Technická univerzita v Liberci Ekonomická fakulta
Studijní program: 6208 – Ekonomika a management Studijní obor: Podniková ekonomika
Analýza podnikatelského prostředí v Mongolsku Analysis of business environment in Mongolia
DP-EF-KPE 2011-12
Bc. Sonintcetceg Khurelbaatar
Vedoucí práce: prof. Ing. Ivan Jáč, CSc., Katedra podnikové ekonomiky Konzultant: Ing. Pavla Řehořová, Ph.D., Katedra podnikové ekonomiky
Počet stran: 108 Počet příloh: 5
Datum odevzdání: 5. května 2011
3
Prohlášení
Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č.121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem.
V Liberci 5. 5. 2011 Podpis:...
4
Poděkování
Ráda bych touto cestou poděkovala konzultantce Ing. Pavle Řehořové, Ph.D. za pomoc, odborné rady a podnětné připomínky k dané problematice. Rovněž děkuji vedoucímu diplomové práce prof. Ing. Ivanu Jáčovi, CSc. za vstřícnost a ochotu, se kterou se mi věnovali.
5
Resumé
Diplomová práce se zabývá analýzou podnikatelského prostředí v Mongolsku v kontextu obchodní spolupráce s Českou republikou. Cílem práce je poskytnout českým podnikatelům obsáhlý přehled o možnostech a příležitostech podnikání a rovněž se stát inspirací pro další rozvoj hospodářských vztahů mezi Českou republikou a Mongolskem. Zaměřuje se především na mongolský zahraniční obchod se zbožím a službami, pohyb pracovních sil, kapitálové transfery a specifika podnikání. Dále shrnuje fakta o mongolské historii, kultuře, obchodních zvycích a ekonomice, která jsou nezbytná pro úspěšné podnikání v Mongolsku.
Práce popisuje dlouholetou spolupráci mezi Mongolskem a Českou republikou a uvádí příležitosti pro české subjekty na mongolském trhu.
Klíčová slova
Mongolsko, přímé investice, rozvojová spolupráce, dovoz, vývoz.
6
Summary
The thesis deals with the analysis of business environment in Mongolia in the context of trade co-operation with the Czech Republic. The goal is to provide a comprehensive overview of the business opportunities in Mongolia for Czech businessmen and to become an inspiration for further development of economic relations between the Czech Republic and Mongolia. It focuses especially on Mongolian foreign trade in goods and services, the movement of labour, capital transfers and business specifics. Furthermore, it summarises the facts about Mongolian history, culture, business customs and economics, which are essential to set up successful business in Mongolia. The work describes the long-term co-operation between Mongolia and the Czech Republic and outlines opportunities for Czech companies in the Mongolian market.
Key words
Mongolia, Direct investment, Development co-operation, Import, Export
7
OBSAH
OBSAH ... 7
Seznam zkratek ... 11
Seznam tabulek ... 13
Seznam obrázků ... 14
ÚVOD ... 15
1 OBECNÉ INFORMACE O MONGOLSKU... 16
1.1 Základní údaje o Mongolsku ... 16
1.2 Geografická a administrativní členění... 17
1.3 Historický vývoj Mongolska ... 18
1.4 Přírodní a klimatické podmínky, životní prostředí... 20
1.5 Obyvatelstvo... 20
1.6 Náboženství ... 21
2 PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ MONGOLSKA ... Chyba! Záložka není definována. 2.1 Politické a právní prostředí... 23
2.1.1 Politické prostředí ... 23
2.1.2 Vnější vztahy... 24
2.1.3 Právní prostředí ... 25
2.2 Založení obchodní společnosti ... 26
2.2.1 Právní náležitosti potřebné k založení obchodní společnosti... 27
2.2.2 Zřízení zastoupení zahraniční složky v Mongolsku... 27
2.2.3 Podmínky vstupu zahraničního kapitálu a investiční pobídky... 28
2.3 Daňový systém ... 30
2.3.1 Daň z příjmu hospodářských subjektů ... 30
2.3.2 Daň z příjmu obyvatel ... 31
8
2.3.3 DPH... 31
2.3.4 Odvod na sociální pojištění ... 31
2.4 Politická a institucionální rizika v Mongolsku ... 31
2.5 Analýza ekonomického prostředí ... 32
2.5.1 Zemědělství ... 33
2.5.2 Průmysl... 33
2.5.3 Služby... 35
2.6 Analýza makroekonomických ukazatelů... 35
2.6.1 Hrubý domácí produkt ... 35
2.6.2 Inflace... 37
2.6.3 Státní rozpočet... 38
2.7 Zahraniční obchod ... 39
2.7.1 Obchodní bilance a komoditní struktura zahraničního obchodu... 39
2.7.2 Proexportní politika Mongolska... 41
2.7.3 Tarifní opatření v zahraničním obchodě: ... 42
2.8 Přímé zahraniční investice v Mongolsku... 42
2.9 Zhodnocení ekonomického prostředí Mongolska ... 45
2.10 Analýza sociálního prostředí ... 46
2.10.1 Demografický vývoj Mongolska... 47
2.10.2 Analýza životní úrovně obyvatel... 48
2.10.3 Vzdělanost obyvatel ... 49
2.10.4 Postavení mužů a žen ve společnosti ... 50
2.11 Dopravní infrastruktura a technologické prostředí... 50
2.11.1 Dopravní infrastruktura ... 51
2.11.2 Telekomunikace a informační služby ... 53
2.11.3 Podpora rozvoje informačních technologií ... 56
9
2.11.4 Věda a výzkum... 58
2.12 Zhodnocení podnikatelského prostředí... 59
3 OBCHODNÍ ZVYKLOSTI A KULTURNÍ SPECIFIKA MONGOLSKA... 61
3.1 Vliv náboženství v mongolské kultuře ... 61
3.2 Přírodní podmínky a jejich vliv na způsob života lidí... 63
3.3 Způsob bydlení ... 64
3.4 Vliv posledních let na způsob života obyvatel ... 65
3.5 Obchodní jednání... 65
3.6 Způsob vyjadřování ... 68
3.7 Rodinné vazby v obchodě... 69
3.8 Gastronomie... 70
3.9 Typické vlastnosti Mongolů ... 70
3.10 Symboly... 71
3.11 Oblečení... 72
3.12 Svátky v Mongolsku... 72
3.13 Specifika mongolské kultury... 73
4 SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY S MONGOLSKEM ... 74
4.1 Vývoj spolupráce ČR s Mongolskem... 74
4.2 Obchodní spolupráce ČR s Mongolskem ... 75
4.3 Komoditní struktura obchodu se zbožím mezi ČR a Mongolskem... 77
4.4 Přímé zahraniční investice ČR v Mongolsku ... 78
4.5 Zahraniční rozvojová spolupráce ČR s Mongolskem... 79
4.6 Investiční a obchodní aktivity vybraných českých subjektů V Mongolsku ... 82
4.7 Cestovní ruch a služby... 86
4.8 Příležitosti pro české subjekty na mongolském trhu ... 89
4.9 Rizika a omezení vstupu českých subjektů na mongolský trh ... 91
10
5 ZÁVĚR... 96 6 SEZNAM LITERATURY ... 99 Seznam příloh... 102
11
Seznam zkratek
ADB Asijská rozvojová banka (Asian Development Bank)
APEC Rada pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (Asia-Pacific Economic Co-operation)
ASEAN Sdružení národů jihovýchodní Asie (Association of Southeast Asian Nations) ČEB Česká exportní banka
ČLR Čínská lidová republika
EBRD Evropská banka pro obnovu a rozvoj (European Bank of Reconstruction and Development)
EGAP Exportní garanční a pojišťovací společnost
EU Evropská unie
FDI Přímé zahraniční investice (Foreign Direct Investment)
FIFTA Agentura na podporu investic a zahraničního obchodu Mongolska (Foreign Investment and Foreign Trade Agency)
GDI Index lidského rozvoje s ohledem na rovnost žen a mužů (Gender-related Development Index)
GEM Ukazatel nerovnosti v příležitostech pro muže a ženy ve společnosti (Gender Empowerment Measure)
GSP Všeobecný systém preferencí (Generalised System of Preferences) HDI Index lidského rozvoje (Human Development Index)
HDP Hrubý domácí produkt
IMF Mezinárodní měnový fond (International Monetary Fund) IT Informační technologie
MLRS Mongolská lidová revoluční strana MNDS Mongolská národní demokratická strana MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí MSDS Mongolská sociálně–demokratická strana
12 MZE Ministerstvo zemědělství
MZV Ministerstvo zahraničních věcí MŽP Ministerstvo životního prostředí
ODA Oficiální rozvojová pomoc (Official Development Aid)
OEDC Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Co-operation and Development)
OSN Organizace spojených národů (United Nations) PZI Přímé zahraniční investice
UNDP Rozvojový program OSN (United Nations Development Programme) UNESCAP Ekonomické a sociální komise OSN pro Asii a Tichomoří (United Nations
Economic and Social Committee of Asia and Pacific)
UNESCO Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organisation
USAID Agentura USA pro mezinárodní rozvoj (United States Agency for International Development)
WTO Světová obchodní organizace (World Trade Organisation) ZRS Zahraniční rozvojová spolupráce
13
Seznam tabulek
Tab. 1 Základní údaje o Mongolsku
Tab. 2 Kroky při zakládání společnosti v Mongolsku a jejich nákladovost Tab. 3 Hodnota výstupu průmyslu v běžných cenách v letech 2006‒2009 Tab. 4 HDP (v mil. USD) a růst HDP v letech 2001‒2009
Tab. 5 Státní rozpočet Mongolska v letech 2006‒2010
Tab. 6 Zahraniční obchod Mongolska v mil. USD v letech 2006‒2010 Tab. 7 Největší zahraniční korporace investující v Mongolsku
Tab. 8 Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let
Tab. 9 Deset nejvýznamnějších skupin zboží vyvezených z ČR do Mongolska v roce 2009
Tab. 10 Komoditní struktura dovozu zboží z Mongolska do ČR v roce 2009
14
Seznam obrázků
Obr. 1 Mapa Mongolska
Obr. 2 Graf struktury mongolského průmyslu v roce 2009 Obr. 3 Graf vývoje HDP v letech 2001‒2009
Obr. 4 Graf vývoje státního rozpočtu Mongolska v letech 2006‒2010 Obr. 5 Graf vývoje inflace v % v letech 2006‒2010
Obr. 6 Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo-graf
Obr. 7 Procentuální rozdělení PZI v Mongolsku podle jednotlivých odvětví v roce 2009
Obr. 8 Věková struktura obyvatel Mongolska Obr. 9 Silniční mapa Mongolska
Obr. 10 Telefonní síť mobilních operátorů (Mobicom a Skytel) v Mongolsku Obr. 11 Systém národní přenosové sítě – analogová a digitální mikrovlákna Obr. 12 Mongolská vlajka
Obr. 13 Graf bilance obchodní výměny ČR-Mongolsko v letech 2006‒2010
15
ÚVOD
Výběr tématu této diplomové práce byl poměrně jednoduchý. Region Asie je mi blízký, Mongolsko je totiž mým rodištěm. Od roku 1996 však již trvale žiji v České republice, a proto, když jsem začala studovat obor Ekonomika a management na Ekonomické fakultě Technické univerzity v Liberci, podnítilo to můj hlubší zájem o problematiku podstaty česko- mongolské spolupráce. Mongolsko se stalo prioritní zemí, na kterou jsem v rámci práce soustředila svou pozornost. Právě potenciál této země a malé povědomí české veřejnosti o Mongolsku, mě vedly k tomu, že jsem se rozhodla pro zpracování tohoto tématu.
Cílem práce je obeznámení se s rysy a charakteristikami mongolského trhu, zdůraznění jeho kvalit a případných nedostatků. Práce má podat ucelený přehled o současném stavu mongolského hospodářství, ale i o perspektivách jeho vývoje. Nechybí ani analýza vztahů mezi Mongolskem a ČR.
V první kapitole uvádím základní informace o Mongolsku, které poskytují náhled na ekonomiku a zemi jako takovou. Ve druhé kapitole se zaměřuji na analýzu podnikatelského prostředí, která je rozčleněna na analýzu politických a právních aspektů podnikání, ekonomických ukazatelů i sociálních charakteristik. Součástí této analýzy je také vymezení legislativních podmínek a přehled základních zákonů důležitých pro podnikání a samotný vstup na mongolský trh. Zároveň tato kapitola obsahuje přehled základních ekonomických ukazatelů, ze kterých lze posoudit současnou ekonomickou situaci země a usuzovat na její nejbližší vývoj. Velká pozornost je také věnována analýze zahraničního obchodu, která může poskytnout cenné informace potenciálním investorům. Obsahem této kapitoly je taktéž analýza demografické struktury obyvatelstva, vzdělanosti a životní úrovně. Na závěr se věnuji dopravní infrastruktuře země. Ve třetí kapitole předkládám přehled kulturních specifik a zvyků v rámci obchodního jednání v Mongolsku, která jsou častým předpokladem pro navázání dlouhodobých partnerských obchodních vztahů. Čtvrtá kapitola je věnována spolupráci mezi ČR a Mongolskem, jejímž cílem je zmapování obchodní spolupráce mezi oběma zeměmi, uvedení možných příležitostí pro české podnikatele, ale zároveň i upozornění na možná rizika, která souvisí se vstupem na mongolský trh.
16
1 OBECNÉ INFORMACE O MONGOLSKU
1.1 Základní údaje o Mongolsku
Tab. 1: Základní údaje o Mongolsku Oficiální název Mongolsko Hlavní město Ulánbátar
Rozloha 1,564 mil. km2
Poloha státu Asie, vnitrozemská země, hranice s Čínou a Ruskem
Podnebí Kontinentální, s výraznými teplotními extrémy Počet obyvatel 2,736 mil.
Hustota obyvatelstva 1,6 os/km2
Náboženství Buddhismus 94 %, Islám 6 % ( především Kazaši na západě země)
Jazyk Chalchská mongolština (úřední jazyk), další používané světové jazyky: ruština, angličtina Politický systém Parlamentní republika
Hlava státu Tsakhiagiin Elbegdorj Předseda vlády Sükhbaataryn Batbold
Ekonomická struktura Zemědělství: 24,7 %; Průmysl: 35,5 %; Služby:
44,8 %
Měna Mongolský tugrik (MNT)
Časový rozdíl + 7 hodin
Zdroj: vlastní
17
1.2 Geografická a administrativní členění
Mongolsko je vnitrozemský stát v centrální Asii s rozlohou 1 564 000 km2, což jej činí osmnáctým největším státem světa. Zemi charakterizuje silně kontinentální podnebí s velkým kolísáním teplot během dne v průběhu celého roku. Průměrná nadmořská výška státu je 1 580 m. Mapu Mongolska představuje Obr. 1.
Z administrativního hlediska je Mongolsko rozděleno do 22 správních jednotek – 21 krajů a jedné městské části: Ulánbátaru. Tyto správní jednotky, které se nazývají ajmaky, jsou dále rozděleny na menší celky – somony, kterých je celkem 315. Mezi největší a nejvýznamnější sídla patří: hlavní město Ulánbátar, Darkhan (průmyslové středisko v ajmaku Darkhan-Uul) a Erdenet (těžební centrum v ajmaku Orchon). V hlavním městě žije přibližně 50 % populace, na venkově tradičním kočovným životem žije přibližně 30 % populace, zbytek populace žije v krajských a menších městech.
Obr. 1: Mapa Mongolska1
1 Asian info [online]. 2000 [cit. 2011-04-13]. Mongolia. Dostupné z WWW:
<http://www.asianinfo.org/asianinfo/mongolia/about_mongolia.htm>.
18
Měnovou jednotkou je 1 tugrik = 100 möngö, směnný kurz je přibližně 100 USD = 1700Kč = 125000 tugrik ( tj. 1 Kč je cca 73,50 tugriků.). Průměrná měsíční mzda dosahuje přibližně 300.000 tugriků ( tj. Cca 240 USD ).
1.3 Historický vývoj Mongolska
První archeologické nálezy se datují do dob před pěti sty tisíci lety. Již od počátku prvního tisíciletí před Kristem obývali území dnešního Mongolska nomádští pastevci. Kočovný způsob života lidí přetrvává dodnes a představuje jedno ze specifik Mongolska. Ve třetím století před Kristem se kočovníci spojili do kmenového svazu Hunů. Právě část tohoto svazu odešla do Evropy, kde pak výrazně zasáhla do tehdejšího vývoje, když Hunové pod vedením chána Attily ovlivnili velké stěhování národů.
Až ve 12. století se Mongolové sjednotili a vznikl státní svazek, tzv. “Chamag Mongol uls”, v čele s Chabulchánem. Právě jeho vnuk Temüdžin získal v roce 1206 titul Čingischán, který znamená v překladu “Chán chánů” a “Velký vládce světové říše”. Čingischán pokračoval ve sjednocování kmenů a od roku 1206 se datuje vznik Mongolské říše. Za své vlády zavedl rovnost všech lidí a náboženství. Čingischán vybudoval silnou armádu založenou na meritokracii: postavení získávali vojáci, kteří se proslavili svou statečností nebo dlouhodobou loajálností. Jeho vojska používala převratnou taktiku jezdeckého boje, díky níž dokázali válečníci porazit i několikanásobně větší přesilu. Toto období je charakteristické právě řadou tažení do Číny a Střední Asie. Po jeho smrti v roce 1227 nadále pokračovali jeho potomci v expanzi do Ruska, Persie, Zakavkazska a Evropy. Nicméně nedokázali zabránit rozpadu říše do několika samostatných částí.
V roce 1260 se dostal k moci Chublajchán, Čingischánův vnuk, kterému se podařilo dobýt celou Čínu, prohlásil se čínským císařem a roku 1271 založil pod jménem Yuan Shizu čínskou dynastii Jüan. V té době se Mongolská říše rozprostírala od Koreje až k Uhrám.
V tomto období dochází k velkému ekonomickému rozvoji, ale po Chublajchánově smrti už jeho následovníci nedokázali udržet mocnou říši. Mongolská dynastie byla svržena z trůnu v roce 1368 a mongolské impérium se rozpadlo na mnoho feudálních kočovnických knížectví.
19
Od 17. století v Mongolsku i v Číně vládla mandžuská dynastie Čching. Poté, co Čína dobyla oblast dnešního Vnitřního Mongolska, došlo k rozdělení území na Vnitřní a Vnější Mongolsko, následně v roce 1691 se podařilo dobýt i území Vnějšího Mongolska. V 16. a 17.
století se v Mongolsku začal šířit tibetský buddhismus doplněný o místní šamanské praktiky.
Hlavou mongolských buddhistů je reinkarnovaný bogdgegén tzv. “Živý Buddha”. Mongolské buddhistické kláštery časem získaly velký politický i ekonomický význam.
Nejvýznamnějšími centry buddhismu se staly dnešní Ulánbátar a Erdenedzú.
V roce 1911 byla svržena mandžuská dynastie Čching. Mongolsko toho využilo a za podpory Rusů vyhlásilo nezávislost Vnějšího Mongolska. Jižní část Mongolska je dodnes součástí Číny jako autonomní oblast Vnitřní Mongolsko. Konečnou samostatnost si Mongolové vybojovali až v roce 1921 za pomocí sovětských vojsk. K získání samostatnosti došlo díky povstání proti Číně vedené Süchbátarem. Dodnes se proto slaví 11.července svátek Nádam, při kterém se soutěží v tradičních disciplinách jako je lukostřelba, koňské dostihy a zápasení.
Po náhlé smrti Süchbátara, který inicioval povstání v roce 1921, se Vnější Mongolsko dostalo pod sovětský vliv. Socialismus tvrdě nalomil mongolskou kulturu. Budoval se lidový stát, kdy Rusové prezentovali Mongolsko jako příklad země, kde byla přeskočena fáze kapitalismu, zemi, kde se začal budovat socialismus ihned po feudalismu. V listopadu 1924 byla Velkým státním churalem zrušena předchozí vláda, byla vyhlášena lidová republika a přijata první ústava v dějinách mongolské země. Komunistická vláda zavedla mohutnou protináboženskou kampaň. Právě propagovaný ateismus měl v 30. letech 20. století za následek zničení více než sedmi set padesáti buddhistických klášterů. Buddhismus zažil svoji renesanci až počátkem devadesátých let 20. století, kdy byl svržen komunismus a od roku 1991 je znovu státním náboženstvím.
Kromě silné anti-buddhistické propagandy začalo násilné zavádění azbuky a hospodaření v zemědělských družstvech. V 60.letech sloužilo Mongolsko jako nárazníkové pásmo mezi SSSR a Čínou. V Mongolsku bylo umístěno několik set tisíc sovětských vojáků.
Sovětský svaz využíval Mongolsko i k těžbě nerostných surovin. Až když v roce 1990 odešla sovětská vojska z Mongolska, zformoval se systém více politických stran, byla přijata nová
20
ústava a byl zahájen přechod k demokracii. Transformace k tržní ekonomice pokračuje až do současnosti.
1.4 Přírodní a klimatické podmínky, životní prostředí
Vzhledem k tomu, že Mongolsko je rozlehlá země, regiony se výrazně odlišují i přírodními podmínkami. Centrální část Mongolska je specifická svými stepmi, na jihu se rozprostírá poušť Gobi a na západě a severu země převažují hornatá území. Na území je málo přírodních zdrojů pitné vody.
Na vývoj země mají vliv i klimatické podmínky, v létě tu teplota dosahuje vysokých hodnot, zatímco v zimě může klesnout i pod -40°C. Takovéto zimy mají velmi nepříznivý vliv na život obyvatel. V roce 2001 bylo například Mongolsko postiženo tuhou zimou (-50°C), která měla za následek úhyn statisíců kusů dobytka a tím způsobila nedostatek potravin a hladovění obyvatel. Mongolsko se sice charakterizuje jako země s kontinentálním klimatem s dlouhými a chladnými zimami a krátkými léty, ale výkyvy počasí jsou zde extrémní. Tyto extrémy mají i svůj specifický název “zud” a představují takovou změnu počasí, kdy se objeví velké vánice a bouře. K takovýmto extrémním výkyvům dochází jednou až dvakrát ročně.
Těžební průmysl, obrovská urbanizace a spásání stepí dobytkem má nepříznivé dopady na životní prostředí. Zejména při výrazném populačním růstu se otázka životního prostředí dostává čím dál víc do popředí. I když už v období socialismu docházelo k výrazné industrializaci, těžba nerostných surovin se od devadesátých let rozmohla. Spásání půdy dobytkem vede k rozšiřování pouští, což má za následek nepříznivé vyhlídky pro nomádní obyvatelstvo. Také současná městská infrastruktura nestačí na vysokou míru urbanizace.
1.5 Obyvatelstvo
Jedním ze specifik Mongolska je nízká hustota osídlení. Vzhledem k tomu, že v celém Mongolsku žije 2,7 mil. obyvatel, se řadí k nejméně zalidněným oblastem v celém světě.
Průměrný roční přírůstek obyvatel se pohybuje od 1,16 % do 1,20 %.
21
Mongolsko je charakteristické svým poměrně mladým obyvatelstvem a vysokým populačním růstem v posledních letech. Až 30 % obyvatel je mladších než 30 let, z toho 36 % je mladších než 15 let. Vzhledem k mladému obyvatelstvu a rychlému populačnímu růstu je na místě otázka zabezpečení bydlení, ale i zdravotní péče a vzdělání pro nastávající generaci.
Je však nutno zdůraznit, že Mongolsko nemá problém s negramotností obyvatel, přibližně 93
% obyvatelstva je gramotných.
Věková struktura obyvatel v roce 2010:2 0‒14 let: 28,1 % 15‒64 let: 67,7 % nad 65 let: 4,2 %. Z etnického hlediska je Mongolsko v podstatě homogenní zemí. 90 % obyvatel jsou Mongolové (z toho 85 % patří ke chalchské etnické skupině), dále žije na území ještě turkická menšina, zejména Kazaši na západě země, pak ještě v malé míře Rusové a Číňané.
V Mongolsku v současnosti nedochází k žádným etnickým ani náboženským konfliktům.
1.6 Náboženství
Převládajícím náboženstvím byl až do roku 1921 lamaismus, který byl ve 13. století za vládce Chubilaje pozvednut na úroveň státního náboženství. Jeho název pochází ze slova láma, které označuje mnicha a pomocníka věřících k dosažení spásy. Jedná se o tibetsko – mongolskou formu buddhismu, která vznikla na počátku 5. století př.n.l. v severní Indii. Podstatou lamaismu je učení o stěhování duší, o překonání utrpení, které je základem života, o dosažení konečného cíle, tj. ukončení koloběhu převtělování. Do Mongolska se rozšířil v 16.‒17.
století.
První lamaistický klášter byl vystavěn v roce 1586 v někdejším politickém středisku na severu země – Karakorumu ( nynější Charchorin ) a byl nazván Erdenedzú, což znamená
“Drahokamový Buddha”. Hlavou lamaistické církve v Mongolsku, nazývané též žlutou církví, byl bogdgegén. Vzhledem k historickým podmínkám měla tato církev v předrevolučním Mongolsku zvláštní postavení a obrovský vliv na obyvatelstvo. V roce 1924 po smrti posledního bogdgegéna, jenž byl zároveň dědičným monarchou, byla v Mongolsku zahájena cílená likvidace lamaismu, která měla být podle vládní propagandy ukončena již v roce 1938. Jejím výsledkem byla však zejména devastace nenahraditelných kulturních památek. Ke zvratu došlo až po roce 1990 spolu s demokratizačním procesem
2 BusinessInfo: Mongolsko: Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení:
www.businessinfo.cz, poslední aktualizace 20.3.2011.
22
v Mongolsku, kdy byla obnovena svoboda náboženského vyznání. V současné struktuře věřících zaujímají 94 % buddhisté (tibetský lamaismus s prvky šamanismu) a pouhých 6 % muslimové (zvláště na jihozápadě země). Přesto mongolský buddhismus propojený s mnohými prvky šamanismu má stále velký vliv na myšlení Mongolů, a to jak věřících, tak i ateistů.
23
2 PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ MONGOLSKA
Následující kapitola se věnuje analýze podnikatelského prostředí, přičemž se zaměřuje na politické, právní a ekonomické prostředí, analýzu sociálního prostředí a prostředí technologického s přehlédnutím rovněž k dopravní infrastruktuře. Dále se kapitola věnuje specifickým rizikům, ale i příležitostem podnikání v Mongolsku.
2.1 Politické a právní prostředí
Stabilita politického a právního prostředí působí pozitivně na rozvoj tuzemských firem i na příliv investorů ze zahraničí. V rámci analýzy politického a právního prostředí se zkoumají následující faktory: politický systém, politická stabilita, členství země v regionálních integračních seskupeních a politické vazby na další státy, míra korupce v zemi, právní úprava podnikání domácích a zahraničních subjektů.3
2.1.1 Politické prostředí
Politický systém v Mongolsku je v současnosti parlamentní demokracie, přičemž parlament se nazývá rovněž velkým státním churalem. Až do roku 1989 vládnul v Mongolsku socialismus, v devadesátých letech země prošla transformací k tržním principům a dnes je Mongolsko poměrně dobře fungující tržní demokracie. V Mongolsku se uskutečnily první demokratické volby v roce 1992. Od roku 1992 se uskutečnily patery parlamentní volby. Ve volebním období 1992‒1996 měla parlamentní většinu reformovaná Mongolská lidová revoluční strana (MLRS). Před rokem 1990 to byla strana komunistická, v současnosti se hlásí k sociální demokracii. V roce 1996 získal parlamentní většinu ve volbách Demokratický svaz tvořen národně demokratickou (MNDS) a sociálně-demokratickou stranou (MSDS), ale
v následujícím volebním období od roku 2000‒2004 měla většinu opět MLRS.
3 Machková, H. Mezinárodní marketing. 2. přepracované vzdání, Praha: Grada, 2006. str. 20.
24
V parlamentních volbách v roce 2004 získala vládní strana i opozice stejný počet mandátů. Koalici nakonec vytvořilo seskupení Vlast-Demokracie, které bylo vytvořeno seskupením pravicových stran a vedené Demokratickou stranou. Tři místa obsadili nezávislí kandidáti. V současnosti mají v parlamentu zastoupení následující strany: Mongolská lidová revoluční strana, Demokratická strana, strana Vlast, Strana občanské vůle, Republikánská strana, Strana lidu a Národní nová strana.
Hlavou státu je prezident, který je volen jednou za čtyři roky v přímých volbách.
Prezident má omezené ústavní pravomoci, může být zvolen maximálně na dvě volební období. Prvním prezidentem byl Punsalmaagiin Ochirbat, který zastával funkci v obdobích 1992–1993, následujícím byl Natsagiin Bagabandi v letech 1997–2000 a 2001–2005, v letech 2005–2009 byl prezidentem Nambaryn Enkhbayar a současným prezidentem je Tsakhiagiin Elbegdorj, představitel Demokratické strany. Poslední volby se uskutečnily v roce 2009, kdy je s velkým náskokem vyhrál.
2.1.2 Vnější vztahy
Současná vládní koalice nadále zachovává pragmatický přístup k zahraniční politice, který byl nastolen již předešlou vládou. Vzhledem ke své geografické poloze, kdy Mongolsko sousedí s Ruskou federací a Čínskou lidovou republikou, vychází pragmatický přístup z potřeby vyrovnávat vliv větších a mocnějších sousedů. Na Ruské federaci závisí Mongolsko energeticky, ČLR zase představuje nejdůležitější exportní trh Mongolska. Ve snaze najít protiváhu vůči těmto dvěma silným ekonomikám se Mongolsko snaží navázat vztahy s
“třetími sousedy”, tj. se státy, které podporují Mongolskou demokracii, i když s ní přímo nesousedí.
Mezi tyto státy patří USA, EU a Japonsko, které jsou významnými investory zahraniční pomoci poskytované Mongolsku. Mongolsko například podpořilo vojensky USA v operacích v Iráku a Afganistanu, kam poskytlo vojenské jednotky. Na druhé straně je pro USA vhodné navázat a udržet dobré vztahy s Mongolskem právě z důvodu jeho sousedství s Ruskem a Čínou. S Japonskem má Mongolsko dlouhodobě příznivé vztahy. V lednu 2007 se Mongolsko rozhodlo podpořit Japonskou snahu stát se stálým členem Rady Bezpečnosti v OSN. S EU navázalo Mongolsko hlubší vztahy až po pádu socialismu, od roku 1991 mělo
25
Mongolsko preferenční přístup na evropské trhy v rámci Generalizovaného preferenčního přístupu (GSP+). Vztahy s EU se prohloubily po rozšíření členské základny o státy střední a východní Evropy v roce 2004, které stejně jako Mongolsko prošly transformací. Mongolsko se snaží navázat vztahy s dalšími státy, zejména pak s potenciálními investičními partnery v Asii, jako je Indie a Jižní Korea
Mongolsko má zájem se účastnit mezinárodní ekonomické spolupráce prostřednictvím účasti v mezinárodních organizacích a seskupeních. V roce 1998 se Mongolsko připojilo k regionálnímu fóru Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) a snaží se dosáhnout členství v Radě pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Mongolsko je rovněž členem Organizace spojených národů a po pádu komunismu se stalo rovněž členem Světové organizace obchodu (WTO) v roce 1997. Celkově je Mongolsko členem 36 regionálních nebo mezinárodních organizací.4
2.1.3 Právní prostředí
Právní prostředí a fungující legislativa, která zabezpečuje politickou a ekonomickou stabilitu, je jedním ze základních faktorů pro rozvoj příznivého prostředí pro podnikání a příliv zahraničních investic. Z hlediska investorů jsou důležité faktory jako spravedlivý daňový systém, konzistentnost v uplatňování legislativy a fungující finanční infrastruktura.
Mongolsko má moderní legislativu a dobře fungující zákony. Mezi základní zákony patří:5
Ústava z roku 1992, která je základem demokracie a zastřešuje základní lidská práva, svobody a povinnosti občanů.
Občanský zákon, který byl novelizován v roce 2002 je založen na principu rovnosti a svobody občanů, ochrany jejich majetku, smluvní svobody, nezasahování do osobních záležitostí apod. Zastřešuje vykonávání občanských práv a svobod a dodržování povinností, v případě porušení stanovuje sankce a řešení občanských sporů před soudem.
4 Seznam mezinárodních organizací, v nichž je Mongolsko členem je uveden v příloze.
5 Mongolský statistický úřad: Seznam zákonů Mongolska. Dostupné z: www.mongolianlaws.com. 13.4.2011.
26
Obchodní zákony a zákony upravující fungování společností a řešení obchodních sporů:
obchodní zákon, zákon na vydávání licencí, zákon ochrany duševního vlastnictví, zákon upravující konkurz a úpadek obchodních společností aj.
Zákony upravující fungování bank, daňový zákon, pracovní zákon, celní zákon, zákony o nabývání půdy a její využívání, zákon upravující investice do těžby nerostných surovin, zákon upravující cestovní ruch aj.
Ve výčtu je vidět, že Mongolsko má legislativně zastřešené všechny potřebné oblasti pro dobře fungující ekonomiku. Většina těchto zákonů je poměrně nová a moderní, jelikož mnoho z nich bylo přijato až v 90. letech.
2.2 Založení obchodní společnosti
Založení obchodní společnosti je v Mongolsku jednoduché a nenákladné. Náklady na založení společnosti jsou přibližně 38 USD. Časová náročnost potřebná k založení společnosti představuje pouze 20 dní. Mongolsko se mezi 178 ekonomikami umístilo na 52. místě ve snadnosti podnikání.6
Vznik a činnost obchodních společností upravuje zákon obchodních společností (Partnership and Company Law).7 Na základě tohoto zákona je možné založit osobní i akciové obchodní společnosti. Stát se rovněž podílí na podnikání přes společnosti ve státním vlastnictví. Oprávnění k podnikání začíná dnem registrace společnosti ve státním registru u místní vládní pobočky. V případě, že se společnost nezaregistruje, může jí stát uvalit pokutu nebo zkonfiskovat zisk plynoucí z činnosti společnosti. Dále se zákon zaměřuje na potřebné náležitosti v případě reorganizace nebo likvidace společnosti na kapitálové vklady, základní kapitál, akcionáře a jejích práva a získání kontrolního balíku akcií.
Kapitálové vklady mohou být vloženy v hotovosti, majetku nebo službách, zatím co upisování akcií je prováděno hotově, majetkem nebo práva duševního vlastnictví. Transakce, které nejsou prováděny v hotovosti, musí být oceněny znalcem.
6 Hodnoceny jsou ukazatele: založení společnosti, získávaní licencí, zaměstnávání pracovníků, registrace majetku, dostupnost úvěrů, ochrana investorů, placení daní, zahraniční obchodování, platnost smluv, ukončení činnosti společnosti. www.doingbusiness.org.
27
2.2.1 Právní náležitosti potřebné k založení obchodní společnosti
Následující tabulka ukazuje, které kroky musí podnikatel uskutečnit při zakládání obchodní společnosti:
Tab. 2: Kroky při zakládání společnosti v Mongolsku a jejich nákladovost
Proces
Časová
náročnost Náklady transakce v MNT Ověření jedinečnosti jména u Státního oddělení
registrací Daňového úřadu . 1 den 500 MNT
Vklad kapitálu na účet, získání potvrzení, zaplacení
registračního poplatku. 1 den Žádné
Notářské ověření zakladatelské smlouvy/listiny, zápisu statutárních orgánů a rozdělení vkladů mezi
společníky. 1 den 10 000 MNT
Registrace u Státního registračního oddělení u Obecného oddělení státního daňového systému (představuje registraci pro následující daně: daň z příjmu, DPH, sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců, pojištění v nezaměstnanosti) Registr vydává potvrzující listinu potřebnou pro otevření
bankovního účtu. 6 dnů 10 000 MNT
Založit registrační certifikát u banky pro potvrzení
otevření běžného účtu. 1 den Žádné
Registrace u místního Daňového úřadu (po otevření bankovního účtu úředník Státního registračního úřadu přidělí společnosti registrační číslo, dá schválení na registraci u místního daňového úřadu).
Na místním úřadě bude společnost přidělena jednomu daňovému úředníkovi, kterému bude
společnost podávat daňové přiznání. 1 den 2 000 MNT
Žádost o sociální pojištění u Městského oddělení sociální pojišťovny.
1 den Žádné
Zdroj: Starting business in Mongolia: www.doingbusiness.org
2.2.2 Zřízení zastoupení zahraniční složky v Mongolsku
Zřízení zastoupení zahraniční složky v Mongolsku se řídí usnesením z roku 1991, které upravuje danou oblast. Povolení ke zřízení zahraničního zastoupení vydává Ministerstvo průmyslu a obchodu Mongolska.8 Doba platnosti tohoto povolení je tři roky s možností prodloužení o další dva roky.
7 Mongolský statistický úřad: Seznam zákonů Mongolska. Dostupné z: www.mongolianlaws.com. 13.4.2011.
28
Při zřizování zastupitelské složky je potřebné předložit následující dokumenty:
Písemnou žádost, která obsahuje cíle a plány zastoupení, jména a obchodní firmu mongolských partnerů.
Informace o organizaci složky zahraničního zastoupení a její stanovy – popis činnosti zahraničního zastoupení a počet pracovníků.
Ověřenou kopii povolení k zřízení, pokud je toto povolení vyžadováno zemí, v níž je organizace zaregistrovaná.
Bankovní záruky.
Po předložení daných dokumentů získá organizace do 10 dnů povolení. Zahraniční složka realizuje svou činnost pod vedením své mateřské společnosti, zároveň se ale řídí mongolskými zákony a nemá právo realizovat na území Mongolska ziskovou činnost, má právo na získání prostor a služeb na základě smluv se spolupracujícími organizacemi. Má povinnost podávat informace o realizaci své činnosti odpovědné mongolské organizaci.
Založení společnosti není v Mongolsku problém, společnost se však může setkat s korupcí státních úředníků. Pro založení podniku v Mongolsku je nutné mít mongolského zástupce, který je schopen se rychleji a pružněji orientovat v mongolské legislativě a jednodušeji získá všechny potřebné podklady a formuláře pro založení podniku.
2.2.3 Podmínky vstupu zahraničního kapitálu a investiční pobídky
Vstup zahraničního kapitálu není omezován. Zahraniční společnosti při vstupu na mongolský trh musí dodržet výše uvedené podmínky při založení podniku.
V roce 2006 byl zrušen rozdílný přístup k domácím a zahraničním investorům. Pokud zahraniční investice přesáhnou hodnotu 50 mil. USD, má společnost právo uzavřít s vládou investiční smlouvu, která představuje stabilizační prvek mezi investorem a vládou.
Vzhledem k tomu, že Mongolsko nemá dostatek vlastních zdrojů na budování potřebných kapacit a infrastruktury, poskytuje zahraničním investorům řadu pobídek. Pobídky
8 Gogo [online]. 2010 [cit. 2011-04-13]. Ekonomika Mongolska. <http://economics.gogo.mn/>.
29
jsou udělovány na základě priorit stanovených mongolskou vládou. Mezi prioritní oblasti patří zejména energetika, těžba nerostných surovin, infrastruktura, vodní hospodářství a budování kapacit v zemědělství.9
Základem investičních pobídek jsou daňové prázdniny a úlevy při dovozech. Investiční pobídky jsou členěny podle odvětví, do kterého investice směruje, a to následovně:10
Investorovi jsou poskytnuty 100% daňové prázdniny v průběhu prvních 10 let a 50% v průběhu dalších 5 let v případě investic do zařízení produkujících či přenášejících teplo a elektrickou energii, do stavby silnic, železnic, zařízení pro letecké inženýrství a kargo a do primární telekomunikační sítě.
Daňové prázdniny jsou poskytnuty ve výši 100 % v průběhu prvních 5 let a ve výši 50 % dalších 5 let v případě investic do těžby a zpracování nerostných surovin, vyjma drahých kovů, ropy, metalurgie, produkce chemikálií a železa, elektrotechnického průmyslu a strojírenství.
Daňové úlevy mohou být poskytnuty i podnikatelským subjektům, které podnikají v jiném sektoru, a to na základě rozhodnutí vlády schváleným parlamentem. Takovéto případy jsou posuzovány individuálně.
Daňové prázdniny ve výši 100 % v průběhu prvních 3 let a 50 % dalších 3 let budou poskytnuty zahraničním investicím v jiných oblastech, exportujícím více než 50 % své produkce.
Celní úlevy a výjimky jsou udělovány na dovoz technologického zařízení, pokud se společnost angažuje v pěstování obilí a krmných rostlin pro dobytek, v těžbě uhlí, ropy a plynu, v těžbě uranu, železné rudy a minerálů, v zpracování potravin, textilu, kožešin, kůže a dřevěných produktů, v zpracování chemických produktů a druhotného zpracování surových materiálů. V některých případech se úlevy vztahují i na společnosti investující do infrastruktury.
V případě, že investor reinvestuje zisk do stejné podnikatelské jednotky, která zisk vyprodukovala, získá možnost odpočtu z daňového základu ve výši reinvestované částky.
9 Seznam aktuálních priorit vlády je uveden v příloze.
10 Business info, op cit.
30
2.3 Daňový systém
Daně se platí z příjmů, majetku a kapitálu, zboží, prací, služeb, pozemků a nemovitostí, hospodářských zvířat, přírodních zdrojů a nerostných surovin. Spotřební daň se platí z alkoholu, benzínů a nafty, osobních automobilů, cigaret a tabáku.
V případě neplacení daně mohou následovat tyto postihy: 11
pokuta (výše závisí na nesplacené částce);
splacení a odpovídající pokuta;
úrok 1 % za každý den z nenavýšené nesplacené částky (nesmí překročit 50 % daňové sazby);
úrok 0,5 % za každý den z navýšené nesplacené částky.
Daně se člení na státní a místní. Státní daně zahrnují daň z příjmu obyvatel, daň z příjmu obchodních jednotek a organizací, celní poplatky, DPH, spotřební daň, daň z nemovitostí, kolkovné, daň z pohonných hmot, dopravních prostředků, lovné zvěře, nerostných surovin, pozemků atd. Místní daně zahrnují poplatky za užívání přírodních zdrojů (vyjma nerostných surovin, rostlinstva, obyčejných kovů a minerálních vod). Následuje stručný popis jednotlivých typů daní. 1. ledna 2007 vstoupil v platnost nový zákon o daních. V minulosti byl daňový systém na velmi nízké úrovni, nový zákon o daních představuje výrazný krok vpřed v daňové disciplíně.
2.3.1 Daň z příjmu hospodářských subjektů
Nový zákon o Dani z příjmu hospodářských subjektů byl schválen parlamentem v r. 2006.
Podle nového zákona daň bude snížena o 5 %, tj. z 30 % na 25 % u hospodářských subjektů, u kterých roční zisk je vyšší než 3.000.000.000 tugriků (přibližně 2 575 mil. USD) a ostatních z 15 % na 10 %.12
Od roku 2006 byla zavedena rovněž tzv.daň z okamžitého zisku. Jedná se o daň, která je uvalena na investory v těžebním průmyslu, kteří dosahují mimořádných zisků. Daň je uvalena na příjmy ze zlata, pokud cena zlata za unci přesáhne 500 USD, a na měď, pokud jeho cena přesáhne hodnotu 1600 USD za tunu. V takovém případě je uvalena daň 68 % na
11 Business info, op cit.
31
příjmy realizovaných z rozdílů mezi skutečnou a stanovenou cenu. Tato daň se dotkla zejména největší těžební korporace v oblasti Erdenet.
2.3.2 Daň z příjmu obyvatel
Podle nového zákona byl zrušen stupňový daňový systém se sazbami10 %, 20 % a 30 % a nahrazen jediným plošným daňovým systémem, tj. 10% daň platí všichni bez ohledu na roční příjem. Obyvatelé, jejichž měsíční příjem nepřevyšuje 70.000 tugriků (předtím 48.000 tugriků), podle nového zákona neplatí daň.13
2.3.3 DPH
Daň z přidané hodnoty se dle nového zákona o DPH snížila o 5 %, tj. z 15 % na 10 %.14 Tato sazba je jediná a jednotná pro všechny komodity. Neexistují žádné výjimky. Podle výpočtových modelů zákonodárců přišel v důsledku tohoto snížení daně státní rozpočet cca o 70 miliard tugriků (tj. cca 56 milionů USD).
2.3.4 Odvod na sociální pojištění
V rámci změn daňových zákonů se odvod na sociální pojištění snížil na 10 %.15 Vláda tím, že přistoupila k mírnější daňové politice, dokázala v roce 2007 zvýšit daňovou disciplínu jak společností, tak i občanů.
2.4 Politická a institucionální rizika v Mongolsku
Vláda už od počátku demokracie bojuje se skandály a problémy s korupcí. Stále poměrně vysoká chudoba a korupce vyvolává nespokojenost občanů. To jsou i hlavní příčiny, proč je každá vláda poměrně zranitelná, zejména s každými blížícími se volbami. Nicméně je třeba uvést, že jisté pokroky v boji proti korupci již byly učiněny. V červenci 2006 schválil parlament protikorupční zákon, kterého výsledkem bylo založení Protikorupčního úřadu.
12 Tamtéž.
13 Tamtéž.
14 Tamtéž.
15 Tamtéž.
32
Tento zákon vstoupil v platnost koncem roku 2006. Členy této instituce jmenuje prezident Mongolska.16
Ve vnějších vztazích je Mongolská zahraničně obchodní politika pragmatická a poměrně stabilní, země nemá se žádným jiným státem konflikt. Mongolsko se naopak snaží být dobrým partnerem v zahraničních vztazích, a to hlavně z důvodu zahraniční pomoci a přicházejících investorů, bez kterých by mongolská ekonomika byla značně poškozena.
V politickém systému je rizikovým faktorem i fakt, vládní garnitury jsou postaveny spíše na lidech než na politických přesvědčeních. To může způsobit rychlou změnu orientace například při řešení návrhů zákonů a ustanovení. Politický systém rovněž stále zůstává netransparentní, jelikož často spolu pracují a jednají například členové rodiny nebo příbuzní, přičemž tyto rodinné klany jsou poměrně široké.
V právním systému stále přetrvává určitá nekonzistentnost, ale zejména slabá vymahatelnost práva zahraničními subjekty. I když v obchodním zákoně, i zákoně o arbitráži v zahraničním obchodě jsou spory řešeny, reálně je pro zahraničního investora vymoct právo nebo dosáhnout vyřešení sporu složité a časově i finančně náročné.
2.5 Analýza ekonomického prostředí
V rámci analýzy ekonomického prostředí je hodnocena především hospodářská politika státu.
S ohledem na zapojení státu do mezinárodního obchodu je rovněž důležitá analýza zahraničněobchodní politiky státu, zejména autonomních a smluvních nástrojů, dále proexportní politika a zahraniční investice v zemi.
Abychom však mohli analyzovat hospodářskou politiku státu, musíme ji nejdříve zasadit do určitého kontextu. Proto než přistoupíme k samotné analýze makroekonomických ukazatelů, představíme si ekonomickou strukturu, aby vznikl lepší náhled na celkovou situaci v Mongolsku. V současnosti představuje zemědělství 24,7 % HDP, průmysl 35,5 % HDP a služby 44,8 %.
16 Gogo [online]. 2010 [cit. 2011-04-13]. Ekonomika Mongolska. Dostupné z WWW:
<http://economics.gogo.mn/>.
33
2.5.1 Zemědělství
V zemědělství výrazně převažuje živočišná výroba nad rostlinnou. Chov zvířat představuje 84
% celkové zemědělské produkce. Pro mnohé mongolské rodiny je pastevectví a chov zvířat způsobem obživy. Převaha chovu nad rostlinnou výrobou je dána i tím, že v Mongolsku je poměrně málo orné půdy, která by byla vhodná pro velkoplošné pěstování plodin. Mezi nejvíce chovaná zvířata patří kašmírské kozy (15,5 mil.kusů z celkového počtu chovných zvířat), ovce (14,8 mil. kusů), skot (2,2 mil. kusů) a koně (2,2 mil.kusů). Z rostlinné výroby převažují zejména brambory, pšenice a některé druhy zeleniny. V poslední době roste zejména pěstovaní brambor.
Za růstem rostlinné výroby stojí zejména kvalitnější zemědělské technologie, které umožňují pěstování plodin i v méně příznivých podmínkách. Udržování orné půdy ale komplikuje právě volné pastevectví, zejména chov kašmírských koz, které po pastvě zanechávají poškozenou půdu, která je pak více náchylná na erozi a desertifikaci.
2.5.2 Průmysl
Základnou průmyslu je těžba nerostných surovin. Dále se v Mongolsku rychle rozvíjí energetický průmysl, obor stavebnictví a zpracovatelský průmysl. Z těžebního průmyslu převažuje zejména těžba mědi, molybdenu, černého uhlí a zlata. V současnosti je velký zájem rovněž o těžbu uranu a fluoritu.
Tab. 3: Hodnota výstupu průmyslu v běžných cenách v letech 2006–2009 (v mil. USD)
2006 2007 2008 2009
Těžební průmysl 287,77 383,77 422,73 430,77
Stavebnictví 128,71 149,61 127,10 169,62
Zpracovatelský
průmysl 317,89 293,26 217,60 274,53
Energetika 93,23 97,43 101,64 104,18
Celkem 827,60 924,07 869,07 979,10
Zdroj: Národní statistický úřad Mongolska (http://www.nso.mn)
34
Jak lze vidět z tabulky, průmysl v předešlých letech rostl tempem průměrně kolem 10 %, ale v roce 2008 došlo k poměrně velkému propadu. Ten byl způsoben velmi těžkou zimou, která zpomalila veškeré aktivity, zejména pak v stavebním průmyslu. V roce 2009 poklesl oproti roku 2008 růst těžebního průmyslu z 10,5 % na 2,7 %, což bylo dáno přijetím daně z okamžitého zisku a vyčkáváním investorů na další kroky vlády. Situace se stabilizovala poté, co byl přijat v roce 2009 zákon o těžbě nerostných surovin a zákon o přímých zahraničních investicích (který ruší rozdílný přístup k domácím a zahraničním investorům).
Stabilní nárůst je vidět v energetice, která představuje jednu ze základních priorit rozvoje Mongolska a kam směrují velké finanční zdroje na budování elektráren a rozvodů.
Obr. 2: Graf struktury mongolského průmyslu v roce 2009
Zdroj: Národní statistický úřad Mongolska– http://www.nso.mn
Zpracovatelský průmysl živočišních produktů zahrnuje zpracování kašmíru, vlny, surové kůže, vnitřností a kostí. Mongolsko je druhým největším producentem kašmíru na světě, jeho podíl představuje 21 % světové produkce (na prvním místě se umístila Čína se 67
% světové produkce kašmíru). V tomto odvětví je největším investorem ČLR, USA, Itálie, Velká Británie a Japonsko. V zpracování masných produktů se zase uplatňují investoři z Ruska, Kazachstánu, Polska a Německa.
Stavebnictví zažívá v posledních letech výrazný boom, zejména z důvodu budování infrastruktury a kapacit. Největší část stavebních prací představuje bytová výstavba (34 % konstrukčních aktivit), následuje výstavba továren a elektráren (28,8 % konstrukčních
35
aktivit), a výstavba kancelářských zařízení (18 % konstrukčních aktivit). Největšími investory ve stavebnictví jsou ČLR, Ruská federace a Německo. Textilní průmysl tvoří asi čtvrtinu exportních komodit států a zahrnuje výrobu a vývoz artiklů jako jsou kabáty, háčkované a pletené prádlo a svetry.
2.5.3 Služby
Rychle rostoucím odvětvím již od roku 1990 je cestovní ruch. Již v roce 1991 se Mongolsko připojilo k Světové turistické organizaci, aby podpořilo mezinárodní a regionální aktivity na podporu cestovního ruchu. Zatímco v roce 1998 navštívilo Mongolsko 120 tisíc návštěvníků, v roce 2006 přicestovalo do Mongolska již 386 tis. turistů a v roce 2009 to již bylo 433,1 tis.
turistů. Nárůst cestovního ruchu a příliv cizinců podporuje i služby maloobchodu, hoteliérství a restauračních služeb. Dalším důležitým sektorem jsou dopravní služby, které spolu s komunikacemi se podílí 10,9 % na HDP. Dopravní náklady jsou obdobné jako v regionu Východní Asie, průměrné dopravní náklady se pohybují kolem 4500 USD/TEU.17
Rostoucím sektorem služeb jsou i finanční služby, které tvoří 3,5 % HDP. Bankovní sektor se velmi rychle rozvíjí, přičemž nárůst byl v letech 2005 až 2009 až 13,9 %. V Mongolsku působí 17 bank. Problémem bankovního sektoru jsou vysoké úroky a převládající krátkodobé půjčky, jelikož přístup k dlouhodobým půjčkám mají pouze velké korporace se zahraničními linkami. Do rozvoje finančního sektoru investují i EBRD a ADB, a to z důvodu zabezpečení větší stability bank, snížení nákladovosti úvěrů a zvýšení přístupů malých a středních podniků k půjčkám.
2.6 Analýza makroekonomických ukazatelů
2.6.1 Hrubý domácí produkt
Vývoj HDP v posledních letech poukazuje na silný růst ekonomiky. V roce 2006 dosáhl růst 8,6 % a po zvýšení v roce 2007 (10,2 %) a roce 2008 (8,9 %) došlo v roce 2009 poklesu
17 TEU znamená Twentyfeet Equivalent Unit.
36
o 1,3 %. V roce 2010 došlo opět k vzrůstu na 6,1 %. Za růstem ekonomiky stojí vysoká hodnota průmyslovéhovýstupu v posledních letech (za poslední rok se zvýšil o 13,6 %): ten je tažen zpracovatelským průmyslem, který vzrostl o 33,7 % v roce 2006–2007, výstup těžebního průmyslu vzrostl v posledním roce o 3,9 %. K růstu HDP přispěly i vnější ukazatele, jako jsou vysoké světové ceny surovin.
Největší podíl na HDP má těžební průmysl (30 % HDP), velkoobchod a maloobchod a oprava motorových vozidel (19 %), zemědělství a lesnictví (18,8 %), doprava a komunikace (10,9 %) a zpracovatelský průmysl (5,8 %).18 V následujícím grafu a tabulce jsou uvedeny základní ukazatele HDP a jeho vývoj v posledních letech.
Obr. 3: Graf vývoje HDP v letech 2001–2010
Zdroj: Národní statistický úřad Mongolska– http://www.nso.mn
18 Statistická ročenka Mongolska 2010, 1. vydání, Ulánbátar, Statistický úřad Mongolska 2007, ISBN 978- 99929-56-20-8.
Vývoj HDP v letech 2001 až 2010
0 200 400 600 800 1000 1200 1400 1600 1800
2001 2002
2003 2004
2005 2006
2007 2008
2009 2010
HDP (v mil. USD)
37
Tab. 4: Základní makroekonomické ukazatele v letech 2006–2010
2006 2007 2008 2009 2010
Počet obyvatel (mil.) 2,594 2,635 2,68 2,737 2,755 HDP na obyvatele (USD) 1214 1491 1921 1552 2470 HDP v současných cenách (mil. USD) 3156 3930 5258 4 203 6690 Růst HDP v běžných cenách (%) 8,6 10,2 8,9 -1,3 6,1 Index průmyslové produkce 100 110,4 113,4 109,6 120,5
Míra inflace (%) 6 15,1 24,2 4,2 14,3
Míra nezaměstnanosti (%) 3,2 2,8 2,8 3,3 3,3
Devizové rezervy (mil. USD) 718 1001 658 1328 2091 Saldo státního rozpočtu (% ku HDP) 3,3 2,8 -4,8 -5,7 2,2 Zahraniční zadlužení (% ku HDP) 44 39 34 47 40 Akciový index TOP20 (r. 2000 = 100) 382 2048 1182 1229 1872
Měnový kurz MNT/USD 1165 1170 1268 1443 1234
Měnový kurz EUR/MNT 1530 1700 1787 2071 1631
Poznámka:
*Uvedena jsou oficiální čísla statistického úřadu, která jsou odvozena od počtu registrovaných nezaměstnaných. Ve skutečnosti je nezaměstnanost daleko vyšší (nad20(%)). Zdroj: Světová banka, Mongolský statistický úřad
2.6.2 Inflace
Vývoj inflace od počátku období transformace je znázorněn na následujícím grafu.
Obr. 4: Graf vývoje inflace v % v období 2006–2010
Zdroj: Národní statistický úřad Mongolska– http://www.nso.mn Míra inflace v %
0 5 10 15 20 25 30
2006 2007 2008 2009 2010
Míra inflace v %
38
Inflace dosáhla obrovských rozměrů pro přechodu k tržní ekonomice, kdy se musela ekonomika vypořádat s problémy transformace. V roce 1992 vzrostla inflace o 330 %.Inflaci se podařilo snížit až v druhé polovině 90. let a pod 10 % se dostala až v roce 2001.
V posledních letech se ustálila inflace kolem 6 %, ale v roce 2007 se zvýšila na 15,1 %, v roce 2008 pak na 24,2 % a předběžné výpočty pak míru inflace v roce 2009 stanoví na 4,2 %. Ke konci července 2010 dosáhla míra inflace 11,4 %. Za tímto nárůstem stojí nepřestávající růst ekonomiky, příliv zahraničních investic a remitencí pracovníků v zahraničí, které zvyšují měnovou zásobu Mongolska.19
Na růst inflace má největší vliv růst cen potravin (70 %), nejvíce se tento trend projevil v letech 2007–2008, kdy došlo k prudkému nárůstu cen dovážených potravin v důsledku zdražení nakupovaných potravin v Rusku a Číně dále došlo k mírnému zvýšení cen v oblasti dopravy, školství a energií. Navíc je inflace v Mongolsku ovlivněna sezónností, přičemž ceny potravin (zejména ceny masa) se výrazně zvyšují v období od dubna do srpna.
2.6.3 Státní rozpočet
Tab. 5: Státní rozpočet Mongolska v letech 2006–2010
Státní rozpočet Mongolska
Kalendářní rok 2006 2007 2008 2009 2010
Příjmy (mil.USD) 1093 1510 1743 1602 2473
Výdaje (mil.USD) 994 1404 1981 1877 2326
Přebytek/deficit (mil.USD) 99 106 -238 -275 147
Zdroj: Národní statistický úřad Mongolska – http://www.nso.mn
19 Statistická ročenka Mongolska 2010, 1. vydání, Ulánbátar, Statistický úřad Mongolska 2007, ISBN 978- 99929-56-20-8.
39
Státní rozpočet Mongolska
-500 0 500 1000 1500 2000 2500 3000
2006 2007 2008 2009 2010
mil. USD Příjmy (mil.USD)
Výdaje (mil.USD) Přebytek/deficit (mil.USD)
Obr. 4 Graf vývoje státního rozpočtu Mongolska v letech 2006–2010 Zdroj: Národní statistický úřad Mongolska– http://www.nso.mn
Dne 25. listopadu 2010 schválil Parlament Mongolska státní rozpočet na rok 2011.
Deficit ve výši 9,9 % HDP může představovat hrozby pro budoucnost této země především ve formě vysoké inflace, apreciace měnového kurzu a navazujících problémů pro mongolský export či ohrožení bankovního sektoru.
2.7 Zahraniční obchod
2.7.1 Obchodní bilance a komoditní struktura zahraničního obchodu
Následující tabulka ukazuje základní ukazatele vývoje obchodní bilance zahraničního obchodu v posledních letech:
Tab. 6: Zahraniční obchod Mongolska v letech 2006–2010 v mil. USD
2006 2007 2008 2009 6/2010
Obrat 2977 4009,3 5779,1 4033,9 2664,9 Export 1542 1947,5 2534,6 1902,6 1308,7 Import 1435 2061,8 3244,5 2131,3 1356,2 Bilance 107 -114,3 -709,9 -228,7 -47,5
Zdroj: Mongolian National Chamber of Commerce and Industry: www.mongolchamber.com
40
Celkový obrat zahraničního obchodu činil v roce 2009 (podle mongolského Statistického úřadu) cca 4033,9 mil. USD (export 1902,6 mil. USD, import 2131,3 mil. USD).
V komoditní struktuře exportu tvoří největší položku nerostné suroviny (997,4 mil. USD), z toho vývoz mědi tvoří 635,4 mil. USD. Další významné položky exportu jsou především textilní výrobky (246,8 mil. USD), šperky a vzácné kovy (270 mil. USD). Mezi největší exportní trhy patří především ČLR, kam bylo vyvezeno v roce 2006 zboží a suroviny v hodnotě 2 059,3 mil. USD. Mezi ČLR a dalšími exportními trhy je obrovský rozdíl v hodnotě zboží, které je na dané trhy vyváženo.
Vývoj exportu poukazuje na nárůst závislosti mongolské ekonomiky na vývozu nerostných surovin, čímž se ale ekonomika stává poměrně zranitelnou a závislou na vývoji světových cen surovin. Zároveň je největším exportním trhem ČLR, která je obrovským sousedem Mongolska, je tedy pochopitelné, že tam směřuje velká část vývozu. Propastný rozdíl v exportu mezi Mongolskem a ostatními trhy však signalizuje až příliš velkou závislost na čínském trhu. Mongolská vláda se snaží o diversifikaci exportních trhů. Vzhledem k rozvoji čínské ekonomiky však lze předpokládat, že vývoz do ČLR si bude udržovat prioritní postavení v Mongolské ekonomice.
V komoditní struktuře importu převládá dovoz surovin, dále dovoz technologií a strojního zařízení a dopravních prostředků. Struktura importů je v posledních letech stabilní, s mírným nárůstem u surovin vzhledem k stoupající ceně ropy, která je dovážená z Ruské federace.V následujícím grafu jsou uvedeni nejvýznamnější dovozci Mongolska.
41
Obr. 5: Obchodní bilance za posledních 5 let–vývoz, dovoz, saldo–graf
Zdroj: Národní statistický úřad Mongolska– http://www.nso.mn
Z vývoje obchodní bilance lze vidět poměrně vysokou závislost mongolské ekonomiky na vývozu orientovaného na ČLR a vývozu nerostných surovin. Plochost mongolského vývozu a závislost na dovozu ropy z Ruska představují nejcitlivější body zahraničního obchodu Mongolska.
2.7.2 Proexportní politika Mongolska
Od roku 2002 bylo v rámci Agentury pro zahraniční investice a zahraniční obchod (Foreign Investment and Foreign Trade Agency) založeno Proexportní centrum na podporu vývozu tradičních i netradičních komodit Mongolska. Mezi hlavní aktivity Proexportního centra patří:20
• Průzkum zahraničních trhů a asistence exportérům při vývozu komodit
• Organizování zahraničních výstav národních vývozních komodit
• Udržování blízkých vztahů s mezinárodními organizacemi na podporu obchodu
• Budování značkové a marketingové strategie
• Vedení databáze s daty vývoje obchodu na mezinárodních trzích
20Invest Mongolia [online]. 2010 [cit. 2011-04-13]. Export Promotion Center. Dostupné z WWW:
<www.investmongolia.com>.
