Optimalizace pojistné ochrany vybraného subjektu
Bakalářská práce
Studijní program: B6208 – Ekonomika a management
Studijní obor: 6208R175 – Ekonomika a management služeb - Finanční a pojišťovací služby
Autor práce: Michaela Grecmanová Vedoucí práce: Ing. Karina Tatek Benetti, Ph.D.
Liberec 2018
Prohlášení
Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.
Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.
Datum:
Podpis:
Poděkování
V této části bych velice ráda poděkovala vedoucí své bakalářské práce, Ing. Karině Tatek Benetti, Ph.D., za odborné vedení, užitečné rady, pomoc a podporu při zpracování této práce.
Dále bych ráda poděkovala majiteli vybrané firmy za ochotu, spolupráci a sdělení informací potřebných k vypracování práce. Velké díky také patří Mgr. Ondřeji Tietlovi, který mi ochotně pomohl při sjednání nabídek jednotlivých pojišťoven.
Anotace
Předmětem následující bakalářské práce „Optimalizace pojistné ochrany vybraného subjektu“ je po teoretickém úvodu představení vybrané firmy, identifikace rizik tohoto podniku, seznámení s aktuální situací týkající se pojištění a navržení nové pojistné ochrany.
V první kapitole této práce je popsáno a klasifikováno riziko, následuje popis risk managementu, představení organizace ISO a jednotlivých norem týkajících se zvládání risku. Druhá kapitola se zabývá popisem základních pojmů týkajících se pojištění a pojišťovnictví, dále jsou představeny základní druhy pojištění a jejich jednotlivé podkategorie. Ve třetí kapitole je čtenáři představen vybraný subjekt, jeho předmět podnikání, majetková situace, aktuální pojistná ochrana, následně jsou analyzována rizika a představena kritéria výběru nové optimální pojistné ochrany. V poslední kapitole jsou vybrány jednotlivé pojišťovny a představeny návrhy připravené pro vybraný subjekt, následuje jejich srovnání a vyhodnocení optimální nabídky pojistné ochrany vybraného subjektu.
Klíčová slova
optimalizace, pojistná ochrana, pojištění podnikatelských rizik, riziko, risk management
Annotation
The topic of this bachelor thesis named Insurance Protection Optimization of Selected Subject, is after theoretical introduction followed by presenting the chosen company, risks identification, acquainting of the present situation regarding insurance protection and suggestion new insurance protection product. In the first chapter of this bachelor thesis, the risk is introduced and rated, followed by description of risk management, introduction of ISO organization and individual norms involving the subject of this bachelor thesis. The second chapter describes the basic terms regarding insurance, followed by description of basic insurance types and their individual categories. In the third chapter, the selected subject is presented, as well as it´s business matter, property situation and present insurance situation. The risks are analysed, and the criterions of new insurance protection are presented. In fourth and the last chapter, the insurance companies are chosen and the offers for the selected subject are presented. The comparison of these offers follows and leads into evaluation of optimal insurance protection product for the selected subject.
Key Words
optimization, insurance protection, insurance of business risks, risk management
8
Obsah
Seznam zkratek ... 10
Seznam tabulek ... 11
Seznam vzorců ... 12
Úvod ... 13
1. Pojem riziko a risk management ... 15
1.1 Riziko ... 15
1.1.1 Klasifikace rizika ... 16
1.2 Risk management ... 19
1.2.1 Fáze risk managementu ... 19
1.3 ČSN ISO ... 20
1.3.1 ČSN ISO 31000 ... 21
1.3.2 ČSN ISO 9001 ... 23
2. Základní pojmy ... 24
2.1 Pojišťovnictví a pojištění ... 24
2.2 Členění pojištění ... 26
2.3 Pojištění majetku ... 27
2.4 Pojištění odpovědnosti za škody ... 29
3. Charakteristika vybraného subjektu ... 31
3.1 Informace o vybraném subjektu ... 31
3.2 Současná pojistná ochrana vybraného subjektu a risk management ... 31
Identifikace rizik ... 32
Kvantifikace rizik... 32
Kontrola a financování rizik ... 33
Výsledky risk managementu vybraného subjektu ... 33
3.3 Kritéria výběru optimální pojistné ochrany ... 34
Maximální výše plnění ... 35
Cena pojistného ... 35
Rozsah pojistné ochrany ... 35
Výše spoluúčasti ... 36
Dostupnost a dobré jméno pojišťovny ... 36
3.4 Sestavení hodnocení ... 36
4. Optimalizace pojistné ochrany ... 39
9
4.1 Výběr pojišťoven ...39
4.1.1 Vybrané druhy pojištění ... 39
4.2 Nabídka Kooperativy ...40
4.3 Nabídka České pojišťovny ...41
4.4 Nabídka Allianz ...42
4.5 Nabídka ČPP ...43
4.6 Nabídka ČSOBP ...44
4.7 Nabídka Generali ...45
4.8 Vyhodnocení nabídek ...46
4.9 Návrh optimalizace pojistné ochrany vybraného subjektu ...51
Závěr ... 53
Seznam použité literatury ... 55
Seznam internetových zdrojů ... 56
10
Seznam zkratek
ČAP Česká asociace pojišťoven
ČPP Česká podnikatelská pojišťovna
ČSOBP Československá obchodní banka
FLEXA Fire, Lightning, Explosion, Aircraft
ISO International Organization for Standardization MVČR Ministerstvo vnitra České republiky
TUL Technická Univerzita v Liberci
11
Seznam tabulek
Tabulka 1: Kritéria pro výběr optimální nabídky pojištění ... 37
Tabulka 2: Přehled normovaných vah kritérií ... 37
Tabulka 3: Výběr pojišťoven podle předepsaného hrubého pojistného v neživotním pojištění ... 39
Tabulka 4: Nabídka KOOPERATIVA – spoluúčast 1 000 Kč ... 41
Tabulka 5: Nabídka KOOPERATIVA – spoluúčast 5 000 Kč ... 41
Tabulka 6: Nabídka České pojišťovny ... 42
Tabulka 7: Nabídka ALLIANZ ... 43
Tabulka 8: Nabídka ČPP ... 44
Tabulka 9: Nabídka ČSOBP – spoluúčast 1 000Kč ... 45
Tabulka 10: Nabídka ČSOBP – spoluúčast 5 000 Kč ... 45
Tabulka 11: Nabídka GENERALI ... 46
Tabulka 12: Scoringový model ... 49
Tabulka 13: Scoringový model – rozdělení prvního kritéria ... 50
12
Seznam vzorců
Vzorec 1: Výpočet indexů v metodě vícekriteriálního hodnocení ... 37
13
Úvod
Rizika a různá nebezpečí v dnešní době doprovází lidstvo na každém kroku. Někdy lze pomocí moderních technologií rizikům předejít nebo jejich dopady předpokládat a zmírnit nebo úplně odstranit. Existují ovšem také případy, u kterých není jisté, jestli se riziko vůbec objeví a jak se projeví. V dnešní době je nabízeno nepřeberné množství pojistných produktů a jednotlivé pojistné instituce se předhánějí, aby si získaly přízeň nových klientů. A právě proto se následující práce věnuje výběru optimální nabídky pojištění pro vybraný subjekt.
První kapitola této bakalářské práce představuje čtenáři pojem riziko a věnuje se jeho klasifikaci. Následuje uvedení do problematiky risk managementu a jeho rozdělení do jednotlivých fází. Poslední podkapitola je věnována společnosti ISO, představení její činnosti, historie a jednotlivých norem týkajících se risk managementu.
V druhé kapitole je čtenář uveden do základů pojišťovnictví a pojištění, které je dále rozčleněno a následuje popis jednotlivých typů pojištění důležitých pro téma této bakalářské práce.
Třetí kapitola se věnuje představení vybraného subjektu, jeho činnosti podnikání, jeho majetkové situaci a aktuální pojistné ochraně. Následuje představení tématu risk managementu vybranému subjektu a analýza konkrétních rizik pro tento podnik. Dále jsou specifikována kritéria, která jsou podle podnikatele klíčová při výběru optimální nabídky pojistné ochrany a sestaveno hodnocení jednotlivých nabídek.
Ve čtvrté a poslední kapitole jsou nejprve vybrány jednotlivé pojišťovny, u kterých byly následně vyhotoveny nabídky pojistné ochrany pro vybraný subjekt. Jednotlivé nabídky jsou podrobně popsány a pro přehlednost zpracovány do tabulek. Nabídky jsou poté vyhodnoceny a srovnány a následuje výběr optimální nabídky pojistné ochrany vybraného subjektu.
Cílem této bakalářské práce je navrhnout optimální pojistnou ochranu vybranou podle stanovených kritérií tak, aby nejvíce odpovídala představě a požadavkům vybraného subjektu. Pod pojmem „optimalizace“ si lze v tomto případě představit výběr nejideálnější nabídky a následné zvážení jejího sjednání. Pro návrh optimalizace byla použita
14
vícekriteriální analýza sestavená na základě požadavků stanovených vybraným subjektem.
Tato kritéria byla seřazena podle důležitosti, byly jim přiděleny odpovídající váhy a na základě těchto vah byly umístěny do scoringového modelu.
Podle výsledků scoringového modelu bylo sestaveno pořadí jednotlivých nabídek, ze kterých byla následně vybrána optimální nabídka pojistné ochrany, která byla ve finále sjednána vybraným subjektem.
V bakalářské práci jsou použity následující metody vědecké práce: rešerše literatury, komparativní analýza, indukce, dedukce, syntéza dílčích poznatků, vícekriteriální metoda hodnocení a scoringový model.
15
1. Pojem riziko a risk management
První kapitola této práce vysvětluje pojem riziko a risk management a bude se dále zabývat také teoretickým představením těchto pojmů, klasifikací rizika, risk managementu a jeho druhy. Tato kapitola je velmi důležitá pro uvedení do tématiky a seznámení se se základními pojmy.
1.1 Riziko
Riziko je jedním z hlavních pojmů spojovaných s tématem pojištění a pojišťovnictví.
Možností, jak vysvětlit pojem riziko je několik. Prvním z nich je, že riziko je chápáno jako možnost vzniku událostí, jejichž výsledek je rozdílný od cíle s určitou objektivní pravděpodobností (Ducháčková, 2009). Dalším možným výkladem může být například událost, která způsobuje škodu, dále pravděpodobnost vzniku pojistné události s negativními dopady nebo také předmět, který je ohrožen nahodilým nebezpečím. Tento pojem má v pojišťovnictví specifický obsah a význam a je s touto tématikou často spojován. Pojištění jako takové vzniklo zejména proto, aby krylo následky, které nastanou při realizaci rizika.
Riziko lze také vysvětlit jako nejistotu, kterou lze kvantifikovat pomocí různých proměnných pravděpodobnosti, na rozdíl od pravé nejistoty, která není kvantifikovatelná (Ducháčková, 2015).
Jako dalším pojmem, který se ale výrazně liší od rizika, je pojem hrozba. Tu lze chápat jako jakýkoli fenomén – osobu, událost nebo sílu, který může ohrozit zájmy a hodnoty chráněné státem (MVČR, 2019). Jedná se například o živelní pohromy, havárie, chování jednotlivců nebo společenské jevy, mezi které se řadí například válečné konflikty a zločiny.
Riziko lze také vyhodnotit pomocí hodnoty pravděpodobnosti. V případě rizika je situace již předem pravděpodobnostně charakterizována, lze tedy riziko klasifikovat na základě informací, které jsou již známé z minulosti. V případě nejistoty lze tato situace rozlišit na dva typy – nejistotu pravou a nejistotu částečnou. Pravá nejistota se vyskytuje v případě, že pravděpodobnosti nejsou specifikovány a nelze vycházet z žádných předchozích událostí. U
16
částečné nejistoty jsou známy jen některé parametry, nikoliv úplné informace (Ducháčková, 2015).
Souvislosti, ve kterých se ale riziko může vyskytovat, jsou však různé. Tyto souvislosti závisí na povaze příslušného jevu nebo procesu. Vznikají tak situace, při nichž se kumulují následující odchylky (Ducháčková 2009):
• výhradně negativní odchylky – jedná se o čisté riziko, které není záměrně lidmi podstupováno (nebezpečí ztrát)
• záporné i kladné odchylky – jedná se o spekulativní riziko (například hrané hazardních her, sázení, investování, podnikání apod.), kdy subjekt uvedené riziko dobrovolně podstupuje.
1.1.1 Klasifikace rizika
Rizika lze dělit do několika kategorií podle nejrůznějších kritérií. Jako první typ rozdělení rizika je možno uvést například riziko objektivní a subjektivní. Subjektivní rizika jsou taková, která jsou ovlivněna jednáním a chováním lidí. „Subjective risk is defined as uncertainty based on person´s state of mind.“ (Rejda, 2011). Pod taková rizika můžou spadat ta, která jsou ovlivněna následujícími faktory, jako je například neopatrnost, morální riziko a schopnosti a charakterové vlastnosti. Jedná se tak o rizika, jako je žhářství, dovednost pracovníka při manuální práci nebo styl jízdy řidiče vozu (Ducháčková, 2009).
Naopak v případě objektivních rizik se jedná o rizika taková, která nelze tímto způsobem ovlivnit a vyskytují se na základě objektivních skutečností. Takovými riziky jsou například živelní katastrofy, mezi které patří mimo jiné blesk, krupobití, hurikán a povodně.
Rizika lze dále členit podle rozměru ukazujícího na vlastnosti jednotlivého rizika. Jedná se tak o okamžik realizace rizika, výskyt realizace rizika a rozsah realizace rizika. Okamžikem realizace rizika je rozměr, který má každé riziko. Pokud by bylo předem známo, kdy se událost uskuteční, nejednalo by se poté už o riziko, ale o jistotu. Vznik takové náhodné události je vždy spojen s určitým okamžikem nebo trvá po určité časové období.
17
Výskyt realizace rizika vzniká ve chvíli, kdy sledujeme pouze rizika s absolutní nebo relativní nahodilostí. U některých těchto rizik je jisté, že se uskuteční (např. smrt člověka), jen není jisté kdy k této skutečnosti dojde – právě tehdy se jedná o rizika s relativní nahodilostí. O absolutní nahodilost se jedná ve chvíli, kdy se daná skutečnost realizovat může, ale nemusí – například živelní katastrofy, jako je bouře nebo krupobití.
Rozsahem realizace rizik rozumíme ten rozměr, který mají rizika, u kterých může k realizaci dojít plně, ale i pouze částečně.
Rozdělení škod a jejich následky
Pokud dojde k realizaci rizika a uskutečnění nahodilé události, dochází ke vzniku škody.
Povaha těchto škod se vyskytuje v mnoha podobách. Jedná se například o škody materiálního charakteru, kdy dochází během uskutečnění pojistné události k věcným škodám nebo ke škodám v souvislosti se ztrátou příjmů a vznikem výdajů. Dalším druhem škod jsou škody nemateriálního charakteru, které nelze finančně vyjádřit. Za takové škody lze považovat například bolest po úrazu nebo ztráta blízkého člověka.
Všechny uskutečněné škody mají své následky, které je možné v případě materiálních škod rozdělit na věcné ztráty, neplánované výdaje nebo ztrátu příjmů. Pokud dojde k věcným ztrátám, dochází tak k újmě na fyzických věcech, a to například jejich ztráta nebo poškození.
V případě neplánovaných výdajů se pak jedná zejména o krytí odpovědnostních škod nebo náklady spojené s léčbou pacienta. V případě ztrát příjmů se jedná o finanční škody, mezi které lze zařadit smrt živitele nebo pracovní neschopnost a tím pádem ušlý finanční obnos, který by jinak byl člověk schopen vytvořit, kdyby nedošlo k uskutečnění škodné události.
Dalším důležitým krokem je kvantifikace rizika, která vychází ze dvou charakteristik, jimiž jsou pravděpodobnost realizace rizika a velikost důsledků (Ducháčková, 2009). Mezi těmito charakteristikami jsou čtyři různé možné vztahy, kterými jsou:
• nízká pravděpodobnost realizace a nízká závažnost – k realizaci rizika dochází zřídka a jeho následky jsou minimální,
• vysoká pravděpodobnost realizace a nízká závažnost – k uskutečnění rizika dochází často, ale jeho následky jsou minimální,
18
• nízká četnost výskytu rizika a vysoká závažnost – k realizaci rizika dochází výjimečně, ale jeho následky působí vysokou škodu,
• vysoká četnost a závažné důsledky – pravděpodobnost, že dojde k realizaci rizika je velmi vysoká a v případě uskutečnění způsobí velké škody.
Existují také možnosti, jak se s rizikem škody vypořádat. Obecně se lze pokusit riziko odvrátit, i když nelze riziko zcela vyloučit, a to například odvrácením rizika prostřednictvím smluvní dohody, rozdělením rizika pomocí dělení zakázky nebo rozptylem rizika rozdělením kapitálu mezi více institucí pro jeho další investice. Riziku lze také čelit snížením realizace pomocí preventivních opatření, mezi které se mohou řadit alarmy, ochranné pomůcky proti úrazu, podniková požární ochrana nebo nouzové agregáty a požární stěny.
Finanční krytí rizik
Pokud nelze realizaci rizika zcela odvrátit nebo omezit, přichází v úvahu finanční krytí.
Jedná se o zabezpečení finanční náhrady v případě, že dojde ke škodní události. Finanční krytí lze rozdělit na tři hlavní typy, jimiž jsou: krytí prostřednictvím státu, individuální krytí rizika a pojištění.
V případě, kdy rizika kryje stát, jedná se především o řešení událostí velkého a hromadného rozsahu, jakým může být živelní událost, dále pak o krytí základních sociálních potřeb občanů ve formě sociální podpory nebo sociální péče.
Pokud se ale subjekt, ať už se jedná o občana, rodinu nebo podnikatelský subjekt či firmu, rozhodne pro individuální zabezpečení, začne tvořit individuální finanční rezervy, které slouží k pokrytí škod v případě uskutečnění škodné události. Míra krytí rizik je ale ohraničena výší vytvořených finančních rezerv.
V případě pojištění se jedná o situaci, kdy subjekt převede riziko na specializovanou instituci zabývající se pojištěním. Jedná se též o tvorbu rezerv, ale v případě uskutečnění škodné událostí není výplata pojistného plnění omezena výší vytvořených finančních rezerv (Ducháčková, 2015).
19
1.2 Risk management
Risk managementem rozumíme vědní disciplínu, která umožňuje v tržní ekonomice zahrnout projevy rizika do rozhodování o hospodářských záležitostech. Je to oblast řízení zaměřující se na analýzu a snížení rizika, pomocí různých metod a technik prevence rizik, které eliminují existující nebo odhalují budoucí faktory zvyšující riziko (Ducháčková, 2009).
1.2.1 Fáze risk managementu
Risk management dělíme do 3 fází, které budou dále specifikovány níže. Jsou jimi identifikace rizik, zhodnocení rizik a kontrola a financování rizik. Postupy řízení rizik umožňují obchodním manažerům urychlit rozhodování od formulace firemních postupů až po jejich realizaci v krátkém časovém horizontu (Stan-Maduka, 2010). Další důležitou aktivitou, která se ale neřadí mezi fáze risk managementu, je monitoring rizik. To znamená, že rizika se musí neustále sledovat a kontrolovat, musí se vyhodnocovat jejich chování a identifikovat jejich změny v rizikových situacích. Je též nutno dohlížet na funkčnost bezpečnostních opatření. Pro tuto činnost existuje základní cyklus: stanovení rizik, ohodnocení a reagování na rizika. Velmi nutné je také pochopení, že ani nejpečlivější analýza nemusí vždy počítat se všemi riziky na 100 %, proto je nezbytné analýzu často kontrolovat a aktualizovat. Neméně důležitou součástí je i dohled nad efektivností pojištění (Ducháčková, 2009).
Identifikace rizika
Prvním krokem k efektivnímu risk managementu je identifikace rizika. Je třeba zhodnotit situaci v rámci podnikatelského subjektu s ohledem na rizikovost, pod kterou rozumíme zjištění stavu aktiv podniku a zjištění, která rizika by mohla aktiva podniku ohrozit.
Důležitým pravidlem je začít s identifikací včas a pokračovat v ní často, pravidelně a na všech úrovních podniku. Rizika je dále možno rozdělit na rizika kontrolovatelná a kontrolovatelná omezeně. Kontrolovatelnými riziky rozumíme např. fyzické ztráty, poškození majetku a škodu na zdraví, ale také odpovědnost za škody, přerušení výrobní činnosti nebo chyby v řízení a nedbalost. Mezi omezeně kontrolovatelná rizika potom patří rizika technologická, politická, sociální a vyplývající z životního prostředí. Uvedená rizika
20
mohou být příčinou škody a ztráty na osobách (nemoc, úmrtí), majetku (živelná událost, krádež) a finančních škod a ztrát (Ducháčková, 2015).
Ocenění a kvantifikace rizik
Dalším, ale neméně důležitým krokem je zhodnocení rizika. To je subjektivní činnost, která se týká vyhodnocování rizik a jejich dopady na finanční situaci podniku. Ohodnocení je komplikováno řadou faktorů, protože rizika se mohou vzájemně ovlivňovat neočekávanými způsoby. Při analýze rizik hodnotíme pravděpodobnost výskytu, potenciální dopad na projekt, vážnost rizik a odhad časového milníku, ve kterém se může riziko objevit (příp.
odhad frekvence výskytu u opakujících se rizik). Po analýze je nezbytné rizika setřídit podle jejich závažnosti a vybrat nejzávažnější rizika, kterým bude potřeba primárně věnovat pozornost.
Kontrola a financování rizik
Kontrolou a financováním rizik společnost přijímá opatření k předcházení škod a rozhodování o finanční eliminaci důsledků negativních událostí, které se můžou kdykoliv vyskytnout. Existují různé způsoby, jak rizikům předcházet. Prvním z nich jsou strategická opatření, mezi které patří například změna systému práce, používání bezpečnějších postupů, materiálů a technologií nebo zastavení určité výroby, jejíž riziko je příliš vysoké. Dále je možné zavést fyzická bezpečnostní opatření, jako například ochranné pomůcky, které jsou již nezbytnou součástí jakéhokoliv provozu. Dále také bezpečnostní zámky a požární hlásiče.
Neméně důležitá je například změna systému práce nebo smluvní vyloučení odpovědnosti, kdy společnost uzavře písemnou dohodu, která vylučuje odpovědnost za určitá konkrétně definovaná rizika.
1.3 ČSN ISO
K vypořádání se s risk managementem pomáhají mnoha firmám po celém světě mezinárodní standardy. Světově známou společností je ISO = International Organization for Standardization, organizace, která tyto standardy tvoří a poskytuje.
21
ISO je nezávislá, nevládní, mezinárodní společnost zabývající se standardizací – procesem sjednocení pomocí zavádění standardů (ISO, 2018).
Za celou dobu fungování organizace vydala 21932 mezinárodních norem a pokryla téměř všechny technologické a zpracovatelské aspekty. K dnešnímu dni má organizace 162 členů a 783 technických těles, které mají na starost vývoj standardů. Hlavním sídlem organizace ISO je město Ženeva ve Švýcarsku, kde se zaměstnanci starají o hlavní sekretariát organizace ISO (ISO, 2018). Nejdůležitějšími normami týkajícími se problematiky řízení rizik a risk managementu jsou normy ISO 31000 a ISO 9001. Tyto normy budou dále představeny a specifikovány níže, jelikož jsou často používány manažery firem v rámci řízení rizik.
1.3.1 ČSN ISO 31000
Risk může ohrožovat organizace a mít vliv na jejich postavení v ekonomice a profesionální reputaci, stejně tak jako na životní prostředí a bezpečnost. Proto efektivní zvládání risku pomáhá organizacím dobře působit i v nejistém prostředí. Norma ISO 31000 byla vydána v roce 2009 a poskytuje zásady, struktury a procesy zvládání risku. Normu může používat jakákoliv společnost, nehledě na její velikost, na sektor, ve kterém působí, a její zaměření.
Používání ISO 31000 může organizacím pomoci zvýšit pravděpodobnost dosažení cílů, zlepšit identifikaci příležitostí a hrozeb a efektivně rozřadit a používat zdroje pro risk management. Organizace, které tuto normu používají mohou srovnávat výsledky využívání risk managementu s mezinárodně uznávanými testy poskytujícími údaje pro efektivní management a firemní řízení (ISO, 2018).
Cíle podle normy ISO 31000:
• zvýšení pravděpodobnosti dosažení cílů,
• podpora proaktivního řízení,
• vědomí toho, že je potřeba identifikovat a léčit rizika v celé organizaci,
• zlepšení identifikace příležitostí a hrozeb,
22
• soulad s příslušnými právními a regulačními požadavky a mezinárodními normami,
• zlepšení správy,
• zvýšení důvěry zúčastněných stran,
• tvorba spolehlivého základu pro rozhodování a plánování,
• zlepšení kontroly,
• zlepšení provozní efektivity,
• zlepšení výkonnosti v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti a ochrany životního prostředí,
• zlepšení prevence ztrát a řízení incidentů,
• minimalizace ztrát,
• zlepšení organizačního učení,
• zlepšení organizační odolnosti.
Principy ISO 31000
Podle normy ISO 31000 se definice rizika změnila z „šance na něco, co bude mít dopad na cíle“ na „vliv nejistoty na cíle“. Během toho, co bude risk management zvažovat, zda se rizika objeví, měl by začít s procesy, které budou negativním důsledkům těchto rizik předcházet. Proto tato norma dále představuje 11 principů risk managementu (Risk management: Australian Government, 2010):
1. vytváří a ochraňuje hodnoty, 2. je součástí organizačního procesu, 3. zúčastní se rozhodování,
4. výslovně se věnuje nejistotě,
5. je systematický, strukturovaný a aktuální, 6. je založen na přístupných informacích, 7. je přizpůsobený na míru společnosti, 8. bere v úvahu lidský a kulturní faktor, 9. je transparentní a zahrnuje partnery, 10. je dynamický a ochotný se měnit,
11. usnadňuje soustavné zlepšovaní organizace.
23 1.3.2 ČSN ISO 9001
Norma 9001 pochází původně z Velké Británie, kdy se v 80. letech 20. století rozšířila do celého světa a založila tak tradici v ověřování jejího plnění nezávislými certifikačními společnostmi. Na vrcholu certifikačních společností již není Evropa, jak tomu bylo dříve, ale toto prvenství se přesunulo do Asie.
Princip ISO 9001
Význam normy ISO 9001 je velmi prostý. Principem je stanovení jednoduché zásady, která přiměje firmy sestavit cíle a plány v oblasti kvality svých výrobků, načež jsou tyto cíle a plány realizovány a současně je měřena a monitorována jejich účinnost, aby mohla společnost v případě potřeby přijmout účinná opatření na změnu.
Cíle podle ISO 9001
Norma ISO 9001 je bezpochyby přínosná pro každou organizaci, která se ji rozhodne využívat. Příkladem cílů přínosných pro organizaci je následující výčet (ISO, 2018):
• vysoká úroveň výrobního procesu a stabilní a vysoké kvality služeb a výrobků,
• optimalizace nákladů pomocí přehlednosti – snížení nákladů, úspora energie, optimální spotřeba surovin,
• navyšování tržeb, zisku a tržního podílu pomocí efektivně nastavených procesů,
• získání náročných zákazníků díky vysoce kvalitní produkci,
• zvýšení spokojenosti zákazníků a také možnost získání nové klientely a také zvýšení důvěryhodnosti
• zkvalitnění řízení společnosti a zlepšení organizační struktury,
• zvýšení výkonnosti organizace,
• vytvoření systému, který bude velmi dobře reagovat na změnu trhu, zákazníků i legislativních požadavků jak uvnitř, tak vně organizace.
24
2. Základní pojmy
Následující kapitola této práce bude věnována přiblížení základních pojmů, týkajících se pojištění a pojišťovnictví. Nejprve budou popsány základní pojmy, následovat bude rozdělení pojištění a dále pak popis jednotlivých vybraných druhů pojištění, které budou mít návaznost ve čtvrté kapitole této práce.
2.1 Pojišťovnictví a pojištění
Pojišťovnictví je velice specifické odvětví ekonomiky, ve kterém dochází k zabezpečení finanční eliminace rizik ovlivňujících činnost lidí. V případě České republiky je pojišťovnictví pojem zahrnující pojišťovací, zajišťovací a zprostředkovatelskou činnost v oblasti komerčního pojištění. Předmětem pojišťovnictví je také regulace pojišťoven ze strany státních orgánů, řízení pojišťoven, kalkulace pojistného a tvorba technických rezerv.
Do tohoto odvětví spadají všechny subjekty, které mají oprávnění podnikat v pojištění v dané ekonomice. Těmito subjekty jsou zejména pojišťovny, zajišťovny, pojišťovací zprostředkovatelé, státní dohled, asociace pojišťoven, poradenské firmy a finanční instituce, které kromě svých produktů nabízí také pojištění nebo samostatní likvidátoři (Ducháčková, 2009).
Pojištěním se rozumí závazek pojistitele, který na sebe převzal riziko za pojistníka osobně nebo za pojištěného – třetí osobu, na kterou se pojištění vztahuje. Tento závazek musí být písemně sepsán ve formě pojistné smlouvy, ve které se pojistitel zavazuje za úplatu (pojistné) zmírnit dopad škody v případě uskutečnění smluvené škodné události (Daňhel, 2005).
Poskytovatelem pojišťovacích služeb jsou zejména pojišťovny. Pod pojmem pojišťovna se rozumí specifická finanční instituce, která na sebe přebírá rizika svých klientů, a provozuje pojistné produkty. Pojišťovny jsou právní subjekty, které mají od dozorčího orgánu oprávnění vykonávat pojišťovací činnost (Ducháčková, 2009).
25
Pojišťovny můžeme rozdělit na několik druhů (Ducháčková, 2015):
• pojišťovny univerzální – nabízí širokou škálu pojistných produktů z životního i neživotního pojištění,
• pojišťovny životní – zaměřují svou činnost na nabídku produktů zejména životního pojištění,
• pojišťovny neživotní – jejich portfolio je zaměřeno na neživotní pojištění,
• pojišťovny specializované – nabízí speciální druhy pojištění, zaměřují se většinou na určitý druh nebo oblast pojištění, kterou může být například pojištění právní ochrany nebo úvěrové pojištění,
• pojišťovny státní – zřízeny státem nebo státními orgány, zajišťují pojistnou ochranu v oblastech neatraktivních pro komerční pojišťovny,
• pojišťovny akciové – základní kapitál je tvořen vklady vlastníků, jejich cílem je dosažení zisku,
• zajišťovny – provozují zajištění, také je lze zařadit do kategorie pojišťoven,
• kaptivní pojišťovny – zakládány podnikatelskými subjekty (většinou koncerny nebo průmyslovými podniky), kteří si takto pojišťují své vlastní potřeby. Tyto podniky musí být finančně silné a jejich rizika musí být dobře rozptýlena, aby si mohly dovolit spravovat vlastní rezervní fond a chránit se tak formou samopojištění.
Jak již bylo zmíněno výše, pojištění je sjednáváno za úplatu, která je v praxi nazývána
„pojistné“. Jedná se o předem smluvenou částku, která je odváděna pojistníkem za přenesení negativních finančních důsledků na pojistitele.
Dalším důležitým termínem je pojistné plnění. To představuje částku, kterou pojišťovna vyplatí pojistníkovi nebo pojištěnému v případě realizace škodné události související s pojištěním daného klienta. K poskytnutí pojistného plnění dochází v případě, že pojistitel zaplatí pojištěnému spravedlivou náhradu škody na jeho pojištěném majetku nebo na cizím majetku, je-li to v zájmu pojištěného (Daňhel, 2005).
26
2.2 Členění pojištění
Pojištění lze obecně rozdělit na dvě velké kategorie, jimiž jsou pojištění životní a pojištění neživotní, které se dále dělí a rozlišuje na spoustu dalších kategorií a druhů.
O životní pojištění se jedná v případě, že dané pojištění kryje rizika ohrožující lidské životy.
Pojišťuje se zejména na smrt, dožití nebo kombinaci obojího. V tomto pojištění mohou být dále zahrnuty i neživotní nebezpečí, například invalidita, úraz nebo vážné nemoci.
Hlavním významem životního pojištění bylo dříve zabezpečení osob, které byly závislé na pojištěném, v případě, že by došlo k uskutečnění pojistné události. „Premature death is defined as the death of a family head with unfulfilled financial obligations.“ (Rejda, 2011) V současnosti se ale spíše společnost přiklání k tvorbě úspor, které jsou po nastání události vyplaceny pozůstalým. Životní pojištění je také podporováno státem. Jeho prostřednictvím takto pojištění klienti dosahují daňového zvýhodnění. V životním pojištění je předem sjednána částka, kterou vplatí pojišťovna v případě smrti pojištěného, nebo v případě, že se pojištěný dožije sjednaného věku.
Druhou kategorií pojištění je pojištění neživotní. Sem se řadí všechna ostatní pojištění, která se netýkají smrti a dožití pojištěného. V neživotním pojištění se může jednat o rizika ohrožující zdraví a životy lidí (úraz, nemoc, invalidita), o finanční rizika (přerušení provozu společnosti, úvěrová rizika, pracovní neschopnost) nebo například o rizika, která působí škody na majetku (přírodní katastrofy, živelní rizika, odcizení nebo poškození majetku a strojní rizika). Jednotlivé produkty neživotního pojištění jsou ale často kombinovány, aby byla klientům pojišťoven nabízena komplexní ochrana. Neživotní pojištění lze pro přehlednost rozdělit na následující druhy (Ducháčková, 2009):
• neživotní pojištění osob,
• majetková pojištění,
• pojištění finančních ztrát a záruk,
• pojištění odpovědnosti za škody,
• pojištění právní ochrany.
27
2.3 Pojištění majetku
Velice rozšířeným typem pojištění je pojištění majetku. Jedná se o případ, kdy si klienti pojistí svůj majetek zejména proti poškození, zničení, ztrátě hodnoty nebo finančním ztrátám. „Business firms own valuable business property, that can be damaged or destroyed by numerous perils, including fires, windstorms, tornadoes, hurricanes, earthquakes, and other perils.“ (Rejda, 2011) Majetek je ohrožen několika druhy rizik, mezi které patří například (Ducháčková, 2015):
• živelní rizika – rizika závislá na přírodních živlech. Může se jednat o požár, blesk, povodeň, výbuch, zemětřesení, pád stromu, lavina, krupobití nebo zřícení letadla,
• vodovodní rizika – obdobný charakter jako živelní rizika, ale soustředí se na škody způsobené vodovodními zařízeními, vodou z kanalizace nebo topením,
• havarijní rizika – jedná se o riziko, při kterém vzniká škoda na majetku způsobená nehodou dopravního prostředku, dále pak škody na přepravovaném nákladu a na dopravních prostředcích,
• rizika odcizení a vandalství – rizika, která způsobí svým zásahem třetí osoba – například krádež, poškození majetku,
• strojní rizika – jedná se o rizika spojená s havárií nebo poruchou strojního zařízení.
Příčinou může být chybná technologie, špatné zacházení s přístrojem, zkrat nebo vada materiálu.
Existuje také několik konstrukcí pojištění, ve kterých se dají uplatňovat pojištění různým způsobem. Patří mezi ně (Ducháčková, 2015):
• pojištění, které kryji konkrétní riziko (pojištění proti požáru),
• sdružená pojištění, která kryjí několik stanovených rizik najednou (pojištění FLEXA – kryje následky požáru, výbuchu, pádu letadla, pádu stromů nebo stožárů, úder blesku a další),
• pojištění proti všem rizikům – tzv. All Risks – pojištění kryje všechna rizika s výjimkou výluk z pojistného krytí (válečná rizika).
28
Majetek lze také pojistit několika způsoby, které se liší hodnotou, na kterou je majetek pojištěn. Prvním typem těchto zájmových forem pojištění je pojištění na časovou hodnotu.
Jedná se o případ, kdy je po uskutečnění škodné události klientovi vyplacena částka odpovídající hodnotě poškozeného majetku, kterou měl před uskutečněním škodné události s ohledem na opotřebení.
Druhým způsobem je pojištění na novou hodnotu. To znamená, že po uskutečnění škodné události je klientovi vyplacena taková částka, za kterou je schopen obnovit svůj majetek nebo provést opravu, která uvede majetek do původního stavu.
Poslední možností je kombinace předchozích variant, kdy se může jednat například o krytí škod do 40 % na principu pojištění na novou hodnotu a v případě vyšší škody na principu pojištění na časovou hodnotu.
Pojištění majetku nabízí veliké množství různých variant a možností krytí. V následujícím výčtu budou představeny a krátce popsány časté a důležité druhy majetkového pojištění:
• základní živelní pojištění – chrání majetek před poškozením nebo zničením požárem, kouřem, nárazem nebo pádem dopravního prostředku (vyjma letadel),
• FLEXA pojištění – znamenající zkráceně: Fire, Lightning, Explosion, Aircraft – působí jako základní balíček pojištění v případě majetkových pojištění,
• povodeň, záplava – chrání majetek před poškozením nebo zničením v důsledku povodní nebo záplav,
• vodovodní nebezpečí/únik kapaliny z netechnického zařízení – chrání majetek před poškozením nebo zničením v případě vodovodní havárie/výbuchu kotle a prasknutí topení,
• pojištění vody z potrubí – zajistí pojistné plnění například v případě prasknutí vodovodního ventilu při napouštění vody do akvária,
• pojištění atmosférických srážek/srážkové vody – chrání majetek před zatečením srážek, například zatečením do střechy,
• pojištění proti vichřici, sesuvu půdy, zemětřesení a krupobití – chrání majetek v případě uskutečnění zmíněného nepříznivého počasí a přírodních vlivů,
• pojištění skel – chrání skleněné plochy budovy, jako jsou okna a prosklené dveře,
29
• pojištění strojů – používá se k ochraně strojů pro případ vnitřní poruchy, zkratu elektrického prvku nebo působení živlů,
• pojištění přepětí – chrání majetek v případě, že dojde k přepětí elektrické sítě a zkratu,
• pojištění katastrofického nebezpečí – chrání majetek v případě náhlého nebezpečí s extrémními jednotlivými škodami velkého rozsahu, jako jsou například povodně nebo zemětřesení,
• pojištění proti odcizení/krádeži vloupáním – zajistí pojistné plnění v případě odcizení majetku.
2.4 Pojištění odpovědnosti za škody
Pojištění odpovědnosti za škody spočívá v ochraně pojištěného subjektu, který může svou činností způsobit škodu jinému subjektu, ať už se jedná o škody na majetku, zdraví, životě nebo o finanční ztráty, za které nese vůči poškozenému odpovědnost. Jedná se tedy o pojištění právního vztahu. Pojistnou událostí je povinnost, kdy pojištěný musí třetí osobě uhradit škodu. Pojišťovna následně rozhoduje o povinnosti uhrazení škody a vyplácí pojistné plnění přímo třetí osobě – poškozenému subjektu, který má právo na náhradu škody.
Pojištění odpovědnosti zahrnuje náhradu škody na zdraví, věcech nebo náhradu finančních ztrát, náklady na právní ochranu pojištěného v souvislosti se škodnou událostí a také náklady na soudní řízení, které jedná o náhradě škody (Ducháčková, 2009).
Pojištění odpovědnosti je sjednáváno často ke krytí škod souvisejících s poškozením zdraví nebo náhradami za škody na majetku. V případě hrazení poškození zdraví se jedná o nadstavbu sociálního pojištění. Mezi tyto náhrady patří zejména (Ducháčková, 2009):
• náhrady za ztrátu na výdělku v době a po skončení doby pracovní neschopnosti,
• náhrada za ztrátu na důchodu,
• bolestné,
• náhrada za náklady za léčení,
• náhrada za věcnou škodu,
• náhrada nákladů spojených s pohřbem,
• jednorázové odškodnění pozůstalých.
30
Odpovědnost lze také rozdělit do několika kategorií. Těmi jsou například (Ducháčková, 2009):
• odpovědnost za zavinění (subjektivní) – škodu zavinil pojištěný subjekt
• odpovědnost za výsledek (objektivní) – odpovědnost vzniká bez ohledu na zavinění.
Jednotlivé pojistné produkty lze pro přehlednost rozdělit následovně – odpovědnostní pojištění vozidel, pojištění odpovědnosti při pracovních úrazech a nemocech z povolání, profesní pojištění odpovědnosti a obecné pojištění odpovědnosti. Následuje představení několika častých a důležitých druhů pojištění odpovědnosti:
• základní pojištění odpovědnosti – chrání pojištěného při běžném občanském životě, vedení domácnosti nebo provozování rekreačních sportů,
• pojištění škody na pronajaté nemovitosti – chrání pronajatou nemovitost a v případě škody je vypláceno plnění,
• škoda způsobená na převzatém vozidle – pojištění se vztahuje na povinnost pojištěného k náhradě škody způsobené poškozením nebo zničením převzatého motorového vozidla v případě, že pojištěnou činností je oprava silničních vozidel,
• pojištění vady výrobku – zajišťuje krytí povinnosti nahradit újmu na zdraví či majetku třetích osob, k němuž došlo v souvislosti s užitím výrobku pojištěného, přičemž pojištěná může být i služba,
• pojištění čisté finanční škody – slouží k ochraně před nepříznivými vlivy, kterými jsou například špatné počasí, zneužití informačního systému nebo kriminalitou uvnitř firmy,
• odpovědnost za věci převzaté/užívané – pojistné plnění nahradí škodu, pokud došlo k poškození, zničení nebo ztrátě dané věci,
• pojištění nákladů léčení – kryje náklady na léčení zaměstnance pojištěného, který utrpěl škodu na zdraví v důsledku zaviněného protiprávního jednání pojištěného zaměstnavatele,
• pojištění ublížení na zdraví/usmrcení – plnění tohoto pojištění vyplatí odškodné poškozenému nebo jeho pozůstalým,
• pojištění zničení/ztráty/odcizení věci movité – vynahradí škodu na věci movité způsobené zničením, ztrátou nebo odcizením,
• pojištění nemajetkové újmy – kryje újmu způsobenou úmyslným porušením dobrých mravů, porušením povinnosti stanovené zákonem a porušením povinnosti ze smlouvy.
31
3. Charakteristika vybraného subjektu
Třetí kapitola této práce je věnována charakteristice vybraného subjektu, jehož pojistná ochrana bude optimalizována. Nejdříve bude specifikován vybraný subjekt, jeho předmět podnikání a současná pojistnou ochranu. Následuje uvedení vybraného subjektu do tématiky risk managementu. Další část se bude věnovat představení kritérií a preferencí týkajících se nové pojistné ochrany.
3.1 Informace o vybraném subjektu
Vybraným subjektem je podnikatel, který provozuje řemeslnou živnost – opravnu silničních vozidel. Tento podnikatel je muž ve středním věku provozující živnost už více jak deset let, který si ale z osobních důvodů nepřeje, aby byla známa jeho identita. Nadále bude proto nazýván jako podnikatel, majitel nebo vybraný subjekt. Podnikatel je provozovatelem živnosti a zaměstnává pouze účetní na částečný úvazek jako externistu. Podnik nemá žádné další zaměstnance.
Předmětem činnosti je již zmíněná oprava silničních vozidel, servis automobilů, přezouvání kol, nákup náhradních dílů a doplňků. Možností je i využití služeb autoelektrikáře.
Místo výkonu činnosti se nachází v Sobědruhách v Ústeckém kraji a za léta svého provozu si majitel vytvořil stálou klientelu a získal spoustu věrných spokojených zákazníků.
3.2 Současná pojistná ochrana vybraného subjektu a risk management
Vybraný subjekt nemá v současné době sjednanou žádnou pojistnou ochranu a není seznámen ani s teorií a důležitostí risk managementu a řízení rizik. Tato problematika byla podnikateli během osobního rozhovoru představena a byla mu doporučeno několik postupů, které by měl zvážit a zrealizovat.
32 Identifikace rizik
Prvním krokem byla identifikace rizik, v tomto konkrétním případě zjištění stavu podniku a rizik, které ho ohrožují.
Nejvýznamnějším vnitřním rizikem je v případě vybraného subjektu přerušení provozu.
Jelikož podnikatel je vlastníkem a zároveň jediným provozovatelem, v případě úrazu dojde bezpodmínečně k přerušení provozu a kumuluje se nejen ušlý zisk, ale také může dojít ke ztrátě dobrého jména. Nejvýznamnější vnější riziko ohrožující vybraný subjekt je zejména konkurence. Vzhledem k velikosti firmy majitel schopen vyřídit pouze omezené množství zakázek a nemůže tak konkurovat větším firmám v rychlosti vyřízení. Nositelem rizik ve formě osob je opět pouze majitel, jelikož nezaměstnává nikoho dalšího, kdo by se podílel na vyřizování zakázek.
Budova, ve které je činnost provozována, se nachází ve střeženém průmyslovém areálu se závorou a ostrahou, riziko odcizení majetku a vandalismu je zde proto poměrně nízké. Dobré jméno podniku je vzhledem k dlouholetému působení na trhu a stálé a spokojené klientele velmi dobré. Vybavení firmy také není nové a moderní, proto pravděpodobně nebude cílem útoku žhářů nebo zlodějů.
V případě majetku může dojít například k poruše vybavení, které již v provozu slouží několik let. Mezi čistá rizika, tedy ta rizika, které přinášejí pouze negativní výsledek, patří v tomto případě živelní rizika, která jsou zároveň riziky objektivními. Záměrná rizika vybraný subjekt vzhledem k velikosti podniku nepodstupuje. Subjektivními riziky jsou možné pochybení během výkonu činnosti nebo neopatrnost. Vzhledem k povaze výše uvedených rizik, například živelní rizika, úraz nebo odpovědnost, nemusí se vybraný subjekt obávat žádných vážnějších nepojistitelných rizik.
Kvantifikace rizik
Druhým krokem při tvorbě plánu risk managementu je kvantifikace rizik. V této fázi by si měl vybraný subjekt seřadit zjištěná rizika od nejrozsáhlejších a nejpravděpodobnějších a tato rizika se následně snažit vyřešit.
33
Jak již bylo uvedeno výše, nejzávažnějším rizikem s nejhoršími dopady je pro vybraný subjekt přerušení provozu. Kvůli samostatnosti majitele a zároveň provozovatele je jisté, že pokud dojde k závažnějšímu pracovnímu úrazu, provoz musí být okamžitě přerušen. Začne se kumulovat ušlý zisk, kterého je možno dosáhnout pouze při běžném provozu, zároveň může dojít ke ztrátě zákazníků a ztrátě dobrého jména. Zároveň může majitel trpět trvalými následky, a to by mohlo výrazně snížit možnosti majitele a ovlivnit množství a kvalitu odvedené práce. Dalším významným rizikem je působení živlů. Protože budova s provozovnou stojí v areálu několika spojených budov, v případě požáru může dojít k velmi rychlému šíření ohně a zvýšení závažnosti dopadů. Areál je v rovině s přilehlým terénem, je zde proto riziko záplav a povodní, poškození majetku tekoucí vodou a atmosférickými srážkami. Posledním z nejvýznamnějších rizik je odpovědnost. Majitel chce předejít odpovědnosti například za selhání nového dílu v automobilu, za špatně odvedenou práci nebo za újmu na zdraví.
Kontrola a financování rizik
V poslední fázi risk managementu dochází ke kontrole a financování rizik.
I přes největší závažnost prvního rizika, kterým je přerušení provozu, si podnikatel nepřál uskutečnit žádná opatření, jako například úrazové pojištění a pojištění trvalých následků. Co se týče rizika druhého – působení živlů – nevyplatilo by se samofinancování ani krytí rizik z vlastního příjmů vybraného subjektu a u tohoto rizika bude lepší přistoupit k pojištění.
V případě třetího rizika se rovněž nevyplatí a není možné financovat tato rizika z vlastních příjmů, bude proto nejlepší taktéž přistoupit k pojištění.
Výsledky risk managementu vybraného subjektu
Podnikatel po tomto představení a realizaci risk managementu souhlasil se závěrem, že by měl za účelem omezení realizace škody a vzhledem k povaze činnosti, kterou provozuje, dbát na používání ochranných pomůcek, snažit se zvýšit bezpečnost práce, vhodná by byla též instalace požárního hlásiče a jako nejvýznamnější krok je nutné uzavřít pojistnou ochranu.
34
Vzhledem k činnosti podnikání vybraného subjektu a majetkové situaci, ve které podniká, bude vhodné sjednat následující pojištění:
• živelní pojištění majetku,
• pojištění strojního zařízení,
• připojištění skel,
• připojištění přepětí,
• pojištění odpovědnosti
• úrazové pojištění zaměřené na trvalé následky úrazem, pracovní neschopnost a odškodné při hospitalizaci.
Protože, jak již bylo řečeno výše, nemá vybraný subjekt v současné době žádnou pojistnou ochranu související s jeho činností, není nutné zjišťovat současný stav pojistných smluv a subjekt tak není limitován předchozími smlouvami, které by omezovaly nebo určovaly směr nových nabídek zvolených pojišťoven.
Majitel požádal o nabídky týkající se pojištění majetku, zejména živelního pojištění, pojištění strojního vybavení, pojištění skel, přepětí a pojištění proti odcizení majetku. Dále projevil zájem o pojištění odpovědnosti pro případ nezdařené opravy nebo selhání náhradního dílu, protože v těchto oblastech se cítí nejvíce ohrožen. Zájem o vytvoření nabídky neživotního, zejména pak úrazového, pojištění neprojevil, jelikož se by se přímo netýkaly předmětu jeho podnikání.
Podnikatel nevlastní prostory, ve kterých živnost provozuje, ale tyto prostory jsou vybaveny jeho vlastním zařízením a technikou, kterou odhaduje na 500 000 Kč.
3.3 Kritéria výběru optimální pojistné ochrany
V této podkapitole práce budou uvedena kritéria, ke kterým se bude přihlížet při výběru optimální pojistné ochrany. Tato kritéria, která byla určena vybraným subjektem při osobním rozhovoru jako nejdůležitější, jsou níže seřazena sestupně podle důležitosti:
35
• maximální výše plnění,
• cena pojistného,
• rozsah pojistné ochrany,
• výše spoluúčasti,
• dostupnost a dobré jméno pojišťovny.
Maximální výše plnění
Vzhledem k tomu, že aktuálně není sjednána žádná pojistná ochrana, není tak subjekt omezen porovnáváním současných smluv a může se řídit podle vlastního uvážení. Jako kritérium číslo jedna uvádí výši plnění v případě uskutečnění pojistné události. Samozřejmě by ocenil co nejvyšší plnění plynoucí z jeho pojištění, minimálním limitem je však u pojištění majetku 500 000 Kč a u pojištění odpovědnosti 5 000 000 Kč.
Cena pojistného
Následujícím kritériem je pochopitelně cena pojištění. Protože se jedná o samostatného podnikatele, který nemá žádné zaměstnance, kteří by mu přímo vypomáhali s činností, a veškerou práci provádí osobně, je nutné brát v úvahu výši pojistného. Je totiž limitován právě prací, kterou stihne vykonat, ze které plynou jeho příjmy. Nemůže si proto dovolit platit tak vysoké pojistné jako jiné firmy, které zaměstnávají pracovníky, pomocí kterých snáze generují zisk.
Rozsah pojistné ochrany
Neméně důležitým kritériem je rozsah pojistné ochrany. Podnikatel by chtěl, aby byl chráněn proti co nejširší škále rizik s co nejmenším množstvím výluk z pojištění. Pokud by vybraná pojišťovna nenabízela pojištění v preferovaném rozsahu, nebude ohodnocena tak kladně jako ostatní pojišťovny, které by nabízely širší škálu pojištění.
36 Výše spoluúčasti
Předposledním kritériem je výše spoluúčasti. Podnikatel preferuje co nejnižší částku, kterou by musel doplácet v případě uskutečnění pojistné události jako spoluúčast.
Dostupnost a dobré jméno pojišťovny
Jako poslední kritérium uvádí subjekt dostupnost a dobré jméno pojišťovny na trhu.
V dnešní době, kdy je možné většinu záležitostí řešit telefonicky, ale není pro podnikatele překážkou sjednat si pojištění u pojišťovny, která nemá pobočku přímo v místě jeho bydliště nebo pracoviště. Vzhledem k výběru pojišťoven, který je založen na velikosti předepsaného hrubého pojistného v neživotním pojištění, je zaručeno, že žádná z vybraných pojišťoven není malá a neznámá na českém pojistném trhu, proto má toto kritérium nejnižší váhu ze všech uvedených. Toto kritérium je pro subjekt nejméně důležité, ale přesto je vhodné ho zmínit v případě, že by rozhodování bylo nejasné.
3.4 Sestavení hodnocení
V této podkapitole se nachází postup, podle kterého budou vyhodnoceny nabídky jednotlivých pojišťoven, představených ve čtvrté části.
Pro zvolení nejoptimálnější varianty je potřeba ohodnotit jednotlivá kritéria. Protože se jedná o případ, kdy je kritérií více, pro další postup byla zvolena metoda vícekriteriálního hodnocení.
Podnikatel si zvolil šestistupňové hodnocení. V následující tabulce jsou znovu uvedena kritéria stanovená podnikatelem. Vedle těchto kritérií jsou uvedeny příslušné hodnoty, které značí důležitost kritéria. Přiřazení těchto hodnot jednotlivým kritériím je prvním krokem zvolené metody.
37 Tabulka 1: Kritéria pro výběr optimální nabídky pojištění
Kritérium Hodnota Maximální výše pojistného plnění 4
Výše pojistného 4
Rozsah pojistného plnění 3
Výše spoluúčasti 2
Dobré jméno pojišťovny 1 Dostupnost pojišťovny 1
Zdroj: osobní rozhovor s majitelem vybrané firmy, vlastní zpracování
Následuje druhý krok metody vícekriteriálního hodnocení. V dalším sloupci jsou tyto body převedeny na váhy, pomocí kterých bude sestaven konečný výpočet nejoptimálnější varianty pojištění. Součet vah se pro přesnější výsledky rovná jedné. V následující tabulce jsou uvedeny normované váhy kritérií.
Tabulka 2: Přehled normovaných vah kritérií
Zdroj: vlastní zpracování
Po zvážení všech nabídek vybraných pojišťoven budou každé pojišťovně přiděleny body podle zvolených kritérií, které budou přepočteny na indexy přes odpovídající váhy – viz Vzorec 1. Pojišťovna s nejnižším výsledným indexem bude vyhodnocena jako nejlepší varianta pro optimalizaci pojistné ochrany vybraného subjektu. Indexy budou vypočítány podle následujícího vzorce (Fotr, 2010):
Vzorec 1: Výpočet indexů v metodě vícekriteriálního hodnocení
𝐻
𝑗= ∑ 𝑣
𝑖∙ ℎ
𝑖𝑗𝑛
𝑖=1
𝑝𝑟𝑜 𝑗 = 1,2, … , 𝑚
Zdroj: (Šubrt, 2015)
38
kde: 𝐻𝑗 celkové ohodnocení (hodnota) j-té varianty;
𝑣𝑖 váha i-tého kritéria;
ℎ𝑖𝑗 dílčí ohodnocení j-té varianty vzhledem k i-tému kritériu;
n počet kritérií hodnocení;
m počet variant.
Vzhledem k tématu této bakalářské práci nebude dále podrobněji rozvedena metoda vícekriteriálního hodnocení. Následuje proto doporučení publikací, ve kterých se autoři odborně věnují uvedené tématice. Jiří Fotr a Lenka Švecová (2010) – Manažerské rozhodování: postupy, metody a nástroje. Tomáš Šubrt a kolegové (2015) přehledné popisují problematiku v publikaci Ekonomicko-matematické metody a Martin Černý a Dagmar Glückaufová (1982) v publikaci Vícekriteriální vyhodnocování v praxi uvádí čtenáře do dané problematiky pomocí příkladů z praxe.
39
4. Optimalizace pojistné ochrany
Čtvrtá a závěrečná část této práce se věnuje představení a zhodnocení nabídek jednotlivých pojišťoven a následně výběru nejoptimálnější varianty pro vybraný subjekt.
4.1 Výběr pojišťoven
Pojišťovny, od kterých byla sestavena nabídka pro vybraný subjekt, byly zvoleny podle velikosti z nejnovějšího statistického přehledu České Asociace Pojišťoven (ČAP, 2018).
Jedná se o 6 největších pojišťoven podle předepsaného hrubého pojistného v neživotním pojištění. Těmito pojišťovnami jsou:
• Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group (dále jen Kooperativa),
• Česká pojišťovna a.s. (dále jen Česká pojišťovna),
• Allianz pojišťovna, a.s. (dále jen Allianz),
• Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group (dále jen ČPP),
• ČSOB Pojišťovna, a. s., člen holdingu ČSOB (dále jen ČSOBP),
• Generali Pojišťovna a.s. (dále jen Generali).
Tabulka 3: Výběr pojišťoven podle předepsaného hrubého pojistného v neživotním pojištění
Zdroj: (ČAP, 2018), vlastní zpracování
4.1.1 Vybrané druhy pojištění
Jak již bylo uvedeno výše, po zvážení největších rizik bylo s majitelem firmy na základě výsledků risk managementu rozhodnuto zažádat o nabídky týkající se majetkového pojištění a pojištění odpovědnosti. V případě majetkového pojištění bude hlavní složkou pojištění
40
živelní. Ideální variantou pro vybraný subjekt bude pojištění s co největším rozsahem živelních rizik a s pojistným plněním nad 500 000 Kč. Další významnou složkou požadovanou podnikatelem je pojištění strojů, které tvoří významnou část hodnoty provozovny. Jakékoliv další připojištění, které se bude vztahovat na majetek nebo budovu, ve které se firma nachází, bude vítáno.
Co se týče pojištění odpovědnosti, ideální výše pojistného plnění by měla ideálně přesáhnout 5 000 000 Kč. Čím vyšší pojistné plnění, tím lépe, protože podnikatel pracuje i drahými vozidly. Pojištění odpovědnosti by mělo také obsahovat odškodnění v případě úrazu nebo odpovědnost za věci převzaté a v užívání.
4.2 Nabídka Kooperativy
Protože Kooperativa je největší pojišťovnou na českém trhu v rámci neživotního pojištění, bude její nabídka uvedena jako první. Všechny následující nabídky jsou seřazeny podle velikosti předepsaného hrubého pojistného v neživotním pojištění sestupně.
Kooperativa v rámci produktu pojištění podnikatelských rizik TREND 14 nabídla vybranému subjektu dvě varianty pojištění. Jediný rozdíl mezi nimi je ten, že ve variantě A činí spoluúčast pouze 1 000 Kč, zatímco v druhé variantě B je výše spoluúčasti 5 000 Kč.
Obě nabídky jsou rozděleny do dvou částí. První z nich je pojištění movitých věcí, vztahující se na základní živelní pojištění, dále pak doplňkové pojištění na povodeň nebo záplavu, vodovodní nebezpečí, vichřici nebo krupobití, připojištění proti odcizení majetku, připojištění skla, a nakonec pojištění strojů. Druhá část je zaměřena na pojištění odpovědnosti, kde jsou pojištěna základní rizika do výše 15 000 000 Kč, dále pak čistá finanční škoda, odpovědnost za věci převzaté a v užívání včetně motorových vozidel a krytí nákladů léčení. Z výše zmíněných variant se bude nadále počítat jen s variantou B, protože i přes zmíněný požadavek podnikatele, že chce co nejnižší spoluúčast, se varianta B i v případě uskutečnění pojistné události vyplatí. Celkové roční pojistné po odečtení všech slev a po konečném zaokrouhlení činí 31 575 Kč.
41
Tabulka 4: Nabídka KOOPERATIVA – spoluúčast 1 000 Kč
Zdroj: Nabídka pojišťovny KOOPERTIVA, vlastní zpracování Tabulka 5: Nabídka KOOPERATIVA – spoluúčast 5 000 Kč
Zdroj: Nabídka pojišťovny KOOPERATIVA, vlastní zpracování
4.3 Nabídka České pojišťovny
Nabídka České pojišťovny spadá pod pojistný produkt Pojištění podnikatelů a právnických osob. Nabídka je rozdělena do 4 celků, kterými jsou: živelní pojištění movitých věcí, pojištění movitých věcí pro případ krádeže a loupeže, pojištění strojů a pojištění odpovědnosti. Živelní pojištění věcí movitých se vztahuje na všechna běžná živelní nebezpečí. Pojištění pro případ krádeže a loupeže se vztahuje na vybavení firmy v podobě vlastních strojů a zařízení. Pojištění strojů, konkrétně na hydraulický zvedák, je nabízeno na živelní poruchu, vnitřní poruchu stroje a poruchu elektronických prvků. Posledním oddílem
42
nabídky je pojištění odpovědnosti. Vztahuje se na ublížení na zdraví/usmrcení a zničení, ztrátu nebo poničení věci movité. Základní rozsah pojistného plnění je 15 000 000 Kč. Limit na věci převzaté užívané je 3 000 000 Kč a limit nemajetkové újmy je stanoven na 500 000 Kč. Roční pojistné po všech zaokrouhleních a slevách činí 14 580 Kč.
Tabulka 6: Nabídka České pojišťovny
Zdroj: Nabídka České pojišťovny, vlastní zpracování
4.4 Nabídka Allianz
Pojišťovna Allianz nabídla vybranému subjektu produkt s názvem Pojištění podnikatelů.
Nabídka je rozdělena do dvou hlavních částí – pojištění věcí movitých a pojištění odpovědnosti. V první části je kromě základního živelního pojištění na požár, vodovodní havárii, vichřici, kroupy, povodně, záplavy, krádež a ostatní nebezpečí také obsaženo připojištění přepětí, připojištění skla a pojištění strojního zařízení. Odpovědnostní část pojištění má základní limit 15 000 000 Kč se spoluúčastí 1 000 Kč. Vztahuje se jak na činnost subjektu – opravu silničních vozidel, kde kryje širokou škálu nebezpečí od škody na pronajaté nemovitosti až po náhradu nákladů léčení, tak na škodu způsobenou na převzatém vozidle do limitu 1 000 000 Kč. Roční pojistné po všech zaokrouhleních a slevách je ve výši 12 707 Kč.
43 Tabulka 7: Nabídka ALLIANZ
Zdroj: Nabídka pojišťovny ALLIANZ, vlastní zpracování
4.5 Nabídka ČPP
Česká podnikatelská pojišťovna (dále jen ČPP) nabídla vybranému subjektu pojistný produkt Komplex III – pojištění podnikatelů. Návrh je rozdělen do tří celků, mezi které patří živelní pojištění, pojištění skel a pojištění odpovědnosti. V první části nabízí ČPP pojištění Flexa – základní pojištění proti požáru, výbuchu, úderu blesku a pádu letadla nebo jeho částí, dále pak pojištění proti dalším živelním a katastrofickým nebezpečím od zemětřesení přes nepřímý úder blesku až po pojištění atmosférických srážek. Dalším segmentem je pojištění skel, vztahující se na výplně oken a dveří v budově. Poslední částí, kterou ČPP nabídla pojistit, je odpovědnost. Limit pojistného plnění je oproti nabídkám ostatních pojišťoven výrazně nižší – pouze 1 000 000 Kč, a vztahuje se na rozšířený rozsah pojistného krytí odpovědnosti včetně odpovědnosti za újmu způsobenou vadou výrobku. Druhou pojištěnou činností je pak újma na převzatých věcech a převzatých věcech přepravovaných včetně vozidel. Celkové roční pojistné po všech slevách a zaokrouhleních je 11 326 Kč.
