Migrace a konstrukce „jiného“. Diplomová práce

(1)

Migrace a konstrukce „jiného“.

Diplomová práce

Studijní program: N7503 Učitelství pro základní školy

Studijní obory: Učitelství dějepisu pro 2. stupeň základní školy

Učitelství občanské výchovy pro 2. stupeň základní školy

Autor práce: Bc. Eliška Sedláčková

Vedoucí práce: PhDr. Jana Jetmarová, Ph.D.

Katedra filosofie

Liberec 2020

(2)

Zadání diplomové práce

Migrace a konstrukce „jiného“.

Jméno a příjmení: Bc. Eliška Sedláčková Osobní číslo: P16000806

Studijní program: N7503 Učitelství pro základní školy

Studijní obory: Učitelství dějepisu pro 2. stupeň základní školy

Učitelství občanské výchovy pro 2. stupeň základní školy Zadávající katedra: Katedra filosofie

Akademický rok: 2017/2018

Zásady pro vypracování:

Cílem práce je zjistit, jakým způsobem je vnímána a konstruována představa jinakosti osob, přicházejících do evropského prostoru v rámci tzv. migrační krize. Studentka vymezí problematiku teoreticky, zároveň provede výzkumné šetření mezi žáky 8. a 9. tříd základní školy, jehož cílem bude prostřednictvím kombinované kvantitativně – kvalitativní metodologie zmapovat jejich povědomí o migraci a souvisejících fenoménech a analyzovat způsoby, jakými vnímají a konstruují jinakosti etnicky či nábožensky odlišných skupin. Studentka bude postupovat v souladu s metodickými pokyny vedoucí práce a bude pravidelně konzultovat.

(3)

Rozsah grafických prací:

Rozsah pracovní zprávy:

Forma zpracování práce: tištěná/elektronická

Jazyk práce: Čeština

Seznam odborné literatury:

BARŠA, Pavel. Politická teorie multikulturalismu. 2. vyd. Praha: Multikulturní centrum Praha, 2003, ISBN 80-7325-020-9.

COLLIER, Paul. Exodus: jak migrace mění náš svět. Praha: Libri, 2017, ISBN 978-80-7277-557-6.

DUMMETT, Michael. O přistěhovalectví a uprchlících. Praha: Filosofia, 2016, ISBN 978-80-7007-462-6.

KINGSLEY, Patrick. Nová Odyssea: příběh uprchlické krize v Evropě. Zlín: Kniha Zlin, 2017, ISBN 978-80-7473-519-6.

ŠIŠKOVÁ, Tatjana. Výchova k toleranci a proti rasismu. 2. vyd. praha: portál, 2008. ISBN 978-80-7367-182-2.

Vedoucí práce: PhDr. Jana Jetmarová, Ph.D.

Katedra filosofie

Datum zadání práce: 22. listopadu 2017 Předpokládaný termín odevzdání: 30. dubna 2019

prof. RNDr. Jan Picek, CSc.

děkan

L.S.

doc. PhDr. David Václavík, Ph.D.

vedoucí katedry

V Liberci dne 18. prosince 2017

(4)

Prohlášení

Prohlašuji, že svou diplomovou práci jsem vypracovala samostatně jako původní dílo s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s ve- doucím mé diplomové práce a konzultantem.

Jsem si vědoma toho, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci nezasahuje do mých au- torských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu Technické univerzity v Liberci.

Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti Technickou univerzi- tu v Liberci; v tomto případě má Technická univerzita v Liberci právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Současně čestně prohlašuji, že text elektronické podoby práce vložený do IS/STAG se shoduje s textem tištěné podoby práce.

Beru na vědomí, že má diplomová práce bude zveřejněna Technickou uni- verzitou v Liberci v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

Jsem si vědoma následků, které podle zákona o vysokých školách mohou vyplývat z porušení tohoto prohlášení.

17. července 2020 Bc. Eliška Sedláčková

(5)

Poděkování

Děkuji Phdr. Janě Jetmarové, Ph, D. za vstřícný přístup, trpělivost a podnětné rady, které mi poskytla při vedení diplomové práce. Též děkuji Ing. Václavu Foffovi za poskytnuté konzultací. Dále bych chtěla poděkovat své rodině, která mě po celou dobu studia podporovala a byla mi oporou. V neposlední řadě děkuji školským zařízením, která mi umožnila provést výzkumné šetření.

(6)

Anotace

Diplomová práce se věnuje tématu migrace a konstrukce „jiného“. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy spojené s migrací, její typy, teorie a historie. Dále se práce zaměřuje na to, jakým způsobem mohou ovlivňovat vnímání skutečnosti média.

V rámci praktické části bylo provedeno výzkumné šetření prostřednictvím kvantitativně – kvalitativní metodologie. Šetření proběhlo mezi žáky 8. a 9. tříd základních škol. Cílem šetření je zmapovat povědomí respondentů o migraci a souvisejících fenoménech a následně analyzovat způsoby, jakými vnímají a konstruují jinakost etnicky či nábožensky odlišných skupin. V závěru práce byla provedena korelace mediálního vyobrazení migranta a dětských kreseb.

Klíčová slova

Migrace, migrant, uprchlík, migrační krize, emigrace, nucená migrace, média, propaganda

(7)

Annotation

This diploma thesis deals with the theme of migration and the construction of the

„differences“. The theoretical part explains the basic terms associated with migration, types, theories and history. It also focuses on media and their impact on perception of reality. In the practical part the survey was done using quantitative and qualitative research methods.

The survey dealt with eighth-grade and ninth-grade pupils from primary schools. The aim of this diploma thesis is to describe the respondents’ awareness of migration and related phenomena. The main goal is to analyse the ways in which they perceive and construct the otherness of ethnically or religiously different groups. In conclusion, the correlation of media and child portrayal of migrant was performed.

Keywords

Migration, migrant, refugee, migrant crisis, emigration, forced migration, media, propaganda

(8)

Obsah

1. Úvod ... 12

3. Teoretická východiska ... 14

3.1 Migrační krize ... 14

3.2 definování základních pojmů migrace a její typy ... 15

3.3 Teorie migrace ... 20

3.3.1 Neoklasická teorie migrace ... 22

3.3.2 Nová ekonomie pracovní migrace ... 23

3.3.3Teorie duálního pracovního trhu ... 24

3.3.4Teorie světového systému ... 25

3.3.5 Teorie sítí (teorie sociálního kapitálu) ... 26

3.3.6 Teorie transnacionálního prostoru ... 27

3.3.7Institucionální teorie ... 27

3.3.8 Teorie kumulativní příčinnosti ... 28

3.4 Historie migrace ... 28

3.4.1. Stěhování národů ... 29

3.4.2. Zámořské objevy ... 29

3.4.3. Objevení Ameriky, kolonialismus ... 30

3.4.4. První světová válka ... 32

3.4.5. Druhá světová válka ... 33

3.4.6. migrace po druhé světové válce (1968/1989) ... 35

3.5. Média a jejich vliv na vnímání skutečnosti ... 37

3.5.1. Propaganda ... 39

3.5.1.1.Fake News ... 41

3.5.1.2. Hoax... 42

4. Empirická část... 45

4.1 Cíl empirické části ... 45

4.2 Popis výzkumného vzorku ... 45

4.3 Metodologie ... 46

4.4 Metoda ... 46

(9)

4.4.1. Dotazník ... 46

4.4.2. Kresba ... 47

4. 5. Dotazníkové šetření ... 48

4.6. Závěr dotazníkového šetření ... 80

4.7. Kresba ... 81

Zahalené osoby ... 83

„Teroristé“ ... 84

Muži tmavé pleti ... 86

„Běžný člověk“ ... 87

4.8. Závěr praktické části ... 88

5. Závěr ... 95

6. Seznam použitých zdrojů ... 97

7. Seznam příloh ... 104

(10)

Seznam tabulek

Tabulka 1: Složení respondentů dle rozdělení do tříd ... 48

Tabulka 2: Složení třídy z pohledu gender pedagogiky ... 49

Tabulka 3: Slyšel/a jsi někdy pojem migrace? ... 50

Tabulka 4: Kde jsi slyšel/a o migraci? ... 51

Tabulka 5: Kde jsi slyšel/a o migraci - média ... 52

Tabulka 6: Co je migrace? ... 53

Tabulka 7: Proč lidé migrují? ... 55

Tabulka 8: Kdo je migrant? ... 58

Tabulka 9: Jaké pocity v tobě vyvolává pojem migrace? ... 59

Tabulka 10: Jaké pocity v tobě vyvolává pojem uprchlík? ... 61

Tabulka 11: Co se ti vybaví, když se řekne křesťanství? ... 62

Tabulka 12: Co se ti vybaví, když se řekne islám? ... 64

Tabulka 13: Souhlasíš s přijímáním cizinců na naše území? ... 66

Tabulka 14: Souhlasíš s přijímáním migrantů křesťanského vyznání na naše území? ... 67

Tabulka 15: Souhlasíš s přijímáním migrantů islámského vyznání na naše území? ... 69

Tabulka 16: S kým bys byl/a na pustém ostrově? ... 70

Tabulka 17: Z jakého důvodu bys migroval/a? ... 74

Tabulka 18: Byli Češi nuceni v minulosti migrovat? ... 75

Tabulka 19: Věnovali jste se ve škole xenofobii/rasismu? ……….77

(11)

Seznam grafů

Graf 1 - složení respondentů dle rozdělení do tříd ... 48

Graf 2: Genderové složení třídy ... 49

Graf 3: slyšel/a jsi někdy pojem migrace? ... 50

Graf 4: kde jsi o migraci slyšel/a? ... 52

Graf 5: kde jsi o migraci slyšel/a - média ... 53

Graf 6: Co je podle tebe migrace? ... 55

Graf 7: Proč lidé migrují? ... 57

Graf 8: Kdo je migrant? ... 58

Graf 9: Jaké pocity v tobě vyvolává pojem migrant?? ... 60

Graf 10: Jaké pocity v tobě vyvolává pojem uprchlík? ... 61

Graf 11: Co se ti vybaví, když se řekne křesťanství? ... 63

Graf 12: Co se ti vybaví, když se řekne islám? ... 65

Graf 13: Souhlasíš s přijímáním cizích lidí přicházejících na naše území? ... 66

Graf 14: Souhlasíš s přijímáním migrantů křesťanského vyznání na naše území? ... 68

Graf 15: Souhlasíš s přijímáním migrantů islámského vyznání na naše území? ... 69

Graf 16: S kým bys byl/a na pustém ostrově - ANO ... 71

Graf 17: S kým bys byl/a na pustém ostrově - NE ... 71

Graf 18: S kým bys byl/a na pustém ostrově - JE MI TO JEDNO ... 72

Graf 19: Z jakého důvodu bys migroval/a? ... 75

Graf 20: Byli Češi nuceni v minulosti migrovat? ... 76

(12)

Graf 21: Věnovali jste se ve škole xenofobii/ rasismu? ... 78

Seznam obrázků

Obrázek 1 propaganda migrace ... 41

Obrázek 2 migrant - zahalená žena ... 83

Obrázek 3 migrant - "terorista"... 84

Obrázek 4 migrant - muž tmavé pleti ... 86

Obrázek 5 migrant - "běžný člověk" ... 87

Obrázek 6: muži tmavé pleti ... 94

(13)

12

1. Úvod

Cílem diplomové práce je zmapovat povědomí respondentů o migraci a souvisejících fenoménech a následně analyzovat způsoby, jakými vnímají a konstruují jinakost etnicky či nábožensky odlišných skupin.

Otázka migrace je v posledních několika letech velmi diskutovaným tématem a to především v souvislosti s tzv. uprchlickou, nebo také migrační krizí. Ta naplno zasáhla Evropu v roce 2015. Ačkoliv je migrace mnohdy označována jako fenomén dnešní doby, není tomu tak. Migrace je jevem, který provází lidstvo po celou dobu jeho historie, od vzniku až po současnost. Nicméně v dnešní době dosahuje tento pojem úplně jiných rozměrů. Hlavním důvodem je především rozvoj informačních a komunikačních technologii, zejména televize a internetu a také jejich dostupnost. Média nás nepřetržitě zaplavují obrovskou vlnou informací. Bohužel tyto zprávy nejsou vždy plně věrohodné.

Především bulvární noviny a komerční televize se snaží čtenáře/diváka získat a udržet za každou cenu. Často se tak můžeme setkat se sděleními založenými na polopravdách a různých smyšlenkách. Taková média chtějí člověka šokovat a zároveň varovat před možným nebezpečím. Nejen v souvislosti s migrací se dočítáme o politických, ekonomických a sociálních změnách. Ty mohou v lidech vzbuzovat pocity nejistoty a odcizení, ale také pochybnosti o stálosti a udržitelnosti sociálních struktur. Tyto nejistoty mohou u jedinců vyvolávat projevy xenofobie a předpojatosti spojené s pocitem ztráty bezpečí a určité konformity.¹ Dává tak prostor ke vzniku různých rasově nesnášenlivých skupin vycházející z teorie založené na předpokladu fyzické a duševní nerovnosti lidských ras²

Teoretická část práce je členěna do pěti kapitol. První kapitola stručně seznamuje čtenáře se zatím poslední migrační krizí z roku 2015. Jsou zde přiblíženy klíčové cesty,

1TELEROVSKÝ, Roman a Martin MAHLER, ed. Strach z cizího: antisemitismus, xenofobie a zkušenost

"uncanny". Přeložila Eva KLIMENTOVÁ. Praha: Česká psychoanalytická společnost, 2015.

Psychoanalytická knihovna. ISBN 978-80-260-9204-9, str38/39

2ŠIŠKOVÁ, Tatjana, ed. Výchova k toleranci a proti rasismu: [multikulturní výchova v praxi]. Vyd. 2., aktualiz. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-182-2, str. 13

(14)

13

kterými migranti vstupují na Evropský kontinent a také několik číselných údajů vztahujících se k tématu. V další části jsou definovány základní termíny spojené s migrací a také její typy. V následujícím oddílu jsou popsány migrační teorie, zabývající se důvody odchodu lidí z rodných zemí. Čtvrtá kapitola se z důvodu obsáhlosti tématu věnuje pouze vybraným mezníkům z historie lidské migraci, které autorka považovala za důležité.

Historie je popisována odstěhování národů, které probíhalo od 4. do 7. století a svým rozsahem bylo největším přesunem skupin lidí. Dále jsou zmíněny zámořské objevy a kolonialismus tato doba byla v historii lidské migrace významná především objevováním nových kontinentů a jejich následným osidlováním. Významným mezníkem jsou první a druhá světová válka. Ty měly za následek kromě nového uspořádání světa obrovské vlny nucené migrace. v závěru této sekce je přiblížena migrace z let 68 a 89, která se týká zemí tzv. východního bloku. Tedy zemí, které zůstaly po druhé světové válce ve sféře Sovětského vlivu. Poslední kapitola teoretické části je zaměřena na média a jejich vliv na vnímání skutečnosti. Sdělovací prostředky jako je televize a internet, chrlí každý den obrovské množství informací. Je důležité tyto zprávy kriticky zhodnotit a vyhnout se tak podléhání různým smyšleným sdělením typu fake news a hoax. Síly médií si všimly již totalitní režimy, které je zneužily k politické propagandě.

Praktická část je zaměřena na žáky druhého stupně primárního vzdělávání a jejich vnímání migrace. Na vybraných školách v rámci statutárního města Liberce pak proběhlo výzkumné šetření. To bylo uskutečněno kombinací kvantitativně – kvalitativních metod.

Kvantitativní byla naplněna prostřednictvím dotazníkového šetření, kvalitativní pak metodou malby obrázku a jeho interpretace.

(15)

14

3. Teoretická východiska 3.1 Migrační krize

Charakteristickým rysem migrační krize je strmé navýšení počtu osob stěhujících se do nových oblastí. Evropou hýbe poslední migrační krize od roku 2015. Evropský kontinent se stal cílovou destinací milionů migrantů a uprchlíků především ze Sýrie a Afghánistánu.³ Aby uprchli před válkou a chudobou, jsou ochotni nejen platit vysoké sumy skupinám organizovaných převaděčů, ale dokonce obětovat své životy.⁴ Podle zpráv mezinárodní organizace pro migraci v roce 2015 utonulo ve Středozemním moři skoro 2 500 uprchlíků.⁵ Přistěhovalci do Evropy pronikají několika cestami, klíčové jsou tzv.

Balkánské a Středomořské trasy. Středozemní moře se pro své geograficky strategické umístění stalo hojně využívaným tokem migrantů z Afriky a také Blízkého a Středního východu.⁶ Ve Středomoří můžeme definovat tři cesty. Východní středomořskou cestu, kterou se dostávají migranti především do Řecka. 49 158, toto číslo představuje počet osob, které v roce 2018 nelegálně vstoupili do země. Jednalo se především o obyvatele Iráku, Afghánistánu a Sýrie.⁷ Cílem centrální středomořské cesty je Itálie popřípadě Malta.

Uprchlíci z Tunisu, Eritrei a Súdánu vyplouvali nejčastěji z oblastí Lybie, Tuniska a Turecka. Na této trase byl zaznamenán v polovině roku 2018 úbytek o 80% vůči

3ROŽŇÁK, Petr a Karel KUBEČKA. Země Visegrádu a migrace: Fenomén procesu migrace, integrace a reintegrace v kontextu bezpečnosti zemí V4. 1. Ostrava: KEY Publishing, 2018. ISBN 978-80-7418-292-1, s.

225.

4EU A MIGRAČNÍ KRIZE. In: Europa [online]. 2017 [cit. 2020-06-14]. Dostupné z:

https://op.europa.eu/webpub/com/factsheets/migration-crisis/cs/

5ROŽŇÁK, Petr a Karel KUBEČKA. Země Visegrádu a migrace: Fenomén procesu migrace, integrace a reintegrace v kontextu bezpečnosti zemí V4. 1. Ostrava: KEY Publishing, 2018. ISBN 978-80-7418-292-1, s.

225.

6STŘEDOMOŘÍ - MIGRAČNÍ BRÁNA DO EVROPY. In: Člověk v tísni [online]. 2016 [cit. 2020-06-14].

Dostupné z: https://op.europa.eu/webpub/com/factsheets/migration-crisis/cs/

7Migrační trasy v roce 2018. In: Ministerstvo vnitra české republiky [online]. [cit. 2020-06-14]. Dostupné z:

https://www.mvcr.cz/clanek/situace-v-oblasti-migrace-v-cr-je-dlouhodobe-stabilni.aspx

(16)

15

stejnému období loňského roku.⁸ Důvodem poklesu je pravděpodobně rozhodnutí Italské vlády zpřísnit migrační pravidla žadatelů o azyl. V roce 2019 došlo taktéž k uzavření jednoho z uprchlických táborů na Sicílii. Západní středomořská cesta se táhne od Maroka do Španělska a přilehlých oblastí.⁹ Ministerstvo vnitra České republiky uvádí, že se stala nejvytíženější trasou roku 2018. Hranice zde překročilo během jednoho roku 64 427 nelegálních přistěhovalců. Celkem pak na území států Evropy během roku 2018 ilegálně vstoupilo 142 812 osob.¹⁰

3.2 definování základních pojmů migrace a její typy

Svoboda pohybu patří mezi základní lidská práva a svobody.¹¹ S pohybem je úzce spjat termín migrace. V českém překladu tento pojem vystihuje slovo stěhování¹² Milan Palát ve své publikaci Determinanty vzniku migrace a statistiky cizinců v Evropské unii pracuje s definicí Oldřicha Matouška, který vymezuje migraci jako přesun osob z jednoho kraje nebo státu do jiného kraje nebo státu.

Rozlišujeme tři základní typy migrace, imigraci, emigraci a reemigraci. Imigraci můžeme definovat jako přistěhovalectví.¹³ Je to proces, při kterém imigranti opouštějí

8Tamtéž

9STŘEDOMOŘÍ - MIGRAČNÍ BRÁNA DO EVROPY. In: Člověk v tísni [online]. 2016 [cit. 2020-06-14].

Dostupné z: https://op.europa.eu/webpub/com/factsheets/migration-crisis/cs/

10Migrační trasy v roce 2018. In: Ministerstvo vnitra české republiky [online]. [cit. 2020-06-14]. Dostupné z:

https://www.mvcr.cz/clanek/situace-v-oblasti-migrace-v-cr-je-dlouhodobe-stabilni.aspx

11LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD. In: POSLANECKÁ SNĚMOVNA PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY [online]. [cit. 2020-06-14]. Dostupné z: https://www.psp.cz/docs/laws/listina.html

12UHEREK, Zdeněk. Migrace historie a současnost. 1. Ostrava: Občanské sdružení PANT, 2015. ISBN 978- 80-905942-9-6, s. 7.

13MIGRACE OBYVATELSTVA - HISTORICKÉ MEZNÍKY A VÝZNAM MIGRACE PRO

SOUČASNOST A BUDPUCNOST. In: MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ [online]. [cit. 2020-06-14].

Dostupné z: https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/zobraz_cast.pl?cast=71391

(17)

16

státy, ve kterých se narodili a usidlují se na území jiné země.¹⁴ Emigrace je opakem imigrace, tedy vystěhovalectví. Emigrant odchází ze svého původního, domovského státu a usazuje se ve státě jiném. Reemigrace pak znamená návrat migrantů do svého rodiště.¹⁵ Důvodem návratu do vlasti bývá stesk a odpovědnost za rodinu, která zůstala v rodné zemi. Další důvody mohou být ekonomické, například ztráta zaměstnání, nebo naopak investice vydělaných peněz v rodišti. Příčinou návratu může být ale bohužel také rasová nesnášenlivost.¹⁶ Reemigrace je typem krátkodobé neboli dočasné migrace, pro kterou je charakteristická doba pobytu mimo domovinu zpravidla do jednoho roku.

Dle časovosti můžeme dále migraci dělit na dlouhodobou, kdy člověk setrvává na území cizího státu dobu delší než jeden rok. Přechodnou, migrant pobývá v zahraničí určitou omezenou dobu, po té stát opustí a pokračuje většinou do další země a kyvadlovou, tou se rozumí pravidelné cestování do jiné země například za prací a následný návrat do rodného státu.¹⁷

Stěhování může probíhat uvnitř jedné země, tedy tzv. vnitrostátně či mezinárodně, kdy se jedná o přesouvání mezi zeměmi.¹⁸ K mezinárodní migraci dochází až v 16. a 17.

století, kdy se rodí národní státy.¹⁹ Pro takové státy je typické upoutání obyvatel k určité oblasti, teritoriu. Interní migrací rozumíme přesun obyvatel v rámci jednoho státu. Hnací

14SOBKOVÁ, Petra. Odrazy emocí v postojích k imigrantům. 1. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2016. ISBN 80-85019-69-0, s. 24.

15MIGRACE OBYVATELSTVA - HISTORICKÉ MEZNÍKY A VÝZNAM MIGRACE PRO SOUČASNOST A BUDPUCNOST.

In: MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ [online]. [cit. 2020-06-14]. Dostupné z:

https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/zobraz_cast.pl?cast=71391

16KING, Russell. Atlas lidské migrace. Praha: Mladá fronta, 2008. ISBN 978-80-204-1706-0, s. 9.

17is.muni.cz/el/1431/jaro2006/.../O_S_uvod_mobility_-_nova_verze_.ppt

18PALÁT, Milan. Determinanty vzniku migrace a statistiky cizinců v Evropské unii. 1. Brno: KEY Publishing, 2014. ISBN 978-80-7418-228-0, s. 7.

19Taktéž s.14.

(18)

17

silou vnitřní migrace jsou především ekonomické příčiny. Pravděpodobně nejmasivnější stěhování lidí z vesnic do měst probíhalo v 18. a 19, kdy došlo k přechodu od řemeslné výroby k výrobě tovární. Tento jev označujeme jako průmyslovou revoluci, která znamenala masivní odliv lidí z venkova do měst. Charakteristickou stavbu této doby byly továrny, v jejichž blízkosti vznikala nová města. V posledních letech sledujeme v rozvinutém světě nový trend vnitřní migrace, kdy se lidé vrací zpět na vesnice. Důvodů může být hned několik, „úprk“ z přelidněných a uspěchaných velkoměst, touha po kvalitnějším životě, ale také ceny nemovitostí, nebo snazší dostupnost zajištěná lepší infrastrukturou.²⁰

Dále můžeme migraci dělit na základě dobrovolnosti opustit rodnou zem na dobrovolnou a nedobrovolnou/nucenou. U dobrovolné migrace lidé opouštějí své rodiště z vlastní vůle, dobrovolně. Andreas Demuth člení dobrovolnou migraci dále na Pracovní - člověk přichází do země s cílem nalezení pracovní příležitosti. Hlavní motivací je vyšší finanční ohodnocení.²¹ Řetězovou – cílem je sloučení rodiny. Rodinní příslušníci se stěhují za příbuznými, kteří emigrovali a usadili se v jiné zemi.²² Neimigrační – migranti se stěhují z pravidla dočasně, za účelem studia, výzkumu apod.

posledním typem dobrovolné migrace je migrace Inovační – přesidlování za účelem zkvalitnění životních podmínek. Přesným opakem dobrovolného stěhování je nedobrovolné, nucené. Lidé jsou donuceni opustit svou zem, nemají možnost svobodného rozhodnutí. Demuth ji dále člení podle příčiny na nedobrovolnou migraci zapříčiněnou mezilidskými vztahy a zapříčiněnou živelnými pohromami. U migrace zapříčiněné mezilidskými vztahy má jedna strana kompetence a moc donutit jiné odejít ze země.²³ K tomuto jevu dochází především během válečných konfliktů, náboženských a etnických

20KING, Russell. Atlas lidské migrace. Praha: Mladá fronta, 2008. ISBN 978-80-204-1706-0, s 10.

22UHEREK, Zdeněk. Migrace do České republiky, sociální integrace a lokální společnosti v zemích původu.

1. Praha: Etnologický ústav AV ČR, 2004. ISBN 80-85010-69-0, s. 48.

23Tamtéž

(19)

18

bouří. Dalším důvodem je pak také diskriminace a omezování základních lidských práv a svobod.²⁴ V historii se nucená migrace dotýkala především otrokům, s kterými bylo obchodováno.²⁵ Hlavní příčinou druhého typu nuceného odchodu jsou přírodní katastrofy, například zemětřesení, sesuvy půdy, sopečná erupce, povodně nebo naopak sucha a z toho vyplývající hladomory a epidemie.²⁶ Na základě nedobrovolné migrace dochází velice často k tzv. exodu – hromadný přesun, stěhovaní.²⁷ Kritici masové migrace ji popisují jako přesun „stáda“ ve kterém se vytrácí individualita, lidé jednají pod vlivem okolí. Velmi subjektivní a především negativní postoj k migraci zaujímají Weigl a Klaus, dle jejich tvrzení není cílem exodu asimilace, nýbrž udržet si v novém prostředí, co nejvíce ze své kultury a čerpat pouze výhody.²⁸ Opakem hromadné odchodu je migrace individuální, jejíž hlavním rysem je přesun jedince či rodiny. Tento přesun bývá zpravidla aktem dlouhodobě připravovaným a promýšleným, výjimkou mohou být válečné konflikty a podobné předem nepředvídatelné případy.²⁹ V neposlední řadě můžeme rozlišovat mezi migrací Legální a nelegální. Zjednodušeně lze říci, že legální migrace je řízena a monitorována cílovou

25KING, Russell. Atlas lidské migrace. Praha: Mladá fronta, 2008. ISBN 978-80-204-1706-0, s. 9.

1. Praha: Etnologický ústav AV ČR, 2004. ISBN 80-85010-69-0, s. 48.

1. Praha: Etnologický ústav, 2004. ISBN 80-85019-69-0, s. 47.

28KLAUS, Václav a Jiří WEIGL. Stěhování národů S.R.O. 1. Velké Přílepy: Olympia, 2015. ISBN 978-80- 7376-422-7, s. 24-25.

29Tamtéž s. 24

(20)

19

zemí. Naopak nelegální je bez kontroly a správy země.³⁰ Takoví lidé jsou na území cizího státu bez potřebných dokladů, s propadlými vízy apod..³¹

Lidé, kteří mění místo svého pobytu, označujeme všeobecně migranty.³² Organizace spojených národů vymezuje migranta následovně „je to každý člověk, který překročí mezinárodní hranice a v jiném státě setrvá po dobu delší jednoho roku.“³³ Rabušic s Burjánkem ve své zprávě z roku 2003 člení migranty do několika skupin:

dočasní pracovní migranti, ti se stěhují za pracovní příležitostí, ovšem jen na omezenou dobu. Vysoce kvalifikované migranty zastávající převážně vyšší či kvalifikované posty – manažeři, technici. Ilegální migranti přicházející do země především za prací, ale bez potřebných dokladů. Další kategorií jsou uprchlíci, ti jsou definováni jako osoby, které opustili svou vlast ze strachu. Utíkají z důvodu válečného konfliktu či perzekuce.³⁴ Obávají se pronásledování z rasových, náboženských, politických či národnostních důvodů.³⁵ Jsou to lidé, kteří se nemohou, popřípadě nechtějí z výše uvedených důvodů vrátit do země původu. Státy, které přistoupily k Všeobecné deklaraci lidských práv OSN,

30ODBOR AZYLOVÉ A MIGRAČNÍ POLITIKY. In: MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ

REPUBLIKY [online]. [cit. 2020-06-14]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/migrace/clanek/slovnicek- pojmu.aspx

34POJMY A OTÁZKY: KDO JE UPRCHLÍK A KDO JE MIGRANT. In: ČESKÁ STRANA SOCIÁLNĚ DEMOKRATICKÁ [online]. [cit. 2020-06-14]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/migrace/clanek/slovnicek- pojmu.aspx

35RABUŠIC, LADISLAV a ALEŠ BURJANEK. IMIGRACE A IMIGRAČNÍ POLITIKA JAKO PRVEK ŘEŠENÍ ČESKÉ DEMOGRAFICKÉ SITUACE? [online]. VÚPSV PRAHA, 2003 [cit. 2020-06-14].

Dostupné z: file:///C:/Users/Elisk/Downloads/Imigrace_a_imigracni_politika_jako_prvek_reseni_ce.pdf

(21)

20

se zavázaly, že nebudou sankciovat uprchlíky za nelegální přechod státních hranic, pokud neprodleně požádají o azyl.³⁶ A poslední, žadatele o azyl neboli azylant. To je osoba žádající o mezinárodní ochranu, útočiště, které je udělováno na dobu určitou.³⁷

3.3 Teorie migrace

Cílem migračních teorií je vysvětlit příčiny migračních toků mezinárodní migrace.

Migrace je velmi komplikovaným jevem, v kterém se prolíná mnoho jevů, z toho důvodu jednotná a ucelená teorie zatím neexistuje.³⁸ Problematikou migračních teorií se věnuje mnoho odborníků z různých vědních oborů, nejhojněji jsou zastoupení sociologové, ekonomové, antropologové, politologové atd., což vypovídá o rozmanitosti samotných konceptů.³⁹

Mobilita osob je závislá na řadě různorodých determinantů. Dušan Drbohlav se Zdeňkem Uherkem ve své práci věnující se reflexí migračních teorií uvádí, že lze koncepty rozdělit na mikro-úrovňové a makro-úrovňově podle náhledu na problematiku.

Makro-úrovňový přístup pohlíží na problematiku migrace optikou celé země, kdy je zdůrazňována platová diferenciace mezi zeměmi, momentální stav pracovního trhu

36 DUMMETT, Michael. O přistěhovalectví a uprchlících: příběh uprchlické krize v Evropě. Praha: Filosofia, 2016. Dnešní svět. ISBN 978-80-7007-462-6, s. 53.

37ODBOR AZYLOVÉ A MIGRAČNÍ POLITIKY. In: MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ

REPUBLIKY [online]. [cit. 2020-06-14]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/migrace/clanek/slovnicek- pojmu.aspx

38RABUŠIC, Ladislav; BURJANEK, Aleš. Imigrace a imigrační politika jako prvek řešení české demografické situace? Brno: VÚPSV, 2003, s. 11.

39DRBOHLAV, Dušan; UHEREK, Zdeněk, Reflexe migračních teorií, s. 2-3, DOSTUPNÉ NA

<http://web.natur.cuni.cz/ksgrrsek/illegal/clanky/UherekTeorie.pdf>

(22)

21

a politická situace. U mikro-úrovně je středem zájmu individuum jeho rodina a společné vazby mezi nimi. ⁴⁰

Mezi první osobnosti zabývající se migračními teoriemi patřil Angličan Ernst Georg Ravenstein věnující se geografii a kartografii. Ve svých dílech definuje základní migrační zákony.

• Veškeré migrační toky tvoří regresivní migraci

• Migranti se většinou stěhují na kratší vzdálenosti

• Velká města se stávají cílové pro migranty přesunující se na větší vzdálenosti

• Lidé z vesnic se stěhují více než lidé z měst

• Mladí lidé, především jedinci migrují za hranice státu častěji, než lidé, kteří mají malé děti

• Migranty jsou převážně dospělí lidé

• Na růst velkých měst má větší vliv migrace než přirozený přírůstek ⁴¹

Další významnou koncepcí a předchůdcem moderních teorií zabývajících se příčinami mezinárodní migrace je „Push and pull“ teorie. Za jejího zakladatele můžeme považovat Bogua.V 60. letech 20. století ji podrobněji zpracovávaly Lee a Jansen.⁴² Ti uvádějí, že na rozhodování zda opustit své rodiště a hledat si nové místo pobytu za hranicemi mají vliv klady a zápory jak domovské země, tak cílové země.⁴³ Na základě jejich poznatků došlo k rozdělení příčin, jejichž následkem dochází k mobilitě osob na tzv.

40DRBOHLAV, Dušan; UHEREK, Zdeněk, Reflexe migračních teorií, s. 11, DOSTUPNÉ NA

(23)

22

„push“ (tlak) and „pull“ (tah) faktory. Negativním vlivům, které člověka tlačí k opuštění země původu, říkáme „push“. Mezi tyto okolnosti patří mimo jiné válka, přírodní katastrofa, nezaměstnanost, špatné životní podmínky, nespokojenost s politickou situací, diskriminace apod. Pozitivními vlivy, které migranta naopak táhnou a lákají přestěhovat se do jiné destinace, jsou označovány jako „pull“. Mezi ně řadíme například lepší pracovní možnosti, lepší předpoklady k životu, vzdělání, svobodné vyznaní atd. V dnešní době jsou nejčastější příčinou migrace ekonomické důvody, na rozdíl od minulosti, kdy lidé velice často migrovali z důvodů politických. Podle odborníků je migrace možná pouze za přítomnosti obou faktorů.⁴⁴

3.3.1 Neoklasická teorie migrace

Neoklasická teorie nahlíží na mezinárodní migraci ze dvou hledisek, makroekonomického a mikroekonomického. První se zaměřuje na chybějící rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou. Poukazuje nejen na platovou diferenciaci, ale také na možnost uplatnění se na trhu práce mezi dílčími zeměmi.⁴⁵Vyspělé země se často potýkají s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, následkem čehož dochází k nárůstu mezd.⁴⁶ Naopak země rozvojové bojují s nadbytkem pracovníků a tím i s nízkými platy. Lidé z těchto zemí poté nejednou volí migraci, jako prostředek k maximalizaci své životní úrovně. Cílovými zeměmi pak jsou právě vyspělé země se stabilní ekonomikou nabízející vyšší mzdy.⁴⁷ Odborníci jsou přesvědčeni, že migrační tok ustane ve chvíli, kdy dojde k vyrovnání mezi nabídkou a poptávkou. Tedy v okamžiku, kdy lidé migrující za prací sníží ve své rodné zemi přebytek pracovních sil a tím dojde ke zvýšení platových

44PALÁT, Milan. Determinanty vzniku migrace a statistiky cizinců v Evropské unii. 1. Brno: KEY Publishing, 2014. ISBN 978-80-7418-228-0, s. 16-18.

45Tamtéž s. 19.

46DRBOHLAV, Dušan; UHEREK, Zdeněk, Reflexe migračních teorií, DOSTUPNÉ NA

(24)

23

podmínek. Naopak pro cílovou zemi migrantů to znamená nasycení pracovního trhu, které povede ke snižování platů. ⁴⁸

Mikroekonomický faktor poukazuje na racionalitu lidí opouštějící svou zemi.

Rozhodují se na základě nákladů a výnosu, které by jim migrace nesla.⁴⁹ Ovšem kromě mzdy je pro ně také důležité uplatnění v rámci jejich kvalifikace.⁵⁰

Kritici teorii vytýkají, že se zaměřuje na jedinou ekonomickou příčinu vedoucí k migraci. Upíná se především na platové rozdíly. Jinými aspekty se nezabývá, nezohledňuje je. Nevěnuje se ani členitosti pracovního trhu, kde může docházet k omezení pohybu, z důvodu rozdílného vývoje jednotlivých částí.⁵¹

3.3.2 Nová ekonomie pracovní migrace

Na rozdíl od předchozí teorie, nová ekonomie pracovní migrace přichází s názorem, že rozhodnutí migrovat není vůlí jedince, ale naopak vůlí kolektivní. Rozhodnutí závisí na sociální skupině, například rodině či komunitě.⁵² Lidé opouštějí své domovy nejen z důvodu zvýšení platových možností, ale také z důvodu existence nejistoty a nebezpečí způsobené nepředvídatelností a nestálostí trhu.⁵³Jedná se především o rozvojové země, které nemají v mnoha ohledech takové možnosti, jako obyvatelé z rozvinutých částí světa.

50RABUŠIC, Ladislav; BURJANEK, Aleš. Imigrace a imigrační politika jako prvek řešení české demografické situace? Brno: VÚPSV, 2003, s. 10-11.

51PALÁT, Milan. Determinanty vzniku migrace a statistiky cizinců v Evropské unii, dostupné z:

https://is.muni.cz/do/econ/soubory/katedry/kres/4884317/48596005/091_2014.pdf

52MIGRACE. In: ANTROPOWEBZIN [online]. [cit. 2020-06-14]. Dostupné z:

http://www.antropoweb.cz/cs/migrace

53IIinitchi,Procházková, Cristina. Vybrané teorie migrace a jejich význam při vytváření migračních politik, s.

17.

(25)

24

Massey jeden z předních odborníků na migrační toky uvádí, že v zemích tzv. třetího světa funguje jen velmi omezeně podpora v nezaměstnanosti. Dalším problémem jsou úvěry, na které mnoho rodin vůbec nedosáhne.⁵⁴ Z toho důvodu opouští jedinci své rodinné zázemí a odcházejí do ciziny, aby finančně zajistili své nejbližší prostřednictvím pravidelných peněžních injekcí.⁵⁵ Nová ekonomie pracovní migrace, se nezaměřuje přímo na migranta, ale spíše na dopady, které má jeho odchod na rodinu.⁵⁶

Zastánci této koncepce poukazují také na relativní posuzování chudoby, nikoli absolutní jako neoklasická teorie. Porovnávání mezi sociálními skupinami, které působí jako stimul. Pokud lidé vidí, že rozhodnutí migrovat přineslo jiné rodině vyšší životní úroveň. Motivuje je to též, aby některého člena či členy rodiny poslali do zahraničí.⁵⁷

Teorie je kritizována za svůj subjektivní pohled, kdy se zaměřuje pouze na zdrojovou zemi migrantů nikoli už na státy cílové.⁵⁸

3.3.3Teorie duálního pracovního trhu

Teorie duálního pracovního trhu se nezabývá nabídkou země, kterou migrant opouští, ale naopak poptávkou země cílové.⁵⁹ Migrace není důsledkem mzdové diferenciace. Tím je nedostatek pracovníků na určitých pracovních pozicích v cílových

54Tamtéž, s. 18.

56DRBOHLAV, Dušan; UHEREK, Zdeněk, Reflexe migračních teorií, s. 9. DOSTUPNÉ NA

57BARŠOVÁ, Andrea a Pavel BARŠA. Přistěhovalectví a liberální stát: imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a Česku. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2005. ISBN 80-210-3875-6. s. 270.

58PALÁT, Milan. Determinanty vzniku migrace a statistiky cizinců v Evropské unii, dostupné z: PALÁT, Milan. Determinanty vzniku migrace a statistiky cizinců v Evropské unii

59 Tamtéž, s. 271

(26)

25

zemích.⁶⁰ Uherek uvádí, že v rozvinutých zemích můžeme definovat dva druhy pracovních úseků. První je určen pro domorodce, kteří vykonávají kvalifikovanou činnost za dobré platové ohodnocení. Jejich pracovní pozice jsou poměrně stálé s vidinou možného kariérního postupu. Práce v druhém úseku je nekvalifikovaná, ohodnocena nízkou mzdou a obvykle fyzicky velice náročná. Takové pozice obsazují většinou zahraniční pracovníci.⁶¹ Nižší pozice jsou u domácího obyvatelstva vnímané jako pozice s nízkým společenským statusem. Lidem chybí motivace obsadit takové místo. Tak se otevírá prostor pro pracující migranty, pro které není sociální status tolik důležitý.⁶²Jelikož mzda, kterou za práci obdrží je vyšší než v rodné zemi, navíc mnoho z nich předpokládá, že budou trávit na pozici jen určitou přechodnou dobu a poté naleznou práci v atraktivnějším sektoru.⁶³navíc svůj statut neposuzují podle postavení v hostitelské zemi, nýbrž podle postavení v zemi domovské, kde se jejich postavení díky vyšším výnosům ze zahraničí zvyšuje.⁶⁴

3.3.4Teorie světového systému

V důsledku neustálého hromadění kapitálu, dochází k jeho rozpínání se do okrajových oblastí.⁶⁵ Tím dochází v těchto oblastech ke strukturálním změnám.

Domácnosti přestávají být soběstačné. Obyvatelé, kteří dříve pracovali, jako zemědělci se stávají lacinou pracovní silou ve vyspělých státech, kde hledají lepší platové

60MIGRACE.In: ANTROPOWEBZIN [online]. [cit. 2020-06-14]. Dostupné z:

http://www.antropoweb.cz/cs/migrace

63Tamtéž, s. 22.

65Tamtéž, s. 272.

(27)

26

podmínky.⁶⁶Tato teorie je nejvíce patrná mezi kolonizátory a jejich (dřívějšími) koloniemi, které mezi sebou měli hluboké vazby.

Dnes má nezanedbatelný vliv na systém světového trhu globalizace. Jejímž důsledkem dochází k rozvoji infrastruktury a rozmachu v oblasti informačních a komunikačních technologií.⁶⁷

3.3.5 Teorie sítí (teorie sociálního kapitálu)

Teorie sítí se zabývá prostředky, kterými se mezinárodní migrace zachovává a obnovuje.⁶⁸ Je založena na sociálních vazbách, které jedinci udržují s rodinou, přáteli, bývalými koledy atp. Z těchto vazeb se následně utvářejí sítě, které v sobě spojují lidi, kteří přemýšlí nad migrací, s těmi kteří již vycestovali. Ti se obvykle již velmi dobře přizpůsobili životu v cílové zemi a jsou připraveni a ochotni své poznatky sdělit přátelům či rodinným příslušníkům, popřípadě členům komunity.⁶⁹ Vztahy založené na sociálních vazbách hrají podstatnou roli nejen v samotném rozhodnutí migrovat, ale také dávají migrujícímu určitou jistotu. Mají v zemi určení někoho, kdo jim v počátcích pomůže.

Pomůže s adaptací, bydlením, legislativními úkony, utvořením zázemí atd. Čímž dojde ke snížení možných rizik spojených se stěhováním.⁷⁰

Teorie sítí se zaměřuje také na chování rodin tzv. „risk-diverzification model“.

Smyslem tohoto modelu je umístění rodinných příslušníků v různých částech světa. Tím docílí minimalizace nebezpečí, které by hrozilo v okamžiku hospodářského propadu určité

67Tamtéž, s. 22

69Tamtéž, s. 23.

(28)

27

země. Nebo pokud by se dostala do potíží společnost, ve které pracují členové jedné rodiny. Tato koncepce také ukazuje, že důvodem k migraci nemusí být výhradně jen ekonomické důvody. Podnětem ke změně může být existence a fungování migračních sítí, což ovšem ekonomické důvody nevylučuje⁷¹

3.3.6 Teorie transnacionálního prostoru

Koncepce transnacionálního prostrou navazuje a doplňuje výše uvedenou teorii migračních sítí. Základním faktorem umožňující transmigraci, přesidlování je globalizace.

Rychlý vývoj v oblasti informačních a komunikačních technologií a také dopravy umožňuje migrantům udržovat a navazovat sociální vazby. Jedinci udržují vztahy ve dvou i více státech, ve kterých, střídavě pobývají a podílejí se v nich na společenském životě.⁷² Lidé, kteří se tímto způsobem přemisťují, jsou označováni transmigranty.⁷³

3.3.7Institucionální teorie

Zabývá se vlivem institucí, které vznikají v důsledku migračních toků a podílejí se na procesu migrace. Objevují se instituce vládní i nevládní. Institucionální subjekty fungují jako zprostředkovatel, který je nápomocný migrantům během překonávání nejrůznějších překážek. Pole jejich působnosti je rozsáhle od regulace toků migrace, humanitární pomoci až po výrobu falešných dokladů a pašování lidí.⁷⁴

71DRBOHLAV, Dušan; UHEREK, Zdeněk, Reflexe migračních teorií, s. 7-8. DOSTUPNÉ NA

(29)

28 3.3.8 Teorie kumulativní příčinnosti

Podle této teorie je migrace důsledkem mnoha změn, které v prvopočátku způsobila ona sama.⁷⁵ Migrace je neustále se vyvíjejícím se procesem, na základě kterého dochází ke změnám nejen v zemi původu, ale i v zemi určení.⁷⁶ Zjednodušeně řečeno migrace vytvoří podmínky k další mobilitě osob.⁷⁷

3.4 Historie migrace

V posledních několika letech se ve společnosti živelně hovoří o tzv. migrační krizi.

Nicméně je nutné si uvědomit, že tento typ krize není na naší zemi ničím novým a ojedinělým, naopak. Hovoříme-li o lidské migraci, musíme se vrátit o miliony let na zpět, až ke vzniku lidstva. Prvním předchůdcem člověka, který se vydal vstříc novému dobrodružství a začal poznávat svět, byl člověk vzpřímený.⁷⁸ Stěhovat se mohl díky klimatickým změnám, došlo k výraznému oteplení a vše pro něj bylo náhle dostupnější. Ze své domoviny ve východní Africe se vydaly jednotlivé tlupy různými směry, některé na jih, kde došly na okraj afrického kontinentu, další šly na sever ke Středozemnímu moři.

Postupně začaly pronikat do Asie, kosterní ostatky byly nalezeny také na ostrově Jáva.

Nicméně teprve nástupce člověka vzpřímeného, Homo Sapiens migroval do všech koutů světa.⁷⁹

Pokud bychom chtěli postihnout celou historii migrace, vydalo by to na mnoho popsaných stran s jistě zajímavými informacemi, jelikož otázka lidské migrace je velmi

78KING, Russell. Atlas lidské migrace. 1. Praha: Mladá fronta, 2008. ISBN 978-80-204-1706-0, s. 15.

79 Tamtéž 16-20.

(30)

29

rozsáhlým tématem. Nicméně vzhledem k charakteru této diplomové práce se zaměřím pouze na určité, dle mého názoru historicky významné mezníky lidské migrace.

3.4.1. Stěhování národů

Stěhování národů se řadí svou velikostí a významem mezi první významné události v historii lidské migrace. Datovat ji můžeme do období 4. a 7. století. V této době docházelo k masovému přesunu germánských a asijských kmenů, které začaly svými vpády narušovat suverenitu a stabilitu Říma.⁸⁰ Přesto, že příčiny celého procesu nejsou zcela objasněny, svou roli sehrály zajisté demografické změny, rostl počet obyvatel, lidé hledali novou půdu k obdělávání. Významným činitelem pak byly bezpochyby kmeny nomádských Hunů, které svými nájezdy nutily další kmeny k pohybu. Tyto události vedly k postupnému úpadku moci a zániku Římské říše.⁸¹ Ta se následně rozdělila na dvě části Východořímskou a Západořímskou.

V dalším století se mezi nejvýznamnější migranty řadili Arabové společně s normandskými Vikingy. Především Arabové nezanedbatelným způsobem ovlivnili nejen Evropu, ale i střední Asii, především Indii a také Severní Afriku. Obohatili západoevropskou kulturu o nové architektonické prvky a literaturu, šířili také nové náboženství – islám.

3.4.2. Zámořské objevy

První objevné cesty byly započaty v 15. století Portugalci a Španěly. Měly několik příčin, jednou z nich byl technický pokrok – lodě byly mnohem stabilnější a lépe ovladatelné. Začali se také šířit zvěsti o velikém bohatství neznámých zemí – mělo za následek zánik Incké a Aztécké civilizace. Hlavním důvodem objevných plaveb byl obchod s dálným východem, který do té doby probíhal pouze skrze italské a arabské obchodníky, což vedlo mořeplavce z Portugalska k obeplutí Afriky, čímž by se jim

80KING, Russell. Atlas lidské migrace. 1. Praha: Mladá fronta, 2008. ISBN 978-80-204-1706-0, s. 55

(31)

30

otevřela cestě do Indie a nemuseli by nadále obchodovat skrze prostředníky. Již v roce 1415 dobyli Portugalci první kolonii v oblasti severní Afriky. Vrchním donátorem výpravných cest byl portugalský princ Jindřich Mořeplavec, který se podílel na založení mořeplavecké školy. Za zmínku stojí jméno Vasca de Gamy, tento významný cestovatel a objevitel byl prvním mužem, kterému se podařilo obeplout Africký kontinent a doplout do Indie. Tuto cestu podnikl celkem třikrát. De Gama se stal ze dne na den národním hrdinou a to i přesto, že ze 160 členné posádky přežilou pouze 55 mužů.

Jak již bylo zmíněno na začátku, největšími objevitelskými mocnostmi 15. století byli nejen Portugalci, ale také Španělé, kteří Portugalcům statně konkurovali. Španělské výpravné cesty probíhaly pod záštitou královny, Isabely Kastilské, která využívala nabídek zahraničních námořníků, především italských.

3.4.3. Objevení Ameriky, kolonialismus

Jak bylo uvedeno v textu výše španělská královna, toužící po srovnatelných objevných úspěších, kterých dosahovali Portugalci, přijímala do svých služeb zahraniční námořníky. Nejznámější z nich byl Italský mořeplavec Kryštof Kolumbus. Ten pod záštitou královské rodiny podnikl celkem čtyři výpravné plavby. Cílem Kolumbových cest mělo být objevení západní cesty do Indie. Ovšem již během své první plavby v roce 1492 doplul ke břehům nového kontinentu a nikoliv Indie, jak se nesprávně domníval.

Objevenému kontinentu se dlouhou dobu říkalo Nový Svět.⁸² Stávající název Amerika získal kontinent podle mořeplavce Ameriga Vespucciho. Ten se mimo jiné účastnil objevných plaveb pod Kolumbovým vedením. Vespucci si díky svým obrazovým a písemným poznámkám, které si na cestách pořizoval, uvědomil, že Kolombova výprava nedoplula do Indie, nýbrž k novému kontinentu.⁸³

82BINKOVÁ, Simona. Čas zámořských objevů. 2. vyd. Praha: Triton, 2008. Dějiny do kapsy. ISBN 978-80- 7387-030-0, s. 68, 70.

83Muž, který dal Americe jméno. In: Čt24 [online]. 2012 [cit. 2020-07-17]. Dostupné z:

https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1189794-muz-ktery-dal-americe-jmeno

(32)

31

Po stopách Kryštofa Kolomba se postupem času vydalo obrovské množství migrantů. Do Ameriky je táhla především vidina zisku zlata, pozemků a také šíření víry mezi „bezvěrce“.⁸⁴

Základy kolonií v Americe položil však již Kolumbus, který zde po první plavbě zanechal část své posádky. Španělé chtěli osídlit veškerá území, během 16. století se v Americe usídlilo 250 000 španělských mužů. Kvetl také obchod s otroky, kteří se na nový kontinent dováželi v hojném počtu z Afriky, podílely se na něm všechny Evropské mocnosti. Afričtí otroci zastávali především těžkou plantážnickou práci.

Velkou konkurenci pro kolonialistické velmoci, kterými byly do té doby Španělé s Portugalci, nově představovali Britové a Francouzi. Francouzští kolonialisté se usadili v oblasti na západ od Mississipi. Území tzv. Nové Francie tvořila hlavně kolonie s názvem Louisiana, pojmenovaná na počest krále Ludvíka XIV. Francouzi o kolonii přišli během Sedmileté války, získali zpět v roce 1800 a poté nadobro prodali Spojeným státům Americkým. Kroky francouzských objevitelů vedli také na východ, kde roku 1664 vznikla tzv. indická společnost, která umožňovala přímé obchodování s Ostrovy koření.

Mezi nejvýznamnější postavy anglického mořeplavectví patří mořeplavec a pirát Francis Drake, který se při svých plavbách velmi často střetával se španělskými loděmi.

Drake se pohyboval v oblasti karibského moře. Proslul především tím, že objevil bohatství Peru a navázal obchodní styky s Východními Indiemi.⁸⁵

Na konci 16. století začali kolonizovat severní část Ameriky Britové, kteří zde postupem času založili celou řadu kolonií. První byla pojmenována na počest královny, Virginie, k jejímu osídlení došlo v roce 1586. Za zmínku stojí osada Plymouth, jejímiž zakladateli byli puritáni – „Otcové poutníci“, kteří si chtěli udržet svou náboženskou svobodu.⁸⁶ Postupně vzniklo 13 kolonií, které položili základ Spojených států Amerických.

84KING, Russell. Atlas lidské migrace. Praha: Mladá fronta, 2008. ISBN 978-80-204-1706-0, s. 95 – 99.

85 BINKOVÁ, Simona. Čas zámořských objevů. 2. vyd. Praha: Triton, 2008. Dějiny do kapsy. ISBN 978-80- 7387-030-0, s. 137,139

86KING, Russell. Atlas lidské migrace. Praha: Mladá fronta, 2008. ISBN 978-80-204-1706-0, s. 95 – 99.

(33)

32

Během 19. století došlo v kolonialismu k velkým změnám. Amerika přestala být pro mocnosti zajímavá a pozornost přešla na oblasti Asie a Afriky. Velmoci jako Španělsko, Portugalsko a Nizozemí opustili roli hlavních protagonistů a byli vystřídáni Belgičany, Němci, Italy, Japonci a Spojenými státy Americkými. Naopak neotřesitelná zůstávala role Velké Británie v kolonizaci Indie, která byla její největší kolonií a zároveň zdrojem rozmanitých přírodních zdrojů, zejména pak opia, které Britové vyváželi do Číny.

Na základě tohoto obchodu později dokonce proběhly tzv. Opiové války. Silnou roli v tomto podmaňování hrála Východoindická společnost, která Britům pomohla dostat pod kontrolu obchod v oblasti Indie a Jihovýchodní Asie.⁸⁷

Zůstalo minimum míst, která nebyly kolonizovány. Jednalo se v podstatě o oblasti v Africe, kde se svůj vliv pokoušely uplatnit Velká Británie, Německo, Belgie, Francie a Itálie. V Asii to pak bylo Japonsko, které expandovalo na území dnešní dnešního Korejského poloostrova, Číny a jižního Ruska. Tyto expanze později vyústili ve válečný konflikt Japonska a Ruska. Veškeré uvedené kolonizační střety hrály důležitou roli při vzniku první světové války. V průběhu 20. století postupně velmoci ztráceli svoji nadřazenost v jednotlivých oblastech, které se osamostatnili a získaly nezávislost jak mírovou nebo vojenskou cestou. ⁸⁸

Celý proces kolonizace světa byl ať už přímo či nepřímo obhajován myšlenkou rasové a kulturní svrchovanosti.⁸⁹

3.4.4. První světová válka

Významným mezníkem je zajisté první světová válka. První světová válka se stala prvním celosvětovým konfliktem, který postupně zasáhl všechny kontinenty. Zároveň bývá

87 FERRO, Marc. Dějiny kolonizací: od dobývání po nezávislost 13. - 20. století. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-837-2, s. 91- 120.

88 Tamtéž, s. 120-136.

89 BARŠA, Pavel. Politická teorie multikulturalismu. 2. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2003. Politologická řada. ISBN 80-732-5020-9, s. 10.