Prohlášení
Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se pln vztahuje zákon . 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na v domí, že Technická univerzita v Liberci TUL nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnit ní pot ebu TUL.
Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si v dom povinnosti informovat o této skute nosti TUL; v tomto p ípad má TUL právo ode mne požadovat úhradu náklad , které vynaložila na vytvo ení díla, až do jejich skute né výše.
Diplomovou práci jsem vypracovala samostatn s použitím uvedené literatury a na základ konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem.
V Liberci, 4. kv tna 2010
Anotace a klí ová slova
Úvodní ást se v nuje informa ní technologii pro podporu logistiky a z teoretického hlediska se zam uje na cyklus zákaznické objednávky, v etn jednotlivých fází a preference vyrovnanosti cyklu.
Hlavní ást práce poskytuje základní informace o výrobním podniku Bilsing Automation, prezentuje profil této spole nosti a detailn popisuje logistické procesy a informa ní systémy, používané BA v sou asné dob , pro podporu logistiky a cyklu objednávek se všemi klady i zápory.
Záv re ná ást je zam ena na návrh efektivn jšího ešení cyklu objednávek ve spole nosti Bilsing Automation Czech s konkrétním vyhodnocením a porovnáním stávajícího systému vy izování objednávek a p ínosu nového navrhovaného ešení.
Výrobní podnik Logistika Objednávka Informa ní systém
árový kód Dodávka Produkt Dodací lh ta Termín dodání
Annotation and key words
Introductory part represent information technology for logistic support and from the standpoint of theory focusing on customer order cycle inclusive individual phases and preference of cycle balance.
Body bring basic information about manufacturing corporation Bilsing Automation Czech.
Also presents Bilsing Automation Czech background and describes in detail logistics processes with information systems used currently in this company for logistic support and cycle of orders with all possitives and negatives.
Final part is focused on proposal of more effective solving orders cycle in company Bilsing Automation Czech with concrete evaluation and current system of orders transaction comparing with benefits of new submited solution.
Manufacturing corporation Logistics
Order
Information systém Barcode
Delivery Produkt Delivery time
Dead line to / Term to
OBSAH
PROHLÁŠENÍ 3
ANOTACE A KLÍ OVÁ SLOVA 4
ANNOTATION AND KEY WORDS 5
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOL 8
SEZNAM TABULEK 9
SEZNAM OBRÁZK 10
1 ÚVOD 11
2 INFORMA NÍ TECHNOLOGIE JAKO HLAVNÍ FAKTOR LOGISTIKY 12 2.1 Po íta e a informa ní systémy pro podporu logistiky 12
2.2 Využití árových kód 13
2.2.1 Využití árových kód ve skladování 15
3 CYKLUS OBJEDNÁVKY 17
3.1 Jednotlivé fáze zákaznické objednávky 17
3.2 Vyrovnanost cyklu 19 3.2.1 Vazba mezi náklady na zásoby a náklady na komunikaci 23 3.3 Vstup zákaznické objednávky do systému podniku 23
3.3.1 Doru ení objednávky 23
3.3.1.1 Telefonické zadávání objednávek 23 3.3.1.2 Elektronické zadávání objednávek 24
3.4 Cesta zákazníkovy objednávky 24
3.4.1 Systém vy izování objednávek pojí podnik se zákazníkem 27
3.5 Progresivní systémy vy izování objednávek 28
3.5.1 Proces po íta ového zadávání objednávek 28
3.5.2 P ínosy po íta ového zadávání objednávek 29 3.6 Slou ení systému vy izování objednávek a logistického systému 29
4 ZÁKAZNICKÝ SERVIS 32
4.1 Služby zákazník m 32
4.2 Kvalita služeb 32
4.3 Nejnov jší pohled na zákaznický servis 33
4.4 Složky zákaznického servisu 33
5 SPOLE NOST BILSING AUTOMATIZATION CZECH 35
5.1 Základní údaje o spole nosti 35
5.2 Profil Bilsing Automation Czech s.r.o. 36
6 VYUŽÍVÁNÍ INFORMA NÍCH SYSTÉM VE SPOLE NOSTI 41
6.1 Vision 32 41
6.2 KHK Classic Line 3.4 42
6.3 Využití árového kódu ve výrob 44
7 CYKLUS OBJEDNÁVKY V BA CZ 46
8 NAVRHOVANÉ DOPORU ENÍ 51
8.1 Jediný informa ní zdroj 51
8.2 Adekvátní informa ní systém 51
8.3 Cyklus objednávky a související toky – požadovaný stav 53 8.4 Skaldové hospodá ství s využitím árového kódu 53
8.5 Odd lení plánování 55
8.6 Kvalifikovaný personál 55
8.7 Pravidelnost dodávek 56
9 ZHODNOCENÍ NAVRHOVANÉHO DOPORU ENÍ 57
10 ZÁV R 61
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 62
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOL
BA Bilsing Automation
BACZ Bilsing Automation Tschechien BAD Bisling Automation Deutschland
DDS decision support systems – systémy na podporu rozhodování
dod. dodací
€ euro
EU Evropská Unie
inf. informa ní
GmbH Gesellschaft mit beschränkter Haftung
j. jednotka
JIT just in time
JSD jednotná správní deklarace eská koruna
obch. obchodní
obj. objednávka
s. r. o. spole nost s ru ením omezeným Sú stupe úplnosti
Ss stupe spolehlivosti tel. telefonické
tj. také jiné
tzn. to znamená
SEZNAM TABULEK
Tab. 1 Srovnání dopadu zkrácení cyklu objednávky a snížení variability cyklu na pr rné zásoby zákazníka
Tab. 2 Charakteristiky r zných systém vy izování objednávek Tab. 3 Vstupní a výstupní informace
SEZNAM OBRÁZK
Obr. 1 árový kód
Obr. 2 Komplexní systém skaldovacích inností
Obr. 3 Celkový cyklus objednávky - hledisko zákazníka
Obr. 4 Celkový cyklus objednávky s asovou variabilitou jednotlivých složek Obr. 5 Cesta zákazníkovy objednávky a související toky informací
Obr. 6 složky zákaznického servisu
Obr. 7 Pobo ky Bilsing Automation Czech
Obr. 8 Manipula ní podava – klasický komplexní produkt Obr. 9 Plán výrobní haly BA CZECH
Obr. 10 Katalogový díl . ES-25-25-19-100 Prodloužení Obr. 11 Zna ení dílu a šarže
Obr. 12 Tok informací a zboží v Bilsing Automation Czech Obr. 13 Sou asný tok informací v BA
Obr. 14 Využití informa ního systému Vision – požadovaný stav Obr. 15 Cyklus objednávky v BA – požadovaný stav
Obr. 16 Skladová karta BA s využitím árového kódu
1 ÚVOD
Pojem informace obecn chápeme jako sd lení, vysv tlení i pou ení.
V podnikové ekonomice pod tímto pojmem rozumíme cílev domé v ní a v ní je edpokladem ú inného konání nebo-li podporuje innost vedení jak na úrovni administrativn operativní, tak na úrovni strategické.
Je tedy t eba si uv domit, jak velkou hodnotu pro podnik a jeho pracovníky mají v asné a p esné informace. Zpož ování informací vede v kone ném d sledku bezpochyby k prodlužování celého cyklu objednávek. Nep esné i neúplné informace p edstavují pro zákazníky a dodavatele vícenáklady, nebo zp sobují asová zpožd ní a generují zbyte nou administrativu.
Automatizace a integrace procesu objednávání a vnitropodnikové vým ny dat šet í as a snižuje pravd podobnost opožd ní informací. Automatizace napomáhá každé spole nosti a jejímu managementu integrovat logistický systém a omezit tak náklady prost ednictvím snížení stavu zásob a dopravních tarif . Je z ejmé, že komunika ní systém hraje hlavní roli ve snaze o minimalizaci celkových náklad logistiky. Primární úlohou systému zpracování objednávek je tvorba a použití systému pro komunikaci mezi zákazníky a podnikem. Efektivní využívání této složky informa ního systému, hovo íme o rychlosti a zárove kvalit , pozitivn a podstatn ovliv uje celý logistický proces.
Z d vodu d ležitosti logistiky jsou do n kterých oblastí investovány obrovské prost edky pro nasazování moderních technických prost edk umož ující efektivní a rychlé zpracování a následné p enosy dat.
2 INFORMA NÍ TECHNOLOGIE JAKO HLAVNÍ FAKTOR STU A ROZVOJE LOGISTIKY
Do oblasti logistiky již adu let pronikají a jsou využívány výpo etní a informa ní technologie. Hlavním zlomem ve vývoji jsou 80. léta, kdy zapo al nástup mikropo íta a jejich použití na trhu. Informa ní technologie je považována za klí ový faktor, který bude v budoucnu ovliv ovat r st a rozvoj logistiky.1
Nejd ležit jší ástí logistického systému je podnikový systém vy izování objednávek, nebo zákaznickou objednávku lze chápat jako komunika ní sd lení a impuls, který uvede celý logistický systém do chodu. Rychlost a kvalita toku informací p ímo ovliv ují náklady a efektivnost celé operace. Rychlé a p esné informace zkvalit ují proces komunikace, a tím snižují riziko ztráty zákazník , nadm rných náklad spojených s dopravou, skladováním a náklad na udržování zásob. asté zm ny výrobního programu mohou rovn ž zp sobit neefektivnost výroby. Sekce vy izování objednávek je jednou z nejd ležit jších sou ástí podnikových a logistických manažerských informa ních systém . Jedná se o oblast, která sebou nese významný potenciál pro zdokonalení logistické efektivnosti a výkonu.
2.1 PO ÍTA E A INFORMA NÍ SYSTÉMY PRO PODPORU LOGISTIKY
Pro podporu logistických aktivit jsou po íta e využívány ve všech typech organizací a podnik , zvlášt pak podniky, které zaujímají pozici leadera ve svém oboru. Dané organizace využívají výpo etní techniku v procesech p ijímání objednávek, vy izování objednávek, ízení stavu zásob hotových výrobk , p i m eních výkonu, b hem ízení epravy (platby a kontroly p epravného) i v ízení sklad . V nedávné studii nejmodern jších logistických metod byly logistické informa ní systémy vyhodnoceny jako zásadní faktor p i získávání pot ebné konkuren ní úrovn podniku.2
1 LAMBERT, D. M., STOCK, J. R. a ELLRAM, L. M. Logistika. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2000, s. 76. ISBN 80-7226-221-1.
2 LAMBERT, D. M., STOCK, J. R. a ELLRAM, L. M. Logistika. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2000, s. 76. ISBN 80-7226-221-1.
Systémy na podporu rozhodování, v praxi vnímány pod pojmem Decision Support systems – DSS, nejsou již pouhým nástrojem pro zpracování a sledování transakcí, avšak jde o speciální informa ní systémy, které podporují vrcholové rozhodovací procesy v podniku. Systém DSS je integrující systém, který komunikuje s jinými informa ními subsystémy a cílem této komunikace je poskytnout vedení spole nosti takové informace, s jejichž pomocí m že management rozhodovat kvalitn ji.
Informa ní technologie je tedy využívána podniky v stále v tší mí e jako asový faktor konkurence, nebo-li zdroj konkuren ní výhody v závod s asem. (Time-Based Competition). Logistické koncepce jako jsou systém rychlé odezvy, systém just-in-time, i systém efektivní odezvy zákazníka jsou založeny práv na kombinaci variabilních informa ních systém . Jejich hlavním cílem z stává zredukování doby cyklu objednávky, zvýšení rychlosti reakce a snížení úrovn zásob v celém logistickém et zci.
Spole nosti podporují rozhodování p ímo v logistice využíváním i sofistikovan jší aplikace informa ních technologií, hovo íme o systémech na podporu rozhodování, um lé inteligence a expertních systémech.
2.2 VYUŽITÍ ÁROVÝCH KÓD
2.2.1 Technologie árového kódu Výhody:
- zrychlení a zp esn ní procesu spojeného s naskladn ním/vyskladn ním zboží, - tvo ení výdeje ze skladu operativn bez p episování údaj z papíru,
- jistota vyskladn ní správného artiklu, - esná inventura.
V sou asné dob lze využít výhody a vyvarovat se chyb a asových ztrát zp sobených práv zdlouhavým ru ním p episování dokument mobilním ešením skladového hospodá ství p i používání árového kódu. Každé zboží tvo ící p íjem do skladu je ozna eno árovým kódem, podle kterého je možné daný artikl jednozna identifikovat.
Co to je árový kód?
árový kód m žeme definovat jako prost edek pro automatizovaný sb r dat, který je tvo en ernotiskem vytišt nými pruhy umož ující p tení pomocí te ek nebo skener . Kódy tvo ené sekvencí ar a mezer s definovanou ší kou jsou p i tení p evedeny na posloupnost elektrických impuls a porovnávány s tabulkou p ístupných kombinací.
V p ípad , že je posloupnost v tabulce vymezena, je prohlášena za odpovídající znakový et zec. Tišt ná ára a mezera mezi díl ími arami je nositelem informace a krajní skupiny ar slouží jako synchroniza ní.
Charakteristika prvk árového kódu
X - ší ka modulu - jde o nejužší element kódu, tedy nejmenší p ípustnou ší ku áry i mezery.
R - sv tlé pásmo - doporu eno minimáln desetinásobek ší ky modulu, nejmén však 2,5 mm.
H - výška kódu - udává svislý rozm r pásu kódu, doporu eno je minimáln 10 % délky pásu pro ru ní tení, pro tení skenerem se doporu uje 20 % délky pásu, minimáln však 20 mm, pro kód EAN je doporu eno 75 % délky pásu.
L - délka kódu - obsazená délka pásu od první zna ky Start po poslední zna ku Stop, ale bez sv tlého pásma.
C - kontrast - je pom r rozdílu jasu odrazu pozadí a odrazu áry k jasu odrazu pozadí a pro uspokojiv itelný kód by m l p esahovat 0,7.3
3 árový kód – Wikipedie, otev ená encyklopedie. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/ árový kód
Zdroj: upraveno dle [1]
Obr. 1 árový kód
2.2.2 Využití árových kód ve skladování
Jednou z hlavních oblastí využívající árové kódy je skladování.
Skladování je považováno za jednu z nejd ležit jších sou ástí logistického et zce, je spojením mezi výrobcem a zákazníkem. Skladování zajiš uje uskladn ní surovin, polotovar , díl i hotových výrobk , management podniku zajímají informace o stavu, podmínkách a rozmíst ní skladových produkt . Lze íci, že sklady podniku umož ují eklenout prostor a as, nebo zásoby obchodního zboží umož ují plynulé zásobování obyvatelstva.
Zdroj: upraveno dle [6]
Obr. 2 Komplexní systém skladovacích inností
Základní funkce skladování:
esun produkt – tzn. p íjem zboží, kompletace zboží dle objednávky, p ekládka zboží a expedice zboží.
Uskladn ní produkt – tj. p echodné uskladn ní a asov omezené uskladn ní.
enos informací – týká se stavu a umíst ní zásob, zboží v pohybu aj.
Významnou roli p i vým dat hrají po íta e. K zabezpe ení všech funkcí skladování slouží r zné informa ní systémy, prost ednictvím kterých se zna urychlí, zefektivní a zkvalitní p enos pot ebných informací.
Zásoby jsou podniky udržovány na skladech z následujících d vod : Úspora náklad – na dopravu, ve výrob .
Množstevní slevy p i nákupu, snaha o udržení dodavatelského zdroje.
eklenutí rozdíl v ase a prostoru existujících mezi výrobcem a spot ebitelem.
Podpora logistických program JIT u dodavatel /zákazník . Snaha o poskytování komplexních dodávek.
Zp tná logistika tzn. uskladn ní materiál ur ených pro likvidaci nebo recyklaci.
Vazba mezi skladováním a výrobou
Malé výrobní série minimalizují objem zásob, které mohou být o velikosti t eba i jedné poptávky. Se izování a nastavení strojního za ízení pro každou novou sérii však generuje zna né náklady ve výrob . asté zm ny linek pak mohou zp sobit, že výrobce nebude schopen uspokojit poptávku po svých výrobcích.
3 CYKLUS OBJEDNÁVKY
Cyklus objednávky lze definovat jako celkovou dobu od iniciování objednávky ze strany zákazníka po p ijetí zboží nebo služby zákazníkem. Pokud tedy nap . obchodní zástupce firmy obdrží zákaznickou objednávku a do objednacího systému ji zadá až po t ech dnech, znamená to prodloužení cyklu objednávky o t i dny, i p esto, že tyto t i dny distribu ní centrum o objednávce v lo. Zákazníci p evážn kladou v tší význam na dodržení rovnom rnosti cyklu objednávky než absolutní délku cyklu.
3.1 JEDNOTLIVÉ FÁZE ZÁKAZNICKÉ OBJEDNÁVKY
Cyklus zákaznické objednávky je základním prvkem logistického informa ního systému.
Obsahuje veškeré procesy, uskute né od p edložení objednávky ze strany zákazníka až po p evzetí objednaného zboží v p ijatelném stavu a jeho umíst ní do zákazníkova skladu.
Typický cyklus objednávky se skládá z následujících položek i fází:
1) íprava a p edání objednávky 2 dny
2) obdržení objednávky a její zanesení do systému 1 den
3) vy ízení objednávky 5 dní
4) íprava a kompletace objednaného zboží, v etn balení 3 dny
5) doprava zboží zákazníkovi 1 den
6) ejímka zboží u zákazníka 1 den
Celková doba cyklu objednávky 13 dní
Obr. 3 znázor uje návaznost a p edpokládanou délku jednotlivých fází cyklu objednávky. Z pohledu zákazníka v tomto konkrétním p ípad iní délka celého cyklu 13 dní. V tomto ohledu však nemálo organizací chybuje tím, že p i m ení a kontrole zohled ují pouze „vnit ní“ stránku celého cyklu objednávky, to znamená fáze, které probíhají v rámci vlastního podniku. Sledují tím pouze dobu od p ijetí objednávky po expedici zboží. Tento p ístup je v kone ném d sledku nedostate ný a zavád jící.
Zdroj: upraveno dle [3]
Obr. 3 Celkový cyklus objednávky - hledisko zákazníka
Pokud budeme vycházet z obr. 3 byla by doba „interního“ cyklu objednávky z hlediska výrobce (kroky 2, 3, 4) nikoliv 13, ale pouhých 7 dní. Takové p ípady nejsou ojedin lé zejména u organizací, které nevlastní automatizovaný systém na p íjem a vy izování objednávek. Plány s cílem urychlení ásti cyklu objednávky, která je „pod kontrolou“
výrobce – v našem p ípad 7 dní, se mohou ukázat velmi nákladné ve srovnání s pokusem výrobce zkrátit tu ást cyklu objednávky, která není pod jeho p ímou kontrolou. Jednou z možností je kontrola výkonu dopravce i p edání dopravy jiným dopravc m (s kratší nebo pravideln jší dobou p epravy). T mito kroky by se ušet il minimáln den z doby
epravy zboží k zákazníkovi.
Progresivní systém vy izování objednávek m že zkrátit celkový cyklus objednávky4 Další možností a významným potenciálem k citelnému zkrácení cyklu objednávky je zm na ve zp sobu podávání objednávek i jejich zadávání do systému. Progresivní systém objednávání by byl v našem p íklad schopen zkrátit celkový cyklus objednávky až
4 LAMBERT, D. M., STOCK, J. R. a ELLRAM, L. M. Logistika. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2000, s. 77. ISBN 80-7226-221-1.
1. Zákazník podává objednávku
4. Objednávka se kompletuje
a balí 6. Zákazník obdrží
objednané zboží
5. Objednávka se epravuje k zákazníkovi
2. Objednávka je p ijata dodavatelem
3. Objednávka se vy izuje
o 2 dny. Pomocí kvalitn jších tok informací je management rovn ž schopen lépe zabezpe ovat skladovací operace a p epravu zboží, a tím zkrátit celkový cyklus o další jeden, nebo dva dny.
3.2 VYROVNANOST CYKLU
Pomocí obr. 1 je znázorn n pr h cyklu objednávky a asový odhad jeho jednotlivých fází bez možnosti vzniku odchylek a nepravidelností. Obr. 2 však znázor uje prom nlivost jednotlivých složek cyklu objednávky a jejich vliv na rozp tí doby celkového cyklu objednávky. Pro asové rozp tí bylo u jednotlivých položek použito obvyklé statistické rozložení, v praxi se však m žeme setkat se zcela jiným rozložením. Konkrétn v našem ípad se tedy skute ná doba cyklu objednávky m že pohybovat v rozmezí od 4,5 dne až do 21,5 dne, nejpravd podobn jší délka cyklu objednávky iní 13 dní. Variability v objednacím procesu p ináší pro daného výrobce zvýšené náklady: d vodem je nutnost výrobce udržovat si na sklad nadm rné zásoby, aby byl schopen pokrýt poptávku svých zákazník v p ípad , že se dodávky opozdí, nebo musí podstoupit riziko ztrát v p ípad ztracené prodejní p íležitosti z d vodu nedostate ných zásob.
V p ípad , že pr rná doba cyklu objednávky iní 13 dní, avšak ta se m že prodloužit až na 21,5 dne, zákazník, chce-li oživit variabilitu cyklu, musí skladovat dodate né zásoby odpovídající objemu prodeje p ibližn na 8 dní.
Praktický p íklad: jestliže denní prodej iní 20 jednotek a ekonomické (optimální) objednací množství je 260 jednotek (tj. zásoba na 13 dní), pak pr rný stav zásob je 130 jednotek, tj. polovina objednacího množství. Dodate né zásoby nutné pro pokrytí variability cyklu objednávky ve výši 8 dní iní 160 jednotek. Pr rné zásoby se tedy kv li prom nlivosti cyklu zvýší ze 130 na 290 jednotek, a to ješt nebereme v úvahu faktor nejistoty poptávky5.
5 LAMBERT, D. M., STOCK, J. R. a ELLRAM, L. M. Logistika. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2000, s. 77. ISBN 80-7226-221-1.
Zdroj: upraveno dle [3]
Obr. 4 Celkový cyklus objednávky s asovou variabilitou jednotlivých složek
Položme si otázku, co bude mít v tší vliv na stav zásob u tohoto zákazníka – zkrácení cyklu objednávky o 5 dní, anebo snížení variability cyklu objednávky o 5 dní? V tab. 1 jsou obsaženy výpo ty, které nám objasní jednotlivé situace.
Dle tab. 1 pod úrovní A by zákazník pokra oval v objednávání ekonomického objednacího množství 260 jednotek, pak by mu zkrácení cyklu objednávky o 5 dní p ineslo jen velmi malý nebo žádný efekt. Zákazník by pouze vy kal s podáním objednávky o 5 dní déle.
Úrove B tab. 1 ukazuje, že i kdyby zákazník objednával pokaždé 160 jednotek namísto 260 a dosáhl tím snížení pr rných b žných zásob ze 130 na 80 jednotek, pojistné zásoby ve výši 160 jednotek bude muset udržovat i nadále (aby pokryl 8denní variabilitu).
Celkové pr rné zásoby by se tedy snížily o 50 jednotek, z 290 na 240.
Tab. 1, úrove C však dokazuje, že díky snížení prom nlivosti cyklu o 5 dní by se snížila nutná hladina pojistných zásob o 100 jednotek a pr rný stav zásob by se tak dostal na pouhých 190 jednotek.6
Snížením prom nlivosti cyklu se podstatn redukuje nutná hladina pojistných zásob a pr rný stav zásob se tím výrazn snižuje. Proto zákazníci dávají p ednost vyrovnanosti cyklu objednávky p ed rychlými (avšak nikoliv zaru enými) dodávkami.
Získání konkuren ní výhody založené na zrychlení cyklu objednávky musí být tudíž provázeno vyrovnaným a spolehlivým výkonem.
6 LAMBERT, D. M., STOCK, J. R. a ELLRAM, L. M. Logistika. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2000, s. 79. ISBN 80-7226-221-1.
A: Základní situace
Denní prodej = 20 jednotek
Objednávka 13denní pot eby zásob (20 jednotek x 13 dní = 260 jednotek) 260 objednací množství/2 = 130 jednotek pr rných b žných zásob 20 jednotek denn x 8 dní variabilita cyklu = 160 jednotek pojistných zásob Pr rné zásoby = Pr rné b žné zásoby + pojistné zásoby = 290 j.
B: Situace po zkrácení cyklu objednávky o 5 dní (tj. na 8 dní)
8 dní x 20 jednotek denního prodeje = 160 jednotek v objednacím množství 160 objednací množství/2 = 80 jednotek pr rných b žných zásob
20 jednotek denn x 8 dní variabilita cyklu = 160 jednotek pojistných zásob Pr rné zásoby = pr rné b žné zásoby+pojistné zásoby = 240 j.
C: Situace po snížení variability cyklu o 5 dní (tj. na 3 dny) a tím snížení zásob na 5denní objem
260 objednací množství/2 = 130 jednotek pr rných b žných zásob 20 jednotek denn x 3 dny variabilita cyklu = 60 jednotek pojistných zásob Pr rné zásoby = pr rné b žné zásoby + pojistné zásoby = 190 j.
Tab. 1 Srovnání dopadu zkrácení cyklu objednávky a snížení variability cyklu na pr rné zásoby zákazníka
Zpracováno dle [3]
3.2.1 Vazba mezi náklady na udržování zásob a náklady na komunikaci
Zkušenosti v praxi ukázaly, že komunika ní náklady jsou v p ímé vazb s náklady na udržování zásob. V mnoha distribu ních kanálech existuje zna ný potenciál pro využití progresivního systému vy izování objednávek, který by výrazn zlepšil logistický výkon.
Avšak existuje i nebezpe í, že ím dokonalejší (tím i složit jší) je komunika ní systém, tím více se podnik stává zranitelný v p ípad interního i externího selhání komunikací.
Objem pojistných zásob lze díky progresivnímu objednacímu systému a nižší hladin zásob zna snížit, avšak pro zákazníky je zde minimální ochrana pro p ípad vy erpání zásob, které mohou nastat d sledkem variability v cyklu objednávek. Zákazníci obecn
ekávají okamžitou informovanost ohledn dostupnosti zboží i dodacích lh t a v p ípad do asného selhání systému nejsou informace k dispozici, jsou velmi nespokojeni.
3.3 VSTUP ZÁKAZNICKÉ OBJEDNÁVKY DO SYSTÉMU PODNIKU
3.3.1 Doru ení objednávky
Objednávku lze podat n kolika zp soby:
osobním doru ením,
edáním obchodnímu zástupci, poštou,
telefonicky, elektronicky.
3.3.1.1 Telefonické zadávání objednávek
V sou asné dob je již obvyklé, že zákazník nap . telefonuje sv j objednací požadavek speciáln ur enému pracovníkovi tzv. zástupci zákaznického servisu, který má p ístup na centrální databázový systém podniku a má ihned k dispozici pot ebné informace.
Mezi p ednosti takového systému lze jist adit možnost okamžit poskytovat zam stnanci informace o aktuálním stavu skladu daného produktu a automaticky žádané zboží na skladu ihned rezervovat, aby bylo zamezeno p islíbení zboží jinému zákazníkovi.
Podobná možnost využití systém výrazn zlepšuje kvalitu služeb, nebo v p ípad nedostatku i vy erpaní zásob je dispe er zákaznického servisu schopen bezprost edn zákazníka informovat o nedostupnosti produktu a p ípadn pro n j zajistit adekvátní náhradu jiným produktem – to vše b hem jednoho telefonního rozhovoru. P i použití takového systému se navíc zkracuje fáze p ípravy a p edávání objednávky, neboli první dva dny cyklu objednávky, jak byly uvedeny na obr. 3.
3.3.1.2. Elektronické zadávání objednávek
Díky možnostem, které p inesl internet, jsou v dnešní dob zcela b žné i elektronické zp soby podávání objednávek. P íkladem nám jsou terminály u zákazník , ze kterých lze informace p enášet pomocí telefonní linky, nebo pomocí ímého propojení mezi po íta i dodavatele a zákazník , jako jsou systémy elektronické vým ny dat. Tyto metody zadávání objednávek jsou maximáln rychlé a p esné. Obecn platí, že pro poskytnutí progresivních forem zadávání objednávek jsou nutné nemalé po áte ní investice do hardware i software. Díky uspo ení asu ve fázi p edávání objednávek, m že management využít asu ke snížení stavu zásob a ke zefektivn ní dopravních operací (konsolidace dodávek), ímž by se m ly investice rentovat.
3.4 CESTA ZÁKAZNÍKOVY OBJEDNÁVKY
Je-li zkoumán systém objednávání v daném podniku je nutné pochytit p edevším tok informací, který provází prvotní krok zákazníka, tedy podání objednávky. Jedna z možných cest takové objednávky je znázorn na na obr. 5, kde zákazník zaregistruje nedostatek výrobku a o zjišt né pot eb zboží informuje dodavatele tím, že podá objednávku na daný produkt.
Po zadání objednávky do systému, se provádí kontrolní úkony s cílem zjistit, zda:
1) žádaný výrobek je na sklad v dostate ném množství,
2) zda zákazník novou objednávkou nep ekro í své úv rové možnosti, 3) zda je požadavek zadán do výroby, pokud tedy výrobek není v daném okamžiku na sklad .
V p ípad manuální kontroly dochází ke zpomalení cyklu objednávky. V sou asné dob jsou však tyto aktivity provád ny pomocí výpo etní techniky za minimální dobu. asto lze také tyto operace provád t soub žn s jinými aktivitami procesu objednávání. Poté je databáze skladových zásob aktualizována a v p ípad , že zásoby jsou nedostate né, se daný produkt doobjedná a výkaz o stavu zásob je zaslán do výroby.
Systém objednávání poskytuje celou adu informací, nap íklad informace o denním prodeji, které mohou sloužit jako zdroj vedení podniku pro prognostické procesy. Systém objednávání dále poskytuje informace ú etnímu útvaru pro vystavení faktur, potvrzení o p ijetí objednávky, které je zasíláno zákazníkovi, instrukce pro ípravu a kompletaci objednávky, na základ kterých je objednané zboží vydáno ze skladu a mohou být vystaveny p epravní doklady. Poté co je zboží vyskladn no a je naplánována p eprava, provede ú etní jednotka fakturaci. Všechny tyto procesy lze zautomatizovat tak, aby probíhaly zcela hladce, bez dodate ného zadávání dat a aby se
edešlo vzniku chyb, papírování a zbyte né manuální práci.
Zákaznická objednávkaDodávka zákazníkovi
Expedice objednaného zboží edání objednávkyDostupnost zásob Zadání objednávky do systému
Kontrola úvru Plán výroby
Nevyízené objednávky Databáze zásob Výroba
Fakturace Vyízení objednávky epravní doklady
Vydáníze skladu Naplánování dopravy íméinformace Nepíméinformace
Zákaznická objednávkaDodávka zákazníkovi
Expedice objednaného zboží edání objednávkyDostupnost zásob Zadání objednávky do systému
Kontrola úvru Plán výroby
Nevyízené objednávky Databáze zásob Výroba
Fakturace Vyízení objednávky epravní doklady
Vydáníze skladu Naplánování dopravy íméinformace Nepíméinformace Obr. 5Cesta zákazníkovy objednávky a související toky informací
Upraveno dle: [3]
3.4.1 Systém vy izování objednávek pojí podnik se zam stnancem
Prvotním úkolem systému vy izování objednávek je poskytovat komunika ní nástroj, který bude moci umožnit snadnou vým nu informací mezi zákazníkem/odb ratelem a výrobcem/dodavatelem. Obecn platí, že pomalé a nepružné metody používané p i vy izování objednávek nejv tší mírou p ispívají k nestálosti a výkyv m. Manuální metody edávání objednávek jsou provázeny zvýšenou manipulací z pozice pracovník a možnost zap in ní komunika ních omyl je zde proto nejv tší. Metody p edávání objednávek lze ze strany managementu hodnotit z hlediska rychlosti náklad , vyrovnanosti a p esnosti. Jak dokládá tab. 2, cílem je p edávat objednávky co nejp ím jším zp sobem. Elektronické p edávání objednávek ve srovnání s manuálními metodami výrazn snižuje riziko lidské chyby.
Systém vy izování objednávek je následn marketingem podniku využíván nap . pro tržní analýzy, prognózování, plánování cash-flow, logistiku i výrobu. Jak bylo již zmín no, v moderních systémech jsou mnohé z t chto aktivit automatizovány.
Tab. 2 Charakteristiky r zných systém vy izování objednávek
Upraveno dle: [3]
Úrove Typ systému Rychlost Náklady na Rovnom rnost P esnost po ízení/údržbu cyklu
1 Manuální Nízká Nízké Špatná Nízká
Telefonické zadání objednávky zástupci
2 zákaznického servisu St ední St ední Dobrá St ední vybavenému terminálem
se vstupem do databáze
3 ímé elektronické Vysoká Investice vysoké, Výborná Vysoká spojení operativní náklady
nízké
3.5 PROGRESIVNÍ SYSTÉMY VY IZOVÁNÍ OBJEDNÁVEK
V oblasti objednávek sehrála informa ní technologie obrovskou roli. V sou asné dob pomocí vývoje technologií v této oblasti lze u moderních systém automaticky generovat objednávky pro skladové zásoby. Pro konkrétní produkty jsou stanoveny úrovn (Recorder Points, body dopln ní zásob) a pokud zásoby dosáhnou stanovené úrovn automaticky se vygeneruje objednávka pro daný produkt.
3.5.1 Proces po íta ového zadávání objednávek
V tab. 2 pod úrovní 2 je znázorn n po íta ový systém vy izování objednávek. Zákazníci edloží objednávku obchodnímu zástupci p ímo do distribu ního centra, respektive na odd lení odbytu prost ednictvím faxu i na bezplatnou telefonní linku. Pracovník, který je pov en vy izováním objednávky, má díky terminálu snadný p ístup do centrální databáze podniku a získá tak možnost disponovat daty v reálném ase.
Zadáním kódu zákazníka se na monitoru zobrazí protokol pro zadání objednávky s p íslušnými údaji vztahující se k zákazníkovi, tzn. faktura ní adresa, úv rový kód a dodací adresa. Ostatní data mohou být do po íta e dopln ny z faxové i telefonické objednávky. Na p ípadné odchylky od standardních proces , jako jsou nap . do asn zvýhodn né produkty, speciální cenová ujednání, i rozmíst ní produkt , m že být upozorn no systémem a zajistí se tak, že zvýrazn ným aktualitám bude p íslušný pracovník v novat p i zadávání objednávky zvýšenou pozornost. Systém rovn ž provádí zcela automaticky kontrolu minimálního dodacího množství, které je zákazník nucen respektovat. V p ípad , že objednávka probíhá po telefonu, si pracovník v tšinou dle obrazovky ov í zadané specifikace souhrnným zopakováním požadavku zákazníkovi.
Spl uje-li objednací protokol kritéria pot ebných informací, m že být postoupen dále k vy ízení.
3.5.2 P ínosy po íta ového zadávání objednávek
Jako p íklad zde poslouží jeden nejmenovaný farmaceutický podnik, v n mž prob hla zm na zadávání objednávek z manuálního systému na systém terminálový. P vodní systém fungoval na bázi p episování telefonických požadavk do formulá e, který byl podkladem pro zadávání dat do systému, v n mž na záv r prob hlo jejich dávkové zpracování. Úspory z používání terminálového systému zadávání byly dostate né, aby pokryly náklady na po ízení tohoto systému. Náklady na vy izování objednávek z staly zachovány, objem prodeje se však zvýšil o více než p tinu. Zavedením nového systému se akceleroval proces fakturace z p vodních ty dn po expedici zboží na pouhý jeden den po expedici. Tento jev se také pozitivn promítá do cash-flow podniku. Náklady terminálového systému zadávání objednávek byly vykompenzovány úsporami oproti vodnímu manuálnímu systému. Výsledkem bylo, že p i stávajících nákladech na vy izování objednávek se objem prodeje navýšil o 23 %. Mezi další p ínosy nového systému bylo urychlení fakturace, protože zatímco v minulosti byly zásilky fakturovány až pátý den po expedici, p i využití nového systému probíhala fakturace hned následující den po expedici, což v d sledku m lo p íznivý vliv na cash-flow podniku.
3.6 Slou ení systému vy izování objednávek a logistického informa ního ídícího systému
Vy izování objednávek iniciuje r zné logistické innosti:
stanovení zp sobu p epravy, dopravce a po adí nakládky, azení zásob a p íprava balících list ,
vydání zboží ze skladu a zabalení zboží,
aktualizace databáze zásob – odepsání vydaných položek,
automatický tisk seznamu položek, které je nutno do skladu doplnit, íprava dopravních doklad ,
doprava zboží k zákazníkovi.7
7 LAMBERT, D. M., STOCK, J. R. a ELLRAM, L. M. Logistika. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2000, s. 90. ISBN 80-7226-221-1.
V sou asné dob jsou již nabízeny pln automatizované aplikace umož ující nejen vy izování objednávek, ale také funk ní ízení skladových zásob s kompletní dokumentací. Pro úrove managementu jsou v takových aplikacích dostupné i speciální výkazy o produktivit , finan ní a další speciální výkazy.
3.6.1 Vy izování objednávek a informa ní toky
hem vy izování objednávek jsou kladeny velké nároky jednak na komunikaci mezi jednotlivými složkami podniku a také pot ebné informace k dané objednávce. Jako p íklad
žeme uvést dostupnost zásob, plány p epravy, nebo úv rové postavení zákazníka.
Z hlediska obsluhy lze systémy roz lenit na informa ní systém manuální, pln automatizovaný nebo jistou kombinaci obou typ . V praxi se setkáváme v tšinou se systémem kombinovaným.
Poskytovat vyrovnané a sou asn rychlé doby cyklu objednávek, zefektivnit dopravu a snažit se o co nejnižší hladinu zásob je pro dodavatele, který chce v dnešních podmínkách usp t na trhu, ur itou možností konkuren ní výhody. Toho lze dosáhnout pomocí kvalitních a rychlých informa ních tok , na kterých se podílí i systém objednávek a podnikový ídící informa ní systém.
Nevýhody manuálních systém pomalé,
nekonzistentní a náchylné k chybám, dochází k opož ování informací,
omezuje implementaci integrovaného logistického ízení, nedostupnost aktuálních dat,
nemožnost zjišt ní chyb v cenách a následné nápravy, neschopnost sledování skladových zásob.
Po izovací náklady na zavedení manuálního systému jsou sice minimální, avšak sledkem nedostatk manuálního systému dochází ke ztrátám prodeje a ke zvyšování náklad , což se obojí negativn promítá do rentability podniku.
Hlavním cílem logistického informa ního systému je tedy vytvo it informa ní prost edí, v n mž bude možno ú inn plánovat a koordinovat všechny logistické aktivity spojené s ízením hmotných tok v logistickém et zci.8
Tab. 3 Vstupní a výstupní informace
Zdroj: upraveno dle [2]
8GROSS, I. Logistika. 1. vyd. Praha: VŠCHT, 1996, s. 31. ISBN 80-7080-262-6.
VSTUPNÍ INFORMACE
Údaje o poptávce potvrzené a o ekávané objednávky, dosavadní vývoj poptávky.
Aktuální stav zásob výrobk , polotovar , surovin, obal .
Ostatní údaje pro ízení materiálového toku kapacitní normy,kusovníky, technologické postupy, seznamy pracoviš , po ty pracovník , plán oprav.
TRANFORMACE
VÝSTUPNÍ INFORMACE
ehled o požadavcích zákazník edpov di poptávky na další období
Logistický plán
ehled o aktuálním stavu zásob v logistickém et zci
4 ZÁKAZNICKÝ SERVIS
4.1 Služby zákazník m
Aby byl podnik konkurenceschopný, musí mít pro rozvoj služeb zákazník m vypracovanou ur itou strategii a d sledn ji uplat ovat uvnit i vn podniku. K tomu byly na základ výsledk výzkumu navrženy realiza ní sm rnice.9
1. Uznat oblast sužeb zákazník m jako proces „p esahující hranice“ a to jak hranice funkcí, tak i hranice geografické.
2. ení výkon služeb zákazník m by m lo být zam eno na kupujícího a nikoliv na prodávajícího.
3. i navrhování systém služeb zákazník m spíše hledat p ijatelný rozsah služeb než požadovanou jednotlivost.
4. Navrhnout informa ní podp rné systémy, které mají preventivní charakter a jsou viditelné pro interní i externí partnery.
5. Nau it se, jak vést jednání v prost edí p íznivém pro úsp šné.
6. Vyjmout a všeobecn zavést celopodnikové m ení zajiš ující p esné a v asné monitorování klí ových oblastí služeb zákazník m.
7. Vyvinout pr žný postup pro podrobné sledování vliv vstupujících do oblasti služeb zákazník z vn jšího prost edí.
8. Propojit proces podnikového plánování s o ekávanými výkony v oblasti služeb zákazník m
4.2 Kvalita služeb
Spolehlivost dodání, úplnost dodávek, krátké dodací lh ty a p edprodejní/poprodejní servis jsou složky, které zákazníci preferují.
K hodnocení poskytovaných služeb slouží tzv. „stupe úplnosti dodávek“, jež lze vyjád it vztahem:
(1)
9 PERNICA, P. Logistický management. 1. vyd. Praha: Radix, 1998,. ISBN 80-8603-13-6, s. 99 a 100
zboží dodané
Sú= * 100
zboží objednané
Jedním z nejd ležit jších kritérií, p edevším je-li zákazníkem výrobní podnik, je stupe spolehlivosti dodávek. Spolehlivost dodání získáme vztahem
(2)
Zákazníci na základ výše uvedených kritérii, tj. spolehlivosti dodání, úplnosti dodávek a krátkých dodacích lh t nemají pot ebu vytvá et zásoby, což vede ke snížení jejich náklad .
4.3 Nejnov jší pohled na zákaznický servis
Zákaznický servis lze definovat jako proces, který probíhá mezi kupujícím, prodávajícím a t etí stranou. Výsledkem tohoto procesu je p idaná hodnota, která zvyšuje hodnotu výrobku nebo služby, které jsou p edm tem sm ny. Tato hodnota, která se p idává v rámci procesu sm ny, m že mít charakter krátkodobý (p i jednorázových transakcích) nebo dlouhodobý (p i dlouhodobých smluvních vztazích). P idaná hodnota se mezi ú astníky lí, a to tak, aby každý z ú astník transakce, resp. smlouvy, byl na tom po ukon ení transakce lépe než p ed jejím zahájením. Takže z procesního hlediska: Zákaznický servis edstavuje proces, v rámci kterého jsou ú astník m dodávkového et zce poskytovány významné p ínosy z p idané hodnoty, a to nákladov efektivním zp sobem.10
4.4 Složky zákaznického servisu
Složky zákaznického servisu lze lenit do t í základních skupin, nebo je m žeme realizovat p ed prodejem, b hem prodeje i po prodeji. Z tohoto d vodu jsou d leny na
edprodejní složky, poprodejní složky a poprodejní složky (viz obr.6)
10 LAMBERT, D. M., STOCK, J. R. A ELLARM, L. M.. Logistika .1. vyd. Praha: Computer Press, 2000, ISBN 80-7226-221-1, s. 44.
po et spln ných dodávek v termínu
Ss= * 100
po et všech dodávek
Upraveno dle: [6]
Obr. 6 složky zákaznického servisu
Konkuren ní podnik m že snadno kopírovat ur itý vývoj kvality výrobk , ceny nebo i nejr zn jší propaga ní aktivity. Takové aspekty, jakými jsou p íznivé odezvy na požadavky služeb nebo nebo uspokojivé vy ízení reklamací m že podnik „zviditelnit“.
Kvalitní poskytování zákaznického servisu tak m že znamenat skute nou konkuren ní výhodu.
5 SPOLE NOST BILSING AUTOMATION CZECH s. r. o.
5.1 Základní údaje o spole nosti
Obchodní název firmy BILSING AUTOMATION CZECH s. r. o.
Sídlo spole nosti: T. G. Masaryka 1078/III 293 01 Mladá Boleslav
Provozovna spole nosti Pr myslová 1001
294 71 Benátky nad Jizerou Telefon: +420 326 374 888 Fax: +420 326 361 267 http://www.bilsing.cz e-mail: bilsing@bilsing.cz
Identifika ní íslo 257 37 635
Vznik spole nosti 16. února 1999
Vklad 100 000 CZK
Statutární zástupce
Jednatel Eva Kro ová
Po et zam stnanc 96
Spole níci Bilsing Automation GmbH
Am Eckenbach 23 574 93 Attendorn
Spolková republika N mecko
5.2 Profil Bilsing Automation CZECH s.r.o.
Spole nost Bilsing Automation Czech (dále jen BA Czech vznikla v roce 1999 jako dce inná spole nost n mecké firmy Bilsing Automation GmbH (dále jen BA GmbH).
Hlavním p edm tem podnikání BA jsou aplikace variabilního systému podava a ramen pro manipulaci v lisovnách, sva ovnách a podobných automatizovaných provozech.
Prvním impulsem pro vstup BA na eský trh bylo vít zství ve výb rovém ízení na dodávku mechanizace pro velkoprostorové lisy projektu Škoda A04 – Fabia. Dnes v tuzemsku spole nost p sobí jako vedoucí dodavatel p ísavkových za ízení pro lisovny.
Sou asn se BA Czech stala hlavní konstruk ní a výrobní základnou celé skupiny BA, jenž dnes ítá 16 pobo ek na t ech kontinentech (viz obr. 7) Zákazníky BA Czech jsou nejen velké automobilové koncerny a jejich subdodavatelé, ale své uplatn ní nalezla i v ostatních odv tvích, kde je t eba efektivn a pružn manipulovat vyráb nými díly.
Nejlepším p edstavením BA Czech jsou reference zákazník , mezi které se adí prakticky všichni sv toví výrobci automobil .
Zdroj: upraveno dle [16]
Obr. 7 Pobo ky Bilsing Automation Czech
Zdroj: upraveno dle [16]
Obr. 8 Manipula ní podava – klasický komplexní produkt
Upraveno dle [16]
Obr. 9 Plán výrobní haly BA CZECH
VÝROBA
SKLADOVACÍ PROSTORY INTERNÍ
MONTÁŽ
EXTERNÍ
MONTÁŽ
VÝSTUPNÍ
KONTROLA
Rozvržení závodu nebo-li layout podniku (obr. 9) je plánován podle toku materiálu, který zajiš uje danou výrobu. Jsou stanoveny minimální vzdálenosti mezi jednotlivými výrobními procesy podle princip štíhlé výroby. Lze tak zamezit plýtvání a dalších nežádoucích aktivit jako je nap . nadvýroba, ekání, nadbyte ná mechanizace, špatná metoda, vysoké zásoby i zbyte né pohyby.
Rozd lení sektor :
V samotné výrob panuje ád a dokonalý po ádek. Každý materiál, surovina, polotovar, hotový díl i zmetek má v hale své místo. Pracovníci, kte í se ve výrobní hale pohybují, mohou mít p ehled o materiálu k dalšímu zpracování, o dílech ur ené k montáži i zaskladn ní
Rozpracované díly jsou rozd leny do následujících sektor : díly pro CNC výrobu,
rozpracované díly, díly ke kontrole, díly na zaskladn ní, díly na opravu, separátor zmetk .
lení zakázek
Zakázky jsou charakterizovány požadavkem zákazník . Obvykle se jedná o dodání katalogových nebo-li komponentových díl (obr. 8) nebo jde o speciální požadavek na komplexní produkt.
1. Projektové zakázky – dodávku nap . manipula ního podava e (obr. 8) sleduje projekt manager,
2. Komponentové zakázky – klasické komponentové díly (obr. 10) sleduje koordinátor zakázek
Upraveno dle: [16]
Obr. 10 Katalogový díl . ES-25-25-19-100 Prodloužení
6 VYUŽÍVÁNÍ INFORMA NÍCH SYSTÉM VE SPOLE NOSTI
Spole nost BA Czech využívá ve svém podniku dva informa ní systémy, ekonomický a výrobní systém Vision 32 a administrativní systém KHK Classic Line.
6.1 VISION 32
Tento systém je svým technickým uzp sobením ur en pro výrobní podnik a jeho ekonomickou agendu.
Funkcionalita
– organizace a strukturalizace výrobních proces , kompozice výrobních komponent , tvorba kalkulací, evidence skladu, agenda zákazník a obch. partner a komunikace podniku s nimi tj. registrace nabídek a objednávek p ijatých i vydaných, v neposlední ad i d ležitá ú etní evidence.
Výhody
jednoduchost ovládání,
barevné rozlišení, p ehlednost a organizace jednotlivých uskupení programu, obsáhlost informací a jejich zp tné vyhledávání,
propojení výrobní, skladové, nákupní, odbytové, a ú etní agendy, možnost rezervace skladových zásob,
flexibilita programu v souvislosti s tvorbou p ehled , seznam a sestav požadavk pro výrobu, sklad a odbyt, nap . sestava komponent dle dodacího termínu, zákazníka, ale i pr vodní celní doklady ke zboží,
servis a poradenství k programu v R.
Nevýhody
náklady na po ízení,
mate ská spole nost ani pobo ky nemohou erpat informace z toho systému, nestálost programu.
Využití
Informa ní systém Vision 32 má široké využití ve výrobním podniku, nebo pojímá všechny významné výrobní i administrativní operace d ležité k bezpe nému a dynamickému fungování celé spole nosti.
ínosy
Kompletní a kvalitní informace poskytované informa ním systémem Vision 32 edstavuje skute ný p ínos pro výrobní podnik BA Czech. Podnik získá možnost nahradit mechanickou práci za práci se systémem. Zadáváním dat do programu jsou data p edávána mnohonásobn rychleji, mohou být erpána i více uživateli v jednom okamžiku a nep ipouští pochyby ve sd lení. Nemén významná je i skute nost, že systém uchovává historii svých dat a tvo í tak knowledge management podniku.
6.2 KHK – CLASSIC LINE 3.4
Jedná se o hospodá ský systém vhodný pro podniky nevýrobního zam ení.
Funkcionalita
Agenda zákazník a obch. partner , skladová evidence, registrace nabídek, objednávek ijatých i vydaných, skladová evidence, ú etnictví.
Výhody
ístup všech pobo ek k informacím, snadnost použití,
cenová dostupnost.
Nevýhody
nepružnost,
uživatelsky nep íjemné prost edí,
automatické odhlašování v p ípad krátké ne innosti v programu,
závislost na internetovém p ipojení - nefunguje-li sí internetu, nemohou všechny zaregistrované pobo ky v systému pracovat ani z n ho erpat informace,
nepropojení s výrobou,
v celém zaskladn ní a jedné konkrétní zakázce smí pracovat vždy pouze jediná osoba,
i ú etní a skladové uzáv rce asto není systém k dispozici, nesmí být vysklad ováno, tj. expedováno zboží,
zvýšené náklady spojené s astou tel. komunikací do N mecka ohledn potíží se systémem,
servis a poradenství v N mecku, nedostatky v archivaci dat,
nemožnost opravy a opakovaného výtisku dokument (nap . dod. list, Werkastattauftrag).
Využití
Softwarové ešení Classic Line je vhodné pro podnikovo-hospodá ské procesy malých a st edn velkých spole ností. Spl uje b žné administrativní funkce jako je vystavení nabídky, objednávky, zakázky, faktury, stornofaktury a dobropis , p íp. pr vodních doklad ke zboží.
ínos
ínosem KHK Classic Line z stává p edevším propojení systému zahrani ních pobo ek BA, a koli pouze v rámci hospodá sko-podnikové innosti.
Je nezbytné, aby data plynoucí intern i extern byla p esná a rychlá, a takové možnosti poskytuje vhodný informa ní systém, který pak m že znamenat skute nou výhodu v boji s konkurencí i asem. Data poskytovaná výše uvedenými informa ními systémy slouží v kone ném d sledku k rychlému odbytu zboží, nebo-li k urychlení cyklu zákaznické objednávky, to vše v etn kompletního zákaznického servisu.
6.3 VYUŽITÍ ÁROVÉHO KÓDU VE VÝROB
Každá výrobní dávka má sv j unikátní výrobní p íkaz, který obsahuje všechny pot ebné údaje pro výrobu: název dílu, íslo výrobního p íkazu, technologický postup po jednotlivých operacích, jméno zodpov dného technologa, výrobní dávku (množství), vstupní materiál v etn rozm (nap . ty ovina, výpalky, odlitky nebo výkovky) a termíny. Jednotlivým operacím v daném výrobním p íkaze jsou p id leny árové kódy.
Výrobní p íkaz doprovází celou výrobní dávku od vyskladn ní surového materiálu až po naskladn ní hotového díl nebo následné montáži s tzv. montážním p íkazem.
árový kód jednotlivých operací je využíván k p enosu aktuálních informací o stavu a rozpracovanosti dané výrobní dávky.
Pokud je materiál p ed vlastním obráb ním ješt d len z ty oviny, je už pracovník pily povinen k danému výrobnímu p íkazu na tecím za ízení na íst pomocí árového kódu a osobního ipu, kolik kus materiálu na ezal. Tímto zp sobem proces využití árového kódu postupn probíhá i u všech následujících operací. Každý zam stnanec výroby tedy denn odvádí svou práci a sou asn prost ednictvím árových kód zanechává aktuální záznam v systému o pr hu celé výrobní dávky. Na tené údaje pak mohou sloužit k dispozici všem uživatel m firemního software Vision. Všechny záznamy jsou zp tn dohledatelné, lze tedy snadno zjistit, který pracovník, kdy, v jakém množství a ke které výrobní dávce, jakou operaci provedl.
Celý výše uvedený proces výrazn zjednoduší administrativu spojenou s výrobou a jejími procesy, zvýší p ehlednost pr chodu zakázky výrobou a zavede jednoduchou zp tnou kontrolu všech údaj ke každé výrobní dávce.
Efektivita tohoto systému je ješt dopln na systémem zna ení díl , které jsou jednou z ástí výrobního procesu. Popis každého dílu obsahuje název, ale navíc také šarži s údajem o dob výroby nebo i osobní íslo montéra i svá e. .
Upraveno dle [16]
Obr. 11 Zna ení dílu a šarže pomocí gravírování
árový kód lze použít tedy jak na zboží, tak na výrobní operace.
V procesu výroby jsou etné reklamace a prost ednictvím árového kódu je možné za špatn odvedenou práci dohledat odpov dného pracovníka. Lze tedy snadno zjistit, který pracovník, v jakém ase, na jednotlivé operaci pracoval a kolik vyrobil kus .
Snadn jší ešení reklamací umož uje i gravírování díl , jež je p edevším užite né pro identifikaci artiklu. Gravírování je nesmazatelný popis (obr. 11) a lze ho použít na orienta ní systémy, schémata, elektronická za ízení, raznice, štítky pro ozna ení stroj a za ízení nebo nap . na odlitky. Gravírování vytvá í reliéfy do jedno-, dvou a t ívrstvých materiál z plastu, plexiskla, hliníku nebo mosazi pomocí gravírovacích frézek. Na základ tohoto zna ení a šarže m žeme p esn rozpoznat zboží vyrobené uvnit podniku a zákazník p i objednávání není nucen listovat v katalogu firmy pokud daný produkt v minulosti již odebral a má ho fyzicky k dispozici. Gravírování umožní tedy identifikovat produkt a pracovníka odpov dného za jeho výrobu.
7 CYKLUS OBJEDNÁVKY V BA CZECH
Jak znázor uje obr. 12, zákazníci posílají objednávku prost ednictvím faxu na sekretariát, v ojedin lých p ípadech i e-mailem p ímo na koordinátora. Koordinátor objednávku zadá do administrativního systému KHK Classic Line 3.4 a novou zakázku fyzicky p edá do skladu. Skladník ur í zboží mající na skladu (obr. 12 – varianta A), v etn komponent k montáži (obr. 12 – varianta B) a ozna í rovn ž díly, které je t eba vyrobit i nakoupit (varianta C). S t mito daty se skladník fyzicky vrací ke koordinátorovi, který zapíše všechny chyb jící díly ur ené k výrob i nákupu do ekonomického a výrobního systému Vision 32. O nedostatkových dílech skladník také ústn informuje výrobu, p íp. nákup, koordinátor tyto data stanoví systémovým zadáním požadavku do systému Vision a znovu oznámí a potvrdí rovn ž tento požadavek odd lení výroby i nákupu. Nez ídka nastávají technické nejasnosti a je na koordinátorovi, aby ve spolupráci s konstruk ním odd lení vykomunikoval p esné p ání zákazníka a zajistil tak podklady pro výrobu. Následn si koordinátor vyžádá kone ný výrobní termín, který pak s navýšením asu pro transport poskytne zákazníkovi i pobo ce Bilsing Automation. Zadáním požadavku do systému ale práce koordinátora nekon í, pracovník si musí n kolikrát ov it a zkontrolovat, že výrobní a nákupní proces skute po al a že se v n m úsp šn pokra uje. V p ípad , že tomu tak není, vyžádá si objasn ní od výroby a o event. nedodržení dodacího termínu neprodlen informuje pobo ku BA.
Zásilky do pobo ek jsou expedovány každý týden, resp. každý den. Odd lení odbytu je schopno být velmi flexibilní, z d vodu zna ného objemu vysklad ovaného zboží je však nezbytné rozvržení zásilek do jednotlivých dn týdne, které je lépe dodržet. Nap . dle zemí:úterý – expedice Itálie, st eda – N mecko, tvrtek USA, Brazílie, pátek – Špan lsko.
Skladník komponenty vysklad uje na základ sestavy zboží k expedici k danému dni, vystavenou koordinátorem ze systému Vision 32, a také na základ nových zakázek zanesených pouze do systému KHK. Sklad BA Czech pracuje výhradn ve Visionu, v programu jsou evidovány veškeré pohyby na sklad , nebo-li veškerý p íjem a výdej. P i výdeji komponent pro každou jednotlivou zakázku skladník vystaví výdejku a dodací list, na základ tohoto dodacího listu pak koordinátor vyhotoví nový dodací list z KHK, který pak doprovází zboží k zákazníkovi nebo do pobo ky. Výdejka je d ležitým
dokladem pro fakturaci a faktury vystavuje koordinátor po expedici bu p ímo na zákazníka nebo na mate skou spole nost BA v N mecku.
Na základ informace o objemu zásilky ze skladu koordinátor m že zorganizovat dopravu. Tzn. stanoví zp sob dopravy, osloví více dopravních firem a jedná s nimi o cen , ur í p ibližnou dobu vyzvednutí zásilky a sepíše ve Visionu objednávku. Objednací formulá se všemi nezbytnými údaji zašle faxem vybrané spedi ní firm a nechá si poslat potvrzení objednávky. Zp sob dopravy je zpravidla ur en dle charakteru zásilky, tj.
hmotnosti, rozm a p edevším dle dodacího termínu. BA p evážn využívá dopravu silni ní (expresní nebo sb rnou), mén asto dopravu leteckou a pouze z ídka dopravu lodní. Spole ností nabízející uvedené p epravní služby je na trhu nes etné množství, je však dobré vybírat mezi spolehlivými dodavateli a s nimi pak jednat o cen a dalších podmínkách p epravy. M že však nastat situace, kdy si zákazník v objednávce sám ur í výhradního p epravce, tyto smluvní podmínky pak musí být dodrženy.
Po vy ízení dopravy, na základ dodacích list zhotovených systémem Vision, koordinátor vyhotoví dodací listy pomocí systému KHK, vytiskne je na hlavi kový papír v tolika vyhotoveních, kolik je nákladových kus , vloží je do lepenkové obálky a nalepí ji na každý nákladový kus. V p ípad ztráty tímto umožní navrátit zásilku odesílateli i ho inejmenším kontaktovat. Pokud putuje zásilka mimo Evropskou Unii, tj. do t etí zem , koordinátor zorganizuje ádné proclení, tzn. vyhotoví celní fakturu a speciální dodací list, íp. nahlásí další nezbytné údaje pot ebné pro vystavení JSD. U t chto doklad musí být údaje p esné, odchylky jsou nep ípustné.
V okamžiku, kdy je zásilka s doklady p ipravena, m že být odvezena na celnici, kde si celní deklarant p evezme doklady k proclení a na jejich základ nechá na Celním ú ad vystavit jednotnou správní deklaraci, kopie tohoto dokumentu JSD se vrací zp t koordinátorovi. Kompletní zásilka s pr vodními celními doklady putuje spedi ní spole nosti na letišt a je uvoln na k transportu. Spedi ní spole nost vyhotoví letecký
epravní list tzv. Airwaibill, jehož kopii rovn ž obdrží koordinátor, který ho spole s avízem o zásilce, celními dokumenty a dodacími listy dokládá k dispozici p íjemci.
Varianta A
ObjednávkaKoordinátorFax na BA CZ BAD
Systém KHK montáž 4 hod.
zákazník kontrola 1 hod.
sklad expedice 30 min. montáž 4 hod.
nákup 7 dní výroba 7 dníkonstrukce 4 hod.
Systém Vision Koordinátor
Varianta B sklad expedice 30 min.
kontrola 1 hod.
Koordinátor Varianta C
sklad expedice 30 min
Inf os tav na sk lad
zakázkazakázkaobjednávka Infodod. termín
Info do d.
term ín * info o zá silc e Infostav na sklad
Info chybí mate riál sklad 30 min.
20 min.15 min.
10 min.
20 min. 10 min. 30 min. 1 den
2 dny
1 den
10 min. Varianta A
ObjednávkaKoordinátorFax na BA CZ BAD
Systém KHK montáž 4 hod.
zákazník kontrola 1 hod.
sklad expedice 30 min. montáž 4 hod.
nákup 7 dní výroba 7 dníkonstrukce 4 hod.
Systém Vision Koordinátor
Varianta B sklad expedice 30 min.
kontrola 1 hod.
Koordinátor Varianta C
sklad expedice 30 min
Inf os tav na sk lad
zakázkazakázkaobjednávka Infodod. termín
Info do d.
term ín * info o zá silc e Infostav na sklad
Info chybí mate riál sklad 30 min.
20 min.15 min.
10 min.
20 min. 10 min. 30 min. 1 den
2 dny
1 den
10 min. Zdroj: Vlastní zpracování Obr. 12Tok informací a zboží v Bilsing Automation
Výdejky z celé zásilky jsou nyní podkladem pro fakturaci. Faktury vystavuje koordinátor ve Visionu a i této innosti musí být v nována zvýšená pozornost, nebo zde hrají hlavní roli citlivé aspekty, jako jsou ceny, termíny splatnosti a speciální faktura ní požadavky každé pobo ky zvláš . Faktury jsou dále zaneseny do ú etnictví a intrastatu (zem EU) a samoz ejm odeslány p íslušnému p íjemci.
Výroba, konstrukce
Sklad
Montáž
Nákup Koordinátor
Systém Vision KHK
Zdroj: vlastní zpracování
Obr. 13 Sou asný tok informací v BA
Z obr. 13 je patrné, že stávající komunikace plyne fyzicky mezi jednotlivými odd leními navzájem, využití informa ního systému je zde minimální. Z toho vyplývá, že systémov zadané výrobní a nákupní požadavky nejsou p íslušnými odd leními v bec registrovány, což mimo jiné p edstavuje i nadbyte nou práci koordinátora, který je do systému zadává.
Spolupráce mezi jednotlivými odd leními uvnit podniku je neorganizovaná a p sobí spíše zmate . Navíc fyzickým p edáváním dat se zvyšuje riziko omyl a chyb ve výrob i nákupu, vyžaduje astou kontrolu a prodlužuje dodací termíny.
8 NAVRHOVANÉ EŠENÍ
8.1 Jediný informa ní zdroj
Z výsledk analýzy sou asného stavu vyplynulo, že ideálním ešením pro zlepšení stavu, tzn. snížení dodací lh ty a náklad logistických inností, bude sjednocení informa ních zdroj do jednoho integrovaného systému, z n hož budou erpat všechna odd lení podniku (viz obr.14). Komunikace mezi jednotlivými ástmi podniku, jakými jsou výroba, nákup i sklad, bude probíhat výhradn prost ednictvím informa ního systému. Každý bude mít možnost erpat data pot ebné pro vykonání své práce pouze z tohoto zdroje a tím bude výhradn tento podnikový systém. Znamená to však také, že zam stnanci budou odkázání pouze na data v systému, a je proto nezbytné zajistit jejich kvalitu. Jako dobré se jeví vymezení kompetencí a odpov dnosti jednotlivých osob za správnost a aktuálnost dat v systému. Pouze tímto zp sobem bude možno zajistit, aby jednotlivý pracovníci istupovali k systému zodpov dn , a ovliv ovali tak pozitivn logistický a výrobní proces.
8.2 Adekvátní informa ní systém
Nezbytným p edpokladem pro fungování a kompletování dat je tedy informa ní systém, který musí být svými technickými charakteristikami a parametry vhodný pro daný typ podniku. Ve spole nosti BA CZ je k dispozici ekonomický a výrobní systém Vision 32, který kompletn propojuje ekonomickou a výrobní agendu a lze ho tak up ednostnit p ed administrativním informa ním systém KHK Classic Line, který je vzhledem ke svým etným nevýhodám a malému p ínosu považován za nedosta ující a pro podnik nevhodný. Zahrani ní pobo ky, které mohou erpat informace z tohoto systému, lze odkázat na zákaznický servis BA CZ, což dnes i p es existenci systému KHK p evážn
iní. Koordináto i mohou díky kvalitním údaj m systému Vision 32 snadno a rychle zodpov t jakýkoliv dotaz, p edpokladem jsou jejich jazykové znalosti.
Zdroj: vlastní zpracování
Obr. 14 Využití informa ního systému Vision – požadovaný stav
