Poděkování
Na tomto místě bych chtěla poděkovat Mgr. Emilu Drápelovi, Ph.D., za odborné vedení této práce, cenné rady, věcné připomínky, ochotu a vstřícnost při konzultacích a vypracování bakalářské práce. Dále patří obrovské poděkování mé rodině a kamarádům, kteří mi po celou dobu studia byli oporou.
Anotace
Cílem práce je zhodnotit cestovní ruch v Mikroregionu Jizerské hory. První část práce je zaměřena na vymezení Mikroregionu Jizerské hory a na zmapování lokalizačních faktorů cestovního ruchu, a to zejména přírodních podmínek, kulturně-historických podmínek, společenských podmínek a realizačních podmínek pro rozvoj, které mají vliv na cestovní ruch v Mikroregionu Jizerské hory. V druhé části práce zhodnotím jednotlivé obce mikroregionu a jejich schopnost vzhledem k cestovnímu ruchu. Dále využívám dotazníkového šetření pro analýzu vývoje cestovního ruchu. V závěru se pokusím identifikovat možnosti dalšího rozvoje cestovního ruchu v Mikroregionu Jizerské hory.
Klíčová slova
Mikroregion, cestovní ruch, Jizerské hory, geografie, rozvoj
Annotation
The aim of this work is to evaluate tourism in the microregion of Jizera mountains.
The first part of the thesis focuses on location of Jizera mountains and on examining localization factors of tourism. Primarily natural conditions, cultural-historical conditions, social conditions and relization conditions for development which have influence on the tourism in the microregion of Jizera mountains. In the second part of the thesis I will evaluate individual municipalities of the microregion and their approach to tourism. I also use a questionnaire suvey for analysis of tourism development in the region. The conclusion of the thesis will be focused on finding other opportunities for development tourism of the microregion of Jizera mountains.
Key words
Microregion, tourism, Jizera mountains, geography, development
7
Obsah
1 Úvod ... 10
2 Základní pojmy ... 11
3 Stručná charakteristika území ... 13
4 Lokalizační faktory a předpoklady cestovního ruchu v Mikroregionu Jizerské hory .. ... 16
1.1 Přírodní charakteristika území ... 17
1.1.1 Geologie ... 17
1.1.2 Geomorfologie ... 18
1.1.3 Hydrologie ... 18
1.1.4 Fauna a flóra ... 19
1.1.5 Ochrana přírody ... 20
1.2 Kulturně-historická charakteristika území ... 21
1.2.1 Kulturně-historické památky ... 21
1.2.2 Kulturní zařízení a akce ... 27
5 Realizační faktory a předpoklady cestovního ruchu Mikroregionu Jizerské hory .. ... 31
1.3 Dopravní předpoklady ... 31
1.3.1 Silniční doprava ... 31
1.3.2 Železniční doprava ... 31
1.3.3 Dopravní obslužnost ... 32
1.4 Materiálně-technické předpoklady ... 32
1.4.1 Ubytovací zařízení ... 32
1.4.2 Stravovací zařízení ... 33
Tabulka č.5 Nejlépe hodnocené stravovací zařízení na území mikroregionu ... 34
1.4.3 Rekreační, sportovní a zábavní zařízení ... 34
6 Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích Mikroregionu Jizerské hory .. 37
6.1 Postup hodnocení potenciálu cestovního ruchu ... 38
8
6.1 Celkový potenciál cestovního ruchu v obcích mikroregionu ... 39
7 Dotazníkové šetření ... 40
8 SWOT analýza Mikroregionu Jizerské hory ... 45
9 Návrhy pro rozvoj cestovního ruchu v Mikroregionu Jizerské hory ... 48
10 Závěr ... 50
11 Seznam zdrojů ... 51
11.1 Literatura ... 51
11.2 Internetové zdroje ... 52
12 Přílohy ... 57
9
Seznam obrázků
Obrázek č.1 Vymezení Mikroregionu Jizerské hory………16
Obrázek č.2 Rozhledna Královka ………..………...23
Obrázek č.3 Kostel Dr. Farského ……….24
Obrázek č.4 Melzerův Pomník ……….26
Obrázek č.5 Kantorova vila ………..27
Obrázek č.6 Otázka č.1 – Jaké je Vaše pohlaví? ………...40
Obrázek č.7 Otázka č.2 – Kolik Vám je let? ……….40
Obrázek č.8 Otázka č.3 – Z jakého kraje jste do mikroregionu přijel(a)? ……….41
Obrázek č.9 Otázka č.4 – Za jakým cílem jste do mikroregionu přijel(a)? ………...41
Obrázek č.10 Otázka č.5 – Na jak dlouhou dobu jste do mikroregionu přijel(a)? ………….42
Obrázek č.11 Otázka č.7 – Doporučil(a) byste návštěvu mikroregionu? ………..43
Obrázek č.12 Otázka č.9 – Jste spokojen(a) s úrovní služeb v mikroregionu? ……….44
Obrázek č.13 Otázka č.10 – Kde jste čerpal(a) informace o mikroregionu? ……….45
Obrázek č.14 SWOT analýza Mikroregionu Jizerské hory ………..47
Seznam tabulek
Tabulka č.1 Počet obyvatel v mikroregionu v letech 2008-2018……….14Tabulka č.2 Vybrané demografické údaje za rok 2018………15
Tabulka č.3 Nejlépe hodnocené ubytovací zařízení v mikroregionu……….32
Tabulka č.4 Celková kapacita ubytovacích lůžek v obcích mikroregionu………33
Tabulka č.5 Nejlépe hodnocené stravovací zařízení na území mikroregionu ………..34
Tabulka č.6 Jednotlivé složky cestovního ruchu a jejich bodové ohodnocení ………..37
Tabulka č.7 Důvody návštěvy mikroregionu ………...42
Tabulka č.8 Návrhy na zlepšení mikroregionu ……….43
Seznam použitých zkratek
ČR – Česká republika
MHD – městská hromadná doprava CHKO – chráněná krajinná oblast PR – přírodní rezervace
PP – přírodní památka
HDP – hrubý domácí produkt PO – Ptačí oblast
10
1 Úvod
Cestovní ruch se stal nedílnou součástí života velkého množství obyvatel světa a samozřejmě ani Česká republika v oblasti rozvoje cestovního ruchu nezahálí. Cestování se stává čím dál vyhledávanější aktivitou, jelikož životní úroveň českých občanů stále roste.
V severní části České republiky jsou významnou oblastí cestovního ruchu Jizerské hory a jejich okolí, kde nalezneme kouzelnou přírodu ale také kulturně-historické atraktivity. V této bakalářské práci se bude jednat konkrétně o Mikroregion Jizerské hory, který má vysoký potenciál z hlediska jeho přírodních a kulturních atraktivit území, které jsou v práci detailně rozepsány. Tuto skutečnost můžeme přisoudit členitému reliéfu a příjemným klimatickým podmínkám, které jsou vhodné i pro sportovní rekreaci.
K výběru právě toho tématu mě vedl můj blízký vztah s oblastí Jizerských hor, kde od narození žiji. Hlavním bodem mého rozhodnutí bylo psát práci o místě, se kterým mě spojuje citová vazba a dovědět se tak nové, zajímavé a užitečné informace. Znalost této oblasti je pro mne velkou výhodou při psaní této práce, dále také fakt, že se pohybuji ve stravovacím a ubytovacím zařízení, tudíž jsem téměř denně v kontaktu s lidmi, kteří navštěvují právě toto území.
Cílem kvalifikační práce je analyzovat mikroregion z hlediska geografických charakteristik, stručně interpretovat lokalizační a realizační faktory, ohodnotit potenciál cestovního ruchu, dále pak vyhotovit souhrnnou SWOT analýzu a jako poslední navrhnout možnosti rozvoje cestovního ruchu. Součástí práce bude také dotazníkové šetření zaměřené na návštěvníky mikroregionu.
Největší část bakalářské práce bude zpracována sběrem informací z literatury a na základě těchto informací bude sepsána rešerše, dále budou v práci použita data z Českého statistického úřadu. K hodnocení potenciálu cestovního ruchu bude použito hodnocení dle Bína Jan (2002), na základě těchto všech informací bude vytvořena souhrnná SWOT analýza, která bude mít za úkol stanovit pozitivní a negativní faktory mikroregionu pro cestovní ruch. V poslední části budou stanoveny možné návrhy pro rozvoj cestovního ruchu dle zjištěných informací. Součástí bakalářské práce bude také dotazníkové šetření zaměřené na účastníky cestovního ruchu v mikroregionu, bude připraven dotazník, který se bude skládat z otevřených i uzavřených odpovědí, kde budou moci návštěvníci vyjádřit své pocity ohledně mikroregionu, a svými odpověďmi tak pomoct k možnému zlepšení úrovně cestovního ruchu. Součástí práce budou dvě mapová díla vytvořené v programu ArcGIS verze 9.2 za pomocí datových služeb ArcČR 500, verze 2.0.
11
2 Základní pojmy
Cestovní ruch
Turismus nebo cestovní ruch je specifickou formou mechanického pohybu obyvatelstva. V dnešní moderní společnosti patří k významným ekonomickým a sociálním jevům. V současnosti neexistuje všeobecně platná definice cestovního ruchu, avšak její znění se snaží dle svých poznatků specifikovat značné množství autorů. „Souhrn aktivit osob cestujících do míst mimo jejich obvyklé prostředí a pobývajících v těchto místech po dobu ne delší než jeden rok, za účelem trávení volného času, podnikání či jiným účelem“. (Toušek a kol., 2008)
Pojem cestovní ruch se dělí do dvou oblastí, do oblasti spotřeby, kde cestovní ruch vede k uspokojení lidských potřeb, jako je například lázeňská péče, kulturní či sportovní aktivity. V druhé oblasti je cestovní ruch brán jako součást národní ekonomiky, kterou tvoří řada podnikatelských aktivit, které jsou nutné pro uspokojení potřeb turistů, příkladem jsou ubytovací a stravovací zařízení či služby průvodce. Řízení a organizaci cestovního ruchu se v ČR věnuje Ministerstvo pro místní rozvoj, které je pověřeno výkonem státní správy v oblasti cestovního ruchu. Hlavním úkolem je tvorba a následná realizace programů, které se zaměřují na rozvoj cestovního ruchu, příkladem je získávání a rozdělování finančních prostředků pro rozvoj cestovního ruchu v regionech. (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2012)
Kladnou stránkou cestovního ruchu je tvorba značných ekonomických přínosů do národního i světového hospodářství. Tvoří podíl na HDP v České republice, a je jedním z nejproduktivnějších odvětví. Díky cestovnímu ruchu je větší množství pracovních a podnikatelských příležitostí. Negativní stránkou cestovního ruchu je poškozování přírody velkým množstvím turistů, a také nekomfortní bydlení pro místní obyvatelstvo.
Geografie cestovního ruchu
Je obor zabývající se studiem zákonitostí prostorových vztahů mezi cestovním ruchem a rekreací na straně jedné a krajinnou sférou na základě druhé, zákonitostmi a faktickým rozmístěním cestovního ruchu v oblastech různé prostorové hierarchie, dále studiem lokalizačních, selektivních a realizačních faktorů a podmínek rozvoje cestovního ruchu. Základním problémem geografie cestovního ruchu je hledání hlavních směrů a úkolů.
Dále si geografie cestovního ruchu vytváří a rozvíjí vlastní teorie a modely nebo se soustředí na vysvětlující přístupy v jiných disciplínách cestovního ruchu. (Toušek a kol., 2008)
Vznik geografie cestovního ruchu je datován po 2. světové válce, kdy probíhal
12
rozmach cestovního ruchu a předmětem studia jsou zákonitosti mezi krajinou a cestovním ruchem. Geografie cestovního ruchu je disciplínou, která zahrnuje prvky ostatních vědních disciplín, a to zejména fyzické geografie, přírodních a historických věd.
Potenciál cestovního ruchu
„Potenciál cestovního ruchu – potenciál rozvoje cestovního ruchu je souhrnná hodnota všech předpokladů cestovního ruchu, oceněných na základě bodovací škály, snížená o zápornou hodnotu negativních faktorů rozvoje cestovního ruchu, zejména o špatný stav složek životního prostředí (kyselé deště, nízká kvalita vzduchu, znečištění moře a pláží) a konfliktní land-use (označení pro všechny lidské aktivity na zemském povrchu a pro způsob, kterým člověk zemský povrch svou činností přetváří) daného území.“ Celkový potenciál se tedy skládá z dílčích možností, které existují na určitém území, a které slouží k provozování aktivit cestovního ruchu. (Bína, 2002)
Turistický region
Jedná se o územní celek sloužící primárně pro reprezentaci ČR v zahraničí. „region cestovního ruchu je komplexní turistický produkt se všemi základními, doplňkovými i odvozenými službami cestovního ruchu“ (Štěpánek a kol., 2001). Turistický region je tedy jeden z nejdůležitějších marketingových nástrojů České republiky v oblasti cestovního ruchu. Pro turisty musí být region něčím výjimečný například nabídka adrenalinových zážitků, nabídka netradičních aktivit či gastronomických zážitků. V ČR nyní najdeme 17.
turistických regionů, a každý z nich má svého koordinátora cestovního ruchu, které se stará o marketingovou činnost – propagační materiály. Území mikroregionu spadá do turistického regionu Jizerské hory.
Turistická oblast
„Oblast cestovního ruchu je územní celek převážně stejných (homogenních) přírodních podmínek, vlastností a předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace.“ Na základě vyhodnocení kvality přírodních podmínek a kulturně-historických podmínek, jež byly vytvořeny člověkem, funkční a časové využitelnosti společenského významu a geografického vztahu oblasti k větším aglomeracím se oblasti zařazují do různých kategorií.
Turistické oblasti jsou podoblasti turistických regionů a slouží především pro podporu a rozvoj domácího cestovního ruchu. V této práci je turistická oblast Jizerské hory, mikroregion však nezaujímá celou oblast pouze jeho část. (Pásková a Zelenka, 2002)
13 Turista
Jedná se o osobu, která je účastníkem cestovního ruchu a přenocuje minimálně jednou mimo své obvyklé prostředí. Při překročení pobytu na 24 hodin se stává krátkodobě pobývajícím turistou. Při přenocování 3 a více nocí se stává turistou na dovolené. (Toušek a kol., 2008)
3 Stručná charakteristika území
Mikroregion Jizerské hory je lokalizován na severu České republiky. Celý mikroregion se nachází v Libereckém kraji, v okrese Jablonec nad Nisou. Severní část mikroregionu je situována v pohoří Jizerské hory, centrální část tvoří Jablonecká Kotlina a východní část zaujímá Černostudniční hřeben, který se poté mění v pohoří Krkonoše.
Celý Mikroregion tvoří 11 obcí. Konkrétně tedy obce Bedřichov, Dalešice, Jablonec nad Nisou, Janov nad Nisou, Lučany nad Nisou, Nová Ves nad Nisou, Pulečný, Rychnov nad Nisou, Smržovka, Maršovice a Rádlo. Tento Mikroregion vznikl v roce 1999, a jedná se o dobrovolný svazek obcí, jejichž úkolem je vzájemné řízení a spolupráce činností, které mají za cíl rozvíjet tento region. Počet obyvatel v Mikroregionu nyní čítá necelých 60 tisíc obyvatel. (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2019)
Největší úbytek obyvatelstva v jednotlivých obcích mikroregionu nastal po 2.
světové válce, kdy bylo Německé obyvatelstvo odsunuto z oblasti Sudet. Nyní počet obyvatel v mikroregionu mírně narůstá, není zde zaznamenán úbytek obyvatelstva v žádné z obcí. Největší přírůstek obyvatel zaznamenaly obce Bedřichov a Pulečný. Obec Bedřichov je hojně vyhledávaným turistickým cílem v zimních i letních měsících.
Nalezneme zde kouzelnou přírodu ale i dobrou občanskou vybavenost. Z Jablonce nad Nisou a Liberce na Bedřichov vede městská hromadná doprava. Lidé se sem tedy stěhují především kvůli klidu, přírodě a dobré dojížďce do větších měst. Obec Pulečný zaznamenala nárůst počtu obyvatel, také kvůli klidnému prostředí, a hlavně kvůli svému umístění. Tato obec leží mezi Jabloncem nad Nisou a Rychnovem u Jablonce nad Nisou, tudíž je zde dobrá spádovost do větších měst s větší občanskou vybaveností. U obou výše zmíněných obcí panuje trend výstavby rodinných domů poblíž větších měst. Dále zvýšený počet obyvatel byl zaznamenán u obce Maršovice, tuto skutečnost lze přisoudit stejným faktorům jako u obcí Bedřichov a Pulečný. Nejnižší nárůst obyvatel zaznamenalo město Jablonec nad Nisou, zde bylo pouze o sedm obyvatel více přistěhovalých než vystěhovalých, což je skoro u 50 tisícového města zanedbatelné.
14
Obce mikroregionu mají nízkou nezaměstnanost, nejvyšší podíl nezaměstnaných má obec Smržovka a to 4,47% obyvatel. V Jablonci nad Nisou je 3,26 % obyvatel bez zaměstnání. Je zde 1030 obyvatel nezaměstnaných a 845 volných pracovních míst, o jedno pracovní místo se uchází 1,2 obyvatele. V obci Dalešice je 3,13 % obyvatel bez zaměstnání, ale také zde není žádné volné pracovní místo. Obyvatelé Dalešice, kteří jsou bez práce budou muset za prací dojíždět do okolí. Nejmenší počet nezaměstnaných obyvatel je v obci Nová Ves nad Nisou a to pouze 1,47 %, avšak je zde pouze jedno volné pracovní místo, o které se uchází až 8 obyvatel. V mikroregionu se nezaměstnanost pohybuje okolo 2,59 %.
Z hlediska fyzické geografie se mikroregion se nachází v provincii Česká vysočina.
Dále spadá do Krkonošsko-jesenické soustavy, která se rozléhá po Severních Čechách, Severní Moravě a Severním Slezsku. Soustava se dále dělí na podsoustavy, zde mikroregion spadá do podsoustavy Krkonošské. Podsoustava obléhá západní část Krkonošsko-jesenické soustavy. Podrobněji se o geomorfologii v kapitole č. 4. (Demek, Mackovčin, 2006)
Územím mikroregionu protéká hned několik řek, Lužická Nisa protéká oblastí z východní části na západní část. Interesantní je, že řeka tvoří státní hranici mezi Německem a Polskem, a také je levým přítokem řeky Odry. V průběhu jejího toku se na ni napojuje řeka Bílá Nisa, která pramení v obci Bedřichov. Dále se zde vyskytuje řeka Černá Nisa, která opět pramení v obci Bedřichov, avšak v jiné části obce. Tato řeka stéká přes vodní nádrž Bedřichov do Liberce. Obcí Bedřichov dále protéká řeka Kamenice, poslední řekou na území mikroregionu je řeka Mohelka, která protéká obcemi Dalešice, Pulečný a Rychnov nad Nisou. Podrobněji o hydrologii v kapitole č. 4
Tabulka č.1 - počet obyvatel v Mikroregionu v letech 2008 -2018
2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 Bedřichov 298 323 311 322 330 337 332 327 327 331 365 Dalešice 144 154 157 174 181 176 186 183 194 190 192 Jablonec nad
Nisou
45 254
45 328
45 356
45 206
45 305
45 453
45 594
45 510
45 702
45 771
45 802 Janov nad Nisou 1 273 1 278 1 305 1 367 1 367 1 389 1 389 1 393 1 418 1 431 1 456
Lučany nad Nisou 1 784 1 786 1 808 1 750 1 738 1 752 1 743 1 751 1 792 1 833 1 859 Maršovice 490 503 505 523 524 544 553 537 565 584 603
15 Nová Ves nad
Nisou 657 665 706 715 748 748 769 784 794 813 817
Pulečný 329 346 345 348 377 398 405 401 409 423 448
Rádlo 668 700 706 740 749 759 807 830 868 892 903
Rychnov u Jablonce nad
Nisou 2 566 2 612 2 656 2 651 2 683 2 709 2 710 2 719 2 746 2 744 2 749 Smržovka 3 654 3 686 3 707 3 670 3 635 3 635 3 683 3 705 3 693 3 704 3 751
Mikroregion
57 117
57 381
57 562
57 466
57 974
57 900
58 171
58 140
58 508
58 716
58 945 (zdroj: Český statistický úřad, 2018)
Tabulka č. 2 Vybrané demografické údaje za rok 2018
Název obce Narození Úmrtí Přistěhovalí Vystěhovalí
Přirozený přírůstek (na 1000 obyv.)
Migrační saldo (na 1000 obyv.)
Celkový přírůstek (na 1000 obyv.)
Bedřichov 7 1 35 7 18,13 84,59 102,89
Dalešice 3 1 7 7 10,5 - 10,5
Jablonec
nad Nisou 492 468 1035 1028 0,52 0,15 0,67
Janov nad
Nisou 12 18 87 56 -4,19 21,66 17,47
Lučany nad
Nisou 27 10 64 51 7,09 7,09 14,18
Maršovice 6 5 26 8 1,71 30,82 32,53
Nová Ves
nad Nisou 9 7 30 28 2,46 2,46 4,92
Pulečný 6 2 31 11 9,43 47,2 56,63
Rádlo 10 6 44 37 4,48 7,85 12,33
16 Rychnov u
Jablonce
nad Nisou 26 18 82 85 2,91 -1,09 1,82
Smržovka 55 36 162 134 5,13 7,55 12,68
Mikroregion 653 572 1603 1452 58,17 208,28 266,62
(zdroj: Český statistický úřad, 2018)
Obrázek č. 1 Vymezení mikroregionu Jizerské hory (zdroj: ArcČR 500 verze 2.0, vlastní úpravy)
4 Lokalizační faktory a předpoklady cestovního ruchu v Mikroregionu Jizerské hory
Lokalizační faktory jsou nutné pro to, aby se území stalo cílem cestovního ruchu. Tyto faktory pak mají za úkol rozhodnout na základě nabídky území, zda je zkoumaná oblast z hlediska cestovního ruchu funkční. Konkrétně závisí na jejich rozmístění a atraktivitě pro poptávané, tedy jak moc je místo atraktivní z hlediska přírody, krajiny nebo kulturních
17
zajímavostí. Ideálem pro sledované území je dobré zastoupení obou typů, jak přírodních, tak i kulturně-historických předpokladů cestovního ruchu. (Bína, 2002)
1.1 Přírodní charakteristika území
“Přírodní předpoklady jsou základním faktorem podmiňující vznik a prvotní stádium formování rekreačních procesů, rekreačních územních systémů. Jedním z hlavních úkolů geografie cestovního ruchu a rekreace je studium hodnocení rekreační využitelnosti přírodních zdrojů a podmínek, tedy studium přírodního rekreačního potenciálu.” (Toušek a kol., 2008) Mezi základní prvky přírodních předpokladů patří reliéf, hydrologie, fauna a flora. Jakmile je ve sledovaném území přírodní zvláštnost, je oblast pro cestovní ruch přitažlivější. Typické pro přírodní předpoklady jsou areálové či liniové rozmístění.
(Vystoupil a kol., 2006) 1.1.1 Geologie
Na území mikroregionu se nachází celek Žitavská pánev. Zde se jedná o tektonickou sníženinu, která je tvořena krystalickými břidlicemi a granitoidovými masivy. Dno Žitavské pánve má různě členitý reliéf s plochými suky, strukturně denudačními a hrásťovými hřbety v povodí Lužické Nisy. Plochý erozně akumulační povrch na sedimentech pleistocenního kontinentálního ledovce. Nejvyšší bod je Prosečský hřbet, který se nachází v Jablonecké kotlině.
Značnou část území mikroregionu zaujímají Jizerské hory. Jizerské hory jsou plochá hornatina, která se nachází v severních Čechách na hranici s Polskem. Jádro Jizerských hor tvoří granitoidy krkonošsko-jizerského plutonu prvohorního původu. Tento pluton je vytvořen z porfyrických středně zrnitých granitoidů s biotickou žulou. Reliéf území zásadně ovlivnil ve čtvrtohorách kontinentální ledovec. V této době, zde ledovec vytvořil značné množství geomorfologických útvarů. Na jihu se podloží skládá hlavně z fylitů a svorů, důsledkem vrásnění v prvohorách se usazené horniny metamorfovaly.
Dalším celkem je Krkonošské podhůří. Jedná se o členitou pahorkatinu v rozlehlé podhorské sníženině mezi Krkonošemi, Jizerskými horami a Ještědsko-kozákovským hřbetem. Je tvořena slabě přeměněnými staropaleozoickými horninami železnobrodského a krkonošského krystalinika. Z velké části je zakryté sedimentárními a vulkanickými horninami podkrkonošské permokarbonské pánve. Stejně jako Žitavská pánev se vyznačuje denudačním povrchem.
Posledním celkem je Ještědsko-kozákovský hřbet. Jedná se o výrazný hrásťový a antiklinální hřbet s povrchem převážně ploché hornatiny. Hřbet je tvořen převážně slabě
18
přeměněnými horninami staropaleozoického krystalinika, a to konkrétně ještědského a železnobrodského. Na hřebenu se nachází skalní útvary modelovanými kryogenními procesy v pleistocénu. Například kamenné moře, kvarcitové skály, balvanové haldy a proudy. (Demek, Mackovčin, 2006)
1.1.2 Geomorfologie
Podle geomorfologie se Česká republika dělí na soustavu - provincie - subprovincie - oblasti - celky - podcelky - okrsky. Mikroregion se tedy nachází v Hercynské soustavě, v provincii Česká Vysočina, subprovincie Krkonošsko-jesenické soustavy a podsoustava krkonošská oblast.
Na území mikroregionu se nacházejí čtyři celky Žitavská pánev, Jizerské hory, Krkonošské podhůří a Ještědsko-kozákovský hřbet. Na území Žitavské pánve se rozkládá podcelek Liberecká kotlina. Liberecká kotlina má dva okrsky Vratislavickou kotlinu a Jabloneckou kotlinu. V celku Jizerské hory se nachází podcelek Jizerská hornatina. Jizerská hornatina má pět okrsků Smědavskou hornatinu, Soušskou hornatinu, Tanvaldskou vrchovinu, Černostudnický hřbet a Maršovickou vrchovinu. V celku Krkonošské podhůří leží Železnobrodská vrchovina, ve které se nachází Bozkovská vrchovina. Poslední celek Ještědsko-kozákovský hřbet má podcelek Ještědský hřbet a okrsek Kopaninský hřbet. Tento celek zaujímá nejmenší rozlohu na území mikroregionu, prochází pouze obcemi Pulečný a Rychnov u Jablonce nad Nisou. (Demek, Mackovčin, 2006)
1.1.3 Hydrologie
Územím mikroregionu protéká řeka Lužická Nisa. Ta pramení nad obcí Lučany nad Nisou a ústí do řeky Odry na území Polska. Lužická Nisa teče z východní části území, přes centrum Jablonce nad Nisou. V centru Jablonce nad Nisou se napojuje řeka Bílá Nisa, která pramení v obci Bedřichov. V centru Jablonce se tak dvě řeky spojí v jednu Lužickou Nisu, která dále stéká do Liberce. Lužická Nisa je v letních měsících vodáky využívána ke sjezdu.
Dále se zde můžeme setkat s řekou Černá Nisa, ta pramení kousek za vodní nádrží Bedřichov a stéká po západním okraji obce Bedřichov do Liberce.
Na území obce Bedřichov se nachází další řeka Kamenice, ta však na území mikroregionu nepramení pouze tu protéká. Řeka protéká Severozápadní částí obce Bedřichov, kde za hranicí obce teče do vodní nádrže Josefův Důl. V částech řeky Kamenice se vyskytují pstruhové vody. Poslední řekou na území mikroregionu je řeka Mohelka, která pramení v části Jablonce nad Nisou zvané Kokonín. Tato řeka protéká obcemi Dalešice,
19
Pulečný a Rychnov u Jablonce nad Nisou. Na řece se vyskytují pstruhové vody a byl také zaznamenán výskyt vydry říční. (Povodňový portál Libereckého kraje, 2019)
1.1.3.1 Vodní plochy Vodní nádrž Bedřichov
Vodní nádrž zvaná také přehrada Černá Nisa, jelikož se nachází v lesnatém údolí řeky Černé Nisy. Jedná se o nejvýše položenou přehradu v ČR ve výšce 780 m n.m. Tato přehrada byla vybudována jako ochrana před povodněmi. Přehrada má hráz vysokou 23 m a 342 m dlouhou. Vodní hladina má rozlohu 42 ha a její maximální hloubka je 14,6 m. Voda z přehrady teče podzemním potrubím do elektrárny v Rudolfově. V letních měsících je přehrada využívána ke koupání.
Vodní nádrž Mšeno
Jablonecká přehrada leží na mšenském potoce uprostřed Jablonce nad Nisou. Je označována jako největší městskou vodní plochou ve střední Evropě. Tato přehrada má hráz vysokou 20 m, dlouhou 425,5 m a její plocha je 42,1 ha s maximální hloubkou 14,75 m.
Tuto řeku napájí malý mšenský potok proto, aby zde byl stále dostatek vody je přehrada podzemními štolami propojena s řekami Bílou a Lučanskou Nisou. Přehrada byla vybudována jako ochrana města před povodněmi. V letních měsících je hojně využívána ke koupání a rekreaci. Dále je využívána rybáři, jelikož se zde daří kaprům, línům, cejnům a štikám. (David, Soukup, 2008)
1.1.4 Fauna a flóra
Fauna mikroregionu je zásluhou Jizerských hor bohatá. Území Jizerských hor je rovněž také ptačí oblastí, a je zde zastoupeno mnoho druhů ptáků. Nacházejí se zde vzácné sovy výra velkého, kulíška nejmenšího a sýce rousného, který při houkání připomíná parní lokomotivu. V bučinách se často vyskytují čápi černí, datlové černí a konipasy horští u potoků a řek. Fauna mikroregionu, a hlavně tedy území, kde se nacházejí Jizerské hory byla zasažena ekologickou katastrofou, a tedy došlo ke ztrátám hnízdišť. Přirozená hnízdiště jsou nahrazována například dřevěnými budkami. (Řeháček, 2002)
Menší savci na území žijí převážně skrytě. Nejvíce se zde vyskytuje rejsek obecný,
myšice lesní či plšík lískový. Zástupci větších savců jsou lišky obecné a káňata lesní.
Typickým obojživelníkem, který se vyskytuje v mikroregionu je mlok skvrnitý, který je hojně viděn v bučinách. Dále jsou zde zastoupeny pavouci slíďáci, vážky a brouci. Například střevlíček, který má nenápadné černohnědé zbarvení. Z malého hmyzu žijícího okolo vod
20
zde můžeme vidět vodoměrku, potápníka, bruslařku, vodomila či vážky. Z větších vodních ptáků je k vidění kachna divoká, čírka obecná či potápka roháče. Občas je také k vidění volavka popelavá, čáp bílý či vzácný ledňáček říční. V minulosti zde žil také obaleč modřínový, který výrazně přispěl k výše zmíněné ekologické katastrofě. Z vodních živočichů jsou v potocích a přehradách zastoupeny pstruzi, kapři, líni, cejni a amury. V přítocích je k vidění rak říční, pro kterého je typická velice čistá voda. V minulosti zásluhou značné kyselosti vod bylo v území minimum ryb. (Jablonec nad Nisou, 2019)
Flóra území je ovlivněna svým žulovým a méně úrodným podložím. Avšak okolo vodních nádrží se vyskytují vzácné rostliny jako blatouchem bahenním, lopuchem větším a devětsilem lékařským. Z vodních rostlin se zde vyskytuje růžkatec ponořený či lakušník vzplývavý. V jarních měsících se zde také vyskytují ropuchy obecné a několik druhů skokanů. Ti se snaží najít vhodné místo pro nakladení vajíček. Poměrně hojně se na území vyskytuje užovka obojková, která je však velmi plachá.
Lesy na území mikroregionu jsou smíšené ale největší část lesů tvoří smrk. Můžeme se zde také setkat se smrkem pichlavým ve stříbrné barvě. Jedná se o exotickou dřevinu, která zde byla vysázena jako pokus.
Horské louky patří k charakteristice Jizerských hor a podhůří. V okolí Jablonce nad Nisou si horské louky zachovaly svůj původní charakter s odvodňovacími stroužky, roste zde velké množství květin. V obcích Bedřichov a severní části Lučan nad Nisou se můžeme setkat s přechodovými rašeliništi, neboli také slatiništi. Slatiniště se od rašelinišť liší tím, že jejich půda obsahuje více živin než půda rašelinišť. Působí tedy jako “zamokřené louky”.
Rostou zde nejrůznější druhy vlhkomilných trav a mechorosty, a to především rašeliník.
(Řeháček, 2002)
1.1.5 Ochrana přírody
V České republice jsou tři úrovně ochrany přírody. První úroveň jsou velkoplošná zvláště chráněná území. Do této kategorie jsou zařazeny chráněná krajinná oblast (CHKO) a národní parky (NP). Druhou úrovní jsou maloplošná zvláště chráněná území. Zde jsou zahrnuty národní přírodní rezervace (NPR), národní přírodní památka (NPP), přírodní rezervace (PR) a přírodní památka (PP). Třetí úrovní jsou chráněná území Natura 2000, které byly stanoveny při vstupu do Evropské unie. V této kategorii jsou Evropsky významná lokalita (EVL) a ptačí oblast (PO). (AOPK ČR, 2019)
Z velkoplošných zvláště chráněných území se ve zkoumaném regionu nachází CHKO Jizerské hory. Území je vymezeno na Jizerské hory a Jizerské podhůří. CHKO se
21
rozkládá na rozloze 368 km2 s lesnatostí 73%. CHKO bylo založeno pro zachování nejdůležitějších ekosystémů a celkové revitalizaci krajiny po ničivé ekologické katastrofě.
Z maloplošných zvláště chráněných území se zde nachází přírodní rezervace (PR) Klikvová louka, kde se nachází rašelinné loučky, borovice kleče a podmáčené smrčiny. Další přírodní rezervací (PR) na území Mikroregionu je Malá Strana v obci Lučany nad Nisou.
Ochrana zde byla založena kvůli vlhkým loukám, mokřadům a zalesněným remízám s velkým výskytem ohrožených rostlin a živočichů. Přírodní památka (PP) Lukášov se nachází v obci Jablonec nad Nisou. Ochrana byla stanovena kvůli výskytu chráněného šafránu Heuffelova, jelikož se jedná o jedno z nejzápadnějších území výskytu této rostliny v Evropě.
Další přírodní památka je v obci Rádlo, kde se na podmáčených loukách a rašeliništích nacházejí vzácné druhy rostlin. Dále se na území mikroregionu vyskytuje chráněná území natura 2000 konkrétně ptačí oblast (PO) Jizerské hory, s výskytem v severní části území. V této ptačí oblasti se vyskytuje vzácný tetřívka obecný a sýc rousný. (AOPK ČR, 2019)
1.2 Kulturně-historická charakteristika území
Kulturně-historické předpoklady jsou samy o sobě součástí potenciálu dané krajiny, a však svou atraktivitou jsou lákadlem pro návštěvníky. Od přírodních předpokladů se odlišují tím, že je vytvořil člověk, a také rozdílným uspořádáním, zde se jedná převážně o bodové rozmístění. Kulturně-historické předpoklady se dělí na tři základní skupiny.
1.2.1 Kulturně-historické památky
„Mají významný vliv na migrační pohyby za poznáváním a poučením v mezinárodním i domácím cestovním ruchu. Jejich prostřednictvím se účastníci cestovního ruchu seznamují s historií, architekturou, technickými památkami a kulturou území.“ Nejvyhledávanější kategorií jsou historické památky jako hrady, zámky a sakrální stavby.
1.2.1.1 Historie Jablonecké Bižuterie
V první polovině 14. století vznikalo na našem území sklo, které se díky neustálému zdokonalování začalo označovat jako český křišťál. Ve 20. letech 19.století již bylo v konceptu více než dvě stě druhů bižuterie a skleněných výrobků. Dařilo se zejména bižuterním kamenům, perlám, napodobeninám pravých perel a také vánočním ozdobám, na trhnu byly však nejoblíbenější broušené skleněné knoflíky. Do Indie a islámských zemí byly vyváženy skleněné náramkové kroužky, naopak do Německa a USA byla vyvážena kovová bižuterie. V roce 1948 došlo ke znárodňování podniků a Jablonecká bižuterie padla do rukou státu, který se staral o produkci a prodej. V 60. letech 20. století prošel podnik modernizací
22
a z Jablonecké bižuterie se opět stala světová velmoc. Od roku 1989 je opět podnik v rukách soukromého vlastníka, nyní na Jabloneckou bižuterii navazuje firma Preciosa, díky které je stále česká bižuterie ve světě známá. (Česká republika, 2012)
1.2.1.2 Rozhledny
Z hlediska toho, že se v Mikroregionu nenacházejí žádné hrady a zámky, jsou rozhledny považovány za největší turistický cíl kulturně-historických památek. Ve sledovaném regionu je však situován velký počet rozhleden s interesantními výhledy.
Rozhledna Bramberk
Rozhledna je umístěna v obci Lučany nad Nisou v nadmořské výšce 787 m n.m. V roce 1889 původní dřevěná rozhledna vyhořela, a tak byla v letech 1911 až 1912 vybudována nová zděná rozhledna. Z rozhledny je výhled na Jizerské hory, Jizerské podhůří a za dobré viditelnosti je vidět i nejvyšší vrchol ČR Sněžka. Dále je vidět z rozhledny Černostudniční hřeben, Prosečský hřeben a také město Jablonec nad Nisou. (David, Soukup, 2008)
Rozhledna Císařský kámen
Rozhledna se nachází kilometr od obce Rádlo v nadmořské výšce 637 m n.m.
Rozhledna je situována na zalesněném vrchu na jednom z nejjižnější výběžků Jizerských hor. Rozhledna je postavena z kovové konstrukce s dřevěným obložením. Z rozhledny je výhled na Ještědský hřbet, Liberec, Jablonec nad Nisou a jižní svahy Jizerských hor. (Jablonecké kulturní a informační centrum, 2019)
Rozhledna Černá Studnice
Rozhledna je situována v obci Smržovka na nejvyšším bodu Černostudničního hřbetu v nadmořské výšce 869 m n.m. a patří k nejvyšším zděným rozhlednám v Jizerských horách. Z rozhledny je výhled na Jablonecko, jižní část Jizerských hor, Ještědský hřbet a na město Liberec. (David, Soukup, 2008)
Rozhledna Kopanina
Rozhledna leží v obci Pulečný v nadmořské výšce 640 m n.m. Na vrcholu kopce stojí rozhledna, která byla vystavěna z pálených neomítaných cihel a její výška je 18 m. Ze zasklené vyhlídky na ochoze rozhledny je vidět Český ráj, Ještěd, Černá Studnice a Jizerské hory. (David, Soukup, 2008)
23 Rozhledna Královka
Další rozhlednou v obci Bedřichov je rozhledna Královka. Dříve zde stála dřevěná vyhlídková věž vysoká 19 m, ta byla však v roce 1906 zničena při větrné bouři. Na místě po dřevěné věži byla vybudována 24 m vysoká zděná věž s horskou chatou.
Rozhledna se nachází v nadmořské výšce 859 m n.m. Z vyhlídky na věži je rozhled na hřeben Jizerských hor, Krkonoše, Údolí řeky Bílá Desná a na obec Bedřichov. (David, Soukup, 2008)
Obrázek č.2 Rozhledna Královka (zdroj: Czech Tourism, 2019)
Rozhledna Nisanka
Tuto nově vystavenou rozhlednu nalezneme v obci Nová Ves nad Nisou.
Vybudována byla v letech 2005 až 2006. Konstrukce rozhledny je tvořena ocelovým tubusem s ovinutým schodiště s válcovitou stavbou v přízemí. Rozhledna se nachází ve výšce 676 m n.m. Z rozhledny je krásný výhled na Jizerské hory. (Jablonecké kulturní a informační centrum, 2019)
Rozhledna Petřín
Na vrchu Petřín v jižní části města Jablonec nad Nisou se nachází rozhledna Petřín.
Leží v nadmořské výšce 618 m n.m., odkud je výhled na Ještědský hřeben, Jizerské hory, Krkonoše, Jablonec nad Nisou, Liberec a Tanvaldský špičák. Objekt je od roku 2015 uzavřen a nabízen k prodeji. (Jablonecké kulturní a informační centrum, 2019)
Rozhledna nad Prosečí
V nejjižnější části Jizerských hor v obci Jablonec nad Nisou, v katastrálním území Lukášov se na zalesněném hřbetu nachází rozhledna s chatou. Je situována v nadmořské
24
výšce 570 m n.m. a je nejníže položenou rozhlednou na území Mikroregionu. (David, Soukup, 2008)
Rozhledna Slovanka
Tato železná rozhledna se nachází na zalesněném vrchu v severní části obce Lučany nad Nisou. Leží v nadmořské výšce 820 m n.m. Jedná se o nejstarší železnou rozhlednu na území ČR, a také chráněnou technickou památkou. Z rozhledny je výhled na celé Jizerské hory, část Krkonoš, Ještědský hřbet a Český ráj. (David, Soukup, 2008)
1.2.1.3 Kostely Kostel Dr. Farského
Jedna z nejvýznamnější staveb v Jablonci nad Nisou. Kostel byl původně v roce 1833 vystaven jako evangelický, avšak v roce 1892 byl přestavěn na pseudogotický kostel. Jedná se o jednolodní stavbu s obdelníkovou věží.
Zajímavostí této stavby je, že je budova vytápěna plynem. V současnosti je kostel využíván k bohoslužbám Československé církve husitské, Jednoty bratrské a ke koncertům vážné hudby.
(Hrady, 2019)
Obrázek č. 3 Kostel Dr. Farského (zdroj: Jablonecké kulturní a informační centrum, 2013)
Kostel nejsvětějšího srdce Ježíšova
Římskokatolický kostel se nachází na Horním náměstí v centru města Jablonce nad Nisou. Jedná se o trojlodní cihlový objekt s hranolovou věží. Kostel má od roku 2009, kdy jeho schodiště prošlo rekonstrukcí bezbariérový přístup. V současnosti je kostel využíván k
25
bohoslužbám a koncertům vážné hudby. Od roku 1958 je objekt chráněn jako kulturní památka ČR. (Hrady, 2019)
Kostel povýšení Svatého kříže
Starokatolický kostel se nachází v Jablonci nad Nisou. Byl vybudován v letech 1900 až 1902 v secesním stylu. Jedná se o jednu z nejcennějších památek Jablonce nad Nisou a také patří k nejvýznamnější sakrálním secesním stavbám v Evropě. Dnes je kostel využíván ke svému původnímu účelu - bohoslužbám starokatolické církve. (Hrady, 2019)
Kostel Sv. Anny
Nejstarší stavební památka Jablonce nad Nisou. Původně sloužil jako farní chrám pro římskokatolické vyznání, tato funkce byla však ztracena během 2 světové války. Kostel byl v roce 2006 zásluhou mezinárodních dotačních fondů zrekonstruován. V současné době je chráněn jako kulturní památka ČR.
Dalšími významnými kostely na území Mikroregionu jsou Kostel Jana Křtitele v Janově nad Nisou, Evangelický kostel Gustava Adolpha v Jablonci nad Nisou, Kostel sv.
Václava v Rychnově u Jablonce nad Nisou, Kostel sv. Antonína Paduánského na Bedřichově, Katolický kostel panny Marie pomocnice křesťanů v Nové Vsi nad Nisou, Kostel sv. Ducha v Jablonci nad Nisou a Kostel Navštívení Panny Marie v Lučanech nad Nisou. (Hrady, 2019)
1.2.1.4 Ostatní významné sakrální stavby Boží muka u Anastázového Tondy
V obci Nová Ves nad Nisou směrem na Černou studnici u silnice stojí kříž Boží muka. Kříž byl vystavěn v roce 1814, po druhé světové válce byl však zničen a zbyl z něj pouze žulový podstavec. V roce 2008 byla tato památka opět obnovena. Kříž byl původně vystaven na hlavní dopravní tepně smržovského panství. (Turistický region Jizerské hory, 2019)
26 Melzerův pomník
Pomník je situován zhruba kilometr před vodní nádrží Bedřichov. Při stavbě vodní nádrže zemřel četník Robert Melzer, který nesl výplaty dělníkům a při zpáteční cestě vlastní chybou zemřel, když nasedl do vagónu úzkokolejové trati, která sloužila pouze na přepravu materiálu. (Hrady, 2008)
Obrázek č. 4 Melzerův pomník, (zdroj: Hrady, 2008)
1.2.1.5 Architektonicky významné stavby Budova poštovního úřadu
Tato novorenesanční budova se nachází v centru města Jablonce nad Nisou v těsné blízkosti městského divadla. Byla vybudována v letech 1892 až 1894. Objekt nedávno prošel rekonstrukcí a stále slouží svému původnímu účelu. (Cestou necestou, 2019)
Háskova vila
Nejstarší ze tří funkcionalistických vil situovaných v Jablonci nad Nisou. Vila byla vystavěna v roce 1931 a má půdorysný tvar písmena “L” a postavit si ji nechali manželé Háskovy. Vila se nachází v klidné části za jabloneckou přehradou. Nyní se jedná o soukromý objekt. (Architektura na severu Čech, 2019)
27 Kantorova vila
Jedna ze tří významných jabloneckých vil. vystavěna byla v letech 1933 až 1934 pro manžele Kantorovy. Inspirací jim byl architekt Adolf Loos. Tato stavba se odlišovala od okolní
zástavby. Vila je krychlového tvaru s plochou střechou. Nyní je vila zapsána na seznamu kulturních památek ČR.
(Architektura na severu Čech, 2019)
Obrázek č. 5 Kantorova vila, (zdroj: Jablonecké kulturní a informační centrum, 2019)
1.2.2 Kulturní zařízení a akce
„Tyto komponenty komplexu kulturně-historických předpokladů jsou velmi pestré a jejich úloha v cestovním ruchu je rozdílná.“ Jsou zde zahrnuty například galerie, muzea, divadla, koncerty a festivaly.
1.2.2.1 Muzea a galerie
Muzeum skla a bižuterie - galerie Belveder
Budova muzea v centru Jablonce nad Nisou se pyšní nesrovnatelnou sbírkou bižuterie v celé Evropě. Nalezneme zde všechny druhy bižuterie jak podle materiálu, tak podle technologie výroby. K vidění jsou v muzeu dvě stálé expozice Nekonečný příběh a Čarovná zahrada. V expozice Nekonečný příběh mohou návštěvníci vidět nejen bižuterii ale i sbírky knoflíků, mincí a medailí. Expozice Čarovná zahrada je příběh českého skla od anonymní číše po autorský solitér. K vidění je zde luxusní sklo, ale také skleněné ceny a trofeje ze známých soutěží. Návštěvníci muzea si také mohou prohlédnout krátkodobé výstavy, tvůrčí dílny či se zúčastnit bižuterních kurzů, přednášek nebo diskusních pořadů.
(Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, 2019)
28 Muzeum hraček
Muzeum v Jablonci nad Nisou se může pochlubit sbírkou hraček z období let 1940 až 1989. Toto muzeum založil Jiří Vavřín, který začal v dospělosti sbírat hračky, po kterých jako malý toužil, rozhodl se tedy s okolím podělit o vzpomínky z minulosti. Nalezneme zde hračky pro dívky i chlapce. Od stavebnic, modelů aut, vláčků až po panenky a kočárky.
(Muzeum hraček, 2019)
Muzeum obrněné techniky
Toto muzeum nalezneme na území mikroregionu v obci Smržovka, zde se jedná o sbírku obrněné techniky. Tato sbírka roste od roku 1999 na podnět ing. Jaroslava Janouška a pana Milana Klofáta. Sbírka techniky se nachází v zastřešených halách a součástí muzea je plocha, která je využívána pro ukázkové jízdy při akcích pro veřejnost. Nyní expozice čítá něco okolo 30 exponátů. Dalším prvkem v muzeu jsou dvě pracovní místa, která slouží pro opravu a restaurování nových kusů techniky. Muzeum by rádo v budoucnu zavedlo tématické výstavy, pro přiblížení historických okamžiků Československa a Evropy veřejnosti. (Muzeum obrněné techniky Smržovka, 2019)
Dále se na území mikroregionu v obci Smržovka nachází muzeum panenek a muzeum místní historie a výstavní síň a sklářská osada Kristiánov v obci Bedřichov, která je spoje s muzeem skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.
1.2.2.2 Divadla a kulturní centra Městské divadlo Jablonec nad Nisou
Jedná se o významnou budovu postavenou v secesním stylu, která byla vybudována v letech 1906 až 1907, a poté v letech 1996 až 1998 byla budova rekonstruována do dnešní podoby. Dnes může divadlo nabídnou návštěvníkům činohru, hudbu, pohádky pro nejmenší, představení pro studenty, operu a balet. Ročně se v městském divadle odehraje přes dvě stě vystoupení s roční návštěvností okolo osmdesáti tisíc. Divadlo se pyšní původními secesními lustry. (David,Soukup, 2008)
Eurocentrum Jablonec nad Nisou
Tato budova je zasazena do prostředí centra Jablonce nad Nisou. Jejím úkolem je organizování kulturních, vzdělávacích a společenských akcí. Vznikla v roce 2000 na přání města, které je také jejím vlastníkem. Každý rok se zde konají maturitní plesy, koncerty, veletrhy a výstavy. (Eurocentrum Jablonec nad Nisou s.r.o, 2019)
29 Klub na Rampě
Klubová historie sahá až do roku 1996, kdy se místo stalo tradičním pro muziku, divadlo, besedy, promítání a zábavu. Klub obývá bývalé prostory jabloneckého výstaviště, které byly v roce 2006 zrekonstruovány do dnešní podoby. Součástí klubu je velký sál s pódiem a malým barem a denně otevřený velký bar. Vystupovali zde hvězdy české muziky jako Divokej Bill, Tomáš Klus či Monkey Bussines. (Klub na Rampě, 2019)
Kulturní středisko - Zámeček
Tato budova sídlí na náměstí v obci Smržovka. V budově nalezneme kulturní středisko ale také muzeum místní historie, výstavní a obřadní síň. Kulturní středisko má za úkol starost o kulturní a společenské dění ve městě, vydává Smržovský zpravodaj a zajišťuje vzdělávací činnost. Dále pořádá mnoho akcí jako například letní slavnosti EURION, slet bubeníků či vítání občánků. (David, Soukup, 2008)
1.2.2.3 Společenské akce
Ty by měly plnit společenskou funkci. Jedná se o kulturní, sportovní a veletržní akce.
Zásluhou společenských akcí se zlepšují vztahy mezi jednotlivými kulturami a národy.
(Toušek a kol., 2008)
Slavnosti Černé Studnice
Každoročně konané v areálu rozhledny Černá Studnice na přivítání letní sezóny. V areálu je připraven doprovodný program pro děti a vystoupení místních kapel. Tato akce se obvykle koná předposlední víkend v měsíci červen.
JBC Fest
Dvoudenní hudební festival, který se koná v lyžařském areálu Dobrá voda na okraji Jablonce nad Nisou. Festival zpravidla koná poslední víkend v červnu. Jedná se o festival spíše pro mladší generace, jelikož je zde zastoupena hlavně moderní rocková, punková hudba a alternativní metal. (Jablonecké kulturní a informační centrum, 2019)
30 Letní slavnost EURION
Jedná se o festival konaný od pátku do neděle obvykle třetí víkend v srpnu. Festival začíná v pátek programem v lesoparku, v sobotu je zpravidla hudebně zábavný program a vše končí v neděli Pivrncovou jízdou veteránů. (Atlas Česka s.r.o, 2019)
JBC 4x Revelations
Od roku 2013 se vždy v červenci koná závod světové série ve fourcrossu ve skiareálu Dobré vody. Každý rok se závodu zúčastní okolo 10 tisíc diváků. Součástí závodu je samozřejmě doprovodný program, který je zahájen vždy v pátek ve venkovním amfiteátru Eurocentra v Jablonci nad Nisou. Součástí každého ročníku jsou místní kapely, DJs, soutěže a setkání se světoznámými jezdci. (JBC 4X revelations, 2019)
ABB Cup
Jedná se o závod horských kol vedoucí přes pět rozhleden - Bramberk, Slovanka, Královka, Tanvaldský Špičák a Černá studnice vedoucích Jizerskými horami. Závod startuje za Jabloneckou přehradou u budovy Elektro-pragy, a je plný sjezdů a velkých stoupání.
ABB Cup má různé závodní kategorie dětské, ženské a mužské a také různé délky tratě, které začínají od 3 km pro nejmenší do 54 km pro ty nejzdatnější.
Bedřichovský Night Light Marathon
Večerní závod, který závodníkům ukáže Jizerské hory v jiném světle za svitu měsíce.
Jedná se o závod v běžeckém lyžování, který nabízí velký výběr délky trati od 10 km do 30 km. Tento závod tradičně zahajuje seriál SkiTour, celý závod startuje na bedřichovském stadionu. Lyžaři jsou navíc vybaveni čelovkami a podél trasy jsou ohnivé louče.
Jizerská padesátka
Slavný a tradiční závod v běžeckém lyžování vede krásami Jizerských hor po tzv.
Jizerské magistrále se startovním místem na bedřichovském stadionu. Závodu se mohou zúčastnit jak profesionální běžci, tak amatéři, v tratích na 10, 25, 30 a 50 kilometrů. Závod se obvykle koná v únoru, a v letech 2007 a 2014 musel být závod zrušen kvůli nedostatku sněhu. Mnohokrát se také stalo, že byl závod zkrácen a jelo se pouze na uměle vytvořeném sněhu. (Atlas Česka s.r.o, 2019)
31
5 Realizační faktory a předpoklady cestovního ruchu Mikroregionu Jizerské hory
Realizační faktory jsou většinou méně důležitější oproti lokalizačním faktorů, jelikož se podle nich utváří způsobilost jednotlivých území pro cestovní ruch. Situace, kdy jsou realizační faktory důležitější, nežli lokalizační může nastat, avšak v těchto situací zde významně působí lidský faktor.
1.3 Dopravní předpoklady
Dopravní předpoklady jsou důležitou součástí pro rozvoj cestovního ruchu. Reliéf mikroregionu je členitý, tudíž limituje budování dopravních sítí. Dopravní předpoklady jsou také důležité z hlediska časové dosažitelnosti jednotlivých míst.
1.3.1 Silniční doprava
Silnice I. třídy I/65, která vede Libereckým krajem, začíná na území mikroregionu v obci Rychnova u Jablonce nad Nisou dále pokračuje přes Rádlo, centrum Jablonce nad Nisou do Lučan nad Nisou a poslední obcí mikroregionu, kterou prochází je obec Smržovka.
Silnice II. třídy II/287 vede územím v Jablonci nad Nisou a v Maršovicích. Dále se na území mikroregionu vyskytují pouze silnice III. třídy. Vzhledem k velikosti a turistickému zájmu o území je dopravní síť poměrně slabá. V zájmu mikroregionu by mělo být rozšíření silnic I. a II. Třídy, jelikož se na severu mikroregionu, který je hojně vyhledáván turisty nacházejí pouze silnice III. Třídy. Silnice v severní části území jsou však ovlivněny členitým reliéfem a klimatickými poměry, které zde panují. (Ředitelství silnic a dálnic, 2019)
1.3.2 Železniční doprava
Mikroregionem, a to konkrétně obcemi Rychnov u Jablonce nad Nisou a Rádlo prochází celostátní železniční trať 030, která vede z Pardubic přes Jaroměř do Liberce. Tato trať je dále napojena na Prahu a Německo. Regionální dráha 036 prochází městem Jablonec nad Nisou, a vede z Liberce do Harrachova s napojením do Polska. Města Jablonec nad Nisou a Liberec dále spojuje meziměstská tramvajová trať.
32 1.3.3 Dopravní obslužnost
V mikroregionu je dopravní obslužnost zaručována autobusovou, železniční a tramvajovou dopravou v rámci krajského integrovaného dopravního systému Libereckého kraje IDOL. Na území mikroregionu 7 z 10 obcí zaručuje dopravní obslužnost pomocí dobrovolného spolku Dopravní sdružení obcí Jablonecka („DSOJ“). Zbylé obce Dalešice, Maršovice a Rádlo využívají základní dopravní obslužnost, kterou zajišťuje Liberecký kraj.
Na území mikroregionu se nejčastěji vyskytuje autobusová doprava, a to zejména městská hromadná doprava Jablonec nad Nisou (MHD). MHD Jablonec nad Nisou spojuje mimo město obce Bedřichov, Janov nad Nisou, Lučany nad Nisou, Pulečný a Rychnov u Jablonce nad Nisou. Do obcí Dalešice, Maršovice, Rádlo a Smržovka jezdí regionální autobusy.
(Strategie území správního obvodu ORP Jablonec nad Nisou, 2015)
1.4 Materiálně-technické předpoklady
Tyto předpoklady mají za cíl podpořit rozvoj cestovního ruchu, jelikož je zde důležitá vybavenost území z hlediska ubytovacích, stravovacích, zábavních, sportovních a dalších zařízení. U těchto zařízení je důležitá kvalita nežli kvantita poskytovaných služeb.
1.4.1 Ubytovací zařízení
Výskyt ubytovacích zařízení na území je dostačující z hlediska množství, avšak kvalitních ubytovacích zařízení je minimum. Největší množství kvalitních ubytovacích zařízení nalezneme v obci Bedřichov, který je turistickým cílem jak Čechů, tak cizinců v letních i zimních měsících. V obcích Dalešice, Maršovice, Rádlo a Rychnov u Jablonce nad Nisou se nenacházejí žádná ubytovací zařízení.
Tabulka č. 3 Nejlépe hodnocené ubytovací zařízení v mikroregionu
Obec Název ubytovacího zařízení Kapacita
Bedřichov Vila Wander 12
Bedřichov Penzion Statek Rajtů 6
Bedřichov Chata Nisanka 29
Bedřichov Balada horská chata 21
Bedřchov Chata Harmonie 15
Bedřichov Penzion Uko 18
Bedřichov Chalupa na Malinovce 10
Jablonec nad Nisou Apart hotel Jablonec 27 Jablonec nad Nisou Jizera apartments Soukenná 13 Janov nad Nisou Prezidentská chata 15
33
Janov nad Nisou Hotel Královka 60
Janov nad Nisou Chata Magistrála 25
Janov nad Nisou Hotel Premiér 9
Janov nad Nisou Apartmán Loučky 32
Janov nad Nisou Chata Brejlovka 15
Janov nad Nisou Chata Rychtářka 14
Lučany nad Nisou Penzion Kitty 13
Lučany nad Nisou Villa Levenslust 10 Nová Ves nad
Nisou Penzion Jizerka 20
Smržovka Holiday home 13
Smržovka Apartmán U Nás 9
Smržovka Privát Saxán 24
Smržovka Portus Apartment 10
(zdroj: Booking, vlastní úprava)
Tabulka č. 4 Celková kapacita ubytovacích lůžek v obcích Mikroregionu
Obec Počet zařízení
Počet lůžek
Bedřichov 30 1100
Janov nad Nisou 38 1400
Jablonec nad Nisou 20 903
Lučany nad Nisou 17 610
Nová Ves nad Nisou 7 190
Rádlo 2 20
Smržovka 6 180
(zdroj: Český statistický úřad, vlastní úprava)
Největší kapacitu ubytovacích lůžek má obec Janov nad Nisou, která má v 38 ubytovacích zařízení 1400 lůžek, dále pak obec Bedřichov má ve 30 zařízeních 1100 lůžek.
Nejméně ubytovacích zařízení má obec Rádlo a to 2 s kapacitou 20 lůžek. V obce Dalešice, Maršovice, Pulečný a Rychnov u Jablonce nad Nisou nedisponují žádnými ubytovacími zařízeními.
1.4.2 Stravovací zařízení
Na území mikroregionu je poměrně velký počet stravovacích zařízení, avšak se jedná spíše o nekvalitní zařízení typu hostinec. Větší počet restaurací se nachází v obcích Bedřichov a Jablonec nad Nisou, zde se můžeme setkat s dobrou kvalitou stravování vzhledem k hojně vyhledávané turistické lokalitě. V každé z obcí mikroregionu nalezneme alespoň jedno stravovací zařízení.
34
Tabulka č.5 Nejlépe hodnocené stravovací zařízení na území mikroregionu
Obec Název stravovacího zařízení Kuchyně
Bedřichov Šámalova chata - restaurace Česká
Bedřichov La Pasta Italská
Jablonec nad Nisou Restaurant 59 Italská
Jablonec nad Nisou Q Burger bar Americká
Jablonec nad Nisou Půlměsíc Grill a Pasta Italská
Jablonec nad Nisou Na Baště Česká
Janov nad Nisou Rozhledna Královka Česká
Janov nad Nisou Prezidentská chata Česká
Smržovka Severka Mezinárodní
(zdroj: Tripadvisor, vlastní úprava)
1.4.3 Rekreační, sportovní a zábavní zařízení
Zařízení tohoto typu slouží k relaxaci v klidném prostředí, či naopak ke sběru zážitků z různých sportovních dobrodružství a zábavných atrakcí. Všechny typy trávení volného času jsou na našem území hojně vyhledávané jak turisty z jiných částí ČR či světa, ale i místními obyvateli. (Toušek a kol., 2008)
Rekreační středisko Bílá Vraná
Jediné rekreační středisko na území mikroregionu se nachází v obci Bedřichov.
Tento typ rekreačního střediska je hojně využíván pro školy v přírodě, jelikož součástí budovy je restaurace, konferenční místnost a hřiště na volejbal. (Turistický portál CZeCOT, 2019)
Sportoviště Janovská sokolovna
Jedná se o areál s vnitřním a venkovním zázemím. Vnitřní sportoviště je krytá víceúčelová hala má vybavení pro běžné sporty jako jsou basketbal, volejbal, badminton či sálová kopaná, také se zde konají hodiny tělocviku. Venkovní sportoviště se skládá ze štěrkopískového fotbalového hřiště, multifunkční antuky pro tenis či nohejbal a pískového kurtu pro nohejbal. (Jablonecké kulturní a informační centrum, 2019)
Sportovní areál Břízky
Areál spadající pod hotel Břízky, který se pyšní sportovním zázemím přístupný veřejnosti za poplatek. Nalezneme zde krytou tenisovou halu, dva kurty na squash,
35
badmintonové kurty a vnitřní hřiště na golf. Z venkovního zázemí jsou zde tenisové kurty, dvě fotbalová hřiště s osvětlením. (Hotel Břízky, 2019)
Areál Střelnice
Sportovní areál v Jablonci nad Nisou, který se skládá z atletické haly, atletického stadionu a fotbalového stadionu, dále jejich součástí je fitness, sauna a rehabilitační centrum.
Atletická hala je jedna z nejstarších atletických hal v ČR, která byla uvedena do provozu v roce 1967, a v roce 2007 prošla celkovou rekonstrukcí. Ovál atletické haly je 300 m dlouhý a má 4 běžecké dráhy, hala dále disponuje fitness a čtyřmi badmintonovými kurty.
Atletický stadion je považován za jeden z nejmodernější v ČR, výstavba stadionu byla dokončena v roce 2004 a je vybudován tak aby se zde mohli konat ligové a mezinárodní závody. Stadion je v těsné blízkosti atletické haly, tudíž jsou zde skvělé tréninkové podmínky za jakéhokoliv počasí.
Fotbalový stadion má tři tribuny a 6100 krytých míst k sezení. Trávník stadionu je vyhříván, zvláště kvůli přírodním podmínkám, které zde panují v zimních měsících.
Každoročně se zde hraje první liga a pravidelně konané reprezentační utkání.
Městský plavecký bazén Jablonec nad Nisou
Bazén je spojením sportu i zábavy, nalezneme zde plavecký bazén o délce 25m s 8 drahami. Tato část bazénu je využívána pro tréninky plavců, výuku plavecké školy a samozřejmě pro veřejnost. Dále se zde nachází dětský bazén, ve kterém nalezneme brouzdaliště, chrlič vody, vodní hřib a dětskou skluzavku. Nedílnou součástí jabloneckého bazénu jsou atrakce, a to konkrétně dva tobogány, vodní clonu, dravou řeku, vířivku, a masážní lavici. Dále k bazénu patří sauna, parní komory, masáže, solárium a občerstvení.
Městský zimní stadion
Jedná se o zimní stadion umístění v centru města Jablonce nad Nisou, kde hrají svá domácí utkání HC vlci Jablonec. Stadion má kapacitu 1500 diváků a součástí je tělocvična s posilovnou a občerstvení. (Sport Jablonec nad Nisou, 2019)
Lyžařský areál Severák
Nachází se v nadmořské výšce 800 m n.m. v jedné z nejchladnějších oblastí Jizerských hor. Jedná se o areál s patnácti sjezdovými tratěmi, pouze dvě z nich jsou červené barvy tedy obtížnost pro středně pokročilé. Tratě mají celkem délku pět kilometrů, a dopravu
36
zde zajišťuje 6 vleků pro dospělé, 4 dětské vlaky a dětský koberec. K dispozici je zde skiservis, půjčovna lyžařského vybavená a občerstvení.
Lyžařský areál Malinovka
Areál se nachází v obci Bedřichov a pyšní se 4,5 kilometry upravených tratí střední a nízké obtížnosti. V areálu je 6 vleků z toho dva jsou typu kotva a čtyři typu poma, dále se zde nachází dětský vlek, lyžařská škola, ski servis, půjčovna lyžařského vybavení a občerstvení. (Ski aréna Jizerky, 2019)
Bobová dráha
Dráhu nalezneme v obci Janov nad Nisou a jedná se o vzrušující zážitek pro všechny věkové kategorie. Po dráze se jezdí s vozíky, které mají gumová kolečka a brzdu podle, které si každý volí rychlost a styl jízdy. Dále zde nalezneme samoobslužnou restauraci a dětský koutek. (David, Soukup, 2008)
Dále se na území mikroregionu vyskytuje poměrně velké množství fitness center, spinningové kluby, tenisový klub a lyžařský areál Kolečko, lyžařský areál Dobrá Voda, lyžařský areál Zálesí v Rychnově u Jablonce nad Nisou, lyžařský areál U Pily v Lučanech nad Nisou.
37
6 Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích Mikroregionu Jizerské hory
Podle (Bína Jan, 2002) je potenciál cestovního ruchu chápán jako konkrétní výsledek zhodnocení lokalizačních podmínek a předpokladů pro rozvíjení cestovního ruchu.
„Lokalizační podmínky cestovního ruchu vytvářejí složitý multidisciplinární systém.
Podmínkou pro zkoumání tohoto systému je jeho zjednodušení a rozčlenění na relativně přirozené segmenty. Za tyto aktivity považujeme jednotlivé, v zásadě homogenní aktivity cestovního ruchu – např. cykloturistika, kulturně poznávací turistika, apod.
Tabulka č.6 Jednotlivé složky cestovního ruchu a jejich bodové hodnocení
(zdroj: Bína Jan, 2002)
38
6.1 Postup hodnocení potenciálu cestovního ruchu
Lokalizační podmínky se v cestovním ruchu objevují ve třech hlavních formách: a) vhodnost krajiny pro určitou aktivitu cestovního ruchu – aktivity, které jsou vázané na přírodní prostředí, b) zda se v obci vyskytuje atraktivita pro turisty – kulturně-historické památky, muzea, c) společenské akce, které pořádá obec a navštěvují je diváci z jiných obcí.
Body a, b jsou v podstatě neměnné body, jelikož se přírodní podmínky ve skutečnosti mění pouze minimálně, nové kulturně-historické památky se v obcích vytvářejí těžko. Potenciál cestovního ruchu se dá však velmi dobře ovlivnit pořádáním společenských akcí, a tím se zvýší pozornost daného území.
(Bína Jan, 2002) rozdělil lokalizační podmínky do dvou základních okruhů – subsystémů, a to přírodní a kulturní. Součástí přírodních subsystémů jsou složky cestovního ruchu, které jsou založeny na aktivní turistice. Do kulturních subsystémů spadají složky cestovního ruchu, které jsou formulované akcemi či kulturním poznáním. Výjimkou je lázeňství, které stojí na hranici obou subsystémů, patří však do kulturního subsystému cestovního ruchu. Subsystémy cestovního ruchu jsou dále rozděleny na jednotlivé složky, které jsou zaznamenány v tabulce č. 6.
Jednotlivým složkách daného subsystému byly přiřazeny stupně dle množství výskytu daných podmínek ve sledovaném území obce. Do stupně 1 spadají obce, které splňují podmínky pro základní úroveň. Obce, které patří do stupně 2, splňují podmínky dané úrovně, a tím dosahují až regionálního významu. Stupeň 3 mají obce se zastoupením podmínek na celostátní nebo mezinárodní úrovni. Každému stupni bylo připojeno bodové ohodnocení podle váhy jednotlivé složky. Každá složka může dosahovat jiného ohodnocení, některé mají nižší a některá vyšší význam. Ohodnocení je získáváno expertním odhadem.
Bodové ohodnocení jednotlivých obcích bylo sečteno, a poté rozřazeno do intervalů 1-5, které říká, jakého potenciálu cestovního ruchu dosahují jednotlivé obce.
Výjimkou stupňů jsou horolezectví, závěsné létání, sportovní myslivost, sportovní rybolov a pozorování vodního ptactva, kterým byl přiřazen pouze jeden stupeň, a to tedy zda se na území vyskytoval či nikoli. (Bína Jan, 2002)
