně začaly vznikat nové sbory a přicházeli noví členové.

Důležitou součástí této doby bylo založení nových mateřských i základních škol (např. MŠ a ZŠ v Liberci, v roce 1992). Mimo jiné vznikla i Misijní škola Ludvíka Zinzendorfa pro vzdělávání pracovníků v církvi. Po roce 1989 rozšířila své působení ve službě seniorům či mladým lidem.

2.1.2 Současnost Jednoty Bratrské

Jednota bratrská, jak již bylo zmíněno, prošla obnovením i českou reformací, také se však hlásí k reformaci světové. Každý sbor je veden právně i ekonomicky k samostatnosti, tyto sbory jsou dobrovolně zavázány k tomu, aby společně bratrsky žily a sloužily jak Bohu, tak lidem ve svém okolí. Důležité jsou biskupské zásady založené na presbyterně- synodních a starobratrských základech.

(19)

19 Sbor

Každý sbor je veden správcem sboru (obvykle to je manželský pár, nikoli samostatný pastor), po boku jim pak stojí řídící článek – staršovstvo či vedoucí týmy. Život členů ve sboru není založen pouze na nedělním setkávání, ale také na každodenním životě, který je spojen se službou lidem, jimž přináší svědectví o Bohu. Sbor slouží i rodinám ve sboru, které jsou vedeny ke křesťanské výchově svých dětí.

Členská základna

Členové se podle historického kontextu dělí na přicházející, zůstávající a sloužící. Nejedná se o kastování, poměřování ani ukazování na to, kdo je lepší nebo horší. Toto rozdělení lze chápat jako označení míry zapojení do života sboru a vztahu k Jednotě bratrské.

Sbory dnes

Aktuálně má Jednota bratrská 30 sborů po celé České republice a jedno misijní místo v Rokycanech. Také v Polsku je rodina, která byla vyslána na zahraniční misii České provincie. Rozložení sborů po České republice lze vidět na mapě – viz obrázek 2 (Jednota bratrská, © 2012).

(20)

20

2.1.3 Historie podnikání Jednoty bratrské

Další podkapitola se zabývá historií podnikání církve Jednoty bratrské. Informace vycházejí z interních materiálů Jednoty bratrské. Historie k tomuto tématu nepochybně patří a nelze ji vyčlenit ani opomenout. Sama Jednota bratrská vznikla již v 15. století a navazuje na historii svých otců a lidí, kteří v té době žili. A to samé platí rovněž o Jednotě bratrské.

Již od počátku založení Jednoty se podnikání církve rozvíjelo. Členové si hledali své nové domovy a potřebovali se uživit. Zakládali živnosti a tím si zajistili prostředky na svou obživu, obydlí a rozvoj svých činností.

Synod, jakožto důležitá součást Jednoty, v roce 1494 pronesl prohlášení týkající se podnikání, které souviselo s pojmenováním skupiny dobrého obchodování (sedláctví, rybářství a řemesla k opatření potřeb k žití). Velmi apeloval na to, že živnosti a podnikání nejsou založené za účelem lakomství a ziskovosti, ale za účelem podpory křesťanských hodnot. Kladl důraz na dobře vykonávanou práci, spravedlivě vytvořené ceny a s tím spojené dobré chování při koupi i prodeji a vytváření podnikání kvůli Božím plánům, nikoliv kvůli sobě. To dodržuje Jednota bratrská dodnes, čímž potvrzuje důležitost tohoto rozhodnutí Synodu.

Samozřejmě nešlo bratrské podnikání vždy hladce a skvěle, jak tento stručný, historický přehled může vyznít. Častokrát nastaly problémy, rozpory či neshody různých stran.

Ekonomická samostatnost

Jelikož podnikání sebou často přináší vysoké výdaje a náklady, bylo potřeba najít cestu k uživení členů Jednoty. Velkou část zdrojů příjmů tvořily příspěvky sponzorů nebo dary od věřících ve sborech. Důležitým krokem tedy byla cesta každého sboru k ekonomické samostatnosti.

S biskupem Lukášem Pražským přišla doba rozvíjení církve a s tím také komunitní a otevřený život, čímž se měnilo i podnikání jako takové. Nejvíce se v 16. století zakládaly školy a špitály. Tím, že to byly převážně jen vzdělávací a sociální aktivity, nebylo toto podnikání příliš ziskové.

Hlavním účelem podnikání církví byla ekonomická samostatnost sborů, která vedla ke komunitnímu soužití se všemi členy sboru.

(21)

21

Bylo důležité, aby si sbor dokázal sám na sebe vydělat a nebyl příliš závislý na ostatních příjmech. V tehdejší době sbory využívaly především rukodělné práce, na nichž se podíleli pastoři a starší sboru.

Mezi hlavní činnost členů sborů patřila řemeslná činnost, kterou vykonávali především učedníci a jáhni. Společně žili v domě, na kterém také pracovali. Jednota však byla velmi v útisku, a to často kvůli cechům, které bránily v podnikání. Další činností bratrů bylo vzdělávání, vyučování, vydávání knih a spisů.

Také vznikla dvě nová povolání – knihtisk a knihvazačství. Objevily se první tiskárny, které prvně překládaly Bible do českého jazyka (ty byly doposud dostupné pouze v latině).

Synod také rozdělil řemesla na dobrá a zlá. Mezi zlá patřila například řemesla jako kostkářství, hry, věštění, lichva nebo kouzelnictví. Mezi dobrá řemesla patřily například rolnictví, rybářství, prodej jídla a nápojů. Řemeslník také musel být dobře vyučen, aby mohl předávat dobrou práci, která je kvalitní a bez podvodů. Samozřejmě musel znát a dodržovat hodnoty jako např. spravedlnost, řád a pokoj. Při prodeji zboží nesměli obchodující ceny zbytečně nadceňovat, ale také se zákazníkům nepodbízet, museli si udržet solidaritu s druhými.

Jednota bratrská se postupně v této oblasti rozvíjela a nastal rozmach, který ale nebyl okolím v Čechách vítán. Proto se práce v 16. století přesunula na Moravu. Mnohé činnosti Jednoty byly zakazované, přesto některá podnikání dál fungovala v utajení.

Velmi mnoho bratrů se svými řemesly emigrovalo v roce 1620, kdy proběhla bitva na Bílé hoře. Sbory byly vedené k hospodářské činnosti, která byla často vykonávaná vlastníma rukama. V dějinách bylo obvyklé, že sbory vlastnily zvířata, louky nebo polnosti.

První podnikání v Holešově

Holešov byl místem, kde vzniklo první bratrské podnikání. Sbor vlastnil špitál, školu a tkalcovskou dílnu. Musel sehnat obživu jak pro sebe, tak pro sborový dům i pro špitál.

Vlastnil pastviny, hospodářská zvířata, musel zajistit otopy na zimu, zabýval se také včelařstvím, sadařstvím apod. Ani zde nebylo podnikání jednoduché, neboť to přinášelo i konkurenční žárlivost ze strany cechů.

(22)

22 Vše se také zakládalo na komunitní spolupráci, přičemž měla být zajištěna veškerá péče o špitál a podpora učitelů i služebníků na cestách. Díky tomu vznikala sborová společná práce. Náplň této práce se příliš nelišila od povinností zaměstnavatele, jako je shánění dané práce a materiálů, vyplácení odměn a udržení kázně (Youtube, © 2016).

2.2 Církev bratrská

Církev bratrská (dále jen CB) je jak českou, tak slovenskou evangelikální církví. Její růst započal misií v 60. a 70. letech 19. století, která byla iniciována faráři pocházejícími z evangelické reformované církve. Ti spolupracovali se zahraničními misionáři (Skotsko, USA). V roce 1880 vznikla jako Svobodná církev reformovaná, dále v roce 1919 byla přejmenována na Jednotu českobratrskou a konečně v roce 1967 obdržela název Církev bratrská. Hlásí se k základním starokřesťanským vyznáním víry, k dědictví světové i domácí reformace, zvláště pak k odkazu Jednoty bratrské, a k zásadám evangelikálního hnutí.

V roce 1951 museli přijmout státní uznání spojené s dozorem státu. Aktuálně se řídí dle institutu tzv. zvláštních práv.

Společenství současné Církve bratrské, stejně jako celé evangelikální hnutí, vzniklo kvůli odlišnému pochopení církve a odlišnému pojetí toho, co to znamená být jejím příslušníkem. Jako Svobodná církev reformovaná lpěla na nezávislosti na státu a na tom, aby v církvi zůstávali pouze ti, kteří se sami osobně rozhodli stát se věřícími, řídí se Biblí a poddávají se Bohu. Také aby členové sboru byli horliví pro misii a aktivní ve svém sboru. S myšlenkou, že chtějí být nezávislí na státu, se občas také spojuje to, že jednotlivé sbory nejsou závislé na církevním ústředí.

Dnes je tato církev složená z necelých 80 sborů. Všechny sbory CB jsou samostatné a vzájemně nezávislé – avšak je pro ně důležité žít a sloužit v jednotě, pomáhají si a spolupracují. Správcem každého sboru je kazatel spolu se staršovstvem. V ČR jsou tyto sbory seskupeny do několika seniorátů (Nešpor a Vojtíšek, 2015, s. 209, 210, 219, 220), (Církev bratrská, © 2010).

(23)

23

2.3 Římskokatolická církev

Tato církev je největší církví z autonomních katolických církví a také jedinou západní katolickou církví. Za své poslání klade uchovávání a vykládání zjevené Boží pravdy, při kterém hlásají evangelium a vykonávají posvěcené služby (Voštenáková, 2011).

2.4 Křesťanské sbory

Křesťanské sbory (dále jen KS) jsou v Čechách proslulé tím, že reprezentují tzv. bratrské hnutí (také „hnutí plymouthských bratří“, „otevření bratří“). Jsou to sbory evangelicky protestantské. Společenství Křesťanských sborů je velmi volné, vnímají sami sebe jako denominaci. Každý jednotlivý sbor je samostatný, přičemž zapojení do vzájemné spolupráce je jen dobrovolné. Ke státnímu uznání Křesťanských sborů došlo až v roce 1956, a to především díky nedůvěře státu, jelikož vnímal podmíněnou nízkou míru organizace této církve. Komunistický režim se tedy zdráhal tuto církev uznat. Státního uznání využívají, ale nepřijímají dotace od státu na provoz.

Jelikož si tato církev neeviduje své členy, není možné získat jakékoliv statistiky o jejich počtu. Dnes má tato církev kolem 50 sborů (Nešpor a Vojtíšek, 2015, s. 381, 382, 388, 389), (Křesťanské sbory, © 2011).

2.5 Evangelická církev metodistická

Evangelická církev metodistická (dále jen ECM) patří mezi světovou církev. Historicky vznikla v 18. století z probuzeneckého hnutí uvnitř Anglikánské církve. Metodistické hnutí se dá taktéž nazvat jako hnutí evangelijní, sociální a svátostné. V průběhu času došlo k řadě spojení metodistických církví až do dnešní podoby.

Tato církev nemá vlastní konfesi, jsou zaměřeni na výklad Bible s použitím tradice, zkušeností a rozumu. Organizace církve spadá pod odstupňovanou odpovědnost za společnou službu a svědectví. Také se setkávají na různých konferencích (farní, výroční, centrální, generální). Stojí za principem konexionalismu (propojení). Základní jednotkou této církve je farnost skládající se ze sborů či kazatelských stanic. Farní konference složená ze členů farnosti má rozhodující pravomoc.

(24)

24 Metodismus je nejranější formou probuzeneckého křesťanství, který se zaměřuje především na křesťanský život a orientaci na misii. Ústřední postavou pro metodismus byl teolog a anglikánský duchovní John Wesley (Nešpor a Vojtíšek, 2015, s.331, 332, 340, 341), (Evangelické církev metodistická v České republice, © 2009).

(25)

25

3 Podnikání církví v cestovním ruchu

Podnikání je činnost, která je vymezená v zákoně č. 89/2012 Sb. Je to soustavná činnost, která je podnikatelem provozována samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, a to za primárním účelem – dosažení zisku.

Když se fyzická nebo právnická osoba rozhodne podnikat, může založit obchodní společnost (s. r. o., a. s., v. o. s., k. s. či družstvo) podle zákona o obchodních korporacích.

Mohou také založit spolek nebo neziskovou organizaci. FO může podnikat také samostatně jako OSVČ – osoba samostatně výdělečně činná na základě zákona o živnostenském podnikání (Hospodářská komora České republiky, © 2017), (iPodnikatel, © 2014).

Církve podnikají jakožto církevní instituce, na živnost jako OSVČ nebo založily obchodní společnost (s. r. o.).

3.1 Specifické formy cestovního ruchu

Pod názvem cestovní ruch (dále jen CR) si lze představit souhrnné aktivity různých osob, které cestují do různých míst mimo své bydliště a obvyklé prostředí, ve kterém žijí (Kotíková, 2013, s. 15, 16).

CR může mít několik specifických forem, které může církev využívat. Patří mezi ně například rekreační cestovní ruch, při kterém se účastníci regenerují a využívají čas k odpočinku. Dále také gastronomický cestovní ruch, který turisté využívají za účelem ochutnání jídel či pochutin (Syrovátková, 2013, s. 16, 35), (Goeldner, 2014. s. 141).

Do infrastruktury cestovního ruchu je vhodné zařadit stravovací zařízení, která plní společenskou i zábavní funkci – to jsou např. kavárny, cukrárny, čajovny apod. Církve se často angažují v této oblasti s provozem různých kaváren, např. i v Libereckém kraji.

Dále mezi ně patří i stravovací zařízení s doplňkovým charakterem – bufety, bistra či fastfoody. Bistro i fastfood jsou v práci zmíněny v podkapitole 4.7 a 4.9 (Syrovátková, 2011, s. 82, 83).

Mezi další specifickou formu cestovního ruchu lze zařadit náboženský cestovní ruch. Tato forma je jednou z nejrozšířenějších a patří mezi kulturně-poznávací cestovní ruch.

(26)

3.2 Sociální podnikání církví

Podnikání církví není založené jen za účelem dosažení zisku, jejich činnosti obsahují i jiné cíle. Celkově se tyto aktivity nazývají sociální podnikání církví. Sociální podnikání zahrnuje aktivity, které by měly prospívat veřejnosti či životnímu prostředí. Je důležitou součástí místního rozvoje poskytující příležitosti osobám se zdravotním, kulturním či sociálním znevýhodněním.

Zisk, který generují, bývá zpravidla z největší části použit pro další rozvoj sociálního podniku a zvýšení veřejného prospěchu.

Církve a křesťanské skupiny již v historii pomáhaly bližním – např. diakonie, charity, humanitární organizace, ale lze mezi ně zařadit i jiné činnosti, kupříkladu gastronomické či rekreační zařízení (České sociální podnikání, © 2014), (Morávková, Sociální podnik jako neziskový subjekt, 2012, s. 50, 53, 54, 55).

(27)

27

4 Podnikání sborů Jednoty bratrské

Praktická část bakalářské práce je zaměřená na konkrétní podnikání jednotlivých sborů Jednoty bratrské. Na začátek je však důležité uvést proč a jak tato církev podniká.

Informace obsažené v následujících kapitolách (hlavní záměr podnikání, podpora podnikání, personální vedení podnikání sborů a právní formy podnikání sborů) vycházejí z rozhovoru s ekonomem Jednoty bratrské, Ing. Janem Křivkou.

4.1 Hlavní záměr podnikání

Církev je součástí neziskového sektoru, tudíž jejím primárním cílem a zdrojem není zisk.

Podnikání je především vedlejší výdělečná činnost, která slouží k samofinancování a rozvoji komunitního života.

Církev Jednota bratrská podniká především na základě dvou hlavních záměrů. Základní snahou je finanční zabezpečení úlohy této církve ve společnosti. Tím pak generuje zisk pro podporu jejich aktivit (např. komunitní centra, volnočasové aktivity či jiné podnikání).

Příjmy sborů se také skládají např. z darů členů, grantů, sponzoringů, které však nemusí být dostačující. Podnikání sborů Jednoty bratrské je velmi blízké sociálnímu podnikání.

Podobá se mu především tím, že svůj zisk využívá pro rozvoj podniku, nikoliv k výplatě mezd a odměn členů.

Druhý záměr je zaměřený na společný komunitní život, kdy se v rámci podnikání mohou zaměstnanci setkávat s veřejností. Taktéž se díky tomu prohlubují vztahy členů sboru, kteří jsou zapojeni do podnikání různými způsoby.

4.2 Podpora podnikání

Vedlejší výdělečná činnost církve a sborů je hrazená z vlastních zdrojů, také může čerpat marginální finanční podporu od ústředí JB.

Mimo finanční podporu se tu nachází i odborné poradenství (více viz podkapitola 4.3 Personální vedení podnikání sborů).

(28)

28

4.2.1 Financování církve

Finanční zdroj přicházející od státu lze rozdělit na dvě části:

• částka na přechodné období,

• finanční náhrada za historický majetek.

Částka na přechodné období se poskytuje vybraným církvím v horizontu 17 let od roku 2013, poté bude církev od státu finančně naplno oddělena. Každý rok se částka snižuje o 5 % z původní částky. Je to jakýsi mezikrok pro církev, která se tímto připravuje na svou finanční samostatnost. Z této částky Jednota bratrská financuje příspěvky do sborů, nadsborovou službu, Ústředí JB, archív, školský odbor apod.

Finanční náhrada za historický majetek je druhým zdrojem financování od státu. Jedná se o narovnání majetkových křivd státu s církvemi. Jednota vlastnila mnohý majetek, ale v historii jí byl odebrán, jde o budovy, pozemky, lesy apod. Finanční náhrada (buď ve formě peněžních prostředků či vrácení daného majetku) je církvím poskytována v horizontu 30 let. Jednota nepoužívá tyto peníze na spotřebu, avšak na efektivní investování a na podporu různých projektů. Financuje se tím taktéž zakládání nových sborů, misijní projekty nebo školy (Zákony pro lidi, © 2013).

4.2.2 Symbolická finanční podpora

Začátky podnikání sborů podporuje v JB ústředí a Synod i finančně, za splnění určitých podmínek. Každý sbor Jednoty má možnost si zažádat o částku na podporu svých projektů a aktivit od církve. Příspěvek na podporu činnosti, který může sbor obdržet, lze dělit na 4 oblasti – školy, správa budov, výdělečná činnost a zakládání nových sborů.

Je to symbolická podpora, jejíž cílem je, aby sbory mohly dostat jisté finanční prostředky v případě potřeby. Většina sborů JB tohoto již pro své účely využila nebo plánuje využít v budoucnu.

4.3 Personální vedení podnikání sborů

Za podnikání ve sborech je vždy zodpovědný správce sboru spolu s týmem starších, kdy nese odpovědnost a vizi své výdělečné činnosti. Správce sboru je v pozici statutárního zástupce. Jednatel (správce sboru či jiná osoba) nese trestně právní odpovědnost.

(29)

29

Správci sboru poskytuje podporu tzv. kouč, který má velmi důležitou úlohu i v oblasti podnikání. Správce sboru s ním může konzultovat všechny významné kroky.

Výkonná rada JB nastavuje pravidla a mantinely pro podnikání ve sborech, většinou formou směrnic a vnitřních předpisů. Sbory pravidelně vykazují svoji finanční situaci.

Výkonná rada též pomáhá zajišťovat různé odborné záležitosti.

Ekonom JB je sborům k dispozici pro oblasti, kde už „koučové“ z různých důvodů nemají odborné znalosti. Ekonom může poskytnout správcům mentoring.

Rada JB přináší jednotlivým sborům povzbuzení a směr, např. na podnikatelské konferenci JB.

Father & Sons Group je podnikající subjekt, který podporuje sociální a vzdělávací projekty Jednoty bratrské.

4.4 Právní formy podnikání sborů JB

Každý sbor Jednoty bratrské má svoji právní subjektivitu, vlastní identifikační číslo a statutárního zástupce.

Podnikat může tedy jakýkoliv sbor a má dvě možnosti – buď založí podnikání pod svým identifikačním číslem na základě živnostenského oprávnění, anebo založí korporátní společnost, která musí mít také živnostenské oprávnění. Nejčastější formou založené společnosti je společnost s ručením omezeným, a to především díky řízení rizik a čitelnosti pro veřejnost. V momentě, kdy sbor založí své s. r. o., je stoprocentním společníkem sám sbor a je taktéž majitelem založené společnosti.

(30)

30

4.5 Příklady podnikání sborů JB

Sbory Jednoty bratrské podnikají např. i v těchto oblastech:

• podnikání v oblastech architektury, účetnictví a pohostinství (sbor v Dobrušce),

• jazyková škola nabízející kurzy pro výuku cizích jazyků (sbor v Ivančicích),

• podnikání v oblastech rekonstrukcí, instalací a oprav (sbor v Jirkově),

• podnikání s provozem Novopacké pražírny kávy (sbor Nová Paka),

• výroba uměleckých placek a dalších předmětů (sbor v Ostravě),

• podnikání provozující truhlářskou dílnu s výrobou dřevěných výrobků (sbor v Praze),

V praktické části budou detailně popsána ta podnikání, která jsou zaměřená na CR.

Veškeré informace uvedených podnikání vychází z dotazníkového šetření či e-mailové komunikace. Fotografie vybraných objektů jsou uvedeny v příloze B Fotografie vybraných objektů.

4.6 Sbor JB Praha – Campus Dobřív

Mezi podnikání sboru JB v Praze patří Campus Dobřív zahrnující penzion a kapli, které mohou různé skupiny využívat k rekreaci a pobytovým nebo jednorázovým akcím (svatby, školení apod.).

Campus Dobřív sídlí ve vesnici Dobřív, která leží blízko Rokycan. Nachází se na začátku zpřístupněného vojenského újezdu. Tato oblast je nově přírodní rezervací, kam lidé začali jezdit a využívat ji k rekreaci.

Nemovitost obdržel pražský sbor v roce 2014 na podzim. Tento sbor již podniká prostřednictvím firmy Cool Wood s.r.o., která si zařídila živnostenský list na ubytování.

Nemovitost patří sboru, který tuto nemovitost firmě Cool Wood s.r.o. pronajímá.

První zákazníci penzion navštívili na přelomu dubna a května v roce 2015. Na začátku měli pouze židle a stoly v kapli a kuchyňskou linku v penzionu. Bylo tedy třeba vše rekonstruovat, dokoupit, změnit. Díky Cool Woodu si postele a stoly vyrobili sami, ostatní nábytek, matrace, peřiny apod. museli na začátku svého podnikání dokoupit.

(31)

31

Hlavním záměrem tohoto podnikání je vytvoření místa, které je mimo Prahu, a slouží jak pražskému sboru a ostatním sborům Jednoty bratrské, tak i jiným církvím a skupinám.

Je to místo, kde se lidé mohou scházet.

Aktuálně se investice, které realizovali, stále splácí, ale samotný penzion je nyní ziskový a provozuschopný, není do něj potřeba více investovat. Největšími náklady jsou výdaje na elektřinu, plyn, vodné a na zaměstnankyni.

Zpětnou vazbu nejčastěji získávají prostřednictvím Facebooku nebo osobním kontaktem.

Velmi dobrou recenzi mají na pohodlné postele a matrace. Na to se taky toto podnikání velmi zaměřilo, jelikož chtějí dopřát svým zákazníkům kvalitní spánek.

Obyvatelé Dobřívi byli zvyklí na předešlý sbor a na bývalého pastora. Změnou práce a místa byly některé odezvy velmi negativní. Také někdy nezávisle na změně majitele nemovitosti nastávaly a nastávají problémy se sousedy, kterým vadí občasný hluk nebo ohniště u penzionu.

Konkurencí Campusu je turistická ubytovna Sokol a penzion Hamrovka. S penzionem je skvělá spolupráce, kdy si občas i předávají klienty, když je plná kapacita nebo nejsou schopni zajistit veškeré požadavky.

V roce 2018 mají v plánu splatit investice do podnikání vložené. V dalším roce pak plánují předělat koupelny, střechu na penzionu, rozšířit ubytovací kapacity, přidělat společenskou místnost. Chtějí celý penzion udělat více komfortní a rozšířit další místa na spaní (Campus Dobřív, © 2014).

4.7 Sbor JB Chrastava – Bétel bistro

Bétel bistro je podnikáním sboru Jednoty bratrské v Chrastavě. Jedná se o nekuřáckou kavárnu s rychlým občerstvením, s přístupným venkovním hřištěm a dětským koutkem uvnitř. V létě je také v provozu stánek se zmrzlinou.

Současně je podnikání kavárny propojené s celým sborem a také s ostatním podnikáním nebo ostatními činnostmi – Second hand, Bétel servis, komunitní centrum Bétel. Bétel bistro v dnešní podobě bylo založeno v červenci roku 2015. Před založením s. r. o. fungovalo pod živností sboru JB v Chrastavě.

(32)

32 Na začátku neslo tento objekt název Klubová kavárna. Nacházela se v jiné budově, ve které se dnes provozuje kino. Jednou týdně zde probíhaly tzv. Alfa kurzy, kam lidé docházeli a v Klubové kavárně se mohli občerstvit. Lidé měli zájem se scházet v kavárně častěji, proto se otevírací doba postupně rozšiřovala. Ani tato činnost nebyla zisková, šlo jen o pokrytí nákladů, a to především materiálních. Získané prostředky se použily na rozvoj této aktivity. Klubová kavárna sloužila i při různých akcích, jako např. adventy či karnevaly. Poté se kavárna přestěhovala do nových prostor, kde se nachází i nyní.

Zde musely proběhnout velké úpravy. Rekonstruoval se celý sál, bouraly se zdi, kupovaly nové dveře, nové překlady v místnostech. Také se musel vytvořit nový sklad a nové schody. Bistro obdrželo v r. 2014 novou kuchyň od firmy Oresi. Všechen ostatní nábytek a vybavení bylo třeba dokoupit. Rekonstrukce proběhla v roce 2015. Na začátku byly také stanoveny velmi nízké přátelské ceny, ty se postupem času a s příchodem nových zákazníků zvyšovaly. Velká pomoc byla skrze dobrovolníky, kteří při rekonstrukci ale i při obsluze kavárny velmi pomohli. Dobrovolníci se skládali většinou z členů místního sboru. Zaměstnanci museli také absolvovat různé školení a kurzy.

Hlavní záměr podnikání Bistra Bétel souvisí s vizí celého komunitního centra, které stojí na křesťanských hodnotách. Záměrem je komunikace a setkávání se s novými lidmi, ale také prohlubování vztahů s opakovaně příchozími, i mimo velké akce pořádané několikrát do roka. Aby také mohli oni sami poznat toto místo a smysl této činnosti.

Dalším důvodem založení bylo podnikání za účelem generování zisku, z něhož se následně zaplatí neziskové činnosti, jako jsou kluby pro seniory nebo komunitní centrum.

Bétel bistro je v konečném důsledku stále ztrátové. Stále se splácí investice do zmrzlinového stroje. Předpokladem bylo, že se celý splatí minulý rok, ale bylo velmi krátké léto, a proto tržby nebyly tak vysoké. I přesto nový zmrzlinový stroj přinesl velké zisky a část stroje se mohla zaplatit. Do budoucna lze očekávat, že zmrzlina se zvýšením její popularity bude zvyšovat zisky, více než samotné bistro, přitáhne i více zákazníků.

Bistro je závislé na finančních zdrojích, a to především skrze dotace a granty. Největší náklady jsou mzdy a vybavení. Některé vybavení patří sboru, tím pádem není problém si ho půjčovat bezplatně.

Většina zákazníků je velmi spokojená, což se prokazuje tím, že velká část se do bistra vrací. Připomínky zákazníků se většinou vztahují k pomalé obsluze, která je často způsobená neprofesionálním vybavením kavárny.

(33)

33

Chrastava není až tak veliké město, tudíž většina obyvatel se s Bistrem či komunitním centrem již setkala a mnozí Bistru fandí a podporují ho. Nikdy nenastaly žádné problémy se sousedy či okolními obyvateli.

Konkurenci představovaly dvě cukrárny, které ale postupem času zkrachovaly. Jiná konkurence tu není, velkou výhodou je totiž nový zmrzlinový stánek a také velké hřiště, které rodiče s dětmi v létě hojně využívají. Konkurenční výhodou je i dětský koutek v interiéru Bistra. Samozřejmě se v městě nachází i některé restaurace, které jsou ale ve srovnání s Bistrem mnohem dražší. Dále tu jsou stánky s hamburgery nebo pizzou, ale ty nemají stálé zázemí, kde by si zákazníci mohli sednout.

Provozovatelé bistra Bétel mají do budoucna mnoho podnětů, které by chtěli realizovat.

Jedním z hlavních plánů bude nákup profesionální myčky, jelikož aktuálně mají klasickou myčku, která celkově zpomaluje provoz kavárny. Dále by chtěli zajistit novou přípravnu, kde by mohli zpracovávat veškerý sortiment, jako jsou zákusky, balené věci, suroviny, pečivo, zdravé svačiny apod. V přípravně by bylo možné pracovat dle hygienických požadavků s masem, tím pádem by mohli rozšířit sortiment. V plánu je projekt na rekonstrukci sálu, který by se zvětšil o balkón či terasu, také by se mohly vytvořit lépe vyhovující skladové prostory.

4.8 Sbor JB Nové Město pod Smrkem – Jcamp

Jcamp s.r.o. je ubytování pro školy, sportovní kluby, partu na výjezd po singeltreku nebo jakoukoliv jinou skupinu lidí se zájmem o pobyt a aktivity v čisté přírodě Jizerských hor.

Nachází se v Novém Městě pod Smrkem (dále jen NMpS).

Podnikání je vzájemně propojené s další činností tohoto sboru, s Jcentrem. Firma byla založená na začátku r. 2013.

Sbor měl možnost koupit budovu, kterou jim ale vykoupil jiný zájemce za vyšší obnos.

V tu chvíli se jim naskytl ke koupi areál, ve kterém se nyní Jcamp nachází. Byl zakoupen na přelomu roku 2013 a 2014, na první sezónu byl otevřen až v roce 2015. Areál měl základní vybavení kuchyně, nacházely se zde postele, stoly a židle. Veškerý ostatní nábytek a doplňky bylo třeba dokupovat, a to např. matrace, ložní prádlo, dovybavení kuchyně, nový kotel na vaření. Vše bylo velmi staré a často také nefunkční – ani nyní není vše úplně obnoveno.

(34)

34 Hlavním záměrem založení podnikání byla dlouhodobá vize sboru v NMpS, která měla za cíl rozšířit sociální práci a přivést nové podnikání do tohoto města. Důvodem založení byla taktéž ekonomická a finanční soběstačnost sboru, aby mohl finančně podpořit ostatní aktivity tohoto sboru. Chtěli taktéž poskytovat služby, které budou pro zákazníky přijatelné a férové tak, aby se v Jcampu cítili dobře.

J-camp je závislý na dotacích, každý rok se ale částky získávané od státu snižují. Tento rok chtějí splatit všechny splátky a mít tedy vyrovnané cashflow. Největší náklady směřují na mzdy, energii a na suroviny na jídlo.

Nejčastější zpětnou vazbou je ústní hodnocení zákazníků a také to, že se návštěvníci do campu znovu vrátí. Často školy přijedou poprvé a neví, co to Jcamp je a jak budou spokojené, protože mají porovnání s předchozím majitelem či jiným ubytováním podobného typu. Nezřídka také vědí, že má Jcamp něco společného s církví, a to je pro některé odrazující. Většinou se ale školy vracejí a dávají pozitivní zpětnou vazbu. Hodnocení si učitelé sdílejí mezi sebou a navzájem si toto ubytování doporučí.

Zpětná vazba také probíhá v rámci Google firem, kde má tato firma dobré hodnocení (mezi 4 a 5 hvězdičkami). Povětšinou jsou lidé s ubytováním spokojení, spíš o tom zákazníci moc nevědí. Ve vizi je vypracování dotazníků.

Město sehrálo na začátku podnikání zásadní roli, jelikož nabídlo objekt k pronájmu.

Poskytlo také půjčku (2 000 000 Kč) s velmi výhodnou úrokovou sazbou a také možnost odložení splácení na jeden rok. Aktuálně je již 700 000 Kč splacených. Reakce města se také změnila v souvislosti se změnami v politické situaci, aktuální představitelé nesdílejí kladný a vstřícný postoj jako ti předešlí. Ze strany obyvatel vznikaly občasné kauzy, kdy se městem roznášela informace, že Jcamp byl založen proto, aby tam schovávali křesťanské uprchlíky ze Sýrie, což vzbuzovalo velmi negativní pohledy na toto místo.

To se také časem mění.

J-camp v podstatě v NMpS nemá konkurenci. Není zde jiný areál, který by měl kapacitu 250 lidí. Nejbližší konkurence je v Hejnicích, tam ale není zajištěno stravování na této úrovni.

Jedním z plánů Jcampu je ustavičná práce na revitalizaci celého areálu.

(35)

35

Provozovatelé mají za cíl dodělat všechny rozpracované apartmány a také postupně navyšovat obraty a celkové marže při podnikání. Také chtějí, aby se úroveň nabízených služeb zvyšovala úměrně ke zvažovanému zdražení služeb.

Nemají za cíl být nejlevnější, ani nejdražší – ale nejlepší na trhu. Do budoucna je jejich záměrem investovat do dalších činností, které se týkají jak sboru, tak města, např. činnost spojená s domy dětí a mládeže (Jcamp, © 2018).

4.9 Sbor JB Semily – Občerstvení U Mostu

Občerstvení U Mostu je podnikání s rychlým občerstvením. Je propojené i s jinými činnostmi ve sboru, např. s rodinným centrem. V říjnu 2013 začal sbor prodávat v nakoupeném stánku, o rok později v září po přestěhování do budovy začali podnikatelskou činnost v budově Občerstvení U Mostu.

Občerstvení U Mostu je firma vlastněná sborem Jednoty bratrské v Semilech.

Provozovatelem není soukromá osoba, sbor si založil pro toto podnikání živnostenský list.

Na úplném začátku, v roce 2013, koupili dřevěný stánek. Přišel nápad, že by se sbor mohl zabývat prodejem rychlého občerstvení. Byla to pro ně velká výzva, jelikož doposud s tímto neměli zkušenost. Také se chtěli dostat na místní akce – poutě, akce pro rodiny s dětmi apod. Po rozhodnutí koupili stánek, který stál okolo 85 000 Kč. Peníze obdrželi od členů sboru, kteří sboru tyto prostředky propůjčili. Na začátku museli zjistit veškeré informace o prodeji rychlého občerstvení – jaké občerstvení, postup výroby, jaký sortiment apod. Stánek patřil sboru, avšak místo stánku bylo pronajaté od města. Měli menší sortiment, než mají dnes, také neměli velké posezení venku. Poté se naskytla možnost budovy, kde sídlí aktuálně, ale jedná se o starou a zanedbanou budovu. Byly nutné velké změny a rekonstrukce. Je to soukromý objekt, kdy jim majitel prostory prodal. Většina materiálu a vybavení museli dokoupit nebo vyrobit.

Hlavním záměrem zahájení podnikání je ekonomická soběstačnost tohoto sboru – pomocí obchůdku vydělat na výdaje sboru. Vize tohoto podnikání se také spojuje s vizí celého sboru i s mateřským centrem. Účelem založení Občerstvení U Mostu byl fakt, že vzhledem ke směru, kterým se církev vydává, chtěli být do budoucna soběstační, sami si na sebe vydělat.

(36)

36 Příspěvky od státu církvím budou stále nižší, chtějí tedy být na nich co nejméně závislí.

Vědí, že je samotné občerstvení neuživí, proto zvažují i jiné podnikání. Aktuální vizí do budoucna je nákup nového objektu.

Podnikání se drží na dobré úrovni. Nemají moc ztráty, mají povětšinou zmražené suroviny a velkou část sortimentu si sami vyrábí (polévky, chlebíčky). Nemají také žádné dluhy.

Dle sezóny si hlídají, kolik toho nakupují, prodají a spotřebují. Občerstvení využívá různých grantů a dotací. Největšími náklady jsou výdaje na mzdy, nájemné a energii.

Většina zákazníků si sortiment chválí, což potvrdí i opakovaným příchodem do Obchůdku.

Velká část zpětné vazby přichází tedy osobními rozhovory. Dotazníky ohledně spokojenosti zatím nevytvořili.

Město zaujímá neutrální postoj vůči tomuto podnikání. Probíhá zde morální souhlas bez praktické pomoci. Jsou zde dobré vztahy se starostou.

Konkurencí tomuto podnikání je nově vzniklá pizzerie nebo jídelny. Ve městě jsou jediní, kteří prodávají hamburgery.

Velkým plánem do budoucna a také součástí jejich vize je přestěhování se do nových prostor, jelikož jim aktuální prostory příliš nevyhovují. Jedna z možností je nákup prostor, kde také mají své mateřské centrum, a bylo by velkou výhodou, že by měli vše v jedné budově, avšak aktuálně tam jsou jiní nájemníci. Proto aktivně hledají nové prostory. Také zvažují v rámci sboru rozvoj jiných služeb nebo podnikání – sociální nebo technické služby.

4.10 Sbor JB Hejnice – Chalupa Pod nosem

Chalupa Pod Nosem je ubytovací zařízení v krásném staročeském stylu, které mohou návštěvníci využít pro svou rekreaci, odpočinek či pořádání různých výjezdů, setkání, dokonce i k pořádání svateb. Název „Pod nosem“ je z důvodu umístění chalupy pod skalním úkazem připomínajícím nos. Zařízení je poskytováno vždy od dubna do října s kapacitou 21 lůžek. Chalupa funguje od roku 2014.

Zařízení je provozováno na základě živnostenského oprávnění, ale není ve vlastnictví sboru. Ten si ho pronajímá od anglického podnikatele, který tak podporuje podnikání sboru v Hejnicích.

(37)

37

Podnikání začalo tím, že jim zmíněný anglický podnikatel nabídl sboru možnost provozovat chalupu. Chalupa byla víceméně vybavená (povlečení, matrace apod.), avšak některé věci se musely opravit či dokoupit.

Hlavním záměrem založení chalupy byla tvorba zisku a tím finanční podpora na různé aktivity a činností, např. Centrum volného času Moštárna, které provozuje komunitní centrum (klub seniorů, mateřské centrum, sportovní klub). Samozřejmě se chtějí během poskytování služby setkávat s novými lidmi. Do budoucna by chtěli zahájit i další podnikání.

V zásadě Chalupa nevytváří čistý zisk, většina peněžních prostředků plyne na výplatu mezd, zaplacení nájmu a na údržbu. Svým výdělkem také podporují obecně prospěšnou společnost Centrum volného času Moštárna. Chalupa musí přes sezónu vydělat tolik, aby zisky dokázaly pokrýt výdaje sboru na zbývající měsíce, které mají zavřeno.

Nejdůležitější zpětnou vazbou je pro ně opětovné objednání služby, většinou je však zpětná vazba pozitivní, a to také především díky interiéru chalupy, přístupné zahradě a krásné přírodě v Hejnicích.

Starosta města velmi podporuje toto podnikání, často při něm i pomáhá. Obyvatelé Hejnic reagují pozitivně, a to především na komunitní centrum.

Chalupa má velkou konkurenci, jelikož se v Hejnicích nachází mnoho subjektů poskytující ubytování, avšak každý nabízí trochu jiné služby.

Sbor by chtěl do budoucna více investovat, rozšířit vybavení, zastřešit venkovní posezení na zahradě a dovybavit zahradu např. grilem. Avšak tím, že tento subjekt nepatří sboru, musí velké změny či rekonstrukce komunikovat s pronajímatelem (Chalupa Pod nosem,

(38)

38

5 Podnikání ostatních církví

Podnikáním se zabývají i jiné církve než Jednota bratrská. Avšak je zde několik odlišností.

Jeden rozdíl spočívá v tom, že z níže uvedených příkladů podnikání je každé založeno za jiným účelem, míra zapojení církve či sboru do podnikání se také často liší. Veškeré informace ohledně podnikání ostatních církví vychází z dotazníkového šetření.

5.1 Církev bratrská – Ubytování Velká Lhota

Ubytování Velká Lhota nabízí ubytování různým skupinám, především k rekreaci a využití společného času. Ubytování se nachází ve sborovém domě/chatce, která je ve vlastnictví majitelů. Ubytování bylo založeno ve Velké Lhotě v roce 1989. Ubytování spadá pod církevní instituci.

Podnikání vzniklo s podporou vedení i členů církve, dnes se jedná o rozhodnutí vedení sboru, který určuje tomuto podnikání směr.

Prostory byly používány pro rekreaci již od 50. let, postupem času se vybavení obměňovalo a rekonstruovalo. V průběhu let se také budova postupně dostavovala, vše je práce cca 4 generací. Společenství má aktuálně 50 členů, dříve býval až dvojnásobek.

Hlavním záměrem založení tohoto ubytování bylo uspokojení potřeb v podobě společné rekreace církevních společenství. Hlavní vizí je vytváření prostředí pro mládežnické campy a tábory, což také tvoří více než polovinu letní kapacity. V průběhu roku se zde realizují kluby a práce s dětmi.

V posledních pěti letech ubytování vykazuje spíše ztrátové hodnoty. Největší náklady poté plynou na vyplácení mezd zaměstnancům.

Zpětná vazba je povětšinou kladná, u námitek se často jedná o požadavky na změnu vybavení, návrhy na zlepšení služeb. Nejvíce zde chybí možnost objednání jídel, je zde kuchyň k vlastnímu vaření, zařízení neposkytuje stravování.

Město je k ubytování vstřícné, na některé vybavení a tábory mají příspěvky ze dvou obcí.

(39)

39

Okolí ubytování je zaplaveno starými a nefunkčními rekreačními středisky, některé jsou ještě funkční, spíše zde ale cestovní ruch skomírá. Cenově jsou na tom tyto objekty podobně, nicméně jejich cílová skupina se liší.

5.2 Církev bratrská – ubytování Poutní dům Engedi

Poutní dům Engedi nabízí ubytování zejména skupinám mládeží nebo dorostů, při různých akcích či letních táborech. Objekt je v soukromém vlastnictví a nachází se v Bystrém v Orlických horách. Podnikání bylo založeno v roce 2014.

Poutní dům vznikl na popud člena sboru Církve bratrské, který následně koupil nemovitost a získal živnostenský list. Následně byla založena obecně prospěšná společnost Elada, která v této nemovitosti občas organizuje různé typy akcí. Jedná se o úzké partnerství mezi těmito dvěma subjekty.

Nejprve se jednalo o klasické ubytování v soukromí, v rodinném domě, které se následně rozšířilo na sousední dům, který nynější majitelé koupili.

Hlavním záměrem založení bylo využití velmi dobrého prostoru. Vizí tohoto podnikání je poskytování prostor křesťanským skupinám.

Ubytování se udržuje na vyrovnané hladině, v dobré sezóně vytváří zisk, když je chalupa neobsazená, tak spíše ztrátu. Největší náklady jsou za energii a materiál.

Od zákazníků mají zpětnou vazbu pozitivní. Zákazníci jsou spokojeni s prostředím a službami, které nabízí.

Vztahy s městem jsou vesměs pozitivní, podnikání s městem spolupracuje v různých oblastech.

Přímá konkurence se ve městě nenachází.

(40)

40

5.3 Římskokatolická církev – Fara – turistická ubytovna

Vybraná římskokatolická církev provozuje ubytování pro turisty. Provozovatelé mají pronajatou faru od ŘKC v Rokytnici nad Jizerou. V roce 2014 byla činnost zahájena, funguje na základě živnostenské oprávnění.

Místní katolická církev ubytovnu podporuje. O pronájmu rozhodovala ekonomická rada spojených farností, zároveň se jedná o důležitý zdroj financí pro farnost. Již před 30 lety zřídil faru tehdejší kněz.

Začátky podnikání nebyly nikterak těžké, jelikož majitel měl z předchozích let zkušenosti s provozováním rodinného penzionu.

Hlavním záměrem založení turistické ubytovny bylo vytvoření samostatné činnosti, kde budou zákaznici spokojeni a kam se budou chtít vrátit.

Tato výdělečná činnost vytváří v posledních letech zisk. Největší náklady jsou za nájemné a energie.

Od zákazníků mají pozitivní zpětnou vazbu, a to povětšinou na webových stránkách prostřednictvím recenzí či přes e-mailovou komunikaci.

Reakce ze strany obce jsou neutrální.

Konkurence se v oblasti tohoto ubytování nachází – jsou zde různé ubytovny a turistické hotely.

V rámci možností chtějí do budoucna postupně zvyšovat kvalitu ubytování, jelikož se jedná o velmi zastaralou budovu.

5.4 Křesťanské sbory – Chata na Nivách

Chata na Nivách, jakožto nezisková organizace, patří církvi KS, objekt je v soukromém vlastnictví. Poskytují prostory a různé druhy služeb, které jsou s touto činností spojené.

Chata se nachází ve městě Vsetín. Souvislá činnost této chaty vznikla kolem roku 2000.

Provozovatelé Chaty na Nivách by si přáli, aby je jednotlivé sbory podporovaly, ale je jich velmi málo. Musí spoléhat na vlastní rozpočet a plnou obsazenost chaty. Aktivity probíhající v tomto subjektu vycházejí z historického pozadí.

(41)

41

Začátky Chaty na Nivách se odehrávaly ve staré budově se starým vybavením. V určité chvíli prostory přestaly vyhovovat kapacitně i hygienicky. Drobní i větší dárci darovali peníze, za které byl postaven nový objekt.

Hlavním záměrem založení je poskytování zázemí pro práci s dětmi, dorostem, mládeží.

Poskytnout služby církevním aktivitám za přijatelnou, neziskovou a nevýdělečnou cenu.

Také chtějí udržet plnou obsazenost a udržet ceny na nižší úrovni, než je komerční.

Na Nivy jezdí i ostatní církve a jednou za rok se zde koná setkání starších KS.

Chata vytváří vyrovnané hospodaření. Ve chvíli, kdy je chata zisková, dovybavují a opravují chatu. Z darů šetří na investiční budování a opravy, které jsou potřebné a vyplývají z potřeb prostoru.

Zákazníci jsou s ubytováním spokojeni, nejlepší zpětnou vazbou je to, když se zákazníci vrátí. Většinou zpětná vazba vychází z osobních kontaktů, telefonátů či e-mailů.

Město tuto činnost podporuje prostřednictvím různých oprav cest apod.

V okolí se nachází několik objektů provozovaných neziskovými organizacemi, avšak nevnímají je jako konkurenci.

Do budoucna chtějí provést různé opravy budovy, jelikož v průběhu poskytování služeb se několik věcí zničilo nebo opotřebilo. Také chtějí vybudovat nové chráněné ohniště, u kterých by mohli po večerech sedět (Nivy, © 2013).

5.5 Evangelická církev metodistická – Správa budov

ECM se zaměřuje na správu budov, jejichž formou podnikání je poskytování krátkodobých a dlouhodobých pronájmů. Působí ve více městech, tato práce popisuje krátkodobé pronájmy v Praze. Ubytování se nachází v jejich soukromých objektech a prostorách.

Intenzivně se pronájmu věnují od roku 2016.

Správa budov je součástí aktivit církve, která také rozhodla o založení této činnosti.

Některé budovy sbor zdědil, také obdrželi některé objekty v rámci navrácení majetku (církevní restituce). Rovněž museli mnohé věci dokupovat či opravovat.

(42)

42 Hlavním záměrem založení firmy bylo to, aby se lépe spravoval svěřený majetek a z jeho výnosů tak mohly být financovány hlavní činnosti církve, jako je např. diakonie, misie či liturgie. Také chtějí učinit církev hmotně zajištěnou pro její hlavní činnosti a nezávislou na státu.

Správa budov vytváří spíše zisk. Opravy jsou největší položkou v nákladech.

Zpětná vazba je pozitivní, a to nejčastěji prostřednictvím reviews na webových stránkách či skrze ústní komunikaci.

Reakce města jsou na toto zařízení vstřícné a bez problémů.

S konkurencí se setkávají, a to nejčastěji s různými dalšími středisky a jinými pronájmy.

(43)

43

40%

20%

Nejčastější segment zákazníků - Jednota bratrská

rodiny s dětmi

školní zařízení

různé

zájmové skupiny

20%

40%

20%

Nejčastější segment zákazníku - Ostatní církve

rodiny s dětmi církevní pobyty skupiny mladých lidí turisté

6 Dotazníkové šetření

Následující kapitola se zabývá grafickým znázorněním a porovnáním jednotlivých atributů podnikání sborů Jednoty bratrské a ostatních církví. Toto srovnání vzešlo z dotazníkového šetření, které proběhlo v termínu od října 2017 do února 2018.

Autorka vybrala pro dotazníkové šetření 10 respondentů a oslovila je prostřednictvím e-mailové komunikace.

Prvních pět vybraných respondentů odpovídalo na otázky týkající se podnikání v daném sboru Jednoty bratrské. Jednalo se o sbory v Chrastavě, Novém Městě pod Smrkem, Hejnicích, Semilech a Praze. Tři z pěti vybraných sborů se orientují na podnikání v ubytovacích zařízeních, ostatní dva jsou zaměřené na stravovací zařízení.

Dalších pět respondentů pocházelo z jiné církve, dva z Církve bratrské, další z Římskokatolické církve, z Křesťanských sborů a z Evangelické církve metodické. Tyto všechny subjekty byly zaměřené na poskytování ubytování. Autorka nenalezla respondenty z jiných církví poskytující stravování.

NEJČASTĚJŠÍ KATEGORIE ZÁKAZNÍKŮ

Obr. 4: Nejčastější segment zákazníků podnikání ostatních církví

Zdroj: dotazníkové šetření, vlastní zpracování.

Obr. 3: Nejčastější segment zákazníků podnikání sborů JB

(44)

44

0 500 1000 1500 2000 2500

3000 Obraty za rok 2015, 2016, 2017 v tis. Kč

obrat 2015 obrat 2016 obrat 2017

Podnikání vybraných sborů Jednoty bratrské se nejčastěji zaměřuje na rodiny s dětmi, což může vyplývat z toho, že jsou tyto činnosti obvykle propojené s jejich komunitním nebo mateřským centrem. U ostatních církví jsou nejčastější kategorií skupiny mladých lidí, které využívají pobyt k různým táborům nebo english campům.

DPH

Dva subjekty z JB jsou plátci DPH, u ostatních církví je pouze jeden subjekt plátcem DPH.

EKONOMICKÉ OBRATY VYBRANÝCH ČINNOSTÍ 40%

60%

Daň z přidané hodnoty - Jednota bratrská

plátci DPH

neplátci DPH

20%

80%

Daň z přidané hodnoty - ostatní církve

plátci DPH neplátci DPH

Obr. 5: DPH sborů JB

Zdroj: dotazníkové šetření, vlastní zpracování. Obr. 6: DPH ostatních církví

Obr. 7: Obraty církevních zařízení za rok 2015, 2016, 2017 v tis. Kč Zdroj: dotazníkové šetření, vlastní zpracování.