pfedloiena praceje rozdelena do dvou hlavnich casti.V C<3stinazvane jako teoreticka jsou definov{my vybrane parametry tkaniny a jejich uzitne vlastnosti sohledem na zadane tema.
Experimentalni cast popisuje konkretni experimenty realizovane na vzorcfch tkanin, zpusob
zpracovani narnerenych dat avysledky prezentovane textovou nebo grafickoll formou. Dataziskana pi'imo z mereni, jsou lIsporadima v tabulkach, ktere tvoi'f prilohu prace. ! pres obcasne drobm' pi'eklepv (nap? str. 11: Vazbumuze
bYt
zjistena ...) nebo ponekud nesrozurnitelne nadpisy tabulek (napr. str. 49:Namerene hodnoty nitf osnovy vrchnf -
0jake hodnoty se jedna?Z
kontextu vyplyva, ze pravdepodobne 0delku.) je mOIne konstatovat, zeQ.Q.forJI1~l.rlL~Q.9_sah2~-,?!rance2QJi\uie 12[~<iLQzeJ)~J?_r:~cep.Qla_davky..klad<:'!.oeQ..~.2iA~L.9.9-~~1.L~f~kou.Kladne hodnotim logidce usporadani jednotlivych kapitol, ktere pi'esne napli'luje jednotlive body zadani. Proto @moine
konstatovat,ie
hlavni body zadani se podafilo splni~.h!-H!I, IH','1Ce
Kladne hodnotim celkove uspor.3dani prace. Ke zdai'ilym partiim path pr'edevsirn kapitoly, ktere spravne definujf hlavni uzitne vlastnosti tkanin pro
zatemnovad
zavesyv
teoreticke casti.Take v experirnentalni casti je vetSina testu a zkousek popsana uspokojiv\'m zpusobem. Popis je casto cloplnen obrazky, ktere zpllsob reaiizace experimentu objasnuji i lajkl~ItTl.Ve vetSim~ pi'ipaau jsou namerena data statisticky zpracovana a prezentovana vecne a exaktne spravnym zpusobem. Prace je jako celek vyuzitelna (v soucasne dabe jiz vyuziv<'maje.) pri komunikaci mezi vYrobcem a prodejcem uvedenych typl.l z3vesovy'Chiatek i po~.kytov3ni informac:ikoncovym zakalnikum.V predlozene pr,3ci se bohuzel vyskytuji i urCite kankretni nepresnosti a nedostatky, ze kterych vyphivaji i nasledujid upresnujici dotazy, ktere doporucuji zodpovedet v ramci obhajoby.
1) Jako nejdL'JlezitejsflIZitnoll vlastnost zmfnenvch typll tkanin je mozne chapat propustnost svetla (transmise). Proto rne ponekud zklamalo. ze autor v teoreticke
(.:1sti
venuje teto vlastnosti pauze kratky adstavec a navic zde tuto vlastnost nijak exaktne nedefinuje. Take v experimentalnf casti je propustnost svetla zjistovima vidy pouze na jedinem vzorku od kazdehotypu z3vesove!atky, tj. bez statistickl~ho zpracovanL Otazka: Jsouhodnoty stupne propustnosti svet!a uvedenf~ v grafu 31 opravdu vprocentech? jak jsou tyto hodnoty definovanya vypocteny?2) V partiich venovanych teoretickemu popisu parametru tkaniny bych ocekaval trochu
komplexnejsi papis a prehlednejsi razdEdenina techno!ogicke (konstrukcnf) parametry tkanin, jako parametry ktere tento produkt definujf zhlediska vyroby a vysledne parametry, ktere nejsme ph vyrobe schopni primo avlivnit. V teoreticke casti neni
v
ramci popisu parametru vstupnich prlzl zminen zakrut, ktery je z hle.diska konstrukce prizi velmi dulezitymparametrem. Na druhe strane je na strane 32 uvedeno, ze u vzorku Db byla zjistena v osnove
i utku jednoducha prstencova prize.
Otazka:
Vysvetlete, jakym zpusobem bylo zjisteno, ze se jedna 0prstencovou prlzi?3) Take nesouhlasirn se zplisobem definice nekterych technologickych pojmlJ z oblasti tkanin. U nekterych pojmlJ je nutne dusledne dodrzovat jejich rozdelen! pro osnovu a utek. Je to napfiklad pojem dostava, ktera jako samostatny pojem nema prakticky smysl a je spise matoud. V'i.dy je nutne definovat dostavu osnovy a dostavu utku. Tote'i.platt take 0pojmu setkani. Otazka: Vysvetlete co je to setkani celkove? (viz. seznam pouzitych symbollJ na str.
9)a proc je napi'iklad pro setkani utku pouzit symbol s;)(symbol f.je v technicke praxi zvykem pouzivat spiSe pro relativni prota'i.enl- viz. Hookuv zakon)
4) Otazka: Proc neni vypoCten interval spolehlivosti pro tuhost v ohybu? (viz. str. 36)
Kladne hodnotim samostatny pristup autora ke zpracovani cele bakalarske prace. Autor prokazal schopnost samostatne prace Sodbornou literaturou. Sam formuloval soubor vsech dulezitych uZitmjch vlastnosti zavesovych zatemnovadch tkanin a navrh! zpusoby jejich exaktniho zjisteni v ramei laboratori ruznyeh kateder Textilni fakulty TUL.Tato Cinnostje sama 0sobe pomerne organizacne icasove narocna. Namerene hodnoty se ve vetSine pripadu podai'ilo spravne zpracovat a vyhodnotit.
Pi'edlozena bakalarska prace splnuje formalni pozadavky a jednotlive body zadanf se podarilo splnit. VetSina dilcich nedostatku (krorne bodu 1) snizuje urcitym zpusobern pauze didaktickou hadnotu prace. I pres nedastatky formulovane v bode 1 ma prace dastatecnau praktickou hodnotu.
Jak jiz byla vyse lIvedeno, je vyu'i.itelna pri komunikaci prodejce s vyrobcem zavesovych zaternnovadch tkanin. Proto Drad doporucuji k obhajobe s hodnoeenfm:
