Dopad vybraných ekonomických vlivů na podnik Al-Namura spol. s r. o.
Bakalářská práce
Studijní program: B6208 – Ekonomika a management Studijní obor: 6208R085 – Podniková ekonomika Autor práce: Jiří Kalivoda
Vedoucí práce: PhDr. Ing. Pavla Bednářová, Ph.D.
Prohlášení
Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.
Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.
Datum:
Podpis:
Anotace
Primárním cílem této bakalářské práce je ověřit výzkumný předpoklad, že hospodářská krize a intervence koruny měly výrazný negativní dopad na hospodaření podniku Al- Namura spol. s r. o. a zjistit, jak velký vliv dopad tyto vlivy měly. Sekundárním cílem je na základě ekonomické analýzy podniku vypracovat doporučení, která mohou pomoci managementu při rozhodování v obdobných situacích v budoucnu. Úvodní část představuje s podnikem Al-Namura spol. s r. o. V další části se autor zabývá makroekonomickými ukazateli, hospodářským cyklem a ekonomickou recesí z let 2008 až 2011. Poté je vysvětlen princip determinace kurzu, mechanismy monetární politiky a smysl monetárních opatření ČNB posledních let. V praktické části jsou analyzovány dopady ekonomické krize a intervence koruny na vybraný podnik. Závěrem jsou fakta shrnuta a pro podnik jsou vypracována doporučení.
Klíčová slova
Al-Namura, Big Shock!, ekonomický vývoj, hospodářský cyklus, hospodářská krize, recese, intervence ČNB, monetární politika, znehodnocení měny, Mundell-Fleming model, IS-LM-BP
Anotation
The Impact of Selected Economic Influences on the Company Al-Namura spol. s r. o.
The main objective of this bachelor thesis is to verify the hypothesis that the economic crisis and the intervention of the Czech Crown had a significant negative impact on the company Al-Namura spol. s r. o. and ascertain how significant impact these influences have had. The secondary objective is according to results of the economic analysis of the company elaborate recommendations which should help to management in similar decision-making situations in future. Introduce part describes the company Al-Namura spol. s r. o. In the next part the author is engaged in productivity of an economy, economic crisis from year 2008 until 2011 and assesses impact of crisis on the company. After that author explains mechanisms of monetary policy, describes actions of ČNB of last years and analyses impacts of economic crisis and intervention of the Czech Crown on the company. Finally are facts summarized and there are given recommendations which should help to management of the company in following years.
Key words
Al-Namura, Big Shock!, economic development, economic cycle, economic crisis, recession, intervention, monetary policy, monetary depreciation, Mundell-Fleming model, IS-LM-BP
7
Obsah
ANOTACE ... 1
KLÍČOVÁ SLOVA ... 4
ANOTATION... 5
KEY WORDS ... 5
SEZNAM ZKRATEK ... 11
OBSAH... 7
SEZNAM OBRÁZKŮ ... 9
SEZNAM TABULEK ... 10
ÚVOD ... 13
1 O SPOLEČNOSTI AL-NAMURA SPOL. S R.O. ... 15
1.1ORGANIZAČNÍ STRUKTURA ... 15
1.2POSTAVENÍ PODNIKU AL-NAMURA NA TRHU ... 16
2 HOSPODÁŘSKÝ VÝVOJ EKONOMIKY ... 18
2.1UKAZATELÉ MAKROEKONOMICKÉ SITUACE ZEMĚ ... 18
2.1.1 Velikost produktu ekonomiky ... 19
2.1.2 Cenová hladina ... 20
2.1.3 Trh práce ... 21
2.1.4 Ukazatel vnější ekonomické pozice ... 22
2.2HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS... 24
2.3SVĚTOVÁ HOSPODÁŘSKÁ KRIZE ... 25
2.3.1 Dopad na podniky ... 28
2.3.2 Vládní opatření ... 28
2.3.3 Podnik a vnímání krize ... 29
3 TEORIE DETERMINACE MĚNOVÉHO KURZU ... 31
3.1KLASIFIKACE MĚN ... 31
3.2TYPY MĚNOVÝCH KURZŮ A OBCHODŮ NA MĚNOVÉM TRHU ... 31
3.3ÚČASTNÍCI MĚNOVÉHO TRHU ... 32
3.4MĚNOVÝ TRH ... 32
3.4.1 Operace na měnovém trhu ... 33
3.4.2 Teorie parity úrokových měr ... 35
3.5DOPAD POHYBU KURZU NA EXPORTNÍ A IMPORTNÍ PODNIKY ... 36
3.5.1 Marshall-Lernerova podmínka ... 37
4 MONETÁRNÍ POLITIKA ... 38
4.1NÁSTROJE MONETÁRNÍ POLITIKY ... 38
4.2MUNDELL-FLEMINGŮV MODEL (MODEL IS-LM-BP) ... 39
4.2.1 IS ... 40
4.2.2 LM... 40
4.2.3 BP ... 40
4.3EFEKT MONETÁRNÍ POLITIKY NA IS-LM-BP ... 41
4.3.1 Monetární expanze ... 41
4.3.2 Monetární restrikce ... 42
4.4MONETÁRNÍ POLITIKA V ČR V LETECH 2008 AŽ 2015 ... 42
5 EKONOMICKÁ ANALÝZA PODNIKU AL-NAMURA ... 45
5.1ANALÝZA DOPADU EKONOMICKÉ KRIZE ... 45
5.1.1Analýza absolutních ukazatelů ... 45
5.1.2Analýza poměrových ukazatelů ... 47
5.2ANALÝZA DOPADU KURZOVÉHO ZÁVAZKU ... 48
8
5.2.1Analýza finančního hospodářského výsledku ... 48
5.2.2Analýza nákladů na pořízení zboží ... 49
5.3ZHODNOCENÍ ANALÝZY ... 50
6 MOŽNOSTI KURZOVÉHO ZAJIŠTĚNÍ ... 51
6.1DRUHY KURZOVÝCH RIZIK ... 51
6.2PROCES KURZOVÉHO ZAJIŠTĚNÍ ... 52
6.3PŘIROZENÉ ZAJIŠTĚNÍ ... 52
6.4TRANSAKČNÍ ZAJIŠTĚNÍ ... 53
6.4.1Forward ... 53
6.4.2 Opce ... 54
7 DOPORUČENÍ PRO PODNIK ... 55
7.2HOSPODÁŘSKÉ RECESE ... 55
7.2.1 Prognózování recese ... 55
7.2.2 Kurzové zajištění ... 57
ZÁVĚR... 59
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ... 61
Literatura ... 61
Akademické práce v elektronické formě ... 61
Ostatní elektronické zdroje ... 62
SEZNAM PŘÍLOH ... 64
9
Seznam obrázků
Obr. 1: Organizační struktura společnosti Al-Namura spol. s r. o. ... 12
Obr. 2: Rozdělení trhu s energetickými nápoji podle tržeb ... 13
Obr. 3: Magický čtyřúhelník ... 14
Obr. 4: Vývoj hrubého domácího produktu v ČR ... 16
Obr. 5: Vývoj inflace v ČR ... 17
Obr. 6: Vývoj obecné míry nezaměstnanosti v ČR ... 18
Obr. 7: Hospodářský cyklus ... 21
Obr. 8: Operace na měnovém trhu ... 29
Obr. 9: Vývoj kurzu CZK/EUR ... 30
Obr. 10: Vývoj českého exportu ... 32
Obr. 11: Mundel-Fleming model ... 38
Obr. 12: Vývoj vybraných položek účetní závěrky ... 42
Obr. 13: Vývoj vybraných položek účetní závěrky ... 42
Obr. 14: Čistý pracovní kapitál ... 43
Obr. 15: Vývoj finančního hospodářského výsledku ... 45
Obr. 16: Prognóza vývoje HDP ... 52
10
Seznam tabulek
Tabulka 1: Zjednodušená platební balance ČR ... 20
Tabulka 2: Vývoj diskontních sazeb ČNB ... 39
Tabulka 3: Analýza poměrových ukazatelů ... 44
Tabulka 4: Poměr nákladů na pořízení zboží a objemu tržeb ... 46
11
Seznam zkratek
AD agregátní poptávka AS agregátní nabídka BP platební bilance C spotřeba obyvatelstva CB centrální banka CEO obchodní ředitel ČNB Česká národní banka CPI index spotřebitelských cen ČR Česká republika
ČSÚ Český statistický úřad
EUR euro
EU Evropská unie Fed centrální banka USA G vládní nákupy
HDP hrubý domácí produkt I investice
IPD cenový deflátor IS investiční úspory
LM peněžní nabídka preference likvidity LTV hodnota půjčky
M množství devize
MF ČR Ministerstvo financí České republiky NX čistý export
OSN Organizace spojených národů PPI index cen výrobců
ROE návratnost vlastního kapitálu USA Spojené státy americké
12 USD americký dolar
Y důchod
13
Úvod
Tato bakalářská práce Dopad vybraných ekonomických vlivů na podnik Al-Namura spol.
s r. o. se zabývá výzkumným předpokladem, podle kterého dva ekonomické vlivy- ekonomická krize a oslabení koruny způsobené kurzovým závazkem ČNB, významně negativně ovlivnily hospodaření podniku Al-Namura spol. s r. o. Primárním cílem práce je určit zda a v jaké míře výše zmíněné ekonomické vlivy vybraný podnik zasáhly.
Sekundárním cílem této práce je navrhnout vedení podniku řešení, jak obdobným situacím v budoucnu čelit nebo jak je předvídat. Práce je rozdělena do několika částí. Pro lepší propojení praktické a teoretické části je podnik Al-Namura představen již na začátku.
Podnik je charakterizován tak, aby čtenář získal základní představu o vizi, struktuře a postavení podniku na trhu.
Hospodářská krize
Při zkoumání hospodářské krize se autor nejprve věnuje teorii tzv. magického čtyřúhelníku a následně blíže analyzuje jednotlivé makroekonomické ukazatele České republiky v letech 2009 až 2015, mezi které patří ekonomický produkt, cenová hladina, trh práce a vnější ekonomická pozici země. Poté je vysvětlen princip hospodářského cyklu. Pro hlubší prozkoumání problematiky hospodářské krize autor proniká do příčin, počátku, průběhu a dopadu krize na podniky v USA i v Čechách. Autor také zmiňuje opatření tehdejší české vlády a centrální banky. V závěru této části je nastíněna optimální reakce vedení podniku při nadcházející recesi.
Oslabení koruny
V další části práce se autor zabývá oslabením české měny v důsledku kurzového závazku ČNB vůči koruně. Tato část je rozdělena do dvou kapitol. Nejprve je v kapitole 2 vysvětlena teorie determinace kurzu, princip jakým funguje měnový trh a dopad oslabení domácí měny na importní podniky jako je Al-Namura. Poté je v kapitole 3 je dán prostor monetární politice. Monetární politika je vysvětlena na Mundellově-Flemingově modelu, na kterém je simulován efekt monetární expanze a monetární restrikce. Dále je popsána monetární politika ČNB posledních let s důrazem na kurzový závazek vůči koruně počínající koncem roku 2013.
14 Ekonomická analýza podniku a kurzové zajištění
Na základě účetních závěrek podniku Al-Namura z let 2008 až 2015 je vypracována ekonomická analýza poměrových a absolutních ukazatelů, která odpovídá na otázku, v jaké míře hospodářská krize vybraný podnik zasáhla. Jsou použity ukazatele rentability vlastního kapitálu, běžné likvidity, zadluženosti a čistého pracovního kapitálu. Pro zhodnocení dopadu kurzového závazku na podnik byl analyzován finanční hospodářský výsledek a náklady na pořízení zboží. V kapitole 6 jsou uvedeny teoretické možnosti a postupy, jak se zajistit proti kurzovým výkyvům pomocí přirozeného a transakčního zajištění. V závěru práce jsou zhodnoceny výsledky analýzy, celá práce je shrnuta a jsou navrhnuty možnosti, které mohou pomoci managementu podniku Al-Namura při rozhodování v obdobných situacích v budoucnu.
15
1. O společnosti Al-Namura spol. s r.o.
Společnost Al-Namura spol. s r.o. se sídlem v Kralupech nad Vltavou vznikla jako rodinná firma roku 1992. Předmětem jejího podnikání je výroba, distribuce a prodej potravin.
Jejím většinovým vlastníkem a jednatelem společnosti je Ing. Raid Namura. Společnost distribuuje značky těchto firem: anglické čaje vyšší kvality Ahmad Tea, chipsy Pringels, výrobce ledové kávy Mr. Brown, holandský výrobce nealko piv Bavaria, francouzský výrobce hořčic Bornier, kanadský výrobce javorových sirupů Steeves, švýcarský výrobce šťávy Grünhof a nově také distribuuje cereálie Kellog’s. Firma prodává také své vlastní značky. Jedná se o slazený nápoj Yellow Cola, který je na trhu od roku 2014, nicméně její prodej je utlumován. Tahounem celé společnosti jsou energetické nápoje, tyčinky a cukry Big Shock!. Big Shock! je nyní zcela stěžejní pro podnik Al-Namura, proto se na něj bude autor více zaměřovat.
1.1 Organizační struktura
Společnost Al- Namura aktuálně zaměstnává 38 zaměstnanců. Jejím zakladatelem a zároveň 85% vlastníkem je Raid Namura, který ve firmě zaujímá funkci jednatele společnosti a vizionáře. Pod sebou má generálního ředitele1 Jiřího Dužára, vedoucí ekonomického oddělení a oddělení exportu, které vede jeho bratr Ratib, který je také vlastníkem zbylých 15% společnosti. V roce 2014 vzniklo také oddělení kontrolingu, tvořené jedním člověkem. Ten kontroluje kroky všech oddělení a informace předává jednateli, obchodnímu řediteli a vedoucím jednotlivých oddělení. Obchodní ředitel pod sebou má jednotlivé oddělení rozdělaná podle jednotlivých značek, vedoucího prodeje, oblastní manažery a logistické oddělení. Na obrázku Obr.: 1 je k nahlédnutí organizační struktura podniku. (Firmo, 2016)
1 V Obr.: 1 je obchodní ředitel uveden jako CEO.
16
1.2 Postavení podniku Al-Namura na trhu
V celém svém sortimentu společnost Al- Namura cílí na velice široké spektrum zákazníků.
Jak již bylo zmíněno, distribuuje čaje, sirupy, kávu, cereálie, nealko piva, hořčice a slazené energické nápoje. Pro podnik je nejdůležitější značka energetických nápojů Big Shock!, který tvoří zhruba 70 % tržeb. Na trhu energetických nápojů jsou pro podnik hlavními konkurenty zejména rakouský Red Bull. Dále to jsou Monster, Semtex (producent je Kofola) a energetické nápoje Kamikadze a Rockstar. Tyto značky společně s Big Shockem zaujímají 80 % českého trhu a tvoří 1,6 mld. korun ročně. Zbylých 20% podíl je tvořen zejména privátními značkami jednotlivých řetězců. (Hubáčková, 2010) Big Shock!
je v Česku ve velikosti tržeb na druhém místě za prvním Red Bullem a před třetím Monstrem. Jak ukazuje Obr.: 2, podíl Red Bullu na českém trhu je 26 %, zatímco u Big Shocku je to 22 %. V počtu prodaných litrů a položek je však již Big Shock! na vedoucí pozici na českém trhu. (Hubáčková, 2010)
Majitelé a jednatelé společnosti CEO
Marketingová ředitelka
Obchodní ředitel
Obchodní ředitel Slovensko
Exportní ředitel
Logistický ředitel
Ekonom a jednatel
Brand manažer
Trade manažer Promo team
manažer PR manažer
Key account manažer Oblastní manažer Čechy
Oblastní manažer Morava
Krajský manažer
Krajský manažer
Export manažer
Export marketing
manažer
Výrobní manažer Zákaznický
servis
Hlavní účetní
Mzdový účetní Technický
manažer IT Kontroling
Obr. 1: Organizační struktura společnosti Al-Namura spol. s r. o.
Zdroj: na základě poskytnutých informací od CEO společnosti
17
Jak je uvedeno na webových stránkách podniku, posláním Al-Namury je nabízet vždy kvalitu. Nyní Big Shock! nabízí 10 druhů energetických nápojů, 4 druhy energetických tyčinek, 2 druhy rychlých cukrů a 2 druhy energetických jogurtů. (Al-Namura, 2016) Kateřina Hortová z královehradecké lékařské fakulty ve své práci „Energetické nápoje“
uvedla následující zajímavá fakta: ve vyspělých zemích prodej energetických a sportovních nápojů každoročně roste o 15%. Podle ní v České republice roste prodej těchto nápojů až o necelých 30 % (údaj k roku 2011). Podle statistik si energetický nápoj alespoň někdy koupilo 11,51 % domácností a 15 % mladších 18 let. Z pravidelných kupujících v průměru každý vypije 0,5 litru za týden. Růst těchto prodejů jde ruku v ruce se stylem mladých lidí. V USA je dokonce trh s energetickými nápoji nejrychleji rostoucím trhem. V roce 2004 bylo v USA prodáno 1,5 miliardy plechovek Red Bullu, který tam má největší podíl 42 %. V roce 2010 byl nárůst obratu Red Bullu 16 %. Jen v samotném Turecku pak dokonce 86 %. V Japonsku kolem 80 %. V sousedním Německu činil nárůst tržeb Red Bullu 13 %. Právě v Německu je stále ještě vyšší počet prodaných plechovek na hlavu nežli v Česku. (Hortová, 2011)
26%
22%
20%
11%
8%
7% 6%
Rozdělení trhu s energetickými nápoji
Red Bull Big Shock!
Monster Semtex Kamikaze RockStar Ostatní
Obr. 2: Rozdělení trhu s energetickými nápoji podle tržeb Zdroj: na základě poskytnutých informací od CEO společnosti
18
2 Hospodářský vývoj ekonomiky
Jak uvádí Soukup a spol. (2012) výkonnost podniků jde ruku v ruce s výkonností ekonomiky té které země. Pokud se ekonomice všeobecně daří a podniky zvyšují produkci, mohou si dovolit nabírat více zaměstnanců. Nastartovaný ekonomický růst ekonomiky se se zpožděním pozitivně projeví i v růstu mezd. Vyšší mzdy zvyšují kupní sílu obyvatelstva a tím i jeho spotřebu. V této kapitole autor zprvu popisuje makroekonomické ukazatele, které hodnotí výkonnost ekonomiky a analyzuje jejich vývoj v ČR. Dále se zabývá ekonomickými cykly, které jsou součástí každé ekonomiky, respektive každého státu.
Závěrem této kapitoly jsou pro lepší pochopení ekonomických výkyvů poslední doby popisovány příčiny a průběh ekonomické krize v Česku a USA.
2.1 Ukazatelé makroekonomické situace země
Ekonomická teorie posledních let připisuje nejvyšší váhu určení makroekonomické situace země zejména ukazatelům velikosti produktu, cenové hladiny, nezaměstnanosti a ukazateli vnější ekonomické pozice země. Tyto čtyři ukazatelé tvoří takzvaný magický čtyřúhelník.
Platí obecné pravidlo: čím vyšší plocha čtyřúhelníku je, tím se ekonomice obecně daří lépe. Obr.: 3 ukazuje princip této teorie. (Soukup a spol., 2012)
Obr. 3: Magický čtyřúhelník Zdroj: Univerzitaonline.cz, 2011
19 2.1.1 Velikost produktu ekonomiky
Podle Soukupa a spol. (2012) existuje více typů ukazatelů produktu. Nejpoužívanější ukazatel této kategorie je velikost hrubého domácího produktu (HDP). Tento ukazatel vyjadřuje souhrn hodnot finálních statků a služeb, popřípadě jejich meziproduktů.2 Pro stanovení produktu je možné použít několik výpočtů. Patří mezi ně výrobní metoda, která sčítá přidané hodnoty v jednotlivých hospodářských odvětvích. Touto metodou se lze vyhnout dvojímu započítání meziproduktů. Je však nutné započíst také zhodnocení kapitálu a nepřímé daně snížené o subvence. Druhou používanou metodou je metoda výdajová, neboli spotřební. Tato metoda sčítá výdaje na nákup finálních statků. Mezi tyto výdaje patří spotřební výdaje domácností, hrubé soukromé domácí investice firem a domácností, vládní výdaje na nákup zboží a služeb a čistý export. Čistý export je rozdíl mezi exportem a importem země. Velikost HDP můžeme zaznamenat vzorcem 1.0, kde C je spotřeba domácností, I jsou investice, G výdaje vlády a NX již zmíněný čistý export.
HDP= C+I+G+NX (1.0)
Poslední metodou pro stanovení HDP je metoda důchodová, neboli nákladová. Ukazatel této metody sčítá důchody, které plynou majitelům výrobních faktorů. Jedná se o zisky firem, renty, mzdy, platy a přijaté úroky. Suma těchto důchodů tvoří hrubý domácí důchod. Pro získání HDP je nutné připočíst nepřímé daně a odečíst subvence od hrubého domácího důchodu. Všechny metody výpočtu HDP musí dát ve výsledku stejné hodnoty.
2 Meziprodukt jsou dále zpracovávané vstupy v podniku, například vytěžená ruda pro výrobu litiny.
Obr. 4: Vývoj hrubého domácího produktu v ČR Zdroj: ČSÚ, 2016
20
V grafu výše (Obr.: 4) je zobrazen vývoj hrubého domácího produktu v České republice.
V roce 2009 je evidentní pokles HDP způsobený hospodářskou recesí. Oproti předchozímu roku došlo ke snížení o hodnotu 3,5 %. Roky 2010 a 2011 následoval růst. V roce 2012 ale došlo opět k poklesu. Mírné oživení nastalo roku 2013. Více HDP opět rostlo v roce 2014.
Rok 2015 byl již ve znamení velmi slušného růstu až 4,3 %. (ČSÚ, 2016)
2.1.2 Cenová hladina
O makroekonomické situaci země dle Soukupa a spol. (2012) dále vypovídá ukazatel cenové hladiny. Využívá se několik typů ukazatelů cenové hladiny. Patří mezi ně index spotřebitelských cen (CPI). CPI porovnává cenovou hladinu pomocí cen položek ve spotřebním koši. Dále je možné využít index cen výrobců (PPI). Tento index podobně jako CPI porovnává ceny ve spotřebním koši. Zde jsou však položky zastoupeny cenami surovin, polotovarů a služeb výrobců, zemědělských producentů a jiných. Mnohem širší okruh statků využívá takzvaný deflátor HDP (značí se IPD). Ten se zjišťuje podílem nominálního a reálného HDP.
Podrobněji se však autor bude zabývat mírou inflace, která procentuálně sleduje tempo změn cenové hladiny v čase. Při všeobecném zvýšení cen totiž nedochází ihned k přímo úměrnému zvýšení také důchodů. Tím se snižuje kupní síla obyvatelstva. Rozlišujeme tři typy inflace. Jedná se o mírnou, pádivou a hyperinflaci. Mírná znamená růst cenové hladiny jednociferným tempem. Pro finanční trhy je tento stav příhodný, protože znehodnocení není velké a naopak může přispívat k hospodářskému růstu. Pádivá inflace v řádu desítek procent už obvykle signalizuje problém ekonomiky. Hyperinflace odpovídá znehodnocení měny v řádů stovek až tisíců procent. Efektem vysoké inflace je ztráta důvěry v měnu na finančních trzích. V případě hyperinflace je již důvěra v měnu ztracena a hrozí měnová reforma. (Soukup a spol., 2012)
21
Poslední dobou, jak je uvedeno na Investujeme.cz (2009), se však větším problémem nežli vysoká míra inflace jeví deflace, čili všeobecný pokles cen. Deflace sice působí pozitivně na úspory, které se zhodnocují, nicméně hrozí snížení spotřeby obyvatelstva a vznik tzv.
deflační spirály. Deflace je typická pro státy, které trápí stárnutím populace. Starší lidé totiž nemají potřebu tolik nakupovat a zvyšovat spotřebu. Zhodnocení měny navíc odkládá spotřebu obyvatelstva. Lidé čekají na vhodnější období pro nákup, kdy budou ceny statků ještě nižší. Nižší spotřeba brzdí ekonomiku tak, že podniky jsou nuceny snižovat produkci, nemohou nabírat nové zaměstnance a zvyšovat mzdy. Nižší mzdy zase snižují kupní sílu obyvatelstva. V recesi se deflace vyskytuje, protože prodejci chtějí prodat zboží na skladech a proto zlevňují. Hospodářský růst následně v začarovaném kruhu klesá. Právě tato deflační spirála byla velký problém například Japonska. (Investujeme.cz, 2009) Česká republika a celá Evropská unie se snaží s deflací bojovat nejrůznějšími zejména monetárními opatřeními jako je kvantitativní uvolňování peněz, záporné úrokové sazby a jiné. Současná ekonomická teorie při tom doporučuje inflaci kolem dvou procent ročně. V grafu výše (Obr.: 5) je k nahlédnutí vývoj inflace v ČR za posledních 7 let. Evidentní je pokles inflace v krizovém roce 2009, její nárůst do roku 2012 a opětovný pokles po roce 2012, kdy HDP opět kleslo.
2.1.3 Trh práce
Práce, míněno jako výrobní faktor, je zásadní vstup pro každou ekonomiku. Jak je tento výrobní faktor využíván nám znázorňuje ukazatel nezaměstnanosti. Pro stanovení
Obr. 5: Vývoj inflace v ČR
Zdroj: Kurzy.cz, 2016
22
nezaměstnanosti je nutné znát velikost populace, která se nyní pohybuje kolem 10,5 milionu obyvatel. Populace se dle teorie dále člení na ekonomicky aktivní obyvatelstvo, neboli pracovní sílu a na ekonomicky neaktivní obyvatelstvo. Pracovní sílu dělíme na zaměstnané a nezaměstnané. Zaměstnané osoby jsou ti, kteří přísluší k zaměstnaným ve vlastním podniku nebo k placeným zaměstnancům. Nezaměstnaní jsou členěni na ty, kteří nemají placené zaměstnání ani sebezaměstnání, aktivně hledající zaměstnání a ty, kteří jsou schopni a ochotni ihned k nástupu do práce, pokud by k tomu měli příležitost. Míra nezaměstnanosti je stanovena podílem mezi nezaměstnanými a velikostí pracovní síly. Pro stanovení situace na trhu práce lze také použít míru ekonomické aktivity. Tím je podíl počtu zaměstnaných ku počtu nezaměstnaných. (Soukup a spol., 2012)
Obecná míra nezaměstnanosti do značné míry inverzně kopíruje vývoj HDP. Podle grafu v Obr.: 6 v období prvních krizových let došlo ke zvýšení nezaměstnanosti, poté v roce 2011 klesla na hodnotu 6,77 %. Následně se však opět začala zvyšovat. V roce 2016 dochází k návratu na předkrizové hodnoty a Česko se stává zemí s druhou nejnižší nezaměstnaností v Evropské unii. Podle ekonomické teorie je při míře nezaměstnanosti 6 % dosahováno potenciálního produktu, tedy úrovně, kdy je využívána pracovní síla jako výrobní faktor tak efektivně, že nedochází k inflačním tendencím, ani k napětí v produkční kapacitě země. (Soukup a spol., 2012)
2.1.4 Ukazatel vnější ekonomické pozice
Jako ukazatel vnější ekonomické pozice země slouží ukazatel platební bilance zahraničního obchodu, který zaznamenává ekonomické transakce pomocí jednotlivých
Obr. 6: Vývoj obecné míry nezaměstnanosti v ČR Zdroj: ČSÚ, 2016
23
účtů. Těmi účty jsou běžný, kapitálový, finanční, účet změn rezerv a účet saldo chyb a opomenutí. Běžný účet zachycuje obchodní bilanci, neboli export a import statků, jejichž rozdíl je čistý export. Dále bilanci exportu a importu služeb, bilanci transferů a nakonec bilanci výnosů. Výnosová bilance zaznamenává tok zisků ze zahraničí, zatímco bilance transferů zaznamenává například dary ze zahraničí a do zahraničí. Kapitálový účet zaznamenává transfer kapitálu- například v podobě dotací z EU. Poslední finanční účet zaznamenává pohyb investic například na nákup podílů ve společnostech. Změny devizových rezerv vyjadřují pokles nebo přírůstek deviz centrální banky, která s nimi operuje podle stavu zahraničního obchodu, popřípadě podle potřeby monetárních politiky.
Účet saldo chyb a opomenutí slouží jako vyrovnávací a opravný účet pro chyby vzniklé statistickými chybami nebo černým či šedým obchodem. Rovnováha platební bilance nastává, pakliže se suma výkonové bilance a čistého toku kapitálu rovná nule. Výkonová bilance v tomto případě je čistým exportem, tedy rozdílem exportu a importu. Čistý tok kapitálu je pak saldo finančního účtu. V tomto případě nevzniká tlak na změnu devizových rezerv. Tento stav je však v praxi nedosažitelný. Platí, že velikost běžného účtu musí být rovna součtu velikosti finančního účtu a účtu změn rezerv (značí se s opačným znaménkem). Pokud je například vyšší běžný účet než finanční účet, centrální banka může zvýšit devize, aby tím došlo k vyrovnání platební bilance. To se podle platební bilance (viz Tabulka 1) stalo v roce 2013. Protože ani účet saldo chyb a opomenutí platební bilanci nevyrovnal, musela ČNB nakoupit zahraniční devize v hodnotě přibližně 192 mld. Kč (červeně). Nákup deviz se značí znaménkem mínus. Naopak v roce 2011 ČNB devize prodávala (modře). (Soukup a spol., 2012)
Tabulka 1: Zjednodušená platební balance ČR
Zdroj: ČSÚ, 2016
24
Obchodní bilance je ovlivněna nominálním kurzem, cenovou hladinou a vývojem produktu. Pakliže dojde ke znehodnocení domácí měny, nákup domácích výrobků v zahraničí bude levnější a obráceně3. Snížení domácí cenové hladiny tedy pozitivně ovlivní export do zahraničí. Vyšší HDP a tím i důchod zvýší poptávku nejen po domácích produktech, ale také po těch zahraničních. (Soukup a spol., 2012)
2.2 Hospodářský cyklus
Jak uvádí Samuelson a Nordhaus (2013) již od počátku věků se prosperita ekonomik pohybuje v cyklech. Současné propojení obchodu po celém světě však způsobuje, že prudké snížení poptávky v jedné velké ekonomice se rychle rozšíří i do jiných ekonomik.4 Hospodářský cyklus znamená zpomalení nebo zrychlení hospodářské aktivity v určitých časových periodách. Typická recese je při tom vyvolána náhlým snížením agregátní poptávky (AD), neboli negativním poptávkovým šokem. Snížení AD může být zapříčiněno nižší spotřebou obyvatelstva, nižšími investicemi, nižším exportem či nižšími vládními nákupy (viz vzorec 1.0 v kapitole 2.1.1.). Důsledkem toho dojde k posunutí rovnovážného bodu agregátního trhu a snížení produktu ekonomiky a cenové hladiny země. Je to vidět, také na grafu cenové hladiny (Obr.: 5). s příchodem recese se inflace snížila. Nižší produkce firem v důsledku nižší poptávky vyvolá vyšší nezaměstnanost (Obr.: 6). Vlivem snížení exportu, investic a následně i spotřeby obyvatelstva došlo ke snížení HDP.
(Samuelson, Nordhaus, 2013) Ihned klesla také inflace a zvýšila se nezaměstnanost. Poté se česká ekonomika začínala zotavovat.
Recesi však lze vyvolat také nabídkovým šokem. To je případ, kdy dojde k nedostatečnému růstu nabídky nebo k jeho snížení například nedostatkem úrody nebo výrobních kapacit. (posun AS doleva). Druhý případ nabídkového šoku je ten, kdy dojde k náhlému růstu cen nebo výkyvům ve směnném kurzu (posun AS nahoru). Příkladnou situací nabídkového šoku byla první ropná krize počínající rokem 1973 v USA. V důsledku několika událostí došlo ke skokovému zdražení ropy a výrobků z ní vyrábějících se. (Samuelson, Nordhaus, 2013)
3 Více o tomto v kapitole 3.5.
4 Recese se v USA projevila poslední čtvrtletí roku 2008, do Česka přišla již v prvním čtvrtletí 2009.
25
Hospodářský cyklus má čtyři fáze. První fáze je recese, která nastává, když dvě po sobě jdoucí kvartály klesne reálné HDP. Při zastavení poklesu následuje takzvané sedlo, poté zotavení a vrchol. Celý proces se pak opakuje. V Obr.: 7 je znázorněn hospodářský cyklus spolu s tím, jak roste také potenciální produkt ekonomiky. Tento cyklus může trvat pouze několik málo let ale i celá desetiletí. Zejména dále v historii délka cyklu byla delší.
Pro firmy je zcela zásadní odhadnout, kdy se recese blíží. Mohou se tak připravit na snížení produkce tím, že upraví majetkovou a kapitálovou strukturu, změní marketingovou strategii či se zaměří na jiné trhy. (Samuelson, Nordhaus, 2013)
2.3 Světová hospodářská krize
Světová hospodářská krize vzešla z hypoteční krize, která započala v roce 2007 v USA.
Vlivem několika příčin, které budou rozebrány v následující kapitole došlo k tomu, že část klientů bank nebyla schopna zvládat své závazky vůči bankám, které se kvůli tomu začali dostávat do problémů. Propojenost současného finančního trhu způsobila, že se krize během krátké doby dostala i do Evropy. Příčin vzniku hypoteční krize je několik a sahají do událostí o mnohem dříve.
Jednou z příčin byl vznik takzvané Dot-com bubliny. V roce 1996 ministerstvo obchodu v USA vydalo zprávu, ve které bylo uvedeno, že je užívání internetu zdvojnásobuje každých 100 dní, a že v roce 2002 bude mít internetové obchodování hodnotu 300 mld. USD. Pro
Obr. 7: Hospodářský cyklus Zdroj: Web for traders, 2015
26
investory se poté internet začal jevit jako velmi perspektivní odvětví a začali do něj ve velkém investovat. Objem investic roku 2000 dosáhl maxima. Tyto internetové obchody ale často neměly dostatečně promyšlený podnikatelský plán a jejich akciová hodnota byla silně nadhodnocena. Roku 2001 Dot-com bublina praskla a investoři se odvrátili od internetových společností. Jejich hodnota prudce klesla a přežili jen ty, které vykazovaly zisk. Internetové společnosti byly bez peněz a potřebovaly kapitál. Banky jim však nechtěly půjčovat, protože se obávaly, že o své peníze přijdou. Krachem těchto společností hrozilo zvýšení nezaměstnanosti a odliv peněz ze země. Vláda USA navíc chtěla držet v tomto odvětví silnou pozici a proto se rozhodla zasáhnout. Americká centrální banka Fed rozhodla pomoci těmto firmám razantním snížením úrokových sazeb. (Klváčová, 2009) Od tohoto kroku se slibovala, že veřejné banky budou nabízet těmto firmám úvěry za nižší úrok a tím jim pomohou přežít. Tato cesta skutečně pomohla a internetová krize se v roce 2003 zdála odvrácená. Výhodné úroky byly nabízeny rovněž fyzickým osobám a vztahovaly se i na hypoteční úvěry. Hypoteční úvěry klesly až na 3,5 %. Poptávka po úvěrech výrazně stoupla a to zejména v případě hypotečních úvěrů. Tento postup šel ruku v ruce s politikou podpory vlastního bydlení jehož cílem bylo, že 70 % domácností bude mít své vlastní bydlení. Na tyto úvěry dosáhli i lidé, kteří by na ně při dřívějších sazbách neměly. Lidé si začali půjčovat a kupovat nemovitosti. K velkému zájmu o hypotéky nahrával i fakt, že proces získání úvěru je jednodušší a méně regulované, než v Evropě.
Velké množství kapitálu v domácnostech a jejich touha nakupovat nemovitosti vedla k vysokému růstu cen nemovitostí až o 8 % ročně. (Klváčová, 2009)
Růst cen začal být rychlejší, než růst příjmu obyvatelstva. Bylo postaveno až 730 000 nových domů za 180 mld. USD. Cena nemovitostí byla díky vysoké poptávce nezdravě nadhodnocena- trh s nemovitostmi se začínal přehřívat. V roce 2004 si Fed začal uvědomovat nadcházející problém se splácením úvěrů a zvýšil sazbu úroků. Domácnosti přestaly zvládat své závazky a poklesl zájem o úvěry i o nemovitosti. Nízká poptávka po nemovitostech drasticky snížila jejich cenu. V případě insolvence byly tyto nemovitosti prodejné často pouze pod cenou a jejich hodnota nekryla hodnotu úvěru. Banky tuto neschopnost vymáhat pohledávky nebyly schopny zvládat a i přes další snížení úroků od Fedu nechtěly snížit své vlastní úroky pro hypoteční úvěry, protože se obávaly nastávající hypoteční. (Klváčová, 2009)
27
První nebankovní společnost, která vyhlásila úpadek byla společnost zabývající se kupováním a prodáváním derivátů– takzvanou sekuritizací. Sekuritizace je několikanásobná emise cenných papírů, kdy se v tomto případě hypoteční úvěry prodají společnosti, která je koupí za peníze, které získá emitováním cenných papírů nebo dluhopisů. K tomu se ještě přibalí jiná aktiva a takto se neustále pokračuje. Nevýhodou je, že nikdo nezná přesný původ derivátů, ani co se v nich skrývá. Hrozba může být v nezdravém kapitálu- například právě v úvěrech, které lidé nebudou schopni splácet. V tom spočívá jejich riziko. Takto obchodovala i tradiční americká banka Lehman Brothers. Byla první, která vyhlásila úpadek. Tento moment je považován za začátek hospodářské krize.
Investory byly ale i banky evropské. Krizi nakonec ještě přiživila i úvěrová strnulost bank, které nebyly ochotny si mezi sebou půjčovat a již zmíněná vysoká cena ropy, která byla zapříčiněna spekulativním jednáním amerických fondů. (Klváčová, 2009)
V Česku a i ve většině Evropy je poměrně přísný bankovní dohled. Například právě sekuritizace je zakázaná. Lze tvrdit, že český bankovní sektor je zdravý, protože se neangažoval v problémových derivátech a disponoval potřebnou kapitálovou vybaveností.
Vliv na české banky byl spíše nepřímý. Dále vykazovaly zisk a staly se zdrojem pro pokrytí ztrát svých zahraničních mateřských společností v naději, že bude kompenzována ztráta. Česko je exportní ekonomika a utrpěla hlavně tím, že došlo ke snížení zahraniční poptávky po českém exportu. Kvůli zvýšení nezaměstnanosti se snížila domácí spotřeba.
Jak je uvedeno na stránkách ČSÚ (2014), v roce 2008 se snížila průmyslová výroba o 17,4 % a hodnota nových zakázek spadla o 30 %. V roce 2014 se hodnoty ukazatelů téměř navrátili do předkrizových hodnot. O překonání krize však je možné mluvit až v roce 2015. (Finance.cz, 2010)
Člen Bankovní rady ČNB Vladimír Tomšík vidí příčiny krize následující (ČNB, 2014):
Zavedení nových finančních produktů- sekuritizace
Špatná regulace na finančních trzích
Přílišná podpora vlastního bydlení v USA
Nízké úrokové sazby Fedu a vysoká likvidita v americké ekonomice
Podstoupení nadměrného rizika soukromými subjekty
28 2.3.1 Dopad na podniky
Recese se u podniků v rozvaze projeví v několika rovinách. Zhorší se hospodářský výsledek, dále hrozí snížení pohledávek5 nebo jejich nevymožení a nakonec v kapitálové struktuře podniku. V důsledku zpřísnění úvěrové politiky se získání úvěrů může stát více problematické nebo dražší. Krizí proto podle Kislingerové (2013) obecně lépe a rychleji procházejí společnosti s kapitálovou strukturou méně závislou na cizích zdrojích.
Neochota bank půjčit v případě velkých podniků přiměje stát, aby jim půjčil, zaručil se za ně nebo do nich sám investoval. Z důvodu ztrát dochází v podnicích v průběhu krize také k poklesu vlastního kapitálu. Vlastní kapitál je proto nutné dodatečně navýšit například emisí akcií nebo vydáním dluhopisů. (Finance.cz, 2010)
2.3.2 Vládní opatření
Jak uvádí Čevorová, Drotár, Spálovský, Straňák (2010), vláda může zavést různá opatření.
Mezi ně patří: snížení ceny pro spotřebitele ve formě například šrotovného jako tomu bylo na Slovensku, v Německu, Rakousku a USA v roce 2009; dále snížení nákladů podnikům pomocí třeba nižších cen mýtného; zvýšení těžby nerostných surovin a tím snížení jejich cen; úprava na trhu práce tím, že se sníží minimální mzda nebo odvody za zaměstnance;
úprava v odpisech- zkrácením doby odpisování se sníží zisk a tím i daňové náklady, nebo jednoduše snížením daně a jiných poplatků firmám. Poslední možností je změna na bankovním trhu. Ochota bank půjčovat v krizi je malá, zvyšuje se cena půjček a tím i náklady podniků. Vláda se proto v recesi snaží zvýšit důvěru na bankovním trhu. Tuto funkci může vykonat Českomoravská záruční a rozvojová banka, která se za úvěr pro podnik zaručí.
Při počátcích krize se vláda premiéra Nečase snažila zejména o stimulaci nabídkové strany a exportu. Snížila proto sazby pojistného na nemocenské pojištění a změnila politiku státní zaměstnanosti. Výsledkem měly být nižší odvody za zaměstnance a tím zamezení jejich propouštění. Další opatření bylo snížení daně z 21 % na 19 %. Nižší daně firmám umožnily vytvořit si finanční polštář pro následující roky.6 Došlo i na vyšší investice do infrastruktury. Vláda zvýšila prostředky ve státním fondu dopravní infrastruktury.
5 V recesi obecně platí, že dochází k prodloužení splatnosti faktur.
6 Opoziční ČSSD naopak navrhovala stimulaci poptávkové strany a důraz na sociální stabilitu. Navrhovala progresivní zdanění, zvýšení daně z příjmu právnických osob a zvýšení slevy na dani pro fyzické osoby.
29
Slibovala si od toho podpoření stavebnictví. Převažují ale názory, že částka byla nedostatečná. (Čevorová, Drotár, Spálovský, Straňák, 2010)
V roce 2008 šlo 67 % HDP na export do zahraničí (OSN, 2014) a jednalo se zejména o stroje a dopravní prostředky.Vláda podpořila export tím, že zvýšila základní kapitál České exportní bance o 2 mld. Kč a podpořila vznik nových bankovních produktů pro subdodavatele velkých exportérů. Opatření, které se ale projeví v dlouhodobém horizontu nejvíc, je podpora výzkumu a vývoje. Evropská komise doporučila jako jeden z bodů boje proti krizi zvýšení podpory výzkumu a vývoje na 2,2 % HDP. V Česku v roce 2008 však podpora činila pouhých 0,65 % HDP. (Čevorová, Drotár, Spálovský, Straňák, 2010)
2.3.3 Podnik a vnímání krize
Podle Kislingerové (2010) je optimální reakce podniku při řešení krize okamžité přizpůsobení se situaci a rychlé změnění strategie podniku ve všech oblastech. Podniky však mají tendenci podceňovat situaci a činit kroky, které nejsou dostatečné. Vedení podniku tedy podle Kislingerové bývá až příliš optimistické vůči situaci, které čelí. Je to dáno i tím, že většina manažerů nezažila situaci, kdy by existence podniku byla vážně ohrožena a hrozilo ukončení podniku nebo jeho reorganizace. Podle průzkumů na VŠE jsou v první fázi krize manažeři přesvědčeni o dobrém tržním postavení firmy i finančním zdraví a neprovádějí žádná protiopatření. Zatím mírné propady odbytu vidí jako krátkodobé a podnik neohrožující. V optimálním případě by však již mělo docházet ke snižování nákladů a změnám ve zdrojích podniku. V ideálním případě je toto ta pravá chvíle k provádění simulací zkoumajících rapidní snížení odbytu, zvýšení nákladů na cizí zdroje, tlaku na cenu produktů a jiných negativních efektů. Na základě těchto výsledků simulací by měly být zpracovány strategie a možné scénáře. Při dalších fázích krize již nebude dostatek času pro realizaci strategií a v důsledku toho mohou být kroky managementu více intuitivní, než podložené fakty. Další fází je přiznání skutečnosti, že podnik prochází těžším obdobím a že dojde ke snížení tržeb, výnosů a zisků podniku.
Nicméně existence podniku podle managementu není stále ohrožena a podnik je schopen se s danou situací vyrovnat bez závažných opatření. V této fázi dochází k rapidnímu snížení výdajů na marketing, zastavení investic do zařízení podniku a propouštění zaměstnanců. Poslední fází je stav, kdy je vážně ohrožena existence podniku a hrozí ukončení činnosti. Vedené podniku je nuceno prováděn významnou reorganizaci, aby byl
30
podnik zachován. Je již jasné, že krize je dlouhodobého charakteru. Management se na základě špatné situace začíná potýkat se spory s majiteli, kteří žádají vysvětlení, proč nedocházelo k přípravám na krizi mnohem dříve. To způsobuje rozkol v managementu, který způsobuje chaotičnost. Zaměstnanci vlivem chaotického vedení ztrácí loajalitu a pracovní úsilí. Hlavními důvody proč podnik krizi nezvládl bývá tedy podle Kislingerové pozdní reakce a nepodložené přesvědčení, že podnik je v dobré kondici a na krizi připraven.
31
3 Teorie determinace měnového kurzu
Druhým zásadním vlivem, který ovlivňuje podnik Al-Namura je měnový kurz. Podnik dováží velkou část zboží, výrobků i obalů a také své výrobky vyváží do zahraničí. Země, kam firma Al-Namura dodává kromě Česka, jsou například Německo, Polsko a Slovensko.
Je proto ovlivněn zejména vývojem kurzu eura. Poslední roky se snaží proniknout ale i na trhy v Rusku, Jordánsku, Alžírsku, Portugalsku a Nigerii. Vývoj kurzu měn je proto velmi důležitý a na základě dané hypotézy může znamenat rozdíl mezi ziskem a ztrátou firmy.
Výkyv kurzu eura posledních let podnik citelně ovlivnil. V této kapitole se proto autor bude zabývat determinací kurzu, měnovým trhem a vlivem kurzových změn na podnik.
3.1 Klasifikace měn
Měny dělíme na dva základní typy. Jsou to nadnárodní a národní měna. Příkladem nadnárodní měny je euro, které je společně využíváno zeměmi Evropské měnové unie.
Národní měna je měnou dané země a dělí se na konvertibilní a nekonvertibilní. Pojem konvertibilní znamená, že měna je volně směnitelná i v zahraničí jako třeba česká koruna a kurz je stanovován tržně. Konvertibilní měna se ještě dělí na měnu s omezenou a s neomezenou oscilací kurzu. Omezená oscilace kurzu znamená, že kurz je ohraničen centrální bankou na určitém intervalu vůči jiné měně a regulován, nebo je dán vůči jiné měně zcela pevně- tzv. pevný směnný kurz. Měny s neomezenou oscilací jsou dány zcela na pospas trhu. V tom případě se jedná o takzvaný volný floating. Česká národní banka korunu reguluje v určitých mezích. Jedná se proto o měnu s omezenou oscilací kurzu, nazývaným také špinavým floatingem. Právě režim kurzu je důležitý aspekt při aplikování monetární politiky. U fixních kurzů se centrální banka bude bránit výkyvům kurzu operacemi na devizovém trhu, zatímco volný floating je plně v rukou trhu. (Kraft, Kocourek, Bednářová, 2013)
3.2 Typy měnových kurzů a obchodů na měnovém trhu
Kurz měny je ve skutečnosti cena zahraniční měny v jednotkách domácí měny. Je možné ji zapsat dvěma způsoby. Buď přímo jako například 27 Kč/EUR anebo nepřímo 0,037
32
EUR/Kč 7. Obchody na devizovém trhu se rozlišují podle délky na spotové a termínované.
Spotové devizové obchody jsou smluveny a realizovány okamžitě s aktuálním tzv.
spotovým měnovým kurzem. Termínové jsou sice také smluveny okamžitě, ale realizovány až v budoucnu kurzem termínovaným. Tyto termínované devizové obchody ještě dělíme na forwardy, futures, opce a swapy. Měnové kurzy dělíme také podle toho, zda je zahraniční měna obchodována v hotovosti, v tom případě se nazývají valutové kurzy, nebo jsou obchodovány z účtu, ty se nazývají devizové kurzy. Při obchodování se kurzy také dělí na nákupní a prodejní. (Soukup a spol., 2012)
3.3 Účastníci měnového trhu
Podle Krugmana, Obstfielda a Melitze (2014) mezi účastníky obchodu na měnovém trhu patří centrální banka, komerční banky, exportní a importní firmy nebankovní finanční instituce a drobní spotřebitelé. Firmy na měnový trh zpravidla vstupují, aby získaly nebo prodaly zahraniční měnu, nebo protože se chtějí zajistit proti kurzovým výkyvům. Jsou však i společnosti, které chtějí směnnou deviz čistě jen realizovat zisk. Těmi jsou spekulanti, kteří vydělávají na kurzovém rozdílu, nebo společnosti provádějící arbitráž.
Arbitráží je míněn obchod, kdy obchodníci nakoupí nějakou komoditu na jednom místě a prodají za vyšší cenu na jiném.
3.4 Měnový trh
Na měnovém trhu ekonomiky existuje určité množství domácí měny. Pokud toto množství je vyšší než poptávané, dochází k oslabení domácí měny. Čili rezidenti země potřebují více domácí měny na nákup zahraniční měny. Naopak pokud poptávané množství je vyšší než kolik je v daný okamžik peněz v ekonomice, dojde k posílení kurzu. Tento vztah je dobře vidět v grafu níže (Obr.: 8). Na vertikální ose je kurz měny. Vyšší poloha na ní a zároveň nižší hodnota kurzu znamená posílení domácí měny. Rezident tak potřebuje na nákup zahraniční měny méně peněz. Na horizontální ose se v tomto případě nalézá množství domácí měny M v dané ekonomice (v grafu koruna). Rovnovážná poloha se nalézá na průniku nabídky a poptávky po měně. (Soukup a spol., 2012)
7 Druhý způsob je více užívaný v anglosaských zemích.
33 3.4.1 Operace na měnovém trhu
Při určitém kurzu domácí měny je dána určitá poptávka po této měně. Dojde-li však ke znehodnocení domácí měny, to znamená, že cena devize stoupne, je poptáváno také větší množství této domácí měny. Je předpokládáno, že cena eura byla 25 Kč/EUR, došlo ke znehodnocení na 27 Kč/EUR. Poptávané množství po korunách tedy stouplo, protože za jedno euro dostane investor více korun. Tak (Soukup a spol., 2012) vysvětluje negativní sklon devizové poptávky. Nabídková křivka je skloněna pozitivně, protože při zhodnocení domácí měny mají účastníci devizového trhu tendenci prodávat domácí měnu a kupovat devize. Devizový trh se nalézá v rovnováze na průsečíku devizové poptávky a devizové nabídky při tzv. rovnovážném měnovém kurzu a rovnovážném množství deviz. (Krugman, Obstfield, Melitz, 2014)
Z tržního pohledu je zvýšení poptávky po měně při daném kurzu (tedy posunem křivky vpravo) způsobeno přílivem kapitálu. Tím přílivem se rozumí zvýšení exportu nebo investic do země. Zahraniční společnost se například rozhodne postavit v ČR výrobní závod. V Česku bude potřebovat českou měnu. Musí jí tedy získat prodejem vlastní měny a tím zvýší nabídku deviz. Tím ale také zvyšují poptávku po české měně a dochází k posunu křivky poptávky po domácí měně vpravo, zatímco zahraniční měna oslabuje.
Vyšší export opět způsobí vyšší poptávku, protože čeští exportéři chtějí české koruny za své zboží a musí je tedy získat směnou za devize, které získaly z obchodu. Měnový trh
Obr. 8: Operace na měnovém trhu Zdroj: Ekonomie I, 2013
34
ovlivňují samozřejmě také spekulanti a účastníci arbitráže. Například politické důvody mohou mít dopad na očekávání spekulantů a tím i na kurz měny. Podobně je také ovlivněna nabídka domácí měny. Vyšší import a vyšší investice domácích firem v zahraničí způsobí vyšší nabídku domácí měny a tím ji oslabí. (Soukup a spol., 2012) Autor (Hubáčková, 2011) uvádí, že kurz je ovlivněn také rozdílnou velikostí inflace.
Obecně u země s vyšší inflací se předpokládá oslabení jejího kurzu, protože dochází k vnitřnímu znehodnocení této měny. Právě s vidinou vyšší inflace ČNB intervenuje korunu na kurzový závazek 27 Kč/EUR. ČNB tedy udělala to, že na měnový trh uvedla větší množství české měny nákupem cizích měn.8 Zvýšila se tím nabídka korun a křivka nabídky měny se poté posunula doprava. Došlo k vychýlení z rovnovážného bodu. Aby bylo dosaženo nového bodu rovnováhy, musela domácí měna znehodnotit a euro proto pro české rezidenty zdražilo na požadovanou hodnotu České národní banky. Obr.: 9 ukazuje vývoj kurzu české koruny vůči euru od roku 2007, červeně je zobrazen kurzový závazek.
Právě intervence centrální banky jsou tím „netržním“ způsobem ovlivnění kurzu. Nákup cizích měn provádí tým obchodníků ze Sekce bankovních obchodů ČNB několika způsoby. Například nakoupí eurech cenné papíry nějaké velké firmy. Tím získá její akcie a do ekonomiky uvolní určité množství korun. Druhou možností je poskytnutí úvěru komerční bance. Úvěrováním bank centrální banka opět zvýší množství peněz v oběhu.
Poslední možností je snížení povinných minimálních rezerv (viz kapitola 4.3.1). Bankám
8 Od listopadu 2013 do poloviny roku 2016 ČNB nakoupila kolem 22,6 mld. eur.
Obr. 9: Vývoj kurzu CZK/EUR
Zdroj: ČNB, 2016
35
se tím uvolní peníze v požadované měně, které musely mít uloženy u centrální banky a zvýší se jejich úvěrová kapacita. Pro snížení měny na trhu platí opačný postup. Zvýšení nebo snížení množství depozit působí multiplikativně. Velikost multiplikačního efektu závisí na výši povinných minimálních rezerv a samozřejmě na velikosti původního
„vkladu“ centrální banky do komerční banky. (Soukup a spol., 2012)
3.4.2 Teorie parity úrokových měr
Výše bylo zmíněno, že spekulant provádí operace na měnovém trhu z důvodu očekávání zisků. Zjednodušením tohoto modelu je předpokládáno, že rozhodnutí provádí pouze na základě výnosnosti. Tedy nerozhoduje likvidita ani rizikovost investice, protože je předpokládáno, že je všude stejná. Obecně platí, že investoři, v tomto případě spekulanti měny, se snaží realizovat co největší zisk. Hledají proto oblasti, kde jsou úroky nejvyšší a kam mohou investovat kapitál. Pakliže je předpokládána hypotetická země nazývána třeba Absurdistán, kde jsou úrokové míry výnosnosti vyšší, než ty světové, spekulant přesune svůj kapitál do této země a realizuje tak vyšší výnos než ve zbytku světa.9 Vyšší úroky přilákají také ostatní spekulanty. Ti pro nákup v Absurdistánu potřebují její měnu a tím zvyšují poptávku po ní. Měna se zhodnocuje. Postupné zhodnocení ale snižuje výnos, protože při převodu výnosů do země spekulanta se hodnota výnosu znehodnocením měny snižuje. Jakmile celý proces dojde do stavu, kdy výnos v Absurdistánu je roven výnosu ve světě, spekulanti tam přestanou investovat. Je dosaženo tzv. parity úrokových měr. Výnos spekulantů není tedy ovlivněn pouze výší úroků, ale také kurzem měny, který se s růstem poptávky po měně zhodnocuje a tím snižuje jejich výnosy. Paritu úrokových měr dělíme na krytou a nekrytou. Teorie kryté parity předpokládá zajištění se proti kurzovým změnám například termínovými vklady (kapitola 3.2), nekrytá je opačný případ- bez kurzového zajištění. V praxi je rozhodování investorů ovlivněno více aspekty, nežli pouze výnosností.
Do oblasti rizik je zahrnuto mnoho ukazatelů o stavu země, které ovlivňují předpokládaný vývoj kurzu a výnosnost investice. (Krugman, Obstfield, Melitz, 2014)
Determinaci kurzu je možné kromě teorie parity úrokových měr vysvětlit také teorií parity kupní síly. V tomto případě se však jedná o arbitráž. Obchodníci nakupují statky v zemi, kde je jeho cena nižší a prodávají je v zemi, kde je cena vyšší a tím profitují. Jak se však
9 Za předpokladu, že platí pravidlo dokonalé kapitálové mobility, více v kapitole 4.2
36
vlivem přelivu statků mění nabídka a poptávka v obou zemích, cena statků se postupně vyrovnává a nastává tzv. zákon jedné ceny. (Mandel a Tomšík, 2008)
3.5 Dopad pohybu kurzu na exportní a importní podniky
Dopad změn kurzů na podnik se nejlépe vyjádří pomocí příkladu. Je předpokládáno, že na trhu je kurz 25 Kč/EUR. Podnik Al-Namura vyváží své nápoje Big Shock! do Rakouska, kde prodává jeden za jedno euro. V Česku tak realizuje příjem 25 korun. V Rakousku se vyrábí také energetické nápoje Red Bull. Pro zjednodušení je předpokládáno, že Red Bull prodává v Česku své energetické nápoje za úplně stejnou cenu. Tedy za 25 korun, zatímco v Rakousku za jedno euro. Česká národní banka se rozhodne, že je potřeba intervenovat domácí měnu na 27 Kč/EUR a provede opatření k tomu směřujíc. Al-Namura v Rakousku stále prodává Big Shock! za jedno euro, doma ale získá příjem již 27 korun. Zvýšila se tak hodnota exportu. Zahraniční zákazníci si od těch v Česku mohou dovolit relativně víc produktů za stejnou cenu, než před oslabením. Rakouský výrobce nápojů chce dále držet svůj příjem jedno euro za nápoj. V Česku ale realizuje příjem stále 25 korun za jeden nápoj. Musí proto buď zdražit své produkty, nebo se spokojit s nižším příjmem z Česka.
(Mandel a Tomšík, 2008) Právě díky intervencím Česko zvýšilo export zboží a služeb o 450 miliard korun za roky 2014 a 2015. Dražší import navíc podporuje domácí spotřebu.
Vývoj českého exportu zboží v mld. Kč
712 mld.
635 mld.
821 mld.
550 600 650 700 750 800 850 900
Q1 2013
Q2 2013
Q3 2013
Q4 2013
Q1 2014
Q2 2014
Q3 2014
Q4 2014
Q1 2015
Q2 2015
Q3 2015
Q4 2015
Q1 2016
hodnota exportu
Obr. 7: Vývoj českého exportu Zdroj: na základě údajů z ČNB, 2016
37
V grafu výše lze vidět vývoj exportu zboží (Obr.: 10). Červený bod ukazuje počátek intervencí ČNB. Export také podpořila nízká cena dovážených produktů díky levné ropě.
Výkyvy ve třetích kvartálech jsou vysvětlovány sezónností. (iDnes, 2016)
3.5.1 Marshall-Lernerova podmínka
Pro zajištění vyššího exportu při znehodnocení měny musí platit tzv. Marshall-Lernerova podmínka, která říká, že zvýšení exportu závisí na elasticitě poptávky importu a elasticitě poptávky po exportu země, kam je dováženo. Znehodnocení měny automaticky nemusí zvýšit export. Naopak, z krátkodobého hlediska zpravidla dojde k propadu čistého exportu a ke snížení celkových devizových příjmů. Příčinou je krátkodobá nepružnost zahraniční poptávky po exportu země. Zákazníci potřebují čas, než si uvědomí nižší cenu importu a změní dodavatele. Následně však dochází k růstu devizového příjmu. Tento efekt je nazýván J křivka, protože graf průběhu devizových příjmů nejdříve lehce klesá a poté prudce stoupá, připomíná tak písmeno J. Pakliže elasticita exportu a importu je nedostatečná, nedojde k růstu těchto devizových příjmů. (Mandel, Tomšík, 2008)
38
4 Monetární politika
Intervence kurzu, jako jeden z nástrojů monetární politiky ČNB, negativně ovlivnil podnik Al-Namura. Dražší euro způsobilo vyšší náklady na pořízení zboží a výrobků, které jsou téměř všechny pořizovány v zahraničí. V následující kapitole jsou popsány účinky a smysl monetární politiky. Nejdříve jsou popsány nástroje monetární politiky, poté se autor věnuje Mundelově-Flemingově modelu, ve kterém modeluje dopady monetární politiky.
Nakonec popisuje monetární politiku ČNB v období recese.
4.1 Nástroje monetární politiky
Monetární politiku lze nazvat souborem opatření, kterými centrální banka reguluje dostupnost peněz, množství peněz na trhu a jejich cenu. Jejím úkolem je dosahovat měnových cílů centrální banky. Hlavním cílem centrální banky je finanční stabilita, což je stav, kdy ekonomika odolává i větším ekonomickým šokům bez větších potíží. Finanční stabilita zahrnuje stabilitu cenové hladiny, vyrovnanost platební bilance, rozumný ekonomický růst a přiměřenou míru nezaměstnanosti. Česko je malá otevřená ekonomika a proto podle (Soukup a spol., 2012) je měnová politika pro ni účinnější volbou, než fiskální stimuly. Opatření měnové politiky lze dělit na přímé (netržní) a nepřímé (tržní) nástroje.
Mezi přímé nástroje patří:
pravidla likvidity- opatření, jejichž cílem je úprava likvidity komerčních bank
pravidlo úvěrové kontingenty- stanovení úvěrových limitů pro komerční banky
pravidlo úrokových limitů- stanovení úrokových limitů u bankovních úvěrů
pravidlo povinných vkladů institucí
administrativní omezení přílivu nebo odlivu kapitálu ze země
Použitím některého z nástrojů centrální banka dosáhne změny úvěrové kapacity bank.
Změní tím objem peněz, které mohou půjčit a tím také objem peněz na trhu. Přímé nástroje jsou zpravidla používány v případě, kdy nepřímé selžou. Používanější jsou nepřímé nástroje, mezi které patří:
